ExFoS 2017
Expert Forensic Science 2017
XXVI. mezinárodní vědecká konference Soudního inženýrství
26th
International Scientific Conference of Forensic Engineering
Sborník příspěvků
Proceeedings
Brno, 27. až 28. ledna 2017
Brno, 27th
to 28th
of January 2017
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
2
Název: Sborník příspěvků konference Expert Forensic Science Brno 2017
Sestavili: Ing. Albert Bradáč, Ph.D., Ing. Michal Křižák
Vydalo: Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství,
Purkyňova 464/118, 612 00 Brno
Vyšlo: leden 2017
Vydání: první
ISBN: 978-80-214-5459-0
Tento sborník obsahuje všechny příspěvky konference, které byly autory včas dodány.
Příspěvky byly recenzovány, neprošly jazykovou korekturou. V následujícím obsahu jsou
v jednotlivých sekcích řazeny příspěvky abecedně, dle příjmení prvního autora.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
3
Sponzor konference:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
4
OBSAH
OBSAH
SPOLEČNÁ ČÁST
PSYCHOSOMATICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PERCEPCE RIZIKA
PSYCHOSOMATIC AND PSYCHOSOCIAL ASPECTS OF RISK PERCEPTION
Vladimír Bencko1
)
Jarmila Drábková
)
.............................................................................................................9
VĚROHODNOST ZNALECKÉHO POSUDKU
ASSURANCE EXPERT OPINION
Marek Fryšták ..............................................................................................................................................15
PRAKTICKÉ POZNATKY O APLIKACI ZÁKONA O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH
PRACTICAL FINDINGS ABOUT THE APPLICATION OF THE ACT OF EXPERTS AND INTERPRETERS
Lukáš Křístek ................................................................................................................................................23
ZKUŠENOSTI S PROCESEM JMENOVÁNÍ ZNALCŮ
EXPERIENCE APPOINTMENT PROCESS EXPERTS
Karel Kubečka
)
, Darja Kubečková
)
................................................................................................................28
ZKUŠENOSTI S ÚTOVÁNÍM ZNALEČNÉHO – TEORIE A PRAXE
THEORY AND PRACTICE OF ACCOUNTING PAY FOR EXPERT REPORT
Karel Kubečka
)
, Jan Sedláček
)
.......................................................................................................................37
SPECIALIZACE SEBEOBRANA A POUŽITÍ ZBRANĚ Z HLEDISKA ORGÁNŮ ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
SPECIALIZATION SELF DEFENSE AND THE USE OF WAPONS FROM THE PERSPECTIVE OF AUTHORITIES IN
CEIMINAL PROCEEDINGS
Zdeněk Maláník............................................................................................................................................46
SEKCE ANALÝZA SILNIČNÍCH NEHOD, OCEŇOVÁNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, STROJŮ A ZAŘÍZENÍ
NARASTANIE OPÓŹNIENIA HAMOWANIA W MOTOCYKLACH
INCREASE OF DECELERATION IN MOTORCYCLE DURING BRAKING
Piotr Ciępka
)
, Stanisław Wolak
)
....................................................................................................................58
NARASTANIE OPÓŹNIENIA HAMOWANIA W MOTOCYKLACH
INCREASE OF DECELERATION IN MOTORCYCLE DURING BRAKING
Piotr Ciępka
)
, Stanisław Wolak
)
....................................................................................................................64
SPECIFIKA VÝPOČTU EES MODULEM „ VÝPOČET EES CRASH 3“ V SIMUAČNÍM PROGRAMU PC-CRASH A JEHO
POUŽITELNOST VE ZNALECKÉ PRAXI
THE SPECIFICS OF EES CACLUCATION BY „CALCULATION EES CRASH 3“ MODULE IN THE PC-CRASH
SIMULATION SOFTWARE AND APPLICABILITY IN FORENSIC PRACTISE
Tomáš Coufal
)
...............................................................................................................................................71
DOPRAVNÍ NEHODA MOTOCYKLU S ÚMRTÍM TANDEMISTKY – SOUDNĚ LÉKAŘSKÉ ASPEKTY
A MOTORCYCLE ACCIDENT WITH A DEATH OF PILLION PASSENGER – FORENSIC-MEDICINE ASPECTS
Miroslav Ďatko
)
, Michal Zelený
)
, Kateřina Stoklásková
)
, Karel Schneller
)
....................................................85
ODEZVA NÁKLADNÍHO VOZIDLA PŘI PŘEJEZDU PŘEKÁŽKY
LORRY RESPONCE DURING BARRIERS CROSSING
Ivo Drahotský
)
, Jan Pokorný
)
, Petr Jílek
)
.......................................................................................................88
INFLUENCE OF BAD BALANCING FRONT WHEEL ON STEERING SYSTEM AND CAR BODY VIBRATIONS
Robert Janczur
)
...........................................................................................................................................104
ZPOMALENÍ SOUČASNÝCH MODERNÍCH VOZIDEL A METODIKA MĚŘENÍ
DECELERATION OF CURRENT GENERATION OF ROAD VEHICLES AND MEASUREMENT METHODOLOGY
Pavol Kohút
)
, Rastislav Jurina
)
, Jří Dudáček
)
...............................................................................................115
PROBLEMATIKA NEHODOVÉHO DĚJE NA MINI OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE
THE ISSUE OF THE ACCIDENT COURSE AT THE MINI-ROUNDABOUT
Ivana Mahdalová
)
, Tomáš Malina
)
.............................................................................................................139
HODNOCENÍ KOMPATIBILITY POŠKOZENÍ KOLIZNÍCH OBJEKTŮ METODOU PŘEKRYTÍ SNÍMKŮ
COMPATIBILITY ASSESSMENT OF DAMAGED OBJECTS BY METHOD OF OVERLAPPING IMAGES
Vlastimil Rábek
)
..........................................................................................................................................152
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
5
BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V MÍSTECH SMRTELNÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD
ROAD SAFETY INSPECTIONS ON A FATAL ACCIDENT LOCATION
Lubomír Sedlák
)
..........................................................................................................................................172
VLIV MOBILNÍHO TELEFONU, HUDBY A NAVIGACE NA BEZPEČNOST JÍZDY
INFLUENCE OF MOBILE PHONES, MUSIC AND NAVIGATION ON THE SAFETY OF TRAFFIC
Jan Unarski
)
, ...............................................................................................................................................179
WPŁYW TELEFONÓW KOMÓRKOWYCH, MUZYKI I NAWIGACJI NA BEZPIECZEŃSTWO PROWADZENIA
POJAZDÓW
INFLUENCE OF MOBILE PHONES, MUSIC AND NAVIGATION ON THE SAFETY OF TRAFFIC
Jan Unarski
)
................................................................................................................................................192
DOPRAVNÍ NEHODA MOTOCYKLU S ÚMRTÍM TANDEMISTKY
THE MOTORCYCLE ACCIDENT WITH THE DEATH OF A PILLION PASSENGER
Aleš Vémola
)
..............................................................................................................................................207
SEKCE STAVEBNICTVÍ A OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MAJETKOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU OCENĚNÍ VE STŘEDNÍCH STAVEBNÍCH
ZÁVODECH
A PRACTICAL USE OF A PROPERTY AND RETURNS´ WAYS OF EVALUTIONS IN MIDDLE-SIZE BUILDING
ENTERPRISES OF A REGIONAL SIGNIFICANCE
Martina Beránková, Eliška Křížovská
)
, Bohumil Puchýř .............................................................................223
DOPAD SPRÁVNÉ FORMULACE ZNALECKÝCH ÚKOLŮ NA ZNALECKOU ČINNOST
INFLUENCE CORRECT FORMULATION OF EXPERT TASKS ON THE EXPERT ACTIVITIES
Josef Čech
)
..................................................................................................................................................237
LEGISLATIVNÍ VÝVOJ VYBRANÝCH INSTITUTŮ STAVEBNÍHO ZÁKONA
Alena Kliková
)
.............................................................................................................................................243
VYUŽITÍ METOD ANALÝZY RIZIKA PRO ÚPRAVU CENY NEMOVITOSTÍ
THE USE OF RISK ANALYSIS METHOD FOR ADJUSTING PROPERTY PRICES
Karel Kubečka
)
, Darja Kubečková
)
, Pavel Vlček, Tereza Beníšková
)
...........................................................250
UDRŽITELNÁ ŽIVOTNOST, AMORTIZACE A TRŽNÍ HODNOTA STAVEB
LIFETIME, AMORTIZATION AND MARKET VALUE OF BUILDINGS
Vladimír Kulil
)
Tereza Beníšková
)
................................................................................................................262
VÝVOJ A ODLIŠNOST VYBRANÝCH CEN VE STAVEBNICTVÍ
DEVELOPMENT AND DIFFERENCES SELECTED PRICES IN CIVIL ENGINEERING
Jindřich Novák
)
...........................................................................................................................................278
RIZIKA ZVÝŠENÍ NÁKLADŮ SPOJENÝCH S PROBLEMATIKOU OPRAV STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ
RISKS OF COST INCREASE IN RELATION TO ISSUES OF EXISTING BUILDING REPAIRS
Pavel Pejchal
)
, Monika Králíková
)
, Ivana Španihelová
)
...............................................................................294
HAVARIJNÍ STAVY POTRUBÍ VNITŘNÍCH VODOVODŮ TEPLÉ VODY – ŽIVOTNOST POTRUBÍ A SOUHRNNÁ
KVALITA VODY PRO UŽIVATELE
INTERNAL WARM WATER MAINS IN A STATE OF DISREPAIR – OPERATING LIFE OF PIPING AND SUMMARY
QUALITY OF WATER FORT HE USERS
Zdeněk Pospíchal .......................................................................................................................................301
ANALÝZA PORUCH A NÁVRH SANACE KONTAKTNÍCH ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ (KZS)
FAILURE ANALYSIS AND REHABILITATION DESIGN OF EXTERNAL THERMAL INSULATION COMPOSITE SYSTEMS
(ETICS)
Šárka Šilarová
)
............................................................................................................................................306
SEKCE RIZIKOVÉ INŽENÝRSTVÍ
POŽIARNOBEZPEČNOSTNÉ ASPEKTY HORIACEJ SVIEČKY
FIRE SAFETY ASPECTS OF BURNING CANDLES
Karol Balog
)
, Hana Kobetičová
)
, Jozef Martinka
)
, Tomáš Štefko
)
................................................................311
ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH RIZIK TĚŽKÝCH KOVŮ VÁZANÝCH K POLÉTAVÉMU PRACHU
HEALTH RISK ASSESSMENT OF HEAVY METALS BONDED TO AIRBORNE PARTICULATE MATTER
Pavel Bulejko
)
, Vladimír Adamec
)
, Barbora Schüllerová
)
, Robert Skeřil
)
....................................................321
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
6
ANALÝZA RANIVÉHO ÚČINKU ZÁKLADNÍCH ZBRANÍ KATEGORIE D
ANALYSIS OF THE WOUNDING EFFECT OF ELEMENTARY WEAPONS OF CATEGORY D
Michal Gracla
)
, Aleš Chocholatý
)
, Zdeněk Maláník
)
....................................................................................328
POUŽITÍ PŘÍSTUPŮ K HODNOCENÍ RIZIK ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE A ZAHRANIČÍ
USE RISK ASSESMENT APPROACHES RAIL TRANSPORT IN THE CZECH REPUBLIC AND ABROAD
Petr Hrmel
)
.................................................................................................................................................338
FORENZNÍ BALISTIKA: RANIVÝ POTENCIÁL A ÚČINKY PLASTOVÉ STŘELY CVIČNÉHO PUŠKOVÉHO NÁBOJE RÁŽE
7,62X51 A ANALÝZA RIZIK
Ludvík Juříček
, 3
, Norbert Moravanský
,
......................................................................................................349
POSOUZENÍ ÚROVNĚ SHODY LEGISLATIVY S NORMATIVEM PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI DRÁŽNÍCH SYSTÉMŮ
Z POHLEDU INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOSTI
JUDGEMENT OF CONFORMITY LEVEL OF LEGISLATION WITH THE NORMATIVE FOR ENSURING THE SAFETY OF
RAILWAY SYSTEMS FROM THE PERSPECTIVE OF INTEGRAL SAFETY
Tomáš Kertis
)
, Dana Procházková
)
.............................................................................................................356
JUDGEMENT OF CONFORMITY LEVEL OF LEGISLATION WITH THE NORMATIVE FOR ENSURING THE SAFETY OF
RAILWAY SYSTEMS FROM THE PERSPECTIVE OF INTEGRAL SAFETY
Tomáš Kertis
)
, Dana Procházková
)
.............................................................................................................367
EVALUATION METHODOLOGIES FOR FORENSIC REPORTS ON FLOOD DAMAGE
Ahmed Khaddour
)
......................................................................................................................................374
PROČ A JAK V PODNIKOVÉ PRAXI IDENTIFIKOVAT RIZIKA
WHY AND HOW TO INDENTIFY THE RISKS IN BUSINESS PRACTICE
Jiří Kruliš.....................................................................................................................................................386
TAXONOMIE KVANTIFIKACE RIZIK
TAXONOMY OF RISK QUANTIFICATION
Branislav Lacko
)
..........................................................................................................................................392
RIZIKA OCEŇOVÁNÍ MAJETKU PRO POJIŠTĚNÍ
RISKS RELATED TO PROPERTY EVALUATION FOR INSURANCE NEEDS
Alojz Nemeček
)
,..........................................................................................................................................399
RIZIKA POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI A JEJICH ŘÍZENÍ
RISKS OF FOOD SAFETY AND THEIR MANAGEMENT
Jaromír Novák
)
...........................................................................................................................................405
DEKONTAMINACE JE NUTNÝM NÁSTROJEM PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI TECHNOLOGICKÝCH DĚL
DECONTAMINATION IS A NECESSARY TOOL FOR ENSURING THE TECHNOLOGICAL FACILITIES SAFETY
Jan Procházka, Dana Procházková
)
............................................................................................................417
NEBEZPEČÍ, OHROŽENÍ A RIZIKO
DANGER, HAZARD AND RISK
Dana Procházková
)
.....................................................................................................................................430
VÝZVY PRO VÝZKUM V ŘÍZENÍ POHROM
CHALLENGES FOR RESEARCH IN DISASTER MANAGEMENT
Dana Procházková, Jan Procházka
)
............................................................................................................438
VPLYV KVAPALNÝCH AKCELERANTOV NA ZÁPALNOSŤ DOSIEK NA BÁZE DREVA
EFFECT OF LIQUID ACCELERANTS ON THE FLAMMABILITY OF WOOD BASED PANELS
Peter Rantuch
)
, Jozef Harangozó
)
, Karol Balog
)
, Ivan Hrušovský
)
...............................................................471
TRANSPORTNÍ BEZPEČNOSTNÍ KARTY JAKO INOVACE VE ZVYŠOVÁNÍ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ
PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ A PRÁCE ŘIDIČE
TRANSPORT SAFETY SHEETS AS AN INNOVATION IN RAISING THE LEVEL OF SAFETY OF THE ROAD
TRANSPORT OF DANGEROUS GOODS AND DRIVER’S WORK
Marek Rybakowski)....................................................................................................................................484
APLIKACE SYSTÉMOVÉHO PŘÍSTUPU STANOVENÍ VÝŠE ŠKODY NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ S VYUŽITÍM
ANALÝZY RIZIKA
SYSTEMATIC APPROACH APPLICATION TO DETERMINING THE AMOUNT OF THE ENVIRONMENTAL DAMAGE
WITH USING OF RISK ANALYSIS METHODS
Barbora Schüllerová
)
, Vladimír Adamec
)
, Pavel Bulejko
)
............................................................................499
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
7
LIDSKÝ A ORGANIZAČNÍ FAKTOR Z POHLEDU ODHALOVÁNÍ PŘÍČIN PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A PROVOZNÍCH
NEHOD
HUMAN AND ORGANIZATIONAL FACTORS IN TERMS OF REVEALING THE CAUSES OF OCCUPATIONAL INJURY
AND INDUSTRIAL ACCIDENT
Petr A. Skřehot
)
..........................................................................................................................................509
ANALÝZA RIZIK JAKO NÁSTROJ PREVENCE KYBERNETICKÉ KRIMINALITY
RISK ANALYSIS AS A CYBERCRIME PREVENTION TOOL
Vladimír Smejkal
)
.......................................................................................................................................516
RIZIKA A MUZEA. NOVÉ VÝZVY PRO PAMĚTNOSTNÍ INSTITUCE
THE RISK MANAGEMENT AND MUSEUMS. NEW CHALLENGES FOR MUSEUMS.
Marek Tomaštík
)
, Vladimír Adamec
)
, Barbora Schüllerová
)
.......................................................................528
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
8
SPOLEČNÁ ČÁST
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
9
PSYCHOSOMATICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PERCEPCE RIZIKA
PSYCHOSOMATIC AND PSYCHOSOCIAL ASPECTS OF RISK PERCEPTION
Vladimír Bencko11)
Jarmila Drábková2)
ABSTRAKT:
ODHAD RIZKA: Kvalifikovaný odhad potenciálních ekologických a zdravotních rizik
plánovaných projektů průmyslových, dopravních či jiných stavebních aktivit je nezbytnou
součástí jejich auditu. Zatímco počáteční fáze odhadu rizika, jmenovitě jeho identifikace a
odhad expozice mají ryze přírodovědný charakter, vlastní odhad rizika již zahrnuje v rostoucí
míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti). Sdělování rizika (risk
communication) a zejména jeho zvládání/řízení (risk management) znamená, že přes
psychosociální hlediska se posléze rozhodování dostává do polohy ryze politické.
PERCEPCE RIZIKA: Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap
hodnocení rizika, je to, jak vnímá či hodnotí příslušné riziko populace, která mu bude či již je
vystavena. Nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky
labilních jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Psychosociální
hlediska mohou mít při vnímání potenciálních zdravotních rizik zásadní význam. Platí to
zejména tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice lidské populace
danému faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita této expozice se pohybuje v hodnotách
vzbuzujících pochybnosti z hlediska možných biologických účinků. Nejzávažnějším rysem
těchto situací, zejména u psychicky labilnějších jedinců, je výskyt často úporných
neuropsychických a psychosomatických problémů. Přes obtížnou objektivizaci představují pro
nositele různou míru obtíží až utrpení, které z hlediska kvality jejich života nelze podceňovat.
MOŽNOSTI PREVENCE: Prevencí těchto problémů může být systematická a včasná
výchovná či vysvětlovací činnost, cílená zdravotní výchova v době příprav průmyslových,
dopravních, vojenských či jiných staveb a využití a zapojení místních občanských aktivistů či
aktivit. Jejím smyslem nesmí být laciná bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování o
únosnosti jeho míry s uvedením výhod, které realizace projektu přinese. Dodatečné snahy
vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí, jsou zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím,
že tyto informace jsou „dobře zaplacenými“ dezinformacemi, jež zakrývají pravý stav věcí.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Percepce/vnímání rizika, hodnocení/odhad rizik prostředí, psychosomatické aspekty vnímání
rizika, zdraví a nemoc, vědecký a společenský model.
1 ODHAD RIZIKA
Kvalifikovaný odhad potenciálních ekologických a zdravotních rizik plánovaných projektů
průmyslových, dopravních, vojenských či jiných stavebních aktivit je nezbytnou součástí
jejich auditu. Zatímco počáteční fáze odhadu rizika, jmenovitě jeho identifikace a odhad
1)
Bencko, Vladimír, Prof. MUDr. Ústav hygieny a epidemiologie, Lékařské fakulty UK a VFN v Praze, e-mail:
vladimir.bencko@lf1.cuni.cz
2)
Drábková, Jarmila, doc. MUDr., CSc., Fakultní nemocnice Motol, KARIM NIP/DIOP, Praha, e-mail:
jarmila.drabkova@fnmotol.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
10
expozice mají ryze přírodovědný charakter, vlastní odhad rizika již zahrnuje v rostoucí míře
arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti). Sdělování rizika (risk communication) a
zejména jeho zvládání/řízení (risk management) znamená, že přes psychosociální hlediska se
posléze rozhodování dostává do polohy ryze politické [1,2,3].
2 PERCEPCE RIZIKA
Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap hodnocení rizika, je
to, jak vnímá či hodnotí příslušné riziko populace, která mu bude či již je vystavena.
Nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky labilních
jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Psychosociální hlediska
mohou mít při vnímání potenciálních zdravotních rizik zásadní význam. Platí to zejména
tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice lidské populace danému
faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita této expozice se pohybuje v hodnotách
vzbuzujících pochybnosti z hlediska možných biologických účinků [3,4,5,6,7].
Nejzávažnějším rysem těchto situací, zejména u psychicky labilnějších jedinců, je výskyt
často úporných neuropsychických a psychosomatických problémů. Přes obtížnou
objektivizaci představují pro nositele různou míru obtíží až utrpení, které z hlediska kvality
jejich života nelze podceňovat [2,8,9].
3 PSYCHOSOMATICKÁ HLEDISKA
Z četných literárních popisů i uměleckých děl jsou známy případy „kolektivní hysterie“ např.
procesí flagelantů, nebo tance smrti v období moru. V nedávné době mají méně expresivní
formu Z četných literárních popisů i uměleckých děl jsou známy případy „kolektivní hysterie“
např. procesí flagelantů, nebo tance smrti v období moru. V nedávné době mají méně
expresivní formu při skutečné či předpokládané expozici toxické látce [10,11], nebo např.
elektromagnetickému poli v blízkosti radaru [7], nebo často popisovaných zdravotních
problémů v interiérech, známý syndrom nemoci z budov (sick building syndrom) a týká se
obvykle pobytu v klimatizovaných budovách [12,13,14,15,16,17]. Konec konců, vedle
zvýšení incidence karcinomu štítné žlázy u dětské populace v oblasti Gomel, za hlavní
důsledek černobylské havárie se pokládá psychosociální újma, zejména proto, že se týká
početných populací jednak přesídlených, jednak dále žijících dosud v hraničních oblastech
zamořeného území. Nejde o následek ozáření, ale o důsledek stresu a psychického traumatu
[3,6]. Kořeny tohoto strádání lze spatřovat v nedostatku informací jak bezprostředně po
havárii, tak i v průběhu dalšího období, ve ztrátě důvěry v postup odpovědných orgánů,
přetrhání sociálních vazeb v rodinách a komunitách, v obavách o možné pozdní zdravotní
následky v budoucnosti. Jejich společným jmenovatelem je psychická infekce, v uvedeném
příkladu jde především o úzkost smíšenou s hostilitou k politické moci. Jak úzkost, tak
kolektivní semknutí proti nepříteli, připravuje terén pro větší sugestibilitu vytvářející se
nikoliv v organizované občanské společnosti, ale u masy, či dokonce davu. Sugestibilita je
potom odpovědná za podobnost až uniformitu příznaků v podobných epidemiích [2,3].
Příznaky v takovém případě můžeme považovat za “objektivní“ v tom smyslu, že pacient jimi
skutečně trpí. Jsou podobné příznakům akutní ataky úzkosti, jsou však méně intenzivní a
trvají déle, celé dny, týdny nebo měsíce. Postižený je si vědom svého celkového napětí a
obav, tendence snadno se vylekat, pocitů těžkosti a nervozity při jednání s lidmi, vágní
obtěžující nejistoty týkající se budoucnosti. To vše je doprovázeno chronickou únavou,
bolestmi hlavy, nespavostí a mnoha subakutními vegetativními projevy. Přestože syndrom
není zcela zneschopňující, pacient se cítí chronicky nedobře jak ve své každodenní činnosti,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
11
tak ve svých vztazích ke druhým a často jeho kapacita k účelné činnosti je snížena chronickou
únavou a obtížemi při soustředění.
4 SOMATIZACE PSYCHICKÝCH PROBLÉMŮ
Termín somatizace zavedený v současné mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10 má pro
řadu lékařů dosud negativní a pejorativní konotaci a představuje pro ně synonymum pro
„výmysl hysterek“. Je nutné si uvědomit, že emoce - v tomto případě velmi silná emoce - má
svůj vegetativní korelát, který se projevuje v somatické oblasti.
K propojení „psychicky cítěného“ a „tělesně prožívaného“ dochází v limbickém systému a
mozkovém kmeni. Kmen mozku a limbický systém, ačkoliv tvoří ‘váhově‘ asi desetinu
hmotnosti mozku, jsou těmi strukturami, kde se psychické procesy somatizují, tj. projevují se
zcela materiálně ve formě vegetativní a motorické reakce. A naopak, somatické a sociální
změny, jako pohyb, práce, příjem potravy a společenský život, se v těchto strukturách
promítají do psychiky.
V dalším vývoji sehrává významnou roli výkladový model postiženého, který v daném
případě je xenochtonní (příčina všech obtíží přichází zvenčí) a je postiženému jasná
(např.radar). Lineárně kauzální model pak dovolí zvrat příčin a následků do podoby:
zevní noxa – zdravotní postižení – narůstající úzkost,
přestože pravdě více odpovídá posloupnost:
narůstající úzkost – vegetativní doprovod – projekce navenek.
Masová reakce se může projevit v zásadě dvěma syndromovými okruhy: v jednom převládají
úzkostné projevy, ve druhém spíše projevy motorické (viz výše uvedené průvodů flagelantů
pořádaných k odvrácení moru). Tyto projevy se mohou vyskytovat samostatně, mohou se
kombinovat, nebo se u téže osoby střídat. Častěji než muži podléhají masové hysterii ženy,
zvláště pak ty, které žijí ve slabších socioekonomických podmínkách. Masová hysterie má
mnoho společných prvků s problematikou „nemocí z nezdravých interiérů“. Je to především
pevné přesvědčení o zevní noxe odpovědné za všechny obtíže, dále určité hypochondrické a
úzkostné rysy postižených a závěrem hostilní postoje vůči těm, „kteří to zavinili“, v praxi
nezřídka vyjádřené nekonečnou řadou správních a soudních řízení. Volně k této
symptomatologii lze přiřadit i kolektivní přesvědčení o setkání s UFO a dalšími
paranormálními jevy.
Ne všechny hromadné chorobné projevy jsou však příznakem masové hysterie. Jako příklad
může sloužit hromadná otrava školáků ve školní jídelně v Londýně, která se projevila
gastrointestinálními příznaky krátce po obědě. Ke komplexnímu mikrobiologickému,
hygienickému a toxikologickému šetření byl připojen dotazník pro děti, který prokázal
významnou souvislost mezi výskytem obtíží a konzumací syrových okurek (relativní riziko).
Ty byly z mikrobiologického hlediska nezávadné, byly však kontaminovány pesticidy, jak
prokázalo toxikologické vyšetření. Je proto nezbytné důrazně varovat před ukvapenou
diagnózou masové hysterie [18].
I tam, kde koncentrace toxických látek nedosahuje reálně rizikových hodnot, mohou
spolupůsobit další faktory, jakými jsou např. okolní teplota, vzdušná vlhkost, atd., jež zatím
nebyly vzaty do našich modelů, které však mohou objektivně ovlivňovat klinický průběh,
morbiditu i případnou mortalitu díky rizikovému faktoru exponované populace. Může se
objevit i kombinace reálného postižení a masové hysterie. U některých jedinců se může
vyskytnout prokazatelná hypersenzitivita k některým látkám, jejich patofyziologická reakce
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
12
pak psychogenně ovlivní okolí. V širším kontextu lze mezi příklady podobných situací
zařadit, až do vášnivých diskuzí přerůstající problematiku amalgámových výplní ve
stomatologické praxi, přítomnost thiomersalu v očkovacích látkách spojovaného s výskytem
autismu a řada podobných fenoménů vyvrácených později na principech medicíny založené
na důkazu.
5 MOŽNOSTI PREVENCE
Prevencí výše uvedených problémů může být systematická a včasná výchovná či vysvětlovací
činnost, cílená zdravotní výchova v době příprav průmyslových, dopravních či jiných staveb a
využití a zapojení místních občanských aktivistů či aktivit. Jejím smyslem nesmí být laciná
bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování o únosnosti jeho míry s uvedením výhod,
která realizace přinese. Dodatečné snahy vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí, jsou
zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím, že tyto informace jsou vládou, průmyslem,
armádou či jinou institucí dobře zaplacenými dezinformacemi, jež zakrývají pravý stav věcí.
Lze proto ve všech podobných případech vřele doporučit provedení relevantní, kompetentně
připravené epidemiologické studie zaměřené na výskyt možných zdravotních problémů (např.
incidenci novotvarů, kongenitálních malformací u dotčené populace, apod.) v dostatečném
předstihu ještě před zahájením významné průmyslové, dopravní či jiné stavby, aby bylo po
zahájení provozu možné porovnat incidenci příslušného zadravotního fenoménu s dřívějším
stavem na základě spolehlivých dat. Studie tohoto druhu přirozeně nejsou pouhým alibismem.
V případě pozitivních nálezů by sloužily jako podklad pro racionální opatření zaměřená k
minimalizaci zdravotních rizik plynoucích z provozu příslušného zařízení [2,3,19,20].
Koncepce minimalizace možných zdravotních rizik se musí nezbytně táhnout jako pověstná
„červená niť“ všemi stupni projektové přípravy a realizace staveb s potenciálními riziky pro
prostředí a zdraví člověka.
6 ZÁVĚR
Koncepce minimalizace možných zdravotních rizik se musí nezbytně táhnout jako pověstná
„červená niť“ všemi stupni projektové přípravy a realizace průmyslových či dopravních nebo
vojenských staveb a také konstrukcí dopravních prostředků všeho druhu s potenciálními
riziky pro prostředí a zdraví člověka.
PODĚKOVÁNÍ: Tento článek vznikl v rámci aktivit podporovaných výzkumným záměrem
PRVOUK-P28/1LF/6.
7 LITERATURA
[1] BENCKO, Vladimir a kol.: Risk assessments of chemicals. A central European
perspective, Proc. international conference on risk assessment, session 3, 1992 London, s.
153-161.
[2] BENCKO, Vladimir a kol.: Význam psychosociálních faktorů pro racionální
management rizik prostředí. Prakt. lékař 77 č. 8, 1997, s. 379-381
[3] BENCKO, Vladimir: Psychosomatic and psychosocial aspects of risk perception. In:
Bencko, V., et al., Eds., hygiene and hpidemiology, karolinum press, Charles university,
2011, Praha, s. 265-269.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
13
[4] BURNS, William J. a kol.: Risk perception and behaviors: anticipating and responding
to crises. Journal of risk analysis 32, č. 4, 2012, s. 579-582. ISSN: 0272-4332
[5] DREW, Christina H. a kol.: Nuclear waste transportation: case studies of identifying
stakeholder risk information needs. Environmental health perspectives 111, č. 3, 2003, s.
263-272. ISSN: 0091-6765.
[6] BENCKO, Vladimir: Use of epidemiological data for cancer risk assessment:
Approaches, concepts and issues. The open epidemiology journal 3, 2010, s :147-151.
ISSN: 2165-7459.
[7] GOLDSMITH, John R.: Epidemiological studies of radio-frequency radiation: Current
status and areas of concern. Science of the total environment 180, č. 1, 1996, s. 3-8.
ISSN: 0048-9697.
[8] RICCI, Paolo F. a kol.: Regulatory-science: biphasic cancer models or the lnt-not just a
matter of biology. Dose-Response, Special Issue on the role of linear and nonlinear doseresponse
models in public decision-making 10, č. 2, 2012, s. 120-154. ISSN: 1559-3258.
[9] HERNÁNDEZ, Lya G. a kol.: Mechanisms of non-genotoxic carcinogens and
importance of a weight of evidence approach. Mutation research/reviews in mutation
research 682, č. 2-3, 2009, s. 94-109. ISSN: 1383-5742.
[10] GOMBE, Ali A. a kol.: Mass hysteria: one syndrome or two?. The british journal of
psychiatry 186, č. 5, 1996, s. 633-635. ISSN: 0007-1250.
[11] BARTHOLOMEW, Robert E.: Redefining epidemic hysteria: an example from Sweden.
Acta psychiatrica scandinavic 88, č. 3, 1993, s. 178-182. Online ISSN: 1600-0447.
[12] ROTHMAN, AL a kol: The sick building syndrome and mass hysteria. Neurologic
Clinics 13, č.2, 1995, s. 405-412. ISSN: 0733-8619.
[13] CLARC, Susan a kol.: Environmental aspects of the reuse of former military lands,
NATO/CCMS pilot study. Central European journal of public health (CEJPH), č. 4, 1996,
s. 266-267. ISSN: 1210-7778.
[14] KLEIN, Donald F.: False suffocation alarms, spontaneous panics, and related
conditions:An integrative hypothesis. Archives of general psychiatry 50, č. 4,1993, s.
306-317. ISSN: 0003-990X.
[15] RUHL, RA: The sick building syndrome. II. Assessment and regulation of indoor air
quality. Journal of Asthma 30, č 4, 1993, s. 297-308. ISSN: 0277-0903.
[16] CHANG, C, C a kol.: Building components contributors of the sick building syndrome.
Journal of Asthma 31, č. 2, 1994, s. 127-137. ISSN: 1532-4303.
[17] HOLCÁTOVÁ, Ivana a kol.: Health aspects of formaldehyde in the indoor environment.
Czech and Slovak experience. Central European journal of public health (CEJPH) 5, č. 1,
1997, s. 38-42. ISSN: 1210-7778
[18] ALDOUS, Joan a kol.: An outbreak of illness among schoolchildren in London: Toxic
poisoning not mass hysteria. Journal of epidemiology and community health 48, č. 1,
1994, s. 41-45. ISSN:1470-2738.
[19] CIKRT, Miroslav a kol.: Chemical risk assessment and management in Czech and
Slovak Republics. Central European journal of public health (CEJPH), č. 1, 1993, s. 4-6.
ISSN: 1210-7778
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
14
[20] BENCKO, Vladimir a kol.: Health risk assessment and its perception in environmental
settings: Psychosomatic and psychosocial aspects. The central European journal of
occupational and environmental medicine, 2016, s. 77-82. ISSN 1219-1221
[21] DRÁBKOVÁ, J., BENCKO, V. Percepce rizika, chaos a agresivní panika –
psychosomatické a psychosociální aspekty ničivosti. Anesteziologie, resuscitace a
intenzivní medicína [Online], 63 (1): 45-54.
VĚROHODNOST ZNALECKÉHO POSUDKU
ASSURANCE EXPERT OPINION
Marek Fryšták1) 2)
ABSTRAKT:
Článek pojednává o významu dokazování v trestním řízení v souvislosti s právem na
spravedlivý proces a se znaleckým zkoumáním a o postavení znaleckého posudku v hierarchii
důkazů. Samostatná pozornost je věnována tomu, co může ovlivnit kvalitu znaleckého posudku
a tím jeho relevantnost, přesvědčivost a věrohodnost a vybraným skutečnostem, která je třeba
při posuzování výše uvedeného zohlednit.
ABSTRACT:
The article describes the importance of evidence in criminal proceedings in connection with
the right for fair trial and with expert examination and the importance of expert opinion in the
hierarchy of evidence. Special attention is paid to what can affect the quality of the expert
opinion, its relevancy, credibility and cogency and to the selected facts which are necessary
to be taken into account when considering the above mentioned.
KLÍČOVÁ SLOVA:
dokazování; kriminalistika; spravedlivý proces; znalecký posudek; zákonnost; relevantnost;
věrohodnost; přesvědčivost
KEYWORDS:
evidence; criminalistics; fair trial; expert opinion; legitimacy; relevancy; credibility; cogency
1
Dokazování je vedle rozhodování nejdůležitější procesní činností orgánů činných v trestním
řízení, protože umožňuje zjistit skutkový základ pro jejich rozhodování a pro další postup tak,
aby mohl být splněn účel trestního řízení uvedený v § 1 TrŘ3
. Představuje složitý komplex
procesních postupů orgánů činných v trestním řízení a jiných subjektů, ve kterém jsou
obsaženy jejich teoretické odborné poznatky a mnohaleté praktické zkušenosti.4
Význam dokazování spočívá především v tom, že jde o jedinou cestu, kterou si orgány činné
v trestním řízení mohou a musí obstarat skutkový podklad pro své rozhodnutí. Předmětem
trestního řízení je totiž skutek, který se stal v minulosti a který orgány činné v trestním řízení,
1
Marek, Fryšták, Doc. JUDr. Ph.D. – 1. autor, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Katedra
trestního práva, Veveří 70, 611 80 Brno, Marek.Frystak@law.muni.cz
2
Uvedený příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu specifického výzkumu na téma „Adjustace
specifických procesních otázek lidsko-právním požadavkům (MUNI/A/1338/2016)“.
3
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále v textu jen
„trestní řád nebo TrŘ“.
4
BALÁŽ, B., PALKOVIČ, J. Dokazovanie v trestnom konaní. Teoretická a praktická čásť. Trnava: Typi
Universitatis Tyrnaviensis, 2005. s. 16.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
16
jež o něm mají rozhodovat, osobně samy nepozorovaly, ani se ho nezúčastnily.5
Vzhledem
k tomu se s ním mohou seznámit jen nepřímo tak, že si jeho průběh rekonstruují pomocí
opatřených a provedených důkazů.6
Na tom, do jaké míry se jim úplně a věrně podaří
skutkový podklad prokázat, závisí správnost a spravedlivost rozhodnutí. Výsledek dokazování
tak rozhoduje o kvalitě rozhodnutí.7
Dokazování je jádrem trestního řízení, jelikož jde o činnost, kterou se objasňuje skutkový
podklad pro meritorní rozhodnutí, neboť úkolem trestního řízení je zjistit, zda se stal skutek,
zda tento skutek naplňuje znaky některého trestného činu, uvedeného ve zvláštní části
trestního zákoníku, včetně stanovení následku a výše škody, a zda ho spáchal obviněný. Navíc
je třeba dokazovat a objasnit okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její
páchání a osobní poměry pachatele. Tím vším je vymezen předmět dokazování, tj. okruh
skutečností, které je v trestním řízení třeba dokazovat, a které jsou přímo nebo nepřímo
důležité pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.8
Dokazování jako procesní činnost navíc velmi úzce souvisí s kriminalistikou.9
Ta jako
forenzní disciplína vypracovává metody a postupy k odhalování, předcházení a vyšetřování
trestné činnosti, v rámci kterých aplikuje poznatky přírodních a technických věd za účelem
jejich využití v boji se zločinem.10
Kriminalistika slouží k ochraně občanů a státu před trestnými činy tím, že zkoumá zákonitosti
vzniku, trvání a zániku kriminalistických sto, soudních důkazů a kriminalisticky významných
informací a na základě toho vypracovává metody, postupy, operace úspěšného odhalování a
předcházení trestné činnosti.11
Trestní právo hmotné a procesní je s kriminalistikou spojeno
tím, že vymezuje jeden z hlavních objektů poznání a to trestný čin.12
Kriminalistické postupy a metody se přímo projevují při vyhledávání, zajišťování a využití
různých důkazních prostředků. Trestní řád neupravuje používání všech kriminalistických
metod, ani nestanoví postup při uplatňování taktických postupů a technických prostředků,
5
Pokud by orgány činné v trestním řízení tento skutek pozorovaly nebo se jej přímo zúčastnily, byly by dle § 30
odst. 1 TrŘ vyloučeny z rozhodování o něm, protože pro jejich poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž
se úkon přímo dotýká lze mít pochybnosti o jejich schopnosti nestranně rozhodovat.
6
MUSIL, J., KRATOCHVÍL, V., ŠÁMAL, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přep. vyd.
Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2007. s. 373 nebo ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. a kol.
Trestní právo procesní. 4. přep. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck 2013, s. 345-346.
7
CÍSAŘOVÁ, D., FENYK, J., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 5. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI,
2008. s. 282.
8
MUSIL, J., KRATOCHVÍL, V., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo procesní. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C.
H. Beck, 2003, s. 373.
9
Kriminalistiku lze charakterizovat jako samostatný vědní obor, který zkoumá a objasňuje zákonitosti vzniku,
zániku, vyhledávání, zajišťování, zkoumání a využívání kriminalistických stop, jiných soudních důkazů
a kriminalisticky významných skutečností a vypracovává metody, postupy, prostředky a operace v zájmu
úspěšného odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti.
10
MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. přep. a dop. vyd. Praha: Nakladatelství C. H.
Beck, 2004. 608 s. nebo ke vztahu kriminalistiky a trestního řízení blíže in MUSIL, J., KRATOCHVÍL, V.,
ŠÁMAL, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přep. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck,
2007. s. 17 a 375.
11
PORADA, V. a kol. Kriminalistika (úvod, technika, taktika). Plzeň: Nakladatelství Aleš Čenek, 2007. s. 14.
12
STRAUS, J. akol. Úvod do kriminalistiky. 3. vyd. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čenek, 2007. s. 43.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
17
které se používají v kriminalistice. Ve vztahu k provádění důkazů pouze upravuje některé
zásadní a závazné postupy, které jsou obecně relevantní13
a jsou vždy závazné i pro
kriminalistické metodické a takticko-technické postupy. Kriminalistické metody, postupy
a technické prostředky se formují, realizují a uplatňují v mezích, které jsou stanoveny
právě trestním řádem. Jejich procesní úprava je často pouze rámcová a jejich podstatná část
není v trestním řádu vůbec upravena.14
Z toho nelze ale dovozovat, že pokud určitá
kriminalistická metoda není v trestním řádu upravena, je nezákonná, a proto z procesního
hlediska nepřípustná.15
Právě s dokazováním velmi úzce souvisí pojem spravedlivý proces16
, resp. právo na
spravedlivý proces, upravené v čl. 6 Evropské úmluvy17
a dále rozpracované v příslušných
ustanoveních vnitrostátní právní úpravy a to zejména v § 2 TrŘ. Právě prostřednictvím
fungování soudnictví a dokazováním totiž dochází k jeho praktické realizaci a naplňování.
Právo na spravedlivý (někdy též řádný nebo férový) proces18
je veřejným subjektivním
právem, které lze zařadit mezi jedno z důležitých, ústavně garantovaných, základních práv.
Jeho smysl a hodnota jsou však obtížně definovatelné, protože toto právo obsahuje nejen
aspekty právní, ale i etické. Je důležitým rysem moderního vnitrostátního i mezinárodního
trestního řízení, jehož vznik souvisí s přeměnou policejního státu na stát právní.
Evropský soud pro lidská práva použil pro ustanovení čl. 6 Evropské úmluvy poprvé název
„právo na spravedlivý proces“ v roce 1975 ve svém rozhodnutí ve věci Golder proti
Spojenému království.19
Konstatoval v něm, že každý jednotlivec by měl mít právo, se za
splnitelných podmínek obrátit na soud a žádat ochranu svého práva. Stát je v té souvislosti
povinen vyvarovat se zavedení jakýchkoliv opatření, která by ohrozila, nebo dokonce
vyloučila, uplatnění práva na spravedlivý proces ve smyslu jeho základního aspektu a tím je
právo na přístup k soudu. Právo na spravedlivý proces by ale nebylo úplné, pokud by k němu
nepřistupovaly další garance týkající se organizace a složení soudu a zejména průběhu
samotného řízení. Bez možnosti přístupu k soudu a zahájení samotného procesu by právo na
spravedlivý proces ztratilo svůj smysl. Toto právo tak obsahuje dvě integrální součásti, které
13
Např. v § 93 odst. 2 TrŘ je uvedeno, že má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve se
obviněný, aby ji popsal, teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána, a to zpravidla mezi několika osobami
a několika věcmi téhož druhu.
14
Velmi často jsou upraveny např. v interních aktech řízení P ČR, jako je např. závazný pokyn č. 100/2001 nebo
závazný pokyn č. 250/2013.
15
Např. odběr a porovnání pachových stop metodou pachových konzerv nejsou v trestním řádu upraveny
a přesto jsou dnes v praxi běžně používány. Stále se ale můžeme ve vztahu k jejich použití v trestním řízení
setkat s určitými pochybnostmi - např. In. ROMAN, Š. K problematice využití tzv. pachových konzerv v trestním
řízení. Bulletin advokacie. 1996. č. 8, s. 20-25.
16
Evropský soud pro lidská práva použil pro ustanovení čl. 6 Evropské úmluvy poprvé název „právo na
spravedlivý proces“ v roce 1975 ve svém rozhodnutí ve věci Golder proti Spojenému království - blíže in
KLÍMA, K a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 2. díl. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk,
2009, s. 1293 a násl., ve vztahu k rozhodnutí věci Golder proti Spojenému království blíže in
http://www.robin.no/~dadwatch/echr/golder.html (Citováno 15. 12. 2016).
17
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o přijetí Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních svobod, dále jen „Evropská úmluva“.
18
Anglicky „fair trial“, francouzsky „procès équitable“.
19
KLÍMA, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 2. díl. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk,
2009, s. 1293 a násl. ve vztahu k rozhodnutí věci Golder proti Spojenému království blíže in
http://www.robin.no/~dadwatch/echr/golder.html (Citováno 3. 12. 2016).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
18
jsou vzájemně spjaté a podmíněné, a to právo na přístup k soudu a právo na spravedlivé
soudní (trestní) řízení.20
2
V rámci dokazování se opatřují důkazy o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. V § 89
odst. 2 TrŘ je v této souvislosti uvedeno, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k
objasnění věci a dále je proveden demonstrativní výčet prostředků, které k tomu slouží. Jedná
se o nejčastěji používané důkazní prostředky, které mohou být v konkrétních případech
doplněny i dalšími, v zákoně nezmíněnými, což zákon umožňuje nejen již zmiňovaným
demonstrativním výčtem těchto prostředků, ale i obecnou formulací, podle které může sloužit
za důkaz vše, co může přispět k objasnění věci. Touto formulací je zároveň vyjádřeno určité
omezení obecně stanoveného okruhu důkazních prostředků. Důkaz tedy musí mít vždy vztah
k objasňované věci a musí být způsobilý prokázat, či vyvrátit dokazovanou skutečnost. Jinak
jen pro úplnost, důkazem se rozumí výsledek činnosti orgánu činného v trestním řízení, při
dokazován; např. obsah výpovědi vyslýchané osoby či obsah listiny. Jde tedy o přímý
poznatek o existenci, či neexistenci určité okolnosti, která se má dokazovat. Jen o důkazy v
tomto smyslu může orgán činný v trestním řízení opřít svá skutková zjištění, která jsou
odkladem pro jeho rozhodnutí.
Ve zmiňovaném ustanovení zákona je v rámci tohoto demonstrativního výčtu uveden i
znalecký posudek. V žádném případě se však nebude jednat o jediný důkazní prostředek
nezbytný k rozhodnutí věci. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že důkazní prostředky
budou vždy voleny tak, aby ve svém souhrnu přispěly k objasnění věci.
Znalecký posudek21
je zvláštním samostatným druhem důkazu, který je nutno odlišovat od
důkazu výpovědí svědka. Svědek totiž vypovídá o skutečnostech týkajících se trestné
činnosti, o kterých získal informace mimo rámec trestního řízení. Znalec se naopak se
skutečnostmi týkajícími se trestné činnosti seznamuje až v trestním řízení. Jestliže tedy byla
svědkem určité události osoba, která by mohla být v dané trestní věci přibrána jako znalec,
vyslechne se tato jako svědek a za osobu znalce se přibere osoba jiná. Spojení funkce znalce a
svědka do jedné osoby je nepřípustné (R 46/1956, R 11/1977). Znalecký posudek je
výsledkem znaleckého zkoumání, znalecké činnosti konkrétního znalce nebo znalců.22
Bude
to právě znalec, které bude orgánům činným v trestním řízení nápomocen při hledání
20
BARTONČÍKOVÁ, K. Právo na přístup k soudu jako integrální součást práva na spravedlivý proces. In
Olomoucké debaty mladých právníků 2008. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2008. s. 7.
21
Kromě pojmu znalecký posudek se budeme v aplikační praxi setkávat s pojmem expertiza, respektive
kriminalistická expertiza. Pojem expertiza je chápán různorodě. Jednou jako synonymum pro znalecký posudek,
jindy jako výsledek znaleckého zkoumání stojící vedle znaleckého posudku nebo jako proces utváření
znaleckého důkazu, od rozhodnutí o nutnosti přibrat znalce, přes vlastní znalecké zkoumání a končící vlastním
využitím výsledků zkoumání. Za pojmové znaky expertizy můžeme pokládat zkoumání prováděné znalými
osobami za použití odborných znalostí, podání posudku, úkol znaleckého zkoumání vymezuje orgán nebo osoba
odlišná od znalce. Co se týče kriminalistické expertizy, tak ta je takovým druhem expertizy, při kterém se ke
znaleckému zkoumání využívá odborných kriminalistických znalostí o materiálních stopách trestného činu a o
jiných věcných důkazech, a ke které se používá specifických kriminalistických metod, postupů a prostředků
zkoumání těchto objektů - blíže in MUSIL, J. Některé otázky znaleckého dokazování v trestním řízení a teorie
kriminalistické expertizy. Praha: Univerzita Karlova, 1971, s. 47 - 48, 103 - 107.
22
Blíže ke znaleckému zkoumání/dokazování a postavení znalce v trestním řízení in FRYŠTÁK, M., KREJĆÍ,
Z. Postavení znalce v trestním řízení. Brno: Masarykova univerzita, 2009 nebo HEINZ, R. Znalecké dokazování.
Trestní právo: Praha: Novatrix, 2009. č. 7-8, s. 19-24.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
19
odpovědi na řadu odborných otázek. Přestože je znalecký posudek zvláštním samostatným
druhem důkazu, není ve vztahu k ostatním druhům důkazů v nadřazeném či privilegovaném
postavení. V žádném případě jej tedy nelze označit za tzv. „korunní důkaz“, jelikož naše
právní úprava tento pojem nezná a trestní řád s tímto pojmem nikterak nepracuje, byť
v aplikační praxi či určitém slangovém vyjádření se s tímto označením setkáme. Dle důkazní
teorie totiž posuzují orgány činné v trestním řízení důkazy v dané trestní věci na základě
zásady volného hodnocení důkazů, tj. každý důkaz je posuzován samostatně z hlediska jeho
zákonnosti, pravdivosti a přesvědčivosti a všechny důkazy pak ve vzájemných souvislostech.
3
Poté, co je tedy vyhotovený znalecký posudek doručen orgánu činného v trestním řízení a to
bez ohledu na skutečnost, zda je jeho „zadavatelem“ on nebo příslušná procesní strana
(obhájce obviněného, poškozený či zúčastněná osoba), je třeba provést jeho obsahové
zhodnocení.
Hodnocení obsahové stránky znaleckého posudku ze strany orgánu činného v trestním řízení
spočívá v posouzení celého komplexu otázek, pomocí kterých by mělo být zjištěno:23
• zda byly znalci předloženy všechny věrohodné materiály potřebné k provedení
zkoumání;
• zda byl výčet či rozsah předložených materiálů k provedení znaleckého zkoumání
postačující;
• zda byly znalcem všechny zaslané objekty podrobeny zkoumání a zda nedošlo k jejich
vzájemné záměně;
• zda znalec v průběhu znaleckého zkoumání použil vhodné a rigorózní
(nezpochybnitelné) metody a postupy vědeckého zkoumání;
• zda závěry učiněné znalcem ve znaleckém posudku vycházejí právě z těchto
vědeckých metod, východisek a postupů;
• zda závěry znaleckého posudku nejsou v rozporu s výsledky dílčích zkoumání v rámci
daného znaleckého oboru;
• jaký je vztah závěrů znaleckého posudku k ostatním, ve věci zajištěným, důkazům,
zda tyto důkazy doplňují, podporují, jsou s nimi v souladu nebo v rozporu a proč;
• zda byly znaleckým zkoumáním odhaleny některé nové důležité vztahy, informace
dosud neznámé a jaký je jejich důkazní význam, popřípadě možnosti využití v
konkrétní trestní věci.24
Jak již bylo uvedeno výše, nesmíme zapomínat na oprávnění procesní strany předložit vlastní
znalecký posudek, ke kterému, pokud obsahuje náležitosti uvedené v § 110a TrŘ, přistupují
orgány činné v trestním řízení jako ke znaleckému posudku.25
Ten bude nejčastěji předkládán
23 Srovnej in NĚMEC, M. Kriminalistická taktika pro policisty. Praha: Eurounion, 2004, s. 157.
24 V rámci aplikační praxe se k hodnocení znaleckého posudku vyjadřují často soudy, např. Městský soud
Praha ve věci sp. zn. 69 Co 415/2007 - důkaz znaleckým posudkem může soud hodnotit jen nepřímo tím, že
zkoumá, zda odůvodnění posudku je v souladu s obecnými zkušenostmi a poznatky a zda jeho odůvodnění je
logické a zda znalec přihlédl ke všemu, co mu bylo k posouzení předestřeno. Hodnocení znaleckého posudku
spočívá jen v tom, zda se jeví znalec v konkrétním případě jako věrohodný a zda jeho odůvodnění znaleckého
posudku odpovídá pravidlům správného myšlení a zda znalec vychází ze zjištěných skutečností. Soud nemůže
hodnotit obsah znaleckého posudku po stránce jeho správnosti z hlediska oboru, pro který byl znalec ustanoven.
25
Uvedené zdůrazňuji proto, že do 31.12.201 byl tento posuzován pouze jako listinný důkaz a nikoliv jako
znalecký posudek.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
20
právě proto, aby zpochybnil obsahovou kvalitu předloženého posudku, který si nechaly
vyhotovit orgány činné v trestním řízení, případně přímo samotnou osobu znalce, jeho
odbornost a erudici, a tím celkově jeho věrohodnost. Podívejme se tedy nyní na některé
vybrané skutečnosti, které se mohou na obsahové kvalitě znaleckého posudku negativně
odrazit.
Orgán činný v trestním řízení by měl mít alespoň rámcově jasno, co bude obsahem
znaleckého zkoumání a podle toho zvolit znalce z konkrétního oboru a odvětví. Výběru
samotného znalce je třeba věnovat velkou pozornost a musí se k němu přistupovat velmi
odpovědně. Mělo by být v zájmu samotného znalce a kvality jím vyhotovených znaleckých
posudků, aby se tento dále vzdělával a seznamoval se s aktuálními trendy ve svém oboru,
jelikož toto se zákonitě může odrazit, a odrazí, na obsahové kvalitě jeho posudku. Je více než
nežádoucí, aby znalec ustrnul na svých znalostech, které měl v době zapsání do seznamu
znalců. Velmi negativně pak lze vnímat skutečnost, pokud znalec v rámci znaleckého
zkoumání používá zastaralé a překonané metody a postupy. Je zřejmé, že pak jsou jeho
odpovědi velmi lehce napadnutelné a zpochybnitelné.
Jelikož znalecký posudek a jeho závěry mají v mnoha trestních věcech pro rozhodování
orgánů činných v trestním řízení podstatný význam, pak správný výběr znalce a obsahová
kvalita jím vypracovaného znaleckého posudku ovlivní postup, a můžeme říci i úspěch,
celého dokazování a tím i rozhodování orgánu činného v trestním řízení.
Nemělo by se stávat to, že orgán činný v trestním řízení trestní věci, respektive předmětu
znalecké zkoumání vůbec nerozumí, a proto si přibere znalce jen proto, aby mu udělal v celé
věci „jasno“. Uvedený postup se pak zákonitě negativně odrazí mimo jiné na kvalitě a
formulaci otázek pokládaných znalci.
Je sice pravdou, že trestní řád nikde nestanovuje orgánům činným v trestním řízení povinnost
předem konzultovat se znalcem obsah otázek, které budou znalci položeny. Z praktického
hlediska je více než vhodné, aby znalec byl seznámen s obsahem zamýšleného znaleckého
zkoumání a otázky pomohl orgánu činnému v trestním řízení správně naformulovat. Mělo by
z nich být zřejmé, na co se orgán činný v trestním řízení ptá a měla by na ně být možná pokud
možno jednoznačná odpověď. Musí být jasné a konkrétní, nesmí vybočovat z mezí odborné
proveditelnosti a nesmí nutit znalce k překročení jeho odbornosti.26
V aplikační praxi se však setkáváme s tím, že položené otázky nejsou v některých případech
předem se znalci konzultovány. Jsou nejasné, nekonkrétní a není možné na ně buď vůbec
odpovědět, nebo odpovědět jednoznačně. Pokud by byly ale naformulovány „třeba jen trochu
jinak“, jasná a konkrétní odpověď by určitým způsobem možná byla. Je třeba mít na paměti,
že znalec vždy odpovídá pouze na otázku, která mu byla položena a to i v případě, že tato je
formulována nesprávně. Znalec v žádném případě není oprávněn položenou otázku jakkoliv
přeformulovat a tuto měnit, byť by to bylo ku prospěchu věci. Pak se ale nelze divit, že jeho
odpověď zní, že „na uvedenou otázku nelze odpovědět“.
Při přípravě formulace pokládaných otázek by orgán činný v trestním řízení měl znalce
seznámit s tím, jaké podklady pro vypracování znaleckého posudku má k dispozici. A
případně tyto na základě jeho požadavků ve vztahu k předmětu znaleckého zkoumání doplnit.
Vyvaruje se tak tomu, že znalec nebude schopen na položenou otázku, s ohledem na
26
FRYŠTÁK, M., KREJČÍ, Z. Postavení znalce v trestním řízení. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 84.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
21
nedostatečné podklady, odpovědět nebo na ni odpoví pouze v obecné informační rovině, která
pro konkrétní trestní věc nebude použitelná.
Každá trestní věc je z hlediska svého předmětu dokazování specifická a tudíž i každý
znalecký posudek vypracovaný v jejím rámci by měl být „originál“. V aplikační praxi se často
setkáváme s tím, že orgán činný v trestním řízení používá určité obecně formulované,
respektive šablonovité, otázky z konkrétního oboru a odvětví znaleckého zkoumání, které se
bez větších úprav hodí na každou trestní věc. Takto formulované otázky samozřejmě nelze a
priori zavrhovat, ale je třeba k nim vždy připojit konkrétní otázky týkající se projednávané
trestní věci, ve které je znalecký posudek vypracováván. Pokud by se tak nestalo, nelze mít
pochybnost o tom, že jeho vypovídací hodnota bude zpravidla velmi nízká a pro další
rozhodovací činnost orgánů činných v trestním řízení bude nepoužitelný. Pak se mnohdy od
znalce, např. na základě pokynu dozorového státního zástupce či návrhu obhajoby, vyžaduje
doplnění znaleckého posudku ve vztahu k těmto konkrétním otázkám, čímž mohou být
způsobeny zbytečné průtahy v trestním řízení. Zpravidla nic totiž nebránilo tomu, aby tyto
otázky byly položeny znalci hned v počátku.
K samotnému výslechu znalce zpravidla dojde až v rámci hlavního líčení před soudem a to
z důvodu, že těžiště dokazování je právě v řízení před ním a soud může rozhodovat o vině a
trestu pouze na základě důkazů, které byly provedeny právě v hlavním líčení. Samozřejmě že
v tomto stadiu trestního řízení k němu nemusí vůbec dojít a to zejména v případě souhlasného
prohlášení procesních stan, že o obsahu znaleckého posudku nejsou vůbec žádné pochybnosti
a ony tak netrvají na osobním výslechu znalce, ale dostačujícím bude pouze přečtení
znaleckého posudku. Jinak je samozřejmě více než zákonité, aby znalec setrval na svých
odpovědích na položené otázky, protože pokud např. připustí, že mohl odpovědět i jinak,
případně že neměl k dispozici všechny potřebné podklady nebo o určité skutečnosti neměl
vědomost, začne tím zákonitě podkopávat věrohodnost svého posudku.
4
Pokud bychom tedy měly výše uvedené sumarizovat, tak na základě zásady volného
hodnocení důkazů se znalecký posudek hodnotí jako každý jiný důkaz, přičemž se hodnotí
zejména
1.) zákonnost posudku, v rámci které posuzuje zejména to, zda má znalec potřebnou
odbornost, zda byl řádně poučen, zda nejsou pochybnosti o jeho podjatosti.
2.) relevantnost posudku spočívající v tom, zda byly důvody k přibrání znalce, zda posudek
řeší odborné otázky, které se vztahují a jsou rozhodující k objasnění skutečností důležitých
pro trestní řízení nebo zda není znalecký posudek nadbytečný, tj. řeší otázky, které nejsou
rozhodující pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, případně tyto otázky byly
již objasněny dalšími provedenými důkazy v trestní věci.
3.) věrohodnost a přesvědčivost posudku, která se týká toho, znalec měl k dispozici všechny
potřebné důkazy a další podklady, zda na zkoumání použil metody odpovídající současným
vědeckým poznatkům, zda použití těchto metod bylo správné a odůvodněné, zda závěr
posudku logicky vyplývá ze skutkových podkladů a zda závěr znalce je v souladu s ostatními
již ověřenými a zhodnocenými důkazy ve věci (R 40/1972, R 55/1986)
V uvedené souvislosti je již třeba uvést, to, co bylo naznačeno výše v textu, že orgán činný
v trestním řízení není závěry znaleckého posudku vázán a může se samozřejmě od něj
odchýlit. Bez řádného zdůvodnění nesmí nahradit odborný názor znalce vlastním laickým
názorem (R 11/1987).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
22
Nikdy tam nesmí zapomínat na to, že znalecký posudek nesmí být považován za něco
„samospasitelného“, co nám vše vyřeší a objasní. Proto bych uvedený příspěvek zakončil tím,
o čem tak často hovořil zesnulý ombudsman JUDr. Otakar Motejl: „Trend je takový, že
soudci bez znaleckého posudku téměř nerozhodnou, a výsledkem je až taková absurdita, že
v podstatě nesoudí soudce, ale znalec“.27
5 LITERATURA
[1] BALÁŽ, B., PALKOVIČ, J. Dokazovanie v trestnom konaní. Teoretická a praktická
čásť. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, 2005.
[2] MUSIL, J., KRATOCHVÍL, V., ŠÁMAL, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo
procesní. 3. přep. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2007.
[3] ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. a kol. Trestní právo procesní. 4. přep. vyd. Praha:
Nakladatelství C. H. Beck 2013.
[4] CÍSAŘOVÁ, D., FENYK, J., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 5. vyd. Praha:
Nakladatelství ASPI, 2008.
[5] MUSIL, J., KRATOCHVÍL, V., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo procesní. 2. vydání.
Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2003.
[6] MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. přep. a dop. vyd. Praha:
Nakladatelství C. H. Beck, 2004.
[7] PORADA, V. a kol. Kriminalistika (úvod, technika, taktika). Plzeň: Nakladatelství Aleš
Čenek, 2007.
[8] STRAUS, J. akol. Úvod do kriminalistiky. 3. vyd. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čenek,
2007.
[9] KLÍMA, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 2. díl. 2. rozšířené vydání. Plzeň:
Nakladatelství Aleš Čeněk, 2009.
[10] BARTONČÍKOVÁ, K. Právo na přístup k soudu jako integrální součást práva na
spravedlivý proces. In Olomoucké debaty mladých právníků 2008. Olomouc: Iuridicum
Olomoucense, 2008.
[11] FRYŠTÁK, M., KREJČÍ, Z. Postavení znalce v trestním řízení. Brno: Masarykova
univerzita, 2009.
27
MUSIL, J. Hodnocení znaleckého posudku. Kriminalistika: Praha: Ministerstvo vnitra, 2010. roč. 43, č. 3, s.
189.
PRAKTICKÉ POZNATKY O APLIKACI ZÁKONA O ZNALCÍCH A
TLUMOČNÍCÍCH
PRACTICAL FINDINGS ABOUT THE APPLICATION OF THE ACT OF EXPERTS
AND INTERPRETERS
Lukáš Křístek 1)
ABSTRAKT:
Příspěvek se zamýšlí nad návrhem zákona o znalcích z pohledu znalce. Sdělím základní
pravidla při obstarávání podkladů znalcem a komunikace znalce se zadavatelem a účastníky
řízení. Rozčlením náležitosti posudku (obsah, forma, proces, relevance).
ABSTRACT:
The paper discusses the draft law on experts from the perspective of an expert. I will show the
basic rules for obtaining data and communication between an expert, a client and parties. I
will show the essentials of opinion (content, form, process, relevance).
KLÍČOVÁ SLOVA:
Návrh zákona o znalcích, znalecký posudek a jeho náležitosti, Obstarávání podkladů znalcem
KEYWORDS:
Draft of law on experts, expert opinion and its requirements, data obtaining by expert
1 ÚVOD
Příspěvek pojednává o aktuálním návrhu zákona o znalcích z pohledu znalce. Pokračuje
praktickým příklady jednotlivých témat.
2 NÁZOR ZNALCE NA NÁVRH ZÁKONA O ZNALCÍCH
Navrhovaný zákon a prováděcí vyhláška k zákonu ukládá znalcům mnoho, nových
povinností. Splnění povinností bude znalce stát více úředničení než dnes. Znalec bude muset
znát podrobně zákon. Tresty mají být nesmyslně přísné. Návrh zákona přiznává jen málo
nových práv, či jim jen málo usnadňuje práci.
2.1 Nové povinnosti pro znalce-fyzické osoby
• Oznámení změnových skutečností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo
• Každý znalec musí být povinně pojištěn
• Oznámení o změnových skutečnostech pojištění do 1 týdne od data změny – nedá se
stihnout
• Znalec do on-line evidence zapíše do 5 pracovních dnů od zadáním posudku mnoho
informací
• Nejméně každých 5 let si krajský soud vyžádá aspoň 3 náhodné posudky od znalce
• Znalec, který za 5 let nevypracuje aspoň 4 posudky, bude vyškrtnut, ledaže bude
výjimka
• Sjednat smluvní odměnu písemně před započtením prací
1
Lukáš Křístek, JUDr. Ing., MBA; ZNALEX, s. r. o.; kristek@znalex.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
24
• Znalec v posudku povinně uvede, zdali byla odměna sjednána písemně
2.2 Drakonické tresty
Tresty jsou například za to, že
• Znalec nesjednal odměnu písemně, či toto neuvedl ve znaleckém posudku (postačí 1
provinění), znalec musí být potrestán
• Znalec nesprávně vyúčtuje znalečné (postačí 1 provinění), znalec musí být potrestán
• Znalec se opozdí se lhůtou 1 týdne s doložením dokladu o změně u pojištění (1 týdne
od změny, která zakládá povinnost změny pojištění), (postačí 1 provinění), znalec
musí být potrestán
• Znalec opatří znaleckou pečetí dokument, který není znaleckým posudkem (například
dá „razítko“ na fakturu, nebo na dopis, který píše účastníkům řízení) (postačí 1
provinění), znalec musí být potrestán
• Chybí byť jen jedna formální náležitost posudku (posudek, nález, odůvodnění, závěr)
(postačí 1 provinění), znalec musí být potrestán
Za přestupek musí být uložen trest. Trest může být buď peněžitý (minimum je asi 1 Kč), nebo
vyškrtnutí ze seznamu.
2.3 Nové práva či úlitby znalcům
Odměňování:
V posledním známém návrhu jsou 3 druhy hodinových sazeb podle toho, kdo píše znalecký
posudek.
• Znalec i znalecký ústav soukromoprávní (v budoucnu znalecká kancelář) má sazbu
300 – 550 Kč
• Znalec v oboru zdravotnictví má sazbu 400 – 650 Kč
• Znalecký ústav (jen veřejnoprávní) má sazbu 500 – 750 Kč
2.4 Rozdíl mezi znaleckým ústavem a znaleckou kanceláři
Návrh zákona významně straní znaleckým ústavům veřejnoprávním (např. fakulty vysokých
škol) oproti znaleckým ústavům soukromoprávním (dle nové terminologie „znalecká
kancelář“). Jiné hodinové sazby. Podstatně menší nároky na veřejnoprávní ústavy.
3 OBSTARÁVÁNÍ PODKLADŮ ZNALCEM A KOMUNIKACE
ZNALCE SE SOUDEM A ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ
Další úvahy v této části vedeme za předpokladu, že znalce si najal soud. Pokud si znalce
najala strana sporu v rámci občanskoprávního řízení, tak je to situace, kterou nedoporučuji.
Doporučuji, aby si znalce najal advokát strany sporu. Pokud si znalce najal obžalovaný nebo
poškozený v rámci trestního řízení, tak je to situace, kterou nedoporučuji. Znalce si má
najmout jejich advokát. A advokát má znalci vysvětlit, jak si má obstarávat podklady. Proto
tato pasáž pojednává jen o případech, kdy si znalce najímá soud.
3.1 Studium spisu
Znalec začne práci studiem spisu. Zjistí, zdali spis obsahuje všechny informace, které znalec
potřebuje pro zodpovězení otázek zadaných soudem. Vycházejme z předpokladu, že znalec
potřebuje další informace. Tedy informace ve spisu jsou nedostatečné.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
25
3.2 Rovnost zbraní – právní zásada
Znalec při obstarávání podkladů musí dbát o to, aby strany sporu dle OSŘ či obžalovaní nebo
poškození v trestním řízení měli rovné postavení. Aby nebylo porušeno právo na spravedlivý
proces.
„Právo na spravedlivý proces v sobě zahrnuje několik aspektů, především však princip
"rovnosti zbraní" účastníků řízení a princip kontradiktorního řízení, tedy právo účastníků znát
názory a důkazy protistrany a zpochybňovat je. Rovnost zbraní v kontextu práva na
spravedlivý proces znamená, že soud je povinen dbát na rovné postavení účastníků a
rovnocenné možnosti k uplatnění jejich práv.“ (IV. ÚS 2986/11)
Výše uvedené vykládám také tak, že strany sporu se mohou vyjadřovat k podkladům, které
znalec použil. Pokud byly podklady před zadáním znaleckého posudku součástí spisu, tak se
strany sporu mohly k podkladům.
Jak řešit situaci, kdy si v průběhu řízení obstará podklady znalec?
Jak řešit situaci, kdy v průběhu řízení strana sporu předá podklady znalci?
3.3 Informace z veřejně dostupných zdrojů
Informace z veřejně dostupných zdrojů si znalec může sám obstarat. Pro znalce z oboru
ekonomika to jsou údaje ze statistického úřadu o inflaci, údaje ze sbírky listin – účetní výkazy
společnosti. Informace z katastru nemovitostí, atd. To platí pro řízení dle občanského
soudního řádu i pro řízení dle trestního řádu. Protože posudek musí být přezkoumatelný,
znalec musí informaci včetně zdroje uvést v posudku. Aby si čtenář mohl vše překontrolovat.
Pokud znalec čerpá informace z veřejně dostupných zdrojů placených, měl by do přílohy
posudku dát i placené informace. Příjemce posudku nemůže být nucen za informace platit a
sám si je obstarávat. Dle mého názoru by již pak posudek nebyl přezkoumatelný.
3.4 Neveřejné informace a řízení občanskoprávní
Pokud znalec potřebuje informace od stran sporu, obešle strany sporu, jejich advokáty jedním
stejným dopisem. Dopis zašle na vědomí soudu. Dopis posílá znalec všem, i když se domnívá,
že informace má jen jedna strana. Dopis píše znalec všem, i když hodlá obhlédnout
nemovitost. Strany sporu dodají znalci informace, nejlépe elektronicky mejlem. Znalec je
přepošle druhé straně sporu, aby se všichni mohli vyjádřit.
Informace, které nejsou součástí znaleckého posudku jako přílohy, založí znalec do spisu.
3.5 Neveřejné informace a řízení trestní
V trestním řízení je situace podobná. Znalec napíše dopis, ve kterém sdělí, jaké informace
potřebuje. Dopis však zašle jen soudu, a požádá soud, aby potřebné informace zajistil. Stejně
tak znalec požádá soud, aby svolal obhlídku nemovitosti. Soudce informace, které obdrží,
předá znalci.
3.6 Obhlídka nemovitosti
Níže uvedené platí pro řízení občanskoprávní a řízení trestní vyjma přípravného řízení ve fázi
prověřování (postup před zahájením trestního stíhání).
I. ÚS 1012/07 Pokud znalec provádí místní šetření, pak za účasti stran sporu. Ústavní soud
judikoval, že „pokud obecné soudy zvolily cestu dokazování, vedoucí k opatření důkazního
prostředku, stěžejního pro závěr ve věci, vytvořily tak situaci, v níž bylo třeba respektovat
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
26
všechny zákonné požadavky, kladené na dokazování jako takové. Pokud tedy bylo
stěžovatelům, ať již kýmkoli, znemožněno zúčastnit se místního šetření znaleckého ústavu,
neměli pak možnost vyjadřovat se k získávání podkladů pro tento posudek na místě samém; to
lze srovnat se znemožněním vyjadřovat se k prováděnému důkazu, i když se v místním šetření,
jak je výše uvedeno, jednalo „jen“ o získávání podkladů pro znalecký posudek. Z hlediska
oprávněných zájmů stěžovatelů však šlo o deficit významný, a to i z toho důvodu, že znalecký
ústav nemohl být okamžitě konfrontován s jejich názory a připomínkami. Následná možnost
stěžovatelů vyjádřit se k samotnému znaleckému posudku či posudkům na této vadě řízení již
dodatečně nic změnit nemůže.“
Přičemž strany sporu v občanskoprávním řízení či trestně stíhaný, ale i poškozený, mají právo
se obhlídky zúčastnit. Není to jejich povinnost. Znalec jim musí dát možnost se zúčastnit.
Pokud možnost nevyužijí, není to již znalcův problém, a obhlídku může uskutečnit i bez nich.
Znalec dává možnost stranám zúčastnit se prohlídky stejným způsobem, kterým si obstarává
podklady – viz výše. S tím, že účastníci řízení musí obdržet dopis s dostatečným předstihem.
Dopis posíláme doporučeně. A posíláme ho s předstihem tak, aby účastník řízení měl lhůtu
alespoň 1 týden od posledního možného převzetí dopisu do data prohlídky.
3.7 Závěr k této části
Znalec by měl nechat strany sporu, aby se vyjádřili k novým informacím, které on potřebuje,
a nejsou součástí spisu. Pokud znalec žádá o informace strany sporu, tyto strany mají mít
možnost se vyjádřit i k podkladům, které znalci předala druhá strana. Je vhodné, aby znalec
žádal strany sporu o informace jedním dopisem, který rozešle všem účastníkům a jejich
advokátům. To platí v rámci občanskoprávního řízení.
Pokud je znalec nucen získávat informace od obžalovaného nebo od poškozeného či od
státního zástupce v rámci trestního řízení (zadavatelem posudku je soud), pak doporučuji, aby
znalec dopisem sdělil soudu, které informace požaduje. A aby soud dopisy předal účastníkům
řízení.
4 NÁLEŽITOSTI POSUDKU
Téma „Náležitosti posudku“ by vydalo za samostatnou dlouhou přednášku. Zde jen stručně.
Náležitosti posudku jsou dle mého názoru relevance, procesní náležitosti – zákonnost,
obsahové náležitosti a formální náležitosti.
4.1 Relevance posudku
Relevance posudku je základní náležitost dle mého názoru. Má vůbec smysl posudek
studovat? Nejdříve by se měla zkoumat relevance posudku. Přispějí znalcovy zjištění
k objasnění skutkového stavu v dané věci? Tedy – není posudek nadbytečný? Příklad: Soud
zjišťuje, co dělala osoba ve čtvrtek. A znalec zjistil, že v úterý byla osoba v Plzni. Takové
zjištění může být pravdivé, ale není relevantní.
4.2 Procesní náležitosti posudku
Pokud je posudek relevantní, pak by měl soud zkoumat, zdali je možno posudek jako důkaz
použít. Nebyl posudek vyhotoven protiprávně? Například byly důkazy pro znalecký posudek
získány v souladu s právem – viz nález ústavního soudu ohledně prohlídky nemovitosti.
Vypracovala posudek osoba, která ho vypracovat měla? Nebo posudek vypracoval někdo jiný
místo znalce? Proto se zkoumá, zdali je posudek jako znalecký důkaz procesně použitelný.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
27
4.3 Obsah posudku - náležitosti
Pokud je posudek relevantní, a byl získán zákonnou cestou, pak by měl soud zkoumat, zdali je
posudek pravdivý. Odpověděl znalec na položenou otázku správně? V současné době existují
dva názory, jak toho docílit. Jeden názor říká, že soud by měl hodnotit pravdivost. Druhý
názor říká, že soud nemůže hodnotit pravdivost, obsahovou správnost, a může na obsahovou
správnost usuzovat zprostředkovaně. Podrobné osvětlení problému by přesahovalo délku
tohoto příspěvku.
V této části soud zkoumá, zdali informaci (odpověď znalce na zadanou otázku) využije pro
své rozhodnutí. Soudci se stává, že na danou otázku odpověděli dva znalci diametrálně
odlišně. Opět se dostáváme k tématu „Hodnocení znaleckého posudku“, které překračuje tento
výklad.
4.4 Forma posudku – náležitosti
Formální náležitosti posudku určuje zákon o znalcích a prováděcí vyhláška. Případně další
právní normy. Formální pochybení lze dodatečně napravit.
5 LITERATURA
[1] KŘÍSTEK, Lukáš : Znalectví. Wolters Kluwer, 2013, Praha, 332 s. ISBN: 978-80-7478-
042-4
ZKUŠENOSTI S PROCESEM JMENOVÁNÍ ZNALCŮ
EXPERIENCE APPOINTMENT PROCESS EXPERTS
Karel Kubečka1)
, Darja Kubečková2)
ABSTRAKT:
Jmenování znalců pro výkon znalecké činnosti probíhá podle zákona 36/67 Sb. již od počátku
platnosti tohoto předpisu. Vlastní proces jmenování však v průběhu let doznal poměrně
zásadních změn. Dá se říct, že tyto změny mají přinést zkvalitnění výběru znalců a tím
v konečném výsledu i kvalitnější znaleckou činnost. Ne vždy je tomu tak, že dobrá myšlenka je
také i dobré řešení.
ABSTRACT:
The appointment of expert witness for the performance of expert activities carried out
according to the law 36/67 Coll. from the outset of this Regulation. The actual process of
appointment but over the years has undergone quite fundamental changes. We can say that
these changes are intended to improve the selection of experts and the final outcome and
quality expert services. It is not always the case that a good idea is also a good solution.
KLÍČOVÁ SLOVA:
soudní znalec, odpovědnost, znalecký posudek
KEYWORDS:
expert witness, responsibility, expert report
1 ÚVOD
Poměrně dlouhou dobu je diskutován stávající, stále platný zákon 36/67 Sb. v platném znění.
Diskuse probíhá mimo jiné nad otázkami spojenými se jmenováním znalců a v posledním
období je stále více aktuální, zejména s medializovanými případy podaných znaleckých
posudků mající tzv. „protichůdné závěry“ anebo možná přesněji „nestejnými závěry“. Žádná
z kritik se však nezabývá otázkou, zda závěr odpovídá cílům a tedy otázkám položených
znalci, tedy jsou-li porovnávány posudky porovnatelné.
Reakcí na tuto kritiku znalců je mimo jiné také návrh zákona o znalcích se svým § 6, kde se
navrhuje znění: „Podmínky odborné způsobilosti jsou stanoveny pro jednotlivé obory
a odvětví přílohou k tomuto zákonu“ a na něž navazují další paragrafy, které z návrhu zákona
tvoří nepřijatelnou normu.
Protože tento zákon doposud přijat nebyl a je těžko předpokládat, že přijat bude (alespoň ve
znění jak byl předložen odborné veřejnosti k připomínkování), pokračuje znalecká činnost
podle původního předpisu [1]. To znamená, že jmenování znalců v současné době má
probíhat v souladu s ustanovením zákona 36/67 Sb. v platném znění [1]. Tento zákon, který je
1)
Kubečka, Karel, doc., Ing., Ph.D., Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, Žalanského 68/54,
163 00 Praha 17 – Řepy, pobočka Brno, Hudcova 367/78, 612 00 Brno – Medlánky, telefon +420 602 778 967,
e-mail karel.kubecka@seznam.cz, karel.kubecka@vsrr.cz.
2)
Kubečková, Darja, Prof. Ing., Ph.D., VŠB-Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 OstravaPoruba,
telefon, +420 733 627 872, e-mail darja.kubeckova@vsb.cz.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
29
bezesporu možno v době vzniku označit za velmi dobrý a nadčasový je již dnes, v roce 2016,
nevyhovující, i když z mnoha pohledů lepší než návrh nového zákona.
Jako „dobrý“ kompromis se zdá přijatelné zcela přepracovat prováděcí vyhlášku [2] tohoto
zákona.
Pro přehlednost je vztah tohoto zákona [1] k ostatním zákonům, jak již bylo publikováno [3],
přehledně uveden v tabulce Tab. 1 uvedené dále. Vztah tohoto zákona [1] k prováděcím
vyhláškám a ostatním předpisům je zřejmý z tabulky Tab. 2 uvedené dále.
Tento zákon [1] postupně v průběhu doby upravil také podmínky pro jmenování znalců.
Avšak kromě zákonných ustanovení jsou podmínky pro jmenování znalců podmiňovány
dalšími požadavky, které v zákoně nenajdeme. Je otázkou, nakolik je takové podmiňování
správné, zákonné a zda není diskriminační vůči některým zájemcům o znaleckou práci.
2 POŽADAVKY NA ZNALCE
Je zcela irelevantní jakkoli hodnotit požadavky právní normy [1] na jmenování znalců, které
jsou dnes již neplatné. Zajímavý je pouze současný stav, a proto se následující rozbor
odkazuje pouze na výklad zákona v platném znění [1] se zajímavými podmínkami, které
nejsou dány žádným ze závazných předpisů.
Na portálu www.justice.cz (s fotografií pana ministra JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D.), tedy
„oficiálního serveru českého soudnictví“ [4] najdeme jeden z návrhů nového zákona (tento je
z roku 2010), kde hlavním cílem navrhovaných změn a doplnění novely (ve znění návrhu
zákona 322/2006 Sb. dostupného z webu Ministerstva spravedlnosti) zákona [1] (viz Tab. 1)
bylo zkvalitnit práci znalců a tlumočníků. Za tím účelem bylo zejména rozšíření a zpřesnění
předpokladů pro jmenování znalců. V návaznosti na snahu zkvalitnit tuto činnost byly
stanoveny přísnější podmínky pro činnost znalců. Novela zákona chtěla nově ustanovit
povinné pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou výkonem znalecké činnosti (dle § 9
návrhu změny zákona [1] z roku 2010) a celoživotní vzdělávání znalců (dle § 15a tohoto
návrhu zákona [1]).
Dále za zmínku stojí snaha návrhu zákona 322/2006 Sb. o zpřísnění dohledu nad činností
znalců a v této souvislosti mělo novelizované znění zákona [1] upravit možnost uložit znalci
povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti (§ 15b), pokud se vyskytnou o jeho
odborné způsobilosti pochybnosti.
Dá se tady říct, že byla snaha navýšit prostředky represe na znalce, přičemž by naopak
znalecké činnosti velmi prospělo zvýšení prestiže a společenské vážnosti, této náročné
profese, s čímž patrně nikdo z tvůrců novely nepočítal a je otázkou, zda je z pohledu justice,
jak ukazuje praxe, žádoucí.
Jak je zřejmé, tato novela (návrhu zákona 322/2006 Sb.) nebyla přijata a namísto výše
uvedeného znění se tato novela omezila na přiznání DPH znalcům, kteří jsou plátci daně
z přidané hodnoty.
Nicméně, jak je dále uvedeno, některé myšlenky z nepřijatého návrhu se vplížily do procesu
jmenování znalců, aniž by byly zákonem či jinou normou požadovány a dnes se staly
platnými.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
30
Tab. 1 – Vztah zákona 36/67 Sb. a dalších zákonů
Tab. 1 – Relation of Law 36/67 Coll. and other Acts
č. Název zákona
Číslo
zákona
poznámka
1 Zákon o znalcích a tlumočnících 36/67 Sb.
Sbírka - částka: 14/67, Účinnost:
1.7.1967
2 Občanský soudní řád 99/63 Sb. Novelizován zákonem 36/67 Sb.
3 prováděcí vyhláška k zákonu 47/59 193/59 Ú.l. Zrušena zákonem 36/67 Sb.
4
O úpravě právních poměrů znalců a
tlumočníků
47/59 Zrušen zákonem 36/67 Sb.
5
Zákon, kterým se mění zákon č.
36/67 Sb., o znalcích a
tlumočnících
322/2006,
Novela zákona 36/67 Sb.
(Navýšení odměny o DPH u
plátců DPH)
6
Zákon, kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím
zákona o základních registrech
227/2009,
Novela zákona 36/67 Sb.
(identifikační číslo osoby
poskytnuté správcem základního
registru osob)
7
Zákon, kterým se mění zákon č.
36/67 Sb., o znalcích a
tlumočnících, ve znění pozdějších
předpisů
444/2011
Novela zákona 36/67 Sb.
Účinnost od 1. ledna 2012
2.1 Požadavky zákona na jmenování znalců (a tlumočníků)
Jak je všem známo, jmenování znalců (a tlumočníků) podle zákona [1] (ve znění pozdějších
předpisů, kterými byl novelizován, to je 322/2006 Sb., 227/2009 Sb. a 444/2011 Sb. –
Tab. 1) je řešeno v §3, §4, §5, §6 a §7. Znění těchto paragrafů je dostupné v zákoně
samotném, proto jej autor neuvádí.
2.2 Požadavky prováděcí vyhlášky zákona na jmenování znalců (a tlumočníků)
Současně platný zákon [1] je prováděn vyhláškou [2] a jmenování znalců se dotýkají §1 a dále
§2 a §3 (Novelizována: 11/85 Sb., 184/90 Sb., 77/93 Sb. a 432/2002 Sb.).
2.3 Ostatní požadavky na jmenování znalců
V minulém období (zhruba od působení JUDr. Jiřího Pospíšila jako ministra spravedlnosti
v období od září 2006 do května 2009) se na webech různých Krajských soudů postupně
objevily (a někde návazně zmizely) další podmínky pro jmenování znalců. Bylo s podivem, že
u některých soudů tyto podmínky byly zveřejněny, u některých nikoli. V průběhu doby se
i Krajské soudy odvolávaly na dodatečné požadavky, které nebyly ničím podloženy a nebyly
v některých případech ani uvedeny na webu daného Krajského soudu. V současné době došlo
k jakémusi sjednocení. Nicméně tyto podmínky se v některých ohledech velmi podobají
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
31
návrhu výše diskutovaného zákona 322/2006 Sb. uvedeného na webu Ministerstva
spravedlnosti. Podmínky jsou uvedeny na webech Krajských soudů [5].
2.3.1 Informace získané na úrovni Krajského soudu
Po prostudování podkladů [5], které jsou znalcům a žadatelům o zápis do seznamu znalců
poskytovány je nutno konstatovat, že tyto informace jsou vesměs přínosné. Jedná se o tyto
okruhy:
• Vedení znaleckého a tl. deníku v el. podobě
• Vzor znaleckého a tl. deníku v el. podobě
• žádost o jmenování znalcem
• návrh na jmenování znalcem
• Kurz znaleckého minima při VŠE v Praze
Pod jednotlivými položkami se dají najít vzory a tiskopisy. V žádosti o jmenování znalcem
a návrhu na jmenování znalcem nejsou specifikovány jiné, než zákonem požadované doklady,
které je nutno doložit. Potud se zdá být vše v nejlepším pořádku.
Avšak společně s těmito důležitými a prospěšnými informacemi jsou specifikovány
podmínky pro jmenování znalců, ale pouze v některých oborech. Tyto obory s požadavkem na
praxi jsou uvedeny v tabulce (Tab. 3).
A zde se naskýtá otázka, o jakouže to podmínku se jedná? Z praxe víme, že se jedná
o podmínku nutnou pro to, aby byla osoba navržená ke jmenování znalcem zařazena do
výběru uchazečů o jmenování. Nejedná se však o podmínku stanovenou zákonem [1], praxi
neurčuje ani prováděcí vyhláška [2] k tomuto zákonu. Pak tedy se logicky nemůže jednat
o závaznou podmínku postavenou na úroveň požadavkům zákona [1].
Pozornému čitateli zcela jistě neunikla skutečnost, že podmínka praxe (ač Krajskými soudy
prezentována jako podmínka nutná, tak přesto je uvedena jen jako informace na internetu;
dalo by se očekávat, že takovouto klíčovou podmínku zakotví Ministerstvo spravedlnosti
alespoň v prováděcí vyhlášce [2] k zákonu [1]) není stanovena pro všechny obory znalecké
činnosti. Budeme-li hovořit například o stavebnictví, pak pro obor „ekonomika-ceny a odhady
nemovitostí“ je na webových stránkách Krajského soudu [5] požadováno 10 let praxe, ale po
vysoké škole (!), kdežto pro celý souhrnný obor „stavebnictví“ není praxe požadovaná žádná
(nebo alespoň nebyla v době psaní tohoto článku [3]. Takto se zdá být podmiňování práce
znalce na úrovni nerovného přístupu.
Ovšem praxe jmenování znalců je ještě drobně odlišná. Pokud žadatel podá (anebo je navržen
organizací) žádost o jmenování znalcem pro obor stavebnictví, je jeho žádost odmítnutá
s odůvodněním, že nesplňuje podmínku odborné praxe 10 let po dokončení vysoké školy. Že
takováto podmínka pro tento obor (stavebnictví) neexistuje, patrně odpovědné pracovníky
příliš nezajímá.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
32
Tab. 2 – Vztah zákona 36/67 Sb. k prováděcím vyhláškám a ostatním předpisům
(navazuje na tabulku Tab. 1)
Tab. 2 – Relation of Law 36/67 Coll. the implementing decrees and other regulations
(continuation of Table Tab. 1)
č. Název zákona / předpisu
Číslo
zákona
poznámka
1 Zákon o znalcích a tlumočnících 36/67 Sb. Sbírka - částka: 14/67, Účinnost:
1.7.1967
8 Vyhláška, kterou se provádí zákon
o znalcích a tlumočnících
37/67, Prováděcí předpis zákona 36/67
Sb
9 Oznámení o vydání výnosu o
paušálních odměnách a náhradách
za znalecké posudky o ceně staveb,
pozemků, trvalých porostů a
úhradách za zřízení práva osobního
užívání pozemků
REG
890602,
oznámení
ministerstva
Prováděcí předpis zákona 36/67
Sb
10 Oznámení o vydání výnosu, kterým
se mění a doplňuje výnos o
odměňování učitelů vysokých škol
(platový řád pro učitele vysokých
škol)
REG
890603,
oznámení
ministerstva
Prováděcí předpis zákona 36/67
Sb
11 Oznámení o vydání výnosu, kterým
se zrušuje výnos o paušálních
odměnách a náhradách za znalecké
posudky o ceně staveb, pozemků,
trvalých porostů a úhradách za
zřízení práva osobního užívání
pozemků
224/92
oznámení
ministerstva
Prováděcí předpis zákona 36/67
Sb
Jde o právní předpis překonaný
dalším vývojem
2.4 Požadavek praxe
Jako velmi nešťastný se jeví požadavek „praxe po ukončení vysoké školy“, tak jak je
formulován. Jednak z tohoto požadavku není zřejmé, o který stupeň vysoké školy se jedná.
Čtenáři je zajisté zřejmé, že v současné době je také na českých vysokých školách (dle
Boloňské deklarace) třístupňový proces vzdělávání. První stupeň bakalářský (Bc.), druhý
magisterský (Mgr.) – (na technických školách Ing.) a třetí stupeň doktorský (Ph.D.).
Ukončená VŠ může být nejdříve po třech letech (vůbec nejkratší je tříleté bakalářské studium)
anebo také po dvanácti letech (včetně nejdelší možné doby studia na doktorském studijním
programu). Z toho pak plyne absurdní výsledek, že jeden ze dvou spolužáků už může být
soudní znalec a druhý je teprve absolvent, který čeká, až splní podmínku 10 let po VŠ.
Příklad z praxe nabízí ještě jeden absurdní příklad. Člověk s praxí 17 let na různých pozicích
(od stavbyvedoucího až po nejvyšší vedoucí pozice) ve velké stavební firmě, který ve 36
letech ukončí s vynikajícím výsledkem kombinované studium VŠ stavebního směru
a návazně začne studovat doktorský studijní program, nemůže být jmenován znalcem v oboru
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
33
stavebnictví, neboť nemá 10 let praxe po VŠ (i když tato podmínka není nikde uzákoněna ani
jinak oficiálně uvedena, nepočítáme-li webové stránky Krajského soudu [5], nicméně
i v tomto případě pro jiný obor činnosti). Musí počkat, až mu bude 46 let. Na druhé straně
čerstvý absolvent již ve 34 letech může pracovat jako znalec. Zdá se, že nejsou až tak důležité
odborné vlastnosti a praktické zkušenosti žadatele, ale důležité je vyhovět jakkoli absurdním
a tedy špatným předpisům, které neznají výjimky.
2.5 Další specifické požadavky na jmenování znalců
Jak ukazuje nedávný příklad z praxe, bylo Ministerstvem spravedlnosti ČR požadováno
doložení dokladu o odborné způsobilosti, tedy doklad o platné autorizaci (ČKAIT)
odpovídajícího zaměření podle zák. č. 360/1992 Sb., Zákon o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, v platném znění [6]. Zde pozornému čitateli zcela jistě neujde podobnost čistě
náhodná s požadavkem návrhu zákona 322/2006 Sb. Ani tato podmínka pro zvolené obory
žadatele nebyla a není stanovena a taktéž není vyžadována platným zněním zákona [1].
Rovněž tak její nedodržení tedy nemůže být důvodem pro nevyhovění žádosti žadatele
o jmenování znalcem.
Navíc tento požadavek je velmi rozporuplný – vyjděme z požadavku na znalce a požadavku
na autorizovanou osobu (ČKAIT).
Podle § 11 zákona [1] je znalec nestrannou osobou – musí být nepodjatý, v opačném případě
nesmí posudek podat. Tato skutečnost je zřejmá z výkladu zákona a všem znalcům známá.
Na druhé straně osoba, jíž byla udělena autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb. [6], je
členem profesní komory a jako taková je podle § 12 odst. 3 tohoto zákona povinna se tímto
zákonem při výkonu své odborné činnosti řídit, přičemž dbát je tato osoba povinna rovněž
předpisů vydaných komorou. Povinnosti autorizované osoby upravuje mj. § 4 odst. 2 písm. b)
Profesního řádu, když uvádí, že člen komory se při výkonu svého povolání vyvaruje jednání,
které by ohrozilo nebo znevážilo ve společnosti profese ve výstavbě, dále pak § 3 odst. 1
téhož, když stanoví, že člen komory chrání zájmy svého klienta, přičemž závazek
autorizované osoby k dodržování této povinnosti je jako podmínka nutná pro udělení
autorizace podle § 7 odst. 1 písm. h) upraven textem slibu, a to v § 8 odst. 9 zákona
č. 360/1992 Sb., neboť je zde výslovně uvedeno, že osoba slibuje při své odborné činnosti ctít
zájmy klientů. Podle § 12 odst. 4 písm. b) zákona č. 360/1992 Sb. [6] pak autorizovaná osoba
nesmí vykonávat činnosti, které jsou s činností autorizované osoby podle předpisů komory
neslučitelné. Takovými činnostmi jsou zjevně činnosti negující výše uvedené, tedy činnosti
dopadající na profese ve výstavbě a činnosti, při nichž nejsou ctěny zájmy klienta, tedy zjevně
odborné činnosti vykonávané nestranně tak, jak je předepsáno zákonem č. 36/1967 Sb. [1],
neboť zájmem klienta, pokud není orgánem soudní moci, zpravidla není nalezení objektivní
pravdy. Je tedy zcela zřejmé, že povinnosti autorizované osoby jsou v příkrém rozporu
s povinnostmi znalce, když znalci je ochrana zájmů klienta přímo zapovězena a když navíc
nelze vyloučit, že závěry znalce budou přímo v rozporu se zájmy klienta. Nestranný výkon
znalecké činnosti osobou autorizovanou tedy nutně vyvolává nejistotu budoucího
disciplinárního řízení a následného odejmutí autorizace.
Není ojedinělé, že autorizovaná osoba a znalec zároveň je požádání v rámci své spolupráce
s investorem také o podání znaleckého posudku. Jek tedy „převrátit kabát“? Asi ryze po
česku.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
34
Tab. 3 – Požadavek na praxi
Tab. 3 – The experience requirement.
č Znalecká činnost dle [5] Požadavek na praxi
1 specializace nemovitosti
minimálně 10 let odborné stavební praxe po ukončení
vysokoškolského studia
2
specializace motorová
vozidla
minimálně 10 let odborné praxe po ukončení
vysokoškolského studia
3
specializace lesní
pozemky, lesní porosty a
škody za lesních
porostech
minimálně 10 let odborné lesnické praxe po ukončení
vysokoškolského studia
4 specializace podniky
minimálně 10 let odborné praxe zaměřené na
podnikovou ekonomiku po ukončení
vysokoškolského studia
5
specializace v oblasti
movitých věcí
minimálně 5 let odborné praxe po dosažení nejvyššího
vzdělání
6
specializace stroje a
zařízení
minimálně 10 let odborné praxe po ukončení
vysokoškolského studia
7
obor doprava, odvětví
doprava městská, doprava
silniční
minimálně 10 let odborné praxe odpovídající dané
specializaci po ukončení vysokoškolského studia
bezprostředně předcházející podání žádosti o
jmenování
8
obor ekonomika, odvětví
účetní evidence
minimálně 10 let odborné praxe v oblasti účetnictví
po ukončení vysokoškolského studia bezprostředně
předcházející podání žádosti o jmenování
9
obor zdravotnictví,
zdravotní odvětví různá
minimálně 10 let odborné zdravotnické praxe
zaměřené na dané odvětví, příp. specializaci znalecké
činnosti, po ukončení vysokoškolského studia
bezprostředně předcházející podání žádosti o
jmenování
10
obor zdravotnictví,
odvětví psychiatrie
minimálně 10 let odborné zdravotnické praxe
zaměřené na dané odvětví, příp. specializaci znalecké
činnosti, po ukončení vysokoškolského studia
bezprostředně předcházející podání žádosti o
jmenování
Pokud se vrátíme k výše uvedenému požadavku na 10 let praxe, tak spolu s požadavkem na
doložení členství v komoře (ČKAIT) je možné konstatovat, že v tomto příkladu z praxe je
zcela zjevné, že správní orgán nepostupoval v souladu s právními předpisy a na toto správní
řízení aplikoval postupy, které snad mohou být vyžadovány v případech jmenování znalců
v jiných oborech, ale nikoliv v oborech stavebnictví a projektování. Pro tyto obory je
požadováno splnění podmínek stanovených v zákoně, konkrétně v ust. § 4 zákona o znalcích
a tlumočnících [1].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
35
3 ZÁVĚR
Zdá se, že zákon [1], i když v době vzniku silně nadčasový, je v současné době již překonán,
neboť je zřejmé, že množství úprav a požadavky doby způsobují, že správní orgány
nepostupují zcela v souladu s právními předpisy. Proto je nezbytné v zájmu kvality znalecké
činnosti výhledově vypracovat zcela nový zákon, který by mimo jiné i poskytoval jakýsi
stupeň ochrany znalcům [8], [9], [10]. Tímto „výhledově novým zákonem“ by však nemělo
být to, co je zřejmé z návrhu nového zákona prezentovaného Ministerstvem spravedlnosti na
konci roku 2016.
Totéž platí o zcela nevyhovující prováděcí vyhlášce, která spolu s uvedeným zákonem působí
více či méně demotivujícím účinkem. Nezbytnou úlohou zákona a prováděcí vyhlášky musí
být i ochrana znalců proti dehonestujícím útokům zvenčí [7] spojených s ekonomickým
neohodnocením náročné práce znalců pro soudní orgány. Těmito dehonestujícími útoky jsou
v posledních letech zejména neopodstatněné útoky především mladých advokátů [7]
s podporou jejich profesní komory.
Za účelem diskuze nad připravovanou legislativou týkající se soudního znalectví byla údajně
zřízena Komise pro znalectví, jejíž členové jsou odborníci z několika rozdílných odvětví tak,
aby mohla být navrhovaná právní úprava co nejkvalitněji projednána. Je škoda, že tato
komise, respektive členové komise, nemají jména. Zároveň Ministerstvo spravedlnosti zřídilo
emailové adresy znalci@msp.justice.cz a tlumocnici@msp.justice.cz, prostřednictvím kterých
může veřejnost zasílat své podněty k připravované legislativě v této oblasti. Nakolik je
komise funkční a zda připomínky zaslané na tyto, výše uvedené e-mailové adresy neskončí
v koši bez povšimnutí, si autor netroufá ani odhadovat. Prozatím se zdá, že se stále nic neděje;
připomínky například ČKAIT nebyly nikdy do návrhu nově vznikajícího návrhu zákona
o znalcích promítnuty.
4 PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek vzniknul s podporou projektu VŠRR - IGA_Z7_01_2016 Optimalizace základních
metod analýzy rizik pro hodnocení území a určení redukčních koeficientů ocenění nebo škod.
5 LITERATURA
[1] Zákon o znalcích a tlumočnících. 36/67 Sb. 1967 v platném znění.
[2] Vyhláška, kterou se provádí zákon o znalcích a tlumočnících. 37/67 Sb. 1967 ve znění
pozdějších předpisů.
[3] KUBEČKA, Karel. Zkušenosti s procesem jmenování znalců podle zákona 36/67 Sb.
v platném znění. Znalec. Praha: ŠEL, 2016, XXVI (1/2016), 26-31. ISSN 1805-6881.
[4] Znalci a tlumočníci. http://portal.justice.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-24]. Dostupné z:
http://portal.justice.cz/Justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=4979&d=282638
[5] Znalecká činnost. http://portal.justice.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z:
http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?o=19&j=29&k=337&d=318800
[6] Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 360/92 Sb. v platném znění. 1992.
[7] KUBEČKA, Karel. Teorie a praxe účtování znalečného. Znalec. Praha, 2016,
2016(1/2016), 22-26. ISSN 1805-6881.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
36
[8] KUBEČKA, Karel. Administrativní a společenské aspekty znalecké činnosti. Soudní
inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických oborech. Brno:
Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2007, 18(3): 136-140. ISSN
1211-443x.
[9] KUBEČKA, Karel. Společenské postavení znalců a jejich finanční ohodnocení. Soudní
inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických oborech. Brno:
Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2008, 19(2): 60-67. ISSN
1211-443x.
[10]BRADÁČ, Albert. Diskuse k administrativním a společenským aspektům znalecké
činnosti. Soudní inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických
oborech. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2007,
18(05/2007). ISSN 1211-443x.
[11]Podmínky pro jmenování znalců a tlumočníků. http://portal.justice.cz [online]. 2015 [cit.
2015-05-24]. Dostupné z:
http://portal.justice.cz/Justice2/Soud/soud.aspx?o=17&j=27&k=6198&d=333645
[12]Odborné podmínky pro jmenování znalců a tlumočníků. http://portal.justice.cz [online].
2015 [cit. 2015-05-24]. Dostupné z:
http://portal.justice.cz/Justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=5863&d=321691
ZKUŠENOSTI S ÚTOVÁNÍM ZNALEČNÉHO – TEORIE A PRAXE
THEORY AND PRACTICE OF ACCOUNTING PAY FOR EXPERT REPORT
Karel Kubečka1)
, Jan Sedláček2)
ABSTRAKT:
Práce soudního znalce na znaleckém posudku sestává z několika fází. Poslední z těchto fází je
stanovení ceny za práci, to je "vyúčtování znalečného". Zejména tato fáze je velmi dlouho
diskutována, protože mezi odbornou veřejností existuje velká nespokojenost s finanční výši
odměny za provedenou práci.
Současně je nutno poukázat na dlouhodobou stagnaci výše odměn znalců. Odměny znalců
jsou ve velkém nepoměru k odměnám advokátů a neodrážejí význam jejich práce ani
odpovědnost, kterou mají za provedený znalecký posudek.
ABSTRACT:
The work of expert witness on the expert opinion consist of several phases. The final phase is
to determine the price for the work, designated as the "expertise account". ln particular, this
phase has been long time debated among experts because there is a great dissatisfaction with
the financial level of compensation for the work performed.
It is also necessary to point out the long-term stagnation in the level of payments received by
the experts. Rewards for experts are very unequal comparing to rewards for lawyers and do
not reflect the importance of the work of experts and the responsibility, which they have in
providing expert reports.
KLÍČOVÁ SLOVA:
soudní znalec, stanovení ceny, odměna, odpovědnost, znalecký posudek
KEYWORDS:
expert witness, determine the price, prize, responsibility, expert report.
1 ÚVOD
Tento příspěvek doplňuje a volně navazuje na příspěvek s názvem „Zkušenosti s procesem
jmenování znalců“ v tomto sborníku z XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního
inženýrství. Příspěvky jsou na této konferenci předneseny společně, jako jedna přednáška.
K problematickým tématům v práci znalců probíhá každoročně široká diskuse, a na toto téma
již byla uveřejněna celá řada příspěvků jak ve sbornících na znaleckých konferencích [1], [2],
[3], [4], [5], které jsou účastníky konference prezentovány, tak na stránkách časopisů se
znaleckou problematikou, kterými jsou Soudní inženýrství [6], [7] nebo Znalec [8], [9].
Diskuse k problematice naší práce (práce soudních znalců) se odvíjí ve dvou směrech.
1)
Kubečka, Karel, doc., Ing., Ph.D., Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, Žalanského 68/54,
163 00 Praha 17 – Řepy, pobočka Brno, Hudcova 367/78, 612 00 Brno – Medlánky, telefon +420 602 778 967,
e-mail karel.kubecka@seznam.cz, karel.kubecka@vsrr.cz, http://www.vsrr.info/
2)
Sedláček, Jan, Ing., znalecký ústav qdq services s.r.o., Bílovecká 1162/167, Kylešovice, 747 06 Opava,
+420 733 502 066, e-mail. Jan.sedlacel@qdq.cz, http://www.qdq.cz/cs
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
38
Jednak to je směr odborný, jehož aspekty jako znalci zvládáme analyzovat, vyhodnotit a
dohodnout se na sofistikovaných závěrech specificky podle oborů znalecké činnosti. Tato
diskuse je plodná, a protože řeší odbornou stránku problematiky technického znalectví, je
smysluplná a vesměs přijímána kladně. Těchto otázek a této problematiky se tento článek
netýká.
Druhým směrem je nekončící diskuse na témata, která se snaží řešit problémy znalecké
činnosti na poli společenského postavení znalců, jejich finančního ohodnocení a také
administrativní aspekty znalecké činnosti. Takovouto diskusi je však nutno označit, na rozdíl
od předchozího, jako diskusi do této chvíle zcela neplodnou a s ohledem na výsledek při
pohledu z dlouhodobého horizontu, do této chvíle za zbytečnou, neboť nepřináší pozitivní
výsledek pro nás, znalce.
Přestože se jedná o problematiku týkající se všech znalců bez rozdílu profesí, jsou zkušenosti
i ohlasy v této oblasti více či méně jednotné. Především pak v otázkách týkajících se účtování
znalečného mají znalci vesměs nejen stejné zkušenosti, ale i stejné pocity z přístupu soudů
umocněné nevybíravými a dehonestujícím jednáním i výpady zejména mladých advokátů
vůči znalcům. Základ je nutno hledat v dnes již naprosto nevyhovujících předpisech [10] pro
znaleckou činnost, zejména pak v prováděcí vyhlášce [11]. Celá podstata je ale v lidech,
neboť znalci se svými odbornými vyjádřeními nejsou nikterak chráněni proti neodborným
názorům rétoricky zdatných advokátů s podporou odvolacích soudů. Nejednou je znalec
v pozici, kdy jej napadne přísloví „vrána vráně oči nikdy nevyklove“.
2 JAKÉ JE POSTAVENÍ ZNALCE
V úvodu autor příspěvku připomíná jaké je postavením znalce při plnění úlohy, kterou má
v procesu podávání posudku pro soudy, jak stanoví zákon [10]. Jak bylo v úvodu uvedeno, je
možno se odkázat na předešlá vystoupení na konferencích [1], [2], [3]. Po globálním
posouzením této problematiky je nutno i revidovat názor, že „soudní“ znalec je soudním
proto, že jeho prioritou je podání posudku pro soudy. V jiném světle se pak zdá i kritický
pohled na některé kolegy, kteří se, pokud to šlo, vyhýbali spolupráci se soudy. Těmto
kolegům patří hluboká omluva, neboť dnes jsou plně pochopitelné důvody, proč takto činili.
Vyhýbat se podávání posudků pro soudy bylo komentováno také na loňské konferenci [5].
Autor v kapitole 2.3 na straně 348 sborníku z konference uvádí, cit: Důvody jsou patrně v
zásadě dva, prvním z nich je nedostatečné finanční ohodnocení, a druhým jistá vyšší míra
odpovědnosti, plynoucí z role znalce v rámci řízení. Dle mého názoru se jedná v pravém slova
smyslu o důvod jeden a tím je, jak již bylo mnohokráte diskutováno, nedostatečné finanční
ohodnocení odpovědnosti za podaný posudek. Toto je umocněno mnohdy dehonestujícím
přístupem soudů ke znalcům, neboť soudy v mnohých případech zastávají názor, že současné
rozmezí (100,- Kč/hod až 350,- Kč/hod) je naprosto dostačující a v minulosti se v mnohých
případech drželi průměru těchto hodnot. Je tedy zcela pochopitelné, že práce znalce (včetně
vysoké míry odpovědnosti) za například 200,- Kč/hod není lákavá, zejména s podmínkou
trestní odpovědnosti znalce.
V roce 2008, to je před devíti lety, byli účastníci konference seznámeni s úvahou o výši
znalečného [2]. Tato úvaha byla založena na obdobném rozboru prof. Bradáče [12] a byla
podrobněji rozvedena. Následně se mohla prostřednictvím časopisu [7] s výpočtem výše
znalečného seznámit i široká odborná veřejnost. V roce 2008 tento rozbor ukázal na
minimální výši znalečného 800,- Kč/hod. [7]. Pokud k dnešnímu období použijeme tzv.
bazických indexů cen [13], můžeme tuto cenu redukovat na úroveň průměru roku 2015 o
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
39
12,36%, tedy 800 × 1,1236 = 898,88 ≈ 900 Kč/hod., tedy minimální sazba znalečného by se
měla v roce 2015 odvíjet od hodinové ceny 900,- Kč/hod.
V roce 2016 (přesněji 11/2016) je (pomocí bazických indexů spotřebitelských cen) počítat
s indexem 1,250, tedy 800 × 1,125 = 900 Kč/hod. (přesně), tedy minimální sazba znalečného
by se měla v závěru roku 2016 odvíjet od hodinové sazby 900,- Kč/hod., což by neměla být
horní, ale minimálně průměrná sazba. Současně je respektována velmi malá míra inflace,
která dle údajů ČSÚ je v roce 2015 příznivých 0,3 %.
Obr. 1 – Míra inflace dle údajů ČSÚ - https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
Fig. 1 – The inflation rate, according to data of the Czech Statistical Office
2.1 Znalec v průběhu zpracování posudku
Pokud znalec zpracovává posudek, je vztah soudu ke znalci (a také naopak) korektní a vztah
advokátů ke znalci nulový. Tato korektnost je dána několika skutečnostmi:
• Znalec je jediný, který je schopen po technické stránce se v případu vyznat, relevantně
jej popsat, určit příčinu (chyb, vad nebo poruch) a tím ukázat na zdroj, což je vlastně
viník (kterého nesmí přímo označit, přestože mnohdy to soud v otázce znalci přímo
nařizuje).
• Znalec je jediný člověk, angažovaný v projednávaném případu, který je schopen po
ekonomické stránce přesně a sofistikovaně vyjádřit kromě míry zavinění, také
ekonomický dopad nebo důsledek ve vztahu k řešené problematice.
• Znalec je tedy jedinou osobou, která předurčí směr vývoje soudního jednání a to
přesně tak, jak se hovoří, že soudí znalec, nikoli soudce.
Z uvedeného vyplývá, že znalec je velmi důležitou osobou, dokonce klíčovou osobou
v jednání soudu, neboť je to on, podle jehož závěru podaného posudku bude probíhat další
jednání soudu. Mnohdy v usnesení soudu najdeme zcela přesně opsán závěr znaleckého
posudku znalce. Je to pochopitelný postoj; soudce nezasahuje do práce znalce. Nemůže,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
40
neboť mnohdy nerozumí elementárním technickým pojmům a tedy není schopen závěr měnit.
V tomto ohledu je vše zcela v pořádku (až na cenu, za kterou znalec pracuje). Znalec je
odpovědný za technickou stránku posudku.
2.2 Znalec po zpracování posudku
2.2.1 Vyšší soudní úřednice
Vyšší soudní úřednice jsou osoby, které v mnohých případech (ne-li vždy) rozhodují
o znalečném. Zpravidla jsou to osoby s všeobecným středoškolským vzděláním anebo
vzděláním z právního prostředí (například na úrovni Bc.). Podstatné je ale skutečnost, že se
nejedná o osoby se vzděláním technickým, a proto dochází k prvním třecím plochám mezi
znalci a těmito osobami. Vyšší soudní úřednice nerozumí technickým pojmům a jsou názoru,
že ta či ona část je v posudku nadhodnocená nebo i zbytečná. Osvojují si právo kategorizovat
odbornou práci znalců a zejména rozhodují bez dostatečného vědomí o práci znalce
z časového pohledu. Nezřídka poníží například dobu strávenou na místním šetření bez
znalosti technických aspektů dané stavby, určí znalci čas, za který měl posudek sestavit
(zbytek vykázaných hodin neuzná) a rozhodne bez jakékoli technické znalosti, že neuzná
částku, kterou znalec zaplatil odbornému konzultantovi za jeho práci a to i přesto, že soud
předem s tímto souhlasil.
Následuje buďto odvolání, které řeší soud vyššího stupně anebo se za tuto „cenu“ znalec
poučí a následně se práci pro soud vyhýbá.
2.2.2 Právní zástupci stran sporu
Poté, kdy znalec posudek zpracuje a odevzdá soudu, nezřídka se stává nepřítelem №. 1 pro
alespoň jednu ze stran tohoto soudního sporu. Samozřejmě pro tu stranu, v jejíž neprospěch
posudek vyznívá. Ve chvíli, kdy si příslušný advokát přečte jemu se nehodící závěry
znaleckého zkoumání, začne mnohdy zcela nevybíravým způsobem útočit na znalce. Pokud je
natolik slušný, že nezasahuje znalci do jeho výhradních kompetencí, pak jeho činnost vyzní
alespoň jako pomsta, čímž dokáže svému klientovi, jak za něj bojuje (v souladu s etickým
kodexem advokáta). Setkat se tedy může znalec s útokem:
• Advokát se přečtením posudku stane největším odborníkem v profesi dle odbornosti
znalce a zcela bezostyšně v odvolání tvrdí, že to či ono v podaném posudku je
naprosto špatně a samozřejmě závěr posudku je zcela chybný. Toto je pak důvodem
tvrzení advokáta, že znalec nevynaložil čas na zpracování posudku účelně, z čehož mu
naprosto jasně vyplývá, že mu má být odepřeno znalečné v plné výši anebo
přinejmenším podstatně kráceno. Takovýmto sebejistým dehonestujícím
vystupováním podsouvá soudu svou verzi.
• Advokát se přečtením posudku stane největším odborníkem v oblasti normování
práce. Nestydí se uvést do odvolání, že „znalec na prostudování spisu vykázal 3,5
hodiny času, což je naprostý nesmysl, neboť studium spisu může trvat nanejvýš pár
minut“.
Je s podivem, kde se zejména v současné generaci mladých advokátů bere ta drzost
a arogance vůči ostatním lidem. Proč a z jakých pohnutek je jejich chování vůči znalcům
mnohdy tak vysoce dehonestující a nepřátelské. Dá se předpokládat, že jak znalec, tak
advokát, jakožto vysokoškolsky vzdělaní lidé, jsou odborníky ve své profesi. Proč tedy
advokát je zásobárnou nepřátelských aktů, gest a prohlášení, když znalec takto vůči němu
nečiní? Je to namyšleností na svou profesi, že je něco víc? Co se týká finančních příjmů tomu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
41
tak skutečně je, to je třeba otevřeně přiznat. Žádný znalec se znalečným tak, jak uvádí
vyhláška [11] a zejména jak je jeho znalečné na základě zákeřného jednání advokátů
poníženo, nemůže konkurovat hodinové sazbě právníků [2], [7].
Nejhorší na celé věci je skutečnost, že takovýto člověk-advokát, možná odborník ve své
profesi, je naprostým laikem v profesi znalce, kdy tento není „možná“, ale zcela jistě
odborníkem v profesi své. Přesto bezostyšně může tvrdit – doslova lhát ve prospěch svého
klienta a poškodit tak práci znalce i znalce samého. Konec konců morální kodex advokátní
komory je k tomuto vede.
Poslední období je toho příkladem. Nebývalé množství znalců v posledním období
znechuceně končí svou znaleckou činnost a proti některým znalcům jsou vedena soudní
jednání.
3 REAKCE ZNALCE
Znalec má v zásadě dvě možnosti, jaký zaujmout postoj v případě, kdy je znalečné kráceno
evidentně nespravedlivě. První možnost je mávnout rukou a ustoupit agresivitě advokátů či
soudů a druhá možnost je podat odvolání proti rozhodnutí (prvoinstančního soudu).
Samozřejmě zde se může objevit také odvolání advokáta proti rozhodnutí soudu
s požadavkem „vydusit“ neposlušného znalce za to, že advokát neuspěl (ale je potřeba
přesvědčit klienta, že se za něj bije jako lev a samozřejmě si zaslouží další tučnou odměnu).
3.1 Odvolání znalce proti krácení znalečného
Znalci, který narazí na nepochopení soudu ve věci vyúčtování, nezbývá nic jiného, než podat
odvolání k soudu vyššího stupně. Kdo se ve znalecké činnosti pohybuje delší dobu a zejména
znalec, který pracuje převážně pro soudní orgány, ví, že tento akt je zpravidla pouhou
obstrukcí a ve velké většině nevede k výsledku. Důvodů je několik.
• U odvolacího soudu jsou rovněž zaměstnaní právníci, tedy lidé bez jakéhokoli
technického vzdělání, kteří nejsou schopni pojmout technické souvislosti a drobné
nuance, kterými znalec argumentuje.
Na příkladech naprostého nepochopení souvislostí ve znaleckém posudku již také bylo
diskutováno [1], [6], [3]. Některé výroky odvolacích senátů jsou opravdovými perličkami a je
z nich naprosto zřejmý v prvé řadě nezájem měnit rozhodnutí soudů nižšího stupně co do výše
znalečného. Rovněž tak je z těchto rozhodnutí zcela zřejmá neznalost a nekompetentnost
těchto úředníků ve věci posouzení kompletnosti znaleckých posudků, časové náročnosti na
jejich podání a zejména pak souvislosti mezi jednotlivými částmi.
• Je velmi těžké předpokládat, že člověk s právním zděláním nedá „za pravdu“ svému
kolegovi – právníkovi. Zejména pokud, jak je uvedeno výše, vůbec nerozumí tomu, co
znalec uvádí a čím argumentuje. Oproti tomu velmi dobře chápe, co píše „kolega
advokát“ tedy člověk téhož vzdělání (viz výše uvedené, že „vrána vráně oči nikdy
nevyklove“).
Pokud nebude u vyúčtování člověk, který ví, co se v něm píše, dá se jen velmi těžko
předpokládat, že bude schopen rozhodnout v souladu se zdravým rozumem. Nemůže se pak
stát, že rozhodne s tím, že vyjádří souhlas s konstatováním, „studium spisu může trvat
nanejvýš pár minut“.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
42
3.2 Odvolání advokáta proti výši znalečného
V tomto případě je znalec ten, který se musí obhájit a bránit se mnohdy nevybíravému
postupu advokátů. Že to my znalci příliš neumíme, je zřejmé, neboť většina odvolání vychází
v neprospěch znalců.
Advokáti a jejich arogance je umocněna postojem advokátní komory (ČAK), která jim
poskytuje velkou podporu. Tato podpora je zřejmá nejen z Morálního kodexu, ale také
z postoje dozorčích orgánů komory. Tyto dozorčí orgány (kontrolní rada ČAK) poskytují
naprosto neochvějnou podporu jakémukoli vyjádření advokáta a znalci se nemají šanci
prostřednictvím tohoto orgánu domoci svých oprávněných požadavků, svých práv.
3.3 Stížnost na advokáta adresovaná na ČAK
Stěžovat si na advokáta a navíc u jeho „mateřské“ Komory (ČAK) je výkon obdobný jako
„výstup na Mount Everest bez dýchacího přístroje“. Z konkrétní stížnosti (odpověď ČAK
č.j. 1246/2015 ze dne 18.3.2016) jsou vyjmuty některé body:
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení žádá odvolací soud o snížení znalečného za můj
posudek s argumentací opožděného podání. Záměrně v odvolání zamlčuje, že jsem ze
zdravotních důvodů byl nucen posudek zpozdit, což je řádně a prokazatelně doloženo
soudu zdravotními potvrzeními a předpokládám také i součást spisu. Uvádí tedy
polopravdu, zamlčuje skutečnosti.
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení zamlčuje skutečnost, že on sám doplnil důkazní
materiály žalobce, což si vyžádalo velmi podrobné znalecké zkoumání a dokazování.
Naprosto ignoruje skutečnost, že pokud by znalec nevěnoval patřičný čas tomuto
problému, nastala by situace, kdy by se materiály dostaly oficiálně do spisu znalcem
a znalec by pro časovou tíseň tyto důkazy řádně nezpracoval. Doložené důkazy totiž
svědčí výrazně ve prospěch druhé strany a podstatným způsobem mění situaci ve
výsledku.
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení vznesl požadavek na krácení znalečného, což
není víc než velmi ubohá pomsta znalci. Jsem přesvědčen o skutečnosti, že (obecně
jakýkoli) znalec je špičkovým odborníkem ve své profesi, tak jako advokát ve své
a není žádný důvod, aby vysokoškolsky vzdělaný právník takovýmto způsobem
dehonestoval jiného vysokoškolsky vzdělaného člověka jiné profese. Namítám, že se
jedná o akt nerovného zacházení.
• Velmi důrazně protestuji proti nařčení, který napsal advokát JUDr. Jméno a příjmení
a to, že …posudek nebyl daným znalcem proveden řádně a že znalec nevynaložil svou
práci účelně. Kterýkoli člověk bez odborného stavebního vzdělání není v žádném
případě schopen posuzovat tyto odborné otázky a není oprávněn jako naprostý laik se
k nim vyjadřovat. Za zcela nemorální a v rozporu s dobrými mravy jako neetické pak
považuji podsouvání tohoto názoru pana JUDr. Jméno a příjmení soudu formou
odvolání. Je zřejmé, že znalec také není oprávněn hodnotit právní stránku sporu, nechť
takto nečiní ani právník vůči odborným otázkám, které spadají pouze a jen do
kompetence znalce.
• Ve srovnání se znalcem Ing. Xxxx Yyyy, CSc. se advokát JUDr. Jméno a příjmení
dopouští zřejmého nerovného zacházení jednostranným tvrzením nesouvisejícím
s případem – vyzdvihuje jeho zásluhy v profesní komoře ČKAIT. Totéž nečiní u mé
osoby. Zcela pomíjí, skutečnost, že znalec neměl a nemá k dispozici znalecký
posudek Ing. Xxxx Yyyy, CSc., a proto se k danému posudku nemůže vyjádřit.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
43
• Naopak se advokát JUDr. Jméno a příjmení vědomě opírá o posudek znalce, který
není znalcem v daném oboru. Zamlčuje tímto podstatné skutečnosti, pro které by
neměl být tento posudek brán v úvahu.
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení argumentuje vyjádřením pracovníků Krajského
úřadu a podsouvá svým odvoláním lživá slova, která nebyla vyřčena, což je výslovně
v posudku uvedeno. Tuto skutečnost zcela pomíjí a zamlčuje.
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení hodnotí nejen odbornou stránku posudku, což
jako znalec považuji za zcela nepřípustné, ale také hodnotí časovou náročnost
zpracování posudku. Dle mého názoru ani tuto skutečnost není schopen relevantně
posoudit, protože je naprostým laikem v oblasti stavebnictví.
• Pan advokát JUDr. Jméno a příjmení zřetelně shazuje odbornost a osobu jako celek
odborného konzultanta a dovoluje si polemizovat s názvem specialista. K takovéto
pochybnosti není naprosto oprávněn.
Na tyto body (uvedeno velmi zkráceně) ČAK reagovala:
Po posouzení věci s ohledem na Vaši stížnost, vyjádření advokáta a předloženou listinnou
dokumentaci, nebylo shledáno, že advokát svým jednáním porušil povinnosti, které mu ukládá
zákon o advokacii a etická pravidla. Advokát v řízení je povinen hájit práva a oprávněné
zájmy svých klientů a jednat podle jejich pokynů a informací. Advokátovi nelze vytknout, že
podal odvolání do usnesení a výši znalečného. Učinil tak na základě pokynu svých klientů a v
souladu s právními normami. Vznést námitky proti podanému posudku není v rozporu s
povinnostmi advokáta ani etickými pravidly.
Na jiných příkladech je možno doložit, že dochází ke krácení znalečného odvolacím soudem
například s argumentem vycházející nikoli z hodinové náročnosti podání posudku, ale jeho
skutečného rozsahu (počtu stran).
4 DALŠÍ ÚSMĚVNÁ KONSTATOVÁNÍ ODVOLACÍCH SOUDŮ
• K vyjádření znalce k odvolání odvolací soud konstatuje, že znalec se mýlí, pokud má
za to, že zástupce žalobců není oprávněn komentovat časovou náročnost znalecké
práce. Smyslem odvolání proti usnesení o přiznání znalečného je přezkoumání věcné
správnosti rozhodnutí okresního soudu, tedy přezkoumání, zda přiznaná odměna
odpovídá účelně vynaložené práci znalce a stupni její odbornosti. Je-li znalecký
posudek zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího
právního předpisu (viz § 17 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb.) a tuto odměnu nelze
porovnávat s odměnami advokátů, jak zcela nepřípadně zmiňuje znalec.
Z uvedeného vyplývá velmi překvapivé tvrzení odvolacího soudu. Právní zástupce
konstatoval (jak již bylo výše uvedeno), že „znalec na prostudování spisu vykázal 3,5 hodiny
času, což je naprostý nesmysl, neboť studium spisu může trvat nanejvýš pár minut“. Na
základě tohoto odvolací soud vyhověl advokátovi a krátil čas vykázaný znalcem. Tedy
advokát, který je naprostým laikem v technických otázkách, je oprávněn normovat časovou
náročnost na zpracování posudku znalcem. Je nepředstavitelné, že by kterýkoli člověk odmítl
zaplatit za právní pomoc advokátovi s odůvodněním, že jeho práce byla na pár minut a že
nesouhlasí s jím deklarovanou časovou náročností práce.
• Okresní soud správně znalci přiznal za prohlídku na místě samém za přítomnosti
odborného konzultanta, pořízení fotodokumentace, převzetí podkladů pro podání
posudku odměnu za 2 hod. po 350 Kč, tj. 700 Kč. Z podaného znaleckého posudku
nevyplývá, které zvláštní dílčí otázky posuzoval znalec s konzultantem (viz § 10 odst.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
44
2 zákona č. 36/1967 Sb.), a z posudku nevyplývají ani důvody, které znalce k tomuto
vedly. Za této situace, i když soud vyslovil znalci souhlas s přibráním konzultanta (viz
§ 18 odst. 2), nelze znalci přiznat právo na náhradu nákladů, které vynaložil v
souvislosti s přibráním konzultanta.
Rovněž pod tímto konstatováním je podepsán advokát jedné ze stran, který neunesl prohru
v soudním jednání. Přestože Okresní soud proplacení částky vyplacené odbornému
konzultantovi přiznal (na základě velmi podrobného rozpisu prací, které odborný konzultant
provedl), odvolací soud vyšel vstříc odvolání advokáta.
• Okresní soud si v usnesení přímo nevyžádal fotografie, a tedy jsou ve znaleckém
posudku zbytečné, a proto nebudou hrazeny.
Znalečné bylo rozhodnutím odvolacího soudu kráceno s tímto odůvodněním na 25%
požadované částky. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že soud si v usnesení přímo nevyžádal
fotografie (na kterých byl celý posudek postaven) a tedy jsou zbytečné, a proto nebudou
hrazeny. Pak bylo soudem stanoveno, na kolika stranách jsou fotografie a kolik stran má
posudek (po odečtení všech stran, které se daly odečíst) a tímto koeficientem bylo znalečné
násobeno. Opět s dovětkem, že „odvolání není přípustné“. Paradoxem je, že znalecký posudek
je účtován v hodinách, nikoli stranách textu a příloh. Je tedy technickým nesmyslem násobit
tyto dvě veličiny, neboť výsledkem je velmi zvláštní jednotka, hodinostrany.
5 ZÁVĚR
Závěrem autor uvádí odstavec z příspěvku loňské konference [5], kde je uvedeno: Znalecká
činnost ve svých důsledcích významným způsobem ovlivňuje životy lidí žijících v této zemi.
Chce-li mít Česká republika řádně fungující znalecký systém skutečně prospívající
jednotlivým soudním řízením, musí všechny subjekty v něm zúčastněné vynaložit úsilí
směřující ke zlepšení těch činností, které právě jim v daném systému přísluší.
S uvedeným konstatováním nelze nesouhlasit. Přesto bych ho ještě doplnit výzvou směřující
k soudcům, advokátům a vyšším soudním úředníkům.
Znalec není třídní nepřítel, ale osoba, která nestraně posuzuje odborné aspekty soudního
sporu. Je nanejvýš nekolegiální, dehonestující a ponižující pro znalce, akceptovat zbytečné
útoky vedené na jedné straně neznalostí, na druhé straně ctižádostí vyniknout, ze strany těch,
kteří rozhodují o ocenění znalců za jejich práci. Pokud nedojde k dohodě a dodržování zásad
slušnosti a korektního jednání, není možno očekávat, dle mého názoru, kvalitativního posunu
v této oblasti.
Cokoli v tomto smyslu v návrhu nového zákona o znalcích, chybí.
6 PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek vzniknul s podporou projektu VŠRR - IGA_Z7_01_2016 Optimalizace základních
metod analýzy rizik pro hodnocení území a určení redukčních koeficientů ocenění nebo škod.
7 LITERATURA
[1] KUBEČKA, Karel. Administrativní a společenské aspekty znalecké činnosti. In: Sborník
příspěvků XVI. konference absolventů studia technického znalectví. Brno: Akademické
nakladatelství CERM, s.r.o., 2007, s. 1-8. ISBN 978-80-7204-491-1.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
45
[2] KUBEČKA, Karel. Společenské postavení znalců a jejich finanční ohodnocení. In: XVII.
mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství. Brno: VUT v Brně, 2008, s. 1-11.
ISBN 9788021435636.
[3] KUBEČKA, Karel. Zajímavosti a problémy ve znalecké činnosti. In Kubečka, K. Sborník
příspěvků XIX. konference absolventů studia technického znalectví s mezinárodní účastí.
Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, s. 184-187.
[4] GOTTWALD, Jiří a Karel KUBEČKA. Aktuální otázky z pohledu znalce a soudce. In:
XX. mezinárodní vědecké konference soudního inženýrství. Brno: VUT v Brně, 2011, s.
36-49. ISBN 978-80-214-4238-2.
[5] ŠEVČÍK, Petr. Česká znalecká činnost nevzkvétá. In: ExFoS 2015: XXIV. mezinárodní
vědecká konference soudního inženýrství. Brno: VUT v Brně, 2015, s. 345-351. ISBN
978-80-214-5100-1.
[6] KUBEČKA, Karel. Administrativní a společenské aspekty znalecké činnosti. Soudní
inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických oborech. Brno:
Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2007, 18(3): 136-140. ISSN
1211-443x.
[7] KUBEČKA, Karel. Společenské postavení znalců a jejich finanční ohodnocení. Soudní
inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických oborech. Brno:
Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2008, 19(2): 60-67. ISSN
1211-443x.
[8] KUBEČKA, Karel. Zkušenosti s procesem jmenování znalců podle zákona 36/67 Sb.
v platném znění. Znalec. Praha: 2016, XXVI (1/2016), 26-31. ISSN 1805-6881.
[9] KUBEČKA, Karel. Teorie a praxe účtování znalečného. Znalec. Praha: 2016, XXVI
(1/2016), 22-26. ISSN 1805-6881.
[10]Zákon o znalcích a tlumočnících. 36/67 Sb. 1967 v platném znění.
[11]Vyhláška, kterou se provádí zákon o znalcích a tlumočnících. 37/67 Sb. 1967 ve znění
pozdějších předpisů.
[12] BRADÁČ, Albert. Diskuse k administrativním a společenským aspektům znalecké
činnosti. Soudní inženýrství: časopis pro soudní znalectví v technických a ekonomických
oborech. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství, 2007,
18(05/2007). ISSN 1211-443x.
[13]Míra inflace. www.cszo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-24]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
SPECIALIZACE SEBEOBRANA A POUŽITÍ ZBRANĚ Z HLEDISKA ORGÁNŮ
ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
SPECIALIZATION SELF DEFENSE AND THE USE OF WAPONS FROM THE
PERSPECTIVE OF AUTHORITIES IN CEIMINAL PROCEEDINGS
Zdeněk Maláník1
ABSTRAKT:
Článek pojednává o znalecké specializaci sebeobrana a použití zbraně, která je stále více
využívána orgány činnými v trestním řízení. Autor demonstruje základy specializace a obvyklé
formy jejích výsledků, včetně přínosu specializace pro vyšetřovatele, obhájce, státního
zástupce a soudce. V článku jsou uvedeny časté mýty spojené se sebeobranou. Autor
prezentuje příčiny rozdílného přístupu orgánů činných v trestním řízení k výsledkům uvedené
specializace.
ABSTRACT:
The article discusses about specialization of court expert, which is self-defense and the use of
weapons. This specialization is increasingly used by authorities in criminal proceedings. The
author demonstrates the basics of specialization and the usual forms of its results, including
the contribution of specialization for investigators, defense lawyers, prosecutors and judges.
The article lists the common myths associated with self-defense. The author presents the
reasons for the difference in authorities in criminal proceedings at the results indicated
specialization.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Sebeobrana, profesní obrana, použití zbraně, znalecká specializace, orgány činné v trestním
řízení
KEYWORDS:
Self-defense, professional defense, use weapons, court expert, authorities in criminal
proceedings
1 ÚVOD
Uznání potřeby znalecká specializace v oblasti sebeobrany se dostavilo výrazněji kolem roku
2000. Souviselo to s rozvojem informovanosti o problematice sebeobrany v občanském
prostředí, potažmo v prostředím právním, včetně orgánů činných v trestním řízení.
Sebeobrana se stala součástí života řádných občanů, kteří tak přispívají své bezpečnosti a
správně ji nepřenechávají jen státu. Stejně tak profesní obrana se stala součástí výcviku
profesních sborů státu nebo zaměstnanců komerční bezpečnosti (soukromé bezpečnostní
služby atd.). Tento pozitivní rozvoj je podpořen společenským a právním prostředím. Orgány
činné v trestním řízení byly postaveny před realitu velmi dynamického rozvoje bojových
umění, bojových sportů a v posledních letech i bojových systémů. Část občanské veřejnosti a
1
Ing. Zdeněk Maláník, DCv., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, Ústav
bezpečnostního inženýrství, Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Tel.: +420 576 035 033, E-mail:
malanik@fai.utb.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
47
profesních sborů se touto problematikou intenzivně zajímá. Většina lidí však tuto
problematiku vnímá jen cestou různých médií a s tím souvisí přebírání mýtů, různých
polopravd i lží. Tomuto vlivu mýtů nejsou uchráněny ani orgány činné v trestním řízení.
Znalecká specializace v oblasti sebeobrany či profesní obrany se ukázala jako potřebná.
Přístup ke zmíněné specializaci ze strany orgánů činných v trestním řízení je však velmi
rozdílný. Od jejího uvážlivého využívání až po výrazné odmítání. To souvisí primárně s tím,
kdo posudek ve specializaci sebeobrana zadal a jaký má zadavatel k této oblasti vztah. Také
zařazení specializace Sebeobrana do oboru znalecké činnosti málo přispívá pochopení obsahu
této specializace. Sebeobrana je více předmětový obor, prolínající vybrané exaktní vědní
disciplíny.
2 GENEZE SPECIALIZACE SEBEOBRANA
Orgány činné v trestním řízení, včetně obhájců, řešily případy protiprávního fyzického násilí
různě, protože znalecká specializace „Sebeobrana“ byla jen málo známá a prakticky byla
využívaná jen výjimečně. Tyto případy primárně posuzoval vyšetřovatel, který měl alespoň
určité vzdělání z profesní obrany policisty. Ojediněle byli přizvání „ad hoc“ známí specialisté.
Vzdělání v sebeobraně bylo všeobecně těžko dosažitelné a obvykle se za sebeobranu mylně
považovalo vzdělání v jakémkoliv bojovém umění nebo bojovém sportu.
2.1 Současné zařazení specializace sebeobrana
Vývoj specializace „Sebeobrana“ reálně začíná od poloviny 90 let minulého století a byla
podle dostupných informací zastávána jediným znalcem v podstatě až do období po roku
2000. Nutno poznamenat, že tato specializace byla smysluplněji zařazena do oboru
„Kriminalistika“. Takto byl položen dobrý základ rozvoje zmiňované znalecké specializace.
Byl dostatečně obecný a relativně dobře zařazený do oboru a specializace. Následně však
došlo z důvodů uvedených dále, k systémovému pochybení a specializace „sebeobrana“ byla
zařazena do oboru „Sport“, odvětví „Provozování“. Dále došlo k terminologickému roztříštění
a faktickému oddělení sebeobrany od obranných prostředků a zbraní. Obranné prostředky
(včetně zbraní) pak byly většinou přiřazeny do oboru „Kriminalistika“ kde vznikají další
nadbytečné specializace, rozkládající systemizaci sebeobrany. O profesní obraně u orgánů
činných v trestním řízení (dále jen OČTŘ) dodnes panuje výrazný znalostní a terminologický
neklid s důrazem na různou momentální korektnost a hlavně na individuální aspekt.
2.1.1 Znalci specializace sebeobrana
Znalci zmíněné specializace jsou nesystémově zařazení do dvou výrazně odlišných oborů a to
„Kriminalistika“ (specializace „Sebeobrana“, „vedení boje z blízka“, služební zákroky) a
„Sport“ (odvětví „Sport – provozování“, specializace „Sebeobrana“, bojové sporty a bojová
umění). Do oboru „Kriminalistika“ je také zařazena specializace „použití zbraně“ (ať to
představuje cokoliv), přičemž použití zbraně (jakékoliv, včetně obranných prostředků) je
nedílnou součástí sebeobrany i profesní obrany. Například Policejní akademie České
republiky v Praze (znalecký ústav) zahrnuje obor „Kriminalistika“ a specializaci „Služební
zákroky“. Aktuálně je oblast sebeobrany zastoupena oborem „Kriminalistika“ se specializací
„Služební zákroky“, „Sebeobrana, vedení boje z blízka“ a specializací „Použití zbraně“ takto:
• 1 znaleckým ústavem (služební zákroky),
• 2 znalci (sebeobrana, vedení boje z blízka; 1 z nich má specializaci služební zákroky),
• 2 znalci (použití zbraně).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
48
Dále je oblast sebeobrany zastoupena oborem „Sport“ a odvětvím „Sport – provozování“
takto:
• 3 znalci (sebeobrana; 1 z nich má specializaci použití zbraně z oboru kriminalistika),
• 2 znalci (sebeobrana, bojové sporty a bojová umění).
Je nanejvýš pravděpodobné, že OČTŘ mohou být v nejistotě, jaký je vlastně rozdíl ve
specializaci „Sebeobrana“ v oboru „Kriminalistika“ nebo v oboru „Sport“. Co to vlastně je
boj z blízka, případně bojový systém a kdo by to měl odborně posuzovat. OČTŘ nemusí být
zřejmé další terminologické nebo odborné otázky, např. u použití zbraně.
2.1.2 Základní terminologie specializace sebeobrana
Každá specializace se bezpochyby vyvíjí svým tempem, ale z odborného hlediska je fyzická
obrana již mnoho let rozdělena na sebeobranu (zahrnuje primárně jednotlivého občana) a
profesní obranu2
(zahrnuje obranu státu a komerční obranu). Jak sebeobrana, tak profesní
obrana je postavena na 3 zákonitostech. Jde o právo na obranu (Trestní zákoník aj.),
účinnost obrany (musí být účinnější než útok, aby měla obrana smysl) a odpovědnost
útočníka za následky jeho útoku (kdyby neútočil, nemohlo se nic stát).
Sebeobrana je souhrn preventivního chování a obranného jednání3
k eliminaci útoku jiných
lidí, směřujícího primárně na osobní zájmy, které jsou zpravidla chráněné zákonnými
normami.
Profesní obrana je souhrn preventivního chování a obranného jednání4
k eliminaci útoku
jiných lidí, vedenému primárně na zájmy zaměstnavatele5
, které jsou zpravidla chráněny
zákonnými normami.
Bojové umění má za cíl všestranný a pozitivní rozvoj člověka cestou postupného ovládnutí
teorie a praxe boje. Je určeno všem věkovým kategoriím. Kvalitní výsledky jsou dosaženy za
10 – 20 let. Zahrnuje nejširší škálu techniky. Používá tradiční prostředí, množství tradičních
zbraní, oděv, terminologii a pravidla. Je postaveno hierarchicky žák – mistr. Existuje obvykle
mnoho let (desítky i stovky). Bojové umění je např. Aikido, Tai chi, Kendo a stovky dalších.
Bojový sport má za cíl výchovu k vítězství v soutěži obvykle úpolového charakteru. Je určeno
jen mladým věkovým kategoriím. Kvalitní výsledky jsou dosaženy za 3 – 5 let. Zahrnuje
mnohem užší škálu techniky než bojové umění. Používá tradiční prostředí, v malé míře
tradiční zbraně, oděv, terminologii a pravidla. Je postaveno hierarchicky trenér, skupina, liga
atd. Většina bojových sportů existuje mnohem kratší dobu než bojová umění. Bojový sport je
např. MMA, box, šerm a stovky dalších.
Bojový systém má za cíl se ubránit útoku v charakteristickém prostředí. Je určeno všem
věkovým kategoriím. Kvalitní výsledky jsou dosaženy již za 3 - 6 měsíců. Zahrnuje velmi
úzkou škálu techniky. Primárně používá moderní vědní poznatky, výbavu, soudobé obranné
prostředky i zbraně a terminologii. Je postaveno hierarchicky student - učitel. Existuje
mnohem kratší dobu než bojové umění a bojový sport. Je určeno právě k sebeobraně a
2
Někdy je ještě používán z hlediska primárního úkolu méně přesný termín „Profesní sebeobrana“.
3
Beze zbraně, s obrannými prostředky a se zbraněmi.
4
Obvykle s obrannými prostředky, včetně zbraní (u obrany státu s donucovacími prostředky).
5
Zaměstnavatelem může být „stát“ (AČR, PČR aj.), obchodní společnost nebo soukromá osoba.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
49
k profesní obraně. Bojový systém je např. Krav Maga, Systema, Pro Defence a jen několik
desítek dalších.
Některá bojová umění mají sportovní variantu, např. Karate nebo se s bojovým sportem přímo
prolínají, např. Muay Thai. Naopak, bojový systém má sportovní variantu jen výjimečně. Jako
další specializace, má i sebeobrana obsáhlou terminologii, která souvisí s obranou a útokem,
technikou úderu či kopu, provedení páky, použití zbraně nebo obranných prostředků a mnoho
dalších termínů. K nastínění problematiky mohou postačovat termíny výše uvedené.
2.2 Předměty využitelné ve specializaci Sebeobrana
Se zmíněnou specializací souvisí mnoho dalších exaktních předmětů nebo vědních oborů. Jde
především o oblast sebeobrany beze zbraně, s obrannými prostředky6
a se zbraněmi7
, včetně
improvizovaných prostředků a zbraní. Obdobně to platí o profesní obraně, která z části souvisí
se specializací služebních zákroků v rámci státních ozbrojených sborů, služeb a složek.
2.2.1 Oblast sebeobrany
Zde se vychází z více či méně exaktních předmětů historicky, ale i aktuálně zařazených do
teorie sebeobrany (včetně teorie profesní obrany). Jedná se hlavně o podstatu vlivů,
působících při sebeobranné situaci (viz. Obr. 1). V případě profesní obrany jsou formy řešení
obranné situace rozšířeny o „zadržení“, uplatněné před „řešením následků“.
Obr. 1 – Hlavní vlivy působící na řešení sebeobranné situace
6
Obranný prostředek je primárně vyroben k eliminaci útoku útočníka tak, aby nebyl ohrožen jeho život.
7
Zbraň je primárně vyrobena k eliminaci útoku útočníka, včetně ohrožení jeho života.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
50
Dále se jedná o disciplíny, které jsou přímo na sebeobranu zaměřeny a obvykle se zabývají
dílčími odbornostmi, například:
• technika boje beze zbraně proti jednotlivci a skupině útočníků,
• technika boje s obrannými prostředky proti jednotlivci a skupině útočníků,
• technika boje se zbraněmi proti jednotlivci a skupině útočníků,
• teorie použití techniky beze zbraně, obranných prostředků a zbraní v sebeobraně,
včetně jejich účinnosti,
• teorie a praxe taktických, operačních a strategických postupů v sebeobraně.
2.2.2 Související předměty
Oblast sebeobrany využívá k větší efektivnosti, zvýšení výukového koeficientu a respektování
ve společnosti mnoho dalších disciplín, kam patří například:
• psychologie (s důrazem na psychologické faktory působící v sebeobranné situaci atd.),
• anatomie člověka (s důrazem na zranitelná místa, reakce organizmu na techniku aj.),
• první pomoc (s důrazem na poskytnutí pomoci při zranění v tréninku nebo v situaci),
• terminální balistika (důraz na realizaci obrany se střelnou zbraní),
• komunikace (důraz na komunikaci v konfliktní situaci atd.),
• právní prostředí (Listina základních práv a svobod, Trestní a Občanský zákoník aj.),
• zkušenosti z praxe (vyhodnocení reálných případů z hlediska sebeobrany atd.).
Znalecká specializace „Sebeobrana“ začala být více využívána až od roku 2000. Hlavním
důvodem byl rychlý nástup bojových umění, sportů a systémů u široké veřejnosti, včetně
dostupného vzdělání v této oblasti. Znalců zmiňované specializace je v ČR jen 9. Příčinou je
potřebný široký odborný záběr specializace, sekundárně také potřeba dlouholeté praxe a
rozhodně i nízký stupeň systemizace při zařazování specialistů do znaleckých oborů. Se
specializací Sebeobrana souvisí i terminologický či odborný neklid v prostředí OČTŘ, ale i
v prostředí advokacie atd. To je navíc výrazně podporováno častou subjektivní a hlavně
laickou tvorbou závěrů ve výše zmiňovaném prostředí.
3 PODSTATA SPECIALIZACE SEBEOBRANA A POUŽITÍ ZBRANĚ
Znalecká specializace „Sebeobrana“ je odborně komplexní a proto se prolíná s dalšími dnes
zapsanými specializacemi, které jsou v praxi již mnoho let součástí sebeobrany. Zmíněná
specializace se řídí výhradně třemi základními postuláty sebeobrany (viz. Obr. 2).
Obr. 2 – Zákonitosti obrany
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
51
3.1 Specializace sebeobrana
Současný přístup OČTŘ ke znalecké specializaci „Sebeobrana“ vyžaduje po znalci definovat
každou specializaci zvlášť a takto k ní i přistupovat, bez ohledu na souvislost či podřízenost
dalších specializací ze sebeobranou.
3.1.1 Obsah specializace sebeobrana
Ve znalecké specializaci „Sebeobrana“ je především zkoumáno a posuzováno nejméně devět
oblastí, například:
• sebeobranné situace (naplněné znaky) a situace profesní obrany (naplněné znaky),
• analýza sebeobranné situace (dále jen SeSi) nebo situace profesní obrany (dále jen
SiPrO), její fáze, geneze a průběh,
• charakteristika útočníka a obránce, jejich role v hodnocené situaci, data,
• technika (charakteristika hlavních 12 druhů, varianty provedení, jejich relevance,
hodnocení),
• bojové umění, bojový sport, bojový systém (charakteristika, principy, kvalifikace),
• formy (6-7), metody (2), faktory (4), aspekty (3) a hlediska (3) ovlivňující SeSi,
• hodnocení způsobu řešení situace,
• intenzita útoku a obrany v situaci,
• dedukce relevantních závěrů z hlediska výše uvedených bodů.
3.2 Specializace použití zbraně
Ve znalecké specializaci „Použití zbraně8
“ je především zkoumáno a posuzováno nejméně pět
oblastí, například:
• účel, charakteristika a systemizace obranných prostředků9
, včetně improvizovaných,
• účel, charakteristika a systemizace zbraní včetně zbraní improvizovaných,
• technika (obranné prostředky a zbraně) z hlediska technického stavu a fungování,
• varianty a relevance použití obranných prostředků a zbraní,
• hodnocení způsobu a intenzity použití obranných prostředků a zbraní,
• dedukce relevantních závěrů z hlediska výše uvedených bodů.
3.3 Související specializace
V současných znaleckých oborech je více specializací, které jsou zpravidla plně součástí
specializace Sebeobrana nebo jsou její součástí z větší či menší části. Patří sem hlavně boj
z blízka, bojové umění, bojový sport nebo služební zákroky. Další specializace nejsou
uvedeny ve znaleckých oborech vůbec, například bojový systém, profesní úkon v souvislosti
s prací subjektů podnikajících v komerční bezpečnosti nebo profesní obrana zaměstnanců
státu10
, kteří využívají tzv. donucovací prostředky.
OČTŘ mohou na základě výše uvedeného obsahu kvalifikovaně klást znalci se specializací
Sebeobrana otázky k odbornému posouzení různých případů fyzického násilí mezi lidmi.
8
V tomto případě je termín „zbraň“ obsahově respektován dle definice v sebeobraně a definice právní.
9
Obranným prostředkem je například teleskopický obušek, obranný sprej, elektrický paralyzér atd.
10
Armáda ČR, Policie ČR Obecní a Městská policie, Vězeňská služba, Justiční stráž, tajné služby.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
52
4 FORMY A METODY PRÁCE
Ve znalecké specializaci Sebeobrana je potřeba získávat závěry různými formami a metodami
s důrazem na finální vizualizaci. Informace jsou čerpány ze spisového materiálu, z dalších
odborných materiálů a nelze pominout dominanci dílčích experimentů s materiálem i
s respondenty. Nejčastěji na místě samém.
4.1 Využití spisového materiálu
Ze spisového materiálu je potřeba využít každou jeho část, která se dotýká posuzované
oblasti. K tomu je vhodné spisový materiál časově i číselně systemizovat a opatřit
poznámkami (viz. Tab. 1). Utřídění výpisu ze spisového materiálu velmi usnadní orientaci.
Tab. 1 – Příklad výpisu ze spisového materiálu
Datum Číslo spisu Text Poznámka
18.5.2015 ZP č. 525
Znalecký posudek, odvětví soudní lékařství, MUDr. Bc.
Karel Novák, MBA. – „… AN utrpěla lehké pohmoždění
měkkých tkání pravé poloviny čela se vznikem krevního výronu
a lehké pohmoždění krku se vznikem zarudnutí kůže provázané
krátkodobou bolestivostí.“. „… jednalo se o poranění
minimální … vznik poranění bylo působení tupého násilí na
oblast pravé poloviny čela a krk … úder do čela a stisknutím
krku druhou osobou.“. „… aby došlo ke smrti zardoušením,
muselo by násilí působit v dostatečné intenzitě … minimálně
cca 5 až 10 minut.“.
Úder do čela a
stisknutí krku
Ze spisového materiálu je v případě specializace Sebeobrana možné vypracovat časový
snímek v obdobném systémovém stylu (viz. Tab. 2). To lze z matriálů typu videosekvence
atd.
Tab. 2 – Příklad časového snímku
Sekvence Činnost A Činnost B Činnost C
Cam_03_2
5:03:27
Jde vrávoravým krokem
k baru. Bere 3 piva. Platí.
Odchází ze záběru. 5:04:18
se vrací k baru. Sedá si
k baru.
5:05:55 vstává ze židle.
5:09:22 bere 3 lahvová piva,
ale zůstává opřený o bar.
Je za barem. Vydává JN 3
piva. Přijímá platbu. Pracuje
za barem.
Sedí u baru vzadu. Odchází
ze záběru společně s JN.
5:04:38 se vrací na místu za
barem. Znovu odchází mimo
záběr. 5:06:18 se vrací k baru
na své místo společně s JN.
5:09:42 zase odchází mimo
záběr. Vrací se na místo.
Výhoda utříděného výpisu ze spisového materiálu se výrazně projeví v situaci, kdy je znalec
přizván k soudu a musí odpovídat na aktuální otázky soudce, státního zástupce nebo
advokátů. Právě v takové chvíli jsou kladeny otázky ve smyslu „… z jakého materiálu to
máte?“.
4.2 Další způsoby získávání informací
Ve znalecké specializaci Sebeobrana existují, kromě spisového materiálu, další
upřednostňované způsoby získávání informací ke tvorbě relevantních závěrů. Jedná se hlavně
o metody, jejichž výsledkem je vizuální materiál, nejčastěji ve formě fotografie (viz. Obr. 3)
nebo série fotografií. Případně i video sekvence. Provádí se znalecké experimenty, včetně
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
53
různých druhů šetření a zkoušení. K tomu jsou využívány soudobé měřicí přístroje (např.
laserový měřič vzdáleností, úhlů a pozice). V podstatě při každém posuzování (tvorbě
posudku) se není možné vyhnout zkoušení s respondenty k potvrzení jinak získaných
výsledků. Návštěva místa samého (místa činu), je-li to možné, je nezbytností. V uváděné
specializaci je dalším zdrojem informací konzultace s odborníky, kterými jsou cvičitelé
sebeobrany, lékaři a trenéři. Je velmi vhodné si udělat čas na konzultaci se zadavatelem
posudku zvláště, jde-li o vyšetřovatele nebo advokáta. Často tak lze získat informace, které
mají značný význam.
Obr. 3 – Škrcení palci obou rukou
Právě demonstrativní (vizuální) zpracování dílčích závěrů je pro OČTŘ velmi významná.
Názorně jim demonstruje působení techniky atd.
4.3 Tvorba závěrů znaleckého posudku
Závěr znaleckého posudku specializace Sebeobrana shrnuje dílčí závěry tak, aby z větší části
souvisel s poleženými otázkami a aby současně definoval problém variabilně a v širším
kontextu. Protože OČTŘ, včetně advokátů, vyžadují vyjádření pravděpodobnosti s co největší
přesností, ukázalo se jako vhodné vyjadřovat pravděpodobnost jak slovem, tak číselnou
hodnotou, vše v ustálené podobě (viz. Tab.3).
Tab. 3 Vyjádření pravděpodobnosti
VÝRAZ PRAVDĚPODOBNOST
Zcela vyloučeno 0 0 %
Téměř vyloučeno 0,1 10 %
Krajně nepravděpodobné 0,2 20 %
Dosti nepravděpodobné 0,3 30 %
Nepravděpodobné 0,4 40 %
Možné 0,5 50 %
Pravděpodobné 0,6 60 %
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
54
Dosti pravděpodobné 0,7 70 %
Nanejvýš pravděpodobné 0,8 80 %
Téměř jisté 0,9 90 %
Jisté 1 100 %
Vzhledem k tomu, že specializace Sebeobrana, ale i mnoho dalších, se dotýká důkazů a někdy
je musí ze své odbornosti hodnotit, je nezbytné uvádět, podle čeho jsou důkazy hodnoceny.
Jako vhodné se osvědčilo na závěr uvést, že veškerá posuzovaná problematika byla
hodnocena striktně dle soudobých poznatků vědy o sebeobraně a z rozsáhlých praktických
zkušeností odborníků na oblast sebeobrany u nás i v zahraničí.
5 MÝTY, FAKTA A PŘÍSTUPY OČTŘ KE SPECIALIZACI
Znalecká specializace Sebeobrana je výrazněji uplatňována nejméně 15 let, a přesto je možné
nezřídka slyšet názor soudu, že se s touto specializací setkává poprvé. Samotná specializace u
mnohých lidí, kteří jsou součástí OČTŘ evokuje pocit, že sebeobraně velmi dobře rozumí11
a
problematiku jsou schopni vyřešit sami. Nebo jde o pravý opak, kdy vědu o sebeobraně (i
sebeobranu samotnou) striktně odmítají a považují ji za něco nevhodného a špatného, co by
mělo být zakázáno. Za těmito rozporuplnými názory vždy stojí přijaté mýty, polopravdy,
předsudky a lži, které jsou vnucovány některými médii, organizacemi nebo institucemi.
5.1 Často respektované mýty
Mýty, polopravdy a předsudky o sebeobraně, ale i o této znalecké specializaci, jsou nezřídka
respektovány OČTŘ. Mezi nejrozšířenější projevy respektování mýtů patří vyjádření
v souvislosti s nějakým posuzovaným případem, obvykle v tomto smyslu12
:
• absolvoval jsem kurz v judu a tak vím, zda jde zmíněný kop takto provést,
• prezentovaný chvat vypadá snadno zvládnutelný a myslím, že se nemusí dlouho učit,
• nosí legálně drženou zbraň (obranný prostředek) proto, aby mohl ublížit jiným lidem,
• měl vědět, že když jiného odstrčí, tento může upadnout a ublížit si,
• já jsem vždycky v boxu prováděl úder pěstí takto – normálně, jinak se udeřit nedá,
• studium takového sportu (karate) povzbuzuje agresivitu mezi lidmi,
• je mistr republiky Tae Kwon Do a tím pádem je vynikající expert na sebeobranu,
• bojové umění, bojový sport a systém, vždyť je to stejné, vychovává násilníky,
• kdo se učí bránit (jedno jak a s čím), je nebezpečný a je potřeba s ním tak zacházet,
• on je policista (voják, agent), kdo jiný by měl vědět o sebeobraně více,
• občan se nijak bránit nemusí, od toho je tu policie, lidé se stejně nemají kde vycvičit,
• nemám rád takové zbraně, jen ubližují lidem nebo s nimi páchají sebevraždy.
11
PhDr. Ing. Alois Konečný, MBA: „Málokterý laik si troufne operovat slepé střevo, ale kdekdo se cítí být
expertem na sebeobranu“.
12
Volně upraveno z citací zaznamenaných autorem, při soudních projednáváních nebo rekonstrukcích.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
55
5.2 Mýty a souvislost se závěry znalecké praxe
Výše zmíněné mýty, ale i mnoho dalších, není složité zaslechnout při jednání s OČTŘ. Jejich
následky jsou rozhodně vážné směrem k lidem zainteresovaným nejen přímo v trestním
řízení. Je velmi vhodné respektovat již dlouho známé skutečnosti ve smyslu:
• Lidé, kteří se cílevědomě věnují sebeobraně, to dělají pro bezpečnost svoji a svých
blízkých. Eliminují protiprávní útok násilníka a neútočí na řádné občany.
• Zbraň nebo obranný prostředek jen srovnává šanci na eliminování protiprávního útoku
agresora, který by byl jinak ve výrazné výhodě (může mít zbraň, je jich více, je silný).
• Větší část civilistů, kteří se sebeobranou zabývají, je motivovaná, intenzivně cvičí a
znalostmi i dovednostmi se může rozhodně rovnat dobře vycvičenému policistovi atd.
• Zbraně jsou naprosto bezpečné, nespravedlivé násilí s nimi úmyslně realizují jen lidé.
6 PROBLEMATIKA SPECIALIZACE PŘI SOUDNÍM ŘÍZENÍ
Přizvání znalce se specializací Sebeobrana k soudnímu řízení je obvykle samozřejmostí.
Právě při tomto řízení je nutno demonstrovat závěry znaleckého posudku a odpovídat na další
otázky. Zpravidla se lze setkat se závažnými problémy v tomto smyslu:
• důvěryhodnost znalce a kvalita jeho posudku,
• polemika nad terminologií, realizací techniky, teorií sebeobrany a poměřování,
• proplacení náhrad znalci, související s účastí při soudním řízení.
