Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění

KOKEŠ, Radomír D. Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění. Praha: Filip Tomáš – Akropolis. 240 s. ISBN 978-80-7470-146-7. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění
• Název anglicky: Worlds To Be Continued. Analysing Possibilities of Serial Narrativity
• Autoři: KOKEŠ, Radomír D. (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Praha, 240 s. 2016.
• Nakladatel: Filip Tomáš – Akropolis

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: Autorovy stránky o knize.
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00093126
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-7470-146-7
• Klíčová slova česky: seriálová fikce; poetika; analýza; televize; kinematografie; fikční světy; vyprávění; naratologie; televizní studia; filmová studia
• Klíčová slova anglicky: serial fiction; poetics; analysis; television; cinema; fictional worlds; narrative; narratology; television studies; film studies
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Monografie usiluje popsat, poznat a vysvětlit fenomén fikce na pokračování. Výzkumné stanovisko knihy představuje poetika seriálové fikce, která chce za prvé poskytnout systémové vysvětlení seriálové fikce, za druhé postihnout rozmanitost uměleckých možností seriálového vyprávění a za třetí nabídnout nástroje pro analýzu konkrétních seriálových děl. Naplnění prvního a druhého z těchto cílů slouží původní koncepce seriality, jež v případě třetího z cílů tvoří toliko pozadí pro analytické hypotézy. Nabízená poetika seriálové fikce předpokládá přítomnost časoprostoru postupně utvářeného dílem v interakci s divákem. Nazývá jej fikční makrosvětem – a vyprávěné příběhy se dějí v jeho podmínkách a souvislostech. Každá epizoda seriálu tvoří epizodní svět a serialitou se označuje právě vztah mezi stavem věcí v makrosvětě na konci epizody stávající a stavem věcí v makrosvětě na konci epizody předcházející. V závislosti na stupni vzájemného propojení a způsobu vztahování se fikčních postav kniha navrhla typologii seriality, jež má být kategorizací funkční a heuristickou, nikoli však substantivní: serialitu oddělenou, nenávaznou, polonávaznou, návaznou a rozrušující. Výklad Světů na pokračování je uspořádán do tří oddílů. První oddíl knihy usiluje o systémové vysvětlení seriality, přičemž využívá zmíněnou pětici typů shora dolů a v těchto souvislostech postihuje způsoby zprostředkování informací a otázky identifikace fikčních entit napříč epizodami. Druhý oddíl knihy zkoumá rozmanitost možností seriálového vyprávění, pročež k typům seriality přistupuje naopak od materiálu zdola nahoru, když se ptá po upřednostňovaných rejstřících uměleckých řešení. Závěrečný oddíl ukazuje, jak mohou poskytnuté nástroje nabídnout esteticky citlivé vysvětlení konkrétních děl. V souvislosti s trojicí rozličných, ale současně souvisejících cílů se jednotlivé oddíly plynule rozvíjejí i proměňují.

Anotace anglicky

The book aims to effectively describe, explore and explain serial fiction. Provided approach – serial fiction poetics – aims to (1) present a systemic explanation of serial fiction, (2) capture a variability of artistic possibilities of serial narrative and, (3) offer tools for the analysis of actual serial works. Its concept of seriality serves as foundation for the first and second aims; it remains as mere background for analytical hypotheses with regard to the third aim. Serial fiction poetics assumes the presence of a space-time continuum, which is created by the work through interaction with its audience. This is process is termed a fictional macroworld: narrated stories take place within its conditions and settings. Each episode of a serial constitutes an episodic world; seriality denotes a relationship between the state of affairs in a macroworld at the end of a current episode and the state of affairs in the macroworld at the end of the previous one. Depending on the intensity of connectedness between these two states and the relations of fictional characters to them, the book presents a typology of seriality, which serves as a functional and heuristic categorization, yet not as a substantive one: a separate, a non-sequential, a semisequential, a sequential, a disrupted. The book is divided into three parts. The first part of the book gives a systemic explanation of seriality, using the five types top-down. The second part of the book explores variable possibilities of serial narrative. The third part of the book attempt to offer the greatest possible degree of aesthetic sensitivity towards those works analysed and those explanations presented. The three parts develop and transform, with respect to these three aims, which differ from each other but are also interrelated, only to answer the questions posed, in correspondence with the individual dimensions of serial fiction poetics, in ways that are at the same time systematic and aesthetically sensitive.

Návaznosti

• MUNI/A/1129/2015, interní kód MU: Název: Kinematografie a modernita

Investor: Masarykova univerzita, Kinematografie a modernita, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty