Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

ČEŠKOVÁ, Tereza and Petr KNECHT. Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy (Analysis of problem-oriented learning situations in primary Science instruction). Orbis Scholae. Karolinum, 2016, vol. 10, No 2, p. 93-115. ISSN 1802-4637. Available from: https://dx.doi.org/10.14712/23363177.2017.4.

Basic information

• Original name: Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy
• Name in Czech: Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy
• Name (in English): Analysis of problem-oriented learning situations in primary Science instruction
• Authors: ČEŠKOVÁ, Tereza (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Petr KNECHT (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Orbis Scholae, Karolinum, 2016, 1802-4637.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50300 5.3 Education
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14410/16:00088579
• Organization unit: Faculty of Education
• Doi: http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2017.4
• Keywords (in Czech): kompetence k řešení problémů; problémově orientovaná učební úloha; problémově orientovaná výuková situace; 1. stupeň ZŠ
• Keywords in English: problem-solving competence; problem-oriented learning task; problem-oriented learning situation; primary education
• Tags: Reviewed

Abstract

Jedním z projevů nové kultury vyučování a učení souvisejících s aktuálně probíhající kurikulární reformou je (znovu)obnovení zájmu o problémové vyučování a učení. Předkládaná studie se zabývá analýzou výukových situací směřujících k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce přírodovědy. Autoři hledají odpověď na otázku, jaké je zastoupení a délka jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Zkoumáno je 10 videozáznamů vyučovacích hodin přírodovědy, které byly pořízeny v rámci IVŠV videostudie v letech 2010/2011. Při identifikování problémově orientovaných výukových situací vycházíme z přístupu Problem-based learning. Data jsou analyzována na základě jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací (kategorie: Strukturování problému, Iniciování, Analyzování problémově orientované úlohy, Vyhledávání informací, Syntetizování výsledků, Sumarizování řešení, Prezentování řešení a Reflektování procesu řešení). Výsledky naznačují, že nejvíce času je ve výuce věnováno analyzování problému a sumarizování řešení. Dále se ukazuje, že čím je fáze náročnější na kognitivní aktivizaci žáků, tím méně je ve zkoumané výuce zastoupena. Předkládaná studie na pozadí úvah o (ne)kvalitě školní výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problémově orientované vyučování ve výuce přírodovědy uplatňuje, případně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispívalo k rozvíjení nové kultury vyučování a učení.

Abstract (in English)

(Re)discovering interest in problem-based learning and teaching is one of the signs of the new culture of teaching and learning that is connected to the current curricular reform in the Czech Republic. The paper presents an analysis of learning situations that develop the problem-solving competence in primary Science instruction. Its aim was to describe the distribution and length of the phases of problem-oriented learning situations in primary Science instruction. 10 video recordings of primary science lessons from IRSE (Institute for Research in School Education, Masaryk University, Brno) video study were analysed. While identifying problem-oriented learning situations we followed the Problem-based learning approach. The data were analysed according to the phases of problem-oriented learning situations (Problem structuring, Initiation, Analysing the problem-oriented task, Searching for information, Synthesizing findings, Summarizing the solution, Presenting the solution, Reflecting on the solving process). Results show that the most time is allocated to analysing the problem-oriented task and to summarizing the solution. Further we can see that the more demanding in terms of pupils’ activity the phase is, the less it is included in the instruction. The presented paper can help to clarify if and how problem-oriented teaching in Science instruction occurs, and discusses how it should be implemented in instruction so that it helps to develop the new culture of teaching and learning.

Links

• GA14-06480S, research and development project: Name: Utváření didaktického vědění pro zlepšení: rozvíjení kvality výuky

Investor: Czech Science Foundation, Producing pedagogical knowledge for improvement: altering teaching situations for the better