6.1 Důvěryhodnost znalce a kvalita jeho posudku
V tomto případě je velmi důležité, zda vypracování posudku zadaly OČTŘ nebo advokát
některé ze stran. Je dosti časté registrovat tyto přístupy:
• byl-li posudek zadán OČTŘ, obvykle je bezproblémově přijat, jeho závěry jsou
respektovány a doplňující otázky směřovány k podstatě věci,
• je-li posudek zadán advokátem obžalovaného, není výjimkou slyšet zahajovací otázku
ze strany soudu „Kdo vám za vypracování posudku zaplatil?“, část otázek směřuje ke
znevážení důvěryhodnosti posudku nebo znalce,
• dosti často jsou otázky ze specializace Sebeobrana pokládány znalcům jiných
specializací (např. lékař, balistik) a jejich závěry jsou nejednou respektovány,
• má-li znalec více specializací, vyskytuje se přístup ve smyslu „znalec je specialista na
zbraně a proto jeho posudek na sebeobranu má jen informační význam“.
6.2 Polemika nad oblastí sebeobrany
V průběhu soudního řízení je obvyklé, že se soudce, přísedící, státní zástupce, advokát
protistrany nebo znalec jiné specializace vyjadřují k terminologii sebeobrany a technologii
provedení její techniky například v tomto směru:
• „postupuje-li někdo proti vám, šermuje při tom rukama a vulgárně vám vyhrožuje, tak
je podle vás hned útočník?“,
• „ten člověk měl v ruce otevřený, ale malý nůž, byl však opilý, takže nemohl nikomu
ublížit, to je známá věc“,
• „(dotaz lékaři), jakým způsobem mohl být proveden kop, aby způsobil popisované
zranění?“,
• „zmíněný chvat je podle demonstrace provedení velmi snadný a rozhodně bych se jej
rychle naučil, to nemůže být složité“,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
56
• „provedení je možné jen v úrovni teorie, ale vyloučit se nedá a je možné jej provést“.
6.3 Problematika proplacení náhrad
Proplacení náhrad za účast u soudního řízení souvisí s bodem 6.1, tedy kdo zpracování
posudku zadal ve směru:
• je-li posudek zadán OČTŘ, obvykle je vše rychle vyřízeno,
• je-li posudek zadán obžalovaným je snaha proplatit jen cestu k soudu a nerespektování
nutné časové rezervy, případně přípravy na soudní jednání atd.
Zmíněné přístupy k důvěryhodnosti a erudici znalce, včetně polemiky nad oblastí sebeobrany
a problémy s proplacením náhrad za soudní řízení, nejsou neobvyklé a v dohledné době lze
jen stěží počítat s variantou výrazného zlepšení.
7 ZÁVĚR
Využití znalecké specializace Sebeobrana OČTŘ se více rozšířilo až kolem roku 2000.
Vznikaly však především terminologické a obsahové nejasnosti, zapříčiněné systemizací
znaleckých oborů a značným vlivem rozšířených mýtů nebo předsudků o sebeobraně, které
z části přetrvávají. OČTŘ mohou tuto specializaci s úspěchem využít při potřebě definovat
sebeobrannou situaci, realitu provedení techniky, zjistit status jednotlivých aktérů v situaci,
intenzitu použité techniky a další důležité informace.
8 LITERATURA
[1] AYOOB, Massad a Jeff WEINER. Deadly Force: Understanding Your Right to Self
Defense. 1. Gun Digest Books, 2014, 240 s. B00PMIGVKI.
[2] BRANCA, Anderw, F. The law of self defense: the indispensable guide for the armed
citizen. 2nd ed. Maynard MA: Law of Self Defense, 2013. ISBN 978-098-8867-703.
[3] BRADÁČ, Albert, Miroslav KLEDUS a Pavel KREJČÍŘ. Úvod do soudního znalectví. 1.
Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004, 220 s. ISBN 80-7204-365-X.
[4] DÖRFL, Luboš. Zákon o znalcích a tlumočnících: Komentář. Praha: C.H. Beck, 2009,
191 s. ISBN 978-80-7400-148-2.
[5] JANKOVÝCH, Róbert. Hlavňové zbraně a střelivo [online]. 1. Brno, 2012 [cit. 2012-11-
22]. ISBN 978-80-260-2384-5. Dostupné z: www.vutbr.cz
[6] JUŘÍČEK, Ludvík a Zdeněk MALÁNÍK. Speciální tělesná příprava 3: Ranivá balistika
a její aplikace [online]. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2014, 163 s. [cit. 2014].
ISBN 978-80-7454-419-4. Dostupné z: www.fai.utb.cz
[7] KARÁSEK, David. Znalec v praxi. Speciál č. 9 Střelecká revue: Braňte se! Skutečné
případy a jejich právní posouzení. 1. Praha: Pražská vydavatelská společnost, s.r.o.,
2016, 1(1/2016), 78 - 81. ISSN 978-80-7250-765-8. Dostupné také z:
www.streleckarevue.cz
[8] KONEČNÝ, Alois. Rychlost reakce v sebeobraně. 2007. Olomoc: Univerzita Palackého,
2007, 150 s. Rigorózní práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
[9] MALÁNÍK, Zdeněk. Možnosti soudního znalce. Alarm Focus: Technika, Řešení, Teorie,
Firmy, Legislativa. 2013, 2013(1), 2. Dostupné také z: www.orsec.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
57
SEKCE ANALÝZA SILNIČNÍCH NEHOD, OCEŇOVÁNÍ MOTOROVÝCH
VOZIDEL, STROJŮ A ZAŘÍZENÍ
NARASTANIE OPÓŹNIENIA HAMOWANIA W MOTOCYKLACH
INCREASE OF DECELERATION IN MOTORCYCLE DURING BRAKING
Piotr Ciępka1)
, Stanisław Wolak2)
ABSTRAKT:
V pojednání jsou prezentovány výsledky zkoumání doby náběhu zpomalení motocyklů.
Zkoušky byly provedeny u čtyř motocyklů brzděných každým možným způsobem (přední +
zadní; přední a zadní). Byla definována doba náběhu a popsána metodika jeho měření.
Pozornost byla věnována správné registraci začátku náběhu brzdového zpomalení. Provedená
zkoumání prokazují, že doba náběhu brzdového účinku je u motocyklů delší než
v automobilech. Rozdíly jsou nejen pro různé typy brzdových soustav, ale i pro různé způsoby
brzdění.
ABSTRACT:
The article presents the results of lag time of deceleration in motorcycles. Tests were
conducted for four different types of motorcycles. Braking tests included all technically
possible ways to steering the brake system (front+rear, front, rear). Inside describes the
concept of the lag time deceleration, method used to his determination and attention was paid
to the problems of proper registration moment from which lag time starts. The study indicate
the lag time of deceleration in motorcycles is larger than lag time in cars and different not
only for different types of brake systems, but also for the different methods of braking.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Motocykl, brzdění, doba náběhu brzdového účinku.
KEYWORDS:
Motorcycle, braking, lag time of deceleration.
1 ÚVOD
Při rekonstrukci dopravních nehod je často zapotřebí stanovení počáteční rychlosti vozidla na
základě brzdových stop a stanovení možnosti zábrany nehodě [1]. Jedním z parametrů, které
je třeba do výpočtů dosadit, je doba náběhu brzd. Pro motocykly Grazer [2] doporučuje
hodnoty v rozpětí 0,3 až 0,6 s. Kasanický pak uvádí větší rozsah, jmenovitě 0,4 až 1,2 s [3]. Je
nepochybné, že doba náběhu brzd se u motocyklů zásadně liší od doby náběhu brzd osobních
automobilů, která se bere nejčastěji jako rovná 0,2 s. U motocyklu tato doba do značné míry
navazuje na schopnosti řidiče, způsobu brzdění a konstrukci brzd. Nejobtížnější se při analýze
takovýchto nehod jeví lidský faktor, který rozhoduje o průběhu brzdového manévru.
Důvodem je skutečnost, že řidič rozhoduje, dle svých schopností, kdy bude dosaženo
optimáního zpomalení bez ohrožení stability pohybu motocyklu.
1)
mgr inż. Piotr Ciępka – Instytut Ekspertyz Sądowych, ul. Westerplatte 9, 31-033 Kraków, e-mail:
pciepka@ies.krakow.pl
2)
mgr inż. Stanisław Wolak – firma Cybid sp. z o.o., sp.k., ul. Kuźnicy Kołłątajowskiej 15c/L2, 31-234 Kraków,
e-mail: swolak@cyborgidea.com.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
59
2 DEFINICE A ZPŮSOB VÝPOČTU DOBY NÁBĚHU
Dle Lesera a Wieka [4] je doba náběhu brzd časový úsek mezi počátkem a plnou účinností
brzdění. Autoři však neupřesňují co je „počátek brzdění” ani co je „plná účinnost brzdění”.
Dle Grazera [2] doba náběhu brzd je časový úsek mezi začátkem brzdění a končí v okamžiku,
kdy je dosaženo střední plné zpomalení (MFDD).
Obr. 1 –Teoretický průběh zpomalení v závislosti na čase.
Fig. 1 – Theoretical course of changes braking deceleration of the time.
V návaznosti na metodiku, která byla použita při měření, se za začátek brzdění považuje
okamžik, kdy se rozsvítí brzdová světla, a končí v okamžiku, kdy je poprvé dosažena střední
hodnota nejvyššího zpomalení (MFDD). Takto definovaná doba byla použita ve výzkumech
[5] a je dostatečně přesná pro potřeby rekonstrukce dopravních nehod.
Obr. 2 –Skutečný průběh zpomalení motocyklu.
Fig. 2 – Real course changes braking deceleration motorcycle of the time.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
60
3 VÝZKUMY
3.1 Podmínky zkoušek
Zkoušky byly provedeny na odstavné ploše kaniovského letiště, která má rozměry 210 x 29
m. Povrch plochý byl asfaltovaný, v době zkoušek suchý. V době zkoušek byla teplota
vzduchu cca 23°C a rychlost větru byla do 13 km/h.
3.2 Přístrojové vybavení
Při měření byla použita aparatura Vbox, což je vícesystémové zařízení, které obsahuje
satelitní přijímač GNSS, inerciální zařízení IMU a záznamovou jednotku. Satelitní zařízení
GNSS stanovuje polohu zkoumaného zařízení s frekvencí 100 Hz s přesností až ± 2 cm.
Inerciální zařízení IMU měří zpomalení a rychlosti rotace ve vztahu k třem osám. Registrační
zařízení dovoluje ukládat analogové a digitální signály ze zařízení a čidel umístěných ve
vozidle. Základní měřené parametry uvádí následující 1. tabulka.
Tab. 1 – Základní parametry měřící aparatury.
Tab. 1 – Basic parameters of the measuring equipment.
Parametr Měřící rozsah Přesnost
ModułGNSS
Frekvence měření 100 Hz
Pozice neomezeně
± 2 m bez RTK
± 0,02 m z RTK
Rychlost jízdy 0,1÷1600 km/h ± 0,1 km/h
Úhel vektoru rychlosti 360° 0,1°
Zrychlení podélně a napříč 20g 0,5%
ModułIMU
Frekvence měření rotační
rychlosti
40 Hz
Úhlové rychlosti ± 150 °/s 0,1%
Frekvence měření zrychlení 50 Hz
Zrychlení ± 1,7 g ± 0,01 g
3.3 Měřená vozidla
Při měření byly použity čtyři motocykly následujících typů: Yamaha MT-09, Suzuki
Boulevard S83, Suzuki Gladius i Honda S-Wing. V 3. obrázku jsou snímky těchto motocyklů
a v 2. tabulce jsou shrnuty základní technické údaje v době provedených zkoušek.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
61
Yamaha MT-09 Suzuki Boulevard S83
Suzuki Gladius Honda S-Wing FES-125A
Obr. 3 – Motocykly použité při zkouškách
Fig. 3 – View of the motorcycles used in studies.
Tab. 2 – Základní údaje zkoušených motocyklů.
Tab. 2 – Basic data of motorcycles in ready to testing.
Motocykl
Hmotnost3
(přední/
zadní) [kg]
Objem
motoru
[cm3
]
Pneumatiky
Přední Zadní
Yamaha
MT-09
289
(131/158)
847
Bridgestone
Batlax S20
120/70ZR17
Bridgestone
Batlax BT-016 Pro
180/55ZR17
Suzuki
Boulevard
S83
365
(149/216)
1360
Bridgestone
Exedra G701
110/90 19H
Bridgestone
Exedra G702
170/80 15H
Suzuki
Gladius
284
(127/157)
645
Dunlop
Sportmax
120/70ZR17
Dunlop
Sportmax
160/60ZR17
Honda
S-Wing
285
(113/172)
125
Pirelli
GTS 23
110/90 13M
Pirelli
GTS 24
130/70 12M
Všechny motocykly podrobené zkoumání jsou sériově vybaveny hydraulicky ovládanými
kotoučovými brzdami. Motocykly Yamaha MT-09 i Suzuki Gladius mají dvoukotoučovou
přední brzdu ovládanou páčkou na řídítkách a jednokotoučovou, pedálem ovládanou, brzdou
3
Hmotnost motocyklu včetně řidiče a zkušební aparatury
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
62
vzadu. Motocykly Suzuki S83 a Honda S-Wing měly jednokotoučové brzdy na obou kolech,
přičemž ovládací mechanismus obdobný motocyklům Yamaha MT-09 i Suzuki Gladius.
Způsob ovládání brzd motocyklu Honda byl výrazně odlišný od mechanismů popsaných výše:
sériově byl vybaven tzv. pokročilým brzdovým mechanismem4
(ABS + CBS). Ovládání
takových brzd je dvojicí páček, kdy levá ovládá brzdy obou kol a pravá pouze brzdu kola
předního (tj. kombinovaný způsob ovládání).
3.4 Průběh zkoušek
Při měření byly provedeny zkoušky extrémního brzdění motocyklů v přímé jízdě. Počáteční
rychlosti byly 50, 70 a 905
km/h. Zkoušky proběhly se všemi myslitelnými způsoby brzdění:
předním kolem, zadním kolem a současným brzděním obou kol. U motocyklu Honda není
technická možnost brzdění pouze zadním kolem, proto bylo brzděno s využitím levé páčky
brzdy. Každá zkušební jízda byla dvakrát až třikrát opakována – pro každou zkušební rychlost
a druh ovládání brzd. Celkem bylo provedeno 66 měření. Při zkoušce byly registrovány:
dráha, rychlost jízdy, podélné a příčné zrychlení převedené do vodorovné roviny a signál
napojený na rozsvícení brzdového světla. Motocykly řídily osoby, které s nimi každodenně
jezdí.
3.5 Výsledky
Pro každou zkoušku bylo vyhodnoceno střední plné zpomalení brzděním (MFDD), shodně s
Předpisem číslo 78 EHK Motorcycle and Moped Braking, a podle narůstajícího napětí v
obvodu brzdových světel byla určena doba náběhu brzdění, shodně s definicí uvedenou ve 2.
bodu tohoto pojednání. Zvolený způsob získání informace k začátku brzdění vyžadoval od
řidičů přesné stisknutí ovládací páčky či pedálu v momentě, kdy chtěli začít brzdění.
Analýzou výsledků bylo zjištěno, že někteří řidiči volili nevelký pohyb ovládacího orgánu,
který nestačil na vyvolání výrazného brzdového účinku, ale dostačujícím pro rozsvícení
brzdových světel. Doba náběhu vypočtená pro takovéto případy se výrazně lišila od výsledků
ostatních zkoušek a proto tyto zkoušky (provedené jinak, než bylo předpokládáno) nebyly
zařazeny do celkového hodnocení.
Tab. 3 – Doby náběhu brzd zloušených motocyklů.
Tab. 3 – The lag time of deceleration for the tested motorcycles.
Brzda
Yamaha
MT-09
Suzuki
Gladius
Suzuki
Boulevard
S83
Honda
S-Wing
(ABS + CBS)
Přední
Rozsah 0,4 – 0,9 0,5 – 0,9 0,4 – 0,8 0,3 – 0,5
Střední 0,6 0,7 0,5 0,4
Zadní
Rozsah 0,2 – 0,4 0,1 – 0,2 0,3 – 0,5 0,2 – 0,3
Střední 0,3 0,2 0,4 0,2
4
Pokročilý brzdový mechanismus je mechanismus vybavený soustavou ABS, kombinovaným mechanismem,
nebo oběma současně. Předpis Evropského Parlamentu a Rady Evropy (UE) nr 168/2013.
5
S výjimkou motocyklu Honda, který této rychlosti nedosáhl.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
63
Přední a zadní
Rozsah 0,3 – 0,5 0,3 – 0,6 0,4 – 0,9 0,3 – 0,5
Střední 0,4 0,4 0,6 0,3
4 SHRNUTÍ
Hodnoty dob náběhu brzdění jsou shrnuty v 3. tabulce a jsou adekvátní kolizní situaci, kdy
nastává bezprostřední ohrožení bezpečnosti silniční dopravy. V několika zkouškách brzdění s
využitím jen brzdy předního kola byly pro motocykly Yamaha MT-09, Suzuki Boulevard S83
i Suzuki zjištěny doby náběhu brzdového účinku překračující 1,0 s. Důvodem je skutečnost,
že tyto motocykly nebyly vybaveny žádným systémem zabraňujícím pádu a řidiči kvůli
obavám z pádu ovládali brzdu pomaleji, protože příliš rychlé ovládání přední brzdy může
zapříčinit zablokování předního kola a následně pád. Tyto zkoušky nebyly zahrnuty do
celkových výsledků, protože nebyly přiměřené nehodové situaci, kdy řidiči nemají dostatek
času pro analýzu vzniklé situace z pohledu adheze předního kola. V kolizních situacích
nezkušení motocyklisté zablokují přední kolo a dochází k pádům. Zkušení řidiči volí
přiměřeně rychlé ovládání brzdy předního kola. Pro oba způsoby brzdění jsou výsledky
prezentovány v 3. tabulce.
Jiná je situace u motocyklů vybavených soustavou ABS. Jejich řidiči, kteří jsou si vědomi
funkce takovéto soustavy, neváhají s plným stisknutím ovladačů brzd za použití co největší
rychlosti pohybu ovladače. Porovnáním dob náběhu brzd motocyklu Honda s dobami
zjištěnými pro ostatní motocykly, které soustavu ABS nemají, jsou pozorovatelné výrazné
rozdíly v naměřených dobách, samozřejmě ve prospěch motocyklu Honda. V 3. tabulce
uvedené hodnoty dob náběhu pro motocykl Honda prokazují doby 0,4 s pro brzdění přední
brzdou a 0,4 s při brzdění zadním kolem a 0,3 s pro brzdění oběma koly. Na základě výsledků
měření motocyklů bez soustavy ABS lze konstatovat, že střední doba náběhu při brzdění
pouze předním kolem je 0,6 s, při brzdění pouze zadním kolem 0,3 s a při brzdění oběma koly
0,5 s. Tedy rozdíl dob náběhu mezi motocyklem se soustavou ABS a motocykly bez, ní je 0,1
až 0,2 s ve prospěch motocyklu s ABS.
5 LITERATURA
[1] WIERCIŃSKI, Jacek a kol. Wypadki drogowe. Vademecum biegłego sądowego, Kraków:
Instytut Ekspertyz Sądowych, 2006. 321 s.
[2] BURG, Heinz a kol. Handbuch Verkehrsunfallrekonstruktion. Wiesbaden: Der Vieweg
Verlag, 2007. 103 s.
[3] KASANICKÝ, Gustav a kol. Analýza nehód jednostopých vozidiel, Žilina: Žilinská
univerzita v Žilině, ÚSI, 2000. 184-185 s.
[4] HUGEMANN, Wolfgang a kol. Unfallrekonstruktion, Münster: Schönbach-Druck
GmbH, 2007. 337 s.
[5] CIĘPKA, Piotr. a kol. Badania hamowania ciągników rolniczych. Paragraf na Drodze,
Wydanie specjalne 2015. Kraków: Instytut Ekspertyz Sądowych, 2015. 31 s.
NARASTANIE OPÓŹNIENIA HAMOWANIA W MOTOCYKLACH
INCREASE OF DECELERATION IN MOTORCYCLE DURING BRAKING
Piotr Ciępka1)
, Stanisław Wolak2)
ABSTRAKT:
W artykule przedstawiono wyniki badań czasu narastania opóźnienia hamowania
w motocyklach. Badania przeprowadzono dla czterech motocykli różnych typów,
hamowanych w każdy technicznie możliwy sposób (przód+tył, przód, tył). Zdefiniowano
pojęcie czasu narastania opóźnienia i opisano zastosowaną metodę jego wyznaczania oraz
zwrócono uwagę na problem prawidłowej rejestracji początku czasu narastania opóźnienia
hamowania. Wykonane badania wskazują, że czas narastania opóźnienia hamowania w
motocyklach jest większy niż w samochodach oraz różny nie tylko dla różnych typów układów
hamulcowych, ale także dla różnych sposobów hamowania.
ABSTRACT:
The article presents the results of lag time of deceleration in motorcycles. Tests were
conducted for four different types of motorcycles. Braking tests included all technically
possible ways to steering the brake system (front+rear, front, rear). Inside describes the
concept of the lag time deceleration, method used to his determination and attention was paid
to the problems of proper registration moment from which lag time starts. The study indicate
the lag time of deceleration in motorcycles is larger than lag time in cars and different not
only for different types of brake systems, but also for the different methods of braking.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Motocykl, hamowanie, czas narastania opóźnienia hamowania.
KEYWORDS:
Motorcycle, braking, lag time of deceleration.
1 WSTĘP
W rekonstrukcji wypadków drogowych bardzo często zachodzi konieczność ustalenia
prędkości początkowej pojazdu w oparciu m.in. o długość ujawnionych śladów hamowania
oraz przeprowadzenia analizy możliwości uniknięcia wypadku przez hamowanie [1]. Jednym
z parametrów, jakie należy przyjąć do obliczeń, jest czas narastania opóźnienia hamowania.
Dla motocykli Grazer zaleca przyjmowanie tego czasu z przedziału 0,3÷0,6 s [2]. Czasy
narastania opóźnienia hamowania dla ośmiu różnych motocykli podane przez Kasanický‘ego
zawierają się w znacznie większym przedziale 0,4÷1,2 s [3]. Nie ulega więc wątpliwości, że
czas narastania opóźnienia hamowania w motocyklach w sposób istotny odbiega od czasu
narastania w samochodach osobowych, dla których najczęściej przyjmuje się czas 0,2 s.
W motocyklach czas narastania opóźnienia hamowania w znacznym stopniu zależy od
umiejętności motocyklisty, ale także od sposobu hamowania oraz od rozwiązań
konstrukcyjnych układu hamulcowego zastosowanego w konkretnym modelu motocykla.
1)
mgr inż. Piotr Ciępka – Instytut Ekspertyz Sądowych, ul. Westerplatte 9, 31-033 Kraków, e-mail:
pciepka@ies.krakow.pl
2)
mgr inż. Stanisław Wolak – firma Cybid sp. z o.o., sp.k., ul. Kuźnicy Kołłątajowskiej 15c/L2, 31-234 Kraków,
e-mail: swolak@cyborgidea.com.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
65
Najtrudniejszy w analizie tego typu manewrów jest czynnik ludzki, który decyduje o
przebiegu manewru hamowania w znacznie większym zakresie, niż ma to miejsce w
samochodach, ponieważ od umiejętności i doświadczenia kierującego motocyklem zależy, w
jakim czasie doprowadzi on do osiągnięcia optymalnego opóźnienia hamowania bez utraty
stateczności.
2 DEFINICJA I SPOSÓB OBLICZANIA CZASU NARASTANIA
Według Lesera i Wieka [4] czas narastania opóźnienia hamowania jest to czas pomiędzy
początkiem hamowania a osiągnięciem pełnego opóźnienia hamowania. Autorzy nie
precyzują jednak, co należy rozumieć pod pojęciem „początku hamowania”, ani też nie
definiują pojęcia „pełnego opóźnienia hamowania”. Według Grazera [2] faza narastania
opóźnienia hamowania rozpoczyna się z chwilą początku opóźnienia a kończy w chwili, w
której osiągnięte opóźnienie jest równe średniemu pełnemu opóźnieniu hamowania (MFDD).
Obr. 1 – Teoretyczny przebieg zmian opóźnienia hamowania w czasie.
Fig. 1 – Theoretical course of changes braking deceleration of the time.
Z uwagi na zastosowaną metodę pozyskiwania materiału badawczego przyjęto, że czas
narastania opóźnienia hamowania rozpoczyna się w chwili włączenia zasilania świateł
hamowania „stop“, a kończy w chwili, w której chwilowa wartość opóźnienia po raz pierwszy
osiąga wartość średniego pełnego rozwiniętego opóźnienia hamowania (MFDD). Tak
zdefiniowany czas narastania opóźnienia hamowania był już wykorzystywany w badaniach
[5] i jest on wystarczająco dokładny dla potrzeb rekonstrukcji wypadków drogowych.
Obr. 2 – Rzeczywisty przebieg zmian opóźnienia hamowania motocykla w czasie.
Fig. 2 – Real course changes braking deceleration motorcycle of the time.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
66
3 BADANIA
3.1 Warunki badań
Próby hamowania przeprowadzono na suchej, asfaltowej, poziomej płycie postojowej lotniska
w Kaniowie (Polska), o wymiarach 210 x 29 m. W czasie badań temperatura powietrza
wynosiła ok. 23 °C, a prędkość wiatru nie przekraczała 13 km/h.
3.2 Aparatura badawcza
W badaniach wykorzystano aparaturę pomiarową VBox, która łączy w sobie wielosystemowy
odbiornik nawigacji satelitarnej GNSS, moduł bezwładnościowy IMU oraz rejestrator danych.
Odbiornik nawigacji satelitarnej GNSS ustala pozycję badanego obiektu z częstotliwością
100 Hz oraz dokładnością mogącą sięgać ±2cm. Moduł bezwładnościowy IMU mierzy
przyspieszenia liniowe i prędkości kątowe względem 3 osi. Rejestrator umożliwia natomiast
rejestrację sygnałów analogowych i cyfrowych z urządzeń i czujników pomiarowych
zamontowanych w pojeździe. Podstawowe parametry aparatury pomiarowej podano w tab. 1.
Tab. 1 – Podstawowe parametry aparatury pomiarowej.
Tab. 1 – Basic parameters of the measuring equipment.
Parametr Zakres pomiarowy Dokładność
ModułGNSS
Częstotliwość próbkowania 100 Hz
Pozycja nieograniczony
± 2 m bez RTK
± 0,02 m z RTK
Prędkość jazdy 0,1÷1600 km/h ± 0,1 km/h
Kąt kierunku prędkości 360° 0,1°
Przyspieszenie podłużne
i poprzeczne
20g 0,5%
ModułIMU
Częstotliwość próbkowania
prędkości kątowej
40 Hz
Prędkości kątowe ± 150 °/s 0,1%
Częstotliwość próbkowania
przyspieszenia
50 Hz
Przyspieszenia ± 1,7 g ± 0,01 g
3.3 Pojazdy badawcze
Do badań wykorzystano cztery motocykle różnych typów: Yamaha MT-09, Suzuki Boulevard
S83, Suzuki Gladius i Honda S-Wing. Widok ogólny każdego z motocykli pokazano na obr.
3, natomiast podstawowe dane techniczne tych motocykli w stanie gotowym do badań,
zestawiono w tab. 2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
67
Yamaha MT-09 Suzuki Boulevard S83
Suzuki Gladius Honda S-Wing FES-125A
Obr. 3 – Widok motocykli użytych w badaniach.
Fig. 3 – View of the motorcycles used in studies.
Tab. 2 – Podstawowe dane motocykli w stanie gotowym do badań.
Tab. 2 – Basic data of motorcycles in ready to testing.
Motocykl
Masa 3
(przód/tył)
[kg]
Pojemność
silnika [cm3
]
Opony
przód tył
Yamaha
MT-09
289
(131/158)
847
Bridgestone
Batlax S20
120/70ZR17
Bridgestone
Batlax BT-016 Pro
180/55ZR17
Suzuki
Boulevard
S83
365
(149/216)
1360
Bridgestone
Exedra G701
110/90 19H
Bridgestone
Exedra G702
170/80 15H
Suzuki
Gladius
284
(127/157)
645
Dunlop
Sportmax
120/70ZR17
Dunlop
Sportmax
160/60ZR17
Honda
S-Wing
285
(113/172)
125
Pirelli
GTS 23
110/90 13M
Pirelli
GTS 24
130/70 12M
Wszystkie motocykle użyte w badaniach zostały seryjnie wyposażone w uruchamiane
hydraulicznie hamulce tarczowe. Motocykle Yamaha MT-09 i Suzuki Gladius wyposażone
były w dwutarczowy hamulec koła przedniego uruchamiany dźwignią zamontowaną na
3
Masa motocykla wraz z kierującym i aparaturą badawczą.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
68
kierownicy i jednotarczowy hamulec koła tylnego uruchamiany dźwignią nożną. Motocykle
Suzuki S83 oraz Honda S-Wing wyposażone były w hamulce jednotarczowe na kołach obu
osi, przy czym sposób uruchamiania hamulców motocykla Suzuki S83 był analogiczny jak
w motocyklach Yamaha MT-09 i Suzuki Gladius, natomiast sposób uruchamiania hamulców
motocykla Honda znacząco odbiegał od omawianych, ponieważ motocykl ten był seryjnie
wyposażony w tzw. zaawansowany układ hamulcowy4
(ABS+CBS). W układzie tym
uruchomienie i sterowanie hamulcami odbywa się przy użyciu dwóch dźwigni
zamontowanych na kierownicy, przy czym prawa dźwignia uruchamia hamulec przedniego
koła, a lewa hamulce obu kół (układ kombinowany).
3.4 Przebieg badań
W czasie badań przeprowadzono próby ekstremalnego hamowania prostoliniowego motocykli
z prędkości początkowych 50, 70 i 905
km/h. Próby hamowania obejmowały wszystkie,
technicznie możliwe sposoby hamowania – hamowanie hamulcem przedniego koła, tylnego
koła oraz hamowanie z jednoczesnym użyciem hamulców obu kół. Dla motocykla Honda nie
było technicznych możliwości hamowania wyłącznie hamulcem tylnego koła, dlatego próbom
tym odpowiadało hamowanie przy sterowaniu wyłącznie lewą dźwignią w układzie
kombinowanym. Wykonywano od dwóch do trzech powtórzeń dla każdej z przyjętych
prędkości jazdy i każdego ze sposobów uruchamiania hamulców motocykla. Łącznie
wykonano 66 prób hamowania. W trakcie prób rejestrowano: przebytą drogę, prędkość
liniową, przyspieszenie wzdłużne i poprzeczne w układzie spoziomowanym oraz sygnał
napięciowy z włączników świateł hamowania. Motocyklami kierowały osoby, które użytkują
na co dzień motocykle użyte w badaniach.
3.5 Wyniki badań
Dla każdej z przeprowadzonych prób hamowania obliczono średnie w pełni rozwinięte
opóźnienie hamowania (MFDD) zgodnie z zaleceniami Regulaminu nr 78 Europejskiej
Komisji Gospodarczej Organizacji Narodów Zjednoczonych – Motorcycle and Moped
Braking, a następnie korzystając z zarejestrowanych przebiegów czasowych napięcia
zasilania świateł hamowania oraz opóźnienia wzdłużnego, wyznaczono czas narastania
opóźniania, zgodnie z definicją przedstawioną w pkt. 2 artykułu.
Przyjęty sposób pozyskiwania informacji o początku czasu narastania opóźnienia hamowania
wymagał od kierujących precyzyjnego uruchamiania dźwigni hamulcowych dokładnie
w chwili, w której chcieli zainicjować hamowanie. W czasie analizy wyników stwierdzono,
że w niektórych próbach kierujący uruchamiali dźwignie przed właściwym rozpoczęciem
hamowania, przestawiając je wprawdzie w niewielkim zakresie, ale już skutkującym
załączeniem zasilania światła stop. W tych próbach czas narastania opóźnienia obliczony
zgodnie z definicją przedstawioną w pkt. 2, odbiegał znacząco od czasów uzyskanych
w pozostałych próbach, co stanowiło podstawę do odrzucenia tych prób, jako wykonanych
niezgodnie z przyjętymi założeniami.
W tab. 3 przedstawiono zestawienie czasów narastania opóźnienia hamowania uzyskanych
dla badanych motocykli.
4
Zaawansowany układ hamulcowy oznacza przeciwblokujący układ hamulcowy, kombinowany układ
hamulcowy lub oba te układy. Rozporządzenie Parlamentu Europejskiego i Rady (UE) nr 168/2013.
5
Z wyjątkiem motocykla Honda, który w tych warunkach prób nie osiągał założonej prędkości 90 km/h.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
69
Tab. 3 – Czasy narastania opóźnienia hamowania dla badanych motocykli.
Tab. 3 – The lag time of deceleration for the tested motorcycles.
Hamulec
Yamaha
MT-09
Suzuki
Gladius
Suzuki
Boulevard
S83
Honda
S-Wing
(ABS + CBS)
Przedni
Zakres 0,4 – 0,9 0,5 – 0,9 0,4 – 0,8 0,3 – 0,5
Średnia 0,6 0,7 0,5 0,4
Tylny
Zakres 0,2 – 0,4 0,1 – 0,2 0,3 – 0,5 0,2 – 0,3
Średnia 0,3 0,2 0,4 0,2
Przedni i tylny
Zakres 0,3 – 0,5 0,3 – 0,6 0,4 – 0,9 0,3 – 0,5
Średnia 0,4 0,4 0,6 0,3
4 PODSUMOWANIE
Wartości czasów narastania opóźnienia hamowania podane w tab. 3 są adekwatne dla sytuacji
kolizyjnej, w której występuje bezpośrednie zagrożenie bezpieczeństwa ruchu drogowego.
W kilku próbach hamowania z użyciem wyłącznie hamulca koła przedniego uzyskano dla
motocykli Yamaha MT-09, Suzuki Boulevard S83 i Suzuki Gladius czasy narastania
przekraczające 1 s. W czasie badań motocykle nie były jednak wyposażone w żadne elementy
ochraniające przed upadkiem i dlatego motocykliści, ograniczając ryzyko przewrócenia się,
wykazywali się początkowo znacznie mniejszą szybkością uruchamiania hamulca przedniego
koła, ponieważ zbyt szybkie jego uruchomienie może skutkować zablokowaniem koła
i upadkiem. Próby te zostały odrzucone, ponieważ nie są one adekwatne do sytuacji
wypadkowej, w której motocykliści nie mają czasu na długie analizowanie aspektów
związanych z przyczepnością przedniego koła. W sytuacjach kolizyjnych niedoświadczeni
motocykliści doprowadzają do zablokowania przedniego koła i najczęściej wywracają
motocykl na skutek utraty stateczności, a doświadczeni wykazują się optymalną szybkością
uruchamiania hamulca. Dla obu tych sytuacji czasy narastania przedstawione w tab. 3 są
w pełni adekwatne.
Inaczej przedstawia się sytuacja w przypadku motocykli wyposażonych w układ
przeciwblokujący ABS, gdyż doświadczony motocyklista świadomy działania tego układu nie
obawia się naciśnięcia na dźwignie hamulcowe z maksymalną siłą i szybkością. Porównując
czasy narastania opóźnienia hamowania uzyskane dla motocykla Honda z czasami
uzyskanymi dla motocykli niewyposażonych w układ ABS, widać wyraźnie różnice w
uzyskanych czasach, oczywiście na korzyść motocykla wyposażonego w układ
przeciwblokujący. Z tab. 3 wynika, że w motocyklu wyposażonym w układ ABS średni czas
narastania opóźnienia hamowania wynosił 0,4 s przy hamowaniu hamulcem działającym na
koło przednie, 0,2 s przy hamowaniu hamulcem działającym na koło tylne i 0,3 s przy użyciu
obu hamulców. Na podstawie wszystkich wyników obliczonych czasów narastania
opóźnienia hamowania dla motocykli niewyposażonych w układ ABS, można wskazać, że
przy hamowaniu hamulcem działającym na koło przednie średni czas narastania opóźnienia
hamowania wynosił 0,6 s, przy hamowaniu hamulcem działającym na koło tylne 0,3 s, a przy
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
70
użyciu obu hamulców 0,5 s. Średni czas narastania opóźnienia w motocyklu wyposażonym w
układ ABS był więc o 0,1 – 0,2 s krótszy w porównaniu do średnich czasów narastania
opóźnienia w motocyklach niewyposażonych w taki układ.
5 LITERATURA
[1] WIERCIŃSKI, Jacek a kol. Wypadki drogowe. Vademecum biegłego sądowego, Kraków:
Instytut Ekspertyz Sądowych, 2006. 321 s.
[2] BURG, Heinz a kol. Handbuch Verkehrsunfallrekonstruktion. Wiesbaden: Der Vieweg
Verlag, 2007. 103 s.
[3] KASANICKÝ, Gustav a kol. Analýza nehód jednostopých vozidiel, Žilina: Žilinská
univerzita v Žilině, ÚSI, 2000. 184-185 s.
[4] HUGEMANN, Wolfgang a kol. Unfallrekonstruktion, Münster: Schönbach-Druck
GmbH, 2007. 337 s.
[5] CIĘPKA, Piotr. a kol. Badania hamowania ciągników rolniczych. Paragraf na Drodze,
Wydanie specjalne 2015. Kraków: Instytut Ekspertyz Sądowych, 2015. 31 s.
SPECIFIKA VÝPOČTU EES MODULEM „ VÝPOČET EES CRASH 3“
V SIMUAČNÍM PROGRAMU PC-CRASH A JEHO POUŽITELNOST VE
ZNALECKÉ PRAXI
THE SPECIFICS OF EES CACLUCATION BY „CALCULATION EES CRASH 3“
MODULE IN THE PC-CRASH SIMULATION SOFTWARE AND APPLICABILITY
IN FORENSIC PRACTISE
Tomáš Coufal1)
ABSTRAKT:
Článek se zabývá použitelností modulu „Výpočet EES Crash 3“ v simulačním programu PCCRASH.
V úvodní části článku je popsán princip výpočtu EES užívaný předmětným modulem
pro lepší pochopení souvislostí v následujících kapitolách věnujících se zejména možnostem
jeho využití ve znalecké praxi. Uvedena jsou specifika a omezení použití předmětného modulu
s praktickými ukázkami, ke kterým je vždy uveden detailní popis. Pro možnost úspěšného
použití modulu „Výpočet Crash 3“ autor formuluje 6 pravidel, dle kterých si znalec ve své
praxi může snadno odvodit, zda pro daný typ poškození je předmětný výpočet EES vhodný, či
ne. S pomocí těchto pravidel, lze významnou měrou eliminovat chyby v odhadu EES vozidla
v případě, že se znalec rozhodne předmětný modul „Výpočet EES Crash 3“ v simulačním
programu PC-Crash využít.
ABSTRACT:
The article deals with applicability of the „Calculation EES Crash 3“ module in PC-CRASH
simulation software. EES calculation principe is described in the begining of the article for
better understanding of each parameter interaction in the following chapters which are
focused on usability of the module in forensic practise. Article describes each specific and
restriction in use of the module with describing real case in detail. Author formuled 6 rules
for posibility to use the module „Calculation EES Crash 3“ in forensic practise and forensic
expert can make sure if the module is suitable for the specific case or not. With helps of the
rules can forensic expert eliminate mistakes in case of the module use.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Crash 3, PC-CRASH, EES, Soudní znalec, Dopravní nehoda, Deformační energie
KEYWORDS:
Crash 3, PC-CRASH, EES, Forensic expert, Traffic accident, Deformation Energy
1 ÚVOD
Ve znalecké praxi se k určení deformační energie vozidla při nárazu nejčastěji užívá odborný
odhad energetické ekvivalentní rychlosti - EES, která vyjadřuje kinetickou energii vozidla
úměrnou deformační energii, jež je potřebná k dosažení příslušného stupně deformace.
V současné době existuje v oboru Soudního inženýrství několik metod pro stanovení
množství deformační energie, resp. EES vozidla z rozsahu jeho poškození a jedním z nich je
právě modul obsažený v simulačním programu PC-Crash zvaný „Výpočet EES CRASH´3“,
jehož principy, omezeními a možnostmi využití se zabývá tento článek.
1)
Coufal, Tomáš, Ing., Ph.D. – 776706389, tomik.coufal@centrum.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
72
2 POPIS VÝPOČTU EES V SIMULAČNÍM PROGRAMU PC-CRASH
(CRASH 3)
2.1 Algoritmus výpočtu programu CRASH
Základní algoritmy programu CRASH 3 vychází z výzkumu K. L. Cambela [3], jehož
výpočty dále rozvinul Raymond McHenry (1975) v počítačovém programu CRASH, který byl
vytvořen při pracích firmy Calspan Corporation. McHenry použil základní vzath pro výpočet
jednotky síly vztažené na jeden metr šířky vozidla ve tvaru:
[N/m] (1)
Kde: F [N/m] parametr deformační síly vztažený na šířku deformace vozidla,
A [N/m] parametr mezní síly vztažený na šířku deformace vozidla, při
které začíná docházet k trvalým deformacím,
B [N/m2
] parametr tuhosti karoserie vztažený na šířku deformace vozidla,
C [m] hloubka trvalých deformací.
Obr. 1 - Lineární závislost tuhosti vozidla [8]
Fig.1 – Linear stiffness characteristic of vehicle [8]
Dvojitou integrací vztahu (1) dostaneme deformační energii:
[J] (2)
Kde G je integrační konstanta – vyjadřuje elastickou energii, která odpovídá práci, kterou
vykoná síla A v elastické oblasti deformace:
[N] (3)
Dosazením vztahu (3) do vztahu (2) dostaneme:
CBAF ⋅+=
dwG
CB
CAE
w
D ∫ 





+
⋅
+⋅=
0
0
2
2
B
A
G
⋅
=
2
2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
73
[J] (4)
Po nahrazení , a dosazením do vztahu (4) dostaneme:
[J] (5)
Kde:
η [m2
] obsah svislého průmětu oblasti mezi původním a zdeformovaným
obrysem,
γ [m3
] moment setrvačnosti 1. řádu (1st
MOI – First Moment of Inertia)
plochy ke křivce popisující původní nedeformovaný tvar (γ =η.r, viz obr. 14),
w [m] šířka deformovaného profilu – někdy označováno také jako L (zejména
v US publikacích.
Obr. 2 - Znázornění parametrů η a γ ze vztahu (5) [8]
Fig. 2 - Parameters η a γ in formula (5) [8]
Na základě předpokladu, že deformačními zónami vozidla je zmařena jeho kinetická energie,
lze vyjádřit vztah (6).
[J] (6)
Dosazením vztahu (6) do vztahu (2) vyplyne lineární závislost ΔV na hloubce deformace.
[J] (7)
w
B
A
dw
C
BdwCAE
ww
D ⋅
⋅
+⋅⋅+⋅⋅= ∫∫ 22
2
0
2
0
00
η=⋅∫
0
0
w
dwC γ=⋅∫
0
0
2
2
w
dl
C
wGBAED ⋅+⋅+⋅= γη
2
2
1
VmED ∆⋅⋅=
C
m
wB
mB
w
A
m
wB
C
m
wB
B
A
V ⋅
⋅
+
⋅
⋅=
⋅
⋅+
⋅
⋅=∆
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
74
b0 b1
Kde:
ΔV [m/s] je zde uvažována jako změna rychlosti v kompresní fázi, tj. před fází
restituční (z této definice tedy vyplývá, že se v tomto
konkrétním případě jedná o EBS).
b0 [m/s] mezní rychlost, při které začíná vznikat trvalá deformace,
b1 [m/s/m] sklon charakteristiky (směrnice přímky),
m [kg] hmotnost,
w [m] šířka deformace.
Obr. 3 - Změna rychlosti jako lineární funkce trvalé deformace při čelním střetu [8]
Fig. 3 – ΔV as linear function of residual crush within frontal crash [8]
Výše uvedené vztahy se staly základem algoritmů programu CRASH (Computer
Reconstruction of Accident Speed on the Highway), který byl v roce 1982 přijat US DOT
(United States Department of Transportation) jako jednotný standard pro zpracování dat
získaných při nárazových zkouškách. V roce 1982 byla US DOT schválena nyní platná verze
program CRASH 3. V současnosti je vytvářena i modernizovaná verze programu s názvem
CRASH 4, o které je zmínka v literatuře [8], která však doposud nebyla vydána.
2.2 Výpočet EES v programu PC-Crash - využívající program CRASH 3
Pro výpočet EES využívá PC-Crash program CRASH 3, jehož základní podstata byla
vysvětlena v předchozí kapitole. Uživatel vybere v programu vozidlo, které se parametry
podobá vozidlu, u kterého chceme určit EES. Z databanky se po výběru zobrazí údaje o
nárazové zkoušce včetně jednotlivých parametrů A, B a G, viz obr. 4. V záložce deformace
uživatel zadá hloubky trvalých deformací v jednotlivých místech a jejich příčné vzdálenosti
(pozn. příčné vzdálenosti jsou zde označeny jako L namísto doposud užívaného w), viz obr. 5.
Na základě zadané deformace, známého koeficientu restituce a směru působící síly (-45° až
+45°) je poté v záložce EBS programem vypočtena deformační energie, hodnota EBS a EES,
viz obr. 6.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
75
Obr.4 - Program CRASH 3 v PC-Crash – databáze vozidel [9]
Fig. 4 – Software CRASH 3 in PC-Crash – vehicle database [9]
Obr. 5 - Program CRASH 3 v PC-Crash – zadávání vzniklé deformace [9]
Fig. 5 – Software CRASH 3 in PC-Crash – crush set up [9]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
76
Obr. 6 - Program CRASH 3 v PC-Crash – výpočet EES [9]
Fig. 6 – Software CRASH 3 in PC-Crash – EES calculation [9]
V případě, že deformační síla nepůsobí v podélné ose vozidla, je deformační energie
korigována v závislosti na uživatelem zadaném úhlu, který svírá deformační síla s podélnou
osou vozidla, viz obr. 7. Tuto korekci umožňuje koeficient ECF (Energy Correction Factor),
který je v programu CRASH 3 definován následovně.
[-] (8)
Takto definovaný koeficient ECF je použitelný pro úhly v rozpětí ± 45° a nabývá hodnot od 1
do 2.
Kde: ECF [-] Energy Correction Factor – koeficient zohledňující směr
deformační síly,
θ [°] úhel vychýlení směru působení deformační síly, nabývá
hodnot v rozmezí ± 45°.
φ2
1 tgECF +=
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
77
Obr. 7 - Výchylka směru působení deformační síly od podélné osy vozidla [9]
Fig. 7 – Force direction deviation from longitudinal vehicle axis [9]
Metoda výpočtu EES pomocí programu CRASH 3 předpokládá lineární závislost mezi
působící silou a plastickou deformací, viz obr. 1. Do výpočtu vstupuje pouze jedna centrální
tuhostní charakteristika popisující deformační chování celé přední části vozidla jako celku.
Pokud tedy bude vozidlo poškozeno pouze částečně, může být tento předpoklad limitující.
Simulační program PC-Crash dále obsahuje databanku tuhostí z reálných nárazových
zkoušek, kde je zřejmý reálný průběh tuhostní charakteristiky konkrétního vozidla. Pomocí
této databanky lze nalézt k předmětnému vozidlu referenční vozidlo podobných parametrů.
Tato databanka však slouží pouze k informativnímu účelu o pruběhu deformační síly
v závislosti na trvalé deformaci a nelze ji převzít k výpočtům EES v programu CRASH 3.
Obr. 8 - Deformační charakteristika referenčního vozidla Ford Explorer převzatá pro
vozidlo VW Touareg [9]
Fig. 8 – Deformation characteristic of benchmark car Ford Explorer applied on VW
Touareg [9]
3 ZHODNOCENÍ PROGRAMU CRASH 3 A JEHO VYUŽITELNOST
VE ZNALECKÉ PRAXI
Limitujícím faktorem programu CRASH 3 je předpoklad lineární závislosti nárazové rychlosti
a nárazové síly na hloubce deformace, což může vnášet do výpočtu nepřesnosti. Velmi
limitujícím faktorem je však předpoklad homogenní tuhosti přes celou šíři přední části
vozidla. Při čelním nárazu s plným překrytím nebude hrát tento předpoklad roli, nicméně
chyba výpočtu začne nabírat na závažnosti v případě nárazu s částečným překrytím.
Může totiž nastat situace, ve které bude chtít znalec vypočíst EES vozidla poškozeného např.
s 20 % překrytím. Vzhledem k předpokladu homogenní tuhosti přes celou šíři vozidla však
dojde k výraznému nadhodnocení hodnoty EES, neboť bude počítáno s vyšší tuhostí příslušné
části vozidla. Opačný případ nastane v případě, že znalec vypočítá EES s pomocí programu
CRASH 3 v případě čelního nárazu vozidla např. do úzkého sloupu, kde je zasažen hlavní
podélný nosník. V tomto případě dojde k podhodnocení hodnoty EES, neboť bude počítáno
s nižší tuhostí, než má reálně tato část vozidla.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
78
V případě, že se znalec rozhodne pro výpočet EES v programu CRASH 3 simulačního
programu PC-Crash, musí k výpočtu přistupovat s opatrností, neboť se nezřídka stává, že i při
výběru vhodného typu vozidla z databáze jsou vstupní data potřebná pro výpočet neúplná,
nebo chybná. Je tedy třeba zkontrolovat, zda jsou předvyplněna pole „Rychlost při testu - vt“,
„Šířka deformace - Lt“, „Hmotnost - mt“, „ Hloubka deformace - C1 až C6“ a „Žádná
deformace po - b0“. Jestliže je některý z těchto údajů chybný, či neúplný, jsou i následně
vypočtené parametry A, B a G chybné, nebo nejsou vypočítány vůbec, viz obr. 9. Jestliže jsou
tedy parametry A, B a G nulové, či dokonce záporné, měl by znalec zpozornět a přesvědčit se
o správnosti vstupních údajů.
Dalším, pro znalce matoucím faktem je, že jsou v databance zařazena vozidla z nejrůznějších
nárazových testů. Nezřídka se tedy stává, že jsou zde i data z nárazové zkoušky s konfigurací
bočního nárazu, při které naráží vozík s deformovatelným členem do boční části stojícího
vozidla, viz obr. 11, proto je „Rychlost při testu“ vt = 0. Potom nabývají parametry A, B a G
nesmyslných hodnot, viz obr. 10. Boční náraz lze v databance odlišit podle údaje PDOF, viz
červená elipsa na obr. 10, což udává úhel, který svírá podélná osa vozidla se směrem rázové
síly (orientace PDOF je uvedena na obr. 7). Údaj PDOF udávající orientaci nárazu je
v programu skrytý a pro jeho nalezení je nutné posunout posuvník v databance vozidel
směrem doprava, nalézt a rozšířit sloupec s názvem „P…“. Bez hlubšího zkoumání algoritmů
programu CRASH 3 by se mohlo zdát, že pokud by byla i v tomto případě zadána rychlost při
testu, byly by klasicky spočteny parametry A, B a G pro boční část vozidla, které by na první
pohled vypadaly rozumně, což by znalce svádělo k použítí výpočtu EES pro boční část
vozidla. Problém se však skrývá v rychlosti, při níž nevznikají trvalé deformace (b0), která pro
boční část zcela jistě nepředstavuje hodnotu 12 km/h (hodnota přednastavena pro příď
vozidla), ale hodnotu mnohem nižší. Parametr b0 lze v programu CRASH 3 manuálně změnit,
tudíž by se mohlo zdát, že po zadání hodnoty nižší (např. 4 km/h) je tento výpočet použitelný.
Ano, bylo by tomu tak, pokud by bylo vozidlo při nárazové zkoušce naráženo boční částí na
tuhou nedeformovatelnou bariéru. I takové nárazové zkoušky existují, ale jedná se zpravidla o
tzv. „pole test“ - tedy nárazovou zkoušku simulující náraz vozidla boční částí na sloup, viz
obr. 12. I v tomto konkrétním případě je však třeba přistupovat k použití programu CRASH 3
velmi opatrně, neboť se jedná o „bodový náraz“ (přesněji přímkový, neboť nárazová síla
působí na svislé přímce), ale hloubky deformací jsou i přesto měřeny v poměrně široké oblasti
přes boční část, viz obr. 13 – (hloubky deformací C1 až C6 a šířka deformace Lt). To způsobí
výrazné podhodnocení střední hloubky deformace (Cave), čímž dojde k markantnímu nárustu
tuhosti. Pokud by tedy v reálném případě znalec k takovému vozidlu přistoupil a měřil
hloubky deformací pouze u poškozené části, došlo by k výraznému nadhodnocení výsledné
hodnoty EES. Většina bočních nárazových zkoušek je však koncipována tak, že do boku
vozidla naráží vozík s deformovatelným členem, viz obr. 11. V tomto případě je pak celý
výpočet programem CRASH 3 zcestný, neboť výpočet vychází z nárazové rychlosti a z při ní
vzniklé hloubky deformace, která zde vlivem deformovatelného členu bude výrazně zkreslena
směrem k nižším hodnotám. Algoritmy programu CRASH 3 tedy vypočtou tuhost boční části
jako v případě nárazu na tuhou nedeformovatelnou bariéru, čímž dojde opět k fiktivnímu
navýšení tuhosti boční části, než je tomu v reálném případě, a v případě použití výpočtu ve
znalecké praxi k celkovému nadhodnocení EES. V konkrétním případě se navíc nepřemění
veškerá část původní kinetické energie na energii deformační (což program CRASH 3
předpokládá u čelního nárazu do tuhé nedeformovatelné bariéry), ale dojde k postřetovému
pohybu vozidla i vozíku s odpovídající kinetickou energií, která bude pravděpodobně tvořit
nezanedbatelnou část z celkové energetické bilance, což povede opět k navýšení tuhosti boční
části vozidla v programu CRASH 3 a k možnému nadhodnocování výpočtu EES ve znalecké
praxi.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
79
Obr. 9 - Příklad chybějících parametrů
v programu CRASH 3 PC-Crash [9]
Fig. 9 – Missing parameters in CRASH
3 PC-Crash [9]
Obr. 10 - Příklad bočního nárazu v programu
CRASH 3 PC-Crash [9]
Fig. 10 – Side Impact in CRASH 3 PC-Crash [9]
Obr. 11 - Nárazová zkouška bočního nárazu vozidla Audi A4 2009 [14]
Fig. 11 – Side Crash test of Audi A4 2009 [14]
Obr. 12 - Pole test – boční náraz na sloup
VW Jetta 2005 [14]
Fig. 12 – Pole test of VW Jetta 2005[14]
Obr. 13 - Boční náraz VW Jetta 2005 v
programu CRASH 3 PC-Crash [9]
Fig. 13 – Pole test of VW Jetta 2005 in
software CRASH 3 PC-Crash [9]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
80
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že pokud se znalec při použití programu CRASH 3
omezí pouze na čelní nárazy, tedy na vozidla z databanky, u nichž je uvedeno PDOF = 0°, a
dá-li si pozor na absenci základních vstupních údajů, nemůže při výpočtu EES udělat chybu.
Opak je však pravdou, což lze dokázat na následujících dvou příkladech. Prvním příkladem
je vozidlo Subaru Legacy 2000, jehož parametry z čelní nárazové zkoušky jsou uvedeny
v programu CRASH 3 na obr. 14. PDOF = 0° (v základním zobrazení není vidět), všechny
vstupní parametry jsou vyplněny smysluplnými daty, a proto by se na první pohled mohlo
zdát, že je vše v pořádku. Po hlubším zkoumání dat z nárazového testu však bylo zjištěno, že
se nejedná o čelní nárazovou zkoušku s plným překrytím do tuhé nedeformovatelné bariéry,
ale o čelní nárazovou zkoušku se 40% překrytím do deformovatelné bariéry, viz obr. 15. Dále
bylo zjištěno, že šířka deformace, přes kterou se měřily hloubky deformací, nebyla 1,143 m,
jak je uvedeno na obr. 14, ale ve skutečnosti byly hloubky deformací (C1 až C6) měřeny přes
0,855 m šíře levé části vozidla (C1 až C3) a přes 0,57 m šíře pravé části vozidla (C4 až C5),
kde levou a pravou část vozidla dělí jeho podélná osa. Celková šířka měření deformací byla
tedy ve skutečnosti 1,425 m. V konkrétním případě se pravděpodobně jednalo pouze o chybu
při zpracování vstupních dat, nicméně o chybu ovlivňující výpočet EES, na jejíž hodnotě se
„staví“ při zpracování nehodového děje ve znaleckém posudku, jenž má rozhodovat
o osudech účastníků dopravní nehody. Chybná šířka deformace však ještě není nejzávažnější
chybou. Problematickým faktorem je fakt, že data, jež jsou vstupními parametry programu
CRASH 3, pochází z čelní nárazové zkoušky do deformovatelné bariéry - tudíž při stejné
nárazové rychlosti dochází k menší úrovni poškození, než by tomu bylo u nárazové zkoušky
do tuhé bariéry. Tím dochází k nadhodnocení tuhosti a v případě využití ve znalecké praxi
k nadhodnocení vypočtené hodnoty EES.
Obr. 14 - Čelní náraz Subaru Legacy, r.v. 2000 v
programu CRASH 3 PC-Crash [9]
Fig. 14 – Frontal impact in CRASH 3 PC-Crash
[9]
Obr. 15 - Čelní nárazová zkouška
Subaru Legacy do deformovatelné
bariéry [14]
Fig. 15 - Frontal impact into
deformable barrier [14]
Druhým příkladem je vozidlo Dodge Grand Caravan r.v. 1999, jehož parametry z čelní
nárazové zkoušky jsou uvedeny v programu CRASH 3 na obr. 16. PDOF = 0° (v základním
zobrazení není vidět), všechny vstupní parametry jsou vyplněny, a proto by se na první pohled
mohlo zdát, že je vše připraveno pro výpočet.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
81
Obr. 16 - Čelní náraz Dodge Grand Caravan r.v. 1999 v programu
CRASH 3 – PC-Crash [9]
Fig. 16 – Frontal impact of Dodge Grand Caravam MY 1999 in CRASH 3 PC-Crash [9]
Po hlubším zkoumání dat z nárazového testu však bylo zjištěno, že se nejedná o čelní
nárazovou zkoušku s plným překrytím, nýbrž o nárazovou zkoušku vozidla Dodge Grand
Caravan narážejícího rychlostí přibližně 101 km/h do stojícího vozidla Honda Accord
r.v. 2004 s 50 % překrytím přední části, viz obr. 17 a 18. Na obr. 19 a 20 jsou potom
zobrazena poškození obou vozidel po nárazové zkoušce. Již z poškození vozidel je na první
pohled zřejmé, že se nejedná o čelní náraz vozidla do tuhé bariéry rychlostí přibližně
100 km/h, na jehož předpokladu však bude program CRASH 3 dále počítat. Tím dojde opět
k extrémnímu nárustu tuhosti a v případě využití ve znalecké praxi k extrémnímu
nadhodnocení EES. Poměrně úsměvné je, že pokud najdeme v databance programu CRASH 3
protivníka, tj. předmětnou Hondu Accord, tak bude mít u nárazové rychlosti při testu
uvedenou hodnotu 0 km/h, která je skutečně nárazovou rychlostí při konkrétním střetu, ale
pokud uvážíme, že se jedná o základní stavební kámen výpočetního programu CRASH 3,
který bere nárazovou rychlost a jí odpovídající vzniklou deformaci k sestavení tuhostní
charakteristiky vozidla (lineární závislost), jsou takové nárazové zkoušky zařazené do
databáze programu CRASH 3 zcela zcestné a pro znalce matoucí.
Obr. 17- Střetová konfigurace čelní nárazové zkoušky Hondy Accord r.v. 2004 a Dodge
Grand Caravan r.v. 1999 [14]
Fig. 17 – Crash test set up of frontal Crash between Honda Accord MY 2004 and Dodge
Grand Caravan MY 1999 [14]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
82
Obr. 18 - Čelní nárazová zkouška stojící Hondy Accord a protijedoucího Dodge Grand
Caravan [14]
Fig. 18 – Frontal crash between standing Honda Accord and moving Dodge Grand
Caravan [14]
Obr. 19 - Dodge Grand Caravan po
nárazové zkoušce [14]
Fig. 19 – Dodge Grand Caravan after
crash test [14]
Obr. 20 - Honda Accord po nárazové zkoušce
[14]
Fig. 20 – Honda Accord after crash test [14]
Obr. 21 - Čelní náraz Hondy Accord r.v. 2004 v programu CRASH 3 – PC-Crash [9]
Fig. 21 – Frontal crash of Honda Accord MY 2004 in CRASH 3 – PC-Crash [9]
Výše uvedené příklady nemají za úkol poukázat na samotné nedostatky v algoritmech
programu CRASH 3, nýbrž poukázat na anomálie, které se v programu CRASH 3 vyskytují
zejména z hlediska chybných vstupních údajů. V případě, že jsou dodrženy základní
předpoklady, na nichž jsou algoritmy programu CRASH 3 založeny, má tento výpočetní
program své opodstatnění. Chybné vstupní údaje však jeho použitelnost značně omezují
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
83
a znalec jimi může být nevědomky zmýlen i přes to, že využije databanku vozidel, která je
jeho součástí. Algoritmy programu CRASH 3 jsou totiž založeny na nárazových zkouškách
do tuhé nepohyblivé nedeformovatelné bariéry. Na základě nárazové rychlosti a jí
odpovídající vzniklé deformaci potom algoritmy programu stanovují vstupní parametry, na
jejichž základě probíhá výpočet EES. Jestliže jsou však podmínky nárazové zkoušky odlišné
(deformovatelná bariéra, střet dvou vozidel, měření hloubky deformací přes celou šířku
vozidla i přes to, že je poškozena jen část, apod.), stanoví program špatnou tuhost, na jejímž
základě provede chybný výpočet EES.
Jestli-že se tedy znalec rozhodne pro stanovení EES s pomocí programu CRASH 3
v simulačním programu PC-Crash, měl by znát algoritmy a předpoklady, na kterých je
program založen a dbát níže uvedených základních pravidel definovaných zpracovatelem této
práce v následující kapitole, které mohou odhalit a eliminovat chybné vstupní údaje.
3.1 Pravidla pro použití modulu CRASH 3 v simulačním programu PC-Crash
1. Ani jedna položka ze vstupních parametrů nesmí být nulová, tj. vt, Lt, mt, Cave (není
však vyloučeno, že některá z hodnot C1 až C6 nebude při nárazech nízkou rychlostí,
případně při nárazech částečně přesazených nulová, nicméně pokud tato situace
nastane, je třeba zvýšit pozornost, neboť se jedná o některý z nestandardních testů,
jehož vstupní údaje mohou zkreslovat výpočet EES (např. náraz do deformovatelné
bariéry apod.).
2. Rychlost při testu (vt) nesmí být menší než rychlost, při níž nedochází k trvalým
deformacím (b0).
3. Pro čelní náraz musí být PDOF = 0°, případně 180° pro zadní část (zde je třeba ověřit,
zda se jednalo o náraz do tuhé nedeformovatelné bariéry) - samotný princip metody
programu CRASH 3 je samozřejmě vhodný i pro boční střety. Problémem jsou však
parametry bočních nárazových zkoušek, při kterých nedochází k nárazu vozidla na
tuhou nedeformovatelnou bariéru, ale k nárazu vozíku s deformovatelným členem do
boku vozidla.
4. Hloubky deformací C1 až C6 by měly být přibližně zrcadlově rozdělené kolem
podélné osy vozidla (tj. C1 = C6, C2 = C5, C3 = C5). Jestliže je podezření
na poškození přední části s částečným překrytím (tj. C1 až C3 >> C4 až C6), je nutné
zvýšit pozornost, neboť se může jednat o nárazovou zkoušku do deformovatelné
bariéry.
5. Jestliže je střetová rychlost odlišná od 56 km/h (standardní čelní nárazová zkouška
NHTSA do tuhé bariéry), je třeba zvýšit pozornost, neboť se může jednat o
nepoužitelnou nárazovou zkoušku pro CRASH 3.
6. Jestliže je, z hlediska úsudku znalce, hodnota nárazové rychlosti při testu (vt) příliš
vysoká, případně příliš nízká v porovnání se vzniklou deformací (C1 až C6), je opět
třeba zvýšit pozornost, neboť se může jednat o nárazovou zkoušku, která není
použitelná pro výpočetní program CRASH 3.
4 LITERATURA
[1] BURG, H., MOSER, A. Handbuch Verkehrsunfallrekonstruktion: Unfallaufnahme,
Fahrdynamik, Simulation. 2. vyd. Wiesbaden: Vieweg Teubner, 2009. 1032 s. ISBN 978-
3-8348-0546-1.
[2] BURG, H., RAU, H. Handbuch der Verkehrsunfall-Rekonstruktion. 1. vyd. Kippenheim:
Verl. Information Ambs, 1981. 838 s. ISBN 38-855-0020-5.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
84
[3] CAMPBELL, K. L. Energy Basis for Collision Severity. Warrendale: SAE International,
1974. DOI: 10.4271/740565.
[4] HUANG, M. Vehicle crash mechanics. Boca Raton: CRC Press, 2002. 481 s. ISBN 08-
493-0104-1.
[5] HUGEMANN, W. a kol. Unfallrekonstruktion. 1. vyd. Münster: Autorenteam, 2007. s.
649-1254. ISBN 30-001-9419-3.
[6] KASANICKÝ, G. Teória pohybu a rázu pri analýze a simulácii nehodového deja. Žilina:
Žilinská univerzita v Žilině, 2001. 350 s. ISBN 80-710-0597-5.
[7] MCHENRY, B. G. Energy Correction Factor and Coefficient of Restitution [online].
Cary: McHenry Software, Inc., 2008. 4 s. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:
http://www.mchenrysoftware.com/forum/McHenry_ECF.pdf.
[8] MCHENRY, B. G. The algorithms of CRASH [online]. Cary: McHenry Software, Inc.,
2001. 37 s. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: www.mchenrysoftware.com.
[9] PC-CRASH 9.1 [CD-R]. Linz: DSD, Dr. Steffan Datentechnik Ges.m.b.H., 2011.
[10] PRASAD, A. K. CRASH3 Damage Algorithm Reformulation for Front and Rear
Collisions. Warrendale: SAE International, 1990. DOI: 10.4271/900098.
[11] STEFFAN, H. PC-Crash: Technický manuál [online]. Linz: DSD, Dr. Steffan
Datentechnik Ges.m.b.H., 2010. 298 s. [cit. 2014-01-29]. Dostupné z:
http://www.pccrash.cz/files/manualy/pcc90sk.pdf.
[12] STROHRER, CH. E.,WOLLEY, R. L., JAMES, M. B. a kol. Crush energy in accident
reconstruction. Warrendale: SAE International, 1986. DOI 10.4271/860371.
[13] SUMMERS, S., PRASAD A., HOLLOWEL, W. NHTSA's Compatibility Research
Program Update. Warrendale: SAE International, 2001. DOI 10.4271/2001-01-1167.
[14] Query Vehicle Crash Test Database [online]. Washington DC: National Highway
Traffic Safety Administration, 2014. [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www-
nrd.nhtsa.dot.gov/database/VSR/veh/QueryVehicle.aspx.
DOPRAVNÍ NEHODA MOTOCYKLU S ÚMRTÍM TANDEMISTKY – SOUDNĚ
LÉKAŘSKÉ ASPEKTY
A MOTORCYCLE ACCIDENT WITH A DEATH OF PILLION PASSENGER –
FORENSIC-MEDICINE ASPECTS
Miroslav Ďatko1)
, Michal Zelený2)
, Kateřina Stoklásková3)
, Karel Schneller4)
ABSTRAKT:
Autoři přednášky prezentují soudně lékařské závěry k případu silniční dopravní nehody z roku
2014, při které zemřela mladá tandemistka na motocyklu Honda CBR 900. K dopravní
nehodě došlo v Brně na křižovatce ulic Tuřanka a Průmyslová. Zúčastnilo se na ní osobní
motorové vozidlo odbočující vlevo a protijedoucí motocykl, jehož řidič ve snaze zabránit
střetu začal prudce brzdit a se svým stojem upadl na vozovku. Dvojčlenná posádka motocyklu
byla při dopravní nehodě zraněna, přičemž spolujezdkyně krátce po převozu do nemocnice
v důsledku utrpěných poranění zemřela. Police ČR nařídila provedení soudní pitvy usmrcené
tandemistky s vypracováním soudně lékařského znaleckého posudku. Později pro stejného
zadavatele a po konzultaci se soudními lékaři byl vyhotoven i soudně inženýrský znalecký
posudek. Tímto ovšem znalecké posuzování této dopravní nehody neskončilo a s delším
časovým odstupem se objevil další soudně inženýrský posudek, který se pokoušel rozporovat
některé závěry původních znaleckých posudků.
ABSTRACT:
The authors present forensic-medicine conclusions of the traffic accident from 2014. A young
woman died as a pillion passenger on Honda CBR 900 motorcycle. The accident happened on
the crossroad of Tuřanka and Průmyslová in Brno. A passenger car was turning left and was
approached by an oncoming motorcycle, the driver on the motorcycle tried to avoid a
collision by decelerating and sliding on the road. Two people on the motorcycle were injured
and the passenger died shortly after being admitted to a hospital. A legal autopsy was
performed at the request of police. Second expert’s opinion was requested from a ForensicEngineering
point of view. Later another Forensic-Engineering expert’s opinion was
presented, which was contradictory to previous ones.
KLÍČOVÁ SLOVA:
dopravní nehoda – usmrcená tandemistka - soudně lékařský znalecký posudek – soudně
inženýrský znalecký posudek
KEYWORDS:
traffic accident – pillion passenger death – forensic-medicine expert’s opinion – forensicengineering
expert’s opinion
1)
Ďatko, Miroslav, MUDr., Ph.D. – 1. autor, ÚSL Brno, Tvrdého 2a, 543 185 832, miroslav.datko@fnusa.cz
2)
Zelený, Michal, MUDr., Ph.D. – 2. autor, ÚSL Brno, Tvrdého 2a, 543 185 822, michal.zeleny@fnusa.cz
3)
Stoklásková, Kateřina, MUDr. – 3. autor, ÚSL Brno, Tvrdého 2a, 543 185 851, katerina.stoklaskova@fnusa.cz
4)
Schneller, Karel, MUDr. – 4. autor, ÚSL Brno, Tvrdého 2a, 543 185 840, karel.schneller@fnusa.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
86
1 ÚVOD
Na jaře roku 2014 došlo na křižovatce ulic Tuřanka – Průmyslová k dopravní nehodě.
Zúčastnilo se na ní osobní motorové vozidlo Citroen Xsara odbočující vlevo a protijedoucí
motocykl Honda CBR 900, jehož řidič ve snaze zabránit střetu začal prudce brzdit a se svým
stojem upadl na vozovku. Ke střetu osobního motorového vozidla s motocyklem nedošlo.
Spolujezdkyně na motocyklu po pádu na pozemní komunikaci následně narazila do
odbočujícího osobního vozidla. Při dopravní nehodě byl zraněn jak řidič motocyklu, tak i jeho
spolujezdkyně, která bohužel krátce po převozu do nemocnice v důsledku utrpěných poranění
zemřela.
2 SOUDNĚ LÉKAŘSKÝ NÁLEZ
2.1 Poranění
Mladá žena, spolujezdkyně na motocyklu, utrpěla při předmětné dopravní nehodě tato
závažná poranění:
• zlomeniny lebky
• krvácení pod obaly mozkové a do komor mozku
• natržení mozkového kmene
• částečně roztříštění mozečku
• zhmoždění plic
• natržení sleziny
2.2 Bezprostřední příčina smrti
Jako bezprostřední příčina smrti bylo stanoveno kraniotrauma, tj. těžké poranění lebky a
mozku.
2.3 Mechanismus vzniku poranění, intenzita a směr působícího násilí
Nejzávaznější poranění na hlavě poškozené vzniklo přímým působením tupého násilí vysoké
intenzity. Toto násilí působilo na hlavu ve směru zezadu a vedlo k rozlámání kostí lebky
v zadní části hlavy se zhmožděním mozečku, natržením mozkového kmene a s následným
zakrvácením pod obaly mozkové a do komor mozku.
2.4 Další skutečnosti
Řidič motocyklu i jeho spolujezdkyně měli v době dopravní nehody nasazené ochranné
přilby, přičemž obě byly v průběhu dopravní nehody poškozeny.
3 ZÁVĚR
Při vyšetřování této dopravní nehody Policie ČR zadala nejprve vypracování soudně
lékařského a posléze i soudně inženýrského znaleckého posudku. Znalec z oboru doprava
využil zavedenou praxi a své závěry konzultoval se soudními lékaři na Ústavu soudního
lékařství v Brně. Tímto ovšem znalecké posuzování v této věci neskončilo a s delším
časovým odstupem se objevil další soudně inženýrský posudek, který se pokoušel rozporovat
některé závěry původních znaleckých posudků. Tato situace je v poslední době poměrně častá
a mnohdy dochází ke zpochybňování některých až téměř objektivních skutečností. S novým
zákonem o znalcích a tlumočnících snad můžeme očekávat změnu poměrů …
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
87
4 LITERATURA
[1] VOREL, František a kol. Soudní lékařství. Praha: Grada, 1999. 606 s. ISBN 80-7169-
728-1
[2] HIRT, Miroslav a kol. Dopravní nehody v soudním lékařství a soudním inženýrství.
Praha: Grada, 2012. 160 s. ISBN 978-80-247-4308-0
[3] HIRT, Miroslav a kol.: Tupá poranění v soudním lékařství. Grada, Praha, 2011, 192 s.
ISBN 978-80-247-4194-9
[4] BRADÁČ, Albert a kol. Soudní inženýrství. Brno: Akademické nakladatelství CERM,
s.r.o., 1997. 719 s. ISBN: 80-7204-057-X.
ODEZVA NÁKLADNÍHO VOZIDLA PŘI PŘEJEZDU PŘEKÁŽKY
LORRY RESPONCE DURING BARRIERS CROSSING
Ivo Drahotský1)
, Jan Pokorný2)
, Petr Jílek3)
ABSTRAKT:
Technická analýza dopravních nehod s sebou v mnoha případech nese nutnost posouzení
odezvy vozidla na přejezd překážky, respektive zjištění, jakým způsobem se projeví přejezd
překážky na konstrukčních a ovládacích prvcích vozidla, a zda je v možnostech řidiče
překonání překážky rozpoznat. Příspěvek se zabývá experimentálním měřením reakce vozidla
na přejezd různých překážek (jízdních kol a překážek jiného charakteru), se vzájemným
porovnáním impulsů přenášených na prvky vozidla, s kterými je řidič v kontaktu. Experiment
byl realizován na základě požadavku souvisejícího s dopravní nehodou, při které došlo
k opakovanému najetí pravého kola přední nápravy tahače na cyklistu.
ABSTRACT:
Technical analysis of accidents bring in many cases necessarily involves an assessment
of response vehicles in obstacles crossing. Respectively determine reaction of vehicle controls
in barriers crossing and whether it is possible for the driver to recognize it. The paper deals
with experimental measurement response vehicles crossing obstacles (as bicycle and other
barriers).There is comparison pulses transmitted to the vehicle elements. The experiment was
conducted at the request related to a traffic accident where right front wheel of truck run over
the cyclist.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Analýza dopravních nehod; nákladní vozidlo; vnímání řidiče; reakce vozidla; přejezd
překážky.
KEYWORDS:
Analysis of traffic accidents; truck; driver perception; vehicle response; barriers crossing.
1 ÚVOD
V rámci technické analýzy dopravních nehod se v některých situacích můžeme setkat
s otázkou vztahující se k reakci vozidla na přejezd překážky a k možnosti vnímání daného
podnětu řidičem. Jedná se o nehody, kdy dochází ke kontaktu poměrně hmotného vozidla
s výrazně méně hmotnou překážkou. Otázka, která v případech nehod daného charakteru
vyvstává, je, zda bylo v možnostech řidiče vnímat a rozpoznat podnět vzniklý při přejezdu
překážky.
1)
Drahotský, Ivo, doc. Ing. Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Studentská 95, 532 10
Pardubice, 466 036 429, 602 950 843, ivo@drahotsky.cz
2)
Pokorný, Jiří, Ing. Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Studentská 95, 532 10
Pardubice, 466 038 505, jan.pokorny@upce.cz
3)
Jílek, Petr, Ing. DiS., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Studentská 95, 532 10 Pardubice,
466 036 468, petr.jilek@upce.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
89
2 VNÍMÁNÍ ODEZVY VOZIDLA
2.1 Řešení problematiky v literatuře
Problematika vnímání odezvy vozidla je řešena například v literatuře v článku Der
Wahrnehmungsbeweis bei der Unfallflucht (Dr. Priester, Dr. Weyde), který je přeložen
v publikaci Vnímání a rozhodování účastníků silničního provozu – denní doba
(Dr. Rábek) [4]. Kromě jiných smyslů je u předmětných typů dopravních nehod důležité
posuzovat taktilně vestibulární jednání související s fyziologií člověka. Zde ovšem narážíme
na individualitu jedince, roli hraje i řidičská zkušenost a praxe, přičemž je nutné zohlednit
také dopravní situaci, uspořádání komunikace a strukturu povrchu, podélné i příčné
nerovnosti.
2.2 Příklady dopravních nehod
V databázích lze dohledat mnoho příkladů dopravních nehod, z nichž je možno vybrat některé
typické. V prvním případě se jedná o dopravní nehodu, při které došlo k najetí autobusu na
jízdní kolo. Řidič vnímal vizuálně pád cyklistky, vlastní přejetí jízdního kola nevnímal.
Druhý případ představuje sražení cyklisty přední částí nákladního vozidla, pád cyklisty,
přejetí jízdního kola a následně cyklisty.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
90
Obr. 1 – Příklad DN č. 1
Fig. 1 – Example n. 1
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
91
Obr. 2 – Příklad DN č. 2
Fig. 2 – Example n. 2
3 TECHNICKÝ EXPERIMENT
3.1 Účel technického experimentu; osazení vozidla měřícím zařízením
Experiment byl prováděn za účelem zjištění odezvy vozidla na přejezd různých druhů
překážky a následné vzájemné porovnání zjištěných údajů. Vozidlo bylo osazeno systémem
Correvit, snímači zrychlení a natočení volantu.
Na tahači návěsů bylo realizováno celkem 6 měřících míst. 4 měřící místa byla osazena
snímači zrychlení. Tato místa byla volena tak, aby bylo možné sledovat přenos a transformaci
budících pulsů od nápravy až na sedadlo řidiče, resp. uložení volantu.
Veškeré snímače byly zapojeny do dvou měřících řetězců s vlastními měřícími ústřednami.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
92
Obr. 3 – Měřící místa v kabině vozidla
Fig. 3 – Measuring points in the cab
3.2 Modelové zkoušky
Zkoušky byly realizovány na uzavřené obslužné komunikaci a rozděleny do následujících
skupin:
• rozjezd jízdní soupravy bez přejezdu překážky na rychlost přibližně
10 km/h - 6 pokusů;
• přejezd hranolu o rozměru 10 x 10 cm, 3 pokusy;
• přejezd hranolu o rozměru 5 x 10 cm (hranol byl položen na širší stranu), 4 pokusy;
• přejezd jízdního kola – 4 pokusy, každý pokus realizován s jiným typem jízdního kola,
resp. jeho torzem;
• rychlejší rozjezdy bez přejezdu nerovnosti, tak jak by přibližně odpovídaly
při vyjíždění z křižovatky.
Jako překážky byla použita jízdní kola, či jejich rámy. K porovnání byly jako etalon zvoleny
dřevěné hranoly (hranol A o rozměru 10 x 10 cm; hrano B o rozměru 5 x 10 cm (instalován
na plocho)).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
93
Obr. 4 – Překážky - hranoly
Fig. 4 – Wooden prisms
Obr. 5 – Překážky – jízdní kola (1, 2 / 3, 4)
Fig. 5 – Bicycles (1, 2 / 3, 4)
3.3 Získané údaje a vyhodnocení dat
Při realizovaných pokusech byla překážka přejížděna pravým kolem přední nápravy vozidla.
Nad rámec uvedeného byl proveden i pokus spočívající v přejetí překážky oběma nápravami
tahači za účelem identifikace přejezdu překážky pomocí snímače umístěného na nápravě
(přední, vpravo).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
94
Obr. 6 – Identifikace přejezdu překážky
Fig. 6 – Identification of barrier crossing
Data získaná z jednotlivých měření byla očištěna od rušivých vlivů a vybrány pouze části
relevantní k přejezdu překážky. Ke vzájemnému porovnání byly vybrány pokusy z každé
skupiny modelových zkoušek.
