V originále
Příspěvek se zabývá aktuálními právními otázkami smart meteringu. Na základě směrnice 2009/72/ES a analýzy provedené v roce 2012 by mělo být do roku 2020 vybaveno inteligentním měřením 80 % odběrných míst, kdy všechna budou určitou měrou pracovat s osobními údaji. Příspěvek bude vycházet z modelu „Internet of things“, který pracuje s myšlenkou, že technická řešení, která sbírají, vyhodnocují a propojují si informace, tím mimo jiné přináší i nutnost významných změn v právním prostředí. S ohledem na skutečnost, že čím vyšší množství zařízení bude propojeno, tím větší bude množství zpracovávaných osobních údajů, je třeba analyzovat, kde jsou potenciální limity právní úpravy osobních údajů v této oblasti. Bude tak zkoumána úprava institutu souhlasu se zpracováním osobních údajů v kontextu smart meteringu a její faktická proveditelnost, a dále pak možné způsoby, jak zajistit transparentnější zpracování údajů v těchto případech, případně větší kontrolu subjektů ochrany nad jejich osobními údaji.
In English
The article discusses current legal issues of smart metering. On the basis of Directive 2009/72/EC and analysis conducted in 2012 should be 80% of supply points equipped with intelligent metering in 2020. All these smart meters will work with personal data to some extent. The contribution will be based on the model of "Internet of things" that deals with the idea that technical solutions to collect, analyse and connect information, brings the need for significant changes in the legal environment. Given the fact that the higher number of devices will be connected, the greater the amount of processing personal data, must be analysed, where the limits of legal regulation of personal data in this area are. The consent to process the personal data in the context of smart metering and its actual feasibility will be analysed, possible ways to ensure transparency of processing in these cases, and how to ensure that subjects may protect their own personal information.