Pohybové aktivity v kontextu konzumní sedavé společnosti

SEKOT, Aleš. Pohybové aktivity v kontextu konzumní sedavé společnosti. Studia Sportiva. Brno: Masarykova univerzita, roč. 10, č. 2, s. 8-18. ISSN 1802-7679. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Pohybové aktivity v kontextu konzumní sedavé společnosti
• Název česky: Pohybové aktivity v kontextu konzumní sedavé společnosti
• Název anglicky: Physical activities in the context of consumerist society
• Autoři: SEKOT, Aleš (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Studia Sportiva, Brno, Masarykova univerzita, 2016, 1802-7679.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14510/16:00092232
• Organizační jednotka: Fakulta sportovních studií
• Klíčová slova česky: sedavá společnost; konzumerismus; pohyb
• Klíčová slova anglicky: sedentary society;consumerism; physical activity
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Fenomén pohybových aktivit je nejen na půdě kinantropologie stále frekventovanějším tématem především jako reakce na jeho všeobecný devastující úbytek v těch nejdůležitějších oblastech našeho života. Pasivní, sedavé, konzumní trávení volného času převažuje nad jeho aktivními, individuálně všestranně harmonizujícími kreativním formami: kupř. i mladí lidé chápou sport spíše jako vrcholnou podívanou masových forem zábavy než jako integrální, nezastupitelnou a životadárnou formu osobního rozvoje. Diskuse na téma fyzická činnost či pohybové aktivity vyžadují v daném kontextu především náležité konceptuální osvětlení. Sociologicky relevantním referenčním rámcem je zde tzv. sedavá společnost s konzumním životním stylem a spíše pasivním trávením volného času při zásadním útlumu potřeby fyzické námahy a pohybu ve většině profesí, v domácnostech a individuální dopravě. V tomto kontextu se aktualizuje znovuoživení každodenní potřeby a významu chůze. Sportovně pohybové aktivity jsou diskutovány jako sociologicky významný fenomén reflektující vzájemné vztahy sportu a společnosti s poukazem na jejich situaci ve světle empirických šetření a v kontextu jejich nezastupitelné role na půdě socializace a výchovy. Důraz je kladen na možnosti zvyšování podílu aktivního přístupu k životu v oblasti individuální dopravy formou chůze a cyklistiky, s cílovou hodnotou osobní zodpovědnosti za vlastní fyzické a duševní zdraví. Zde také lze hledat a nacházet společenská očekávání ze strany podpory aktivního pohybu a sportování jako protisměrné síly čelící devastujícím účinkům sedavé společnosti.

Anotace anglicky

Purpose of the contribution is related to the fundamental feature of sedentary consumerist society strongly diminishing role and importance of physical activity in everyday life. At the same time sportive physical activity is also very important factor in the process of officiating of the level of healthy and active life style, quality of life and health in general. Method to study position of physical activity in sedentary society is based on discussion of relevent concepts and consequent presentation of most typical conclusions of sociological research relating to levels of physical activity (inactivity) of Czech inhabitants. Sedentary society is confronted with great decline of physical activity at work, households and in transportation. Active transportation, as an indispensable part of healthy active way of life refers to the most reasonable human-powered transportation – walking and cycling. Results of the great emprical research “Physical activity of Czech population“ concluded that most respondents prefer „inactive ways of transportation“ (cars, public transportation system); only less that one quarter of respondents use active ways of transportation (walking, biking). Men are more interested in biking, women in walking. In the Czech cultural setting changing attitude to physical activity as an integral part of everyday active life style is resulting from the changing social structure, in particular the newly establishing middle-class as well from prevalent cultural changes.