Označení jednotlivých měřících míst:
• N měřící místo na nápravě [m/s2
]
• P_x, y, z měřící místo na statické části sedadla [m/s2
]
• S_x, y, z měřící místo na odpružené části sedadla [m/s2
]
• V měřící místo na statické části sloupku volantu [m/s2
]
Označení získaných dat (dat využitých v rámci porovnání):
• DATA_03 – výjezd z NAPA TRUCKS spol. s r.o. a jízda po dlažbě;
• DATA_10 – příjezd k provizornímu mostu přes trať HK – Pardubice přestavovaného
silničního uzlu u vlakového nádraží;
• DATA_11 – přejezd provizorního mostu přes trať HK – Pardubice přestavovaného
silničního uzlu u vlakového nádraží;
• DATA_16 – DATA_21 – pozvolnější rozjezdy bez překážky, někdy i výdrž
na rychlosti okolo 10 km/h;
• DATA_22 – přejezd hranolu A, přejezd v rychlosti cca 6-7 km/h;
• DATA_28 – přejezd nižšího hranolu B - měření 4;
• DATA_30 – přejezd kola 2 s taškami (zelený rám), přejeto pouze přední nápravou,
kolo zachyceno pod vozidlem;
• DATA_31 – přejezd kola 3 s taškami (okrové kolo), přejeto pouze přední nápravou,
kolo zachyceno pod vozidlem;
• DATA_32 – přejezd kola 4 s taškami (modro-oranžové), přejeto pouze přední
nápravou, kolo zachyceno pod vozidlem;
• DATA_33 – dynamičtější rozjezd, řidič se snaží rozjet, jak na křižovatce - měření 1.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
95
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
96
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
97
Obr. 7 – Vzájemné porovnání získaných údajů - 1
Fig. 7 – Comparison of received data – 1
Na základě provedeného porovnání získaných dat je možno konstatovat, že charakterem má
přejezd vybraného jízdního kola nejblíže k přejezdu hranolu B. Blíží se k sobě jak velikostí
amplitud, tak i šířkou pulsů. U hranolu A je vyšší amplituda. Rozjezdy bez překážky mají
především v měřících místech v kabině malé amplitudy prakticky bez špičkových hodnot.
Při měření bylo záměrem vytipovat a osadit měřícím zařízením především místa, která jsou
v bezprostředním kontaktu s řidičem. Výjimku tvoří měřící místo N, které představuje
neodpruženou hmotu (s výjimkou pružení prostřednictvím pneumatiky).
V důsledku dvojnásobnému odpružení se velká část energie vybuzená přejezdem překážky při
přenosu do kabiny tahače absorbuje, přesto odpružení není schopno dostatečně utlumit prudké
rázy tak aby nebyly znatelné. A jak je patrné i z předchozích grafů, nepohltí je ani odpružení
sedačky.
Na následujících grafech jsou znázorněny přejezdy jízdních kol (v závislosti na měřícím
místě).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
98
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
99
Obr. 8 – Vzájemné porovnání získaných údajů - 2
Fig. 8 – Comparison of received data – 2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
100
Ačkoliv jsou v měřících místech mezi jednotlivými signály patrné rozdíly, jsou přesto téměř
u všech signálů patrné špičky zrychlení. Výjimkou je měření 29, kde se jednalo pouze o torzo
jízdního kola (rám).
Druhé porovnání je přejezd nerovností na vozovce při jízdní zkoušce s přejezdem přes jízdní
kolo. Z porovnání je patrné, že jízda po dlažbě má zcela jiný charakter než přejezd nerovnosti,
respektive jízdního kola. Přejezd dilatační spáry provizorního mostu se projevil vyšším
zrychlením v měřících místech P_z, S_z a V než při přejetí jízdního kola. Amplituda
na nápravě ovšem nedosahuje zdaleka hodnoty jako při přejetí kola.
Při přejezdu příčné nerovnosti před provizorním mostem nedochází k výskytu špičkových
hodnot jako při přejetí jízdního kola, nicméně účinky na řidiče by mohly mít obdobný projev.
Porovnání je znázorněno na následujících obrázcích.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
101
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
102
Obr. 9 – Vzájemné porovnání získaných údajů - 3
Fig. 9 – Comparison of received data – 3
4 ZÁVĚR
Realizovaným experimentem byly zjištěny odezvy vozidla při přejezdu překážky. Záměrem
bylo zjistit, zda a jakým způsobem se přejetí překážky projeví na ovládacích prvcích vozidla,
na částech s kterými je řidič v kontaktu, i u vozidla jako takového. Zjištěná data byla
navzájem porovnána, přičemž byly zjištěny rozdíly jak ve velikosti zrychlení, tak v délce
amplitudy, a to v závislosti na charakteru překážky.
Závěrem je však nutno v souladu s literaturou [4] konstatovat, že nelze vyvodit zcela
jednoznačné obecně platné závěry vztahující se k rozpoznatelnosti překážky řidičem. Je nutno
postupovat vždy individuálně se zohledněním pokud možno veškerých faktorů, které mohou
mít na vnímání a rozpoznávací schopnosti řidiče vliv. Stejně tak je nutno zohlednit stavebně
technické uspořádání komunikace, stav jejího povrchu i konstrukční uspořádání a technický
stav dopravního prostředku.
5 LITERATURA
[1] Auto motor und sport. Stuttgart: Vereinigte Motor-Verlage GmbH & Co. KG.
ISSN 0005-0806.
[2] BRADÁČ, Albert a kol. Soudní inženýrství. Brno: Akademické nakladatelství CERM,
s.r.o., 1997. 140 s. ISBN 80-7204-057-X.
[3] HUGEMANN, W. (Hrsg.). Unfallrekonstruktion. Münster: Autorenteam, 2007.
ISBN 3-00-019419-3.
[4] RÁBEK, Vlastimil. Vnímání a rozhodování účastníků silničního provozu – denní doba.
Olomouc: PROPERUS s.r.o., 2014. 350 s. ISBN: 978-80-904944-2-8.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
103
[5] VLK, F. Dynamika motorových vozidel. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2000.
434 s. ISBN 80-238-5273-6.
INFLUENCE OF BAD BALANCING FRONT WHEEL ON STEERING SYSTEM
AND CAR BODY VIBRATIONS
Robert Janczur1)
ABSTRACT:
The aim of the article is to present the results of road tests of car VW Passat equipped with
tires of size 195/65 R15, on the influence of the unbalancing front wheel on vibration of the
parts of steering system, steering wheel and the car body. Unbalances wheels made using
weights of different masses, placed close to the outside of the steel rim and checked on the
machine Hunter GSP 9700 for balancing wheels. The recorded waveforms vibration steering
components and car body, at different constant driving speeds, subjected to spectral analysis
to determine the possibility of identifying vibration frequency caused by unbalanced wheel in
various states and coming from good quality asphalt road surface. The results were discussed
in terms of the possibility of identifying the state of unbalancing wheels and possible changes
in radial stiffness of the tire vibration transmitted through the system driving wheel on the
steering wheel. The proposed method of recording and analyzing vertical acceleration
including the vibrations in the longitudinal direction, can be also used to identify the pulse
braking forces, e.g., caused by improper shape of brake disc. The knowledge of the actual
acceleration chassis elements of vehicle and velocity on the basis of data from the CAN bus,
allow the development of a software analysing the data and forming monitor abnormal states
of tires or improper effect wear of brake discs. This monitor can help to increase the stability
of the suspension of the car wheels and durability of tires and to maintain an optimal driving
comfortAbstrakt anglicky.
KEYWORDS:
Unbalance wheel, vibration of steering system components, STF spectral analysis
1 INTRODUCTION
Almost every driver met with an unpleasant effect of vibration of the steering wheel, occurs
particularly clearly in a narrow speed range, dependent on the size of the tires [3]. The causes
of the vibrations can be: dynamic unbalance wheel or tire shape errors of the rim (or both
simultaneously), the variable radial stiffness of the tire at its periphery and damage the tire
structure (usually visible as a local bulging of the tire) or errors shape of brake discs or brake
drums, causing pulsations braking forces. Currently available apparatus for balancing wheels
are equipped with special roller pressed against the rotating tire whereby, in the so-called
"Road test", are defined radial force pulsation. The variable on the circumference of the radial
force may be due to geometrical faults of the tire (also in case of damage to its structure), or
other locally radial stiffness as a manufacturing fault.
2 RESEARCH OBJECT AND MEASURING APPARATUS
Road tests were carried out using the car VW Passat B5 Fl Variant 1.9 TDI of the year 2003,
which is in good condition and equipped with Firestone Firehawk tires 195/65R15 91T and
steel wheels rim. The air pressure in the tires was typical of partial load of the vehicle - in
front of 0.23 MPa and 0.21 MPa in the rear.
1) Dipl. -Ing., Robert Janczur, PhD – Cracow University of Technology, 31-864 Krakow, al. Jana Pawła II 37,
Poland, robertj@mech.pk.edu.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
105
The study used the following measuring devices [1]:
• unit of Racelogic VBOX 3i to measure traffic parameters of gait and self-decoding
and recording linear velocity wheels of the vehicle CAN bus,
• acceleration sensors HBM B12/200 Hottinger Baldwin Messtechnik for measuring the
vertical acceleration stub axle right front wheel, the body above of the tested wheel
and circumference linear acceleration in a rotating motion of the steering wheel,
• analog – digital converter Spider 8 Hottinger Baldwin Messtechnik,
• computer with Catman software.
The view of where and how to place acceleration sensors and recorders measurement, are
shown in fig. 1, 2 and 3. Operating wheel unbalance with additional weights (introducing
deliberate unbalance of the wheel) was determined using the unit Hunter GSP 9700 (fig. 4).
Fig. 1 – The view of where and how to place acceleration sensor on the front right
suspension stub axle. Sensor indicated by red arrow
Fig. 2 – The view of where and how to place acceleration sensor on the car body above
front right wheel suspension. Sensor indicated by green arrow
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
106
Fig. 3 – View recording equipment measured values: left - VBOX device, and the right Spider
8 with a computer
3 METHODOLOGY OF RESEARCH
Road tests the vehicle was carried out in the northern section of the ring road of Krakow, on
the asphalt surface in very good condition. Measured values recorded when the vehicle
standstill and the engine stopped or running, and next then very slowly increasing the velocity
and the selected constant velocity. In the first stage of the study used correctly balanced all
wheels and further stages of increased imbalance of the front right wheel by placing weights
on the rim glued with masses respectively: 10 grams, 20 grams, 30 grams, 40 grams and 60
grams. Location and method of fixing weights shown in fig. 4. For individual states unbalance
wheel set "operating wheel imbalance" on the Hunter GSP 9700. Measurement results of
stand unbalance the wheel for a few selected states, shown in table 1.
Fig. 4 – View how to place weights on the rim to the wheel unbalance and a view of the
computer screen devices Hunter GSP 9700
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
107
Tab. 1 – Results of measurements balancing the wheels on the machine Hunter GSP 9700
Additional weight on the wheel rim (grams)
The value of the weight balancing wheel (grams)
On the outside of the rim On the inside of the rim
0 (prior to testing) 0 0
10 0 0
20 10 0
30 25 0
60 50 0
0 (after tests) 15 0
4 PRESENTATION AND ANALYSIS OF RESULTS OF ROAD
RESEARCH
The following figures 5 and 6 show timing waveforms of vertical acceleration on the stub axle
of the front right wheel, the car body above this wheel and linear acceleration around the
steering wheel for the car standing with the stopped engine (fig. 5) and with running engine at
minimum rotary speed (four-cylinder diesel engine- fig. 6). Running the engine with the
crankshaft speed approx. 830 ÷ 840 1/min caused the vibration of the car body with vertical
acceleration approx. ± 0,2 m/s2
, the stub axle vertical accelerations up to approx. ± 0,5 m/s2
,
and linear peripheral steering wheel vibration - to approx. ± 0,1 m/s2
.
-1,0
-0,8
-0,6
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0
t [s]
a_z[m/s2
]
a_z steering stub axle
a_z car body
a on the circumference of the steering wheel
Fig. 5 – Timing acceleration when the car was stopped with no running engine
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
108
-1,0
-0,8
-0,6
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0
t [s]
a_z[m/s2
]
a_z steering stub axle
a_z car body
a on the circumference of the steering wheel
Fig. 6 – Timing acceleration when the car was stopped with running engine at minimum
crankshaft speed (approx. 830 ÷ 840 1/min)
Fig. 7 shows the frequency spectrum of acceleration measured on stub axle of front right
wheel, on the car body above this wheel and linear vibration on the circumference of the
steering wheel when car was stopped with the engine running at the crankshaft rotary speed
approx. 830 ÷ 840 1/min.
a) b)
c)
Fig. 7 – The frequency spectrum of acceleration measured on stub axle of front right wheel
(a), on the car body above this wheel (b) and linear vibration on the circumference of the
steering wheel (c) when the car was stopped with the engine running at the crankshaft
speed approx. 830 ÷ 840 1/min
The vibration frequency of the stub axle and the steering wheel approx. 28 Hz corresponds to
main frequency resulting from the combustion load in a four-cylinder four-stroke internal
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
109
combustion engine, and the frequency of approx. 44 Hz is the second harmonic of the
vibration. Frequency approx. 14 Hz is an additional harmonic resulting from vibrations the
powertrain. At higher speed the engine crankshaft vibrations generated by the engine and
transmitted to the car body and part of the steering system are smaller.
Irregularities of road surface cause vibration of the elements of wheels suspension, which are
transmitted to the car body and elements of the steering system, including the steering wheel.
The driver can identify the wheel imbalance primarily on the basis of vibration of the steering
wheel, but initial tests showed that the low mass unbalance of the front wheel, approx. 10 ÷
20 grams, steering vibration are small enough that they cannot be observed by the driver.
Vibration of stub axle of wheels make a dynamic load of the suspension and steering system
and accelerate and increase their destruction, and therefore identify the occurrence of
vibrations caused by wheel imbalance is very important.
For the above-described conditions of unbalance wheel, below shows the tests results at
velocity approx. 100 km/h. On the figures 8, 9 and 10 show time waveforms of the vibration
elements of the steering system and the car body for all well-balanced wheels and the two
states of the wheel unbalance resulting from the placement of the total mass of the weights 10
and 60 grams. Acceleration waveforms recorded at stub axle of the one front wheel, the car
body above this wheel and on the steering wheel was subjected to spectral analysis. The
results of this analysis are shown in the figures 11 ÷ 13.
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0
t [s]
a_z[m/s2
]
a_z steering stub axle
a_z car body
a on the circumference of the steering wheel
Fig. 8 – Timing for the acceleration of the elements of the steering system and the car body
while driving at velocity approx. 100 km/h with well-balanced all wheels
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
110
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0
t [s]
a_z[m/s
2
]
a_z steering stub axle
a_z car body
a on the circumference of the steering wheel
Fig. 9 – Timing for the acceleration of the elements of the steering system and the car body
while driving at velocity approx. 100 km/h, with unbalance wheel mass 10 grams
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0
t [s]
a_z[m/s
2
]
a_z steering stub axle
a_z car body
a on the circumference of the steering wheel
Fig. 10 – Timing for the acceleration of the elements of the steering system and the car
body while driving at velocity approx. 100 km/h, with unbalance wheel mass 60 grams
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
111
a) b)
c)
Fig. 11 – The frequency spectrum of acceleration measured on stub axle of front right
wheel (a), on the car body above this wheel (b) and on the circumference of the steering
wheel (c) while driving at velocity approx. 100 km/h, with all wel-balanced wheels
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
112
a) b)
c)
Fig. 12 – The frequency spectrum of acceleration measured on stub axle of front right
wheel (a), on the car body above this wheel (b) and on the circumference of the steering
wheel (c) while driving at velocity approx. 100 km/h, with unbalance wheel mass 10 grams
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
113
a) b)
c)
Fig. 13 – The frequency spectrum of acceleration measured on stub axle of front right
wheel (a), on the car body above this wheel (b) and on the circumference of the steering
wheel (c) while driving at velocity approx. 100 km/h, with unbalance wheel mass 60 grams
Preliminary analysis of the frequency spectrum of a wheel imbalance of 10 grams, when
driving at a velocity approx. 100 km/h is indicative of the vibration of the steering wheel and
a low value for a relatively broad frequency spectrum, without the dominant frequency. This
points to the predominant influence of uneven road surface vibration and the wheel body [2,
4].
Figure 11 shows the frequency characteristics for all balanced wheels of the car. Comparison
of the data shown in figures 11 and 12 indicates that the imbalance approx. 10 g cannot be
correctly identified by the vibration stub axle and car body. Only the steering wheel vibration
indicate the dominance of the frequency of approx. 28 Hz, which corresponds to twice the
frequency resulting from the rotation of the wheels of the car traveling at approx. 100 km/h.
Such domination vibrations of a similar frequency do not have road tests with a well-balanced
all wheels (fig. 11).
The results of spectral analysis for waveforms recorded at the wheel imbalance greater than
10 grams indicate the presence of such distinct vibration steering stub axle wheel, chassis and
steering wheel, that the identification of these vibrations is possible. As part of this work
introduces an imbalance of one wheel driven, but it is necessary to check identification
method of vibration for the other wheels and more wheels improperly balanced. The basis for
evaluation of vibration coming from the chassis of the car must be to identify the state of the
road surface. It may be possible only after recognize that the vehicle is moving at a very good
and flat road surface. Then it is possible to record and analyse acceleration coming from the
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
114
wheels of the car. This analysis should be correlated with the speed of the car and performed
in the frequency range relevant for vibration wheels. In the case of vibrations from at least
two wheels, the analysis is more complex and needs to be affiliated with the identification of
the change in the wheels speed and the frequency of vibration caused by driving on a curve.
Installing the acceleration sensor on the stub axle wheel is technically possible, as the speed
of wheel sensor ABS system. Much better working conditions can have an acceleration sensor
mounted in the car body or steering wheel.
Therefore, in order to develop a system for measuring and analysis of vibrations caused by the
wheels e.g. imbalance of wheels, should be designed the measuring system with acceleration
sensors. These sensors, made in the MEMS technology, are cheap and generally available.
Appropriate software will analyze the quality of the road surface on which the vehicle is
currently moving and if appropriate vibration forced by rough roads are small, analyze these
vibrations in order to determine whether they are caused by abnormal condition of the tires,
their imbalance or abnormal shape which may indicate damage tire construction, can be made.
5 CONCLUSION
Measurements of acceleration the car body and parts of steering system in the vertical and
longitudinal directions and accelerations on the circumference of the steering wheel and their
spectral analysis, the knowledge of the actual speed on the basis of data from the CAN bus of
the car, allow the development of a software analysing the data and forming monitor
abnormal states of tires or improper effect wear of brake discs and brake drums. This monitor
can help to increase the stability of the suspension of the vehicle wheels and durability of tires
and to maintain an optimal driving comfort.
Special thanks to CYBID Sp. z o.o. Cracow, Poland for providing device VBOX 3i to carry
out tests.
6 LITERATURA
[1] JANCZUR, Robert. Vertical accelerations of the body of a motor vehicle when crossing a
speed bump. The Archives of Automotive Engineering. Warszawa: Wydawnictwo PIMOT
Vol. 67, No. 1, 2015. pp 47-60, ISSN 1234-754X.
[2] LOZIA, Zbigniew, MAZAŃSKI Karol. Typowe nierówności nawierzchni dróg. Zeszyty
Naukowe Instytutu Pojazdów Z.1/77. Warszawa: Politechnika Warszawska, 2010. pp
209-221, ISSN 1641-347X.
[3] PRAŻNOWSKI, Krzysztof. Wykorzystanie metody STFT do identyfikacji stanu
niewyrównoważenia koła ogumionego samochodu. monografia „Badania pojazdów”.
Kraków: Wydawnictwo Politechniki Krakowskiej, 2014. pp 117-127, ISBN: 978-83-
7242-761-8.
[4] ŚLASKI, Grzegorz. Studium projektowania zawieszeń samochodowych o zmiennym
tłumieniu. Poznań: Wydawnictwo Politechniki Poznańskiej, Rozprawy - Nr 481, 2012.
ISBN 978-83-7775-214-2.
[5] ZIELIŃSKI, Tomasz. Cyfrowe przetwarzanie sygnałów, od teorii do zastosowań.
Warszawa: WKŁ, 2007. ISBN 978-83-206-1866-2.
ZPOMALENÍ SOUČASNÝCH MODERNÍCH VOZIDEL A METODIKA MĚŘENÍ
DECELERATION OF CURRENT GENERATION OF ROAD VEHICLES AND
MEASUREMENT METHODOLOGY
Pavol Kohút1)
, Rastislav Jurina2)
, Jří Dudáček3)
.
ABSTRAKT:
Predmetný príspevok sa zaoberá problematikou brzdenia vozidiel z rôznych pohľadov. Jednak
z pohľadu metodiky merania spomalenia vozidiel počas intenzívneho brzdenia a tiež z
pohľadu matematickej štatistiky a presnosti merania. Vykonané boli jednak opakované
merania spomalenia súčasných moderných vozidiel počas intenzívneho brzdenia na rôznych
asfaltových povrchoch s cieľom vyhodnotiť charakter tejto náhodnej veličiny z pohľadu
matematickej štatistiky. Venovaná bola tiež pozornosť dosahovanej presnosti pri rôznych
použitých metódach a prístrojovom vybavení. Pri meraní spomalenia počas intenzívneho
brzdenia boli použité jednak low-end prístroje a tiež najčastejšie decelerometre používané v
SR ako i meracie a vyhodnocovacie zariadenie Correvit. Opakované merania spomalenia
počas intenzívneho brzdenia boli vyhodnotené metódami matematickej štatistiky a to
testovaním hypotéz. Použiteľným výsledkom predmetného článku je predovšetkým súbor
meraní spomalenia súčasných moderných vozidiel počas intenzívneho brzdenia na rôznych
asfaltových povrchoch, ale tiež vyhodnotená presnosť pri rôznych použitých prístrojoch a
metódach merania.
ABSTRACT:
The article deals with issues of vehicle braking from different points of view. Both from
methodical aspect of measuring process as well as from statistical and accuracy aspects. We
made repeated braking tests of modern vehicles during intensive braking on various asphalt
surfaces with the goal to evaluate character of this random variable from statistical point of
view. We dedicated our attention also to the accuracy attainable using various measuring
methods and equipment. Within measurement of braking deceleration we used low-end
measuring devices, measuring devices most used in Slovakia as well as measuring and
evaluation instrument Correvit. Repeated measurements of braking deceleration during
intensive deceleration were evaluated using methods of mathematical statistics – hypothesis
testing. Usable result from article is mainly measurement set of braking deceleration of
current modern vehicles during intensive braking on various asphalt surfaces as well as
evaluation of accuracy levels with respect to various used devices and measurement methods.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Brzdenie vozidiel, spomalenie, decelerometer, Correvit, testovanie hypotéz.
KEYWORDS:
Vehicle braking, deceleration, decelerometer, Correvit, hypothesis testing.
1)
Kohút Pavol, doc. Ing. PhD. – Ústav znaleckého výskumu a vzdelávania, Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej
univerzity v Žiline, ulica 1. Mája č. 32, 010 26 Žilina, +421 41 513 6947, pavol.kohut@usi.sk
2)
Jurina Rastislav, Ing. PhD., EXPERT GROUP, k.s., Kominárska 2-4, Bratislava, +421 2 502 343 22,
rastislav.jurina@expertgroup.sk
3)
Dudáček Jiří, Ing, PhD., Ústav znaleckého výskumu a vzdelávania, Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej
univerzity v Žiline, ulica 1. Mája č. 32, 010 26 Žilina.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
116
1 ÚVOD
Hodnota brzdného spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia patrí medzi dôležité
vstupné údaje pre analýzu dopravných nehôd. V dostupnej literatúre bolo publikovaných
pomerne málo meraní súčasných vozidiel na bežných komunikáciách. V predmetnom
príspevku autori uvádzajú výsledky ich meraní (spomalenia súčasných vozidiel), a tiež
porovnávajú rôzne spôsoby merania spomalenia najmä s ohľadom na minimálne náklady
merania.
2 SÚBOR MERANÝCH VOZIDIEL A PRÍSTROJOVÉ VYBAVENIE
Súbor vozidiel, s ktorými boli vykonané jednotlivé merania ako i niektoré parametre vozidiel
sú v tabuľke 1 a na obrázku 1.
Tab. 1 – Použité vozidlá
Tab. 1 – Vehicles used
Vozidlo Rok výroby Počet najazdených km
Seat; Leon 5D 1,4 TSI 92kw/125k FR 2016 8 150
VW Passat CC 2,0 TDI 130kW DSG 4MOT 2015 14 523
Škoda Octavia Ambition Limousine 2.0 TDI, 110 kW 2015 5 990
Škoda Rapid 1.2 TSI 66 kW, Spaceback Ambition 2015 3 525
Škoda Superb Combi 2.0 TDI DSG 140 kW, L&K 2016 2 176
Škoda Yeti 2015 4 200
VW e-Golf Comfortline 85 kW aut 2015 15 267
Opel Zafira Cosmo 2.0 CDTi 2016 18 027
VW-Golf GTD Variant 135 kW aut 2015 14 638
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
117
Obr. 1 – Použité vozidlá
Fig. 1 – Vehicles used
Jednotlivé merania intenzívneho brzdenia boli vykonané opakovane na viacerých povrchoch
vozovky, pričom vodič sa snažil dosiahnuť podobnú počiatočnú rýchlosť, z ktorej bolo
vozidlo intenzívne brzdené, a to jednak 50 km/h, 70 km/h a 90 km/h. Jednotlivé merania
(priebeh rozjazdu a intenzívneho brzdenia) boli zaznamenané decelerometrom XL Meter™
Pro Gamma (Inventure Automotive Electronics Research & Development, Inc.).
Pre porovnanie strednej hodnoty spomalenia vyhodnotenej zo záznamu z decelerometra XL
Meter™ Pro Gamma a Beltronics Vector FX2, bola použitá presnejšia metóda merania
pomocou prístroja Correvit od firmy Corrsys Datron. Tento prístroj pozostáva zo štyroch
základných častí, a to z mikrovlnného snímača, brzdového snímača, vyhodnocovacej jednotky
a ovládacieho panelu. Mikrovlný snímač poskytuje presné, spoľahlivé a bezkontaktné meranie
rýchlosti a dĺžky použitím technológie založenej na dopplerovom jave. Jednotka vníma
relatívny pohyb medzi samotnou jednotkou a testovacím povrchom použitím rovinnej antény,
ktorá vysiela dva rádiové lúče v 45° uhle. Po dosiahnutí povrchu, vysielané lúče sú odrazené
späť k anténe. Výsledkom dvojitej frekvencie (rovnej rozdielu vyslanej a prijatej frekvencie)
je rýchlosť. Práve dvojlúčový rovinný systém zvyšuje presnosť automatickou kompenzáciou
chyb spôsobených nerovnosťami povrchu. Získaný signál je konvertovaný na požadovanú
veličinu cez palubný RISC procesor a potom poslaný k odpovedajúcim výstupom. Vďaka
efektívnemu pracovnému rozsahu od 300 mm do 1200 mm od povrchu, mikrovlný snímač
môže byť použitý v aplikáciách pri väčších vzdialenostiach optickej hlavice od vozovky.
Základné údaje o prístroji použitom pri meraniach sú zhrnuté v tabuľke 2.
Tab. 1 – Základné údaje (Corevit)
Tab. 2 – Basic data (Corevit)
Pre tieto merania bolo použité vozidlo Citroen C6 (viď nasledovné foto).
Rozsah merania
Testovací rozsah 0,5 - 400 km/h
Umiestnenie 300 - 1200 mm od zemského povrchu
Presnosť rýchlosti < 1 % testovacej hodnoty
Presnosť vzdialenosti < 0,5 % (>200 m)
Reprodukovateľnosť < 0,25 % (testovacia vzdialenosť 200 m)
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
118
Obr. 2 – Vozidlo Seat Alhambra (rok výroby: 2008, km: 161 578) a Citroen C6 (rok výroby
2006, km: 52 375)
Fig. 3 – Vehicle Seat Alhambra (production year: 2008, km: 161 578) and Citroen C6
(production year: 2006, km: 52 375)
Pre porovnanie strednej hodnoty spomalenia vyhodnotenej zo záznamu z decelerometra XL
Meter™ Pro Gamma a zo záznamu z rôznych mobilných telefónov (HTC ONE V, Samsung
Galaxy S4 mini, Samsung Galaxy S5 mini, Samsung Galaxy A5, Samsung Galaxy A3,
Caterpilla Cat B15) realizovaných aplikáciou Accelerometer Analyzer, bolo použité
predovšetkým vozidlo Seat Alhambra (viď Obr. 2) a merací úsek 5. V menšej miere boli
použité vozidlá Opel Zafira a Golf GTD.
Parametre pneumatík jednotlivých vozidiel, s ktorými boli vykonávané merania, sú uvedené
v nasledovnej tabuľke.
Tab. 3 – Pneumatiky použité pri meraní
Tab. 4 – Tyres used for the measurement
vozidlo Zimná/letná Výrobca
Typ, rozmer, hmotnostný index, rýchlostný index, hĺbka
dezénu
Seat Leon zimná Continental ContiWinterContact TS850, 205/55 R 16 H, 91H, 8 mm
VW-Passat zimná Bridgestone BLIZZAK LM-25V 225/40R18, 92V, 8mm
Škoda Octavia letná Continental ContiEcoContact, 205/55 R16 V, 91V, 8 mm
Škoda Rapid letná DUNLOP SPORT 01, 185/60 R15, 84H, 8 mm
Škoda Superb letná Pirelli Cinturato P7, 235/40 R19, 96W, 8 mm
Škoda Yeti letná Continental ContiPremiumContact 2, 215/60 R16, 95H, 8 mm
VW e-Golf letná Continental Conti.eContact, 205/55 R 16, 91O, 8 mm
Opel Zafira letná Continental ContiSportContact 3, 225/50 R17, 8 mm
VW-Golf GTD letná Bridgestone Potenza, 225/40 R18, 92Y, 8 mm
Kia Ceed letná Michelin Energy, 185/65 R15, 88H, 7 mm
Seat Alhambra letná Matador HECTORA 3, 225/45 R17 Y XL, 94 Y, 7 mm
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
119
3 MERACIE ÚSEKY
Jednotlivé merania boli vykonávané na viacerých meracích úsekoch. Úsek, ktorý bude v
ďalšom nazývaný ako prvý úsek, alebo úsek č. 1, bol tvorený priamym úsekom vozovky bez
výškových prevýšení s asfaltovým povrchom, pričom sa nejedná o úplne nový asfaltový
povrch, avšak bez viditeľných poškodení, ktorý je dlhodobo v prevádzke. Úsek, ktorý bude v
ďalšom nazývaný ako druhý úsek, alebo úsek č. 2, bol tvorený mierne zakriveným úsekom
vozovky (s klesaním v úseku, kde bol vykonávaný rozjazd) a asfaltovým povrchom, pričom
sa jedná o úplne nový asfaltový povrch – ešte pred uvedením do prevádzky. Pohľad na merací
úseku č. 1 a č. 2 ako i detail štruktúry povrchu vozovky sú zobrazené na obr. č. 3 a 4.
Obr. 4 – Merací úsek č. 1
Fig. 5 – Measurement section no. 1
Obr. 6 – Merací úsek č. 2
Fig. 7 – Measurement section no. 2
4 METODIKY MERANIA A VYHODNOTENIA NAMERANÝCH
ÚDAJOV
Väčšina meraní bola realizovaná pomocou decelerometra XL Meter™ Pro Gamma, ktorý bol
umiestnený na čelnom skle vozidla. Záznam jedného z meraní vozidla VW e-Golf od začiatku
rozjazdu až po zastavenie vozidla po intenzívnom brzdení je uvedený na obr. 5.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
120
Obr. 8 – Priebeh zrýchlenia a spomalenia počas celého merania
Fig. 9 – The process of acceleration and deceleration during the whole measurement
Detail zaznamenaného priebehu spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia vozidla VW
e-Golf je uvedený na obr. 6.
Obr. 10 – Priebeh spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia
Fig. 11 – The deceleration process of the vehicle during the intensive braking
Pri výpočte strednej hodnoty spomalenia počas intenzívneho brzdenia bolo postupované
nasledovne. Spätnou integráciou priebehu spomalenia od okamihu zastavenia vozidla po
intenzívnom brzdení až po okamih počiatku plného brzdného účinku bola vypočítaná rýchlosť
vozidla v okamihu počiatku plného brzdného účinku. Následne bola spätnou integráciou
(vypočítaného priebehu rýchlosti vozidla) od okamihu zastavenia vozidla po okamih počiatku
plného brzdného účinku vypočítaná dráha vozidla, ktorú toto prekonalo od okamihu počiatku
intenzívneho brzdenia až po zastavenie vozidla. Použitím týchto diskrétnych hodnôt bola
vypočítaná stredná hodnota spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia použitím
nasledovného vzťahu:
s
v
a
2
2
=
kde:
v2
– rýchlosť vozidla v okamihu začiatku plného brzdného účinku [m/s],
s – dráha vozidla, ktorú prekonalo od okamihu začiatku plného brzdného účinku po
zastavenie vozidla [m].
Počas brzdenia vozidla dochádza k jeho predkláňaniu, kedy súčasne dochádza aj k
predkláňaniu meracieho prístroja. V dôsledku tohto efektu je potrebné korigovať strednú
hodnotu spomalenia vozidla vypočítanú horeuvedeným spôsobom. Pre túto korekciu je
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
121
potrebné poznať uhol predkláňania vozidla (α). Uhol predkláňania počas brzdenia bol
zisťovaný tak, že bolo zhotovený videozáznam z pohľadu kolmého na smer pohybu vozidla
jednak pri bežnej jazde a jednak počas intenzívneho brzdenia. Z týchto dvoch videozáznamov
bola zistená hodnota predklonenia vozidla. Následne bolo možné vypočítať skutočnú hodnota
stredného spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia pomocou nasledovného vzťahu:
α
α
tgg
a
a m
s ⋅−=
cos
kde:
am – stredná hodnota spomalenia vypočítaná uvedeným postupom [m/s2
],
α – je uhol predklonu karosérie pri intenzívnom brzdení [°],
aS – stredná hodnota spomalenia korigovaná o uhol predklonenia karosérie vozidla [m/s2
].
5 NAMERANÉ A VYHODNOTENÉ HODNOTY
V tabuľke 4 sú uvedené namerané a vyhodnotené údaje jednotlivých vozidiel na suchom
povrchu vozovky prvého meracieho úseku. V stĺpci údaj o spolujazdcovi upresňuje, či sa vo
vozidle nachádzala iba jedna osoba alebo dve. Hodnota V udáva rýchlosť vozidla v okamihu
začiatku plného brzdného účinku pri danom meraní. Hodnota s udáva dráhu vozidla, ktorú
prekonalo od okamihu začiatku plného brzdného účinku po zastavenie vozidla pri danom
meraní. Hodnota am udáva strednú hodnotu spomalenia vypočítanú horeuvedeným postupom
pri danom meraní (bez korekcie o naklonenie karosérie). Hodnota aS udáva strednú hodnotu
spomalenia korigovanú o uhol predklonenia karosérie vozidla pri danom meraní.
Tab. 5 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 6 – Measured and evaluated data
Vozidlo
Teplota
[°C]
spolujazdec V [km/h] s [m] am [m/s2
]
predklonenie α
[°]
aS [m/s2
]
Seat Leon 17,5 ano 45,04 7,9 9,91 1,3 9,69
Seat Leon 17,5 ano 46,97 8,63 9,86 1,3 9,64
Seat Leon 17,5 ano 64,32 16,58 9,63 1,3 9,41
Seat Leon 17,5 ano 62,85 15,74 9,68 1,3 9,46
Seat Leon 17,5 ano 83,51 28,37 9,48 1,3 9,26
Seat Leon 17,5 ano 84,18 28,73 9,52 1,3 9,30
Seat Leon 17,5 ano 42,4 7,29 9,51 1,3 9,29
Seat Leon 17,5 ano 67,23 18,79 9,28 1,3 9,06
Seat Leon 17,5 ano 86,9 32,19 9,05 1,3 8,83
VW-Passat 17,5 nie 73,44 24,96 8,34 1,1 8,15
VW-Passat 17,5 nie 70,21 23,1 8,23 1,1 8,05
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
122
VW-Passat 17,5 nie 40,63 7,24 8,80 1,1 8,61
VW-Passat 17,5 nie 65,06 18,89 8,64 1,1 8,46
VW-Passat 17,5 nie 84,46 32,7 8,42 1,1 8,23
VW-Passat 17,5 ano 45,44 9,39 8,48 1,1 8,30
VW-Passat 17,5 ano 67,91 21,46 8,29 1,1 8,10
VW-Passat 17,5 ano 83,81 32,27 8,40 1,1 8,21
Octavia 20 nie 52,68 10,05 10,65 1,8 10,35
Octavia 20 nie 68,42 17,21 10,49 1,8 10,19
Octavia 20 nie 87,49 28,65 10,31 1,8 10,00
Octavia 20 ano 48,92 9,06 10,19 1,8 9,89
Octavia 20 ano 65,75 15,79 10,56 1,8 10,26
Octavia 20 ano 93,6 32,48 10,41 1,8 10,10
Rapid 20 nie 46,7 7,93 10,61 1,8 10,31
Rapid 20 nie 64,63 15,01 10,74 1,8 10,43
Rapid 20 nie 83,21 25,2 10,60 1,8 10,30
Rapid 20 nie 48,95 8,57 10,79 1,8 10,48
Rapid 20 nie 67,98 16,78 10,63 1,8 10,32
Rapid 20 nie 83,66 25,48 10,60 1,8 10,29
Superb 20 nie 46,45 7,88 10,56 0,7 10,44
Superb 20 nie 72,56 19,62 10,35 0,7 10,23
Superb 20 nie 89,54 28,85 10,72 0,7 10,60
e-Golf 31,5 nie 49,85 9,48 10,11 1,6 9,84
e-Golf 31,5 nie 66,69 16,8 10,21 1,6 9,94
e-Golf 31,5 nie 86,61 28,01 10,33 1,6 10,06
e-Golf 31,5 nie 48,36 8,52 10,59 1,6 10,32
e-Golf 31,5 nie 66,3 16,52 10,27 1,6 10,00
e-Golf 31,5 nie 88,38 29,17 10,33 1,6 10,06
Yeti 31,5 nie 46,81 8,47 9,98 1,7 9,69
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
123
Yeti 31,5 nie 63,77 15,29 10,26 1,7 9,97
Yeti 31,5 nie 87,03 28,43 10,28 1,7 9,99
Golf GTD 31,5 ano 47,74 8,1 10,86 1,5 10,60
Golf GTD 31,5 ano 65,83 15,34 10,90 1,5 10,65
Golf GTD 31,5 ano 83,65 24,33 11,10 1,5 10,84
Golf GTD 30 ano 49,03 9,01 10,29 1,5 10,04
Golf GTD 30 ano 67,92 16,56 10,75 1,5 10,49
Golf GTD 30 ano 84,33 24,86 11,04 1,5 10,78
Zafira 30 ano 51 10,69 9,39 0,9 9,23
Zafira 30 ano 72,1 19,91 10,07 0,9 9,92
Zafira 30 ano 90,53 31,57 10,02 0,9 9,86
Hodnoty brzdného spomalenia, namerané pri vozidlách VW-Passat a Seat Leon, boli
vyčlenené zo štatistického spracovania, nakoľko na týchto vozidlách boli v čase merania
použité zimné pneumatiky. Spracovaním ostatných údajov pre úsek č. 1 bol zostrojený
nasledovný graf početnosti (obrázok 7).
Obr. 12 – Graf početnosti pre tab. 1
Fig. 13 – Frequency graph for the Tab. 4
V tabuľke 5 sú uvedené namerané a vyhodnotené údaje jednotlivých vozidiel na suchom
povrchu vozovky druhého meracieho úseku.
Tab. 7 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 8 – Measured and evaluated data
Vozidlo
Teplota
[°C]
spolujazdec
V
[km/h]
S
[m]
am
[m/s2
]
predklonenie
[°]
aS
[m/s2
]
Seat Leon 17,5 Ano 44,39 8,97 8,48 1,3 8,25
Seat Leon 17,5 Ano 44,2 8,8 8,56 1,3 8,34
Seat Leon 17,5 Ano 69,76 21,54 8,72 1,3 8,50
1
0 0 0
1
3
6
4
3
6
4
2
1
2
0
2
4
6
8
9.30
9.42
9.54
9.66
9.78
9.90
10.02
10.14
10.26
10.38
10.50
10.62
10.74
10.86
početnosť
deceleration [m/s2]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
124
Seat Leon 17,5 Nie 70,1 21,58 8,79 1,3 8,56
Seat Leon 17,5 Nie 83,75 31,74 8,53 1,3 8,31
Seat Leon 17,5 Nie 84,79 32,33 8,58 1,3 8,36
Seat Leon 17,5 Nie 50,04 11,46 8,43 1,3 8,21
Seat Leon 17,5 Nie 70,99 22,8 8,53 1,3 8,31
Seat Leon 17,5 Nie 87,38 35,79 8,23 1,3 8,01
Seat Leon 17,5 Nie 70,2 22,81 8,34 1,3 8,11
Seat Leon 17,5 Nie 72,84 25,13 8,15 1,3 7,92
VW-Passat 17,5 Nie 49,14 12 7,76 1,1 7,58
VW-Passat 17,5 Nie 47,57 11,46 7,62 1,1 7,43
VW-Passat 17,5 Nie 69,49 24,03 7,75 1,1 7,57
VW-Passat 17,5 Nie 86,04 36,77 7,77 1,1 7,58
Rapid 20 Nie 51,1 9,84 10,24 1,8 9,93
Rapid 20 Nie 65,26 16,06 10,23 1,8 9,93
Rapid 20 Nie 86,97 28,53 10,23 1,8 9,93
Rapid 20 Ano 51,81 10,09 10,26 1,8 9,96
Rapid 20 Ano 67,74 17,33 10,22 1,8 9,91
Rapid 20 Ano 87,49 28,6 10,33 1,8 10,02
Octavia 20 Nie 54,71 11,38 10,15 1,8 9,84
Octavia 20 Nie 70,68 19,21 10,03 1,8 9,73
Octavia 20 Nie 90,59 31,95 9,91 1,8 9,61
Octavia 20 Nie 49,37 9,53 9,87 1,8 9,56
Octavia 20 Nie 69,23 18,41 10,04 1,8 9,74
Octavia 20 Nie 87,9 29,72 10,03 1,8 9,73
Superb 20 nie 49,32 9,3 10,09 0,7 9,97
Superb 20 nie 70,25 18,72 10,17 0,7 10,05
Superb 20 nie 90,79 30,68 10,37 0,7 10,25
Superb 20 nie 49,08 9,41 9,88 0,7 9,76
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
125
Superb 20 nie 64,99 15,91 10,24 0,7 10,12
Superb 20 nie 90,67 31,02 10,22 0,7 10,11
e-Golf 31,5 nie 45,36 8,05 9,86 1,6 9,59
e-Golf 31,5 nie 65,55 17,03 9,73 1,6 9,46
e-Golf 31,5 nie 84,17 28,31 9,65 1,6 9,38
e-Golf 31,5 nie 54 11,51 9,77 1,6 9,50
e-Golf 31,5 nie 68,87 19,17 9,55 1,6 9,28
e-Golf 31,5 Nie 86,78 29,66 9,80 1,6 9,53
Yeti 31,5 nie 51,54 10,68 9,60 1,7 9,31
Yeti 31,5 nie 69,76 19,18 9,79 1,7 9,50
Yeti 31,5 nie 88,87 31,85 9,57 1,7 9,28
Yeti 31,5 nie 47,91 9,17 9,66 1,7 9,37
Yeti 31,5 nie 66,55 17,64 9,69 1,7 9,40
Yeti 31,5 nie 85,67 29,05 9,75 1,7 9,46
Hodnoty spomalenia namerané pri vozidlách VW-Passat a Seat Leon boli znova vyčlenené zo
štatistického spracovania, nakoľko na týchto vozidlách boli v čase merania použité zimné
pneumatiky. Spracovaním ostatných údajov pre úsek č. 2 bol zostrojený nasledovný graf
početnosti (obr. 8).
Obr. 14 – Graf početnosti pre tab. 1
Fig. 15 – Frequency graph for the tab 1
Použitím údajov z oboch tabuliek (4 a 5) bol zostrojený nasledovný graf početnosti z ktorého
je zrejmý character veličiny spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
126
Obr. 16 – Graf početnosti pre tab. 1 a tab. 2
Fig. 17 – Frequency graph for the tab. 4 and the tab. 5
S vozidlom Škoda Superb boli v úseku č. 1 a aj v úseku 2 vykonané merania spomalenia aj na
mokrej vozovke. Výsledky týchto meraní sú uvedené v tabuľke 6.
Tab.9 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 10 – Measured and evaluated data
Vozidlo Teplota [°C] úsek č. V [km/h] s [m] am [m/s2
] predklonenie [°] aS [m/s2
]
Superb 19 2 70,98 21,69 8,96 0,7 8,84
Superb 18 2 51,56 11,78 8,71 0,7 8,59
Superb 17 2 71,4 22,08 8,91 0,7 8,79
Superb 16 2 72,36 23,16 8,72 0,7 8,60
Superb 15 2 51,59 11,8 8,70 0,7 8,58
Superb 14 2 92,51 37,59 8,78 0,7 8,66
Superb 12 1 48,97 9,53 9,71 0,7 9,59
Superb 12 1 67,49 17,88 9,83 0,7 9,71
Superb 12 1 85,51 27,92 10,10 0,7 9,98
Superb 12 2 68,37 18,83 9,58 0,7 9,46
V tabuľke 7 je uvedené porovnanie vybraných štatistických parametrov (aritmetický priemer,
minimum, maximum, smerodajná odchýlka) pre prvý a druhý meraný úsek na suchej
vozovke.
Tab. 11 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 12 – Measured and evaluated data
vozidlo úsek
Nameraná hodnota spomalenia
aritm. priemer veličiny
spomalenie
smer. odch. veličiny
spomalenie
min. max.
Seat Leon 1 8,83 9,69 9,33 0,27
Seat Leon 2 7,92 8,56 8,26 0,19
1
6
8
5
13
11
9
5
3 2
0
5
10
15
9.27
9.45
9.63
9.81
9.99
10.17
10.35
10.53
10.71
10.89
početnosť deceleration m/s2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
127
VW-Passat 1 8,05 8,61 8,26 0,19
VW-Passat 2 7,43 7,69 7,56 0,08
Octavia 1 9,89 10,35 10,13 0,17
Octavia 2 9,56 9,84 9,70 0,10
Rapid 1 10,29 10,48 10,36 0,08
Rapid 2 9,91 10,02 9,95 0,04
Superb 1 10,23 10,60 10,43 0,18
Superb 2 9,76 10,25 10,04 0,17
e-Golf 1 9,84 10,32 10,04 0,16
e-Golf 2 9,28 9,59 9,46 0,11
Yeti 1 9,69 9,99 9,89 0,17
Yeti 2 9,28 9,50 9,39 0,09
V tabuľke 8 je uvedené porovnanie vybraných štatistických parametrov (aritmetický priemer,
minimum, maximum, smerodajná odchýlka) pre prvý a druhý meraný úsek na mokrej
vozovke.
Tab. 13 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 14 – Measured and evaluated data
vozidlo úsek
Nameraná hodnota spomalenia
aritm. priemer veličiny
spomalenie
smer. odch. veličiny
spomalenie
min. max.
Superb 1 9,46 9,98 9,69 0,65
Superb 2 8,58 8,84 8,68 0,11
Z porovnaní uvedených v predchádzajúcich dvoch tabuľkách vyplýva, že na prvom úseku
majú štatistické parametre podobné vlastnosti v porovnaním s druhým úsekom. Aritmetický
priemer spomalenia v prvom úseku je pre každé vozidlo vyšší ako v druhom úseku. Toto
konštatovanie platí aj pre minimum a maximum. V prvom úseku je ďalej pre každé vozidlo
vždy menšia smerodajná odchýlka ako pre druhý úsek. Toto tvrdenie však platí iba na suchej
vozovke.
6 PRESNOSŤ DOSAHOVANÁ PRI POUŽITÍ SMARTPHONE
Pre meranie spomalenie je možné použiť aj súčasné mobilné telefóny. Pri použití vhodnej
metodiky merania je dosahovaná pomerne dobrá presnosť. Vhodné je použiť taký držiak
mobilného telefónu, ktorý na jednej strane umožňuje nastaviť telefón do zvislej polohy, ale
súčasne má čo najmenej pohyblivých častí, ktoré by mohli počas merania zmeniť zvislú
polohu telefónu, prípadne, ktoré by počas merania kmitali. Na nastavenie telefónu do zvislej
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
128
polohy bola použitá Aplikácia Best Level, ktorá zobrazuje v stupňoch odchýlku telefónu od
zvislej osi.
Pre porovnanie presnosti merania pomocou mobilných telefónov (HTC ONE V, Samsung
Galaxy S4 mini, Samsung Galaxy S5 mini, Samsung Galaxy A5, Samsung Galaxy A3,
Caterpilla Cat B15) bola vykonaná séria meraní s vozidlom Seat Alhambra, pričom priebeh
spomalenia vozidla bol zaznamenávaný jednak decelerometrom XL Meter™ Pro Gamma a
súčasne dvoma mobilnými telefónmi uchytenými na čelnom skle vozidla pomocou držiakov
(obr. 10). Meranie bolo vykonané na suchej vozovke v úseku, ktorý je označený ako úsek č. 5.
Jedná sa o úsek s podobnými parametrami ako úsek č. 1.
Obr. 18 – Držiaky mobilných telefónov
Fig. 19 –Mobile phones holders
Porovnanie výsledkov týchto meraní je uvedené v tabuľkách 9 až 13. Hodnota V udáva
rýchlosť vozidla v okamihu začiatku plného brzdného účinku pri danom meraní. Hodnota s
udáva dráhu vozidla, ktorú prekonalo od okamihu začiatku plného brzdného účinku po
zastavenie vozidla pri danom meraní. Hodnota ax udáva stredná hodnota spomalenia
vypočítaná horeuvedeným postupom pri danom meraní a pri použití údajov z XL-metra.
Hodnota ap udáva stredná hodnota spomalenia vypočítaná horeuvedeným postupom pri
danom meraní a pri použití údajov z mobilného telefónu. Pre záznam jednotlivých údajov v
mobilnom telefóne bola použitá aplikácia Accelerometer Analyzer.
Tab. 15 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 16 – Measured and evaluated data
vozidlo
XL Meter HTC ONE V
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Seat Alhambra 51,63 11,1 9,27 9,21 0,06
Seat Alhambra 51,2 11,23 9,01 8,89 0,12
Seat Alhambra 54,3 12,18 9,34 9,24 0,10
Seat Alhambra 54,29 12,74 8,93 8,93 0,00
Tab. 17 – Namerané a vyhodnotené údaje
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
129
Tab. 18 – Measured and evaluated data
vozidlo
XL Meter S4 mini
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Seat Alhambra 51,63 11,1 9,27 9,38 -0,11
Seat Alhambra 51,2 11,23 9,01 8,91 0,10
Seat Alhambra 54,3 12,18 9,34 9,35 -0,01
Seat Alhambra 54,29 12,74 8,93 8,93 0,00
Tab. 19 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 20 – Measured and evaluated data
Vozidlo
XL Meter A5
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Seat Alhambra 48,19 10,11 8,86 9,15 -0,29
Seat Alhambra 52,44 11,69 9,08 9,5 -0,42
Seat Alhambra 48,47 10,37 8,74 8,81 -0,07
Seat Alhambra 46,13 9,29 8,84 9,09 -0,25
Tab. 21 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 22 – Measured and evaluated data
vozidlo
XL Meter A3
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Seat Alhambra 48,19 10,11 8,86 9,07 -0,21
Seat Alhambra 52,44 11,69 9,08 9,09 -0,01
Seat Alhambra 48,47 10,37 8,74 8,96 -0,22
Seat Alhambra 46,13 9,29 8,84 8,8 0,04
Tab. 23 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 24 – Measured and evaluated data
vozidlo
XL Meter CAT
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Seat Alhambra 48,54 10,52 8,64 9,01 -0,37
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
130
Analogické porovnávacie merania boli vykonané s vozidlami VW-Golf GTD a Opel Zafira na
meracích úsekoch č. 1 a č. 4. Merací úsek č. 4 mal podobné parametre ako úsek č. 1 (tab. 14).
Tab. 25 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 264 – Measured and evaluated data
vozidlo Úsek č.
XL Meter S5 mini
ax - ap
V [km/h] s [m] aX [m/s2
] aP [m/s2
]
Golf GTD 1 47,74 8,1 10,86 11,0 -0,14
Golf GTD 1 65,83 15,34 10,90 10,9 0,00
Golf GTD 1 83,65 24,33 11,10 11,08 0,02
Golf GTD 1 49,03 9,01 10,29 10,34 -0,05
Golf GTD 1 67,92 16,56 10,75 10,73 0,02
Golf GTD 1 84,33 24,86 11,04 11,11 -0,07
Golf GTD 4 48,53 8,85 10,27 10,51 -0,24
Zafira 1 51 10,69 9,39 9,25 0,14
Zafira 1 72,1 19,91 10,07 9,94 0,13
Zafira 1 90,53 31,57 10,02 9,85 0,17
Zafira 4 50,86 10,74 9,29 9,27 0,02
Zafira 4 51,1 10,95 9,20 9,16 0,04
Zafira 4 70,39 20,45 9,35 9,31 0,04
Zafira 4 85,69 31,65 8,95 8,79 0,16
Na nasledovnom obrázku je uvedené porovnanie priebehu spomalenia zaznamenaného
mobilom Samsung Galaxy S5 mini (zelená farba) a decelerometrom XL Meter™ Pro Gamma
(červená farba). Z tohto priebehu je zrejmá veľmi dobrá zhoda zaznamenaných priebehov. Pre
vyhodnotenie strednej hodnoty brzdného spomalenia zo záznamu vytvoreného mobilným
telefónom bol vytvorený software s názvom Diag, ktorý umožňuje jednak načítať a graficky
znázorniť zaznamenaný priebeh, ale tiež filtrovať dáta a jednoducho vypočítať strednú
hodnotu počas intenzívneho brzdenia. Na požiadanie ho je možné poskytnúť ďalším znalcom.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
131
Obr. 20 - Porovnanie priebehov spomalenia
Fig. - 21 Deceleration development comparison
Metodika vyhodnotenia strednej hodnoty brzdného spomalenia pomocou záznamu z
mobilného telefónu bola rovnaká ako pri maraniach pomocou decelerometra XL Meter™ Pro
Gamma.
7 VYHODNOTENIE SPOMALENIA POMOCOU VIDEOZÁZNAMU
Pomocou vhodného videozáznamu (ktorý umožňuje vyhodnotiť čas t1 a dráhu s1 resp. s2) je
možné vypočítať spomalenie vozidla podľa nasledovného vzťahu:
kde:
s1 – dráha, ktorú vozidlo prekoná za čas t1 (minimálne 3 m) [m]
t1 – čas za ktorý vozidlo prekonalo dráhu s1 [s]
s2 – dráha, ktorú vozidlo prekoná po zastavenie v konečnej polohe (minimálne 3 m).
Zhotovenie takéhoto videozáznamu však vyžaduje určitú prípravu, nakoľko pre dosiahnutie
dobrej presnosti je potrebné zabezpečiť, aby dráha s1 bola minimálne 3 m a taktiež aby dráha
s2 bola minimálne 3 m. Počas pohybu vozidla na dráhe dráha s1 aj s2 musí byť vozidlo
nepretržite intenzívne brzdené. Vzdialenosť s1 je potrebné vyhodnotiť s presnosťou cca ± 3
cm a preto je potrebné aby bol videozáznam realizovaný z relatívne malej vzdialenosti od
vozidla pri dobrom rozlíšení (čím je zabezpečená dobrá rozpoznateľnosť detailov na
videozázname pri určení vzdialenosti s1) a kolmo na pohyb vozidla. Vzdialenosť s2 je
postačujúce určiť pomocou miesta, kde vozidlo zastaví v konečnej polohe a to aj keď dôjde k
efektu, že vozidlo pri brzdení výjde zo záberu. Vhodné je preto na vozovku nakresliť čiaru
(kolmú na pohyb vozidla), ktorá je na videozázname viditeľná a po meraní zamerať
vzdialenosť od tejto čiary po konečnú polohu vozidla. Scéma a princíp tohto merania je
uvedená na obrázku 12.
Obr. 22 – Schéma merania
Fig. 12 – Measurement scheme
Nevýhodou tejto metodiky merania je jednak skutočnosť, že stredná hodnota spomalenia je
vyhodnotená v rámci úseku s1+s2, kde nie je možné zachytiť prípadný efekt vyšších hodnôt
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
132
spomalenia na začiatku brzdenia. K začiatku intenzívneho brzdenia však musí dôjsť ešte pred
začiatkom úseku s1. Ďalšou nevýhotou tohto prístupu je náročnosť na prípravu merania, ako i
časová náračnosť pri vyhodnotení úsekou s1 a častu t1 z videozáznamu. Pri vyhodnotení s1 a t1
je vhodné využiť známe rozmery na vozidle (napríklad rázvor vozidla), prípadne si na bok
vozidla nalepiť dve značky a pomocou týchto ustáliť s1 a následne vyhodnotiť t1. Najväčšou
výhodou tejto metódy je jej ekonomická nenáročnosť. Pri porovnávacích meraniach
vykonávaných autormi tohto článku bola zistená maximálna odchýlka (strednej hodnoty
spomalenia vyhodnotenej z videozáznamu a strednej spomalenia vyhodnotenej z údajov z
decelerometru XL-meter) cca 0,3 m/s2
.
8 ZANECHANÉ STOPY
V rámci všetkých vykonaných meraní nastali iba tri prípady, kedy vznikla počas brzdenia
viditeľná a vyhodnotiteľná stopa v dlhšom úseku ako 1m, a to na úseku č. 2 a pri vozidle VWPassat
a použitých zimných pneumatikách.
Na nasledovných troch grafoch (obr. 13) je uvedený priebeh spomalenia počas brzdenia, kedy
vznikla viditeľná brzdná stopa, pričom zvislou čiarou (v ľavej časti grafu) je označené miesto
vo vzdialenosti 26,3 m (resp. 38,1m a 78,4 m) od miesta zastavenia vozidla (od predných
kolies). Viditeľná a zameraná dĺžka stôp v danom prípade bola 26,3m (resp. 38,1m a 78,4 m).
Z uvedeného vyplýva, že brzdná stopa vznikla už približne v polovici nábehu plného
brzdného účinku, resp. na konci nábehu plného brzdného účinku.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
133
Obr. 23 – Priebeh spomalenia pri zanechaní stopy
Fig. 24 – Deceleration procedure of the case with leaving the trace
Na obr. 14 je zaznamenaný charakter brzdnej stopy, viditeľný tesne po brzdení vozidlom
VW-Passat na úseku č. 2.
Obr. 25 – Stopa po brzdeni vozidla VW-Passat
Fig. 26 – The braking trace of the vehicle VW-Passat
Veľmi krátke (cca 30 cm) a dobre viditeľné stopy v mieste zastavenia predných kolies vznikli
tiež pri meraní vozidla Škoda Rapid a najmä na úseku č. 2. Vo väčšej vzdialenosti od miesta
konečnej polohy boli tieto stopy voľným okom veľmi ťažko rozpoznateľné (viď obr. 15).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
134
Obr. 27 – Stopy po brzdeni vozidla Škoda Rapid
Fig. 28 – Braking traces of the vehicle Škoda Rapid
Vyhodnotením spracovaných dát ďalej možno konštatovať, že nebola zistená korelácia medzi
počiatočnou rýchlosťou, z ktorej bolo vozilo intenzívne brzdené a strednou hodnotou
spomalenia a tiež, medzi zaťažením vozidla (jedným, alebo dvoma pasažiermi) a strednou
hodnotou spomalenia.
9 POROVNANIE ODCHÝLKY PRÍSTROJOV
Za účelom porovnania nameraných hodnôt veličiny (stredná hodnota spomalenia počas
plného brzdného účinku) troma rôznymi prístrojmi (Corevit, XL- Meter™ Pro Gamma a
Beltronics Vector FX2), boli vykonané opakované merania s vozidlom Citroen C6. Merací
povrch tvoril asfaltový povrch letiska. Počiatočná rýchlosť vozidla na začiatku intenzívneho
brzdenia bola 60 km/h, 80 km/h a 100 km/h. V tabuľke 15 sú uvedené vyhodnotené stredné
hodnoty spomalenia vozidla Citroen C5 už uvedenou metodikou.
Tab.27 – Namerané a vyhodnotené údaje
Tab. 28 – Measured and evaluated data
V [km/h]
a [m/s2
]
Corevit
a [m/s2
]
XL-Meter
a [m/s2
]
Beltronics
odchýlka od Corevit Δa [m/s2
]
XL-Meter Beltronics
80 9,19 9,10 9,15 0,09 0,04
80 9,06 9,15 9,08 -0,09 -0,02
100 9,34 9,37 9,35 -0,03 -0,01
100 9,08 9,12 9,11 -0,04 -0,03
100 9,09 9,12 9,19 -0,03 -0,10
60 9,33 9,26 9,02 0,07 0,31
60 9,00 9,06 9,09 -0,06 -0,09
Pri vyhodnotení nameraných údajov bolo zistené, že prístoroj Beltronics Vector FX2 nie je
vhodný na meranie veličiny strednej hodnoty spomalenia počas intenzívneho brzdenia,
nakoľko počas intenzívneho brzdenia (tesne pred zastavením vozidla) dochádzalo samovoľne
k ukončeniu záznamu, takže priebeh veličiny spomalenia v niektorých prípadoch nebol
zaznamenaný až po zastavenie vozidla. Vo väčšine prípadov bola síce odchýlka strednej
hodnoty spomalenia vyhodnotená z dát prístoja Beltronics menšia ako hodnota vyhodnotená z
dát zanamenaných pomocou XL-metra, avšak v jednom prípade bola zistená odchýlka až 0,31
m/s2
. Maximálna odchýlka spomalenia zisteného pomocou XL-metra bola 0,09 m/s2
.
10 ŠTATISTICÉ VLASTNOSTÍ VELIČINY SPOMALENIA VOZIDLA
POČAS INTENZÍVNEHO BRZDENIA
Za účelom analýzy vlastností náhodnej veličiny (stredná hodnota spomalenia počas plného
brzdného účinku) boli vykonané opakované merania s rôznymi vodičmi s vozidlom Citroen
C6. Merací povrch tvoril asfaltový povrch letiska. Jednotlivé merania boli zaznamenávané
tromi prístrojmi súčasne a to: Corevit, XL- Meter™ Pro Gamma a Beltronics Vector FX2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
135
Počiatočná rýchlosť vozidla na začiatku intenzívneho brzdenia bola 60 km/h. Po jednotlivých
meraniach bola prestávka aby došlo k vychladnutiu brzdových kotúčov. Vykonaných bolo
celkom 28 meraní. Po vyhodnotení jednotlivých meraní bol spracovaný graf početnosti
hodnôt (strednej hodnoty spomalenia počas plného brzdného účinku) je zobrazený na obrázku
16.
Obr. 29 – Graf početnosti
Fig. 30 – Frequency graph
Za účelom zistenia, aké rozdelenie pravdepodobnosti má hodnota brzdného spomalenia počas
plného brzdného účinku bol použitý prístup testovania štatistických hypotéz. Predpokladáme,
že namerané hodnoty sú náhodným výberom z normálneho rozdelenia.
Budeme teda testovať hypotézu H0: namerané hodnoty sú náhodným výberom z normálneho
rozdelenia, oproti hypotéze H1: namerané hodnoty nie sú náhodným výberom z normálneho
rozdelenia.
Pre testovanie bol použitý Pearsonov χ2
test dobrej zhody. Testovacím kritériom je veličina:
𝜒2
= �
(𝑛𝑖 − 𝑛𝑝𝑖)2
𝑛𝑝𝑖
𝑚
𝑖=1
kde:
npi sú teoretické početnosti, ktoré vypočítame ako súčin rozsahu výberového súboru n a pi t.j.
pravdepodobnosti výskytu hodnôt znaku z i-teho intervalu za predpokladu, že by platila
nulová hypotéza.
Pravdepodobnosti pi určíme pomocou distribučnej funkcie teoretického rozdelenia
uvažovaného v nulovej hypotéze, teda podľa nasledovného vzťahu:
𝐹(𝑥) =
1
√2𝜋𝜎
� 𝑒
−
(𝑥−𝑎)2
2𝜎2
𝑑𝑥
𝑥
−∞
kde:
a – stredná hodnota základného súboru,
σ – smerodajná odchýlka základného súboru,
x – sledovaná veličina (v našom prípade spomalenie).
2 2
5
6
4
5
2
1 1
0
1
2
3
4
5
6
7
8,55 8,7 8,85 9 9,15 9,3 9,45 9,6 9,75
početnosť
spomalenie (m/s/s)
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
136
Keďže nepoznáme ani strednú hodnotu ani smerodajnú odchýlku základného súboru,
použijeme odhad týchto parametrov, pričom pre odhad strednej hodnoty použijeme
aritmetický priemer nameraných hodnôt:
𝑥̅ =
1
𝑛
� 𝑥𝑖
𝑛
𝑖=1
kde:
xi – jednotlivé namerané hodnoty,
n – počet nameraných hodnôt.
a pre odhad smerodajnej odchýlky použijeme výberovú smerodajnú odchýlku:
𝑆 = �
1
𝑛
�(𝑥𝑖 − 𝑥̅)2
𝑛
𝑖=1
Pre pravdepodobnosť pi platí:
pi = F(xi+1) - F(xi)
pričom platí:
V nasledovnej tabuľke sú uvedené namerané hodnoty zoradené do príslušnej triedy
a vypočítaná je hodnota npi. Keďže Pearsonov χ2
test dobrej zhody dáva dobré výsledky za
podmienky, že npi > 5 je potrebné tieto intervaly (kde uvedená podmienka nie je splnená)
zlúčiť.
V tabuľke 16 sú uvedené namerané hodnoty zoradené do príslušnej triedy pri zohľadnení
zlúčenia intervalov tak, aby v každom intervale bola splnená podmienka npi > 5.
Tab.29 – Výpočet testovacieho kritéria
Tab. 30 – Testing criteria calculation
Z uvedenej tabuľky vyplýva, že hodnota testovacieho kritéria χ2
je v predmetnom prípade
0,791.
Trieda (xi ; xi+1) F(xi+1) Početnosť ni pi n pi
(𝒏𝒊 − 𝒏𝒑𝒊) 𝟐
𝒏𝒑𝒊
( -∞; 8,925) 0,287 9 0,287 8,036 0,116
(8,925; 9,075) 0,496 6 0,209 5,847 0,004
(9,075; 9,225) 0,706 4 0,210 5,880 0,601
(9,225; +∞) 1,000 9 0,294 8,237 0,071
∑=28 ∑=1 ∑=0,791
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
137
Pre testovanie bola zvolená hladina významnosti testu α = 0,01. V takomto prípade je
pravdepodobnosť toho, že testovacie kritérium bude spadať do kritickej oblasti 1 %. Počet
stupňov voľnosti je daný nasledovným vzťahom:
ν = r – k – 1 = 4 – 2 – 1 = 1
kde:
r – počet tried, do ktorých bol rozdelený náhodný výber (po zlúčení tried),
k – počet neznámych parametrov základného súboru (stredná hodnota, smerodajná
odchýlka)
Ďalej bola vypočítaná kritická hodnota 𝜒0,01
2
(1)= 6,6 , ktorá oddeľuje oblasť prípustných
hodnôt a kritickú oblasť. Keďže kritická hodnota je väčšia ako vypočítaní testovacie kritérium
χ2
= 0,791, hypotézu H0 (že náhodný výber nameraných spomalení vozidla počas
intenzívneho brzdenia má Gaussovo rozdelenie) prijímame.
Porovnanie početnosti nameraných údajov spomalenia vozidla počas intenzívneho brzdenia
(bordová farba) a početnosti, ktorá vyplýva z Gaussovho rozdelenia so strednou hodnotou a =
9,078 m/s2
smerodajnou odchýlkou σ = 0,272 m/s2
(modrá farba) je zobrazené na obr. 17.
Obr. 31 – Porovnanie početnosti
Fig. 32 – Frequency comparison
Z uvedeného vyplýva, že veličina stredná hodnota spomalenia počas intenzívneho brzdenia je
náhodnou veličinou s Gaussovým rozdelením.
11 ZÁVER
Autori článku predložili súbor vykonaných a vyhodnotených meraní strednej hodnoty
spomalenia počas intenzívneho brzdenia viacerých súčasných vozidiel na suchom
povrchltovej vozovky, a v menšej miere aj na mokrom povrchu vozovky. Poukázali na
možnosti merania spomalenia rôznymi postupmi a s použitím rôzneho prístrojového
vybavenia.
Zaujímavým výsledkom sú jednak hodnoty spomalenia na suchom povrchu, ale tiež
prekvapivo vysoké hodnoty spomalenia na mokrom povrchu, kedy vozidlo Škoda Superb
dosahovalo hodnoty spomalenia v rozpätí 8,84 až 9,98 m/s2
. Bola tiež preukázaná skutočnosť,
že meraná veličina stredná hodnota spomalenia je náhodnou veličinou, ktorá má normálne
tzv. Gaussovo rozdelenie.
0 0
2 2
5
6
4
5
2
1 1
0 00 0,1
0,6
1,6
3,3
5,2
6,1
5,3
3,4
1,6
0,6
0,2
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8,25 8,40 8,55 8,7 8,85 9 9,15 9,3 9,45 9,6 9,75 9,9 10,05
početnosť
spomalenie (m/s/s)
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
138
Autori tohto článku by sa na záver chceli poďakovať spoločnosti Autoprofit s.r.o. Galanta,
autorizovaný predajca vozidiel zn. Škoda, VW a Seat, ktorá zapožičala vozidlá na vykonanie
väčšiny meraní.
12 LITERATÚRA
[1] Burg, H. – Moser A. Handbuch Verkehrsunfall-rekonstruktion. Wiesbaden:
Vieweg+Taubner, 2009. ISBN 978-3-8348-0546-1
[2] Rábek, V. Vybrané postupy analýzy dopravních nehod. EDIS, 2009, VPRA-SCO-2009-
06-02.
PROBLEMATIKA NEHODOVÉHO DĚJE NA MINI OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE
THE ISSUE OF THE ACCIDENT COURSE AT THE MINI-ROUNDABOUT
Ivana Mahdalová1)
, Tomáš Malina2)
ABSTRAKT:
Článek se zabývá specifickou problematikou nehodového děje na mini okružní křižovatce
v souvislosti s konkrétní dopravní nehodou, která se zde udála. Obecně na okružních
křižovatkách v České republice platí, že řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravní
značkou "Kruhový objezd" společně se značkou "Dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v
jízdě vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu. Přitom pravidla silničního provozu
nespecifikují dostatečně pravidla pro jízdu na okružní křižovatce, která je v mnohém odlišná
od jízdy v klasické křižovatce. Navíc na miniokružní křižovatce při současném vjíždění dvou
vozidel na dvou sousedních vjezdech nejede v dané chvíli fakticky žádné z nich po kruhovém
objezdu, a to vzhledem k jeho minimální velikosti. Přesto si musejí oba řidiči dát vzájemně
přednost, jinak nutně dojde ke střetu. Článek poukazuje na absenci pravidel pro dávání
přednosti v jízdě na okružní křižovatce v takových situacích a na důsledky, které při
nedostatečném zajištění rozhledu na křižovatce v praxi vyústily v dopravní nehodu se
zraněním.
ABSTRACT:
The article deals with the specific issue of the accident course at the mini-roundabout in
connection with a particular traffic accident that happened there. Generally, at the
roundabouts in the Czech Republic, the driver entering at a roundabout which is marked by
road sign "Roundabout" in conjunction with a "Give way!" must to give priority to vehicles
traveling on the roundabout. But, the traffic rules do not specify enough the rules for driving
on the roundabout, which is in many ways different from driving in a classic intersection.
Moreover, at the mini-roundabout if two vehicles entering on two adjacent entries, in fact
none of them does move on the roundabout in this moment, due to minimal size of this
roundabout. Nevertheless, one driver must give priority to another, or a crash will happen
inevitably. The article points out the absence of traffic rules for the giving priority on the
roundabout in such situations and the consequences that with insufficient sight distance at an
intersection resulted in the traffic accident with injuries.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Dopravní nehoda; mini okružní křižovatka; pravidla silničního provozu; přednost v jízdě;
rozhled na křižovatce.
KEYWORDS:
Accident; mini-roundabout; traffic rules; right of way; intersection sight distance.
1)
Mahdalová, Ivana, doc. Ing. Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéště 1875/17, Ostrava-Poruba,
telefon 602 645 411, ivana.mahdalova@centrum.cz
2)
Malina, Tomáš, Ing., V-projekt s.r.o., Poděbradova 1702/61b, 702 00 Ostrava, telefon 603 827 360,
malina@vprojekt.com
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
140
1 ÚVOD
Článek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost s náhledy znalců z různých oborů při
výkladu problematiky nehodového děje na mini okružní křižovatce, a to na příkladu konkrétní
dopravní nehody se zraněním, která skončila soudním výrokem o vině řidiče osobního
motorového vozidla Fiat s tím, že nevěnoval náležitou pozornost situaci v silničním provozu a
nepřiměřenou rychlostí nejméně 41 km/h, která neumožňovala bezpečný průjezd okružní
křižovatkou, na tuto označenou dopravní značkou „Kruhový objezd“ společně se značkou
„Dej přednost v jízdě!“ vjel v době, kdy již po okružní křižovatce projíždělo osobní motorové
vozidlo Škoda, tuto projel přímo přes její střední část a vozidlu Škoda tak neumožnil dokončit
jízdu po okružní křižovatce, neboť při jízdě částečně po okružní křižovatce a částečně levou
stranou vozidla po středové části okružní křižovatky narazil levou přední částí svého vozidla
do levé zadní části vozidla Škoda, v důsledku čehož došlo k poškození obou vozidel a rovněž
ke středně těžkému zranění řidičky vozidla Škoda, čímž porušil důležité povinnosti, dané mu
ustanovením § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona 361/2000 Sb. o provozu na
pozemních komunikacích, tedy jinému z nedbalosti ublížil na zdraví tím, že porušil důležitou
povinnost uloženou mu podle zákona.
Při širší podrobné analýze nehodového děje, s přihlédnutím k ustanovením platných právních
a technických předpisů vztahujících se k okružním křižovatkám, však situace není zdaleka tak
jednoduchá ani jednoznačná. Rozhodnutí soudu bylo založeno na akceptování závěrů pouze
jednoho ze znaleckých posudků vypracovaného znalcem v oboru doprava, ekonomika a
strojírenství, který spočíval v analýze možného průběhu nehodového děje s využitím
simulačního výpočtového programu Virtual Crash, verze 2.2. Oba autoři tohoto příspěvku
jsou znalci v oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní, oba mají dlouholetou zkušenost s
projektováním dopravních staveb, a oba jsou také auditory bezpečnosti pozemních
komunikací. Oba jsou spoluautory Ministerstvem dopravy schválené cetrifikované metodiky
Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích [1], navíc Ing.
Malina je autorem aktuálně platných Technických podmínek Ministerstva dopravy TP 135
Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích [2]. V následujícím
textu autoři předkládají širší rozbor nehodového děje s přihlédnutím ke stavebnímu
uspořádání předmětné okružní křižovatky, poukazují na rizikovost jednostranné analýzy
nehodového děje pouze na základě použití simulačního programu, a také na nedostatečnost
současné právní úpravy pravidel silničního provozu pro jízdu na okružní křižovatce.
2 OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA OBECNĚ
Pravidla pro stavební uspořádání okružních křižovatek v České republice se řídí zejména
příslušnými ustanoveními ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
[3] a již zmíněným technickým předpisem TP 135 Projektování okružních křižovatek na
silnicích a místních komunikacích [2]. Obdobné technické předpisy založené na podobných
zásadách existují i v zahraničí. Je-li křižovatka umístěna v obci, vztahuje se na ni také
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací [4]. Pravidla dopravního provozu se pak řídí
příslušnými ustanoveními zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.
2.1 Definice okružní a miniokružní křižovatky
Okružní křižovatka je druh úrovňové křižovatky, která má okružní jízdní pás ve tvaru
mezikruží, nebo ve tvaru jemu blízkém, na níž je silniční provoz veden jednosměrným
objezdem kolem středového ostrova proti směru hodinových ručiček od vjezdu ke zvolenému
výjezdu. Průměr vnějšího okraje okružního jízdního pásu je větší než 23 m. [2]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
141
Miniokružní křižovatka se vyznačuje tím, že má průměr vnějšího okraje okružního jízdního
pásu menší nebo roven 23 m a středový ostrov je řešen jako plně pojížděný s odlišným
povrchem co do struktury povrchu, příčného profilu, popřípadě barvy, a to pro průjezd větších
vozidel. Návrhová rychlost je v celé křižovatce včetně vjezdů a výjezdů 30 km/h. [2]
2.2 Rozhledové poměry na okružní křižovatce
Rozhledové poměry jsou důležitým prvkem pro bezpečné uspořádání okružní křižovatky a
jsou detailně upraveny v TP 135 [2]. Řidič přijíždějící k okružní křižovatce o vnějším
průměru do 50 m i k miniokružní křižovatce musí mít rozhled na délku pro zastavení s
ohledem na provoz vozidel na okružním jízdním pásu křižovatky (viz Obr. 1), a to na vjezdu
v úseku 15 m od vnějšího okraje okružního jízdního pásu až po vjezd na okružní jízdní pás
rozhled do vzdálenosti 25 m:
• na okružní jízdní pás,
• na předchozí vjezd, je-li v této vzdálenosti připojen,
• na následující výjezd, pokud je v této vzdálenosti připojen.
Obr. 1 – Rozhledové poměry na vjezdu do okružní křižovatky o vnějším průměru D < 50 m a
na vjezdu do miniokružní křižovatky. [2]
Fig. 1 – Sight conditions at the entry to the roundabout with inscribed diameter D <50 m
and at the entry to the mini roundabout.
Těmto požadavkům musí být přizpůsobeno řešení okružní křižovatky, a to jak vlastní
geometrické prvky, tak i umístění překážek rozhledu v okolí křižovatky (včetně zeleně).
2.3 Průjezd okružní křižovatkou
Na okružní křižovatku vjíždějí všechna vozidla odbočením vpravo a pohybují se jednosměrně
po okružním jízdním pásu proti směru hodinových ručiček k požadovanému výjezdu, na
kterém odbočují vpravo. Na miniokružní křižovatce je průjezd větších vozidel ojediněle
možný tak, že miniokružní křižovatkou projedou jako průsečnou křižovatkou, tj. přes
zpevněný středový ostrov.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
142
Bezpečnost dopravy na okružní křižovatce je dána návrhovou a dovolenou rychlostí na
vjezdech a na okružním jízdním pásu křižovatky. Návrh okružní křižovatky musí zajistit
potřebné snížení rychlosti před vjezdem na křižovatku s možností zastavit před okružním
jízdním pásem. Při návrhu okružní křižovatky je nutno věnovat zvýšenou pozornost
zdůraznění nutnosti snížit rychlost již na příjezdech k okružní křižovatce, v odůvodněných
případech i fyzickými nebo psychologickými překážkami (vložení směrového oblouku o
malém poloměru, zúžení jízdních pruhů, umístění dělicích ostrůvků ještě před směrovacími
ostrůvky na vjezdu do okružního jízdního pásu).
Stavební uspořádání na vjezdu by tedy mělo být upraveno tak, aby řidič před vjezdem do
okružní křižovatky byl fyzicky nucen ke snížení jízdní rychlosti na úroveň odpovídající
návrhové rychlosti, kterou je možno bezpečně projet směrovým zakřivením na vjezdu, na
okružním jízdním pásu a na výjezdu. V případě miniokružní křižovatky tedy na návrhovou
rychlost 30 km/h. Shodu návrhové a očekávané jízdní rychlosti lze ověřit prostřednictvím tzv.
mezní rychlosti.
Pojem „průjezdnost okružní křižovatky“ pak vyjadřuje fyzickou možnost průjezdu vozidel
křižovatkou s ohledem na vlastnosti a rozměry vozidla a geometrické uspořádání a rozměry
křižovatky.
2.4 Mezní rychlost
Při ověření návrhu geometrických prvků okružní křižovatky a rozhledů lze vycházet z mezní
rychlosti podle ČSN 73 6102 [3]. V místech, kde v okolí posuzovaného místa je takové
dopravně technické uspořádání, které donutí řidiče snížit rychlost (např. směrový oblouk), lze
mezní rychlost v souladu s článkem 5.2.9.1.1 v ČSN 73 6102 vypočítat podle vzorce:
(1)
kde:
vm je mezní rychlost (km/h);
R poloměr směrového oblouku (m);
f využitelná hodnota součinitele adheze, pro výpočet dosažitelné rychlosti se uvažuje
f = 0,25;
p dostředný příčný sklon (%)
Použitelnost mezní rychlosti v reálném provozu ověřoval Ing. Michal Radimský, Ph.D. při
přípravě návrhu revize ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic [5]. Při prováděných
měřeních reálných jízdních rychlostí vozidel ve směrových obloucích o různých poloměrech
bylo zjištěno, že 85 % řidičů projíždí fakticky rychlostí cca o 5 km/h nižší, než je mezní
rychlost vypočtená pro daný poloměr směrového oblouku podle vzorce (1).
2.5 Jízda okružní křižovatkou podle pravidel provozu na pozemních komunikacích
Obecně pro jízdu křižovatkou platí ustanovení § 22 odst. 1 zákona 361/2000 Sb. o provozu na
pozemních komunikacích: „Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci
označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí
dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní
komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty
přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.“
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
143
Jízdu okružní křižovatkou upravuje velmi stručně § 22 odst. 5 zákona 361/2000 Sb. takto:
„Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami "Kruhový objezd"
společně se značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Kruhový objezd" společně se značkou
"Stůj, dej přednost v jízdě" musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech
jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a
hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.“
Standardně disciplinovaný řidič, dbalý ustanovení § 22 odst. 1 a 5, přijíždějící k okružní
křižovatce označené dopravní značkou "Kruhový objezd" společně se značkou "Dej přednost
v jízdě!" zkontroluje situaci před sebou na vjezdu, a pokud před ním není jiné vozidlo čekající
na vjezd do křižovatky, zkontroluje situaci před sebou na okružním jízdním pásu směrem
k nejbližšímu výjezdu vpravo, zda zde náhodou právě nezastavuje vozidlo opouštějící okružní
křižovatku např. z důvodu dávání přednosti chodcům na výjezdovém paprsku, a dále věnuje
pozornost již jen vozidlům přijíždějícím po okruhu v přikázaném směru jízdy, tj. z jeho
pohledu zleva, protože právě těmto vozidlům by měl logicky dát přednost (okružní jízdní pás
je pro něj v dané situaci onou hlavní komunikací ve smyslu § 22 odst. 1). Případně monitoruje
řidič i situaci vlevo na blízkém předcházejícím vjezdu, jestli zde není vozidlo, které již
zahájilo manévr vjíždění na okružní jízdní pás, kterému by také měl dát přednost. Po ověření,
že zleva se neblíží žádné vozidlo, pokračuje v jízdě na okružní jízdní pás.
Řidič tedy postupuje intuitivně, protože takto podrobně danou situaci zákon 361/2000 Sb. o
provozu na pozemních komunikacích neřeší. Nicméně právě pro takový sled jízdních úkonů
se ověřují rozhledové poměry na okružní křižovatce podle TP135 [2].
A už vůbec zákon 361/2000 Sb. neřeší pravidla provozu na miniokružní křižovatce. Tam
totiž, vzhledem k malému průměru vnějšího okraje okružního jízdního pásu, v situaci, kdy
současně přijíždějí ke křižovatce vozidla na dvou sousedních vjezdech, nejede v rozhodném
okamžiku fakticky žádné z nich po kruhovém objezdu, a to vzhledem k jeho minimální
velikosti. Přesto si musejí oba řidiči dát vzájemně přednost, jinak nutně dojde ke střetu.
Z logiky postupu obdobného jako na klasické okružní křižovatce by měl řidič přijíždějící
k miniokružní křižovatce označené dopravní značkou "Kruhový objezd" společně se značkou
"Dej přednost v jízdě!" dávat přednost vozidlu přijíždějícímu v přikázaném směru jízdy po
okruhu, tj. z jeho pohledu zleva, resp. vozidlu na blízkém předcházejícím vjezdu nalevo,
jestliže se zde vyskytuje vozidlo, které již zahájilo manévr vjíždění na okružní jízdní pás,
nebo které se nachází tak blízko před vjezdem do miniokružní křižovatky, že s ohledem na
jeho okamžitou rychlost již nemůže bezpečně zastavit před hranicí křižovatky. Takový postup
by naplňoval ustanovení § 5 odst. 1 písmeno b) zákona 361/2000 Sb., totiž že povinností
řidiče je věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních
komunikacích. Navíc není zákonem řešena ani možnost vjíždění na zpevněný středový ostrov.
Absence podrobnějších zákonných pravidel pro jízdu miniokružní křižovatkou vyústila
nakonec v pozoruhodné soudní rozhodnutí, které lze interpretovat tak, že řidič by měl na
miniokružní křižovatce vlastně dávat přednost zprava.
3 CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTNÉ OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Miniokružní křižovatka, na které se udála následně popisované dopravní nehoda, vznikla
přestavbou z původní úrovňové průsečné křižovatky. Křižovatka je umístěna v městské
sídlištní zástavbě. Stavební dispozice je zřejmá z Obr. 2. Jednotlivé paprsky křižovatky jsou
označeny postupně písměny S (sever), V (východ), J (jih) a Z (západ). Střed miniokružní
křižovatky je plně pojížděný s dlážděným povrchem.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
144
Obr. 2 – Ortofotomapa předmětné miniokružní křižovatky (upraveno). [5]
Fig. 2 – Orthophotomap of the mini roundabout.
Obr. 3 – Dráha pro nejrychlejší průjezd vozidla na severním vjezdu miniokružní křižovatky.
Fig. 3 – Trajectory for the fastest passage of of vehicle at the northern entry.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
145
Křižovatkou je ve směru východ – západ vedena autobusová linka MHD, proto jsou oba
parsky, východní (V) i západní (Z), vedeny prakticky v přímém směru přes miniokružní
křižovatku a na vjezdech nejsou žádné retardující prvky, protože ty by autobusům prakticky
znemožnily průjezd křižovatkou. Miniokruřní křižovatkou projíždějí autobusy přímo přes
k tomu účelu přizpůsobený pojížděný středový ostrov (jako na průsečné křižovatce). Pohled
řidiče přijíždějícího k okružní křižovatce ze západního paprsku ilustruje Obr. 4.
Obr. 4 – Pohled na příjezd k miniokružní křižovatce ze západního vjezdu.
Fig. 4 – View of the entrance to the mini roundabout from the western approach.
Vjezd do miniokružní křižovatky ze severního paprsku (S) je s ohledem na mimořádně
nepříznivé rozhledové poměry, omezené těsně přiléhající zástavbou a vzrostlou zelení,
usměrněn šikanou, která nutí řidiče k opakované trojnásobné změně směru jízdy po velmi
malých poloměrech. Minimální zjištěný poloměr dráhy pro nejrychlejší průjezd má hodnotu
19,6 m v ose pohybu vozidla. Trajektorie vozidla na příjezdu k miniokružní křižovatce ze
severního parsku je zřejmá z Obr. 3. Na příjezdu k severnímu vjezdu do miniokružní
křižovatky je řidič limitován nejprve zprava podélně parkujícími vozidly, následně zleva
podstavci (sokly) dopravních značek uprostřed vozovky a nakonec vysazeným obrubníkem
vpravo bezprostředně před vjezdem na okružní jízdní pás. Pohled řidiče přijíždějícího
k okružní křižovatce ze severního paprsku ilustruje Obr. 5.
Obr. 5 – Pohled na příjezd k miniokružní křižovatce ze severního vjezdu.
Fig. 5 – View of the entrance to the mini roundabout from the northern approach.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
146
4 POPIS KONKRÉTNÍ DOPRAVNÍ NEHODY
Na výše popsané miniokružní křižovatce došlo k dopravní nehodě zmíněné v úvodní kapitole
tohoto příspěvku. Nehoda se udála v časných odpoledních hodinách na suché vozovce,
viditelnost nebyla nijak snížena v důsledku povětrnostních vlivů. U obou řidičů byl vyloučen
alkohol. Oba řidiči byli dobře obeznámení s místní úpravou provozu, neboť křižovatkou často
projíždějí, protože v jejím blízkém okolí bydlí. Vozidlo Fiat přijíždělo k miniokružní
křižovatce ze severu, vozidlo Škoda přijíždělo ze západu. Na křižovatce došlo ke střetu, kdy
Fiat levou přední částí narazil do levé zadní části Škody. Po nehodě se vozidlo Škoda
v důsledku nárazu otočilo téměř o 180° a zastavilo se ve východním výjezdu při pravém
okraji vozovky (otočené do protisměru), přičemž nárazem se aktivovaly ve voze airbagy.
Událost proběhla beze svědků. Situaci před nehodou, v okamžiku střetu a po nehodě
dokumentují Obr. 6 až 8. Stav vozidel po nehodě je zřejmý z Obr. 9.
Obr. 6 – Situace před nehodou.
Fig. 6 – Situation before the accident.
Obr. 7 – Pravděpodobná situace v okamžiku střetu.
Fig. 7 – Probable situation at the time of crash.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
147
Obr. 8 – Situace po nehodě dle policejního protokolu.
Fig. 8 – Situation after the accident according to the police report.
Obr. 9 – Stav vozidel po nehodě.
Fig. 9 – Cars after the accident.
K průběhu události řidič Fiatu vypověděl, že v době, kdy zahájil manévr najíždění do okružní
křižovatky (severním vjezdem), nebylo na okružní křižovatce žádné vozidlo, a ani napravo na
západním vjezdu žádné vozidlo nebylo. Po najetí do křižovatky zaznamenal, že ze sousedního
pravého (tedy západního) vjezdu náhle vjíždí do křižovatky vozidlo Škoda, které předtím
neviděl, neboť už byl plně soustředěný na sledování dopravní situace nalevo od svého vjezdu
(tedy směrem k potenciálně přijíždějícím vozidlům s právem přednosti v jízdě po kruhovém
objezdu), protože je zde velmi špatný rozhled. Před křižovatkou přibrzdil a v daném
okamžiku podle jeho odhadu mohl jet rychlostí 30 až 40 km/h. Protože nedaleko bydlí, hodlal
po průjezdu křižovatkou přímo v severo – jižním směru jako obvykle zaparkovat své vozidlo
bezprostředně za jižním výjezdem při pravém okraji komunikace. Po najetí do křižovatky
zaregistroval, že mu před jeho vozidlo najelo z pravé strany ze západního vjezdu osobní
vozidlo červené barvy, a začal intenzivně brzdit. Vzhledem k minimální vzájemné vzdálenosti
obou vozidel však již nedokázal střetu zabránit a narazil levou přední částí svého vozidla do
levé zadní části vozidla Škoda. Při intenzivním brzdění již nekorigoval směr jízdy započaté na
vjezdu, proto je patrná brzdná stopa na pravé části středového ostrova. Po nehodě ve snaze
zamezit případné další kolizi s nějakým jiným vozidlem odjel z plochy okružní křižovatky
jižním výjezdem, kde vozidlo odstavil při pravém okraji komunikace. Podle jeho tvrzení vjelo
vozidlo Škoda do křižovatky rychle a těsně před ním, tzv. na poslední chvíli, a bezprostředně
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
148
mu zkřížilo jízdní dráhu bez toho, aby mu řidička dala přednost v jízdě, jak určuje dopravní
značení před křižovatkou, protože on se v té chvíli již nacházel na okružní křižovatce a byl už
přední částí vozidla před středovým ostrovem. Řidička druhého havarovaného vozidla Škoda
údajně bezprostředně po nehodě nesouhlasila s přivoláním policie, ale on přesto polici
k nehodě volal. A protože řidička podle něj jevila známky šoku, přivolal také záchranku.
Řidička vozidla Škoda k dané události vypověděla, že projížděla okružní křižovatkou
v přímém směru od západu k východu, před svým najetím do křižovatky na okružní
křižovatce žádné vozidlo neviděla, viděla pouze tmavé vozidlo blížící se ke křižovatce
z jejího pohledu zleva (tedy ze severního vjezdu), které ale bylo podle ní před kruhovým
objezdem v relativně větší vzdálenosti, kterou však nedokáže blíže vymezit, a vjela tedy do
křižovatky. Pak již jen zaznamenala náraz a kouř ve vozidle, který, jak později zjistila,
souvisel s aktivací airbagů. Svou rychlost nedokázala odhadnout, tvrdila pouze, že v tom
okamžiku měla zařazený druhý rychlostní stupeň. Od airbagu utrpěla úraz podvrtnutím krční
páteře a otřes mozku.
5 PROBLEMATIKA ANALÝZY NEHODOVÉHO DĚJE
5.1 Analýza nehodového děje s využitím simulačního výpočtového programu
K nehodě byl na vyžádání Policie ČR vypracován znalecký posudek znalcem v oboru
doprava, ekonomika a strojírenství, který spočíval v analýze nehodového děje s využitím
simulačního výpočtového programu Virtual Crash, verze 2.2. Podle něj mělo vozidlo Fiat
vjíždět do okružní křižovatky střední rychlostí 45 km/h v technicky přijatelném rozmezí 41 až
49 km/h, zatímco vozidlo Škoda jelo střední rychlostí 32 km/h v technicky přijatelném
rozmezí 29 až 35 km/h. Z technického pohledu na základě provedené simulace měl řidič
vozidla Fiat vjet na kruhový objezd v době, kdy řidička vozidla Škoda po kruhovém objezdu
již jela. Tedy řidič vozidla Fiat měl přizpůsobit jízdu tak, aby umožnil řidičce vozidla Škoda
dokončit jízdu po kruhovém objezdu. Podle tohoto posudku měl řidič vozidla Fiat možnost
dané dopravní nehodě zabránit, kdyby před vjezdem na kruhový objezd pozorně sledoval
vozidla jedoucí po kruhovém objezdu, svou jízdu zpomalil, případně zastavil a řidičce vozidla
Škoda umožnil dokončit jízdu po kruhovém objezdu.
Řidič Fiatu nesouhlasil se závěry tohoto prvního znaleckého posudku, protože to by
znamenalo, že měl vlastně dát přednost vozidlu přijíždějícímu zprava. Trvá na tom, že nehoda
se udála jinak, že řidička vozidla Škoda mu nedala přednost a vjela do křižovatky na poslední
chvíli nepřiměřeně vysokou rychlostí, zatímco on rozhodně nejel v tom okamžiku rychlostí
vyšší než 40 km/h, neboť do křižovatky s ohledem na stavební uspořádání není podle něj ani
možné vjet ze severního vjezdu vyšší rychlostí. Vzhledem k tomu, že sám má praxi
v používání simulačních programů (např. AutoTURN) k ověřování průjezdnosti křižovatek
při zpracování projektové dokumentace, obstaral si přístup k simulačnímu výpočtovému
programu Virtual Crash stejné verze, v jaké byl vypracován posudek, a nasimuloval průběh
nehodového děje tak, jak se podle něj ve skutečnosti odehrál, tj. s opačným poměrem
výchozích rychlostí obou vozidel, přičemž dosáhl stejných trajektorií obou vozidel při stejné
výsledné poloze vozidla Škoda po nehodě. Následně si na vlastní žádost nechal vypracovat
další znalecký posudek znalcem v oboru doprava a ekonomika, který analýzou ve stejném
simulačním výpočtovém programu sice nevyloučil, že se průběh nehodového děje mohl
odehrát podobně, jak uvádí první znalecký posudek, nicméně také prokázal, že při zadání
opačného poměru rychlostí vozidel Fiat a Škoda lze nasimulovat průběh pohybu vozidel
v křižovatce při stejné výsledné poloze vozidla Škoda.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
149
5.2 Hodnocení křižovatky z pohledu auditora bezpečnosti pozemních komunikací
Z pohledu auditora bezpečnosti pozemních komunikací je možno konstatovat, že severní
vjezd do miniokružní křižovatky je s ohledem na nepříznivé rozhledové poměry správně
vybaven fyzickými zklidňujícími prvky, které usměrňují rychlost vozidla před nájezdem do
křižovatky na úroveň odpovídající návrhové rychlosti 30 km/h podle TP 135 [2].
Jako vážná bezpečnostní rizika však lze klasifikovat absenci jakýchkoliv zklidňujících prvků
na východním i západním vjezdu do miniokružní křižovatky. Řidiči na obou těchto vjezdech
nejsou nijak psychologicky ani fyzicky nuceni ke snížení rychlosti jízdy při příjezdu
k okružní křižovatce a kombinace se zpevněným pojížděným středovým ostrovem umožňuje
přímý průjezd křižovatkou vysokou rychlostí podstatně převyšující hodnotu návrhové
rychlosti 30 km/h. Záleží zde pouze na disciplinovanosti a svědomí jednotlivého řidiče, zda
přizpůsobí rychlost jízdy s ohledem na blížící se křižovatku, na které je mu dopravní značkou
uloženo dávat přednost, nebo zda dodrží alespoň v obci nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h.
5.3 Analýza z pohledu znalce v oboru stavebnictví
Z pohledu znalce v oboru stavebnictví pro odvětví stavby dopravní je možno konstatovat, že
je velmi nepravděpodobné, až nemožné, aby vozidlo projelo severním vjezdem do
miniokružní křižovatky vyšší než mezní rychlostí. Tato byla stanovena orientačně výpočtem
podle vzorce (1) pro poloměr trajektorie vozidla R=21,4 m bezprostředně před vjezdem do
miniokružní křižovatky a standardní příčný sklon vozovky p=2,5% na hodnotu vm=27,3 km/h.
Vstupní hodnoty pro výpočet byly zjišťovány z mapového podkladu, pro přesné určení mezní
rychlosti by bylo potřebné podrobné geodetické zaměření polohopisu a výškopisu předmětné
okružní křižovatky. Na severním vjezdu je však nepravděpodobné dosažení rychlosti vyšší
než 30 km/h, s uvažovanou tolerancí ±15 % na nepřesnost měření v mapě je to pak
maximálně rychlost 34,5 km/h.
Naopak rychlost vozidla na západním vjezdu není nijak omezena stavební úpravou, záleží
pouze na úvaze jednotlivého řidiče a je limitována fakticky jen jeho aktuálním psychickým
rozpoložením a technickými možnostmi vozidla.
5.4 Problematika právního posouzení
Soud si vyžádal doplnění prvního znaleckého posudku a při rozhodování nakonec nezohlednil
závěry druhého protichůdného znaleckého posudku, protože shledal, že první přizvaný znalec
se logicky a přesvědčivě vyjádřil k příčinám dopravní nehody a bylo jednoznačně prokázáno
zavinění nehody řidičem Fiatu. Ve věci nebylo nepřipuštěno další dokazování.
Faktem je, že na miniokružní křižovatce se vozidlo fyzicky pohybuje po okružním jízdním
pásu pouze ve velmi krátkém časovém úseku a vzdálenosti mezi sousedními vjezdy jsou
minimální. Rozměrově půdorys prakticky odpovídá tvaru původní průsečné křižovatky, jejíž
přestavbou miniokružní křižovatka obvykle vzniká. Konkrétně v popisovaném případě (viz
Obr. 10) je délka jízdní dráhy od hranice křižovatky na severním vjezdu ke koliznímu bodu na
úrovni osy sousedního západního vjezdu pouze cca 9 m, což odpovídá pouhému dvojnásobku
délky osobního vozidla. Při jízdě odpovídající návrhovou rychlostí 30 km/h (stanovenou
TP 135) trvá průjezd této dráhy pouhou 1 sekundu. To je hodnota reakční doby, se kterou se
počítá při stanovení délky rozhledu pro zastavení podle ČSN 73 1010 [4]. Je obtížně
představitelné reálné dávání přednosti v jízdě na příkaz značky „Dej přednost v jízdě!“ při tak
„nepatrném“ pohybu vozidla po kruhovém objezdu. V takové situaci skutečně rychlejší
vyhrává, protože kdo se ocitne na kruhovém objezdu dříve, a může se přitom jednat o zlomek
vteřiny, mé dle zákona přednost, a druhý řidič je logicky viníkem pak již neodvratného střetu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
150
Obr. 10 – Vzdálenost od hranice křižovatky ke koliznímu bodu.
Fig. 10 – Distance between roundabout boundary and conflict point.
6 SHRNUTÍ
Znalecký posudek, který byl soudem akceptován, vycházel z evidentní skutečnosti, že vozidlo
s naraženou zádí (Škoda) muselo projíždět místem střetu logicky dříve, než vozidlo, které do
jeho zádi narazilo svou přední částí (Fiat). Soustředil se však jen čistě na technické provedení
simulace nehodového děje a pouze na jednu možnou verzi události podle výpovědi zraněné
řidičky vozidla Škoda, aniž by zohlednil skutečnost, že vjetí vozidla Fiat do předmětné
okružní křižovatky severním vjezdem rychlostí vyšší než 40 km/h je prakticky vyloučené
vzhledem k fyzickým retardujícím prvkům na tomto vjezdu.
Druhý znalecký posudek ve svých závěrech zohlednil i druhou možnou verzi události podle
výpovědi řidiče vozidla Fiat a prokázal, že stejný nehodový děj lze relevantně nasimulovat i
při zadání opačného poměru rychlostí obou vozidel.
Skutečností zůstává, že vozidlo Škoda muselo být v místě střetu dříve než vozidlo Škoda, ale
událost se v souladu s výpovědí řidiče Fiatu také mohla odehrát (a zřejmě i odehrála) tak, že
vozidlo Škoda, které nemělo na svém příjezdu k okružní křižovatce západním vjezdem žádné
retardující prvky, vjelo do křižovatky sice později než vozidlo Fiat, ale podstatně vyšší
rychlostí, protože se řidička domnívala, že to ještě „stihne“, takže vůbec nebrzdila a
v okamžiku střetu byla již větší částí vozidla za kolizním bodem, zatímco zpočátku pomaleji
jedoucí a následně intenzivně brzdící vozidlo Fiat (viz brzdné stopy) právě v tom okamžiku
kolizního bodu dosáhlo.
Kdyby byl pro zhodnocení stavebního stavu předmětné křižovatky přibrán další znalec
z oboru stavebnictví, specializovaný na dopravní stavby, a kdyby byl připuštěn v rámci
dokazování vyšetřovací pokus, mohl soud získat všestrannější pohled na celý průběh nehody
jako podklad pro objektivní rozhodování. Není vyloučeno, že výsledný závěr o zavinění
nehody by pak mohl vyznít jinak, ať už ve prospěch obviněného řidiče v důsledku
nejednoznačnosti důkazů, nebo uznáním spoluviny obou účastníků na celé události.
7 ZÁVĚR
Z výše uvedeného je zřejmé, že dávání přednosti na miniokružní křižovatce není zákonem
uspokojivě řešeno. Každý řidič je na příjezdu k takové křižovatce vystaven právní nejistotě,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
151
jak správně postupovat, aby nebyl v případě nehody označen za viníka události. Je nanejvýš
žádoucí, aby došlo k odpovídající zákonné úpravě pravidel provozu, která by ukládala řidiči
blížícímu se k okružní křižovatce (a to nejen k miniokružní křižovatce) povinnost dávat
přednost nejen vozidlům pohybujícím se po kruhovém objezdu, ale také vozidlu
přijíždějícímu zleva nejbližším vjezdem, jestliže toto již zahájilo manévr vjíždění na kruhový
objezd a je zřejmé, že jeho bezpečné zastavení před hranicí kruhového objezdu již není
možné. Pro zvýšení právní jistoty řidičů by také bylo vhodné osazovat před miniokružní
křižovatkou, bez ohledu na možnosti rozhledu, spolu se značkou „Kruhový objezd“ značku
„Stůj, dej přednost v jízdě!“, což by mohlo napomoci ke zpřehlednění situace a navázání
očního kontaktu mezi řidiči při vjezdu do křižovatky, a také by zajistilo podstatné snížení
vjezdových rychlostí.
Současně článek poukazuje na riziko jednostranného hodnocení průběhu nehody pouze na
základě analýzy nehodového děje s využitím simulačního výpočtového programu, protože
tento postup nemusí poskytnout vždy jednoznačný a jediný možný výsledek, zejména
v situaci nejednoznačné právní úpravy posuzované dopravní situace.
8 LITERATURA
[1] MAHDALOVÁ, Ivana, MALINA, Tomáš. Projektování okružních křižovatek na
silnicích a místních komunikacích – metodika. Certifikovaná metodika ev.č. 014/13-06-
2011_UM. Osvědčení Ministerstva dopravy č.j. 82/2011-520-TPV/8. Ostrava: VŠB-TU
Ostrava, 2011, 34 s.
[2] MALINA, Tomáš. TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních
komunikacích. Technické podmínky Ministerstva dopravy. Ostrava: V-projekt s.r.o.,
2005. 30 s (plus přílohy).
[3] ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích. Praha: Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012. 157 s.
[4] ČSN 73 6110 Projektování místních komunikacích. Praha: Český normalizační institut,
2006. 126 s.
[5] RADIMSKÝ, Michal, MATUSZKOVÁ, Radka. Revize ČSN 73 6101 Projektování silnic
a dálnic. Prezentace pro vstupní jednání revize ČSN 73 6101. Brno: Fakulta stavební
VUT v Brně, 17. srpna 2016. 24 s.
[6] Mapy.cz [online]. Dostupné z: http://www.mapy.cz
HODNOCENÍ KOMPATIBILITY POŠKOZENÍ KOLIZNÍCH OBJEKTŮ
METODOU PŘEKRYTÍ SNÍMKŮ
COMPATIBILITY ASSESSMENT OF DAMAGED OBJECTS BY METHOD OF
OVERLAPPING IMAGES
Vlastimil Rábek1)
ABSTRAKT:
Jedním z typických znaleckých úkolů je nepochybně posouzení slučitelnosti (kompatibility)
deformací a stop na objektech, které měly vzájemně kolidovat (kompatibilita geometrická,
materiální a energetická). V současnosti je zejména v Německu tamními znalci za účelem
posouzení tzv. geometrické kompatibility poškození hojně využívána metoda překrytí snímků.
Je však třeba již při zhotovení fotodokumentace dodržovat určité metodické zásady, aby
získané výsledky byly dostatečně přesné a tedy prakticky upotřebitelné.
ABSTRACT:
One of the typical tasks for accident experts is without doubt an assessment of the
compatibility of deformations on objects that were supposed to collide. Nowadays especially
in Germany widely used for this purpose the method of overlapping images. It should have
when making the photos follow certain methodological principles to the obtained results are
sufficiently exact and therefore practically to use.
KLÍČOVÁ SLOVA:
kompatibilita poškození, dopravní prostředek, překrytí snímků, pravidla použití.
KEYWORDS:
compatibility damage, vehicle, overlapping images, usage rules.
1 ÚVOD
Při technickém posuzování kompatibility (slučitelnosti, korespondence) poškození na
objektech, které měly vzájemně kolidovat je třeba respektovat určité principy, názvosloví,
metodiku a rozčlenění této problematiky, aby znalec mohl poté správně formulovat závěry
svého znaleckého zkoumání. Tento metodický rámec je důležitý, aby znalec „v dobré víře“
neposoudil a nezařadil chybně například nějaký nezvyklý případ či aby se dokonce úplně
„neztratil“ v rámci vedení argumentační výstavby k jeho technickému řešení.
Rozlišujeme kompatibilitu geometrickou, energetickou a materiální. V praxi je třeba ještě
navíc rozlišovat tomu nadřazené pojmy, a to kompatibilitu plnou a částečnou. Potom
přirozeně existuje úplná nekompatibilita stop a poškození, která se v současnosti v oboru
pojistných podvodů na motorových prostředcích v ČR vyskytuje v nepoměrně menším
množství případů, než tomu bylo například před rokem 2000. I pokud kolizní objekty
vykazují určité jasné shody v deformačních oblastech, potom je třeba, zejména v případech
s podezřením na manipulovanou pojistnou událost, ještě dávat pozor na to, že veškerá
poškození nemusela vzniknout při jedné události. V praxi se totiž také stává, že podvodníci
šikovně vedeným nárazem překrývají předešlá poškození či oblasti (s výskytem vážných
provozních vad různých agregátů) určitého dopravního prostředku či přivodí alespoň formální
1)
Vlastimil Rábek, Ing., PhD., znalec Olomouc
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
153
náraz již nezávisle poškozených vozidel, ať již se jedná o jedno či vícero vozidel. Proto tedy
část zkoumaných poškození tedy může být kompatibilní a část nikoli, jedná se tedy v souladu
s výše uvedeným o případ částečné kompatibility.
Základní myšlenkou geometrické kompatibility je, že každé markantní stopě na vozidle
musí být dán nějaký (kontaktní) protějšek na kolizním partnerovi, podobně jako každému
vyvýšení zubu klíče odpovídá protikus v zámku, do něhož klíč tzv. „pasuje“ [1]. Pokud
existuje celý soubor geometricky vzájemně korespondujících poškození, otisků, vrypů apod.
na zkoumaných objektech, potom to znamená, že objekty skutečně kolidovaly, protože
dostatečné množství geometricky přesně vzájemně rozmístěných a tvarově slučitelných
vzájemných poškození objektů je tak těsnou a jedinečnou shodou, kterou lze principiálně
přirovnat k neopakovatelnosti otisku papilárních linií prstu konkrétního lidského jedince.
Posouzení geometrické kompatibility je tedy nadřazeno přinejmenším posouzení energetické
kompatibility, pro svou spolehlivost, stabilitu a jednoznačnost. Také z tohoto důvodu se tato
práce věnuje metodě překrytí snímků, což je jedna z nejpoužívanějších pracovních metod
německých znalců pro posouzení geometrické kompatibility poškození dopravních
prostředků.
Porovnání intenzit deformačního přetvoření vozidel je také v praxi nazýváno posouzením
energetické kompatibility. Je nezbytné, aby se znalec v tomto ohledu opíral o dostatečně
široký soubor srovnávacích případů a disponoval hlubokými praktickými i teoretickými
znalostmi ohledně konstrukce, tuhostního uspořádání a deformačního chování jednotlivých
typů dopravních prostředků [1]. V ČR i zahraničí bylo podáno množství nepravdivých
znaleckých posudků, které byly postaveny na bázi „energetické nekompatibility poškození“,
protože znalec neměl dostatečné zkušenosti s danou problematiku či v „dobré víře naletěl na
nějakou anomálii“. Například ještě donedávna byly desítky kompatibilních případů „podjetí
nárazníků osobních vozidel“ klasifikovány jak zaměstnanci pojišťoven, tak bohužel i znalci,
jako případy „jasné“ energetické nekompatibility. Podobně znalci dosud činí chyby při
posouzení případů s nárazem do zádě vozidla vybaveného tažným zařízením (jak energeticky,
tak dle výšky otisku „koule“ na chladiči při vzájemném „šplhání“ vozidel) či do kategorie
„oblíbených omylů“ patří i nepochopení aplikace kriteriálních podmínek pro inicializaci
prvků zádržného systému, pokud vozidlo zachytí o překážku jen některou částí podvozku.
Tuhostní anomálie deformačních oblastí vozidel také „zmátly“ nejednoho znalce, kdy tento
oblasti poškození zcela nesprávně označil za nekompatibilní, ačkoli ve výsledku se třeba
skutečně jednalo „jen“ o úmyslné najetí, které lze posoudit až na bázi prověření
„plauzibility“, tedy technického prověření hodnověrnosti vylíčených příčin a průběhu
škodné události. Dle názoru autora tohoto příspěvku, by se měl znalec „velkým obloukem“
vyhnout posouzení energetické kompatibility, pokud nemá v tomto oboru dostatečně
dimenzovaný a pečlivě utříděný archív a také dostatečné znalosti a zkušenosti. Jako výmluvný
příklad (jen) zdánlivé nekompatibility uvádí odborná literatura [1] v kap. 6.1.4.3. na obr.
6.1.14c snímky vozidla Opel Omega a Opel Vectra, kdy se jednalo o pečlivě prověřovanou
pojistnou událost, viz obr. 1. Z hlediska míry a hloubky přetvoření obou vozidel Opel zde
existují pozoruhodné rozdíly, avšak tento případ je jak geometricky tak i energeticky
kompatibilní a navíc nebylo ani jedno z vozidel v minulosti poškozeno v rámci jiné škodné
události. Při vzájemném kontaktu došlo k působení přídě vozidla Opel Omega proti oblasti
tuhého B-sloupku vozidla Opel Vectra a takto vzniknul tento „nezvyklý nepoměr rozsahu
poškození“. Pokud budeme běžnou rychlostí krájet nožem měkké máslo, nemůžeme rozumně
očekávat vznik trvalých deformací na noži.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
154
Celá přední část vozidla Opel Omega byla posunuta směrem dozadu
… deformace na boku zasaženého vozidla Opel Vectra jsou markantně méně hluboké
Obr. 1 – Příklad výrazného rozdílu v rozsahu poškození kolizních vozidel
Fig. 1 – Example of significant difference in the extent of damage vehicle collision
V ČR dále máme značné rezervy, co se týče fyzikálně-chemického vyhodnocení stop
z poškozeného povrchu vozidla - jedná se tedy o určité materiální posouzení kompatibility
nárazu. Tento typ vyhodnocení stop je založen zejména na aplikaci fyzikálních metod
pro druhovou identifikaci nanesených materiálů (např. lak, plast, pryž), viz například odborná
literatura [3]. Pokud policista například do protokolu o nehodě uvede, že se při ohledání jevil
nakontaktovaný odstín modrého laku na povrchu vozidla poněkud světlejší, než odstín
modrého laku na spolukolizním vozidle, potom toto může být u soudu bráno jen jako
subjektivní názor policisty. V zahraničí jsou pro objasnění sporných škodných událostí občas
využívána specializovaná pracoviště, která disponují elektronovými mikroskopy,
spektrometry a databankou srovnávacích materiálů (zejména Německo, Švýcarsko, Francie).
Pokud například dojde v ČR k dopravní nehodě s ujetím, potom se věnuje analýze
„zbytkových stop“ velká pozornost, neboť společenská nebezpečnost takového trestného činu
je velmi vysoká. Avšak v případě objasňování pojistných podvodů není ani zdaleka
vynakládána takováto energie k zajištění a k následnému „fyzikálně-chemickému“ využití
materiálních stop, byť se stále jedná o trestný čin.
Primárním krokem při posouzení celkové kompatibility poškození dopravních prostředků
je tedy posouzení geometrické kompatibility. V této fázi řešení bychom se tedy ještě neměli
zabývat porovnáním intenzit deformačního přetvoření vozidel (energie, tuhosti apod.) a
úvahami nad výškovou korespondencí deformací a stop na vozidlech. Tyto otázky hrají v
případě potřeby roli až v rámci rozšířené analýzy kompatibility, která je však již
nadbytečná, v případě, že není splněna podmínka již samotné geometrické kompatibility. Lze
toto chápat i jako přetržení logického řetězce prvků (kroků) nutných pro dovození celkové
kompatibility [1].
Mezi znalci v ČR bohužel neexistuje ani dostatečně široký konsenzus nad tím, kde vlastně
končí hranice technického typu posouzení a kam až „zajít“ při formulaci výsledků znaleckého
zkoumání [5]. Existují i poměrně extrémní názory, že technický znalec by se vůbec neměl
zabývat technickým posouzením plauzibility škodné události a tuto „en block“ přenechat
právnímu typu posouzení. Těžko však vyžadovat po osobě s právním vzděláním, aby
fundovaně posoudila řidičské jednání, možnosti pozorování, reakční dobu, způsob a intenzitu
prováděných manévrů, dlouhodobý tlak řidiče na věnec volantu proti překážce - tato
problematika má ryze technický obsah a je tedy typicky technickým okruhem otázek pro
znalce. Vždyť i u klasické analýzy dopravních nehod se znalec běžně vyjadřuje ke způsobu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
155
reakce a manévrování řidičů. Technické posouzení plauzibility je však důležitou kategorií pro
všeobecné posouzení plauzibility, které je již věcí právní, neboť již obsahuje mnoho
indikátorů, poukazů a informací z prostředí osob, vozidel apod., které již zpravidla nemají
technický obsah. V Německu tento typ diskuze proběhl již před mnoha lety a v současnosti
tam již existuje ustálené názvosloví předmětné problematiky, kdy také výklad mezí
kompetence znalce v oboru posuzování sporných škodných událostí dosáhnul, jak v trestněprávním
tak i v občansko-právním řízení, určitého široce respektovaného konsenzu, což je
zřetelně vidět i v pracích prakticky všech významných tamních autorů, publikujících k dané
problematice. Zajímavý je názor renomovaného kolegy Dipl.-Ing. Klause-Dietera Brösdorfa,
který „odpíračům“ kompetence soudního znalce k posouzení technické plauzibility vždy
s tajemným úsměvem vzkazuje, že: „Posouzení technické plauzibility přece není nic
jiného, než posouzením časoprostorové kompatibility“, a tento typ posouzení přece zcela
jistě patří nám - technikům [6]. I v Německu však každý znalec pro technické posouzení
sporných škodných událostí používá „svůj“ typ formulací, který si „za ta léta“ vytvořil,
kterému věří, a konečně který se mu osvědčil v praxi. Tedy míra „sjednocení“ ani tamního
prostředí ohledně posuzování sporných škodných událostí není nějaká „absolutní“, což je jen
dobře, protože jen tak se mohou vyvíjet názory a přístupy. Ve výsledku se právě tak může náš
obor pohybovat někam dále.
2 HLAVNÍ ZÁSADY PRO POŘÍZENÍ SNÍMKŮ
2.1 Motivace
V předchozí kapitole „1 ÚVOD“ bylo uvedeno, že nejpoužívanější pracovní metodou pro
posouzení geometrické kompatibility poškození dopravních prostředků je metoda překrytí
snímků. Kvalitní a vhodně pořízené snímky obou kolizních objektů jsou tedy logicky
stěžejními vstupními podklady pro tento analytický úkon. Proto je tedy již při pořízení
fotodokumentace mít na paměti určité hlavní zásady, jinak bude tato metoda zcela
nepoužitelná, či dosažené výsledky mohou být zbytečně zatíženy chybami a zkresleními.
2.2 Typy snímků, základní pravidla
Při dokumentaci poškození dopravních prostředků rozlišujeme 4 typy snímků [1], [6]:
• Snímky souhrnné (resp. přehledné) přes rohy vozidla, viz obr. 2
• Snímky souhrnné (přehledné) vzhledem k poškozené oblasti, viz obr. 3
• Snímky přechodové (resp. spojovací), ortogonální pohled (k polodetailním a detailním
snímkům), viz obr. 4
• Polodetailní a detailní snímky, většinou ortogonální pohled, viz obr. 7, 8
Smyslem pořízení souhrnných snímků je především celková dokumentace stavu vozidla a
jeho identifikace, viz obr. 2. Sada snímků by měla dokumentovat i nepoškozené části
vozidla, tak aby byl komplexním způsobem dokumentován celkový stav vozidla. Právě proto
je třeba také pořídit fotodokumentaci vozidla „přes jeho rohy“, aby „šikovně“ pořízená
fotodokumentace nemohla na celkovém vzhledu vozidla nic podstatného zastřít. Tento typ
snímků může přijít vhod při zpětném zkoumání předchozích či budoucích škodných událostí
na určitém vozidle (lakování, výměny resp. „přestrojení“ dílů, již existující poškození vozidla,
která mohou být uplatňována později, rozlícování dílů, poukazy na předchozí opravy atd.).
Z důvodu identifikace vozidla se standardně pořizují záběry na registrační značky, rámeček
registrační značky, VIN, typové štítky, identifikační údaje na všech sklech vozidla,
pneumatiky, vybrané identifikátory vozidla, identifikační čísla airbagů a řídicích jednotek,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
156
prvky mimořádné výbavy vozidla apod. Souhrnné snímky „přes rohy vozidla“ však nejsou ani
v náznaku upotřebitelné pro aplikaci „metody překrytí snímků“.
Obr. 2 – Schematický pohled na směry pořízení souhrnných snímků
Fig. 2 – Schematic view of overview vehicle images (over corner)
Pořízení souhrnných snímků poškozené oblasti vozidla slouží k zachycení tvarů vozidla a
polohy poškození a stop na vozidle v rovinné projekci, viz obr. 3. Pokud již v této fázi
přiložíme k vozidlu geometrické etalony (skládací či teleskopické nivelační latě) mohou být
tyto snímky již využitelné při aplikaci metody překrytí snímků. Vhodné je pořízení snímků
z větší vzdálenosti při využití objektivu s ohniskovou vzdáleností od 100 mm, čímž dojde
k redukci zkreslení snímku, který je principiálně dán středovým promítáním.
Obr. 3 – Pořízení souhrnných snímků poškozené oblasti vozidla
Fig. 3 – Creating of overview images of damaged vehicle area
Pořízení souhrnných a přechodových snímků poškozené oblasti vozidla také slouží
k zachycení tvarů vozidla a polohy poškození a stop na vozidle v rovinné projekci, viz obr. 4,
5, 6. Přiložení geometrických etalonů k vozidlu je již v této fázi pro aplikaci metody
překrytí snímků nezbytné. Nivelační lať je třeba přiložit vertikálně či horizontálně co
nejblíže ke zkoumané oblasti, ale tak aby nezakrývala poškození a stopy na vozidle. Tím
dojde k minimalizaci nepříznivého efektu, který je nazýván „paralaxou“, kdy paralaxa se také
označuje jako zdánlivý rozdíl polohy bodu vzhledem k pozadí při pozorování ze dvou
různých míst. Dále je žádoucí, aby snímky byly pořízeny ortogonálně vzhledem k vozidlu,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
157
tedy kolmo na zkoumanou oblast a současně tak, aby snímek nebyl zbytečně příliš stočen
vůči vodorovné resp. svislé rovině. Konečně je třeba, aby výška osy fotoaparátu přibližně
odpovídala výšce konkrétní zájmové poškozené oblasti vozidla. Jelikož přechodové
snímky jsou jakousi „vstupní branou“ ke snímkům polodetailním a detailním, velmi se v praxi
osvědčilo používat magnetické či nalepovací označníky stop a tzv. „šipky s milimetrovým
rastrem“, které se umísťují do blízkosti stop. Pokud totiž znalec pořídí například 25
detailních snímků nevýrazných stop (rýhy, škrábance, otěry …) potom tyto stopy nemusí být
na rozdíl od těchto snímků detailních vůbec patrné na snímcích souhrnných. Na straně druhé,
ale na snímcích detailních již není často zřejmé, kde se tato stopa přesně na povrchu vozidla
nachází, viz obr. 8. Proto již nejpozději na snímcích přechodových by měly být přiloženy jak
geometrické etalony, tak také označníky stop.
Obr. 4 – Pořízení souhrnných a přechodových snímků poškozené oblasti vozidla
Fig. 4 – Creating of overview and transition images of damaged vehicle area
Obr. 5 – Příklad souhrnného snímku poškozené oblasti vozidla - nárazová zkouška, [6]
Fig. 5 – Example of overview image of damaged vehicle area - crashtest, [6]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
158
Obr. 6 – Příklad přechodového snímku poškozené oblasti vozidla
Fig. 6 – Example of transition image of damaged vehicle area
Pouze detailní fotodokumentace polohy a charakteru jednotlivých stop často poskytují
informace pro konečné posouzení kompatibility a plauzibility, viz obr. 7, 8. Právě moderní
digitální technika pro snímání obrazu dovoluje, aby bylo možno pořídit velké množství
snímků bez toho aniž by toto představovalo podstatnější nárůst nákladů. Komplexní
fotodokumentace vozidla může bez problémů obsahovat 80 až 120 snímků, nebo také ještě
více. Často jsou nápomocny při zobrazování příslušných detailů variace úhlu pohledu a
rovněž tak použití, či nepoužití blesku. Využití blesku může vést ke znatelnému zisku
optických informací také za denního světla a slunečního svitu [2]. Přiložení jakéhokoli
vhodného měřítka ke snímku je zásadní, protože například u detailního snímku nějakého
drobného poškození (např. „důlku“) „utopeného“ v ploše vozidla je velmi nesnadné
odhadnout rozměry tohoto důlku a tento seriózním způsobem ve znaleckém posudku popsat.
Pořizovatel snímku by měl být schopen tento pořídit jak v režimu „makro“, tak i
„supermakro“. Zpravidla je upotřebení tohoto režimu snímání žádoucí v případech, kdy je
třeba na přechodech dílů dokladovat směr pokluzu mezi kolizními objekty (nakontaktování
laku na hranách, různé drobné „špóny“, okraje záseků atd.). Detailní snímky poškození
mohou ale nemusí být využity při aplikaci metody překrytí snímků, a to zejména dle
konfigurace podkladů a znaleckého úkolu vzhledem k řešenému případu. Pokud však detailní
snímky za daným účelem budou využity, potom je třeba opět respektovat zásady uvedené
výše (ortogonálním způsobem pořízený snímek, osa záběru směřuje ve výšce poškození
kolmo na zkoumanou oblast, vhodné využití geometrických etalonů atd. …).
Z hlediska určité filozofie přístupu k dokumentaci poškození kolizních objektů lze snímky
ještě rozdělit na snímky běžné a vyhledávací. Pořízení snímků vyhledávacích vyžaduje, aby
byly fundovaným způsobem a po případné demontáži částí vozidel nejprve účelově
vyhledány a teprve pak zdokumentovány určité skryté či nezřetelné stopy (například stopy
po předchozím zatížení bezpečnostních pásů - vyskytující se na sponách bezpečnostních pásů,
hluboká koroze na brzdných kotoučích, tzv. „zadření“ ložisek u klikového hřídele, či
provedení hrubě neodborné předchozí opravy vozidla). Pořizovatel snímků však musí mít
dopředu určité zkušenosti, vize a představy o tom, na kterém typu skrytých stop se může
„lámat chléb“ ohledně objasnění určitého případu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
159
Zejména v případě, kdy se nepojízdné poškozené vozidlo nachází ve stísněných prostorách a
nelze od vozidla tzv. „poodstoupit“, tak aby se podařilo zhotovit jediný souhrnný snímek celé
poškozené oblasti vozidla, osvědčilo se využít tzv. „sekvenčního“ snímkování. Snímky jsou
pořizovány systematicky, tedy postupně v určitém směru a za podobných podmínek snímání
určité scény (výška osy záběru, ohnisková vzdálenost, distance x-y), kdy je nezbytné přiložení
nějaké nivelační latě ve vodorovném směru. Vhodně pořízené snímky lze v případě potřeby i
elektronicky spojit ve snímek jediný, zachycující celou oblast poškození, viz obr. 6.
Obr. 7 – Pořízení detailních a polodetailních snímků poškozené oblasti vozidla
Fig. 7 – Creating of detailed images of damaged vehicle area
Obr. 8 – Příklad polodetailního snímku s přiloženým označníkem stop
Fig. 8 – Example of detailed image with attached pointer of traces
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
160
2.3 Kompletní výčet doporučení pro zhotovení kvalitní fotodokumentace s měřicí latí
[2]
• Použití digitálního fotoaparátu s vysokým rozlišením a kvalitním objektivem;
• nastavení fotoaparátu na vysoké rozlišení a minimální kompresi;
• ustavení vozidla na prostrannou a rovnou plochu;
• ortogonální ustavení fotoaparátu vzhledem k ose vozidla (příčně resp. podélně a
vodorovně);
• ustavení fotoaparátu do výšky té části snímané oblasti, která je předmětem zájmu;
• použití stativu zabezpečuje stabilní pozici fotoaparátu;
• svislá měřičská lať by měla být ustavena vertikálně, měla by se nacházet přibližně
uprostřed snímku a může být k objektu připevněna pomocí lepicí pásky, magnetu,
nebo svěrky s přísavkou;
• vertikálně a horizontálně orientované měřičské latě by měly být srovnány do svislé
roviny;
• jak vertikálně, tak i horizontálně orientované měřičské latě by měly být ustaveny k
poškozené oblasti co nejblíže (viděno z půdorysu), tedy jak je to jen možné;
• při použití zvětšovacích objektivů u digitálních fotoaparátů SLR (tzv. digitální
zrcadlovka), je žádoucí pro zachycení větších horizontálních úseků použití objektivu s
ohniskovou vzdáleností 100 mm a výše;
• sekvenční snímkování poškozené oblasti vozidla je nezbytné, když na místě prohlídky
vozidla stísněnější prostorové poměry neumožňují odstoupit dále od vozidla;
• použití horizontálně ustavené měřicí latě je nezbytné zejména v případě sekvenčního
snímkování;
• pokud mají různé objektivy určitý překryv rozsahu ohniskových vzdáleností měl by
být použit objektiv s nižším rozsahem ohniskových vzdáleností, avšak měl by být
nastaven v rámci tohoto rozsahu na nejvyšší (vyšší) hodnotu ohniskové vzdálenosti;
• optimální, a nikoli maximální využití šířky a výšky snímku, pro zachycení daného
objektu;
• dávat přednost objektivům s velkou, pevně danou ohniskovou vzdáleností před
zvětšovacími (zoom) objektivy.
3 PROFIL METODY PŘEKRYTÍ SNÍMKŮ
3.1 Stručně k názvosloví
Pod pojmem „kontaktní plocha“ se rozumí rovinný průmět oblasti nárazu, viz obr. 4, 5. Z
tohoto průmětu lze snadno odměřit rozměry dílů vozidla a jejich výšku nad rovinou vozovky.
U kontaktních profilů rozlišujeme dvě hlavní roviny řezu. Kontaktní stranový (boční)
profil můžeme obdržet při bočním pohledu na obrysy čela, zádě či boku vozidla, viz
podrobně odborná literatura [1], [2] a [5]. Významným kontaktním profilem vozidla je také
přirozeně profil základní (půdorysný), který je vyjma tzv. DXF vyobrazení nesnadné získat.
Pokud tedy například dojde k nárazu přídě vozidla A do boku druhého vozidla B, potom je
zcela dostačující využít vhodný snímek kontaktní plochy boku vozidla B a snímek
kontaktního profilu vozidla A, přičemž se může jednat i o snímek nepoškozeného vozidla,
které je typově shodné s vozidlem A.
Nejprve je třeba, pokusit se vyhledat v rámci celého rozsahu poškození nějakou stopu s
výrazným tvarem resp. kresbou. Často se vyskytují např. charakteristické stopy jedinečně
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
161
formovaných otisků, většinou jde o otisk vyčnívajících dílů vozidla na hladkém rovném
plechovém povrchu karoserie druhého vozidla. Tímto způsobem zanechávají např.
světlomety, vlečná oka, koncovky výfuku, emblémy výrobců a kola vozidla na vhodných
kontaktních plochách ostře ohraničené a nepochybně přiřaditelné tvarové stopy. Při
relativních pohybech vozidel během jejich vzájemného kontaktu, které zahrnují více
centimetrů, dochází ke vzniku charakteristických škrábanců. Proto je potřebné rozlišovat mezi
kolizním uspořádáním vozidel při prvním dotyku a při nejhlubším vzájemném vniknutí [2].
3.2 K problematice výběru vhodných typů kolizí pro využití metody
Základem pro využití této metody jsou vhodné snímky obou kolizních objektů, viz kap. 2.2
a kap. 2.3. Tato metoda je vhodná pouze v případech tupých nárazů (tedy bez skluzu), kdy
reliéf příslušného kontaktního profilu (například přídě vozidla) se doslova „otiskne“ například
do oblasti boku druhého vozidla. Pokud například zaoblení nárazníku jednoho z kolizních
vozidel poškodí se skluzem celý bok druhého vozidla, potom se v žádném případě nejedná o
tupý otisk. I v tomto případě se v rámci posouzení geometrické kompatibility lze standardně
zabývat například korespondencí výšek poškození atd., avšak je třeba v drtivé většině případů
rezignovat na využití metody překrytí snímků.
3.3 Programové vybavení, základní principy
Základním předpokladem pro aplikaci metody překrytí snímků je vybavenost řešitele
vhodným programem, a to zpravidla grafickým editorem, který umožňuje současné
zpracování vícero snímků a jejich následné překrytí. Existuje více typů těchto programů,
od profesionálních (například Adobe Photoshop Elements 7 či CorelDRAW X3), přes tzv.
sharewarové programy (například dánský SmartMorph 1.52) až po programy, které jsou ke
stažení zdarma.
Před příchodem podobných programů někteří znalci využívali k posouzení geometrické
kompatibility kolizních objektů stejný princip, avšak tento realizovali pomocí dvou
průhledných fólií a barevných lihových fixů, kdy na pozadí vhodně zvětšených snímků
překreslovali na fólie kontaktní profily a kontury vozidel, poškození a stopy. V dalších
kapitolách tohoto příspěvku popsané operace se snímky bylo možno analogicky provést i při
využití průhledných fólií (zrcadlení, překrytí, natočení a posun). Konečně i dosažený výsledek
překrytí snímků (resp. kopií z nich - fólií) bylo možno fotograficky dokumentovat či případně
již vzájemně fixovanou sestavu dvou fyzických fólií připojit jako přílohu znaleckého
posudku.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
162
Obr. 9 – Příklad vhodných programů pro aplikaci metody překrytí snímků [6]
Fig. 9 – Example of suitable programs for the application method overlapping the images
Příslušné programy umožňují i různé „deformace“ uvnitř snímků, kdy tyto funkce jsou
vhodné spíše jako „hračičky“. Pro geometrickou analýzu kompatibility deformací jsou tyto
„vymoženosti“ nepotřebné, neboť od počátku přece usilujeme o zisk co nejméně
zkreslených a ortogonálně pořízených snímků kontaktních profilů či ploch. V rámci „módu
hračiček“ můžeme použít snímky například určité osoby a opice. Protože opice a člověk má
různou geometrii charakteristického trojúhelníku obličeje a každý záběr je osobitě jinak
pořízen, vyznačíme na oba snímky vzájemně si odpovídající barevné řídicí body, tedy oči,
nos, brada, uši, čelo, temeno hlavy, lícní kosti … apod. Při přechodu jednoho snímku ve
snímek druhý jiný putují tyto řídicí body postupně do polohy dané zmíněným druhým
snímkem. Algoritmus programu vždy vymezí mezi třemi řídicími body trojúhelník a společně
s nerovnoměrným pohybem řídicích bodů putují dle propočtů také body (pixely) uvnitř
trojúhelníků, tedy ve výsledku se „deformuje“ jeden snímek v celé ploše ve snímek druhý.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
163
Obr. 10 – Příklad analyticky nevyužitelných funkcí grafických programů
Fig. 10 – Example of the non-analytic usable functions of graphic programs
Například zde využitý program SmartMorph 1.52 vždy uživatele „přinutí“, aby na obou
snímcích řídicí body definoval, byť pro náš účel je deformace snímků nežádoucí, jak již bylo
podrobně vysvětleno. Autoři programu však pamatovali i na případy využití programu
k vážným účelům a v menu programu „Edit“ lze potvrdit položku „Add corner points“.
V tomto případě program umístí automaticky 4 řídicí body do rohů obou snímků a tím
tedy logicky k deformacím uvnitř snímků nedojde. Dále je možné snadno vytvořit video, kdy
jeden snímek bude kontinuálně přecházet v nekonečné smyčce ve snímek jiný, což zpravidla
platí u normálního i „hračičkového“ způsobu využití programu. Jeden snímek přechází
v druhý tak, že v rámci iteračního cyklu algoritmus programu se ve vzájemné vazbě mění
propustnost obou snímků a daný stav kontinuálně zobrazuje, proto přechod obyčejných
dvou snímků působí na pozorovatele jako videozáznam. Tedy jeden snímek se postupně
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
164
ztrácí a kontinuálně vystupuje snímek druhý. Tedy například: 1. krok snímek A – 0 %, snímek
B – 100 %, 2. krok snímek A – 1 %, snímek B – 99 % ……, 90. krok A – 89 %, snímek B –
11 % …. 101. krok A – 100 %, snímek B – 0 %. Pozorováním opakovaného přechodu
jednoho snímku ve snímek jiný (tzv. „ve smyčce“ - „play loop“) se můžeme soustředit na
jednotlivé vazby mezi kontaktními profily a kontaktními plochami překrytých snímků.
3.4 Základní popis práce s programem SmartMorph 1.52 [7]
Po načtení obou snímků, tedy dvakráte pomocí menu „File“ a „Open Image“ je třeba u
jednoho ze snímků nejprve přizpůsobit měřítko, aby si snímky odpovídaly velikostí, a to
pomocí menu „Image“, „Accommodate images“ a „Scale“. Učinit určité vozidlo pro daný i
jiný typ operace „aktivním“ lze obecně pomocí „Window“ a poté zvolit zcela dole v okně
„aktivitu“ zobrazení určitého vozidla. Zejména proto je využití geometrických etalonů na
snímcích velmi žádoucí. Změnu měřítka je však třeba provést zkusmo, tedy metodou „pokusů
a omylů“ až do žádoucího stavu, není možné zatáhnout myší na snímku nějakou vzdálenost
dle přiložené nivelační latě a poté programu numericky zadat velikost tohoto úseku, jak touto
funkcí disponují některé jiné grafické a analytické programy. Poté je třeba snímky vzájemně
vyrovnat, tedy natočit tak, aby byly dokonale ortogonálně ustavené vůči vozovce, pokud se
toto primárně nepodařilo již při pořízení snímků, tedy menu programu „Image“ a poté
„Rotate“. Dalším nezbytným krokem je zrcadlení jednoho ze snímků, které lze provést
pomocí menu „Image“ a poté „Mirror Image“. Důvod je logický, pořizovatel snímků je
postaven k deformačním oblastem obou kolizních objektů (vozidel) vždy čelem, avšak
korespondence stop a deformací na snímcích může nastat jen tehdy, pokud se oblast
poškození jednoho z vozidel budeme dívat virtuálně, jakoby „skrze“ toto vozidlo, přesně tak
jak si deformace obou vozidel vzájemně reálně přiléhají, tedy seřazeny prostě jedna za
druhou. Fyzicky přirozeně nemůžeme pořídit záběr povrchu vozidla „skrze“ toto vozidlo, ale
můžeme si pomoci tak, že snímek pořídíme klasicky a poté provedeme zrcadlení tohoto
snímku. Následně je třeba ustavit tahem myši snímky tak, abychom správně přiřadili jakýkoli
jasný realizovaný kontakt, tedy například okraj registrační značky vozidla A, jako kontaktní
profil otisku tohoto místa na vozidle B v rámci kontaktní plochy, opět menu „Image“,
„Accommodate images“ a „Move image“. V ideálním případě skutečně postačuje skutečně
jediný bod (či body dva - v případě vzájemného příčného náklonu vozidel v době kolize) a
ostatní reliéfní otisky se v případě kompatibilního nárazu a dodržení všech metodických zásad
pak zpravidla „přiřadí samy“. Až v této fázi je třeba použít již dříve popsanou funkci pro
vložení řídicích bodů do rohů obou snímků pomocí menu programu „Edit“ a „Add corner
points“. Dále je možné využít funkci pro „ořezání“ obou snímků, menu „Image“,
„Accommodate images“ a „Select crop area“. Není nutno ve všech případech vytvářet
video, velmi šikovným nástrojem je možnost statického krokování míry propustnosti obou
snímků pomocí scrollbaru v menu „Animation“, a poté „Test…..“. Výsledný stav uspořádání
a editace snímků lze standardně uložit pomocí menu „File“, a poté „Save as …..“. Program
obsahuje také nápovědu v angličtině, ovládání je velmi intuitivní, kdy lze využít jak klávesové
zkratky, tak i ikony.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
165
3.5 Demonstrace nezbytného postupu, krok za krokem - program SmartMorph 1.52
[7]
Obr. 11 – Příklad - dvakrát po sobě: „File“ a „Open Image“
Fig. 11 – Example - two-times consecutive: "File" and "Open Image"
Obr. 12 – Úprava měřítka: „Image“, „Accommodate images“ a „Scale“
Fig. 12 – Editing of scale: „Image“, „Accommodate images“ and „Scale“
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
166
Obr. 13 – Zrcadlit jedno z vozidel: „Image“ a „Mirror Image“
Fig. 13 – To make the mirror one of the vehicles: „Image“ and „Mirror Image“
Obr. 14 – Ustavení bodu kontaktu: „Image“, „Accommodate images“ a „Move image“
Fig. 14 – Provision of contact point: „Image“, „Accommodate images“ and „Move image“
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
167
Obr. 15 – Připojení 4 řidicích bodů: „Edit“ a „Add corner points“
Fig. 15 – Add of 4 control points: „Edit“ and „Add corner points“
Obr. 16 – Příklad - jeden z výsledků stavu propustnosti: „Animation“ a „Test“…..“
Fig. 16 – Example - One from the results of transparence: „Animation“ and „Test“…..“
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
168
3.6 Příklad docílených výsledků při praktickém využití metody překrytí snímků [6]
Propustnost 100 %
Propustnost 20 %
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
169
Obr. 17 – Dosažené výsledky při praktickém využití metody překrytí snímků 100, 20, 5 a 0 %
Fig. 17 – Practical results by overlap images method 100, 20, 5 and 0 %
Propustnost 5 %
Propustnost 0 %
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
170
Obr. 18 – Dovození kolizní polohy vozidel dle analýzy geometrické kompatibility
Fig. 18 – Infer the position of a vehicle collision according to analysis of geometric
compatibility
Primárně je třeba v rámci analýzy geometrické kompatibility poškození analyzovat
vzájemnou polohu vozidel v okamžiku vzniku jejich vzájemného „otisku“. Jak již bylo
uvedeno v kap. 3.1, je dále potřebné rozlišovat mezi kolizním uspořádáním vozidel
při prvním dotyku a při nejhlubším vzájemném vniknutí.
V této fázi zatím nikterak nepřihlížíme k problematice předpokládaného poklesu přídě vozidla
při brzdění, příčného naklánění vozidel či úhlu nárazu odvozeného například dle tvaru
křižovatky. Tento typ údajů je naopak nezávisle stanoven metodou geometrické
kompatibility a využit až v rámci prověření plauzibility, zda se objektivně zjištěné údaje
shodují s vylíčením škodné události.
Údaj o úhlu kolize je však třeba přímo odhadnout či dovodit pomocí jiných geometrických
či fyzikálních metod. Metoda překrytí snímků, využívající pouze snímky kolmých průmětů
kontaktních ploch a profilů příslušných kolizních objektů, totiž neumožňuje z logiky věci
exaktně dovodit konkrétní kolizní úhel těchto dvou objektů.
Odborná literatura [1], [2] obsahuje nejen podrobně zpracovanou metodiku, názvosloví,
doporučení a příklady k využití metody překrytí snímků, ale v podstatě kompletní moderní
encyklopedicky pojatou metodiku k technickému prověřování sporných škodných
událostí dopravních prostředků a posuzování tzv. „malých kolizí“ v oboru analýzy
běžných dopravních nehod. Obě stěžejní práce [1], [2] převzaté v rámci publikace [5] byly
publikovány renomovanými zahraničními autory. Odborná literatura [5] tedy obsahuje se
svolením autorů publikací [1], [2] nekrácený český překlad těchto prací, tedy včetně
veškeré grafiky a použité literatury.
4 PODĚKOVÁNÍ
Na závěr by autor této práce chtěl vyslovit srdečné poděkování kolegovi a příteli Dr. Dipl.Ing.
Michaelu Weydemu, který svolil k tomu, aby byly pro tuto práci využity také podklady
z jeho prezentace, viz [6].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
171
5 LITERATURA
[1] HUGEMANN, W. Kapitel 6.1 Versicherungsbetrug mit Kraftfahrzeugen. In:
Unfallrekonstruktion, Band 2. Münster: Verlag autorenteam, 2007. str. 953-1007. ISBN
3-00-019419-3.
[2] BURG, H., MOSER, A. Kapitel A17 Schadenaufklärung. In: Handbuch
Verkehrsunfallrekonstruktion, Wiesbaden: Springer Vieweg Verlag, 2007. ISBN 978-3-
8348-0172-2.
[3] ESPANET, B., MINICUCCI, E., DEPRIESTER, J-P. Matter and Morphological
Analysis of Forensic Marks in Road Accident Analysis. In: Sborník přednášek 17.
konference EVU Nicce. Francie, 2008.
[4] HUGEMANN, W. Kapitel 3.2 Digitale Bild- und Videobearbeitung. In:
Unfallrekonstruktion, Band 1. Münster: Verlag autorenteam, 2007. str. 449-478. ISBN 3-
00-019419-3.
[5] RÁBEK, V. Analýza příčin vzniku a průběhu škodných událostí v oboru pojištění
motorových vozidel, Sborník tuzemských a převzatých cizojazyčných publikací. Olomouc:
Vlastimil Rábek, 2012. ISBN 978-80-904944-0-4.
[6] WEYDE, M. Erkenntnisse aus der Praxis forensischer Unfallanalysen für die Abwehr
betrügerischer Forderungen. Conference on Fraud Risk Management 29.-31. of May 2012
Prague & Pardubice, Czech Republic. 2012.
[7] http://meesoft.logicnet.dk …. /SmartMorph/
BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V MÍSTECH
SMRTELNÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD
ROAD SAFETY INSPECTIONS ON A FATAL ACCIDENT LOCATION
Lubomír Sedlák1)
ABSTRAKT:
Bezpečnostní inspekcí rozumíme kontrolu stávajících pozemních komunikací za účelem
identifikace rizikových faktorů, které mohou vést k vážným dopravním nehodám. Jejich cílem
je vytvoření bezpečného dopravního prostoru pro všechny účastníky silničního provozu.
Policie České republiky provádí od roku 2010 bezpečnostní inspekce na všech místech
smrtelných dopravních nehod. V tomto článku budou představeny některé z provedených
inspekcí a navržených opatření.
ABSTRACT:
Road safety inspection is on site review of an existing road, in particular with respect to
hazards related to traffic signs, roadside features, environmental risk factors and road
surface condition, that may lead to serious accidents. The aim of road safety inspection is
analysis and intention uncovering conditions of potential hazard to all road users. Since
2010, Police in Czech republic conduct safety inspection of all fatal accident sites. In this
paper will be introduced some of realized inspections.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací, smrtelné dopravní nehody, bezpečnost
KEYWORDS:
Road safety inspections, fatal accident, safety
1 BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE
Je obecně známo, že nejčastějším faktorem, který se přímo podílí na vzniku dopravních
nehod, je lidský faktor (různé průzkumy definují podíl až z 90%). Pokud bychom měli určit
porušení právní povinnosti, které je nejčetnější příčinou dopravních nehod, je to podle
dlouhodobých statistik jednoznačně povinnost přizpůsobit rychlost jízdy vozidla. Podle
zákona o provozu na pozemních komunikacích „je řidič povinen přizpůsobit rychlost jízdy
zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním
podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem…..“ Zákon
tímto jednoznačně zakládá objektivní odpovědnost řidiče za dodržení takové rychlosti
vozidla, která neohrozí bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jeho
účastníky. Liberovat se z této odpovědnosti může pouze tehdy, když se prokáže, že nastalou
okolnost nešlo předvídat. [1]
Mezi faktory, které mohou ovlivnit vnímání rychlosti jako bezpečné, patří například
schopnost řidiče zvládat vozidlo ve smyku při jízdě na kluzké vozovce, ale i objektivní
skutečnosti, jako jsou nejen povětrnostní podmínky, ale především stav komunikace a
dopravního prostoru vůbec. Všechny tyto subjektivní i objektivní faktory se spolupodílejí na
vzniku dopravní nehody. Jak ilustruje Obr. 1, pozemní komunikace a její bezprostřední okolí
1)
Sedlák, Lubomír, Ing. – Krajské ředitelství policie Jmk, Kounicova 24, Brno, e-mail:lubomir.sedlak@pcr.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
173
se na vzniku dopravních nehod podílí, případně spolupodílí až z 34%. Právě vliv pozemní
komunikace a jejího okolí nejenom na vznik dopravní nehody, ale i na její následky, je
předmětem provádění bezpečnostních inspekcí. [2], [3]
Obr. 1 – Faktory spolupůsobící na vzniku dopravních nehod [2], [3]
Fig. 1 – Contributory factors of road traffic accidents [2], [3]
Policie provádí v souladu s pokynem Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia
bezpečnostní inspekce pozemních komunikací v místech dopravních nehod, kde následkem
dopravní nehody došlo ke smrtelnému zranění osob (dále také „bezpečnostní inspekce“). [4]
Bezpečnostní inspekce je jinak řečeno posouzení dopadů stavebních, technických
a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím používání
a vyhodnocení rizik, která plynou z vlastností komunikace pro účastníky silničního
provozu. [5]
2 BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
Bezpečnostní inspekce jsou prováděny bezodkladně po smrtelné dopravní nehodě, přímo na
místě, kde k tragické události došlo. Posuzuje se místo samotné, včetně navazujících úseků
pozemních komunikací v délce 250 m.
V rámci provádění bezpečnostní inspekce se posuzuje stav pozemní komunikace a jejího
okolí a jejich možný vliv na vznik dopravní nehody, vliv dopravního prostředí na její
následky. Rovněž se vyhodnocují i veškeré další rizikové faktory (směrové a výškové vedení
pozemní komunikace, stav vozovky a dopravního značení, rozhledové poměry, existence
pevných překážek apod.). Dopravní prostor se posuzuje komplexně a to i ve vztahu k různým
světelným podmínkám (den, noc, slunce,…) a povětrnostním vlivům (sucho, déšť, mlha,
náledí,…).
Současně s bezpečnostní inspekcí je prováděna i analýza dopravních nehod, ke kterým
v uplynulém období došlo v předmětném úseku pozemní komunikace. Využití dat o
nehodovosti může bezpečnostní inspekci zjednodušit, a to zejména dochází-li na
posuzovaném místě ke kumulaci nehod stejného typu.
2.1 Bezpečnostní inspekce v Jihomoravském kraji v roce 2016
Cílem prováděných bezpečnostních inspekcí je identifikace rizik ohrožujících bezpečnost
silničního provozu a návrh nápravných opatření směřujících k eliminaci zjištěných rizik.
Z celkového počtu bezpečnostních inspekcí provedených Policií ČR v roce 2016
v Jihomoravském kraji byly přibližně u 63 % shledány na pozemních komunikacích
skutečnosti negativně ovlivňující bezpečnost silničního provozu. Zjištěné poznatky byly dále
děleny na poznatky, které mohly mít vliv na dopravní nehodu, tyto byly zjištěny u 13 %
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
174
provedených bezpečnostních inspekcí a na poznatky ostatní, které byly zaznamenány u 50 %
provedených bezpečnostních inspekcí. Podrobněji viz Tab. 1.
Tab. 1 – Bezpečnostní inspekce KRJMK za rok 2016
Tab. 1 – Safety inspection in South Moravian Region 2016
Policie ČR Krajské ředitelství Jihomoravského kraje
bezpečnostní inspekce smrtelných dopravních nehod za rok 2016
Počet Zjištěny
poznatky
oblasti Zjištěny
poznatky
oblasti celkem
P
celkem
N
SDN vliv na
DN (P)
DZ STÚ Jiné ostatní
(N)
DZ STÚ Jiné % %
46 6 2 1 4 23 13 8 11 13 50
Legenda: DI – dopravní inspektorát
OSDP – odbor služby dopravní policie
SDN – smrtelné dopravní nehody
DZ – dopravní značení
STÚ – stavební úpravy
pozn. – u jedné bezpečnostní inspekce může být zjištěn větší počet poznatků
Poznatky, které mohly mít vliv na dopravní nehodu, jsou takové poznatky, které mohly přímo
ovlivnit průběh dopravní nehody (neúplné dopravní značení vlivem kterého nedal řidič
přednost jinému vozidlu, nevyhovující délka nebo výška svodidel vlivem čehož řidič
s vozidlem narazil do pevné překážky, nevyhovující povrch vozovky, který v místě dopravní
nehody či předcházejícím úseku vykazoval takové závady, které nemohl řidič předpokládat
a přizpůsobit jim jízdu, apod.). Ostatními poznatky se rozumí takové poznatky, které byly při
bezpečnostní inspekci na místě zjištěny, ale neměly přímý vliv na průběh dopravní nehody
(vybledlé dopravní značení, zeleň omezující průchozí a průjezdní profil, nevhodně umístěné
a provozované reklamní zařízení, apod.).
Výstupem každé provedené bezpečnostní inspekce je protokol. Vzhledem ke skutečnosti, že
Policie ČR není kompetentní a příslušná k projednání a zajištění nápravy věci, jsou
v případech, kdy jsou v rámci bezpečnostních inspekcí zjištěny skutečnosti negativně
ovlivňující bezpečnost silničního provozu, písemně upozorněny příslušné silniční správní
úřady a správce komunikací. Společně s upozorněním Policie ČR zasílá i návrh konkrétních
opatření směřujících k eliminaci zjištěných rizik. Navrhovaná opatření lze rozdělit na tzv.
nízkonákladová, realizovatelná v krátkodobém časovém horizontu (např. úprava dopravního
značení, osazení svodidel, odstranění vzrostlé vegetace,…) a komplexnější stavební úpravy.
3 PŘÍPADOVÉ STUDIE
Cílem bezpečnostních inspekcí je identifikace rizik, která plynou z vlastností komunikace pro
účastníky silničního provozu a zajištění jejich eliminace. Zjištění a identifikace rizik je však
pouze prvním krokem na cestě k bezpečnějším komunikacím. [6]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
175
Druhým a poměrně zásadním krokem je samotné projednání a realizace nápravných opatření.
V praxi se Policie ČR setkává s různými přístupy, které budou stručně prezentovány na dvou
konkrétních příkladech provedených bezpečnostních inspekcí.
3.1 Křižovatka sil. II/430 x III/3833, odbočení Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov
První případová studie se týká místa častých dopravních nehod, konkrétně křižovatky silnic
II/430 x III/3833, odbočení Mokrá-Horákov. Silnice II/430 je dopravně významná silnice,
souběžně vedená s dálnicí D1. Silnice II/430 je dvoupruhová s širokými zpevněnými
krajnicemi, bez řadících pruhů v křižovatce.
V předmětné extravilánové křižovatce došlo v roce 2012 ke střetu motocyklu s osobním
vozidlem se smrtelným zraněním motorkáře. Policie ČR provedla v místě dopravní nehody
bezpečnostní inspekci a byla zjištěna bezpečnostní rizika spočívající např. v absenci
odbočovacích pruhů pro odbočení vlevo, rozlehlosti křižovatky, existenci reklamních zařízení
v blízkosti křižovatky apod. Upozornění na zjištěná rizika s návrhem konkrétních opatření
bylo zasláno na příslušný silniční správní úřad a správce komunikace.
Jako první krok byla navrhována nízkonákladová opatření nestavebního charakteru,
spočívající např. ve vyznačení odbočovacích pruhů pro odbočení vlevo, úprava svislého
dopravního značení, odstranění reklamních zařízení atd. Druhým krokem mělo být řešení
spočívající ve stavební úpravě křižovatky. V následujícím období však v předmětné
křižovatce k realizaci žádných opatření nedošlo. V roce 2015 v témže místě došlo k další
dopravní nehodě se smrtelným následkem a celý proces se opakoval. Bohužel opět bez
reálných dopadů na křižovatku samotnou.
V řešeném období od roku 2012 do roku 2016 došlo v daném úseku komunikace
k 37 dopravním nehodám, při nichž byly dvě osoby usmrceny, 4 těžce a 38 lehce zraněno.
V daném období Policie ČR bezvýsledně opakovaně upozorňovala na rizikovost předmětné
křižovatky. V souvislosti s uvedenou nehodovostí vznikly celospolečenské ztráty a hmotná
škoda za cca 90 miliónů Kč. Závěrem je třeba podotknout, že správcem silnice je aktuálně
přislíbeno přijetí nízkonákladových opatření na jaře 2017 a současně je připravována stavební
úprava křižovatky.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
176
Obr. 2 – Křižovatka sil. II/430 a III/3833 - dopravní nehodovost za období 1.1.2012 –
1.12.2016
Fig. 2 – Intersection II/430 and III/3833 – road traffic accident statistics (2012-2016)
3.2 Křížení dálnic D1 x D2 v Brně
Druhá případová studie se zabývá křížením dálnic D1 a D2 v Brně. Na dálniční rampě mezi
dálnicí D2 a D1 došlo v průběhu čtyř dnů ke třem dopravním nehodám. Při první dopravní
nehodě ztratil řidič nákladního vozidla kontrolu nad vozidlem a vyjel vpravo na krajnici, kde
došlo k poškození ocelových svodidel. V úseku poškozených svodidel byly správcem
komunikace rozmístěny směrové desky Z4.
Následující den došlo k nehodě osobního vozidla, kdy řidička vlivem ztráty kontroly nad
vozidlem narazila s osobním vozidlem do svodidel umístěných vlevo podél nájezdové rampy.
Čtvrtý den po první nehodě došlo k další nehodě osobního vozidla, které bylo při průjezdu
pravým směrovým obloukem uvedeno do smyku, následoval náraz do částečně poškozených
svodidel vlevo, vozidlo se odrazilo, začalo rotovat, následně narazilo do poškozených
svodidel vpravo a vyjelo mimo komunikaci. Vlivem druhého nárazu do svodidel značně
poškozených od první nehody došlo ke smrtelnému zranění řidiče.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
177
Obr. 3 – smrtelná dopravní nehoda na křížení dálnic D1 a D2
Fig. 3 – fatal accident on the highway ramp
Následnou bezpečnostní inspekcí a prověřením okolností vzniku dopravních nehod bylo
zjištěno, že ke všem nehodám došlo na mokré vozovce. Provedeným měřením povrchových
vlastností vozovky bylo zjištěno, že povrch vozovky je značně nehomogenní a byl
vyhodnocen jako havarijní. V úseku dopravní nehody hodnoty součinitele adheze klesaly až k
hodnotě 0,20 (srovnatelná s hodnotami na sněhu a náledí). Následně byla ve spolupráci se
správcem komunikace zajištěna oprava poškozených svodidel a následující rok proběhla
rekonstrukce povrchu vozovky křižovatkové rampy. Po provedených opatřeních, především
rekonstrukci povrchu vozovky v daném úseku komunikace, došlo k poklesu počtu dopravních
nehod.
Obr. 4 – Křížení dálnic D1 a D2 s vyznačeným místem dopravních nehod
Fig. 4 – Highway ramp - the fatal accident location
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
178
4 ZÁVĚR
Cílem bezpečnostní inspekce je komplexní posouzení daného úseku pozemní komunikace a
vyhodnocení rizik spočívajících v ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Od roku 2010
dopravní inženýři Policie ČR provádí bezpečnostní inspekce u všech nehod se smrtelným
následkem. Smyslem provádění bezpečnostních inspekcí Policií ČR je vytváření
bezpečnějšího dopravního prostoru pro všechny účastníky silničního provozu. Bez efektivně
nastavené a fungující vzájemné spolupráce Policie ČR, příslušných úřadů a správců
komunikací je však vliv Policie ČR značně omezený.
5 LITERATURA
[1] KOVALČÍKOVÁ, Daniela. Zákon o provozu na pozemních komunikacích: komentář.
Beckovy texty zákonů s komentářem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-
418-6
[2] PIARC Road Safety Manual. 2003
[3] Road safety inspection guidline. Novi Beograd, Serbia, 2009.
[4] Bezpečnostní inspekce míst dopravních nehod se smrtelným zraněním – usměrnění
činnosti, Interní pokyn, Ředitelství služby dopravní policie, PP ČR č. j. PPR-6882-1/ČJ-
2013-990440
[5] Centrum dopravního výzkumu. Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací – metodika
provádění. CDV, 2013. ISBN 978-80-86502-49-6
[6] ELVIK, Rune. Road safety inspections: safety effects and best practice guidelines.
Transportøkonomisk institutt, 2006.
VLIV MOBILNÍHO TELEFONU, HUDBY A NAVIGACE NA BEZPEČNOST JÍZDY
INFLUENCE OF MOBILE PHONES, MUSIC AND NAVIGATION ON THE SAFETY
OF TRAFFIC
Jan Unarski1)
,
ABSTRAKT:
V pojednání jsou analyzovány informace a výsledky zkoumání týkající se vlivu různých
zařízení v automobilu na bezpečnost silniční dopravy. Nejnebezpečnější jsou mobilní telefony,
mimořádně nepříznivé je využití zpráv SMS. Poslech hudby je zhruba neutrální, využití
satelitní navigace přináší řidiči nejvíce výhod.
ABSTRACT:
In the article analyzed the available information and the results of research concerning the
impact of various onboard equipment in vehicles onto the road safety. As the most dangerous
can be the use of mobile phones and especially sms-ing, music should be classified as neutral
while the use of satellite navigation brings drivers a lot of benefits
KLÍČOVÁ SLOVA:
bezpečnost silniční dopravy, mobilní telefony, hudba, navigace GPS
KEYWORDS:
safety of transport, mobile phones, music, navigation GPS
1 MONILNÍ TELEFONY
Rychlý rozvoj telekomunikačních technologií a mikroprocesorových technologií
v devadesátých letech minulého století vyústil do všeobecného zavedení přenosných,
satelitních a pozemních mobilních telefonů. V oblasti silniční dopravy to byl bezprostřední
impuls pro zavedení jednotné sítě pro účely záchranných služeb (#112), která zahrnuje státy,
jejich skupiny a celé kontinenty. Využití mobilních telefonů pro záchranu lidských životů je
všeobecně akceptováno, současně bylo jasné, že budou užívány i řidiči během jízdy jako zdroj
zábavy či informací. Komunikace mobilním telefonem vyžaduje manuální a verbální činnosti,
které jsou spojeny s logickým uvažováním. Tato skutečnost, jak plyne i z pouhých rozvah,
musí mít jistý vliv na psychomotorické funkce potřebné pro řízení vozidla. Aby byl posouzen
tento vliv, je třeba provést výzkumy četnosti užívání mobilního telefonu během řízení vozidla.
Takovéto výzkumy byly provedeny v řadě zemí. V Austrálii byl proveden výzkum (2002)
směřující k zjištění počtu řidičů, kteří telefonují za jízdy telefonem drženým v ruce („handheld“),
přestože je to zakázáno. Bylo provedeno sledování trvající 36 hod – v průběhu pátku
ve třech denních dobách na silnicích tří kategorií. Bylo konstatováno, že přibližně 2% řidičů
telefonují za jízdy (315 z pozorovaných 17 023). Pozorovatelé připouštějí, že ve skutečnosti
jich mohlo být o něco více.
Mezi sledovanými nepatrně převažovali muži. Pokud vezmeme v potaz věkové rozvrstvení
(odhad dle vzhledu) mladší řidiči (< 30 let), tak také řidiči středního věku (> 30-50 let)
užívali mobilní telefony s podobnou četností. Skupina starších řidičů (> 50 let) byly výsledky
1)
Jan Unarski, Dr. Eng – 1. Instytut Ekspertyz Sądowych, ul. Westerplatte 9, 31-033 Kraków,
junarski@ies.gov.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
180
sledování výrazně nižší. Nebyly zjištěny rozdíly četnosti užívání mobilních telefonů
v závislosti na třídě komunikace. Převahu mělo užívání mobilního telefonu večer ve srovnání
s dopoledními a odpoledními hodinami.
V Polsku Rada pro bezpečnost silniční dopravy publikovala v roce 2015 výsledky svých
výzkumů, které ukázaly, že z pozorovaných 80.276 osob 2,9 % využívalo mobilní telefony
držené v ruce. I zde se ukázalo, že nejvyšší podíl mají osoby ve věku 25 až 60 let – 3,1 %.
Nižší podíl byl zjištěn u řidičů mladších – 2,1 % a výrazně nižší pak řidiči starší než 61 let –
0,9 %. Tedy australské výsledky se potvrdily. Jinak než v Austrálii měly převahu ženy – 3,1
%; muži 2,9 %. Využití mobilních telefonů mimo uzavřené osady je nepatrně větší než
v uzavřených osadách. Největší je na rychlostních komunikacích (5,2 %). Výzkum také
prokázal, že převažují řidiči nákladních a dodávkových automobilů (cca 5 %), nad řidiči
osobních automobilů (2,5 až 2,9 %). Zajímavé je také zjištění, že cyklisté také používají
mobilní telefony, které drží v ruce.
O významu mobilních telefonů pro bezpečnost silniční dopravy jsou možné dva pohledy.
První jsou pocity osob, které cestují s řidičem, který telefonuje. Jejich výpovědi, že se
v takovém automobilu necítí bezpečně – 92 %, když řidič telefonuje telefonem drženým
v ruce („hand held”), jen 55 % mělo takový pocit, pokud řidič telefonuje prostřednictvím
zařízení „hands-free”. Dále 50 % dotazovaných soudilo, že by telefonování za jízdy mělo být
zakázáno.
Takovéto pocity nemusí být v souladu s příslušnými výzkumy. Takový výzkum nemůže být
logicky jednoduchý2
. Další z možností provedení výzkumu, který vychází ze zjištění, zda
v době dopravní nehody byl mobilní telefon používán (metoda „biling“)3
. Tyto výzkumy
prokázaly, že nebezpečí nehody je čtyřikrát větší než v případech, kdy telefon nebyl používán.
Nebyla zjištěna žádná závislost zvětšení rizika nehody na věku či zkušenosti řidiče. Dále bylo
pozorováno, že nebezpečí nehody je větší, pokud byl rozhovor veden v době do 5 minut před
nehodou. Pro čas do nehody do 15 minut je nebezpečí poněkud menší.
Novější americké statistiky odhadují, že používání mobilního telefonu řidiči mělo vliv na cca
2.600 nehod se smrtelnými následky a s 330.000 zraněními a 1,5 miliony poškození vozidel.
Pokud bude porovnáván nárůst rizika nehody s hladinou alkoholu v krvi řidiče rovné
v Evropě povolené hladině (0,5 g/kg) – která odhadem vede k dvojnásobnému nárůstu, pak
riziko nehody při používání mobilního telefonu je dvakrát větší, než činí vliv požití alkoholu
vedoucí k hladině uvedené výše.
2
Je možno předpokládat, že viníci dopravních nehod se z mnoha důvodů nebudou chtít přiznat k používání
mobilního telefonu, zcela jistě tak tomu bude v zemích, kde je používání mobilu řidičem za jízdy zakázáno.
Proto je třeba pro odhady tohoto vlivu využívat různé nepřímé metody.
3
J.M. Violanti, Cellular phones and fatal traffic collisions, Accident Analysis & Prevention. 30,519-24
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
181
= 2 x
Source Internet
Vyhodnocení nehod, které bylo provedeno v Japonsku a USA, prokazuje, že k nárůstu
nepozornosti vede také rozmluva vedená v automobilu4
. Platí to v případě, kdy je rozhovor
veden intenzivně, nebo se týká „obchodních záležitostí“. Dále bylo zjištěno, že v jednoduché
dopravní situaci vliv rozmluvy mobilním telefonem má na řidiče větší vliv než při jízdě
v složitelnějších situacích. Což lze vysvětlit tím, že pozornost řidiče je v jednoduchých
situacích převedena na telefonický rozhovor5
.
Výzkumy provedené na simulátorech, které přiměřeně věrně simulují technické aspekty řízení
vozidla. Výsledky takových výzkumů bohužel nezaručují identické výsledky v porovnání se
skutečným řízením vozidla, protože nedokáží napodobit dostatečně přesně velikost reálného
nebezpečí. Simulátory však dávají dobré přiblížení se k hodnocení reakcí na obtíže související
s používáním mobilního telefonu.
Zajímavé byly výsledky zkoumání provedeného na simulátoru v Transport Research
Laboratory ve Velké Británii. Zkoumání bylo provedeno na skupině 15 mladých
dobrovolníků, kteří měli nevelké zkušenosti s používáním mobilních telefonů a řidičské
zkušenosti delší než tři roky. Na dráze dlouhé 25 km byla zkoumána možnost sledovat
dodržení správného sledování trasy, dodržování rychlostních limitů, doby reakce a brzdění a
zjišťovány změny rychlosti v závislosti na používání či nepoužívání mobilního telefonu.
Změny v dobách reakce způsobené používáním mobilního telefonu byly nevelké, ale
významné z hlediska bezpečnosti silniční dopravy. Nebyly zjištěny žádné změny v dodržení
předpokládané trasy. Významný vliv telefonování byl zjištěn pro dodržení rychlosti jízdy,
která měla klesnout z původních 80 km/h na 50 km/h. Uživatelné telefonu snižovali rychlost
jízdy o menší rozdílovou hodnotu a prováděli snížení rychlosti s významným opožděním (o
několik set metrů) než řidiči, kteří netelefonovali. Mladí řidiči neměli problémy s řízením
automobilu v době, kdy telefonovali, jejich pozornost ovšem výrazně poklesla.
4
D. McD Taylor, D.M.Bennet, M. Carter, D. Gareval, „Mobile telephone use among Melbourne drivers: a
preventable exposure to injury risk”’ Medical Journal of Australia; 179 (3): 140-142
5
H. Alm, L. Nilsson, „Changes in driver behaviour as a funktion of handsfree mobile phones – a simulator
study”, Accident Analysis & Prevention 1994;26: 462-466
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
182
V Německu byly provedeny další zkoušky s využitím simulátoru6
. Tato zkoumání byla
provedena s různými rušivými vlivy řízení automobilu. Bylo konstatováno, že nutnost
provádět různé manipulace zhoršuje kontrolu správného dodržování trasy jízdy řidičem a to
jak na přímých trasách, tak na trase zatáčkovité. V navazujícím zkoumání byly ověřovány
vlivy obsluhy mobilního telefonu, radia a satelitní navigace. Byly měřeny doby, které jsou
zapotřebí pro obsluhu takovýchto zařízení, průměrná doba pohledu na obsluhované zařízení,
četnost takových pohledů a současně byl registrován počet vybočení či vyjetí ze zadaného
jízdního pruhu. Podařilo se prokázat, že doba provedení zadané činnosti je v přímé závislosti
na četnosti pohledů na zařízení. Počet vybočení ze zadané dráhy je tak v přímé závislosti na
této četnosti.
Pokročilá zkoumání provedená na simulátoru7
byla provedena pro stanovení změn reakčních
dob při používání mobilního telefonu v režimu „hand held”, které byly porovnány s dobami
bez tohoto vlivu nebezpečných dopravních situací, které vyžadovaly okamžitý zásah.
Výsledky těchto zkoumání zachycuje následující tabulka:
Tab. 1 – Porovnání dob reakce v různých dopravních situacích
Tab. 1 – Time of reaction in different road situations (mobil phones in use)
Dopravní situace
S použitím telefonu Bez použití telefonu
RozdílStřední
doba
reakce
Standardní
úchylka
Střední doba
reakce
Standardní
úchylka
Změna světelné
signalizace
1,13 0,55 0,80 0,30 + 0,33
Pád překážky na silnici 1,69 0,91 1,06 0,35 + 0,66
Vstup chodce do silnice 1.14 0.45 0,85 0,27 + 0,29
Najetí jiného vozidla do
jízdní dráhy
1,41 0.58 1,02 0,33 + 0,39
Brzdění automobilu
jedoucího před
zkoumaným vozidlem
1,4 0,82 0,90 0,28 + 0,5
Výsledkem výzkumů bylo konstatování, že pokud řidič za jízdy telefonuje, je jeho reakční
doba delší, v závislosti na situaci, až o 40% oproti stavu bez telefonování. Starší řidiči jsou
více rozptýleni zazvoněním mobilního telefonu, než řidiči mladší. Nejvýraznější vliv na dobu
reakce má vkročení chodce do silnice. Tato situace má nejmenší vliv na změny dob reakce
vlivem telefonování.
Shrnutí citovaných výsledků s dalšími známými výzkumy provedenými k této problematice
dovoluje konstatovat, že řidiči, kteří se kromě řízení věnují dalším činnostem (telefonování,
nahlédnutí do mapy, poslech nebo ladění rádia) jsou rozptylováni. Rozptýlení je možno
rozdělit takto:
6
M.Volrath, I.Totzke, „In-vehicle communication and driving: an attempt to overcome their interference”,
Referat zaprezentowany na Driver Distraction Internet Forum.
7
T. Hugh Woo, „Simulation of mobil phone use”’ Impact 2002, No.8;4-9
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
183
• Fyzické – (nutnost pohlédnout jinam, než na silnici, soustředění na klávesách, čtení
SMS, ladění nebo poslech radia, držení sluchátka).
• Kognitivní, tj. poznávací – soustředění se na obsahu rozhovoru (emocionální),
zamyšlení se nad ním.
Podařilo se prokázat, že pozorovatelné jsou následující změny v chování řidičů8
:
• Změna příčné polohy automobilu v době telefonování (jeden z devíti řidičů mění směr
jízdy v době telefonování).
• Snížení rychlosti jako reakce na obtížnější situaci.
• Prodloužení doby reakce bez ohledu na stáří řidiče, Snaha změnit dráhu vozidla pokusy
„nacpat se“ mezi vozidla, mezi kterými jsou malé mezery.
• Větší zatížení v závislosti na obsahu rozhovoru.
• Větší nebezpečí nehody (4 až 6 krát větší riziko nehody).
Telefonování je obtížnější, než rozhovor osob cestujících ve vozidle, protože řidič a
spolucestující osoby hlasitost a obsah rozhovoru mohou přizpůsobit dopravní situaci,
protože ji mohou všichni pozorovat. Oproti tomu při telefonování se řidiči snaží udržet
plynulost rozhovoru a jsou méně pozorní při řízení vozidla.
Source Internet
Zajímavé zkoumání bylo provedeno také ve Virginia Technical Transportation Institute, kde
bylo zjištěno, že ještě nebezpečnější než telefonování za jízdy je psaní zpráv SMS během
jízdy. Tak se chová velké množství řidičů, nejvíce mladších ročníků, výjimečně osoby starší.
Během psaní se zvyšuje nebezpečí nehody až 23 x v porovnání se situací bez SMS.
V průběhu 6 sekund řidič přestává pozorovat silnici až na dobu 4,5 s, což vysvětluje takový
nárůst nebezpečí.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
184
Source IFR
2 HUDBA V AUTOMOBILU
Poměrně jednoduše lze zkoumat chování řidičů vyvolané zvoněním telefonu nebo manipulaci
spojenou se zprávami SMS. Vliv hudby na řízení automobilu není jednoduše popsatelný. Od
doby přiznání prvního patentu na rádio určené pro montáž do automobilu (1926 Automobile
Radio Corporation) uplynulo již více než 100 let a sériová montáž autorádií začala v USA
v letech 1930 – 1932. V Evropě byla autorádia prezentována v roce 1932 v Berlíně (závod
Ideal-Werke AG). Philips vyráběl ve Varšavě – Karolkowě ulici - od roku autorádia série
200 od roku 1935.
Source Internet
V roce 1952 došlo k malé revoluci, když firma Blaupunkt začala vyrábět autorádia určená pro
příjem programů na ultrakrátkých vlnách – FM. Byla to alternativa k dosud vyráběným a
prodávaným přístrojům. Skutečná revoluce začala v roce 1964, kdy došlo k zavedení
přehrávačů magnetofonových kazet. Uživatelé si tak mohou vybrat, jakou hudbu v daném
okamžiku chtějí poslouchat. Další významné datum byl rok 1985, kdy firma Blaupunkt
vytvořila první rádio s CD přehrávačem.
Source Internet
Literární prameny popisují vliv hudby na člověka. Tento vliv začíná dokonce v prenatální
době, kdy dochází k přirozenému kontaktu s hudbou. Nepochybně má hudba přímý vliv na
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
185
emoce a náladu posluchače. Individuální hladina nálady, zvyklosti a okamžitá hladina energie
rozhodují o výběru poslouchané hudby. Poslech hudby může vyvolat různé emoce – a to jak
očekávané, tak i nežádoucí (hudba jako součást magie – například tanec Dervišů).
Kromě emocionálních stavů má hudba vliv i na fyziologické a psychické stavy člověka. Byl
pozorován její vliv na chování krevního oběhu, na dýchání člověka a na úroveň pociťovaného
napětí. Byl pozorován vliv veselé hudby na tepovou frekvenci a změny vodivosti
povrchových vrstev kůže. Poslech smutné hudby snižuje tepovou a dechovou frekvenci.
Poslech hudby také ovlivňuje v mozku produkci neurotransmiterů. Vliv má i na tvorbu
epinefrinu, noraepiferinu, serotoninu a dopaminu. U různých lidí jsou rozdílné reakce na
hudbu, to vede k rozdílným reakcím na hudbu a rozdílné jsou i naše preference.
Důvodem poslechu hudby jsou emocionální zážitky nebo regulace nálady. Hudba velice často
přivolává vlastní zážitky a vzpomínky a spojuje člověka s konkrétní situací, kterou v životě
prožil.
Jedná se zejména o následující:
• Hudebně zvukové.
• Slovně textové (písničky).
• Obrazové (například obal gramofonové desky).
• Scénicko – pohybové (videoklipy).
Při posuzování hudebních preferencí je třeba zkoumat preference každého posluchače
individuálně. Někdo dá přednost klasické hudbě, jiný ostrému rockovému zvuku. Zvuky,
které budou pro někoho potěšením, mohou být pro někoho jiného odpuzující a jako takové
vyvolávající negativní pocity. Existuje rocková hudba, která se dělí na mnoho podskupin,
hudba elektronická, která má také množství podskupin. Zábavná hudba má veliký náboj
energie, kterou předává viditelně na koncertech. Hudba může sloužit i k terapii, bývá
používána i pro snížení bolesti.
Zda je možno výše popsané vlivy aplikovat i na řidiče, který poslouchá hudbu během jízdy, a
zda je možno na ně převzít výsledky speciálních výzkumů, aby bylo možno konstatovat
pozitivní či negativní vliv na řidiče? Těmito tématy se zabývají dopravní psychologové, ale
výsledky jejich prací se získávají velice obtížně. Častěji se takové výsledky objevují v tisku9
.
Výzkumy publikované v časopise Ergomaticts měly zjistit, zda některý typ hudby nebo jiných
hudebních efektů mají vliv na jakost řízení vozidla. Zkoumání bylo vedeno pro normální
dopravní situace a situace složitější jak s hudbou, tak bez ní.
Výsledky zkoumání prokazují, že hudba může hrát jistou roli v chování řidiče. Hudba nemá
vliv na řízení ve složitých situacích (například při jízdě zúženými jízdními pruhy). Může
9
Proceedings of the Eighth International Driving Symposium on Human Factors in Driver Assessment, Training
and Vehicle Design, także:
- R. Presta, How Listening to Music While Driving Impacts Your Driving Anxiety,2013
- B. Ünal, Listening to music while driving has very little effect on driving, Science Daily,
- Music and driving, Music Psychology, 2011
- S. Strick Music Effects on Drivers' Reaction Times, 2000
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
186
snížit dechovou frekvenci v porovnání s jízdou bez hudby, nemá však vliv na frekvenci
srdečního tepu.
Výzkumníci upozorňují, že výsledky citované výše jsou označeny
jako „možné“. To znamená, že hudba:
• Může pozitivně ovlivnit náladu během jízdy, to může vést ke klidnějšímu a
bezpečnějšímu chování.
• Může negativně ovlivnit náladu během jízdy, to může vést k neklidnému či
vzrušenému chování.
Další výzkum byl proveden tentokrát dopravním psychologem A. B. Ünalem. Autor ze
zkoumání dovozuje, že hudba má „velice malý vliv na výsledky“ a pokud nějaký má, pak
pozitivní. Bylo potvrzeno, že hudba nemá žádný vliv na zkušené řidiče ve věku 25 až 35 let,
a to platí pro všechny její druhy. Při monotónní (nudné) jízdě měla hudba pozitivní vliv.
V místech, která vyžadovala maximální soustředění, byl vliv pozitivní, nebo žádný.
Stejně výzkum provedený London Metropolitan University prokazuje, že hudba má vliv na
jízdu a dodatečně se ukázalo, že vliv je i negativní. Zkoumání Ergomaticts prokazují, že
hudba nemá vliv na srdeční frekvenci, ale výzkumy LMT prokazují, že tempo hudby má vliv
na sešlápnutí plynového pedálu. „Čím je rytmus hudby bližší frekvenci srdečního tepu, tím je
písnička bezpečnější…“. Bezpečnější skladby jsou příznivé pro tvorbu příjemné atmosféry a
její udržení ve vozidle. Jiné skladby zvětšují pravděpodobně obavy, zvětšují napětí a nejistoty
během jízdy. Vytvořen byl i seznam deseti nejvíce bezpečných a deseti nejvíce nebezpečných
písniček.
Zkoumáním vlivu hudby na chování řidičů bylo provedeno také v Izraeli. Jeden
z nejznámějších badatelů této problematiky (Ben Gurion University of Negev, Journal
Accident Analysis and Prevention) tvrdí, že také zkoumání vlivu hudby na mladé řidiče, ve
věku do dvaceti let, může vést k vzniku nebezpečných nehodových situací. Tyto situace
vznikají při volbě požadované sklady, manipulaci se zdrojem hudby a poslechem hudby,
zejména ve společnosti podobně starých spolujezdců.
Experti (S. Strick) popisují i vliv hlasitosti poslouchané hudby. Nedoporučují delší poslech
hudby s hlasitostí přesahující 85 dB. Mnohdy ovšem poslech rockových koncertů, jak na
místě, tak v jedoucím automobilu, může v automobilu dosáhnout úrovně až 120 dB.
Zkoumáním změny reakční doby v závislosti na hlasitosti zvuku (0, 50, 65 a 95 dB) byly
zjištěny prodloužené reakční doby v průměru o 0,12 s při změně hlasitostech z 0 do 95 dB.
Další zkoušky provedené s 2 000 osobami (Dibben & Williamson 2007) vedly ke
konstatování, že osoby, které poslouchají „heavy metal“ (bubny a basy), mají zvýšený sklon
k agresivní jízdě. Samozřejmě je to vázáno na věk, protože mladší pokolení preferuje právě
takovouto hudbu a současně se mnohem četněji chová agresívně. Jistou roli zde může hrát jak
hlasitost, tak rytmus hudby, kterou právě toto pokolení poslouchá.
Jiné výzkumy se pokoušely najít vztah chování řidičů v návaznosti na poslouchaném druhu
hudby. Dle tohoto výzkumu jsou posluchači jazzové hudby častěji trestáni za rychlou jízdu.
Není to ovšem příliš spolehlivé tvrzení, neboť posluchači jazzu mohou pravdivěji informovat
svoje přestupky. Je ovšem možné, že složitost jazzových skladeb vede k zaujetí posluchače
právě hudbou a tím se snižuje koncentrace řidiče na jízdu. Dále bylo prokázáno, že řidiči,
kteří poslouchají jazz, jezdí častěji na dlouhých trasách a jsou tedy více sledováni například
fotoradary. Dále posluchači hudby reggae jsou statisticky častěji v nebezpečných přednehodových
situacích. Je možné, že takováto hudba je používána pro zachování
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
187
pozornosti a řidiči tak mají nižší motivaci takovou hudbu vypnout. Jedním z problémů je, že
reggae je považováno za odpočinkovou hudbu, ale ve skutečnosti má potenciál snižovat
pozornost řidiče, stejně jako ostatní vokální skladby.
Source Internet
Statistické výzkumy provedené v Izraeli zkoumaly preference jednotlivých druhů hudby:
Dance; Techno 24%; hudba středního východu 20%; Rock, Hard Rock 18%; Pop 16%; HipHop
7%; Elektronica 0,5% Reggae 0,5%.
Ankety provedené mezi řidiči ověřovaly úroveň poznání vlivu hudby na dodržování
dopravních předpisů. Výsledky: 45,7% řidičů tvrdí, že poslech některých druhů hudby má
vliv na styl řízení a dodržování dopravních předpisů. 22,2% dotazovaných tvrdí, že má vliv na
dodržování předpisů, ale tento vliv popírá 32,1% dotazovaných. Podle dotazovaných osob
jsou druhy hudby, které vedou k dodržování předpisů: rocková hudba – 33,9%, pop –
11,9%, vážná hudba – 7,3%, poetické písničky - 6,4%, country – 3,6%, filmová hudba –
3,6%, reggae – 2,7%, house – 2,7%, rhytm and blues – 2,7%, elektronická hudba – 2,7%.
Druhy hudby, které vedou k nedodržování předpisů: rocková hudba – 60,1%, techno –
9,4%, rap/hip-hop – 7,2%, pop – 4,3%, dance – 2,8%, reggae – 2,1%, operní hudba – 2,1%.
Není třeba se divit tomu, že na čelních pozicích obou vlivů hudby na dodržování předpisů se
vyskytují shodné položky. Vždyť rocková hudba existuje v asi 40 různých typech. Tak je
možné, že v obou kategoriích je rock na prvním místě, tím spíše, že to byla nejpopulárnější
hudba 80. až 90. let minulého století. Mezi skladbami, které vedou k dodržování dopravních
předpisů, jsou: progresivní rock (Pink Floyd), pop rock (Roxette), rock’n’roll (Elvis Presley),
soft rock (Simon & Garfunkel), brit soft rock (Beatles). K nedodržování pak mohou vést:
trash metal/metal core (As I Lay Dying, Metallica), hard rock (Guns N' Roses),
hardcore/rapcore (Rage Against the Machine, Biohazard), nu metal (Korn, Limp Bizkit),
industrialní rock (Rammstein), punk rock (The Analogs), techno.
Analýzou výše uvedených údajů lze snadno dovodit následující. Relativně jednoduše lze
dokazovat žádný nebo minimální vliv hudby na řízení. Mnohem obtížnější je prokázat tento
vliv jako negativní na řízení. Hudba má nepochybně individuální vliv na jednotlivé řidiče –
pokud někdo rád poslouchá nějakou hudbu, pak mu zřejmě vyhovuje. Horší může být situace,
kdy v automobilu hraje hudba, kterou řidič nemá rád.
3 VLIV NAVIGACE GPS A JINÝCH AUDIOVIZUÁLNÍCH SYSTÉMŮ
Posledních 15 let se na palubních deskách automobilů objevuje čím dál tím větší množství
obrazovek, které řidiče informují o stavu vozidla, poskytují různá varování a sdělují pozici
vozu zjištěnou soustavou GPS. Mohou také sloužit jako zdroj multimediálních informací,
dovolují ladit autorádio, pozorovat prostor za vozem zachycený couvací kamerou. S
nástupem smartphonů, které mají různé přídavné aplikace, je množství takovýchto zařízení na
palubní desce ještě větší. Prakticky každý majitel chytrého telefonu si může různé pomocné
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
188
systémy, dle vlastního výběru ty, které chce často využívat, do vozu instalovat na viditelnou
pozici.
Source Internet
Většina těchto systémů má řidiči dodávat užitečné informace – hledat cestu a volná parkovací
místa, informovat o dopravních zácpách a hledat alternativní cesty. Integrovaný monitor může
sloužit jako zdroj informací o stavu vozidla. Výhodou je, že řidič nemusí během jízdy
pozorovat řadu ukazatelů různých stavů, ale informace se objeví až poté, co nastane nějaký
kritický stav. Navazuje to na technologie používané v letadlech, kde velké množství
jednotlivých přístrojů je nahrazeno jednou obrazovkou, která mění údaje v závislosti od
potřeb. Základním rozdílem mezi technologiemi používanými v letectví a těmi, které jsou
v automobilech, je skutečnost, že piloti před přechodem na nový typ absolvují náročné
školení, kdežto „nekonečná“ obec řidičů chce ve stále větší míře tyto technologie využívat a
není známo, jaký vliv má sledování takto koncipované přístrojové desky na jejich pozornost.
To může sloužit jako zdroj nevhodného chování v silniční dopravě.
Odhaduje se, že cca 7% automobilů provozovaných v USA je vybaveno soustavou GPS – jak
z výroby, tak montovaných dodatečně. V Evropě je příslušný údaj 13% z 220 miliónů a tento
podíl prudce roste (pramen: Automotive Business Review). Návazně bylo zjištěno, že ve
Velké Británii způsobila zařízení využívající technologii GPS již na 300.000 dopravních
nehod. Důvodem je mimo jiné, že zařízení řidiči sděluje více, než může pozorovat či vycítit.
Na základě pozorování takových jevů v silniční dopravě byla v řadě zemí vyhlášena omezení
nebo zostření již zavedených omezení pro používání podobných zařízení. Tak v USA bylo již
do roku 2000 vydáno na 80 různých předpisů (federálních a státních), regulujících používání
mobilních telefonů za jízdy a používání jiných zařízení, která mohou řidiče za jízdy
rozptylovat (například televizní přijímače). V současné době existují na celém světě předpisy,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
189
které zpřísňují používání mobilních telefonů za jízdy. Obdobná zpřísňující nařízení však
nejsou zatím stanovena pro jiná zařízení, která mohou řidiče výrazně rozptylovat. Jedná se o
možnost telefonování s využitím soustavy „hands free“, nebo telefonu, který má sluchátko
vkládané do ucha, nebo telefonování za jízdy pouze v případech přivolání záchranných
služeb. Doporučuje se také telefon využívat jen pro příchozí hovory a snažit se dobu hovoru
maximálně zkrátit.
Výrobci automobilů se předstihují ve vývoji a prodeji zařízení, která dovolí řidiči lépe ovládat
vozidlo – tak, aby řidič nemusel odvracet pohled od silnice a nemusel sundat ruce z volantu10
.
Takovéto systémy jsou záváděny pod různými názvy například: Linguatronic, Multimedia
Communiport, SmartKom Mobile Communication Assistant11
(hlasové ovládání autorádia,
telefonu, navigace). Takové zařízení výrazně ulehčuje proces komunikace snížením
rozptylování fyzickou činností, ale nesnižují takové rozptylování psychické a emocionální.
Právě toto rozptylování je rozhodující pro psychotechnickou zátěž řidiče a pro jeho schopnost
řízení vozidla. Tyto systémy mají také své vady, které plynou z nepřesností provedení
příkazů, realizaci jiného spojení, než bylo zadáno, což může vyvolat rozčilení uživatele. Proto
jsou postupně vydávány různé předpisy či doporučení, které musí v budoucnu takováto
zařízení plnit. Americká Národní Agentura pro Bezpečnou dopravu (NHTSA) vydala obsáhlý
dokument s doporučeními pro výrobce automobilů. Dokument ukazuje cesty vedoucí
k minimalizaci rozptýlení řidiče elektronikou ve vozidlech. Mimo jiné je doporučeno, aby
navigační zařízení ukazovala navigační údaje (mapy) staticky, nebo skoro staticky – tedy
jednotlivé obrazy v časovém odstupu v řádu sekund.
Všechny dosud vyráběné navigace využívají vozidlo jako pevný bod, kolem kterého se
pohybuje mapa. NHTSA chce, aby mapa byla stabilní a po ní se pohyboval symbol
automobilu. Zdá se, že doporučení sleduje, aby se poloha vozidla aktualizovala po několika
sekundách, nebo mapa může být aktualizováno poté, co automobil opustí promítaný úsek.
Takovéto provedení by učinilo navigaci špatně použitelnou. Zařízení by mohlo být doplněno
zvukovou signalizací změny mapy, ale řidič nebude moci odhadnout, jak daleko je nejbližší
ulice, bude neklidný a tento stav by zřejmě vedl k nechtěnému zatáčení. Dále se doporučuje,
aby jakýkoliv nápis neměl více než 30 písmen, tedy aby pohled na něj netrval déle než 2 s.
Source Internet
10
D. Buehler, S.Vignier, P. Heistercamp, W. Minker, „Safety and operating issues for Mobile human-machine
interfaces”, Inteligent User Interface 2003, ACM 6/03
11
D. Buehler, S.Vignier, P. Heistercamp, W. Minker, „Safety and operating issues for Mobile human-machine
interfaces”, Inteligent User Interface 2003, ACM 6/03
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
190
Odhad škodlivosti takovýchto systémů je prováděn pomocí pětistupňové stupnice:
1. Mentální rozptýlení na úrovni odpovídající poslechu rádia.
2. Rozptýlení stejně silné, jako telefonní hovor.
3. Rozptýlení porovnatelné s hlasovým ovládáním systémů.
4. Rozptýlení rovnocenné aktuální zprávě z médií v průběhu jízdy.
5. Velice obtížná úloha, která má za úkol silně rozptýlit řidiče.
V této stupnici je porovnáváno například rozptýlení systémem ovládaným hlasem – například
pro volbu abonenta telefonického hovoru nebo změny poslouchané hudby za jízdy s využitím
polohy na výše uvedené stupnici.
Zkoumány jsou i jednotlivé druhy hrozeb, takové jako například: rozptýlení („zrakové“)
pozornosti, v návaznosti na používání navigace GPS (T. Asoh Japan Automobile Research
Institute, A. Iihoshi Japan Automobile Manufacturers Association), kde byly sledovány
pohledy na silnici a na navigaci v okamžicích, kdy byla potřebná informace ze zařízení
pracujícím s využitím GPS.
Ukazuje se, že doba potřebná pro sledování navigace je poněkud delší, než doba potřebná pro
sledování silnice. Jak je možno předpokládat, nejkratší doby pohledu na navigaci jsou na
silnicích jednosměrných a dvousměrných s dvěma pruhy, které nejsou od sebe nijak odděleny.
Řidiči se určitě věnují v těchto případech jízdě tak, aby bylo zaručeno, že nenajedou do
protisměru.
Výzkum holandského institutu TNO, které bylo objednáno firmami Aon, Athlon Car Lease,
Delta Lloyd (část firmy Aviva Plc) a TomTom) v roce 2006 a mělo zjistit pozitiva i negativa
využívání navigačních systémů ve vozidlech. Výsledkem zkoumání jsou následující zjištění:
• Pokud řidič používá navigaci, je o 25% nižší četnost zastávek a o 35% klesá doba, po
kterou je vozidlo v klidu.
• Satelitní navigace také snižuje počet odbočení potřebných pro dojezd do cíle cesty
v porovnání s plánováním cesty s využitím klasických map nebo internetových
plánovačů cest.
• Řidiči mění své chování – o nejméně 50% se snížila četnost nesprávně provedených
činností, takových, jako je nerespektování dopravního značení.
Výzkum také dále prokázal, že využití navigace zvyšuje pozornost řidiče a redukuje jeho
stres. Skoro 78% uživatelů uvádí, že pokud používají satelitní navigaci, mají pocit, že mají
nad řízením větší kontrolu. Jsou pozornější a více sledují silniční provoz. Současně výzkumy
dokazují, že zatížení řidiče klesá, pokud používá satelitní navigaci. Zatížení se snižuje o
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
191
20%, pokud je použita navigace TomTom, což je vyvoláno se snížením zatížení
generovaného řízením vozidla. Řízení vozidla řidičem, který použil pro naplánování cesty
klasickou mapu nebo internetový plánovač, vede k většímu zatížení řidiče. Výzkum také
prokázal, že pokud je při jízdě využito zařízení TomTom, sníží se počet ujetých kilometrů o
16%. Návazně se sníží doba strávená na cestě o 18%. Dále bylo prokázáno, že řidiči
leasigovaných vozidel nevybavených navigací hlásí o 12% více škod, než řidiči vozidel
vybavených navigací.
K tomuto výzkumu je samozřejmě možno vyslovit námitky, protože jedním ze zadavatelů
byla firma, která produkuje satelitní navigační systémy, ale pocity řidičů, kteří každodenně
používají satelitní navigaci, odpovídají výsledkům provedených výzkumů. Poukazuje se na
skutečnost, že nutnost použití automobilové mapy a porovnání jejího obsahu se skutečností,
nebo nutnost zastavení vozidla pro provedení dotazu u kolemjdoucích jistě negativněji
ovlivňuje bezpečnost řízení vozidla, než krátký pohled na monitor satelitní navigace.
Další novinkou jsou zařízení, která zlepšují viditelnost z místa řidiče při jízdě ve složitých
povětrnostních podmínkách (infračervené pozorovací zařízení, Adilis). Tato zařízení zvětšují
dohledovou vzdálenost, ale vedou k periodickému přenášení pohledu ze silnice před vozidlem
na monitor zařízení. U vozidel Mercedes je monitor ve středu přístrojové desky místo
rychloměru a otáčkoměru. V jiných řešeních může být ve vozidle zvláštní monitor.
Zajímavou alternativou jsou projekční zařízení, která promítají obraz na čelní okno. Může jím
být předpověď týkající se cesty, ke které vozidlo dojíždí a současně uvádějící doporučenou
rychlost jízdy na tomto úseku. Pro tyto účely může být využit i smartfon s přídavným
zařízením.
Source Internet
Množství aplikací používaných v chytrých telefonech roste závratným tempem. V prodeji
jsou i speciální zařízení s monitorem, která na základě vazby na GPS mají varovat před
radarovým měřením rychlosti, když přímé sledování vysílání takového radaru není dovoleno.
Množství informací, které takovéto zařízení sděluje a případná „chuť“ se na zařízení podívat,
musí vést k rozptylování řidiče a tak ovlivňovat bezpečnost silniční dopravy. Nepodařilo se
najít žádný výzkum provedený k této problematice.
Zbývá tak naděje, že řidiči naleznou zlatou střední cestu pro využívání této části přístrojového
vybavení automobilů.
WPŁYW TELEFONÓW KOMÓRKOWYCH, MUZYKI I NAWIGACJI NA
BEZPIECZEŃSTWO PROWADZENIA POJAZDÓW
INFLUENCE OF MOBILE PHONES, MUSIC AND NAVIGATION ON THE SAFETY
OF TRAFFIC
Jan Unarski1)
ABSTRAKT:
W artykule przeanalizowano dostępne infrormacje oraz wyniki badań dotyczące wpływu
różnych urządzeń pokładowych w samochodach na bezpieczeństwo ruchu drogowego. Jako
najbardziej niebezpieczne można uznać korzystanie z telefonów komórkowych a szczególnie
SMS-owanie, muzykę należy zaliczyć do neutralnych natomiast stosowanie nawigacji
satelitarnej przynosi kierowcom spore korzyści.
ABSTRACT:
In the article analyzed the available information and the results of research concerning the
impact of various onboard equipment in vehicles onto the road safety. As the most dangerous
can be the use of mobile phones and especially sms-ing, music should be classified as neutral
while the use of satellite navigation brings drivers a lot of benefits
KLÍČOVÁ SLOVA:
bezpieczeństwo ruchu drogowego, telefony komórkowe, muzyka, nawigacja GPS
KEYWORDS:
safety of transport, mobile phones, music, navigation GPS
1 TELEFONY KOMÓRKOWE
Szybki rozwój technik telekomunikacyjnych i technologii mikroprocesorowych w latach 90dziesiątych
ubiegłego stulecia doprowadził do powszechnego wyposażenia społeczeństw w
telefony przenośne, satelitarne i komórkowe. W dziedzinie ruchu drogowego dał się on
poznać jako bezpośredni motor stworzenia jednolitej sieci powiadamiania ratunkowego
(#112) obejmujący grupy krajów i kontynenty. O ile stosowanie telefonów komórkowych w
celach ratowania życia nie budzi niczyich zastrzeżeń, o tyle nietrudno było przewidzieć, że
użytkownicy nie zrezygnują ze stosowania ich w pojazdach w czasie jazdy jako źródła
rozrywki lub informacji. Komunikacja przez telefon wymaga zarówno czynności manualnych
jak i czynności werbalnych wiążących się z procesem logicznego myślenia. To już
podświadomie nawet musi mieć jakieś odniesienie do sprawności psychomotorycznej
niezbędnej do prowadzenia pojazdu. Aby opisać to zjawisko niezbędnym jest oszacowanie
zasięgu tego zjawiska a więc częstości używania telefonu w czasie kierowania pojazdem.
Badania takie prowadzone były w wielu krajach. W Australii2
, przeprowadzono badania
(2002), których celem było stwierdzenie ilu kierowców korzysta w czasie jazdy z telefonów
trzymanych w ręce („hand-held”), pomimo obowiązującego zakazu. Posłużono się metodą
obserwacji przez 36 godzin (łącznie) w piątki o 3 różnych porach dnia na 3 typach dróg.
1)
Jan Unarski, Dr. Eng – 1. Instytut Ekspertyz Sądowych, ul. Westerplatte 9, 31-033 Kraków,
junarski@ies.gov.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
193
Stwierdzono, że ok. 2% użytkowników w czasie jazdy korzysta z tego typu telefonów (315 na
17 023), choć badający przypuszczają, że jest ich nieco więcej.
Wśród badanych niewielką przewagę stanowili mężczyźni. Biorąc za podstawę rozróżnienie
wiekowe (ocena optyczna), zarówno kierowcy młodzi (< 30 lat), jak i kierowcy w średnim
wieku (> 30-50 lat) używali telefonów z podobną częstością, o tyle w grupie starszych osób
(> 50 lat) zanotowano wyniki znacząco niższe. Nie stwierdzono różnic w częstości używania
telefonów w zależności od rodzaju drogi, natomiast udało się zarejestrować przewagę w ilości
rozmów prowadzonych wieczorem w stosunku do godzin rannych i południowych.
W Polsce, Krajowa Rada Bezpieczeństwa Ruchu Drogowego opublikowała w roku 2015
wyniki swoich badań wskazujące, że na przebadanych 80 276 kierujących 2,9% z nich
korzystało z telefonów komórkowych trzymanych w ręce. Także i tu okazało się, że
największy ich odsetek stanowi grupa kierowców w wieku 25 – 60 lat – 3,1 %, mniejszy zaś
kierowcy młodsi – 2,6 %, a znacząco mniejszy osoby starsze powyżej 61 roku życia – 0,9%, a
więc wyniki Australijskie potwierdziły się. Odwrotnie niż w Australii, przewagę stanowiły
kobiety 3,1%, mężczyźni zaś 2,9%. Używanie telefonów komórkowych w terenie
niezabudowanym jest również minimalnie większe niż w terenie zabudowanym, a największe
(5,2%) na drogach ekspresowych. W badaniach wykazano również przewagę użytkowników
samochodów ciężarowych i dostawczych (ok. 5%), nad kierowcami samochodów osobowych
(2,5 – 2,9 %). Co ciekawe, stwierdzono również sporadyczne stosowanie telefonów
komórkowych trzymanych w ręce przez rowerzystów.
O wpływie telefonów na bezpieczeństwo ruchu drogowego można dyskutować na dwa
sposoby. Pierwszy z nich to odczucia osób podróżujących samochodem razem z kierowcą
używającym telefonu komórkowego. Oni opowiadają swoje odczucia deklarując3
, że 92%
osób jadących w tych pojazdach czuło się zagrożonych gdy kierowca używał telefonu
trzymanego w ręce („hand held”), a tylko 55% miało takie same odczucia w przypadku
korzystania przez kierowcę z telefonu zapewniającego swobodę rąk w czasie rozmowy
(„hands-free”). Również 50% zapytanych sugerowało, że telefonowanie w czasie jazdy
powinno być zabronione.
Jednakże odczucia mogą nie iść w parze z wynikami odpowiednich badań. Badania te z
oczywistych względów mogą nie być łatwe4
. Drugi sposób to badania prowadzone metodą
analizy bilingów i porównywania chwili zdarzenia z aktywnością numeru komórkowego
kierowcy.5
Pokazały one, że ryzyko kolizji w czasie używania telefonu komórkowego jest
cztery razy wyższe niż wtedy, gdy telefon nie był używany i nie znaleziono związków między
zwiększeniem ryzyka a wiekiem ani doświadczeniem kierowców. Zauważono natomiast, że
ryzyko wypadku szczególnie zwiększało się w przypadku, gdy rozmowa była prowadzona w
czasie do 5 minut przed wypadkiem, a było nieco mniejsze w przypadku gdy od rozmowy
upłynęło 15 minut.
Nowsze statystyki amerykańskie szacują, że używanie telefonów komórkowych przez
kierowców ma związek z około 2600 przypadkami śmierci oraz 330 000 obrażeń ciała i 1,5
milionami uszkodzeń pojazdów.
3
Raport 318, Transportowe Laboratorium Badawcze (TRL) – Crowthorne, UK
4
Należy przypuszczać, że osoby, które spowodują wypadek w czasie używania telefonu komórkowego z wielu
względów nie będą chciały się przyznać do tego faktu, a już na pewno w krajach, w których ich stosowanie jest
zabronione, stąd do szacowania tego wpływu trzeba stosować różne metody pośrednie.
5
J.M. Violanti, Cellular phones and fatal traffic collisions, Accident Analysis & Prevention. 30,519-24
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
194
Gdyby porównać zatem wzrost ryzyka spowodowania wypadku w czasie prowadzenia
samochodu z poziomem alkoholu we krwi na granicznym poziomie europejskim 0,5 promilla
– który jak się powszechnie ocenie podnosi to ryzyko dwukrotnie, to przy używaniu telefonu
komórkowego ryzyko wypadku jest dwukrotnie większe niż przy jeździe pod wpływem
alkoholu.
= 2 x
Source Internet
Informacje o wypadkach z terenu Japonii i USA wskazują, że wzrost nieuwagi (rozproszenia)
pojawia się również w czasie konwersacji prowadzonej wewnątrz pojazdu6
w przypadku, gdy
jest ona intensywna lub dotyczy spraw „businessowych”. Stwierdzono również, że w prostej
sytuacji drogowej, używanie telefonu ma gorszy wpływ na kierowcę, niż używanie go w
skomplikowanej sytuacji drogowej, co można tłumaczyć nierównym podziałem skupienia
uwagi kierowcy, który w łatwej sytuacji przerzuca skupienie na rozmowę telefoniczną7
.
Niestety badania w tym kierunku prowadzone są zwykle nie w ruchu drogowym, ale
z wykorzystaniem symulatorów. Symulatory, które stosunkowo wiernie oddają techniczne
problemy prowadzenia pojazdu, nie zapewniają jednakże identyczności badań, gdyż nie
kreują odpowiednio wysokiego poziomu realnego niebezpieczeństwa. Dają jednakże
wystarczająco dobre przybliżenie do oceny zachowań i powtarzalności reakcji na utrudnienie
jakim jest korzystanie z telefonów mobilnych.
Interesujące okazały się badania prowadzone na symulatorze w Transport Research
Laboratory w Wielkiej Brytanii. Badaniom poddano grupę 15 młodych ochotników
posiadających małe doświadczenie w używaniu telefonów komórkowych i ponad 3 letnie
doświadczenie w prowadzeniu pojazdu. Na odcinku 25 kilometrów próbowano badać tor
ruchu kierowcy, dotrzymywanie zalecanych prędkości, mierzyć czas reakcji i czas
hamowania oraz kontrolować zmiany prędkości w sytuacji korzystania i niekorzystania
z telefonu. Rezultaty badań wskazują na niewielkie, ale mające znaczenie wydłużenie czasu
reakcji kierowców. Nie stwierdzono również, znaczących zmian w utrzymywaniu się w
zadanym torze ruchu pojazdu. Istotny jednak wpływ miało używanie telefonu na zachowanie
w miejscu, w którym znakiem ograniczono prędkość z 80 km/h do 50 km/h. Używający
6
D. McD Taylor, D.M.Bennet, M. Carter, D. Gareval, „Mobile telephone use among Melbourne drivers: a
preventable exposure to injury risk”’ Medical Journal of Australia; 179 (3): 140-142
7
H. Alm, L. Nilsson, „Changes in driver behaviour as a funktion of handsfree mobile phones – a simulator
study”, Accident Analysis & Prevention 1994;26: 462-466
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
195
telefonów redukowali prędkość o mniejszą wartość i czynili to dużo później (o kilkaset
metrów) niż kierowcy nie używający wtedy telefonu. Młodzi kierowcy nieźle dawali sobie
radę z prowadzeniem samochodu i konwersacją przez telefon, choć ich spostrzegawczość
znacząco spadała.
W Niemczech przeprowadzono kolejne badania na symulatorze.8
Specyfika tych badań
polegała na różnej formie zakłócania prowadzenia samochodu. W rezultacie tych badań
stwierdzono, że konieczność manualnego wykonywania pewnych poleceń pogarszało
kontrolę kierowcy nad prawidłowym torem pojazdu zarówno na prostej jak i na krętej drodze.
Z kolei w badaniach, w których zadaniem było obsługiwanie urządzeń takich jak telefon
komórkowy, radio i nawigacja satelitarna mierzono czas wykonania takiego zadania,
przeciętny czas spoglądania na takie urządzenie, częstotliwość spoglądania oraz liczono ilość
„zboczeń” lub opuszczeń pasa jezdni związaną z tymi czynnościami. W rezultacie udało się
udowodnić, że czas wykonywania zadania jest ściśle skorelowany z częstotliwością
spoglądania na urządzenie, a z tą ostatnią skorelowana jest ilość zboczeń z toru jazdy.
Zaawansowane badania symulacyjne związane z używaniem w pojazdach telefonów
komórkowych.9
prowadzono w celu ustalenia zmian czasu reakcji dla przypadku używania
telefonu komórkowego „hand held”, w porównaniu do czasu reakcji bez jego wpływu w
niebezpiecznych różnych sytuacjach drogowych wymagających natychmiastowej reakcji.
Wyniki tych badań podano w tabeli 1.
Tab. 1 – Porównanie czasów reakcji w różnych sytuacjach drogowych
Tab. 1 – Time of reaction in different road situations (mobil phones in use)
Sytuacja drogowa W czasie używania
telefonu
Bez używania telefonu Różnica
Średni czas
reakcji
Odchylenie
standardowe
Średni czas
reakcji
Odchylenie
standardowe
Zmiana świateł
sygnalizacyjnych
1,13 0,55 0,80 0,30 + 0,33
Spadnięcie przeszkody na
jezdnię
1,69 0,91 1,06 0,35 + 0,66
Wkroczenie pieszego na
jezdnię
1.14 0.45 0,85 0,27 + 0,29
Zajechanie drogi przez inny
pojazd
1,41 0.58 1,02 0,33 + 0,39
Gwałtowne hamowanie
pojazdu poprzedzającego
1,4 0,82 0,90 0,28 + 0,5
W rezultacie tych badań wywnioskowano, że czas reakcji kierowców ulega wydłużeniu w
przypadku korzystania z telefonu komórkowego w zależności od sytuacji nawet do 40%.
Starsi kierowcy są bardziej podatni na rozproszenie uwagi w czasie dzwonienia niż kierowcy
8
M.Volrath, I.Totzke, „In-vehicle communication and driving: an attempt to overcome their interference”,
Referat zaprezentowany na Driver Distraction Internet Forum.
9
T. Hugh Woo, „Simulation of mobil phone use”’ Impact 2002, No.8;4-9
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
196
młodsi, nadto najbardziej silnym bodźcem (mający najmniejszy wpływ na zmianę czasu
reakcji) okazało się wkroczenie pieszego na jezdnię.
Podsumowując wyżej przedstawione oraz inne znane rezultaty prowadzonych w tym kierunku
badań można wskazać, że kierowcy wykonujący w czasie jazdy jakiekolwiek inne zadania niż
prowadzenie pojazdu (telefonujący, czytający mapę, słuchający lub strojący radio itd.)
poddani w pewnym stopniu czynnikom rozpraszającym uwagę. Rodzaje rozproszenia uwagi
można podzielić na następujące:
• fizyczne (konieczność odwracania wzroku od jezdni i skupienia się na przyciskach –
wybieranie numeru, odczytywanie treści napisów i SMS-ów, strojenie radia,
trzymanie słuchawki),
• kognitywne (poznawcze) – koncentracja umysłu na treści prowadzonej rozmowy,
zaangażowanie emocjonalne w jej treść, zamyślenie.
Udało się również wykazać, że zauważalne są następujące zmiany w zachowaniu się
kierowców10
:
• zmiana poprzecznej pozycji samochodu w czasie rozmowy (1 na 9 kierowców zbacza
z toru jazdy w czasie rozmowy),
• zwolnienie prędkości jazdy – jako odpowiedź na doświadczanie pewnych trudności,
• wydłużenie czasu reakcji bez względu na wiek kierowcy,
• usiłowanie zmiany pasa ruchu, próby mieszczenia się w ciaśniejsze „dziury”
pomiędzy samochodami,
• większe obciążenie „zmęczenie” umysłu, zależne od treści rozmów,
• większe zagrożenie wypadkowe ( 4 – 9 razy większe ryzyko wypadku)
Rozmowa telefoniczna jest trudniejsza niż prowadzenie konwersacji wewnątrz pojazdu, gdyż
kierowca i pasażerowie mogą dostosowywać momenty i nasilenie rozmowy odpowiednio do
zmieniającej się sytuacji drogowej, którą mogą również obserwować. W przeciwieństwie do
tego, w czasie rozmowy telefonicznej, kierujący starają się za wszelka cenę prowadzić płynną
konwersację, a nie skupiają się na prowadzeniu pojazdu.
Source Internet
10
The Royal Society for Prevention of Accidents (RoSPA) – Mobile Phones and Driving: Literature Review,
August 1997
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
197
Ciekawe badania związane z telefonami prowadzono również w Virginia Technical
Transportation Institute, gdzie stwierdzono, że jeszcze groźniejsze od rozmowy jest pisanie
SMS-ów w czasie jazdy. Czyni to znaczna ilość kierowców: najwięcej osoby młode, rzadko
osoby starsze. Ale ryzyko to wzrasta 23 krotnie w stosunku do sytuacji nieobciążonej SMSowaniem.
W czasie 6 kolejnych sekund jazdy kierowca odrywa wzrok od jezdni nawet na 4,5
sekundy, co bezpośrednio tłumaczy wzrost ryzyka takiej czynności.
Source IFR
2 MUZYKA W SAMOCHODZIE
O ile stosunkowo łatwo można opisać i zbadać zachowanie się kierowców będące
odpowiedzią na doznawane trudności z dzwonieniem lub SMS-owaniem o tyle wpływ
muzyki na prowadzenie samochodu wydaje się wymykać spod kontroli. Od pierwszego
patentu na radio samochodowe (1926 Automobile Radio Corporation) upłynęło blisko 100
lat, a wprowadzenie radioodbiorników do samochodów rozpoczęło się w Ameryce w latach
1930 – 1931. W Europie radio zaprezentowano w 1932 w Berlinie (zakłady Ideal-Werke AG).
Również w Polsce, Philips w warszawskich zakładach przy ulicy Karolkowej wytwarzał od
1935 roku odbiorniki samochodowe serii 200.
Source Internet
W 1952 roku nastąpiła mała rewolucja w jakości odbioru, kiedy firma Blaupunkt
wprowadziła na rynek pierwsze odbiorniki na fale ultrakrótkie FM. Była to alternatywa dla
oferowanych dotychczas urządzeń. Prawdziwa rewolucja rozpoczęła się w roku 1964 kiedy
wprowadzono po raz pierwszy kasety magnetofonowe i użytkownicy mogli wybierać rodzaj
muzyki, jakiej chcą słuchać w danym momencie. Uzupełnieniem historii radia staje się rok
1985, w którym firma Blaupunkt stworzyła pierwsze radio samochodowe z odtwarzaczem
CD.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
198
Source Internet
W literaturze tematu opisywany jest wpływ muzyki na człowieka. Rozpoczyna się on już w
czasie prenatalnym, wprowadzając naturalność kontaktu z muzyką. Niewątpliwie ma ona
bezpośrednie oddziaływanie na emocje, wpływa też na nastrój słuchacza. Indywidualny
poziom samopoczucia, przyzwyczajenia i bieżący poziom energii decydują o wyborze muzyki
do słuchania. Jej odbiór może wywoływać też różne stany emocjonalne zarówno oczekiwane
jak i niepożądane (muzyka jako element składowy magii, trans – taniec Derwiszów).
Oprócz stanów emocjonalnych muzyka ma wpływ na stany fizjologiczne oraz psychikę
człowieka. Zaobserwowano jej wpływ na układ krwionośny i oddechowy, a także na
odczuwany poziom napięcia. Zaobserwowano wzrost częstości uderzeń serca przy słuchaniu
muzyki wesołej oraz zmiany przewodnictwa elektrycznego skóry. Z kolei słuchanie muzyki
smętnej obniża tętno oraz częstość oddechu. Muzyka oddziałuje także na produkcję przez
mózg neuroprzekaźników. Wpływa na wydzielanie epinefryny, noradrenaliny, serotoniny,
dopaminy. Ponieważ różnimy się jako ludzie, stąd odmienna jest reakcja poszczególnych
osób na muzykę, odmienne też są nasze preferencje.
Powodem, dla którego ludzie słuchają muzyki to dostarczenie sobie przeżyć emocjonalnych
lub regulowanie własnego nastroju. Muzyka bardzo często wywołuje wspomnienia i
przywołuje określone myśli, a także kojarzy się człowiekowi z konkretną sytuacją, którą w
życiu przeżył.
Płaszczyzny ekspresji muzycznej to:
• muzyczno-dźwiękowa,
• słowno-tekstowa (piosenki),
• obrazowa (np. okładka płyty),
• sceniczno-ruchowa (videoklipy).
Rozpatrując kwestię upodobań muzycznych należy zwrócić uwagę na indywidualne
preferencje każdego słuchacza. Jedni ludzie będą gustować w muzyce klasycznej, inni z kolei
w ostrym rockowym brzmieniu. Dźwięki, które jednych będą zachwycać, dla innych mogą
wydać się odrażające i wpływać negatywnie na ich samopoczucie. Istnieje muzyka rockowa,
która podzielona jest na wiele odmian, muzyka elektroniczna, która również podlega
podziałowi na określone gatunki. Muzyka rozrywkowa niesie ze sobą ogromny ładunek
energii, która jest przekazywana odbiorcom w widoczny sposób na koncertach. Muzyka pełni
również rolę terapeutyczną i stosowana bywa do obniżania poziomu bólu.
Czy powyżej opisane elementy wpływające na słuchacza można bez zastrzeżeń przenieść na
osoby słuchające muzykę w czasie jazdy, czy też może wyniki specjalistycznych badań
skłaniają do uznania ich pozytywnego lub negatywnego wpływu na kierowcę? Tematami tymi
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
199
zajmują się najczęściej psycholodzy transportu, ale wyniki ich prac są trudne do znalezienia.
Częściej rezultaty ich prac pojawiają się w artykułach prasowych11
.
Badania opublikowane w czasopiśmie Ergomaticts miały ustalić czy rodzaj muzyki lub
innych efektów muzycznych ma wpływ na jakość prowadzenia pojazdu. Sprawdzano to w
sytuacjach symulowanych zarówno w warunkach drogowych normalnych jak i
wymagających, w odniesieniu gdy muzyka była włączona i gdy nie była włączona.
Rezultaty tych badań wskazują, że muzyka może wpływać na nastrój i utrzymać nastrój, który
z kolei może odgrywać pewną rolę w zachowaniu za kierownicą. Nie ma wpływu na rezultaty
w trudnych sytuacjach drogowych (np. podczas jazdy w wąskich pasach ruchu). Może
obniżyć częstotliwość oddychania, w porównaniu do przejazdów bez muzyki, ale nie ma
wpływu na częstość akcji serca, pomimo jej wpływu na częstość oddychania
Badający zastrzegają się jednocześnie, że w powyższych wnioskach używano sformułowania
może, co oznacza, że muzyka:
• jest w stanie pozytywnie wpłynąć na samopoczucie podczas jazdy, co może
skutkować bardziej spokojnym i bezpieczniejszym zachowaniem się,
• jest w stanie negatywnie wpłynąć na samopoczucie podczas jazdy, co może
skutkować bardziej niespokojnym lub pobudzonym zachowaniem się.
Kolejne badanie, tym razem przeprowadzone przez psychologa środowiska i ruchu A. B.
Ünal, sugerują, że muzyka „wykazuje bardzo mały wpływ" na rezultaty, a jeżeli tak to
pozytywne. Stwierdzono brak wpływu muzyki na doświadczonych kierowców w wieku 25
– 35 lat, oraz brak wpływu rodzaju muzyki. W obszarach jazdy monotonnej i nudnej
zauważono wpływ pozytywny, natomiast w obszarach potrzebnej wysokiej koncentracji
stwierdzono wpływ pozytywny lub brak wpływu.
Również Badania London Metropolitan University sugerują, że muzyka ma wpływ na jazdę,
i dodatkowo odkryto jej negatywne skutki. Co prawda badania Ergomaticts wskazują, że
muzyka nie zwiększa częstotliwości pracy serca, ale badania LMU wskazują, że tempo
muzyki ma wpływ na chęć dopasowywania nacisku na pedał gazu do tempa muzyki. "Im
bliżej rytm piosenki naśladuje bicie serca, tym piosenka jest bezpieczniejsza.„
Bezpieczniejsze utwory bardziej sprzyjają tworzeniu i utrzymywaniu odprężającej atmosfery
podczas jazdy, podczas gdy niebezpieczne prawdopodobnie zwiększają lęki, potęgują
napięcie i niepokój w czasie jazdy. Wytypowano również listy 10 najbardziej bezpiecznych i
10 najbardziej niebezpiecznych piosenek.
Badaniem wpływu muzyki na kierowców zajmowano się również w Izraelu. Jeden z
najbardziej znanych badaczy tego obszaru Warren Brodsky (Ben Gurion University of Negev,
Journal Accident Analysis and Prevention) stwierdził, że Również słuchanie muzyki przez
nastoletnich kierowców, sprzyja sytuacjom wypadkowych zarówno przez manipulacje przy
11
Proceedings of the Eighth International Driving Symposium on Human Factors in Driver Assessment,
Training and Vehicle Design, także:
- R. Presta, How Listening to Music While Driving Impacts Your Driving Anxiety,2013
- B. Ünal, Listening to music while driving has very little effect on driving, Science Daily,
- Music and driving, Music Psychology, 2011
- S. Strick Music Effects on Drivers' Reaction Times, 2000
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
200
źródle dźwięku, przy wyborze utworu, a także przy różnych czynnościach związanych ze
słuchaniem muzyki, szczególnie w towarzystwie podobnych nastolatków.
Eksperci (S. Strick) opisują również wpływ głośności muzyki na człowieka i wskazują, że nie
zaleca się dłuższej ekspozycji na dźwięki o natężeniu przekraczającym 85 dB, ale często
spotyka się, że wiele koncertów rokowych, zarówno na żywo jak i odtwarzanych w
samochodzie osiąga głośność 120 dB. Zbadano wpływ zmiany czasu reakcji w zależności od
natężenia dźwięków (dla 0, 50, 65 i 95 decybeli) i stwierdzono różnicę średnio 0,12 s w
postaci wydłużenia czasu reakcji pomiędzy 0 a 95 dB.
Z kolei badania prowadzone na próbce 2000 osób (Dibben & Williamson 2007) doprowadziły
do stwierdzenia, że ludzie którzy słuchają muzyki heavy metalowej (perkusja & bass) częściej
niż słuchacze muzyki klasycznej zdradzają oznaki agresywnej jazdy. Oczywiście jest to
również silnie związane z wiekiem, gdyż młodsze pokolenie statystycznie częściej słucha
takiej muzyki i oni też częściej przejawiają zachowania agresywne. Istotna rolę może tu grać
również czynnik głośności i tempa muzyki, a to pokolenie właśnie takiej słucha.
Inne badania starały się z kolei powiązać zachowania kierowców z rodzajem muzyki. Według
nich słuchacze jazzu częściej niż inni podlegają karze za przekraczanie prędkości. Nie jest to
jednak pewne stwierdzenie, gdyż możliwe, że słuchacze jazzu są bardziej uczciwi opisując
swoje przewinienia, złożoność muzyki jazzowej powoduje, że słuchacze jej są bardziej
zaangażowani w nią (słuchanie analityczne) i tracą koncentrację niezbędną do prowadzenia
pojazdu, lub też – co wykazało badanie - słuchacze jazzu wykonują dużo dłuższe podróże, a
więc są bardzie narażeni na fotoradary. Z kolei słuchacze reggae są statystycznie częściej
uwikłani w sytuacje przedwypadkowe. Jest możliwe, że używają tej muzyki, aby zachować
czujność i mniej chętnie chcą ją wyłączyć. Z tych badań można spekulować, że ci kierowcy
nadmierne pobudzają się muzyką i nie wkalkulowują konsekwencji w postaci obniżenia
koncentracji. Jednym z problemów może być to, że reggae jest często traktowane jako
relaksująca muzyka, ale ma potencjał, aby rozpraszać kierowcę, tak jak każdy inny rodzaj
muzyki wokalnej.
Source Internet
Badania statystyczne preferowanych rodzajów muzyki prowadzone w Izraelu wskazują, że
najczęściej słuchane są: Dance, Techno 24%, muzyka środkowego wschodu 20%, Rock, Hard
Rock 18%, Pop 16 %, Hip-Hop, Rap 7%, Electronica 0,5%, Reggae 0,5%.
Gdy przeprowadzano wśród kierowców badania ankietowe dotyczące określania poziomu
wiedzy kierowców na temat wpływu muzyki na przestrzeganie przepisów ruchu drogowego
to wskazano, że 45,7 % twierdzi, że słuchanie niektórych gatunków muzyki ma wpływ na
prowadzenie samochodu i przestrzeganie przepisów ruchu drogowego, 22,2% twierdzi, że
słuchanie muzyki niezależnie od gatunku ma wpływ na przestrzeganie przepisów ale też
32,1% - neguje wpływ muzyki na przestrzeganie przepisów ruchu drogowego. Według
badanych rodzaje muzyki sprzyjające przestrzeganiu przepisów ruchu drogowego to:
muzyka rockowa – 33,9%, muzyka pop – 11,9%, muzyka poważna – 7,3%, poezja śpiewana -
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
201
6,4%, country – 3,6%, muzyka filmowa – 3,6%, reggae – 2,7%, house – 2,7%, rhytm and
blues – 2,7%, muzyka elektroniczna – 2,7%. Ale ci sami badani wskazują, że rodzaje muzyki
sprzyjające nieprzestrzeganiu przepisów to: muzyka rockowa – 60,1%, techno – 9,4%,
rap/hip-hop – 7,2%, pop – 4,3%, dance – 2,8%, reggae – 2,1%, muzyka operowa – 2,1%.
Mimo występowania tego samego rodzaju muzyki na obu czołowych pozycjach, nie powinno
to nikogo dziwić. Wszak w muzyce typu rock mieści się 40 jej podgatunków – stąd możliwe,
że jest ona w obu kategoriach na 1 miejscu – tym bardziej, że jest to najpopularniejsza
muzyka lat 70, 80, 90 – tych. Wśród sprzyjających przestrzeganiu wymienia się: rock
progresywny (Pink Floyd), pop rock (Roxette), rock’n’roll (Elvis Presley), soft rock (Simon
& Garfunkel), brit soft rock (Beatles), zaś nieprzestrzeganiu sprzyjać miałyby: trash
metal/metal core (As I Lay Dying, Metallica), hard rock (Guns N' Roses), hardcore/rapcore
(Rage Against the Machine, Biohazard), nu metal (Korn, Limp Bizkit), rock industrialny
(Rammstein), punk rock (The Analogs), techno.
Analizując powyższe uwagi dotyczące wpływu muzyki, stosunkowo łatwo jest udowodnić
brak jej wpływu na kierowców lub niewielki pozytywny wpływ, trudniej przychodzi
udowodnienie jej negatywnego wpływu. Muzyka ma zatem na pewno wielki wpływ
indywidualny na poszczególnych kierowców, i jeśli kierujący gustuje w jakimś ulubionym
gatunku to ona raczej mu nie przeszkadza. Gorzej może być jednak w przypadku gdy
kierujący słucha w samochodzie muzyki, której nie preferuje kierujący.
3 WPŁYW NAWIGACJI GPS I INNYCH SYSTEMÓW
AUDIOWIZUALNYCH
Od blisko 15 lat na deskach rozdzielczych samochodów, w zasięgu wzroku kierowcy pojawia
się coraz więcej ekranów, z których kierowcy mogą czerpać informacje dotyczące stanu
urządzeń pojazdu, ostrzeżeń, pozycji pojazdu w ramach nawigacji GPS a także mogą one
służyć jako źródło informacji multimedialnych: obsługa radia, TV czy też kamery cofania.
Właściwie, również z pojawieniem się smartfonów wyposażonych w różne przydatne
aplikacje, na deskach rozdzielczych pojazdów zauważa się coraz większą ilość tych urządzeń.
Właściwie każdy posiadacz nowoczesnego telefonu może zainstalować sobie w samochodzie,
w zasięgu wzroku kierowcy jakieś urządzenie, na które w czasie jazdy będzie chciał często
spoglądać.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
202
Source Internet
Większość tych systemów ma za zadanie dostarczyć kierowcy informacji mogących się
okazać przydatnymi w czasie prowadzenia samochodu, wyszukiwać drogę, wolne parkingi,
informować o korkach i wyznaczać alternatywne drogi itd. Zintegrowany wyświetlacz
pokładowy może z kolei służyć jako źródło informacji o stanie samochodu, a jego zaleta
może być to, że nie trzeba obserwować analogowych wskaźników różnych wartości w sposób
ciągły, a informacja o krytycznym stanie jakiegoś elementu może pojawiać się tylko wtedy
gdy zaistnieje jakaś awaria. Jest to zgodne z tendencją budowy wskaźników w samolotach, w
których ogranicza się ilość punktów kontroli stanu samolotu i zastępują się dużą ilość
wskaźników ekranami zintegrowanymi, zmieniającymi swoją zawartość w zależności od
swoich potrzeb. Oczywiście wprowadzanie tych urządzeń poprzedzone było odpowiednimi
badaniami potwierdzającymi korzyści z nich płynące z ta jedną różnicą, że ograniczona ilość
pilotów samolotów przechodzi odpowiednie szkolenia i treningi, natomiast nieograniczona
ilościowo populacja kierowców żywiołowo chce korzystać z tych udogodnień, nie bacząc na
to jaki to może mieć wpływ na ich percepcję i źródła negatywnych zachowań w ruchu
drogowym.
Ocenia się, że w przybliżeniu 7% z 220 milionów samochodów w Stanach Zjednoczonych
jest wyposażonych w systemy GPS fabrycznie instalowane lub później doposażane, zaś w
Europie liczba ta wynosi 13% z 220 milionów i szybko wzrasta. (źródło Automotive Business
Review). Z kolei oblicza się, że urządzenia GPS spowodowały w Wielkiej Brytanii już 300
000 kolizji i wypadków, również z tego powodu, że urządzenie podpowiada im więcej niż
widzą ich oczy i wyczucie.
Czując to zagrożenie, na skutek rezultatów badań i dowiedzionego negatywnego wpływu
telefonów w pojazdach w wielu krajach wprowadzono istotne restrykcje lub obostrzono
stosowanie tych środków łączności. W USA już do roku 2000 wydano około 80 zarządzeń
(stanowych lub federalnych) związanych z użytkowaniem telefonów komórkowych w czasie
jazdy lub z innymi urządzeniami rozpraszającymi uwagę (np.: telewizory). Obecnie na
świecie w ogromnej ilości krajów istnieją obostrzenia dotyczące możliwości stosowania
telefonów komórkowych w czasie jazdy. Nie ma jednakże obostrzeń w odniesieniu do innych
innowacyjnych urządzeń mogących skutecznie rozpraszać uwagę kierowców. Wśród
obostrzeń dotyczących telefonów można wyróżnić: możliwość stosowanie telefonów
wyłącznie „hands-free”, posiadania wyłącznie jednej słuchawki włożonej do ucha w czasie
rozmowy, lub prowadzenia rozmów wychodzących wyłącznie w celu ratunkowym. Zaleca się
także wyłącznie odbieranie rozmów i krótkie ich prowadzenie.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
203
Firmy samochodowe prześcigają się w stosowaniu różnych systemów mających zapewnić
kierowcom lepsze panowanie nad pojazdem, tak aby niekonieczne stało się odwracanie
wzroku od jezdni i odrywanie rąk od kierownicy. Systemy te takie jak np.: Linguatronic,
Multimedia Communiport, SmartKom Mobile Communication Assistant12
(aktywowane
głosem radio, telefon, system nawigacyjny) istotnie ułatwiają proces komunikacji –
przynajmniej poprzez zmniejszenie absorbowania uwagi i wykluczenie czynności fizycznych,
nie zmniejszają jednakże w żadnym stopniu zaangażowania psychicznego i emocjonalnego, a
ono właśnie w znaczącym stopniu decyduje o sprawności psychotechnicznej kierowcy i jego
zdolności do kontrolowania pojazdu. Systemy te jednak na razie nie są również wolne od wad
wynikających z nieprecyzyjności wykonywania poleceń, omyłkowych połączeń również
mogących powodować frustrację użytkowników. Dostrzegając nie do końca bezpieczne
rozwiązanie związane z popularyzacją tych urządzeń wydaje się różnego rodzaju zalecenia
zawierające wytyczne do konstruowania takich systemów w przyszłości. Narodowa Agencja
Bezpieczeństwa Transportu w USA (NHTSA) opublikowała obszerny dokument z
wytycznymi dla producentów samochodów wskazującymi jak zminimalizować rozproszenie
spowodowane przez elektronikę w pojazdach. Oprócz wielu technicznych wytycznych jest
zalecenie, aby urządzenia nawigacyjne powinny wykazywać jedynie statyczne obrazy lub
prawie statyczne, które zasadniczo obniżają ich przydatność. Dynamiczny przesuw to
przesuw ciągły, statyczny – raz na kilka sekund.
Każdy obecny zainstalowany system nawigacji używa samochodu jako stałego punktu i
pokazuje mapę poruszającą się wokół niego. NHTSA chce, aby to się zmieniło, tak aby
zachować stałą mapę. Zalecenie zdaje się sugerować, że pozycja samochodu może być
aktualizowana tylko co kilka sekund. Podobnie, mapa może być odświeżana wtedy, gdy
samochód opuścił aktualnie wyświetlany obszaru. Zalecenie takie czyniłoby to nawigację
mało użyteczną. System może jeszcze dać słuchowe ostrzeżenia dla następnego kroku, ale
kierowca nie będąc w stanie spojrzeć na mapę i zobaczyć jak blisko jest następna ulica,
będzie czuł się niespokojnie co doprowadziłoby prawdopodobnie do niezamierzonych
skrętów.Zaleca się również, aby żaden napis widoczny jednorazowo nie miał więcej niż 30
liter, a spojrzenie nie musiało być dłuższe niż na 2 sekundy.
Source Internet
12
D. Buehler, S.Vignier, P. Heistercamp, W. Minker, „Safety and operating issues for Mobile human-machine
interfaces”, Inteligent User Interface 2003, ACM 6/03
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
204
W ocenie szkodliwości stosowania tego typu systemów stosuje się stopniowanie stopnia
rozproszenia uwagi w pięciostopniowej skali:
1. rozproszenie mentalne, o tym samym poziomie, co słuchanie radia lub audiobooka,
2. rozproszenie tak samo silne jak rozmowa przez telefon,
3. rozproszenie porównywalne do uruchomiania systemów sterowanych głosem,
4. rozproszenie równoważne aktualizacji wiadomości z mediów społecznych podczas
jazdy,
5. bardzo trudne zadanie mające na celu przeciążenie uwagę kierowcy.
W tej skali porównuje się na przykład rozpraszanie uwagi przez systemy uruchamiane głosem
w celu wywołania abonenta telefonicznego lub zmiany muzyki w czasie jazdy, uzyskując
rankingi poszczególnych systemów w samochodach.
Badaniom podlegają również poszczególne typy zagrożeń, takie jak np.: rozproszenie uwagi
(wzroku) w związku z użyciem systemu nawigacji (T. Asoh, Japan Automobile Research
Institute, A. Iihoshi Japan Automobile Manufacturers Association), którzy badali czas
spojrzenia na drogę i na nawigacje w chwilach gdy potrzebne było uzyskanie informacji a
GPSu. Badaniom podlegają również poszczególne typy zagrożeń, takie jak np. rozproszenie
uwagi (wzroku) w związku z użyciem systemu nawigacji (T. Asoh Japan Automobile
Research Institute, A. Iihoshi Japan Automobile Manufacturers Association), którzy badali
czas spojrzenia na drogę i na nawigacje w chwilach gdy potrzebne było uzyskanie informacji
a GPSu.
Okazuje się, że czas spojrzenia na nawigację jest nieco dłuższy od czasu spojrzenia na jezdnię
do przodu i zgodnie z oczekiwaniami, najkrótszy czas spojrzenia na nawigację występuje na
drogach jednojezdniowych dwukierunkowych, bowiem zapewne kierowcy starają się
kontrolować jak najczęściej potencjalne niebezpieczeństwo w postaci zjazdu na przeciwny
kierunek ruchu.
Badania Holenderskiego Instytutu TNO (badanie zostało zlecone przez firmy Aon, Athlon
Car Lease, Delta Lloyd (część Aviva Plc) oraz TomTom) w roku 2006 mające określić
zarówno pozytywy jak i negatywy stosowania w pojazdach nawigacji doprowadziło do
sformułowania następujących spostrzeżeń:
• kiedy kierowca używa rozwiązań nawigacji satelitarnej zatrzymuje się o 25% rzadziej
oraz o 35% mniej czasu spędza stojąc w miejscu.
• nawigacja satelitarna obniża również ilość skrętów wymaganych do dotarcia do
wybranego punktu w porównaniu z sytuacją kiedy korzystamy ze standardowych
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
205
urządzeń nawigacyjnych, takich jak papierowe mapy, czy internetowe plannery
podróży.
• kierowca poprawia swoje zachowanie – o ponad 50% rzadziej wykonując niewłaściwe
czynności, takie jak ignorowanie znaków drogowych.
Badanie pokazuje także, że rozwiązania nawigacji satelitarnej podwyższają czujność
kierowców i zapewniają większą uwagę, równocześnie redukując stres. Prawie 78%
użytkowników deklaruje, że korzystając z rozwiązań nawigacji satelitarnej ma poczucie
posiadania wszystkiego pod kontrolą. Są bardziej czujni i w większym stopniu świadomi
ruchu na drodze. Jednocześnie badania dowodzą, że obciążenie kierowcy jest zmniejszone,
kiedy korzysta on z rozwiązań nawigacji satelitarnej. Obciążenie jest o 20% mniejsze, kiedy
używane jest urządzenie TomTom, wiąże się to również z mniejszym wysiłkiem związanym z
prowadzeniem pojazdu. Kierowanie podczas używania tradycyjnych narzędzi nawigacyjnych
takich jak mapy czy internetowe plannery podróży, wiąże się z bardziej intensywnym
obciążeniem kierowcy. Badanie wykazało również, że liczba przejechanych kilometrów
podczas używania nawigacji samochodowej firmy TomTom jest zmniejszona o 16%. Czas
spędzony na podróży zmniejsza się o 18%. Ponieważ mniej kilometrów jest przejechanych
zmniejsza się zużycie paliwa, co pozytywnie zarówno na kierowcę jak i środowisko.
Redukcja częstotliwości zgłoszeń szkód u ubezpieczycieli. Badanie dowodzi, że kierowcy
leasingowanych pojazdów, którzy nie posiadają nawigacji satelitarnej zgłaszają o 12% więcej
szkód, niż ci kierowcy, którzy korzystają z rozwiązań nawigacji satelitarnej.
Do badań tych można mieć oczywiście zastrzeżenia, gdyż jednym ze zlecających był
producent nawigacji GPS, ale odczucie kierowców korzystających z nawigacji na codzień jest
podobne. Zwracają oni uwagę, na fakt, że gdyby jej nie było, to trzeba byłoby spoglądać na
mapę samochodową i porównywać jej ustalenia z aktualną pozycją samochodu, lub
zatrzymywać pojazd i zasięgać porady przechodniów, co na pewno bardziej ingeruje w
bezpieczeństwo prowadzenia samochodu niż spoglądanie na ekran GPS-u.
Wśród nowości w tej dziedzinie odnotwać należy urządzenia do poprawy widoczności w
trudnych warunkach atmosferycznych (widoczność w podczerwieni, Adilis), które zwiększają
zasięg widoczności ale wymagają przemiennego spoglądania na droge i na ekran. W
przypadku samochodu Mercedes, ekran ten pojawia się centralnie na tablicy wskaźników
zamiast prędkościonierza i obrotomierza, w innych rozwiązaniach może być osobnym
ekranem.
Do inetresujących nowości zaliczyć należy również rozwiązania projekcyjne, które rzutują
obraz bezpośrednio na przednią szybę pojazdu niezbędne informacje dotyczące
poprzedzającego odcinka drogi i zalecanej na nim prędkości. Mogą być też w tym celu
stosowane specjalne płytki z tworzywa wraz z odpowiednim mocowaniem do smartfonu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
206
Source Internet
Ilość aplikacji na smartfony mogących być przydatnych w czasie jazdy rośnie w ogromnym
tempie. W sprzedaży znajdują się też specjalne urządzenia z wyświetlaczami i powiązaniem
z GPS-em mające stanowić remedium na zabronione antyradary. Ilość informacji z nich
płynących, lub też chęć lub konieczność ustawicznego spoglądania na nie mogą wpływać na
percepcję kierowcy i decydować o bezpieczeństwie ruchu drogowego. Nie znalazłem jednak
żadnych wyników badań mających to obrazować.
Pozostaje mieć tylko nadzieję, że kierowcy znajdą złoty środek w tym zalewie
instrumentarium pokładowego.
DOPRAVNÍ NEHODA MOTOCYKLU S ÚMRTÍM TANDEMISTKY
THE MOTORCYCLE ACCIDENT WITH THE DEATH OF A PILLION
PASSENGER
Aleš Vémola1)
ABSTRAKT:
Příspěvek se zabývá dopravní nehodou, při které tandemistka motocyklu utrpěla smrtelná
zranění. Na předmětnou nehodu byl vypracován revizní znalecký posudek na základě opatření
o přibrání znalce soudem. Do té doby byly v této trestní věci podány dva znalecké posudky s
diametrálně odlišnými závěry. V přípravném řízení vypracoval posudek znalec X. Obhajoba
motocyklisty předložila posudek znalce Y. Tento znalec obhajoby byl následně trestně stíhán
podle § 346 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, ods. 2a, trestního zákoníku.
ABSTRACT:
The paper deals with a traffic accident in which a pillion passenger suffered fatal injuries.
Based on the measure of appointing an expert in court the audit expert opinion was drafted
on the subject of the accident. Until these days two expert opinions with diametrically
opposed conclusions have been filed. An expert X presented his opinion during the pre-trial
phase, while the motorcyclist’s defence presented an opinion of an expert Y. The defence
expert was subsequently prosecuted under § 346 Perjury and false expert opinion, par. 2a
Criminal Code.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Dopravní nehoda, trestní řízení, znalecký posudek, výchozí rychlost, místo a okamžik reakce,
blokovací stopa.
KEYWORDS:
Traffic accident, criminal proceedings, expert opinion, the default speed, place and time of
reaction, blocking track.
1 ÚVOD
Soudem bylo vedeno trestní řízení v souvislosti s dopravní nehodou na křižovatce ulic, mezi
osobním vozidlem řízeným VH (dále jen vozidlo), odbočujícím vlevo a protijedoucím
motocyklem, řízeným MK (dále jen motocykl) s tandemistkou.
2 SPISOVÝ MATERIÁL - VÝBĚR
2.1 Plánek místa nehody
Ke standardním úkolům znalce patří mj. kontrola, zdali plánek odpovídá realitě v místě
nehody. Na následujících obr. 1, 2 Porovnání plánku PČR a fotomapy místa nehody. Na
obr. 1 je navíc plánek doplněn schematickým znázorněním pohybu vozidla a motocyklu
v křižovatce na místě nehody.
1)
Vémola, Aleš, doc., Ing., Ph.D., Ústav soudního inženýrství VUT v Brně, Purkyňova 118, +420 541 148 904,
ales.vemola@usi.vutbr.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
208
Obr. 1, 2 - Porovnání plánku PČR a fotomapy místa nehody
Fig. 1, 2 – Comparing the Czech Police draft with the photomap of the accident scene
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
209
2.2 K posudku znalce obhajoby Y
Znalec Y ve svém znaleckém posudku vůbec nevycházel z dráhy pohybu motocyklu od místa
dopadu na vozovku do konečné polohy, což činilo 101 m. Pro výpočet použil vodorovný vrh
ve výšce těžiště motocyklisty, přičemž k tomuto nedošlo. Ve skutečnosti došlo k pádu
motocyklisty na pravý bok, po kterém se odpoutal od motocyklu a dále se sunul do konečné
polohy. Tento pouze ryze fyzikální výpočet, bez korektních vstupních údajů neodpovídal
současnému poznání v oboru analýzy silničních nehod. Z dalšího rovněž vyplynulo a bylo
zřejmé, že pokud by byl proveden korektní výpočet takového pohybu, se známými vstupními
veličinami, viz lit. [13], str. 776, musel by dospět k obdobnému výsledku, jaký byl uveden v
revizním znaleckém posudku. Na základě znalcem Y odvozené rychlosti v rozmezí 60 až
71,1 km/h následně v závěru znaleckého posudku mj. uvedl, že „při porovnání jednotlivých
časů přibližují se k sobě děje, kdy motocyklista jel rychlostí přibližně 70 km/h a řidička
vozidla se před odbočováním zastavila a pak rozjela. Nevyhodnotila dobře rychlost
přibližujícího se motocyklisty a vytvořila mu náhlou překážku.“ Pokud by znalec Y provedl
rozbor reakce řidiče motocyklu na protijedoucí a odbočující vozidlo vlevo v místech, které by
odpovídalo rychlosti jízdy 71 km/h, tj. cca 31 m před zdokumentovanou blokovací stopou č. 3,
tak i za těchto okolností, bez brzdění by ke kolizi nedošlo, motocykl by těsně minul
odbočující vozidlo, tedy nelze uvažovat překážku náhlou. Dále při brzdění uvažovaným
zpomalením 7,6 m/s2
by řidič motocyklu zastavil motocykl na dráze cca 51 m, za 3,9 s a cca
4 m před koridorem pohybu vozidla, viz dále v příspěvku v kapitole 2.6 Možnosti zabránění
střetu.
Zcela zavádějící byla sdělení znalce při hlavním líčení, kdy k dotazu předsedy senátu, čím
podle něj mohlo vzniknout přerušování té stopy, znalec Y uvedl: „To už by byla spekulace,
ale ten motocykl zřejmě mohl chytit v ten okamžik stupačkou, nebo něčím, a narovnat se,
protože ten motocykl má navíc stabilizátor řízení, což je zařízení, které brzdí prudkému
natočení předního kola, takže se ten motocykl mohl dotknout nějakou svou částí té vozovky a
zvednout se znovu do jízdní polohy.“ K dalšímu dotazu předsedy senátu, jak lze dovodit, že
motorka, která jednou spadne, se sama zvedne a jede dál, znalec uvedl: „Je to možné.“ V
dalším průběhu hlavního líčení znalec Y k tomu dodal: „Jenže ten motocykl měl zařazenou
rychlost a mohl mezi těmito stopami jet po ... (znalec větu nedokončil),“ jsou sdělení, která
zcela odporují zdokumentovaným skutečnostem po předmětné nehodě a ani tato sdělení
nepotvrdila předložená videa, kterým byla v revizním posudku věnována další celá kapitola.
Rovněž na základě dříve popsaných zdokumentovaných skutečností z místa nehody nebylo
možné souhlasit s technicky nepřijatelným konstatováním znalce Y při hlavním líčení, ve
kterém uvedl: „Další věc je ta, že ten motocykl, který říkáte, že se dřel kapotáži, tak na té
kapotáži, když se podíváte na fotodokumentaci, tak tam je vlastně spíše sedřený lak na jednom
místě, a kdyby to byla umělá hmota, tak se na té vzdálenosti prodře,“ neboť toto je v
zásadním rozporu se zdokumentovanými skutečnostmi, více viz následující kapitola
příspěvku 2.3 Rozbor dřecích stop motocyklu.
2.3 Rozbor dřecích stop motocyklu
Ze spisových podkladů bylo zcela zřejmé, že motocykl před pádem na pravý bok zanechal
blokovací stopu, viz obr. 3 až 8, kterou PČR označila č. 3. V podstatě ve stejném místě, kde
stopa končí, začíná dřecí stopa označená PČR č. 4. Tato stopa je potom zdokumentována jako
přerušovaná na obr. 3, 4 a 9 až 16, až do konečné polohy motocyklu. Na levém boku nebyl
předmětný motocykl poškozen, z čehož lze dovodit, že se sunul jen po pravém boku. Z
fotodokumentace vyplývalo, že v podélném směru byly všechny dřecí stopy v jedné přímé
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
210
linii a byly zaměřeny, popsány v protokolu o dopravní nehodě či zdokumentovány v
podélných vzdálenostech, viz obr. 17 Body podélného zaměření stopy č. 4.
Obr. 3, 4 – Konec blokovací stopy č. 3, začátek stop dřecích č. 4
Fig. 3, 4 – The end of blocking track no. 3, the beginning of rubbing tracks no. 4
Obr. 5, 6 – Průběh blokovací stopy motocyklu č. 3
Fig. 5, 6 – The progress of motorcycle blocking track no. 3
Obr. 7, 8 – Průběh blokovací stopy motocyklu č. 3
Fig. 7, 8 – The progress of motorcycle blocking track no. 3
Počátek pádu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
211
Obr. 9, 10 – Pokračování dřecích stop č. 4, kanál cca 9 m od začátku stop, krevní stopa
tandemistky č. 5
Fig. 9, 10 – Continuing rubbing tracks no. 4, channel about 9 m from the beginning of the
tracks, the blood trail of the pillion passenger no. 5
Obr. 11, 12 – Pokračování dřecích stop č. 4
Fig. 11, 12 – Continuing rubbing tracks no. 4
Obr. 13, 14 – Pokračování dřecích stop č. 4
Fig. 13, 14 – Continuing rubbing tracks no. 4
Stopa cca 5 m za č. 5
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
212
Obr. 15, 16 – Pokračování dřecích stop č. 4 do konečné polohy motocyklu
Fig. 15, 16 – Continuing rubbing tracks no. 4 till the final position of the motorcycle
Obr. 17 – Body podélného zaměření stopy č. 4
Fig. 17 – Points of longitudinal orientation of track no. 4
Z přímé linie průběhu zdokumentovaných dřecích stop lze dovodit, že je technicky
nepřijatelné, že by během sunutí motocyklu po pravém boku, došlo k jeho „postavení“ na
kola a jeho pohybu vlivem motorické síly, jak uváděl znalec Y při hlavním líčení. K dotazu
předsedy senátu, čím podle něj mohlo vzniknout přerušování té stopy, znalec Y uvedl: „To už
by byla spekulace, ale ten motocykl zřejmě mohl chytit v ten okamžik stupačkou, nebo něčím,
a narovnat se, protože ten motocykl má navíc stabilizátor řízení, což je zařízení, které brzdí
prudkému natočení předního kola, takže se ten motocykl mohl dotknout nějakou svou částí té
vozovky a zvednout se znovu do jízdní polohy.“
Pokud by k takové situaci došlo a motor motocyklu by předtím, bez ovládání plynu
nezhasnul, motocykl by na kolech zcela zákonitě musel změnit trajektorii, ať již náklonem na
jednu či druhou stranu, a při následném pádu na stejný pravý bok, by následující dřecí stopy
nemohly směřovat ve zjištěné původní přímé linii, což mj. dokumentovala předložená videa.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
213
Z fotodokumentace z místa dopravní nehody, mj. obr. 18 až 23 a fotodokumentace z
prohlídky motocyklu zpracovatelem revizního posudku, viz obr. 24 až 33 je zřejmé, že na
vozovce motocykl zanechával většinou pouze dřecí stopy kovovými částmi, páčkou brzdy a
řazení, stupačkou, přírubou výfuku, přičemž stopy po dření plastových částí (padacího
protektoru a kapotáže) byly zjevné pouze na fotu z místa nehody, viz obr. 3, 4 a 9 a to velmi
krátké.
Obr. 18, 19 – Poškození pravého padacího protektoru a kapotáže, sedřený materiál je
natavený, poškození příruby tlumiče výfuku motocyklu
Fig. 18, 19 – Damage to the right drop protector and fairing, abraded material is melted,
damaged flanges of motorcycle exhaust silencers
Obr. 20, 21 – Detail poškození příruby tlumiče výfuku a kapotáže s nataveným materiálem
kapotáže motocyklu
Fig. 20, 21 – Detail of damaged flanges silencer and cowling with melted material of
motorcycle fairing
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
214
Obr. 22, 23 – Detail poškození padacího protektoru a sedření pravého boku přední
pneumatiky motocyklu
Fig. 22, 23 – Detail of the drop protector damage and the scratch of the front right side tire
of the motorcycle
Obr. 24, 25 – Detail poškození páčky brzdy a kapotáže na pravém boku motocyklu
Fig. 24, 25 – Detail of the damage to the brake lever and the fairing on the right side of the
motorcycle
Obr. 26, 27 – Sedřený a natavený padací protektor, nepoškozený má délku 6 cm
Fig. 26, 27 – The scratched and melted drop protector, usual length is 6 cm
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
215
Obr. 28, 29 – Detail poškození padacího protektoru, zkrácení cca 3 cm, poškození příruby
tlumiče výfuku
Fig. 28, 29 – Detail of the drop protector damage, shortening about 3 cm, damage of the
flanges of exhaust silencer
Obr. 30, 31 – Detail poškození stupačky na pravém boku a VIN motocyklu
Fig. 30, 31 – Detail of the damage to the footrest on the right side of the motorcycle and
VIN
Obr. 32, 33 – Detail poškození kapotáže na pravém boku předmětného motocyklu,
zmenšená tloušťka
Fig. 32, 33 – Detail of the damage to the fairing on the right side of the motorcycle, reduced
thickness
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
216
Těmto nepatrným stopám neodpovídá míra poškození kapotáže a padacího protektoru, viz
obr. 18, 21, 22, 26, 28 a 33, jehož délka byla při pádu sedřena téměř na polovinu. Tomuto
zjištění odpovídají skutečnosti, že materiál plastové kapotáže (ABS) a padacího protektoru
(silon) jsou z materiálů, které se při sunutí motorky natavily, zůstaly na původním materiálu a
nedošlo k jejich otěru na vozovku, z důvodů velké houževnatosti a otěruvzdornosti, tedy ani
tyto plastové díly nevytvářely na vozovce otěrové či „dřecí“ stopy.
Z provedeného rozboru bylo zřejmé, že přerušované dřecí stopy byly většinou zanechány
pouze kovovými částmi na pravém boku motocyklu, páčkou brzdy a řazení, stupačkou,
přírubou výfuku, přičemž stopy po dření plastových částí (padacího protektoru a kapotáže)
nebyly zanechávány. Z charakteru dřecích stop bylo dále zřejmé, že byly více zanechávány až
při nižší rychlosti sunutí motocyklu, viz obr. 14. Při rychlosti vyšší, vlivem odskakování
motocyklu v důsledku např. nerovností vozovky, nemusely být v nepřetržitém kontaktu s
vozovkou jen kovové části, které byly při sunutí zjevně odřené, ale mohly být v kontaktu i
uvedené plastové části.
Na základě popsaných zdokumentovaných skutečností nebylo možné souhlasit s technicky
nepřijatelným konstatováním znalce Y při hlavním líčení, ve kterém uvedl: „Další věc je ta,
že ten motocykl, který říkáte, že se dřel kapotáži, tak na té kapotáži, když se podíváte na
fotodokumentaci, tak tam je vlastně spíše sedřený lak na jednom místě, a kdyby to byla umělá
hmota, tak se na té vzdálenosti prodře,“ neboť toto je v zásadním rozporu se
zdokumentovanými skutečnostmi.
Pokud byl dále proveden rozbor dosažitelného zpomalení při sunutí kapotovaného motocyklu
po boku z odborné literatury, zjistíme, že nejnižší hodnoty nejsou pod 2,9 m/s2
, viz lit. [10].
Při provádění testů, prezentovaných v lit. [13], se motocykly sunuly po boku z rychlostí 55 a
77 km/h na dráze cca 40, respektive 57 metrů.
Jestliže se předmětný kapotovaný motocykl v posuzovaném nehodovém ději sunul po pravém
boku a suché vozovce více než 101 m, musela být jeho rychlost na počátku sunutí vyšší než
při uvedených zkouškách.
2.4 Rozbor blokovací stopy motocyklu
Motocykl podle řidiče před pádem na pravý bok intenzivně brzdil nejméně přední brzdou. V
místech konce blokovací stopy označené PČR č. 3, začínaly dřecí stopy označené PČR č. 4,
pravý bok přední pneumatiky je značně sedřený, viz obr. 23.
K pádu motocyklu došlo na konci blokovací stopy. Na blokovací stopu téměř bezprostředně
navazují stopy dřecí, vzniklé sunutím motocyklu po pravém boku. Z intenzity blokovací
stopy, která měla celkovou délku cca 15 m, viz obr. 5 až 8, bylo zřejmé, že tato odpovídá
popisovanému nehodovému ději, tzn., že cca ve druhé polovině brzdění docházelo k
naklánění motocyklu, snížení zatížení brzdícího kola a tím ke snížení brzdného účinku.
2.5 Analýza pohybu vozidel
Po provedení uvedených rozborů bylo možné přistoupit k výpočtu minimální výchozí
rychlosti motocyklu na začátku nehodového děje, tj. v tomto případě v okamžiku a místě
reakce řidiče motocyklu. Při výpočtu bylo uvažováno minimální dosažitelné zpomalení
motocyklu při sunutí na suché vozovce po boku, včetně se zjištěným nepatrným sklonem
vozovky, 2,9 m/s2
, bez ohledu, zdali je zanechaná stopa souvislá či nikoli, viz rozbor v
kapitole 2.3 Rozbor dřecích stop motocyklu. Motocykl se zastavil v konečné poloze cca 101 m
za místem prvních zdokumentovaných dřecích stop. Bezprostředně před pádem mohl být
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
217
motocykl brzděn nižší intenzitou na dráze 7,3 m, např. polovinou plného zpomalování, tj. tedy
průměrným zpomalením 3,8 m/s2
a během intenzivního brzdění na dráze 7,7 m (celkem
brzdná stopa 15,0 m) se zpomalením 7,6 m/s2
. Doba náběhu motocyklu byla uvažována
0,59 sekundy, doba reakce 1 sekunda (hodnoty brzdění na blokovací stopě, doby náběhu a
reakce byly uvažovány v souladu s hodnotami znalce Y, které bylo možné považovat za
technicky přijatelné).
Na pohyb vozidla bylo možné usuzovat pouze ze dvou skutečností. První byla, že na pohyb
odbočujícího vozidla řidič motocyklu reagoval brzděním, druhá byla ta skutečnost, že
tandemistka po pádu z motocyklu na vozovku a sunutí následně narazila do pravého zadního
kola odbočujícího vozidla.
Z vypočítaného pohybu, simulace (v posudku obsahuje příslušný protokol) obou vozidel v
předmětném nehodovém ději vyplynulo, že vozidlo při odbočování vlevo, v okamžiku reakce
řidiče motocyklu, zasahovalo do jeho jízdního pruhu, když motocykl mohl být vzdálen více
než 70 m před vozidlem. Přitom nelze jednoznačně dovodit, zdali se řidička před odbočování
rozjížděla či najela do protisměrného pruhu nějakou rychlostí. V okamžiku reakce řidiče
motocyklu, mohl být tento před koridorem pohybu vozidla 2,5 sekundy a 70 m, při minimální
rychlosti jízdy 107 km/h. Po uplynutí reakční doby 1 sekundy a náběhu brzdného účinku 0,59
sekundy, mohl motocykl začít zanechávat blokovací stopu, označenou PČR č. 3. Sám
motocyklista uvedl, že intenzivně brzdil přední brzdou. Po zanechání stopy o délce cca 7,7 m
intenzita slábla (zřejmě postupným nakláněním motocyklu během pádu na pravý bok), když
na konci blokovací stopy po 7,3 m motocykl již zanechal první dřecí stopy po sunutí po
pravém boku, označené PČR č. 4. V tomto okamžiku, když do konečné polohy zbývalo cca
101 m, mohl mít motocykl rychlost 87 km/h, viz simulace na obr. 34.
Obr. 34 – Vypočítaný pohyb (simulace) obou vozidel v nehodovém ději
Fig. 34 – The calculated motion (simulation) of both vehicles in the accident action
Při pádu motocyklu na pravý bok posádka tento „opustila.“ Tandemistka při sunutí po
vozovce, směrem mírně vpravo od trajektorie motocyklu narazila do pravého zadního kola
odbočujícího vozidla a dále se pohybovala po zanechané krevní stopě do konečné polohy s
intenzivní krevní stopou č. 5, viz obr. 9, 10.
Poloha motocyklisty po nehodě nebyla zdokumentována, jeho polohu označil svědek (jedoucí
na druhém motocyklu) při návštěvě místa nehody pouze se znalcem Y. Pokud byla dráha
sunutí motocyklisty 29 m (28,7 m) od místa opuštění motocyklu při jeho pádu na pravý bok
do konečné polohy, viz údaj zjištěný podle znalce Y, potom s ohledem na minimální
zpomalení dosažitelné při sunutí motocyklisty v koženém oblečení 10,2 m/s2
, podle [13] str.
776, mohla být na začátku sunutí (při opuštění motocyklu) jeho rychlost:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
218
hkmsmsav KMlederds /5,87/3,24292,1022 .. ==⋅⋅=⋅⋅= ,
což odpovídá rychlosti výše odvozené, viz simulace na obr. 34, při opuštění motocyklu
řidičem (v předpokládaném místě) při rozboru vycházejícího z pohybu motocyklu do konečné
polohy.
2.6 Možnosti zabránění střetu
Ze zpracované celkové analýzy předmětné nehody bylo možné dále dovodit možnosti
zabránění střetu a tím i celé nehody.
2.6.1 Řidičem motocyklu
V návaznosti na provedený rozbor pohybu vozidel v kapitole příspěvku 2.5 Analýza pohybu
vozidel a z provedeného rozboru možností zabránění střetu, viz obr. 35, 36 bylo možné
dovodit, že řidič motocyklu měl možnost nehodě zabránit, pokud by se svým motocyklem jel
před předmětnou křižovatkou, v okamžiku reakce, rychlostí 60, respektive i 71 km/h. V obou
variantách by bez změny rychlosti motocykl dorazil před koridor pohybu vozidla cca 19,
respektive 10 m v okamžiku, když by vozidlo již koridor pohybu motocyklu opustilo.
Obr. 35 – Možnost zabránění střetu při rychlosti motocyklu 60 km/h (i řidičkou)
Fig. 35 – The possibility of preventing collision at motorcycle speed of 60 km/h (even by
female rider)
Obr. 36 – Možnost zabránění střetu při rychlosti motocyklu 71 km/h
Fig. 36 – The possibility of preventing collision at motorcycle speed of 71 km/h
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
219
Na obr. 37 je varianta možnosti odvrácení nehody za předpokladu, že řidič motocyklu
reagoval na protijedoucí a odbočující vozidlo vlevo v místech, které by odpovídalo rychlosti
jízdy 71 km/h, tj. cca 31 m před zdokumentovanou blokovací stopou č. 3. I za těchto
okolností, bez brzdění by ke kolizi nedošlo, motocykl by těsně minul odbočující vozidlo. Při
brzdění uvažovaným zpomalením 7,6 m/s2
by řidič motocyklu zastavil na dráze cca 51 m, za
3,9 s, tj. cca 4 m před koridorem pohybu vozidla, viz obr. 38.
Obr. 37 – Možnosti zabránění střetu při rychlosti motocyklu 71 km/h a bez brzdění
Fig. 37 – Possibilities of preventing collision at motorcycle speed of 71 km/h without
braking
Obr. 38 – Možnost zabránění střetu při rychlosti motocyklu 71 km/h a brzdění
Fig. 38 – The possibility of preventing collision at motorcycle speed of 71 km/h with
braking
2.6.2 Řidičkou vozidla
Ze zpracovaného celkového rozboru pohybu vozidel v předmětné nehodě je zřejmé, že řidička
vozidla neměla možnost nehodě zabránit, neboť se rozhodovala a nakonec i odbočovala v
situaci, kdy protijedoucí motocykl byl od jejího vozidla vzdálen, za předpokladu rychlosti
jízdy motocyklu v místě nehody stanovené, tj. 60 km/h, viz obr. 35, dostatečnou vzdálenost na
to (více než 70 m), aby mohla bezpečně odbočit.
3 ZÁVĚR
Z porovnání zásadních výsledků zpracovaných znaleckých posudků jasně vyplynulo, že
znalecký posudek znalce obhajoby Y trpěl zásadními vadami, viz následující tabulka!
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
220
Tab. 1 – Porovnání zásadních výsledků zpracovaných posudků
Tab. 1 – The comparison of fundamental results of processed expert opinions
Na otázku „revizního znalce“ při hlavním líčení, při kterém se projednávala trestní věc řidiče
motocyklu, „jak si vysvětluje, že motocyklista v jím odvozené rychlosti i při intenzivním
brzdění nezastavil, když na to měl vzdálenost více než 50 m,“ odpověděl znalec Y, že neví … .
Na obdobnou otázku při hlavním líčení, při kterém se projednávala jeho trestní věc (§ 346
Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, ods. 2a, tr.z., …“kdo jako svědek nebo znalec
před soudem nebo před … a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro
rozhodnutí nebo … „) odpověděl obžalovaný znalec Y obdobně.
4 LITERATURA
[1] BRADÁČ, A. a kol. Soudní inženýrství. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1999.
[2] BRADÁČ, A. Analytika silničních nehod II. Ostrava: Dům techniky ČSVTS, 1985.
[3] VUT V BRNĚ ÚSI. Znalecký standard č. III a IV. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 1991.
[4] STEFAN, H.: PC-Crash simulační program pro analýzu nehod. Linz: Dr. Steffan
Datentechnik, Austria 2010, včetně katalogu EES AZT 2004.
[5] KASANICKÝ, G., ROZINA, A. Vplyv zmeny veľkosti technických parametrov na
priebeh simulácie. Znalectvo č. 3-4, ročník III. Žilina: Žilinská univerzita v Žiline ÚSI,
1998.
[6] KASANICKÝ, G. PUPALA, A. Vplyv zmeny vybraných vstupných parametrov zrážky
na technickú prijateľnosť simulácie zrážky pomocou programu PC-CRASH. Znalectvo č.
1-2, ročník IV. Žilinská univerzita v Žiline ÚSI, 1999.
[7] MELEGH, G. AutoExpert - CD EES 4.0. Hungary, 2002.
[8] KASANICKÝ, G., KOHÚT, P., LUKÁŠIK, M. Teória pohybu a rázu pri analýze a
simulácii nehodového deja. Žilina: Žilinská univerzita v Žilině, 2001.
[9] KASANICKÝ, G. Súčasné a perspektívne možnosti analýzy dopravních nehôd. Žilina:
Žilinská univerzita v Žilině, 1999.
[10] KASANICKÝ, G., KOHÚT, P. Analýza nehôd jednostopých vozidiel. Žilina: Žilinská
univerzita v Žilině ÚSI, 2000.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
221
[11] PRIESTER, J. Ing.-Büro, CD Motocykel EES - nárazové skúšky. Rad skúšok máj
Saarbrücken, SRN 2001
[12] BURG, H., MOSER, A. Handbuch Verkehrsunfall - Rekonstruktion, Friedr. Wiesbaden:
Vieweg & Sohn Verlag / GWV Fachverlage GmbH, 2007
[13] HUGEMANN, W., a kol. Unfallrekonstruktion 1, 2. 1. vydání. Schönbach: Druck
GmbH, 2007.
[14] BEGANI, F., a kol. Motorcycles Slide Tests Analysis, str. 17. In: Sborník konference
EVU. Florencie, 2013.
[15] KOLEKTIV AUTORŮ. Wypadki drogowe, Vademecum biegłego sadowego. II. vydání.
Krakow, 2006.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
222
SEKCE STAVEBNICTVÍ A OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MAJETKOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU OCENĚNÍ
VE STŘEDNÍCH STAVEBNÍCH ZÁVODECH
A PRACTICAL USE OF A PROPERTY AND RETURNS´ WAYS OF EVALUTIONS
IN MIDDLE-SIZE BUILDING ENTERPRISES OF A REGIONAL SIGNIFICANCE
Martina Beránková1)
, Eliška Křížovská2)
, Bohumil Puchýř3)
ABSTRAKT:
Tato případová studie je zaměřena na problematiku praktického využití majetkového a
výnosového způsobu ocenění ve středních stavebních závodech regionálního významu a je
součástí rozpracované disertační práce na téma ,,Modelování vývoje hodnoty středního
závodu v reálné konkurenci ČR“. Vychází ze skutečnosti, že volba vhodné metody představuje
velmi důležitý krok v procesu oceňování závodu, a proto je třeba mu věnovat patřičnou
pozornost. Zatímco v úvodních kapitolách studie jsou vysvětleny základní pojmy související
s řešenou problematikou a uvedeny základní údaje o sledovaných stavebních závodech,
praktická část věnuje pozornost jejich majetkovému a výnosovému ocenění. Cílem příspěvku
je na základě vlastních zkušeností prokázat, že je-li závod předlužen, výnosová metoda DCF
entity se stává nepřesnou, a proto se jeví jako adekvátní pro výpočet pouze majetková metoda
substanční.
ABSTRACT:
This case study is intent on the problems of a practical use of a property and returns´ ways of
evaluations in middle-size building enterprises of a regional significance and it is a part of
the forming dissertation thesis on the topic “Modelling of The Development of The Value of
The Middle-Size Enterprise in The Real Competition of The Czech Republic”. It goes out from
the fact that a choice of a suitable method reprezents a very important step in a process of an
enterprise evaluation and therefore it is necessary to pay him a due attention. While in the
introductory chapters of the study basic concepts connected with the solving problems are
explained and basic data about the examined building enterprises are stated, a practical part
devotes its attention to their property and returns´ evaluations. The aim of the contribution is
on the basis of own experience to prove that if an enterprise is in debt the returns´ method
DCF entity becomes inaccurate and therefore only the property substantial method appears
as suitable for a calculation.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Metoda substanční, metoda DCF entity, prognóza β, odhad rizikových prémií země,
bezriziková úroková míra, náklady na vlastní kapitál, náklady na cizí kapitál, průměrné
náklady kapitálu, dvoufázový propočet hodnoty závodu.
1)
Martina Beránková, Ing. et Ing., Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství, Purkyňova
464/118, budova 01,612 00 Brno, Berankova_Martina@seznam.cz
2)
Eliška Křížovská, Ing. et Ing., Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství, Purkyňova
464/118, budova 01,612 00 Brno, Krizovskae@seznam.cz
3)
Bohumil Puchýř, doc. Ing. CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení, Veveří
331/95, 602 00 Brno, puchyr.b@fce.vutbr.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
224
KEYWORDS:
Substantial Method, Method DCF entity, Prognosis β, Valuation of Dangerous Premiums of
Country, Secure Interest Rate, Costs on Equity, Costs on Debts, Average Costs of Capital,
Two-Phase Calculation of Enterprise Value.
1 ÚVOD
Tuto případovou studii lze rozdělit do dvou hlavních sekcí, a to na část teoretickou a
praktickou. Zatímco úkolem teoretické části je objasnit základní pojmy související s řešenou
problematikou a sledovanými stavebními závody, praktická část je zaměřena na majetkové a
výnosové ocenění těchto závodů.
Případová studie si klade za cíl zobrazit na vytvořeném modelu dvou stavebních závodů s
obdobnou produkcí a velikostí ekonomického obratu vnější negativní vliv krizového
charakteru a na základě vlastních zkušeností prokázat, že je-li závod předlužen, výnosová
metoda DCF entity se stává nepřesnou, a proto se jeví jako adekvátní pro výpočet pouze
majetková metoda substanční. Za účelem dosažení tohoto cíle je ocenění sledovaných
stavebních závodů zasazeno do roku 2010, ve kterém byl zaznamenán nejvýraznější negativní
vliv finanční krize na hospodářské výsledky stavebních závodů.
2 NÁZVOSLOVÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘEŠENOU PROBLEMATIKOU
Metoda substanční – je založena na analýze jednotlivých složek majetku, které jsou
oceňovány k datu ocenění a za předpokladu, že závod bude pokračovat ve své činnosti. [1] [4]
Metoda DCF entity – je založena na výpočtu objemu finančních prostředků (tzv volného Cash
Flow), který je k dispozici vlastníkům závodu bez rizika narušení jeho dalšího vývoje. [2]
Prognóza β – stanoví se na základě provozního a finančního rizika, historických údajů,
faktorů pro odhad koeficientu β a rizika v USA pro obor stavebnictví. [1]
Odhad rizikových prémií země – stanoví se buď pomocí ratingového hodnocení anebo
expertních odhadů podle kategorií. [3]
Bezriziková úroková míra – zjistí se z výnosu desetiletých státních dluhopisů dle ČNB. [4]
Náklady na vlastní kapitál – jejich stanovení vychází z modelu kapitálových aktiv, který je
pro ČR upraven o tzv. rizikové přirážky. [2]
Náklady na cizí kapitál – pro jejich odhad se používá postup založený na tržních datech, jehož
podstatou je stanovení orientačního ratingu dluhů oceňovaného závodu, a to pomocí ukazatele
úrokového krytí. [4]
Průměrné náklady kapitálu – jejich výpočet vychází ze součtu nákladů na vlastní a cizí
kapitál, v němž se zohledňuje poměr kapitálu vlastního a cizího na celkovém a sazba daně
z příjmu. [1]
Dvoufázový propočet hodnoty závodu – je založen na stanovení současné hodnoty 1. a 2.
fáze. [3]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
225
3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SLEDOVANÝCH STAVEBNÍCH
ZÁVODECH
3.1 Stavební závod X1 s.r.o.
• Název: X1 s.r.o.
• Právní forma: společnost s ručením omezeným
• Předmět činnosti: výroba ocelových konstrukcí hal, kompletní realizace staveb včetně
oprav a rekonstrukcí na klíč, práce tesařské, pokrývačské, zámečnické a klempířské,
výstavba rodinných domů, průmyslových hal a zemědělských staveb
• Region působnosti: Pardubický kraj
• Rok založení: 1992
• Vedení závodu: 2 jednatelé
• Počet zaměstnanců: 55
• Den ocenění: 31. 12. 2010
3.2 Stavební závod X2 s.r.o.
• Název: X2 s.r.o.
• Právní forma: společnost s ručením omezeným
• Předmět činnosti: bytová výstavba, rekonstrukce budov, průmyslové haly a stavby
občanské vybavenosti, práce zednické, obkladačské, sádrokartonářské, tesařské,
klempířské, zámečnické a kovářské, výstavba rodinných domů, výrobních a
skladovacích objektů, dle požadavků objednavatele výroba ocelových konstrukcí, hal
kovářská výroba dle individuálních potřeb zákazníka.
• Region působnosti: Pardubický kraj
• Rok založení:1993
• Vedení závodu: 1 jednatel
• Počet zaměstnanců: 60
• Den ocenění: 31. 12. 2010
4 MAJETKOVÉ OCENĚNÍ SLEDOVANÝCH STAVEBNÍCH ZÁVODŮ
STANOVENÍM SUBSTANČNÍ HODTOTY [4]
Aktiva celkem = brutto substanční hodnota
Tab. 1 – Stálá aktiva v Kč (X1 s.r.o., X2 s.r.o.)
Tab. 1 – The fixed assets from the balances in Czech crowns (X1 s.r.o. and X2 s.r.o)
Stálá aktiva v Kč X1 s.r.o. X2 s.r.o.
B.I Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0
B.II Dlouhodobý nehmotný majetek 9 299 000 8 270 000
B.II.1 Pozemky 593 000 520 000
B.II.2 Stavby 7 394 000 6 820 000
B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 942 000 920 000
B.II.8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 370 000 10 000
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
226
Stálá aktiva v Kč X1 s.r.o. X2 s.r.o.
B.III Dlouhodobý finanční majetek 245 000 240 000
B.III.3 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 245 000 240 000
Tab. 2 – Oběžná aktiva v Kč (X1 s.r.o., X2 s.r.o.)
Tab. 2 – The circulating assets from the balances in Czech crowns (X1 s.r.o. and X2 s.r.o)
Oběžná aktiva v Kč X1 s.r.o. X2 s.r.o.
C. I Zásoby 3 726 000 3 022 000
C.I.1 Materiál 1 026 000 998 000
C.I.2 Nedokončená výroba a polotovary 2 700 000 2 024 000
C.III Krátkodobé pohledávky 6 658 720 7 566 000
C.III.1 Pohledávky z obchodních závazků 6 234 720 7 349 000
C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy 424 000 217 000
C.IV Krátkodobý finanční majetek 1 837 000 8 950 000
C.IV.1 Peníze 235 000 1 380 000
C.IV.2 Účty v bankách 1 602 000 7 570 000
Tab. 3 – Rekapitulace upravených aktiv v Kč (X1 s.r.o., X2 s.r.o.)
Tab. 3 – The recapitulation of the adjusted assets in Czech crowns (X1 s.r.o. and X2 s.r.o)
Tržně upravená aktiva v Kč (Au) X1 s.r.o. X2 s.r.o.
Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0
Dlouhodobý hmotný majetek 9 299 000 8 270 000
Dlouhodobý finanční majetek 245 000 240 000
Zásoby 3 726 000 3 022 000
Pohledávky 6 658 720 7 566 000
Krátkodobý finanční majetek 1 837 000 8 950 000
Celková tržně upravená aktiva v Kč (Au) 21 765 720 28 048 000
VĚCNÁ HODNOTA = SUBSTANCE BRUTTO (AU)= 21 765 720 KČ (X1 S.R.O.)
VĚCNÁ HODNOTA = SUBSTANCE BRUTTO (AU)= 28 048 000 KČ (X2 S.R.O.)
Vlastní kapitál v tržní hodnotě = netto substanční hodnota
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
227
Tab. 4 – Rekapitulace cizích zdrojů a ostatních pasiv v Kč (X1 s.r.o., X2 s.r.o.)
Tab. 4 – The recapitulation of the external sources and the other liabilities in Czech
crowns (X1 s.r.o. and X2 s.r.o)
CIZÍ ZDROJE A OSTANÍ PASIVA V KČ (Pu) X1 s.r.o. X2 s.r.o.
B.I Rezervy 0 0
B.II Dlouhodobé závazky 122 000 115 000
B.III Krátkodobé závazky 9 124 000 17 150 000
B.IV Bankovní úvěry a výpomoci 3 500 000 343 000
Ostatní pasiva 300 000 210 000
Celkové cizí zdroje a ostatní pasiva v Kč (Pu) 13 046 000 18 418 00
VĚCNÁ HODNOTA - SUBSTANCE NETTO = (AU – PU)= 21 765 720 – 13 046 000 =
= 8 719 720 KČ ( X1 S.R.O)
VĚCNÁ HODNOTA - SUBSTANCE NETTO = AU - PU= 28 048 000 – 18 418 000 =
= 9 630 000 KČ ( X2 S.R.O)
Věcná hodnota – Substance netto (Au-Pu) určená majetkovou metodou činí 8 719 720 Kč u
stavebního závodu X1 s.r.o. a 9 630 000 kč u stavebního závodu X2 s.r.o. k 31. 12. 2010.
5 VÝNOSOVÉ OCENĚNÍ SLEDOVANÝCH STAVEBNÍCH ZÁVODŮ
METODOU DCF ENTITY [3]
5.1 Prognóza β
Možnost 1: Stanovení na základě provozního a finančního rizika
Stavební závod X1 s.r.o: β = 1 + OR + FR
β = 1 + 0 + 0,4
β = 1,4
Stavební závod X2 s.r.o: β = 1 + OR + FR
β = 1 + 0 + 0,5
β = 1,5
Stavební závody X1 s.r.o. a X2 s.r.o. byly zařazeny do třetí třídy systematického obchodního
rizika, protože patří k závodům průměrným, což znamená, že nesplňují ani jedno z kritérií
vyššího obchodního rizika (OR = 0). Z hlediska finančního rizika je zvoleno u stavebního
závodu X1 s.r.o. zvoleno FR = + 0,4, protože jeho zadlužení činí v roce 2010: CK/VK =
12 746/10 063 = 1,27 x 100 = 127%; u stavebního závodu X2 s.r.o. je zvoleno FR = + 0, 5,
neboť jeho zadlužení činí v roce 2010: CK/VK = 18 208/7 314 = 2,49 x 100 = 249%.
Možnost 2: Stanovení β koeficientu z historických údajů
Stavební závod X1 s.r.o: βZ = βN x [1 + (1-d) x CK/VK]
βZ = 0,40 x [1 + (1-0,19) x 12 746/10 063]
βZ = 0,8104
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
228
Stavební závod X2 s.r.o: βZ = βN x [1 + (1-d) x CK/VK]
βZ = 0,40 x [1 + (1-0,19) x 18 208/7 314]
βZ = 1,2066
Možnost 3: Stanovení na základě faktorů pro odhad koeficientu β
Tab. 5 – Stupnice pro hodnocení rizikovosti
Tab. 5 – The scale for the evaluation of the riskiness
Stupnice pro hodnocení
rizikovosti
0,5 1 1,5
,,Volba
oceňovatele u
X1 s.r.o.“
,,Volba
oceňovatele u
X2 s.r.o.“
1. Citlivost na změny
hospodaření cyklu
minimální
citlivost
vyvíjí se s
cyklem
vysoká
citlivost
vyvíjí se
s cyklem → 1
vyvíjí se
s cyklem → 1
2. Vyjednávací síla vůči
dodavatelům
převaha
závodu
vyrovnaná převaha
dodavatelů
vyrovnaná →
1
vyrovnaná → 1
3. Vyjednávací síla vůči
odběratelů
převaha
závodu
vyrovnaná převaha
odběratelů
vyrovnaná →
1
vyrovnaná → 1
4. Podíl fixních nákladů na
celkových nákladech
nízký průměrný vysoký
průměrný → 1 průměrný → 1
5. Míra zadlužení menší než
40%
40% - 80% 80% a více 80% a více →
1,5
80% a více →
1,5
6. Velikost závodu velký střední malý střední → 1 střední → 1
7. Diverzifikace území značná střední malá střední → 1 střední → 1
8. Diverzifikace výrobková značná střední malá střední → 1 střední → 1
Tab. 6 – Odhad koeficientu β
Tab. 6 – The valuation of the coefficient β
Stupeň rizika A
Počet
výskytů B
(X1 s.r.o)
Počet
výskytů B
(X2 s.r.o)
A x B
(X1 s.r.o)
A x B
(X2 s.r.o)
0,5 0 0 0 0
1 7 7 7 7
1,5 1 1 1,5 1,5
součet 8 8 8,5 8,5
Stavební závod X1 s.r.o: β = (A x B)/B = 8,5/8 = 1,625
Stavební závod X2 s.r.o: β = (A x B)/B = 8,5/8 = 1,625
Možnost 4: Riziko v USA pro obor stavebnictví
β = 1,32
• Vyhodnocení (X1 s.r.o): Prognóza β
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
229
Možnost 1: β =1,4
Možnost 2: β =0,8104
Možnost 3: β =1,0625
Možnost 4: β =1,32
β = (1,4 + 0,8104 + 1,0625 + 1,32)/4
β = 4,5929/4
β = 1,1482
• Vyhodnocení (X2 s.r.o): Prognóza β
Možnost 1: β =1,5
Možnost 2: β =1,2066
Možnost 3: β =1,0625
Možnost 4: β =1,32
β = (1,5 + 1, 2066+ 1,0625+ 1,32)/4
β = 5,0891/4
β = 1,2723
5.2 Odhad rizikových prémií pro země
Možnost 1: Odhad rizikových prémií pro ČR
Tab. 7 – Odhad rizikových prémií v ČR v období finanční krize (stanovení hodnoty)
Tab. 7 – The valuation of perilous premiums for the Czech Republic (the assessment of the
value)
Rizikové prémie pro ČR/roky 2008 2009 2010
Základní prémie za riziko 5,50% 5,50% 5,50%
Přirážka k ratingu podle S&P pro ČR 1,70% 1,70% 1,70%
Celkem 7,20% 7,20% 7,20%
Možnost 2: Expertní odhady rizikových prémií podle kategorií (Business Valuation News)
Oceňované stavební závody X1 s.r.o a X2 s.r.o byly zařazeny do druhé kategorie, neboť
vykazují tyto znaky: jsou zavedené a finančně stabilní, mají dobré vedení a poměrně silnou
konkurenci, vykazují stabilní minulý vývoj a lze celkem dobře předpokládat jejich další
vývoj.
VYHODNOCENÍ (X1 s.r.o, X2 s.r.o): Odhad celkových rizikových prémií
Možnost 1: 7,2%
Možnost 2: 11 - 15%
Dále je počítáno s rizikovou prémií ve výši 7,2% (Možnost 1), protože je tento odhad
přesnější a vychází z reálných dat. Možnost 2 je zcela subjektivní, a proto se s ní dále
nepočítá; je použitá pouze pro porovnání.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
230
5.3 Bezriziková úroková míra - rf
Tab. 8 –Bezriziková úroková míra
Tab. 8 –
Rok 2008 2009 2010
Výnos 10L státních dluhopisů ČNB (+) 4,55% 4,50% 4,40%
rok 2010: rf = 4,40
5.4 Náklady na vlastí kapitál – re
Stavební závod X1 s.r.o: re = rf + β x ZRP + PMP + PTK + PSR
re = 4,40 + (1,1482 x 7,20) + 4 + 0 + 3
re = 19,67%
Stavební závod X2 s.r.o: re = rf + β x ZRP + PMP + PTK + PSR
re = 4,40 + (1,2723 x 7,20) + 4 + 0 + 3
re = 20,56%
5.5 Náklady na cizí kapitál – rd
Stavební závod X1 s.r.o: Úrokové krytí = ( EBIT/Nákladové úroky) = (2 773/132) = 21,01%
→ ratingu D, přirážka je ve výši 14,00%
Stavební závod X2 s.r.o: Úrokové krytí = ( EBIT/Nákladové úroky) = (2 590/118) = 21,95%
→ ratingu D, přirážka je ve výši 14,00%
Stavební závod X1 s.r.o a X2 s.r.o: rd = rf + přirážka
rd = 4,40% + 14,00%
rd = 18,40%
5.6 Průměrné náklady kapitálu - WACC
Stavební závod X1 s.r.o: WACC = rd x (1 – t) x D/C + re x E/C
WACC = 18,40 x (1 -0,19) x 55,9 /100 + 19,67 x 44,1/100
WACC = 16,9 %
Stavební závod X2 s.r.o: WACC = rd x (1 – t) x D/C + re x E/C
WACC = 18,40 x (1 -0,19) x 71,3 /100 + 20,56 x 28,7/100
WACC = 16,5 %
5.7 Dvoufázový propočet hodnoty závodu
Tab. 9 – Kumulovaný DFCF entity – současná hodnota 1. fáze (X1 .s.r.o.)
Tab. 9 – The cumulated DFCF entity – the contemporary value of the first phase (X1 .s.r.o.)
Údaje v tis. Kč Výpočet 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zisk před
zdaněním a úroky
V30 -
265,00 1 914,00 1 396,00 699,00 347,00 2 773,00
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
231
Sazba daně z
příjmu
sazba 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% 20,00% 19,00%
Zdanění zisku a
úroků
ZZ před =
V30 x
ZZpřed
-
68,90 459,36 335,04 146,79 69,40 526,87
Zisk a úroky po
zdanění
ZZ po =
V30 x sazba
-
196,10 1 454,64 1 060,96 552,21 277,60 2 244,13
Úpravy o
nepeněžní operace
CF4= CF5 +
CF6 + CF10
+ CF12
894,00 1 713,00 863,04 760,86 1 683,62 1 436,00
Odpisy stálých
aktiv
CF5 687,00 650,00 53,04 626,52 814,35 571,00
Změna stavu
opravných
položek, rezerv,
přechodných účtů
aktiv a pasiv
CF6 -
600,00 62,00
-
73,00
-
568,26 242,82 95,00
Vyúčtované
nákladové a
výnosové úroky
CF12
177,00 193,00 128,00 86,18
-
48,95 129,00
Zisk (ztráta)
z prodeje stálých
aktiv
CF10 630,00 808,00 755,00 616,42 675,40 641,00
CF z provozní
činnosti před
změnami prac.
kapitálu
CF =
ZZ po + CF4
697,90 3 167,64 1 924,00 1 313,07 1 961,22 3 682,13
Změny pracovního
kapitálu
CF14= CF15
+ CF16 +
CF17
-
3 486,00 2 208,00 826,00 3 683,82
-
5 451,94
-
3 800,00
Změna stavu
pohledávek
CF15 -
10626,0
-
13239,0 26 395,0
-
7 125,82
-
26 164,55
-
12 984,00
Změna stavu
krátkodob.
závazků
CF16
6 211,00 19 066,00
-
23 954,00 12 990,47 20 196,68 10 353,00
Změna stavu
zásob
CF17
565,00
-
3 619,00
-
1 615,00
-
2 180,83 515,93
-
1 169,00
CF z provozní
činnosti
CFp =
CF + CF14
-
2 788,10 5375,64 2 750,00 4 996,89
-
3490,72
-
117,87
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
232
Nabytí stálých
aktiv
CF24 =
CF25 + CF26
-
859,00
-
1 150,00
-
1 534,00
-
1 227,73
-
1 412,26
-
1 051,00
Příjmy z prodeje
stálých aktiv
CF26 -
630,00
-
808,00
-
755,00
-
616,42
-
675,40
-
641,00
Výdaje spojené
s pořízením
stálých aktiv
CF25 -
229,00
-
342,00
-
779,00
-
611,31
-
736,86
-
410,00
FCF entity =
volný peněžní tok
do závodu
FCF =
CFp + CF24
-
3 647,10 4 225,64 1 216,00 3 769,16
-
4 902,98
-
1168,81
Odúročitel
(WACC) 16,9%
sazba 0,735 0,681 0,630 0,583 0,583 0,583
DCFF=
diskontovaný
volný peněžní tok
DFCF =
FCF x
sazba
-
2 680,62 2 877,66 766,08 2 197,42
-
2 858,44
-
681,45
Kumulovaný
diskontovaný
volný peněžní tok
-
2 680,62 197,04 963,12 3 160,54 302,10
-
379,35
Suma DFCF –
současná hodnota
1. fáze metodou
DCF entity
-
379,35
Pokračující hodnota v čase (X1.s.r.o.): T = (FCFt+1/(ik-g))
T = -379,35/0,08
T = - 4 742 tis. Kč
Tab. 10 – Výsledná tržní hodnota stanovená metodou DFCF entity
(X1 .s.r.o.)
Tab. 10 – The resultant market value assessed by the method DFCF entity (X1 .s.r.o.)
Položka Výpočet Celkem
Ocenění 1. fáze -4 742
Diskontní míra pro 2. fázi 8%
Tempo růstu po 2. fázi 0%
FCF v 1. roce 2. fáze -4 742 x 1 -4 742
Ocenění 2. fáze (pokračující hodnota) -4 742 / (0,08 - 0) -59 275
Odúročitel WACC = 16,9 pro rok 2010 0,583
Současná hodnota 2. fáze -59 275 x 0,583 -34 557
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
233
Provozní hodnota brutto -4 742 + (-34 557) -39 299
Úročené dluhy ke dni zdanění 3 500
Provozní hodnota netto -39 299 – 3 500 -42 799
Neprovozní aktiva ke dni zdanění 0
Výsledná hodnota vlastního jmění -42 799
Tržní hodnota stavebního závodu X1 s.r.o. určená metodou DCF entity činí -42 799 000 Kč
k 31. 12. 2010.
Tab. 11 – Kumulovaný DFCF entity – současná hodnota 1. fáze (X2 .s.r.o.)
Tab. 11 – The cumulated DFCF entity – the contemporary value of the first phase
(X2 .s.r.o.)
Údaje v tis. Kč Výpočet 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zisk před
zdaněním a úroky
V30
-
3580,00 3 330,00 3 680,00 3 250,00 2680,00
2
7590,00
Sazba daně z
příjmu
sazba
26,00% 24,00% 24,00% 21,00% 20,00% 19,00%
Zdanění zisku a
úroků
ZZ před =
V30 x
ZZpřed
930,80 799,20 883,20 682,50 536,00 492,10
Zisk a úroky po
zdanění
ZZ po =
V30 x sazba
2 649,20 2 530,80 2 796,80 2567,50 2 144,00 2 097,90
Úpravy o
nepeněžní operace
CF4= CF5 +
CF6 + CF10
+ CF12
1 237,00 1 910,00 1 750,00 1 420,00 1 050,00 970,00
Odpisy stálých
aktiv
CF5
618,00 623,00 550,00 570,00 420,00 410,00
Změna stavu
opravných
položek, rezerv,
přechodných účtů
aktiv a pasiv
CF6
210,00 330,00 248,00 274,00 180,00 175,00
Vyúčtované
nákladové a
výnosové úroky
CF12
174,00 150,00 125,00 130,00 118,00 110,00
Zisk (ztráta)
z prodeje stálých
aktiv
CF10
235,00 807,00 827,00 446,00 332,00 275,00
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
234
CF z provozní
činnosti před
změnami prac.
kapitálu
CF =
ZZ po + CF4 3 886,20 4 440,80 4 546,80 3 987,50 3194,00 3 067,90
Změny pracovního
kapitálu
CF14= CF15
+ CF16 +
CF17
-
3 434,28
-
3 923,21
-
4 054,30
-
3 468,42
-
2 726,23
-
2 623,95
Změna stavu
pohledávek
CF15 -
1 055,60
-
1 218,78
-
1 375,62
-
1 522,60
-
1 478,32
-
1 620,00
Změna stavu
krátkodob.
závazků
CF16 -
988,78
-
998,62
-
902,10
-
930,90
-
558,99
-
477,88
Změna stavu zásob CF17 -
1 379,90
-
1 805,81 1 776,58
-
1014,92
-
688,92
-
526,07
CF z provozní
činnosti
CFp =
CF + CF14
451,92 517,59 492,50 519,08 467,77 443,95
Nabytí stálých
aktiv
CF24 =
CF25 + CF26 -
387,00
-
440,00
-
408,00
-
420,00
-
419,00
-
404,00
Příjmy z prodeje
stálých aktiv
CF26 -
259,00
-
268,00
-
263,00
-
248,00
-
230,00
-
212,00
Výdaje spojené
s pořízením
stálých aktiv
CF25 -
128,00
-
172,00
-
145,00
-
172,00
-
189,00
-
192,00
FCF entity = volný
peněžní tok do
závodu
FCF =
CFp + CF24
64,92 77,59 84,50 99,08 48,77 39,95
Odúročitel
(WACC) 16,9%
sazba
0,735 0,681 0,630 0,583 0,583 0,583
DCFF=
diskontovaný
volný peněžní tok
DFCF =
FCF x
sazba
47,72 52,84 53,24 57,76 28,43 23,29
Kumulovaný
diskontovaný
volný peněžní tok
47,72 100,56 153,80 211,56 239,99 263,28
Suma DFCF –
současná hodnota
1. fáze metodou
DCF entity
263,28
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
235
Pokračující hodnota v čase (X2 .s.r.o.): T = (FCFt+1/(ik-g))
T = 263,28/0,08
T = 3 291tis. Kč
Tab. 12 – Výsledná tržní hodnota stanovená metodou DFCF entity
(X2 .s.r.o.)
Tab. 12 – The resultant market value assessed by the method DFCF entity (X2 .s.r.o.)
Položka Výpočet Celkem
Ocenění 1. fáze 3 291
Diskontní míra pro 2. fázi 8%
Tempo růstu po 2. fázi 0%
FCF v 1. roce 2. fáze 3 291 x 1 3 291
Ocenění 2. fáze (pokračující hodnota) 3 291 / (0,08 - 0) 41 137,5
Odúročitel WACC = 16,5 pro rok 2010 0,583
Současná hodnota 2. fáze 41 137,5 x 0,583 23 983,16
Provozní hodnota brutto -4 742 + 23 983,16 27 274,16
Úročené dluhy ke dni zdanění 15 820,00
Provozní hodnota netto 27 274,16 – 15 820,00 11 454,16
Neprovozní aktiva ke dni ocenění 0
Výsledná hodnota vlastního jmění 11 454,16
Tržní hodnota stavebního závodu X2 s.r.o. určená metodou DCF entity činí 11 454 160 Kč
k 31. 12. 2010.
6 ZÁVĚR
Teoretická část případové studie byla zaměřena jak na názvosloví související s problematikou
majetkového a výnosového způsobu ocenění, tak na základní údaje o sledovaných stavebních
závodech X1 s.r.o. a X2 s.r.o.
Obsahem praktické části příspěvku bylo ocenění konkurenčních sledovaných stavebních
závodů metodou substanční (majetkovou) a DCF entity (výnosovou).
Ze zjištěných výsledků použitých metod je zřejmé, že ve fázi finanční krize se jeví jako
vhodná pro výpočet pouze metoda substanční. Tímto byla potvrzena skutečnost, že je-li závod
předlužen, metoda DCF entity se stává nepřesnou. Na vytvořeném modelu dvou stavebních
závodů s obdobnou produkcí a velikostí ekonomického obratu se nám podařilo zobrazit vnější
negativní vliv krizového charakteru. Podle reakcí stavebních závodů lze označit X2 s.r.o. za
organizaci, která lépe zvládla krizovou situaci na trhu. Z toho vyplývá, že stavební závod,
který je dostatečně kapitalizován, a zároveň disponuje patřičnou kapitálovou rezervou, je vždy
lépe připraven na případné výkyvy hospodářské situace.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
236
Na základě získaných výsledků při ocenění byla rovněž potvrzena skutečnost, že dvě strany
provádějící nezávislé hodnocení mohou dospět k rozdílným výsledkům, a to v důsledku
odlišné interpretace stejných skutečností. Z toho plyne, že neexistuje žádná jedinečná metoda,
kterou by se dala zjistit hodnota závodu. Lze tedy konstatovat, že zvolení vhodné metody je
jedním z nejdůležitějších a velice podstatných kroků při oceňování závodu.
7 LITERATURA
[1] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha: C. H. Beck s.r.o., 2001. 367 s. ISBN
80-7179-529-1.
[2] MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Proces ocenění - základní metody a postupy.
2.upravéné a rozšířené vydání. Praha: Ekopress s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3.
[3] MAŘÍK, M.; MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování
podniku. Praha: Ekopress s.r.o., 2005. ISBN 80-86119-61-0.
[4] MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress s.r.o., 1998. ISBN 80-86119-09-2.
DOPAD SPRÁVNÉ FORMULACE ZNALECKÝCH ÚKOLŮ NA ZNALECKOU
ČINNOST
INFLUENCE CORRECT FORMULATION OF EXPERT TASKS ON THE EXPERT
ACTIVITIES
Josef Čech1)
ABSTRAKT:
Hlavně v poslední době se stále častěji setkáváme s tím, že od soudů jsou nám zasílány
usnesení, ve kterých jsou stanoveny úkoly pro znalce, které jsou rozsáhlé a mnohdy jsou
uvedeny i na několika stranách. Do usnesení jsou bezhlavě překlápěny otázky obou soudních
stran a nikdo neřeší jejich relevantnost. Na názorných příkladech budou ukázány dopady
formulace úkolů na znaleckou činnost.
ABSTRACT:
Especially in recent years we can meet more often, that the courts send to us resolutions in
which tasks are defined for experts, which are extensive and often are listed on several sides.
In resolutions are blindly inserted questions of both sides of litigants and nobody cares their
relevance. On the examples, will be presented impact of formulation tasks on the expert
services.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Soud; usnesení; znalecký úkol; znalecká činnost; zákon o znalcích.
KEYWORDS:
Court; resolution; Expert task; expert activity; Law on Experts.
1 ÚVOD
Hlavně v poledních letech jsou soudní znalci tlačeni soudy k tomu, aby jejich posudky byly
co nejlevnější bez ohledu na to, kolik skutečného času s vypracováním znaleckého, případně
revizního znaleckého posudku skutečně stráví. Dle mého názoru tak nejde činit donekonečna
a tento tlak, který je enormní začíná mít vliv na znaleckou činnost. A to jak z pohledu kvality
znaleckých posudků, tak i s ochotou vypracovávat znalecké posudky pro soudy a snižuje se
zájem mladších ročníků o to stát se znalcem. Olej do ohně tomu ještě přilévají naši
zákonodárci, kteří za posledních pár let nejsou schopni se domluvit a schválit nový zákon
o znalcích, nezabývají se tím, že odměňování znalců nedopovídá dnešním cenám, ale místo
toho mluví jen o zpřísnění sankcí pro znalce, o novém přezkušování znalců a o tom, že
všichni znalci jsou špatní. To vše vede jen k tomu, že se mezi lidmi dostává činnost znalce
z pozice prestižního váženého zaměstnání na okraj společnosti. A to ne jenom z pohledu úcty,
ale i z pohledu finančního ohodnocení při porovnávání skutečně proplacených hodinových
tarifních složek.
1)
Čech, Josef, Ing. Ph.D. – 1. autor, ÚSI v Brně, Purkyňova 464/118, 541 148 934, josef.cech@usi.vutbr.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
238
2 FORMULACE ZNALECKÝCH ÚKOLŮ
2.1 Usnesení
Již vícekrát se nám stalo, že přišlo od soudu usnesení, které obsahovalo znalecký úkol, který
ne jenom že byl napsaný na více stranách, ale ještě znalecký úkol odkazoval na další otázky
položené právními zástupci jedné i druhé strany, které byly uvedeny v soudním spise.
Soudcem nebyla provedena žádná revize položených otázek a bezmyšlenkovitě překlopil
všechny otázky na soudního znalce. Po přečtení usnesení a vyhledání zbytku otázek
v soudním spisu si musí znalec připadat jako Alenka v říši divů. Ne jenom, že si musí znalec
sám otázky vyhledat, ale po jejich několikátém přečtení mu není jasné, proč má na některé
otázky odpovídat. Některé otázky se přímo netýkají řešeného sporu (problematiky), jiné jsou
položeny jen obecně a mají podobu jen řečnické otázky a jiné otázky se ptají v podstatě na to
stejné, jen jsou jinak formulovány, případně se liší jen o drobnou nianci. Dle názoru znalce
více než polovina položených otázek není důležitá k vyřečení soudního sporu a ani nejsou
některé položené otázky v souladu se zákonem o znalcích a na jejich zodpovězení buď není
potřeba znalostí znalce, ale znalec na ně přesto musí odpovědět, protože mu to bylo uloženo
soudem, a nebo se jedná o otázky právního charakteru, na které znalci nepřísluší odpovídat.
Jiné otázky jsou položeny v natolik obecné povaze, že je lze aplikovat na cokoliv a znalec se
pak snaží odpověď na obecně položenou otázku opatrně zpřesnit na posuzovanou
problematiku soudního sporu, ale toto není správné řešení a otázka by měla být jednoznačně
zadaná již soudem. Někdy požadují jen popsat nějakou metodu nebo děj, který je v daném
oboře všeobecně znám a je uveden v mnoha literaturách ne jenom u nás, ale i v zahraničí.
Znalci nakonec nezbývá nic jiného, než že musí odpovědět na všechny takto položené otázky
a stráví nad jejich vypracování spoustu času. Potom co znalec vypracuje znalecký posudek, ve
kterém odpoví na všechny položené otázky, ať už více či méně důležité a odešle znalecký
posudek soudu spolu s vyúčtováním, je pak nemile překvapen, když soud rozhodne, že
neuznal vyúčtování nákladů spojené s vypracováním znaleckého posudku v plné výši, ale
provedl krácení vyúčtované částky. Soud v polovině případů teprve až po obdržení
znaleckého posudku se začne podrobně zabývat všemi položenými otázkami a jejich
odpověďmi a zjistí, že jenom některé otázky jsou pro vyřešení soudního sporu důležité a
za využití jen důležitých otázek ze znaleckého posudku se mu zdá cena za znalecký posudek
příliš vysoká, i když znalec musel odpovědět na všechny položené otázky, nejen na ty
důležité.
2.2 Příklady znaleckých otázek
Pro ukázku jsem vybral některé formulace znaleckých otázek, které k nám na ústav chodí
v usnesení od soudů. Za otázkami jsou uvedeny drobné komentáře, které však neberte jako
odpovědi na položené otázky, ale jen jako interní poznámky.
Zda předložená projektová dokumentace byla vyhotovena v souladu s doporučujícími
technickými normami… Nejsem schopni posoudit projektovou dokumentaci se všemi
doporučujícími technickými normami.
Může dojít k ucpání kanalizace, pokud se spláchne do klozetu konstrukce voňky s hadrem a
buničinou… Ano, kanalizaci je možné úmyslně ucpat.
Zda projektová dokumentace stavby nemovitosti, kterou zhotovitel předal žalobkyni, lze
považovat za kompletní… Z otázky není patrné, o jaký typ dokumentace mělo jít. Zda to měla
být studie, dokumentace pro územní řízení, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace
pro realizace stavby či dokumentace skutečného provedení stavby. Ve spisu je od žalobkyně
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
239
jen pár nekvalitních fotokopií obsahující jen části výkresů označené jako dokumentace
pro stavební povolení a dokumentace skutečného provedení stavby. Na stavebním úřadě je
uložena kompletní dokumentace pro stavební povolení a dokumentace skutečného provedení
stavby. Na základě jakých podkladů má být posouzení provedeno?
Zda byl dosažen rosný bod v domě v době jeho předání, jaké byly jeho hodnoty… To
znamená, jaká byla teplota a relativní vlhkost vzduchu v jednotlivých místnostech a jaká byla
povrchová teplota obvodových konstrukcí v exteriéru v době předání stavby s přesností na
desetiny stupně?
Zda střešní plášť domu obsahoval před přístavbou a přestavbou domu žalobkyní difuzní
pojistnou fólii typu TYVEK… V současné době je střešní plášť kompletně předělán včetně
pojistné fólie. Podle fotografie ze soudního spisu nelze určit typ použité pojistné fólie.
Posouzení dodání jiného typu schůdků na půdu, než bylo sjednáno ve smlouvě o dílo včetně
poklopu – nezateplené dveře… Ve smlouvě o dílo ani v její příloze položkový rozpočet není
počítáno se schůdky na půdu.
Posouzení vadného provedení spojovacích prvků krovu střechy – hřebíky korodují… Jak
odpovědět na tuto otázku? Ano všechny ocelové konstrukce s kontaktem se vzdušným
kyslíkem a vzdušnou vlhkostí oxidují. Použití nerezových hřebíků nebylo požadováno.
Posouzení nerovnoměrné tloušťky spar u střešního okna v ložnici… U střešního okna je
zapotřebí provést seřízení jeho kování. Jak je však uvedeno ve spise, žalobce seřízení okna
odmítl.
Vadné provedení izolace v podlaze. Tepelná izolace je v menší tloušťce, než je uvedeno
v projektu… Náklady na prokázání skutečné tloušťky tepelné izolace pomocí vrtů byly
spočítány na cca 25 000 Kč a náklady na tepelné ztráty způsobené menší tloušťkou tepelné
izolace byly stanoveny na přibližně 15 Kč za rok u celého domu. Náklad na ověření skutečné
tloušťky tepelné izolace mnohonásobně převyšují náklady spojené s většími ztrátami domu.
3 ODMĚNA ZA PODÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU
DLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících v posledním platném znění (zákon
č. 444/2011 Sb.) uvádí, že znalec má za podání posudku právo na odměnu.
Odměna za posudek vypracovaný pro orgán veřejné moci se stanoví podle množství účelně
vynaložené práce a odměna se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty.
Je-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, má znalec dále právo na náhradu
nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. Náklady jsou zejména
cestovní výdaje, náhrada ušlého výdělku při předvolání k orgánu veřejné moci a náklady
spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce. Jestliže znalec přibral konzultanta, má
nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej
znalcem ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas.
Odměnu a náhradu nákladů je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku. Její výši
určí orgán, který ustanovil znalce, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců
od podání posudku. Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného
odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
Podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících v posledním
platném znění (vyhláška č. 432/2002 Sb.) je povinen příslušný orgán, který v řízení ustanovil
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
240
znalce, vymezit jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec
zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí.
Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí,
které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.
Odměnu za znalecký posudek lze zvýšit v těchto případech:
• Kdy je pro podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována zvláštní
odborná specializace, lze sazbu zvýšit až o 50 %.
• Je-li znalecký posudek vzhledem k okolnostem případu mimořádně obtížný, může být
ve zvlášť odůvodněných případech odměna výjimečně přiměřeně zvýšena až o 20 %.
• Jde-li o posudek, kterým je přezkoumáván posudek jiného znalce, může být odměna
zvýšena až o 10 %.
• Je-li nutné spěšné provedení úkonu, nebo bylo-li znalci uloženo úkon provést v den
pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noci, může být odměna zvýšena až
o 50 %.
Státní orgán je však oprávněn znalečné i snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně nebo
nekvalitně a ve zvlášť závažném případě nekvalitně provedeného úkonu může odměnu
odepřít dokonce úplně.
Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek, rozhoduje o odměně, náhradě nákladů a
náhradě mzdy znalce v rámci řízení, v němž byl znalecký úkon proveden.
Státní orgán při určování výše odměny především hodnotí:
• Povahu a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to
v každé z položek provedeného úkonu.
• Charakter a účelnost pomocných prací (Při znaleckém úkonu je studium spisu
zpravidla součástí úkonu).
• Přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a
částkami odměn za ně účtovanými.
• Dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu.
• Zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.
Znalec, který podává posudek, má nárok na náhradu cestovních a jiných výdajů, a to podle
obecných předpisů o náhradě cestovních, stěhovacích a jiných výdajů při pracovních cestách.
Mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za použití zařízení nebo pomůcek
organizaci při provádění znaleckého úkonu a za pomocné práce.
Všechny výše uvedená slova jsou krásná, ale bohužel v praxi to tak jednoduše nefunguje. Poté
co soudní znalec provede vyúčtování a zašle ho spolu s posudkem soudu, tak se dostává
do očekávání, jaká finanční částka mu bude soudem přiznána. Jen ve výjimečných případech
se stává, že soud souhlasí se zaslaným vyúčtováním. V některých případech soud nesouhlasí
s výší účtované sazby za hodinu práce, případně s procentuálním zvýšením odměn
za znalecký posudek. Ve většině případů však soud ponechá účtované hodinové sazby, ale
výrazně zkrátí účtované hodiny spojené s vypracováním znaleckého posudku. Pokud se pak
odborník podívá na soudem přiznané hodiny, které udávají, jak dlouho měla každá činnost
trvat, tak mu nezbývá nic jiného než se nad tím jen pozasmát. Kdyby touto rychlostí pracovali
soudy, pak by musel být každý soudní spor vyřešen nejpozději do dvou let. Velmi
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
241
problematické je i vyúčtování pracovní cesty spojené s místním šetřením potřebným
pro vypracování znaleckého posudku. S uznáním nákladů spojených s použitím vozidla
(spotřebované palivo) většinou nejsou žádné problémy, horší je to však s uznáním hodinové
mzdy znalců za dobu strávenou ve vozidle. Buď soudy snižují hodinovou sazbu znalce
na 100 Kč za hodinu, nebo ji dokonce, v případech kdy je místní šeření zrušeno až na místě
samém soudními stranami, neuznají vůbec.
4 NÁVRH ŘEŠENÍ
Soudci v nepřímé odpovědi jako jeden z důvodů uvádějí, že odměny soudním znalcům snižují
proto, že by více peněz stejně od soudních stran nezískali. Můj osobní názor je takový, že
problém se musí řešit již na začátku celého soudního řízení. Pokud soud požaduje po znalci
vypracovat znalecký posudek, měl by již v době zadání znaleckého úkolu požadovat po
soudních stranách uhrazení zálohy, jejíž výše by neměla být jen symbolická, ale měla by krýt
minimálně 50 % předpokládaných nákladů spojených s vypracováním zadaného posudku. Už
i tento krok v mnoha případech vede k tomu, že zúčastněné strany se začnou zabývat
efektivitou vynaložených prostředků a ustoupí od mnoha svých mnohdy i nesmyslných
požadavků a někdy dokonce vyřeší svůj spor i mimosoudní dohodou.
Dalším důležitým bodem je to, aby soudci přesněji formulovali znalecké úkoly, na základě
kterých by znalci odpovídali jen na otázky, které jsou pro vyřešení soudního sporu opravdu
důležité a také aby nebyly tlačeni soudy odpovídat na otázky, které jim nepřísluší. V případně,
pokud si není soudce zcela jistý s formulací otázek pro znalce, měl by požádat znalce
o spolupráci na formulaci případně revizi znaleckých otázek tak, aby to bylo ku prospěchu
obou stran, to znamená, aby znalec odpovídal jen na takové otázky, které jsou nezbytné
k vyřešení (objasnění) soudního sporu a neodpovídal na nepodstatné otázky, nebo otázky
na které mu odpovídat nepřísluší. Jak jsem slyšel, tak například v sousedním stádě
v Rakousku soudce automaticky spolupracuje se znalcem na upřesnění soudních otázek a
současně se i domlouvají na tom, kolik bude znalec za vypracování znaleckého posudku chtít
peněz. Tímto příkladem například odpadá problém s nepřesnou formulací znaleckých otázek a
také problém s nejasnými platbami za vypracování znaleckých posudků.
5 ZÁVĚR
Doufám, že stávající žalostný stav v soudním znalectví je jen dočasný a problematikou se
začne někdo podrobně zabývat. Legislativa a její následné uplatňování by měla znalce a
soudce sjednocovat a podporovat ke spolupráci a ne je rozdělovat.
Aby mohl soudní znalec vypracovat kvalitní znalecký posudek, tak k tomu mu nestačí jen
znalosti, vykonané zkoušky, nebo hrozba vysokého postihu, ale hlavně k tomu potřebuje
oporu v legislativě, spolupráci se soudy, které budou zadávat znalcům jen potřebné
jednoznačně zadané otázky a jistotu, že za dobře zpracovaný posudek dostane adekvátně
zaplaceno.
V posledních několika letech se mluví o novém zákonu o znalcích, který dle zatím
zveřejněných částí neřeší hlavní problematiku (příčiny), ale sankce (důsledky) a to je špatně.
Myslím, že i pro naše zákonodárce by bylo velice prospěšné, kdyby před schválením nového
zákona o znalcích místo cest do exotických krajů upřednostnily cesty do sousedních států a
zjistili si, jaká je legislativa a praxe v sousedních státech Evropské unie.
6 LITERATURA
[1] Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Ve znění pozdějších předpisů.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
242
[2] Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Ve znění
pozdějších předpisů.
LEGISLATIVNÍ VÝVOJ VYBRANÝCH INSTITUTŮ STAVEBNÍHO ZÁKONA
Alena Kliková1)
ABSTRAKT:
Příspěvek bude věnován otázkám spojeným s vývojem právní úpravy vybraných institutů
stavebního zákona. Veřejné stavební právo prošlo (a stále prochází) v poslední době řadou
změn, které občas přináší zjednodušení. V některých případech však lze o zjednodušení vést
diskuzi a je otázkou, zda jsou vždy změny přínosem pro praxi. V současné době dochází opět
k projednávání další novely stavebního zákona, která by opět měla změnit řadu postupů dle
stavebního zákona. Příspěvek bude zaměřen pouze na některé vybrané instituty a jejich
navrhované změny se zamyšlením autorky, zda jsou opakované změny vhodné.
ABSTRACT:
The contribution will be devoted to issues related to the development of the legislation of
selected institutes under the Building Act. Public construction law has passed (and still going
through) recently many changes that sometimes bring simplification. In some cases, however,
the discussion can be led about the simplification and the question is whether the changes are
always beneficial for practice. Currently there is another process of the adoption of
amendments to the Building Act, which would again have to change the number of procedures
under the Building Act. The contribution will focus on some particular institutes and the
proposed changes. The author will reflect on a question whether the repeated changes are
appropriate.
KLÍČOVÁ SLOVA:
stavební zákon, územní plánování, stavební povolení, kolaudace, užívání staveb
KEYWORDS:
Building Act, Territorial Planning, Building Permits, Acceptance, Use of Buildings
1 ÚVOD
Pravidla pro výstavbu byla na území zemí českých kodifikována již v době středověku, a to
od 13. století, kdy se jevilo jako nezbytné zakotvit pravidla pro výstavbu. Později byla
pravidla výstavby upravována v tzv. požárních řádech, které si vytvářela jednotlivá města.
Požární řády většinou zakotvovaly technické podmínky výstavby a kontroly splnění těchto
podmínek ze strany vrchnosti. Průběžně jsou stavební předpisy z požárních řádů vyjímány a
pro jednotlivá města jsou vydávány stavební řády. Nejstarším uváděným stavebním řádem je
Jihlavský městský stavební řád z roku 1270, který obsahoval myšlenku, „že mají být bořeny
domy, jež jsou k neprospěchu a škodě města, a že nové domy mají být stavěny jen se
souhlasem městské správy, tedy podle celkových potřeb a zájmů města“.2
V roce 1815 byl
vydán stavební řád pro Prahu, v roce 1816 byl tento řád rozšířen i pro Pražská předměstí.
1833 byl vydán stavební řád s platností pro všechna města na území Čech s výjimkou Prahy,
který stanovil povinnost před započetím výstavby požádat o povolení a žádost doložit plánem
stavby. Tento stavební řád byl v roce 1845 a v roce 1864 aktualizován a v roce 1889 nahrazen
1)
Kliková Alena, JUDr., Ph.D. – PrFMU, Veveří 70, Brno, alena.klikova@law.muni.cz
2
Kubíčková Gabriela, Vývoj stavebního práva, diplomová práce, PrF MU Brno, 2016
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
244
novým stavebním řádem.3
Tím se dostáváme již do novodobější historie, která rozlišuje pět
základních vývojových etap. První, nejdelší etapa trvala od roku 1886 do konce čtyřicátých let
20. století. Druhá etapa trvající 9 let od roku 1949 do roku 1958 byla výrazně ovlivněna
tehdejším státním zřízením. Třetí etapa je ohraničena léty 1958 a 1976, i tato etapa
dokumentuje stav tehdejší doby. Další etapa trvala od roku 1976 do 2007.
Pro přesnější pochopení jednotlivých změn v druhé polovině 20. století je vhodné uvést již
konkrétní předpisy upravující danou problematiku a základní důvody pro jejich přijetí. V roce
1949 došlo k vydání zákona o územním plánování a výstavbě obcí, který definitivně zrušil
stavební řády z konce 19. století. Jedná se o první stavební zákon s jednotnou plaností pro
celou republiku. Tento zákon byl v roce 1958 nahrazen dvěma právními předpisy, zákonem č.
84/1958 Sb., o územním plánování a zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu. Došlo
k oddělení právní úpravy územního plánování a stavebního řádu. Hlavním důvodem pro
vydání stavebního řádu byl stejně jako u územního plánování požadavek na komplexní řešení
výstavby. Jako hlavní změny oproti předchozí právní úpravě bylo nahrazení stavebního
povolení rozhodnutím o přípustnosti stavby a v návaznosti na předpisy o dokumentaci staveb
přijatými mezi lety 1950 a 1960 se začaly rozlišovat podmínky stavebního řízení pro stavby
občanů a organizací.4
Ke sloučení právní úpravy územního plánování a stavebního řádu pak
došlo již známým zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Jako
hlavní politické důvody pro vydání tohoto stavebního zákona bývají uváděny narůstající
zájem společnosti na zlepšení podmínek pro péči o životní prostředí, posílení pravomoci
národních výborů a již výše uvedené spojení platných právních předpisů z druhé poloviny
padesátých let. Roztříštěnost spolu související problematiky územního plánování, stavebního
řádu a kolaudace staveb byla vnímána jako podstatný nedostatek minulé právní úpravy.5
Tento zákon byl v novodobé historii nejdéle účinným stavebním zákonem. Tento zákon
s určitými změnami platil až do roku 2007, kdy byl nahrazen novým stavebním zákonem č.
183/2006 Sb.
Jak je z výše uvedeného stručného historického exkurzu zřejmé, české veřejné stavební právo
podléhá právní regulaci již mnoho staletí. Uplatňuje se zde zájem státu (bez ohledu na státní
zřízení) na regulaci výstavby, ať už z důvodu ochrany majetku před požáry nebo živelnou
pohromou anebo z důvodu nezbytnosti samotné regulace výstavby v území.6
Předkládaný příspěvek se zaměřuje na vymezení vybraných institutů veřejného stavebního
práva a jejich postupného vývoje v rámci právní úpravy. Snaží se vymezit některé vybrané
instituty stavebního zákona, poukázat na jejich legislativní vývoj a důvody různých
legislativních změn a připravovaných změn.
2 VYBRANÉ INSTITUTY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEJICH
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY
Veřejné stavební právo je jedním z řady právních oblastí, které umožňují osobám provádět
výstavbu, či jinak využívat konkrétní území a konkrétní pozemek. Jak bylo uvedeno v úvodu
3
Podrobněji EBEL, Martin, Dějiny českého stavebního práva, 1. vydání, Praha, ABF- nakladatelství ARCH,
ABF, 2006
4
KUBÍČKOVÁ, Gabriela. Vývoj stavebního práva. Diplomová práce. PrF MU Brno, 2016, s. 60
5
Tamtéž, s. 64
6
KLIKOVÁ, Alena. Základní body připravované novely stavebního zákona. In ExFoS - Expert Forensic
Science, XXV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství. 2016.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
245
příspěvku, veřejné stavební právo (pravidla výstavy) je v Českých zemích legislativně
zakotveno již mnoho staletí. Nejstarší úprava výstavby se týkala hlavně technických
požadavků na stavby, průběžně byla zakotvována i povinnost získat na určitý typ staveb
povolení k jejich umístění či realizaci. V průběhu let se jednotlivé požadavky na stavby
měnily, a to většinou s odkazem na snahu o zjednodušení výstavby, což je velmi patrné
hlavně v posledních letech. V obecné rovině je napřed nutné se zamyslet nad tím, jestli tzv.
zjednodušování postupů vždy povede ke kýženému výsledku? Hlavním cílem regulace
výstavby je mimo jiné snaha o zajištění i budoucí využitelnosti území, udržitelný rozvoj
území a zajištění i určitého „komfortu“ stávajících staveb a jejich uživatelů. Nelze tak
umožnit chaotickou živelnou výstavbu v území. Řada zjednodušení postupů mnohdy
spočívala v tom, že některé typy staveb nebylo nutné „úředně“ povolovat a tak se umísťovaly
a stavěly bez jakéhokoliv zásahu ze strany správních orgánů. Takováto živelná výstavba
mohla způsobovat řadu problémů, a to nejenom ve vztahu k sousedství realizovaných staveb
anebo ve vztahu k budoucí využitelnosti zasaženého území.
Za současný poslední stav legislativních prací na stavebním zákoně, který danou
problematiku upravuje, lze označit nyní schvalovanou novelu stavebního zákona, která by
měla opět zjednodušit a zpřesnit některé postupy a procesy ve vztahu k povolování a užívání
staveb. Aktuální stavební zákon č. 183/2006 Sb., který nahradil stavební zákon č. 50/1976
Sb., již sám měl přinést zpřehlednění jednotlivých procesů a zavést nové instituty do
územního plánování a zjednodušit postupy v rámci povolování staveb. Jak je opakovaně
uváděno, tento zamýšlený cíl se však ne vždy zcela zadařil. Mimo jiné i toto byly důvody,
proč se zákonodárce rozhodl pokračovat v novelizacích stavebního zákona. Do dnešního dne
stavební zákon prošel již 16-ti novelizacemi, přičemž novela schválená a vydaná ve sbírce
zákonů pod číslem 350/2012 Sb., byla považována za zásadní a byla nazývána velkou
novelou stavebního zákona. I přes všechny tyto novely a i přes poslední velkou novelu,
stavební zákon i nadále obsahuje řadu nejasností.
V současné době schvalovaná novela by se měla dotknout celé řady ustanovení stavebního
zákona, ať už části územního plánování, tak stavebního řádu. Předpokládané datum nabytí
účinnosti bylo na počátku schvalovacího procesu stanoveno k 1. 1. 2017, vzhledem k tomu, že
k dnešnímu dni7
novela ještě neprošla celým legislativním procesem, je nezbytné, aby
případná účinnost byla posunuta. Znění, které bylo předloženo Poslanecké sněmovně ke
schválení, uvádí nabytí účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po
jeho vyhlášení.
Cílem předkládané novely by mělo být další zjednodušení a zrychlení jednotlivých procesů
povolování stavebních záměrů, včetně zpřesnění uvádění staveb do užívání, aj. Jako hlavní
problémy jsou v důvodové zprávě vymezeny např. potřeba zpřesnění poskytování údajů o
území pro územně analytické podklady, zjednodušení pořizování aktualizací a změn územně
plánovací dokumentace, problematika závazných stanovisek dotčených orgánů a vymáhání
jejich dodržení, zjednodušení a zpřesnění uvádění staveb do užívání (kolaudace), aj.
Navrhované změny by měly napravit kritizovaný stav zdlouhavého a složitého povolování
stavebního záměru.
Z důvodu rozsáhlosti jednotlivých problémů a vznikajících otázek se tento příspěvek bude
věnovat pouze vybraným institutům stavebního zákona a jejich průběžnému legislativnímu
vývoji v novodobé historii, a to druhé poloviny 20. století.
7
Ke dni 13. 1. 2017
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
246
2.1 Legislativní změny povolování a ohlašování staveb
Již stavební řád z roku 1958 odlišoval povolování staveb a u jednodušších staveb postačilo
ohlášení stavby. Jak je uvedeno výše, v roce 1958 bylo umísťování staveb a jejich povolování
rozděleno do dvou samostatných zákonů, což činilo danou problematiku výrazně roztříštěnou.
Změna v roce 1976 přinesla sloučení dané problematiky do jednoho zákona. Zákon v roce
1976 taktéž upravoval možnost získat povolení stavby na základě rozhodnutí (stavební
povolení) anebo na základě ohlášení, s tím že u ohlášení existovala tzv. fikce souhlasu
s realizací ohlášené stavby, ovšem pouze u udržovacích prací: „Drobnou stavbu nebo stavební
úpravu může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti
jejich provedení nemá námitek. Udržovací práce může stavebník provést, pokud stavební úřad
do 30 dnů ode dne ohlášení nestanoví, že tyto práce podléhají stavebnímu povolení.“8
.
V průběhu účinnosti zákona č. 50/1976 Sb. došlo novelou č. 83/1998 Sb., s účinností k 1. 7.
1998, ke změně využitelnosti tzv. fikce souhlasu s realizací ohlášené stavby, a to takto:
“Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může stavebník provést jen
na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek.
Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební
úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební úprava či udržovací práce
podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.“
Stavby a stavební záměry, u kterých postačilo ohlášení, byly vyjmenovány v ustanovení § 55
odst. 2.9
Zde je nutné zdůraznit slovo „postačí“. Tento pojem dává stavebníkovi na výběr, zda
využije zjednodušené formy a stavbu ohlásí anebo zda v konkrétním případě bude požadovat
vydání stavebního povolení.
Změna zákonem č. 183/2006 Sb. byla velmi výrazná, neboť došlo k velmi podrobnému a
vymezenému rozšíření okruhu staveb, které vyžadují ohlášení, např. je možné ohlásit i stavby
pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do
hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, aj10
. Stavebník měl i
nadále na výběr, zda stavby ohlásil nebo požádal o povolení. Zákonem č. 350/2012 Sb. (tzv.
velkou novelou stavebního zákona) s účinností od 1. 1. 3013 došlo ke změně a stavby nově
vyjmenované v ustanovení § 104 od té doby vyžadují ohlášení, tj. stavebník nemá na výběr, a
i když není schopen splnit požadavky ohlášení, neměl by dle zákona požádat o vydání
stavebního povolení.
Připravovaná novela stavebního zákona se snaží tento problém odstranit a opět by mělo být
zpětně do zákona vloženo slovo „postačí“, tj. stavebník by měl mít opět na výběr, zda bude
svůj stavební záměr ohlašovat nebo zda si podá žádost o vydání stavebního povolení.
8
Dle ustanovení § 57 odst. 2.
9
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí:
a) u drobných staveb, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohou podstatně ovlivnit životní
prostředí;
b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se
způsob užívání stavby a neohrožují se zájmy společnosti;
c) u udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její
vzhled nebo životní prostředí a u všech udržovacích prací na stavbě, která je kulturní památkou.
10
Stavby vyjmenované v ustanovení § 104 odst. 2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
247
V návaznosti na připravovanou novelu, která po pár letech vrací do zákona možnost výběru
zjednodušeného režimu, můžeme konstatovat, že ne vždy se změny v zákoně osvědčili, resp.
přinesly zjednodušení. Toto může být jedním z příkladů.
2.2 Legislativní vývoj uvádění staveb do užívání (kolaudace)
Vládní nařízení č. 8/1956 Sb. o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a i
povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání) stanovilo základní požadavky pro
uvádění některých staveb do užívání. Vzhledem k charakteru tohoto vládního nařízení však
bylo mnohdy chápáno tak, že některé stavby nevyžadovali povolení k užívání. Určité stavby
měly být kolaudovány orgány hospodářské sféry, které měly zájem na splnění hospodářského
plánu, ale současně mělo jejich rozhodnutí znamenat záruku toho, že uvedení stavby do
provozu je bezpečné a v souladu s veřejnými zájmy. Důsledkem této koncepce byl stav, kdy
zejména výrobní stavby byly často kolaudovány s mnoha nedodělky nebo nebyly
kolaudovány vůbec.11
Takováto právní úprava nebyla šťastná, protože stavěla stavebníky do
nejistoty, zda jejich stavba vyžaduje nebo nevyžaduje státní povolení k užívání. Bohužel
mnohdy tato nejistota přetrvává, neboť u řady staveb mimo jiné i z této doby se nedochovaly
doklady. Problém nedochovaných či vůbec nevydaných dokladů v dnešní době pak může
způsobovat stavebníkovi potíže, protože není schopen prokázat legalitu své stavby, a to i přes
to, že právě v návaznosti na nejasnou právní úpravu třeba vůbec nebyla kolaudace
vyžadována.
Vládní nařízení č. 8/1956 Sb. bylo zrušeno až stavebním zákonem č. 50/1976 Sb., který
v oddílu 7 vymezil problematiku užívání staveb. Dle tohoto zákona bylo možné stavby, které
vyžadovaly povolení, užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. V úvodní verzi
zákona se vedlo kolaudační řízení, jehož účastníky byli stavebník, popřípadě uživatel
(provozovatel), byl-li v době zahájení řízení znám. Zákonem č. 59/2001 Sb. byla provedena
změna v okruhu účastníků, a to tak, že účastníkem kolaudačního řízení s účinností od
10.1.2001 byli stavebník, vlastník stavby, uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení
znám a vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické
právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno. Tato novela sice reagovala na
problémy staveb umisťovaných na cizích pozemcích, ale zároveň zkomplikovala možnost
např. prodloužení užívání staveb dočasných, které byly postaveny na cizích pozemcích
v minulých letech.
Zákon č. 183/2006 Sb. upravil problematiku užívání zcela odlišně a postupy při uvádění
staveb do užívání výrazně zjednodušil. Odlišil stavby, které vyžadují pouhé oznámení
stavebnímu úřadu a stavby, u kterých musí stavební úřad vydat tzv. kolaudační souhlas.
Kolaudační souhlas je přísnější způsob uvádění do užívání. Týká se pouze staveb, jejichž
vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. příkladmo
vyjmenovává konkrétní typy staveb, které vyžadují kolaudační souhlas a jedná se např. o
nemocnice, školy, nájemní bytové domy, aj. Správní řízení o povolování užívání staveb bylo
zrušeno. Je otázkou, do jaké míry toto zjednodušení přispělo i ke zjednodušení praxe a
zjednodušení povolování užívání staveb, a to i s ohledem na navrhovanou a projednávanou
novelu stavebního zákona.
Problémy, které praxi přineslo výše popsané zjednodušení, jsou shrnuty v důvodové zprávě
k projednávané novele stavebního zákona. Jeden z nejvíce kritizovaných problémů je to, že k
oznámení záměru započít s užíváním stavby nevydává stavební úřad podle stávající úpravy
11
KUBÍČKOVÁ, Gabriela, Vývoj stavebního práva. Diplomová práce. PrF MU Brno, 2016, s. 63
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
248
žádný doklad o povolení užívání, písemný souhlas s užívání se vydává pouze v případě, kdy
stavebník odstranil nedostatky, pro které mu stavební úřad zakázal užívání stavby. V praxi
však stavebníci často potřebují doklad o povolení užívání stavby (pro banku, katastr
nemovitostí atd.). Pouze, pokud o to sami požádají, vyznačí jim stavební úřad datum vzniku
práva užívat stavbu na kopii oznámení. Dále stávající úprava umožňuje užívání stavby po
uběhnutí 30 denní lhůty od podání oznámení, pokud v této lhůtě stavební úřad nezakáže
užívání stavby; stavební úřad však může zakázat užívání stavby až na základě zjištění při
kontrolní prohlídce, jejíž vykonání v potřebné lhůtě však může být, a v praxi k tomu dochází,
ze strany stavebníka účelově bráněno (např. žádost o posunutí termínu z důvodu
nepřítomnosti atp.). Dále nejsou řešeny případy, kdy jsou na stavbě zjištěny drobné
nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob nebo zvířat a nebrání řádnému a
bezpečnému užívání stavby k určenému účelu (např. z klimatických důvodů nedokončené
barevné úpravy fasád nebo nedokončené terénní úpravy) 12
.
V současné době schvalovaná novela stavebního zákona reaguje na výše uvedené vytýkané
problémy právní úpravy a mění nejenom název celé části čtvrté, díl 2 stavebního zákona
týkající se povolování užívání staveb, ale v podstatě i koncepci povolování užívání staveb. Za
velmi podstatnou změnu můžeme označit změnu, kterou se vrací právní úprava řízení o
povolení užívání staveb a ruší se pouhé oznámení užívání staveb. A dále by měla být
opětovně uzákoněna možnost projednání změny spočívající v nepodstatných odchylkách od
ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění umístění,
půdorysný ani výškový rozsah stavby, účel, konstrukční ani dispoziční řešení, při vydání
kolaudačního souhlasu.
Navrhované změny lze považovat za velmi přínosné a praktické, a to jak z pohledu
stavebníka, kdy mu bude umožněno užívat stavbu provedenou s nepodstatnými odchylkami,
tak pro zajištění větší ochrany veřejných zájmů a jiných veřejných subjektivních práv
ostatních dotčených osob, neboť stavební úřad bude mít větší kontrolní pravomoc nad
uváděním staveb do užívání.
3 ZÁVĚR
Závěrem tohoto příspěvku můžeme konstatovat, že řada změn právní úpravy u některých
institutů vycházela z požadavků praxe a snažila se tyto požadavky řešit. Řada změn se však
v průběhu uvádění do praxe ukázala jako minimálně problematická, což lze pozorovat i na
tom, že mnohdy v řádu několika málo let došlo k novelizaci předmětné právní úpravy.
Současná schvalovaná novela stavebního zákona se snaží se reflektovat vznikající problémy
praxe a sporné výklady některých zákonných ustanovení. Nelze však říci (jako u řady
předchozích novel), že všechny navrhované změny přesně cíle stanovené zákonodárcem
naplňují. Je otázkou, zda navrhované změny v budoucnu přinesou očekávaný výsledek a
veškeré postupy dle stavebního zákona se zjednoduší a zkvalitní. Nicméně u některých
institutů lze předjímat a konstatovat, že když se osvědčili v minulosti a jsou vraceny do
právního řádu, jejich „vrácení“ (byť v modifikované podobě) do stavebního zákona bude
velkým přínosem.
12
Důvodová zpráva k projednávanému zákonu, ke dni 13.1.2017, zdroj:
http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=7&T=927
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
249
4 LITERATURA
[1] MACHAČKOVÁ, Jana a kol. Stavební zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck,
2013. 899 s. ISBN 978-80-7400-492-6
[2] VEDRAL, Josef. Správní řád, komentář. 2. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2012.
1448 s. ISBN 978-80-7273-166-4
[3] EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva, 1. vydání. Praha: ABF- nakladatelství
ARCH, ABF, 2006. 256 s. ISBN 978-80-86905-21-1
[4] Důvodová zpráva a návrh novely zákona
[5] KUBÍČKOVÁ, Gabriela. Vývoj stavebního práva. Diplomová práce. Brno: PrF MU
Brno, 2016.
VYUŽITÍ METOD ANALÝZY RIZIKA PRO ÚPRAVU CENY NEMOVITOSTÍ
THE USE OF RISK ANALYSIS METHOD FOR ADJUSTING PROPERTY PRICES
Karel Kubečka1)
, Darja Kubečková2)
, Pavel Vlček3
, Tereza Beníšková4)
ABSTRAKT:
Znalecký posudek, který vypracoval soudní znalec, musí být kontrolovatelný. Jsou však části
posudku, kdy soudní znalec používá například tzv. „odborný odhad“ anebo „názor znalce na
základě místních podmínek“. Zpravidla na základě „zkušeností znalce“ dojde k úpravě
výsledku, například k redukci času (doby) výstavby anebo redukci ceny. Také tuto úpravu je
povinen soudní znalec zdůvodnit. Může však být zdrojem nepochopení, pokud bude úprava
vysvětlena dle názoru druhé strany neuspokojivě. Tato skutečnost může být také zneužita proti
soudnímu znalci. Proto jsou hledány možnosti, jak odhad nahradit sofistikovanou metodou.
Jedna z alternativ se nabízí v alternativních metodách analýzy rizik.
ABSTRACT:
Expert opinion drawn up by the expert witness must be controllable. They are, however, parts
of the opinion, the expert witness uses the example of so-called. "expert estimate" or "expert
opinion based on local conditions." Usually on the basis of "experience experts" will edit the
result, for example, to reduce the time (period) the construction or cost reduction. Also, this
adjustment is required to justify a court expert. However, it can be a source of
misunderstanding, if the adjustment will be explained in the opinion of the other side
disappointingly. This fact can also be misused against judicial experts. Therefore, they are
finding ways to replace sophisticated estimation method. One alternative is offered in
alternative methods of risk analysis.
KLÍČOVÁ SLOVA:
soudní znalec, úprava ceny, znalecký posudek, analýza rizik, alternativní metoda
KEYWORDS:
expert witness, price adjustment, expert report, risk analysis, alternative method.
1 ÚVOD
Tento příspěvek popisuje použití a možnosti využití alternativních metod z oblasti analýzy
rizika s aplikací do problematiky forenzních věd se zaměřením především na oblast oceňování
nemovitostí. Účastníci předcházejících ročníků této konference se s touto problematikou již
mohli seznámit a to v případech, kdy bylo použito lineárních funkcí pro změny závislé
1)
Kubečka, Karel, doc., Ing., Ph.D., Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, Žalanského 68/54,
163 00 Praha 17 – Řepy, pobočka Brno, Hudcova 367/78, 612 00 Brno – Medlánky, telefon +420 602 778 967,
e-mail karel.kubecka@seznam.cz, karel.kubecka@vsrr.cz.
2)
Kubečková, Darja, Prof. Ing., Ph.D., VŠB-Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 OstravaPoruba,
telefon, +420 733 627 872, e-mail darja.kubeckova@vsb.cz.
3)
Vlček, Pavel, Ing., Ph.D. +420 777 564 814, Fakulta stavební, VŠB- Technická univerzita Ostrava,
L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba, e-mail pavel.vlcek1@vsb.cz
4)
Beníšková, Tereza, Ing., +420 773 177 641, Ústav oceňování majetku, Ekonomická fakulta VŠB- Technická
univerzita Ostrava, Sokolská třída 33, 702 00 Ostrava 1, e-mail tereza.beniskova@vsb.cz.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
251
proměnné [1]. Jako příkladu bylo použito stanovení koeficient K6 [2] se změnou hodnoty
podle přímky, což je nejjednodušší způsob určení redukčního koeficientu.
Protože ne ve všech případech je možné anebo vhodné či výhodné prováděl interpolaci podle
přímky, je změna výše redukčního koeficientu prováděna s pomocí nelineárního průběhu
funkce [3].
Metody pro analýzu rizika bude snahou použít jako hodnotící prostředek různých
konstantních anebo proměnných vnějších vlivů mající vliv na výslednou cenu nemovitostí
anebo také ve zcela jiném typu úlohy a jiné problematice, neboť tato metoda je zcela
univerzální. Co tedy bude hodnoceno a v jakém matematickém intervalu lineárně nebo
nelineárně, je pouze a jen na uživateli.
Metody analýzy rizika jsou používány po celém světě. Používají se především pro účely
managementu a řízení firem a společností. V posledních letech se setkáváme s úspěšným
uplatněním metod managementu rizika také ve stavebnictví. Jednak se s těmito metodami
setkáme v oblasti řízení projektů velkých staveb, ale také v oblastech, pro které nebyly
metody řízení rizika vyvíjeny. Nicméně pro jejich univerzálnost je tato aplikace možná.
V minulém období bylo učiněno několik úspěšných pokusů použít metody určené pro analýzu
rizika v oblasti práce soudních znalců nebo expertů. Z metod analýzy rizika se staly
alternativní sofistikované metody, které mohou využít soudní znalci a experti ve stavebnictví
k hodnocení stavebních materiálů, konstrukčních prvků nebo technologií. Současně je možno
aplikovat metody do oblasti hodnocení projektové dokumentace nebo k určení koeficientů
statických výpočtů.
Práce s těmito metodami jsou nově zaváděny do výuky na vysokých školách.
Jako alternativní metody v expertní činnosti pro hodnocení stavebních konstrukcí a hodnocení
materiálů a také pro práci soudních znalců byly ověřeny tyto metody:
• UMRA - Univerzální metoda rizikové analýzy
• SWOT5
analýzy
Dále se používají metody multikriteriální analýzy dat s dílčím využitím metod:
• WSA - metoda váženého součtu
• TOPSIP metoda (Technique for Order Preference by Similarity to Ideal Solution)
• CDA metoda shody a neshody (Concordance Disconcordance Analysis)
Pro jemné určení vah jednotlivých faktorů se používají matematické modely:
• metoda pořadí
• Fullerova metoda (metoda párového hodnocení)
• Saatyho metoda určení vah kritérií
• DEA - Data Envelopment Analysis (metoda analýzy datových obalů)
S aplikací moderní metody multikriteriální analýzy je možné se setkat napříč spektrem všech
technických oborů. Slouží k vyhodnocení různých variant řešení daného problému, výběru
efektivního a tedy optimalizovaného řešení. Také nabízí srovnání mezi jednotlivými
5
Vlastní název SWOT je vlastně akronym (zkratkové slovo, složené z počátečních hlásek nebo slabik více slov)
složený ze slov Strengths tj. silné stránky, Weaknesses tj. slabé stránky, Opportunities tj. příležitosti či nevyužité
rezervy a Threats tj. rizika či ohrožení.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
252
navrženými alternativami v širokém spektru hledisek. Mohou tak snadno posloužit
k zhodnocení nových zaváděných technických prvků, materiálů a konstrukčních řešení.
V této práci je uvedeno využití metody SWOT pro určení koeficientu K6 s nelineárním
průběhem.
2 VOLBA VHODNÉ METODY
V první fázi je potřeba zvolit vhodnou metodu analýzy rizika. Jako osvědčenou je možno
doporučit univerzální a velmi známou analýzu SWOT. Tato volba není samozřejmě
podmínkou a je možno použít kteroukoli z dalších metod, avšak s podmínkou jejího
zvládnutí.
Analýza SWOT (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) je velmi rozšířená
jednoduchá expertní analýza [4] aplikovatelná na projekty, procesy i chod organizace.
Zohledňuje jak interní tak externí vlivy. Experti se snaží identifikovat [5]:
• silné stránky (Strenghts) organizace/projektu/procesu;
• slabé stránky (Weaknesses) organizace/projektu/procesu;
• příležitosti (Opportunities), které se organizaci/projektu/procesu nabízejí;
• hrozby (Threats), které mohou organizaci/projekt/proces
Obr. 1- Ilustrační schéma SWOT analýzy [19]
Fig. 1 – Illustrative diagram SWOT analysis [19]
Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym6
, který vedl v 60. a 70. letech 20. století
výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě. Základ metody spočívá v klasifikaci
6
Původní název byl „SOFT“ metoda. Jednotlivé části byly „Satisfactory,“ „good in the future is an
Opportunity,“ „bad in the present is a Fault“ a „bad in the future is a Threat. V roce 1964 došlo k přejmenování,
kdy pánové Urick a Orr v přednášce na konferenci zaměnili F za W, a tak se ze SOFT analýzy stala SWOT
analýza.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
253
a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních
skupin, které můžeme při matematickém vyhodnocení považovat za submatice celku, přičemž
data SWOT analýzy tvoří matici. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek, to
znamená dvou interních submatic procesu (interních faktorů) na jedné straně vůči
příležitostem a nebezpečím, to je dvou externích submatic (externích faktorů) na straně druhé,
lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich
vzájemného střetu.
SWOT analýza je jedním ze základních nástrojů strategického managementu – pro tuto oblast
byla prvotně vyvinuta a pro hodnocení bonity firmy původně měla sloužit. Kromě toho však
přijde vhod i při jiných příležitostech, typicky výběrových řízeních na projektově orientované
zakázky, v reklamě, PR i řadě jiných oborů [6], [7], [8], [9], [10].
V současné době je možno konstatovat, že touto metodou lze vyhodnotit prakticky cokoli, co
je hodnotitel schopen popsat, uvést hodnotu hodnoceného faktoru a odhadnout jeho
důležitost, to znamená váhu. Tímto způsobem je získán vztah, který hodnotí podíl
hodnoceného faktoru na výsledné poloze celku.
2.1 Aplikovatelnost SWOT analýzy
Odpovědi expertů (zpravidla z řad pracovníků organizace) se pro přehlednost seřadí do matice
SWOT. Metoda lze nejvýhodněji využít v počátečních fázích projektu. Jedná se o obecnou,
tedy jednoduše aplikovatelnou metodu. Proto je použitelná nejen k hodnocení stavu a úrovně
organizace, ale také pro hodnocení rizika v procesu rizikové analýzy a v jejích aplikacích.
Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny
(Obr. 1) do 4 základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na
jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní
informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.
Nejdůležitější jsou pak dva následující kroky:
• Vyhodnocení jednotlivých hodnocených faktorů
• Určení vztahu mezi průběhem chování hodnocených faktorů a přiřazené veličiny
Jak bylo uvedeno výše, tato metoda, obdobně jako jiné metody [11], [12], [13], [14], [15] je
schopna rozhodnout o míře rizika a poskytnout tak informaci o vhodnosti anebo nevhodnosti
nejen jevu, případně procesu, ale také o vhodnosti či nevhodnosti konstrukce, stavby nebo
objektů anebo o jejich umístění v prostředí. Obdobně jako UMRA7
[11], [12], [13], [14], [15]
tak i metoda SWOT je využitelná také ve forensních vědách a navíc v porovnání s UMRA je
schopna pracovat s proměnnými váhami jednotlivých faktorů. Tato schopnost může být
v některých případech velmi prospěšná tam, kde musíme pracovat s prvky nestejné váhy
a nejsme schopni omezit výběr pouze a jen na prvky obdobných vlastností a přibližně shodné
důležitosti, jak tomu je u UMRA [11], [12], [13], [14], [15].
Tato metoda dosud nemá pevný metodologický rámec [16]. Může být prováděna jak
v kvalitativní, tak i v kvantitativní formě. Mezi nejčastěji používané metody a nástroje SWOT
analýzy patří:
• Uplatnění tvůrčích metod (např. brainstorming) a metod získávání expertních
výpovědí (např. řízená diskuze, metoda delfská).
7
Univerzální Matice Rizikové Analýzy
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
254
• Uplatnění vhodných formulářů, matic a grafů.
SWOT analýza se obvykle zobrazuje pomocí matice, která ukazuje základní vazby mezi
jednotlivými prvky (silné, slabé stránky, příležitosti, ohrožení) a na jejímž základě lze přímo
generovat potenciální určující strategie pro další rozvoj organizace. Na základě tohoto vodítka
je možné upravovat a postupně konkretizovat strategická rozhodnutí - obecné cíle (záměry),
formulovat konkrétní cíle (specifické) a úkoly pro jejich naplnění – viz účel SWOT analýzy.
Jednotlivé fáze jsou pro názornost dále rozloženy do konkrétních kroků. Popsaný postup
realizace každého kroku SWOT analýzy je pouze orientační a vychází z osvědčených
praktických zkušeností. Vzhledem k tomu, že metoda nemá pevný metodologický rámec je
možné si navržený postup využití upravit podle potřeb a zvyklostí dané organizace. Uvedené
příklady jsou pouze ilustrativní a jsou uváděny pro lepší názornost jednotlivých prováděných
kroků této analýzy.
V případě, že fázi identifikace a hodnocení silných a slabých stránek (tedy interní faktory)
provádí jiná skupina než fázi identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb z vnějšího
prostředí lze obě fáze provádět souběžně. Stejně tak není podstatné, zda začneme fází
identifikace a hodnocení silných a slabých stránek nebo fází identifikace a hodnocení
příležitostí a hrozeb [15].
3 VYTÝČENÍ VHODNÝCH OBLASTÍ POUŽITÍ
Jednotlivé oblasti použití alternativních metod pracujících na bázi analýzy rizika s tím, že
z metod rizikové analýzy využívají potřebný modul.
Například pro zjištění ceny porovnáním nemovitostí jako celku [2] je používán mimo jiné
koeficient K6, který reprezentuje „úvahu znalce“. Uplatňuje se v tzv. Indexu odlišnosti I (3.1).
654321
6
1
KKKKKKKI
i
i ×××××=∏=
=
(3.1)
V případě potřeby lze používat i další koeficienty. Jejich odůvodnění co do užití i výše
hodnoty jsou samozřejmostí. Obecně tedy platí (3.2):
n
n
i
i KKKKKKKKI ......654321
1
××××××=∏=
=
(3.2)
Ukázalo se, že jako velmi výhodné pro stanovení hodnoty koeficientu reprezentujícího
„úvahu znalce“ nebo „jinak nepostižitelné vlivy“ (K6) je využití SWOT analýzy. Důvodem,
proč je tato metoda výhodná je ta skutečnost, že je dostatečně univerzální a patří mezi
metody, jejíž kritéria je možno tzv. „váhovat“, to znamená určit jejich důležitost (a tedy
i vliv) na celek. Samozřejmě jako podmínka nutná je správné numerické vyhodnocení celé
matice po jejich čtyřech submaticích. Využití bylo na jedné z předešlých konferencí
prezentováno pro lineární průběh funkce [1].
Podobně pracuje „Metóda polohovej diferenciácie“, která je popsána [20] v odborné literatuře
na Slovensku. Používá stejných základních principů váhování hlavních vlivů stavby a tím
určuje jejich podíl (důležitost) na určení celkového efektu (výsledku).
Tento koeficient, který se užívá k ovlivnění ceny, vyjadřuje momentální kondici nemovitosti
v návaznosti na odhadem nepostižitelné vlivy v názoru znalce. Aby tento odborný odhad byl
zatížen náhodnou subjektivní chybou co nejméně, se jako alternativní metoda stanovení jeho
číselné výše nabízí aplikace SWOT analýzy. [15]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
255
Postup užití je i v této oblasti shodný s postupem při jiném použití – například
v managementu řízení firmy.
Pokud u používaných indexů jsme se pohybovali v lineární oblasti funkcí, u stanovení IP
můžeme experimentovat s funkcí nelineární.




 ∑+×=
=
11
2
1
1
i
iP
PPI (3.3)
Při výpočtu IP vstupuje do výpočtu znak číslo 9 „obyvatelstvo“, kde se hodnota znaku (příloha
3 v tabulce č. 3 [21]) pohybuje
P9 ∈〈-0,30; 0,00〉 (3.4)
to znamená: 〈-0,30; 0,00〉 = {P9-0,30 ≤ P9 ≤ 0,00}
Jedná se o znak definovaný (příloha 3 v tabulce č. 3 [21]) jako „Konfliktní skupiny v okolí,
v okolních bytech nebo v okolí“.
Pokud vyslovíme jména lokalit jako je „Janov“ (Litvínov) a nebo „Chanov“ (Most) dojdeme
k závěru, že pozemky a stavby, což je dokázáno reakcí trhu, jsou v takovýchto sociálně
vyloučených lokalitách velmi špatně prodejné, častěji zcela neprodejné. Proto je možné
s pravděpodobností blížící se k jistotě konstatovat, že stanovení v takovémto případě pomocí
této metodiky neodpovídá skutečnosti, to znamená současné situaci na trhu.
Vezměme si modelový příklad – panelový dům – jedna sekce, 12 NP, 6 bytů/podlaží (celkem
72 bytů). Je všeobecně známo, co dokáže s objektem udělat přítomnost nepřizpůsobivých
občanů. Pokud 100% bytů je „v rukou“ odpovědných nájemníků, dům adekvátně této situaci
odpovídá. Pokud ale do jednoho podlaží (to je 33,8 % obyvatel celého domu) jsou
nastěhování občané, které označujeme jako konfliktní a nepřizpůsobiví, dojde k ponížení ceny
nemovitosti jen nepatrně, tak, aby to odpovídalo IP = -0,1 (například)? Evidentně Ip = -0,3
(příloha 3 v tabulce č. 3 [21]) přináleží obsazení 100% bytů občany, které označujeme jako
konfliktní a nepřizpůsobiví. Samozřejmě IP = -0,3 neponíží výslednou cenu o 30%. Ta ve
skutečnosti klesne daleko více.
Mnohdy ke skutečnosti, že dům nebo byt je „neprodejný“ postačí přítomnost
nepřizpůsobivých občanů nikoli v prodávaném době, ale domě sousedním, nebo i ve
vzdálenějších objektech.
Proto je odůvodněné použití jiných než lineárních funkcí ke stanovení potřebných hodnot
a tato úvaha je aplikovatelná i například na index IT a index IO. Využití této úvahy je
aplikovatelné u velmi širokého spektra indexů a součinitelů. Další mohou být například vlivy
Goodwillu [22].
3.1 Nelineární funkce
Pokud průběh veličiny nemá lineární funkci, musí dojít k přiřazení (spárování) hodnot
výsledku SWOT analýzy (nebo jiné zvolené metodě) s danou funkcí v oboru její platnosti –
v mezích, ve kterých funkci, nebo její část používáme. Prakticky to znamená využití výseku
funkce, která definuje požadovanou (hodnocenou veličinu, přesněji její nelineární průběh),
přesněji a konkrétněji její části z určitého předem zvoleného intervalu. Volba konkrétní
nelineární funkce určitého intervalu je závislá na účelu použití a očekávaném
(předpokládaném) výsledku. Jako příkladu použijeme hyperbolický tangens (Obr. 2).
Funkce je spojitá na svém definičním oboru, omezená a symetrická, jmenovitě lichá, protože
platí:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
256
( ) ( )xtghxtgh −=− (3.5)
Obr. 2 - Graf funkce „tgh(x)“
Fig. 2 – Graph function „tgh(x)“
Funkce má nulový bod, jmenovitě x = 0, což je také bod inflexe. Nejsou lokální extrémy,
limity v krajních bodech definičního oboru jsou
( ) 1)(lim −=
∞−→
xtgh
x
(3.6)
( ) 1)(lim +=
∞+→
xtgh
x
(3.7)
Účelem použití těchto funkcí je změna intenzity hodnoty v porovnání s lineárními funkcemi.
Jak bylo v předcházejícím příspěvku [1] uvedeno, změna koeficientu je lineární a přímo
úměrná výsledku zkoumání (například získaném pomocí SWOT analýzy). Tento přístup bude
patrně nejčastější a je současně nejjednodušším řešením. Nicméně mohou nastat situace, kdy
malá změna příčiny na počátku vyvodí velikou změnu a následný její nárůst již další
zvyšování příčiny vyvozovat nebude. To znamená, že v tomto případě není možné užití
lineární funkce [1], [17], [18] ale jiné vhodné funkce s jiným, v tomto případě velmi rychlým
(prudkým) nárůstem číselné hodnoty.
Tuto funkci musíme přiřadit intervalu koeficientu v obvyklých hodnotách, a proto je nutno
funkci matematicky upravit například posunutím počátku (bodu [0;0]). Tato čistě
matematická úprava je zcela banální, a proto jí není věnována další pozornost.
Nejintenzivnější nárůst hodnot máme u funkce „hyperbolický tangens (3.5). Rovněž tak
postačuje upravit hodnoty vstupních údajů do potřebného intervalu, případně použít část
funkce, která odpovídá praktickým požadavkům (Obr. 3).
3.2 Příklad použití
V dalším je ověřena smysluplnost a především praktický význam užití alternativních metod
stanovení indexů a koeficientů. Jednat je dokumentován současný stav [21] a následně jako
alternativa použití alternativních metod pracujících na bázi analýzy rizika s tím, že z metod
rizikové analýzy využívají potřebný modul, jak bylo uvedeno.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
257
Obr. 3 - Část grafu funkce „tgh (x)“, v alternativní úpravě pro interval koeficientu
<0,0; 1,0>. Na svislé ose je výsledek hodnocení metodou analýzy rizika
od 0% do 100%.Graf funkce „tgh(x)“
Fig. 3 – Part of the graph of the function "tgh (x)", in an alternative arrangement for the
interval coefficients <0.0; 1.0>. The vertical axis is the outcome of the evaluation method of
risk analysis from 0% to 100% .Graf function "tgh (x) '
V oblasti odhadu cen se naskýtá možnost náhrady nespojitých funkcí [3], jak je uvedeno dále
spojitým průběhem, například lineárním, který nebude definován svým intervalem [21], ale
průběhem funkce. Pro lineární řešení je to definování rovnicí přímky. Výhodou tohoto řešení
je variabilita vstupu, kterou musí nejen odůvodnit, ale definovat znalec (odhadce). Není tak
vázán tímto „vyhláškovým“ intervalem, ale například skutečně zjištěnými hodnotami. Metody
zjištění těchto hodnot mohou být různé, například logicko-numerické metody analýzy rizika
[5]. Základy této myšlenky již byly autorem prezentovány [11], [12], [13], [14], [17].
Teoretické informace [1], [3] jsou dále doplněny jednoduchým příkladem (Tab. 1). Základem
řešení je dodržení matematických podmínek [3] a provedení hodnocení. Tato hodnocení jsou
tzv. kvalifikovaným odhadem (váha × hodnota) a tedy jsou na znalci a jeho odbornosti.
Důležitou podmínkou je, aby součet vah byl 100% [1], [3]. Tato podmínka je splněna
(Tab. 1). Další vyhodnocení pokračuje podle výše uvedených vztahů [1], [3].
56,004,448,3
111
−=−=∑∏∑ +∏∑ =∏=
===
n
i
Wi
n
i
Si
n
i
Mi KKKI
5,170,420,3
111
−=−=∑∏∑ +∏∑ =∏=
===
n
i
Ti
n
i
Oi
n
i
Mi KKKE
Výsledkem je hodnota
06,25,156,0
1111
−=−−=∑∏∑ +∏+∑∏∑ +∏=∑=
====
n
i
Ti
n
i
Oi
n
i
Wi
n
i
Si
E
I
KKKKVA
Pro hodnocení byla zvolena hodnotící stupnici 1÷5. Jedná se o bodovou stupnici, nikoli
známky ve škole, to znamená že „nejhůře“ je -5 a nejlépe je +5. Stupnici lze volit zcela
libovolně, ale tak, aby zůstala zachována schopnost objektivního popisu hodnocené
skutečnosti například stupnice <-12; +12> je příliš rozsáhlá a je otázkou, zda jsme schopni
popsat drobné nuance mezi „6“ a „7“ anebo „10“ a „11“.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
258
Tab. 1 – Vyplněné hodnocení jednotlivých submatic S, W, O a T
Tab. 1 – Completed evaluation of individual submatrices S, W, O, T
Výsledek příkladu je tedy -2,6. K této hodnotě (-2,6) je nutno přiřadit hodnotu součinitele,
přičemž je důležitý rozsah, tedy interval, ve kterém se tento součinitel pohybuje.
Získaná výsledná hodnota (Tab. 1) s respektováním intervalu (mezí) je -2,6, přičemž při
zvoleném intervalu hodnocených faktorů <0; 5> a <-5; 0> můžeme dosáhnout mezního
výsledku v intervalu <-8; +8>.
Přiřazení hodnoty výsledku k intervalu kteréhokoli ze součinitelů, který chceme získat je pak
jen matematickou záležitostí.
Znamená to „spárování“ uvedených schémat výsledků výpočtu a lineárního, nebo
nelineárního průběhu „součinitele“. Rychlost nárůstu hodnoty součinitele je z uvedeného
zcela zřejmé.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
259
Obr. 4 - Grafické znázornění výsledku výpočtu modelového příkladu
Fig. 4 – Graphical representation of results of calculation model example
Obr. 5 - Přiřazení výsledku modelového případu k průběhu funkce tgh.
Fig. 5 – Result model case during the function tgh
4 ZÁVĚR
Zpracovatelé konstatují, že využití alternativních metod ke stanovení jakýchkoli koeficientů
a součinitelů je možné a užitečné zejména v atypických úkonech znalecké činnosti. U těchto
metod je nutno podrobněji najít a určit vzájemné závislosti, meze platnosti a meze použití jak
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
260
jednotlivých součinitelů a koeficientů, tak také typ matematická křivky zejména s ohledem
na nárůst anebo snižování hodnot použitých funkcí.
Toto práce je pokračováním autorovy činnosti [3] v této vědní oblasti a přímo navazuje na
několikaletou práci v oblasti rizik zaměřenou na využití metody UMRA [5] pro stanovení
různých faktorů v oblasti škod a vad stavebních konstrukcí včetně určení podílu škody
a zhodnocení staveb.
Uvedené myšlenky, které této práci předcházely, zejména pak ty, které se týkaly metody
UMRA [5], již byly nejen publikovány [11], [12], [13], [14], ale také uplatněny v praxi při
jednání před soudem.
5 PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek vzniknul s podporou projektu VŠRR - IGA_Z7_01_2016 Optimalizace základních
metod analýzy rizik pro hodnocení území a určení redukčních koeficientů ocenění nebo škod.
6 LITERATURA
[1] KUBEČKA, Karel; Darja KUBEČKOVÁ; VLČEK Pavel. Alternativní metoda stanovení
hodnoty koeficientu K6 pro oceňování budov. In: ExFoS 2015 (Expert Forensic Science):
XXIV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství. Brno: VUT v Brně, 2015. s.
1-10. ISBN 978-80-214-5100-1.
[2] BRADÁČ, Albert. Teorie oceňování nemovitostí. Brno: Akademické nakladatelství
CERM, 2009. 753 s. ISBN 978-80-7204-630-0.
[3] KUBEČKA, Karel. Využití metod analýzy rizika pro úpravu ceny nemovitostí: The use of
risk analysis method for adjusting property prices. Ostrava: 2015. Závěrečná práce v
oblasti oceňování nemovitostí. Ekonomická fakulta VŠB-Technická univerzita Ostrava.
[4] TICHÝ, M. Ovládání rizika, analýza a management. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-
7179-415-5.
[5] KUBEČKA, K. Rizika staveb, příčiny vzniku poruch, důsledky poruch a způsob
hodnocení. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, vědecké publikace Fakulty stavební, Edice
Doktorské disertační, habilitační a inaugurační spisy. ISSN: 1213-7456, ISBN 978-80-
248-1800-9, Ostrava 2009.
[6] SWOT analysis. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida):
Wikipedia Foundation, [cit. 2010-11-02]. Dostupné z www:
<http://en.wikipedia.org/wiki/SWOT_analysis>.
[7] SWOT. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia
Foundation, [cit. 2010-11-02]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT>.
[8] CHAPMAN, Alan. BusinessBalls.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-02]. SWOT analysis.
Dostupné na: <http://www.businessballs.com/swotanalysisfreetemplate.htm>.
[9] ROTHWELL, Phil. Freshbusinessthinking.com [online]. 25.5.2010 [cit. 2010-11-02].
What is a SWOT Analysis. Dostupné na:
<http://www.freshbusinessthinking.com/business_advice.php?AID=5743&Title=What+I
s+A+SWOT+Analysis?>.
[10]MORRISON, Mike. RapidBI [online]. 2010 [cit. 2010-11-02]. SWOT Analysis - Matrix,
Tools, Templates and Worksheets. Dostupné na:
<http://rapidbi.com/created/SWOTanalysis.html#Background>.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
261
[11]KUBEČKA, K. Riziková analýza jako alternativní metoda stanovení výše škody na
stavebním objektu a určení výše zhodnocení. In: Soudní inženýrství, ročník 20-2009, číslo
02/2009. Brno: Ústav soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, s. 66-
71., ISSN, 1211-443X.
[12]KUBEČKA, K. Využití metod analýzy rizik v rozhodovacím procesu o vhodnosti sanace.
In: Stavebnictví, ročník IV, číslo 02/10. Brno: Expo data spol. s r.o. s. 26-31. ISSN 1802-
2030.
[13]KUBEČKA, K. Výše škody a zhodnocení stavebních konstrukcí metodou analýzy rizik.
IN: Stavebnictví, ročník IV, číslo 02/10. Brno: Expo data spol. s r.o. s. 32-35. ISSN 1802-
2030.
[14]KUBEČKA, K. Zkušenosti s nástroji analýzy rizik ve znalecké praxi. In: Soudní
inženýrství, ročník 21-2010, číslo 04/2010. Brno: Ústav soudního inženýrství Vysokého
učení technického v Brně. s. 204-207. ISSN, 1211-443X.
[15]VLČEK, P. Analýza příčin poruch staveb založených na nestabilním podloží. Ostrava:
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2012. ISBN 978-80-248-2819-0.
[16]GRASSEOVÁ, Monika. Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování. In: Obrana a
strategie. číslo 2. Brno: 2006. s. 48-55.
[17]KUBEČKA, K.; VLČEK P.; KUBEČKOVÁ, D.; ČESELSKÝ, JAN. Alternative
procedure for determining the value of coefficient K6 comparative when using the
method of valuation of buildings. In: 10th International Conference on Strategic
Management and its Support by Information Systems. Valasske Mezirici: 2013. s. 88-96.
ISBN 978-80-248-3096-4.
[18]KUBEČKA, Karel. Experience with The use of risk analysis methods for working
forensic expert and an alternative method of determining the value of the coefficients. In:
BERTOCCI, Stefano a Paola PUMA. 7th International Conference Contemporary
Problems of Architecture and Construction Florence. Florence - Italy: Universita degli
studi Firense, 2015. s. 53-58. ISBN 978-88-6542-431-5.
[19] „SWOT cs“ od SWOT_en.svg: Xhiennederivative work: ToOb (talk) – SWOT_en.svg.
Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons. Dostupné na:
<https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SWOT_cs.svg#/media/File:SWOT_cs.svg>.
[20]ILAVSKÝ, Miloslav; NIČ, Milan; MAJDÚCH, Dušan. Ohodnocovanie nehnuteľností.
Prvé. Bratislava: Miloslav Ilavský - MIpress, 2012. ISBN 978-80-971021-0-4.
[21]BRADÁČ, Albert. et. all. Úřední oceňování majetku: (účinnost od 1. 10. 2014): zákon
č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění, vyhláška Ministerstva financí č.
441/2013 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku: komentář: oceňování nemovitostí, oceňování věcí movitých.
1. vydání, září 2014. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014. ISBN 978-80-7204-
892-2.
[22]KULIL, Vladimír. Goodwill a oceňování: ambasády České republiky v zahraničí:
program pro oceňování nehmotného majetku. Brno: CERM, 2014. 185 s. ISBN 978-80-
7204-874-8.
UDRŽITELNÁ ŽIVOTNOST, AMORTIZACE A TRŽNÍ HODNOTA STAVEB
LIFETIME, AMORTIZATION AND MARKET VALUE OF BUILDINGS
Vladimír Kulil1)
Tereza Beníšková2)
ABSTRAKT:
Předpokládaná životnost staveb je pro oceňování majetku podstatná veličina. V článku je
proveden rozbor vlivů na životnost a jeho vyhodnocení pro nákladové a výnosové ocenění.
Dále je zahrnut návrh postupů při ocenění u jednotlivých druhů staveb, řešení amortizace a je
navržen odhad ročních nákladů pro udržitelnost staveb. V samostatné kapitole je proveden
návrh algoritmu pro určení hodnoty věcí a podniků na základě výpočtů cen podle jednotlivých
oceňovacích metod.
ABSTRACT:
The lifetime expectancy of buildings is essential for valuation of property value. The article is
an analysis of impacts on life and its evaluation for cost and revenue awards. Furthermore,
the proposal includes procedures for the valuation of different types of buildings,
amortization solutions and is designed to estimate the annual cost to the sustainability of
buildings. A separate section is made design of an algorithm to determine the value of things
and enterprise-computing on the basis of prices by various valuation methods.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Životnost staveb, nákladové ocenění, výnosové ocenění, porovnávací ocenění, tržní hodnota.
KEYWORDS:
Lifetime of buildings, cost valuation, yield valuation, comparative valuation, market value.
1 ÚVOD
Předpokládanou životnost staveb a jejich tržní hodnotu určují experti nejednotně, existuje pro
účely oceňování staveb více přístupů a s rozdílnými výsledky, které mají cenový vliv. V
článku je proveden rozbor vlivů na životnost a jeho vyhodnocení pro nákladové a výnosové
ocenění. Je proveden odhad ročních nákladů pro dlouhodobou udržitelnost staveb. Dále je
zahrnut návrh postupů při ocenění u jednotlivých druhů staveb, řešení amortizace a návrh
způsobu určení konečné tržní hodnoty věcí nemovitých, movitých a podniků.
2 ŽIVOTNOSTI STAVEB
2.1 Souvislosti
Životnost staveb závisí na architektonickém řešení z hlediska designu a variability pro různé
využití i budoucí, dále závisí na statice, kvalitě konstrukcí a provedení a na kvalitě údržby.
Podstatný je účel a investiční záměr z hlediska ekonomického využití. Podstatné je
z dlouhodobého hlediska i morální opotřebení, zda se ekonomicky vyplatí stavební úpravy za
1)
Ing. Vladimír Kulil, Ph.D., ředitel Ústavu oceňování majetku při EkF VŠB - Technické univerzity Ostrava,
Sokolská 33, Ostrava, vladimir.kulil@vsb.cz.
2)
Ing. Tereza Beníšková, Ústav oceňování majetku při EkF VŠB - Technické univerzity Ostrava, Sokolská 33,
Ostrava, tereza.beniskova@vsb.cz.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
263
účelem zajištění potřeb moderního využití. Důležitá je poptávka a nabídka po stavbách
předmětného druhu, podrobně toto autor popsal ve své publikaci Goodwill a oceňování [9].
2.2 Příklady z historie
Historie dokládá, že stavby jsou zachovány do současnosti, pokud mají ekonomický význam
pro společnost, dnes jsou udržovány památky, které tvoří historické povědomí a zájem
například turistů a nebo developerů, vytváří to dobré jméno – goodwill místa či oblasti,
podrobně viz publikaci Goodwill a oceňování [9]. Například Koloseum v Římě nejvíce
poškodila těžba materiálu pro účely jiné výstavby ve městě. Obdobně pyramidy v Egyptě.
2.2.1 Pyramidy v Egyptě
Pyramidy v Gize postavené před asi 4500 lety dodnes dokládají, že tento materiálový a
staticky výhodný styl předurčuje životnost staveb velmi vysokou, aniž by bylo potřebné
provádět jakoukoliv údržbu. Jejich další životnost lze předpokládat v řádech tisíců let, i když
nebude prováděna žádná údržba. Pokud by byla prováděla údržba řádná, pak je zřejmé, že je
životnost nekonečná. To platí i pro stavby jakékoliv, které mají staticky výhodnou konstrukci,
kdy gravitace podporuje jejich samu existenci.
Obr. 1 - Celkový pohled na pyramidu v Gíze.
Fig. 1 – A general view of the Pyramid of Giza.
Obr. 2 - Podrobný pohled na pyramidu v Gíze.
Fig. 2 – Closer look at the Pyramid of Giza.
2.2.2 Starověké stavby v Egyptě
Staré egyptské chrámy postavené před asi 4500 lety dokládají, že i konstrukce složitější jako
pyramidy, sloupové konstrukce s překlady a průvlaky mají také životnost staveb velmi
vysokou, rozhodující jsou i přírodní podmínky, zda se jedná o oblast s výskytem zemětřesení,
povodní, zda v rámci válečných konfliktů nedocházelo k násilné devastaci. I velké sochy mají
charakter staveb. Další životnost lze předpokládat v řádech stovek let, i když nebude
prováděna žádná údržba. Pokud by byla prováděla údržba řádná, pak je zřejmé, že je životnost
tisíců let.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
264
Obr. 3 - Chrám v Karnaku.
Fig. 3 – Karnak Temple.
Obr. 4 - Memnonovy kolosy.
Fig. 4 – Colossi of Memnon.
2.2.3 Antické stavby
Na příkladu římského Kolosea a antických památek dalších lze doložit, že tyto stavby existují
přibližně 2000 let a bez údržby. Naopak byly poškozovány jejich rozebíráním, kdy stavební
materiál byl „těžen“ pro jiné stavby, nejen kamenné bloky, ale i ocelové ztužující prvky ze zdí
byly vysekávány. Přesto se Koloseum v hlavních rysech dochovalo. V případě objektů Fórum
Romanum je zřejmé, že rozebrání objektů bylo provedeno do té míry, že většina staveb již
existuje jen ve formě torza a nemá již původní tvar a funkci, nejedná se o stavby zachovalé.
Životnost staveb ve stavu, jak se dochovaly, je opět v řádu tisíců let. Rozhodující je, zda
nebudou násilně rozebrány.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
265
Obr. 5 - Celkový pohled na Koloseum v Římě.
Fig. 5 – General view of the Colosseum in Rome.
Obr. 6 - Celkový pohled na Forum Romanum.
Fig. 6 - General view of the Roman Forum.
2.2.4 Stavby zničené a obnovené
Příkladem obnovy cenných staveb je historické centrum města Drážďany, které bylo
nazýváno Benátkami severu, v roce 1945 bylo na konci druhé světové války téměř celé
centrum zničeno. Toto je postupně rekonstruováno podle původních projektů, ve většině
případů se jedná o novostavby. Byly rekonstruovány i katedrály a hlavní Frauenkirche byla
postavena znovu. Je to příklad německé preciznosti. Trosky katedrály byly do posledního
kvádru rozebrány, očíslovány, chybějící nahrazeny novými a objekt byl podle původního
plánu znovu postaven a v roce 2005 byla Frauenkirche opět vysvěcena. Z technického
hlediska se u běžných domů jedná o novostavby se vzhledem původních objektů s další
životností přes 100 roků. Sakrální stavby jsou kopiemi původních objektů z kamenných
konstrukcí s výztuhami z novodobých materiálů s použitím nových technologií. Jejich další
životnost jsou stovky roků. Původní objekty byly po dokončení v horším technickém stavu ve
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
266
vztahu k tehdejší úrovni stavitelství. Takže i objekty za hranou životnosti a zřícené mohou mít
velmi dlouhou životnost, pokud je o tyto zájem a provede se jejich oprava ve formě
novostavby jako kopie stavby původní. Do jaké míry se jedná o rekonstrukci, je diskutabilní,
protože minimálně základy a části zdiva jsou alespoň částečně staré jako původní katedrála.
Také byly opětně použity některé materiály.
Obr. 7a - Celkový pohled na Drážďany před rokem 1945.
Fig. 7a – Overall view Dresden before 1945.
Obr. 7b - Celkový pohled na Drážďany a na Frauenkirche po bombardování.
Fig. 7b – Overall view Dresden and Frauenkirche after bombings.
Obr. 8 - Celkový pohled na opravenou katedrálu Frauenkirche v roce 2010.
Fig. 8 – General view of the repaired Frauenkirche cathedral in 2010.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
267
2.2.5 Reprezentativní stavby států
Lze stěží předpokládat likvidaci význačných státních budov a areálů. Tyto budou
nadstandardně dobře udržovány, prakticky bez ohledu na náklady oprav. Tyto budovy budou
mít takovou životnost, jak dlouho budou existovat příslušné státy nebo jejich následné státní
útvary, jelikož mají i symbolickou funkci, například objekty Pražského hradu.
Obr. 9 - Celkový pohled Pražský hrad.
Fig. 9 – Overall view Prague Castle.
Obr. 10 - Celkový pohled Pražský hrad.
Fig. 10 – Overall view Prague Castle.
2.2.6 Katedrála sv. Víta
Katedrála sv. Víta byla budována od roku 1348, východní část s hlavní věží byla vysvěcena a
uvedena do provozu před 650 lety, dokončena byla po dostavbě západní části až v roce 1929.
V roce 1541 katedrála vyhořela, znovu vyhořela v roce 1649 na konci třicetileté války [1].
Opravy byly provedeny. Přestože obě části mají o cca 500 let rozdílné stáří, životnost
technická další bude stejná, pravděpodobně mnoho set roků. I s ohledem na moderní
komplexní protipožární zajištění včetně bleskosvodu. Rozhodující je prováděná údržba a
eliminace živelných škod nebo úmyslného poškození.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
268
Obr. 11 - Celkový pohled na katedrálu Sv. Víta kolem roku 1880.
Fig. 11 – General view of the St. Vitus Cathedral in around 1880.
Obr. 12 - Celkový pohled na katedrálu Sv. Víta kolem roku 2015.
Fig. 11 – General view of the St. Vitus Cathedral in around 2015.
2.2.7 Stavby technicky zanedbané
Zámek Oslavany v neopravené části budí první dojem, že je za zenitem existence a zbývající
životnost by mohla být odhadnuta na posledních několik roků. Z druhé strany je tato
monumentální budova již opravena a její další životnost tedy lze odhadnout na stovky roků.
Znalec tak stojí před nelehkým úkolem určit celkovou životnost konstrukcí. Zde připadá
k použití analytická metoda opotřebení se zásadním pohledem na kvalitu střešních konstrukcí
a statiky.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
269
Obr. 13 - Celkový pohled na zámek Oslavany zadní.
Fig. 13 – General view of the Chateau Oslavany the back.
Obr. 14 - Nádvoří zámku Oslavany.
Fig. 14 – Oslavany courtyard of the castle.
2.2.8 Staré objekty s nástavbami
V Nerudově ulici v Praze lze na fasádě najít letopočty pořízení domů. Například u objektu
Hotel Neruda je to rok 1348. Pokud je toto doloženo, pak se bude jednat o sklepy a spodní
části domu, v podstatě přízemí s klenbovými stropy, okny a vstupy. Novější budou obě patra a
zastřešení. Jak je tedy objekt starý jako celek, pokud asi ¾ objektu bude mnohem novější a
z roku 1348 je jen zbytek? Je to problém, pro oceněné se použije opět analytická metoda
opotřebení. Je zřejmé, že tato stavba, která je ve výborném technickém stavu, zde může být
dalších 650 let, pokud bude řádně udržována, jak to konečně přikazuje stavební zákon. Další
životnost je nutno započítat odhadem.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
270
Obr. 15 - Celkový pohled na hotel Neruda.
Fig. 15 – General view of the hotel Neruda.
Obr. 16 – Vyznačený rok výstavby 1348 na fasádě domu.
Fig. 16 – Year 1348 marked a year of construction on the house façade.
2.2.9 Panelové domy a skelety železobetonové
Panelové domy neprokázaly za kratší dobu své existence, že mají životnost stejnou jako domy
zděné. Nejstarší v ČR pocházejí z 50. let 20. století. Nicméně se jedná o umělý kámen,
železobeton s cihelnými výplněmi, a lze předpokládat při řádné údržbě včetně oprav balkonů
a lodžií, že budou mít životnost jako domy zděné. Pokud není prováděna údržba odpovídající
potřebě, jejich chátrání je rychlé ale opravy vždy realizovatelné. Limitem jsou ekonomické
ukazatele. Vyšší panelový dům v Praze 6 na následujícím obrázku vlevo je v původním
neudržovaném stavu, jeho životnost nedosáhne bez údržby ani 100 let, panelový dům nižší
uprostřed obrázku je po kompletní rekonstrukci a jeho životnost bude vysoká. Kancelářský
objekt na obrázku vpravo je železobetonové konstrukce, je velmi dobře udržovaný a jeho
další životnost je také vysoká.
Obr. 17 - Celkový pohled.
Fig. 17 – Overall view.
2.3 Životnost staveb
2.3.1 Údržba staveb
Pokud jsou výše uvedené atributy splněny a je zde záměr stavbu zachovat dlouhodobě pro
minimálně další 2 generace, pak lze konstatovat, že při současném technické a technologické
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
271
úrovni je životnost běžných staveb neomezená za předpokladu provádění řádné údržby, pokud
je však technicky možné a zároveň ekonomicky výhodné údržbu provádět.
2.3.2 Ekonomika staveb
S ekonomikou dalšího provozu přímo souvisí morální zastarání staveb, a zda je památkové
chráněná. Až na výjimky lze z technického hlediska udržovat všechny stavby dlouhodobě
provozuschopné. Zda se vyplatí udržovat starší stavby i do budoucna, je obsahem odhadu
nákladů, které jsou potřebné ročně spořit a využívat. Tyto náklady je možné využít právě pro
zvažování, zda je ekonomicky výhodnější stavbu odstranit a vybudovat novou. Pokud bude
stavba památkově chráněná, pak je při ocenění nutno počítat životnost velmi dlouhou,
teoreticky neomezenou.
2.3.3 Životnost staveb
Životnost staveb z nespalných konstrukcí nebude omezena za předpokladu, že bude
prováděna řádná stavební údržba všech konstrukcí. Podle konstrukčních podílů po
analytickém výpočtu nákladů na opravy po položkách autor prokázal, že náklady roční na
opravy a údržbu podle jednotlivých typů staveb z hlediska trvalé životnosti staveb jako celku
postačují v rozmezí od 1 - 2 % reprodukční ceny. Není nutno investovat některými autory
doporučované ročně až 3 % reprodukční ceny pro výpočet výnosové hodnoty.
2.3.4 Výpočet nákladů podle konstrukcí
Byla použita aktuální vyhláška ve znění č. 199/2014 Sb., která provádí zákon o oceňování
majetku č. 151/1997 Sb. Životnost je podle uvedeného cenového předpisu započítána 100 let,
pro budovy s kratší životností by se zpravidla neměla metoda věčné renty počítat. Podrobně
viz tabulka č. 1, kde je příklad výpočtu pro budovy pro obchod a služby typ H. Zde vychází
pro trvalou udržitelnost staveb roční nutné náklady na opravy a údržbu ve výši 1,72 %
z reprodukční ceny. Obdobným postupem výpočtu pro rodinný dům typ A vycházejí náklady
1,55 %, pro typový vícebytový dům typ J vycházejí náklady 1,80 %, pro výrobní halu typ F
vycházejí náklady 1,42 %, pro garáž zděnou nepodsklepenou 1,24 %.
2.3.5 Náklady na opravy
U výpočtu výnosové hodnoty s věčnou rentou autor tedy doporučuje započítávat náklady na
opravy ročně v rozmezí 1,5 % - 2,0 % reprodukční ceny. Vyšší odpočty by nepřiměřeně
snížily výnosovou hodnotu. Toto doporučené procento není ovlivněno okamžitým stavem
stavby, pokud je provozuschopná, protože například horší technický stav se projeví přímo už
ve výši tržního nájemného. Pokud stavba není schopna provozu, lze vypočítat výnosovou
hodnotu až po dopočtu nákladů na uvedení stavby do řádného provozuschopného stavu.
Roční náklady na opravy a údržbu pak opět postačí v uvedené doporučené výši. Jiná rizika je
nutno u výnosové metody promítnout do rizikové přirážky u míry kapitalizace.
Tabulka č. 1
Tab. 1
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
272
3 AMORTIZACE
3.1 Amortizace věci
Náklady na amortizaci znamenají výdaje pro tvorbu finanční rezervy pro znovupořízení věci,
případně stavby, po skončení její životnosti. U staveb je problematické určit termín dožití,
pokud bude prováděna řádná údržba a není potřeba šetřit na stavbu novou. V případě
morálního opotřebení a nevhodnosti technického či technologického řešení se jedná o
odlišnou situaci. Pokud nelze stavbu v tomto případě upravit podle nových potřeb a bude
pořízena stavba nová, je to investiční záměr s charakterem vzniku jiné stavby a neměla by být
ve výpočtech žádná vazba na stavbu předchozí.
3.2 Amortizace staveb pro výpočet výnosové hodnoty
Pro výpočet výnosové hodnoty nemovitých věcí autor nedoporučuje započítat náklady na
amortizaci. Pouze ve zvláště výjimečných případech lze snižovat výnosy o amortizaci. Jinak
by amortizace neadekvátně snížila výnosovou hodnotu nemovitosti. Amortizace by měla být
Typ H Budova pro obchod a služby 2669 Kč/1m3 OP, 6000 m3 RC 33,0 mil. Kč
Č. pol. Konstrukce a vybavení
Předpokládaná
životnost
Průměrná živ.
do 100 let Cenový podíl
Koeficient
udržitelnosti Cenový podíl KČ
1 Základy 150-200 175 0,061 0,571 1 150 285,7
2 Svislé konstrukce 80-200 140 0,153 0,714 3 606 428,6
3 Stropy 80-200 140 0,081 0,714 1 909 285,7
4 Krovy - zastřešení 70-150 110 0,062 0,909 1 860 000,0
5 Krytiny, střecha 40-80 60 0,029 1,667 1 595 000,0
6 Klempířské konstrukce 30-80 55 0,006 1,818 360 000,0
7 Úpravy povrchů vnitřních 50-80 65 0,073 1,538 3 706 153,8
8 Úpravy povrchů vnějších 30-60 45 0,033 2,222 2 420 000,0
9 Vnitřní obklady keramické 30-50 40 0,032 2,500 2 640 000,0
10 Schody 80-200 140 0,027 0,714 636 428,6
11 Dveře 50-80 65 0,037 1,538 1 878 461,5
13 Okna 50-80 65 0,058 1,538 2 944 615,4
14 Povrchy podlah 15-80 47,5 0,033 2,105 2 292 631,6
15 Vytápění 20-50 35 0,048 2,857 4 525 714,3
16 Elektroinstalace 25-50 37,5 0,059 2,667 5 192 000,0
17 Bleskosvod 30-50 40 0,003 2,500 247 500,0
18 Vnitřní vodovod 20-50 35 0,032 2,857 3 017 142,9
19 Vnitřní kanalizace 30-60 45 0,031 2,222 2 273 333,3
20 Vnitřní plynovod 20-50 35 0,004 2,857 377 142,9
21 Ohřev teplé vody 20-40 30 0,020 3,333 2 200 000,0
22 Vybavení kuchyní 15-30 22,5 0,019 4,444 2 786 666,7
23 Hygienická zařízení, WC 30-60 45 0,042 2,222 3 080 000,0
24 Výtahy 30-50 40 0,013 2,500 1 072 500,0
25 Ostatní - odhad živ. 30 let 20-40 30 0,044 3,333 4 840 000,0
1,000 56 611 290,9
Roční náklady na opravy: /%/ 56 611 290,92 / 33 000 000,00 = 1,715
Roční náklady na opravy: /Kč/ 0,01 x 56 611 290,92 = 566 112,91
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
273
odečítána jen v případech závažné technické a technologické zastaralosti majetku a jen pokud
náklady na opravy a údržbu stavby v dlouhodobější perspektivě na nápravu opravdu
nepostačí. Jiná je situace u věcí movitých, které mají kratší životnost a kde s amortizací
kalkulovat lze.
4 ODHAD TRŽNÍ HODNOTY
4.1 Definice tržní hodnoty
Tržní hodnota podle obsahu různých definic odpovídá ceně obvyklé [9]; [18]; [19]; [20]; [21].
I když existuje názorová neshoda v této oblasti mezi částí odborné veřejnosti, rozdíly
obsahové jsou v praxi reálně neprokazatelné.
4.2 Vážený průměr nákladové a výnosové metody
Nákladová cena a výnosová cena jsou nerozlučně spjaty. Existuje u nich vnitřní interakce,
protože každý majetek ocenitelný musí mít hmotnou (nákladovou) složku a nehmotnou
(výnosovou) složku ceny. Podrobně viz publikaci Kulil V.: Goodwill a oceňování [9]. Nelze
vytvořit jakoukoliv hodnotu bez hmotné podstaty. Hmotná část věci může být ve vlastnictví
majitele věci či podniku nebo může být pronajata, ale vždy musí existovat. Proto je nutno tuto
interakci promítnout do výpočtu ceny, a to nikoliv aritmetickým, ale váženým průměrem ve
prospěch výnosové hodnoty. Vážený průměr nákladové a výnosové metody by neměl být
stanoven s limity podle známé metodiky Naegeliho váženého průměru, jelikož tento postup je
nepřesný. Švýcarský architekt Naegeli modifikoval metodu střední hodnoty na použití
váženého průměru s váhami věcné a výnosové hodnoty podle následující tabulky č. 2.
Tabulka č. 2
Tab. 2
Váhy věcné a výnosové hodnoty podle Naegeliho
Rozdíl mezi výnosovou a věcnou hodnotou Váha hodnoty Součet
(předpoklad: věcná > výnosová) věcná výnosová vah
0 až 10 % 1 1 2
10 až 20 % 1 2 3
20 až 30 % 1 3 4
30 až 40 % 1 4 5
40 a více % 1 5 6
Za základ (100 %) se volí výnosová hodnota. Za věcnou a výnosovou hodnotu se dosazuje
vždy hodnota staveb s pozemky. Podle Naegeliho postupu je rozdíl mezi výnosovou a věcnou
hodnotou limitován do hodnoty 40 %, nad tento limit se vážený průměr nemění. Například
pro výpočet cen velkých majetků znamená zjednodušení podle Naegeliho už podstatný vliv na
chybu výpočtu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
274
4.3 Vážený průměr nákladové a výnosové metody upřesněný
Objektivnější a přesnější je započítat vážený průměr i nad tento limit až do rozdílu 300 %.
Nad tuto hodnotu již zůstává poměr mezi výnosovou a věcnou hodnotou zanedbatelný
v poměru 30 ku 1. Nákladová cena bude obsahovat koeficienty prodejnosti. Při vyšší hodnotě
výnosové oproti věcné je výsledkem aritmetický průměr. Úprava metody váženého průměru
je uvedena v následující tabulce č. 3.
Tabulka č. 3
Tab. 3
Váhy věcné a výnosové hodnoty podle Kulila
Rozdíl mezi výnosovou a věcnou hodnotou Váha hodnoty Součet
(předpoklad: věcná > výnosová) věcná výnosová vah
0 až 10 % 1 1 2
10 až 20 % 1 2 3
20 až 30 % 1 3 4
30 až 40 % 1 4 5
40 až 50 % 1 5 6
50 až 60 % 1 6 7
60 až 70 % 1 7 8
70 až 80 % 1 8 9
80 až 90 % 1 9 10
90 až 100 % 1 10 11
100 až 110 % 1 11 12
110 až 120 % 1 12 13
120 až 130 % 1 13 14
130 až 140 % 1 14 15
140 až 150 % 1 15 16
150 až 160 % 1 16 17
160 až 170 % 1 17 18
170 až 180 % 1 18 19
180 až 190 % 1 19 20
190 až 200 % 1 20 21
200 až 210 % 1 21 22
210 až 220 % 1 22 23
220 až 230 % 1 23 24
230 až 240 % 1 24 25
240 až 250 % 1 25 26
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
275
250 až 260 % 1 26 27
260 až 270 % 1 27 28
270 až 280 % 1 28 29
280 až 290 % 1 29 30
300 a více % 1 30 31
4.4 Návrh řešení k výpočtu tržní hodnoty
4.4.1 Tržní hodnota
Tržní hodnotu nelze spočítat, nýbrž jen odhadnout. Současná praxe, kdy se znalec přikloní při
určení tržní hodnoty k jedné ze základních metod ocenění, má tu nevýhodu, že se nevyužijí
všechny oceňovací metody – nákladová, výnosová a porovnávací, i když jsou často
k dispozici. Žádná z nich nemá přednost. A každá sama o sobě má zásadní vypovídající
schopnost, svoji podstatou mají tyto všechny metody porovnávací původ. Avšak každá musí
být vypočítána správným, odůvodněným a kontrolovatelným způsobem a se zahrnutím
tržních principů. Logicky a matematicky je pravděpodobnost menší chyby při určení tržní
hodnoty s použitím více metod, než při použití pouze jedné metody.
4.4.2 Výpočet tržní hodnoty
K dispozici by měly být vždy alespoň dvě metody. Nákladové ocenění (substanční) včetně
koeficientů prodejnosti vyjadřující míru nehmotného majetku a včetně případného morálního
opotřebení. Taktéž by mělo být k dispozici výnosové ocenění, pokud je majetek schopen
provozu. Vážený průměr těchto hodnot ve prospěch výnosové hodnoty vyjadřuje základní
princip tržní hodnoty, jelikož obě jsou podmínkou existence trhu. Tržní hodnota – cena
obvyklá bude vážený průměr těchto dvou hodnot, pokud nebude k dispozici jiná metoda.
4.4.3 Výpočet tržní hodnoty s porovnávací metodou
Porovnávací hodnota nemusí být vždy k dispozici. Pokud bude v posudku určena, pak to
zpravidla ještě není tržní hodnota. Tu lze důvodně předpokládat v rozmezí mezi porovnávací
hodnotou a váženým průměrem nákladového a výnosového ocenění, které nelze ve výpočtu
pominout. Znalec by se měl přiklonit ke středu tohoto rozpětí, pokud důkazně nedoloží jiný
závěr, například s použitím ceny administrativní (avšak nikoliv mimo výše uvedené rozpětí).
4.4.4 Tržní hodnota a cena účetní
Může být k dispozici i účetní cena, která zpravidla neobsahuje tržní principy a nemůže být
k určení tržní hodnoty použita. Přesto může být využita pro nákladové tržní ocenění například
v případech nových aktiv, které byly pořízeny v tržní hodnotě.
4.4.5 Tržní hodnota a cena administrativní
Dále může být k dispozici cena administrativní, která zčásti obsahuje tržní principy, ale
nemůže být přímo použita k určení tržní hodnoty. Pokud nebude k dispozici porovnávací
hodnota, zejména u specifického nebo u atypického majetku, pak by se tržní hodnota – cena
obvyklá neměla lišit od výše uvedeného váženého průměru substanční a výnosové hodnoty
s případnou dílčí odchylkou ve vztahu k ceně administrativní na základě průkazného
zdůvodnění. Pokud není k dispozici výnosová a porovnávací hodnota, pak lze využít u
nemovitostí k určení tržní hodnoty cenu administrativní.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
276
5 ZÁVĚR
Životnost staveb závisí na přístupu vlastníka, pokud je prováděna řádná údržba, pak není
fakticky omezena životnost u trvanlivých staveb se zděnými, betonovými a ocelovými
svislými nosnými konstrukcemi a pro výpočet opotřebení je třeba dosadit hodnoty s dlouhou
životností konstrukcí. Amortizace u staveb by neměla být u výnosové metody aplikována,
pouze náklady na opravy ve výši 1,5 – 2,0 %. Tržní hodnota by měla být určena na základě
upřesněného váženého průměru výnosového a nákladového ocenění. Případně i se
započítáním hodnoty porovnávací, pokud existuje a s přihlédnutím k ceně administrativní. Do
závěrečného stanoviska k ceně by měly být promítnuty všechny tři základní oceňovací
metody.
6 LITERATURA
[1] BURIAN, J.; Katedrála Sv. Víta na Pražském hradě. Praha: Odeon, 1980, ISBN 09/5.01-
509-80.
[2] BĚLOHLÁVEK, A.; HÓTOVÁ R. Znalci v mezinárodním prostředí. Praha: C. H. Beck,
2011.
[3] BORG, U. Hodnocení movitého majetku. Praha: CONSULTINVEST, 1995.
[4] BRACHMANN, R. Stavební cena průmyslových budov, obchodní cena továrních
nemovitostí, budovy – pojišťovací ceny. Praha: CONSULTINVEST, 1993.
[5] BRADÁČ, A. a kol. Soudní inženýrství. Brno: Akademické nakladatelství CERM s.r.o.,
1999.
[6] BRADÁČ, A. a kol. Soudní znalectví. Brno: Akademické nakladatelství CERM s.r.o.,
2010.
[7] BRADÁČ, A. a kol. Teorie oceňování nemovitostí. Brno: Akademické nakladatelství
CERM s.r.o., 2009.
[8] ČADA, K. Oceňování nehmotného majetku. Praha: Oeconomia, 2009.
[9] KULIL, V. Goodwill a oceňování. Brno: Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2014.
185 s., ISBN 978-80-7204-874-8
[10] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha: C. H. Beck, 1999.
[11] MAŘÍK, M. Určování hodnoty podniku. Praha: Ekopress, 2007.
[12] MAŘÍK, M. Metodické problémy oceňování podniku. Praha: Sborník z mezinárodní
konference VŠE, 2004.
[13] MALÝ, J. Obchod nehmotnými statky. Praha: C. H. Beck, 2002.
[14] ROSS-BRACHMANN-HOLZNER. Zjišťování stavební hodnoty budov a obchodní
hodnoty nemovitostí. Praha: CONSULTINVEST, 1993.
[15] SEABROOKE, W.; KENT, P.; HWEE, H. International Real Estate an Institutional
Approach. UK, USA, Australia: Blackwell Publishing Ltd., 2004.
[16] SMITH, G.; RUSSELL, L. Valuation of Intellectual Property and Intangible Assets.
New York: John Wiley and Sons, 2010. ISBN 0-471-54950-9.
[17] ZELENKA, V. Goodwill, Principy vykazování v podniku. Praha: Ekopress, 2006.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
277
[18] European Valuation Standards – EVS, London: TEGoVA, 5th edition 2003, Norma GN
6.
[19] International Valuation Standards Committee: London: International Valuation
Standards, 7th edition, 2005.
[20] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v aktuálním znění č. 403/2009.
[21] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku s prováděcími vyhláškami.
[22] Zákon č. 563/1961 Sb., o účetnictví, v platném znění.
[23] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platný od 1. 1. 2014.
VÝVOJ A ODLIŠNOST VYBRANÝCH CEN VE STAVEBNICTVÍ
DEVELOPMENT AND DIFFERENCES SELECTED PRICES IN CIVIL
ENGINEERING
Jindřich Novák1)
ABSTRAKT:
Ve znalecké praxi je obtížné stanovit obvyklou cenu stavebních prací pro účely znaleckých
posudků. Článek popisuje, jakým způsobem získává Český statistický úřad průměrné ceny
stavebních prací. Následně je ověřeno, jak statistické šetření cen probíhá v praxi.
Hlavní náplní článku je soustava grafů, na kterých je zachycen vývoj cen udávaných ČSÚ,
vývoj ceny materiálu, vývoj cenových úrovní cenových soustav a vývoj platů ve stavebnictví.
Následně jsou hodnoty porovnány. Sledované období je od roku 2010 po současnost.
ABSTRACT:
It is difficult to determine normal value of construction work in praxis for a purpose of expert
reviews. The article describes how Czech Statistics Office gains average values of civil
engineering works. Afterwards it is verified, how statistic measurement of values runs in
practise.
Main aim of article is set of graphs, where the evolution of values of CSU is visible, evolution
of prices of materials and evolution of prices of value systems and evolution of salaries in
civil engineering. Tracked period is since 2010 until now.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Rozpočet, stavební práce, cena, zdivo, znalec
KEYWORDS:
Budget, construction work, cost, brickwork, expert
1 ÚVOD
Ve znalecké praxi se často setkáváme s problémem, jak stanovit aktuální cenu stavebních
prací. Zda v používaných cenových soustavách nejsou ceny nastaveny příliš vysoko. V článku
jsou popsány zdroje cen, které lze využít ve znalecké praxi.
Následně je sledován vývoj ceny zdiva POROTHERM 44 P+D, cihelných bloků
POROTHERM 44 P+D a cena lidské práce od roku 2010 po současnost a vše je zobrazeno
v souhrnném grafu. Značná část příspěvku je věnována porovnání cen RTS a cen uváděných
ČSÚ se skutečně smluvenými cenami. Pro toto porovnání bylo vybráno 15 smluv veřejných
zakázek. V závěru jsou uvedeny doporučení pro znalce a Český statistický úřad.
2 MOŽNOSTI STANOVENÍ CENY STAVEBNÍCH PRACÍ
2.1 Využití cenových soustav
V České republice se nejčastěji používají cenové soustavy URS a RTS. Cenové soustavy jsou
ucelené systémy informací, podkladů, metodických návodů a pokynů pro stanovení ceny
1)
Novák, Jindřich, Ing. – VUT Brno, Ústav soudního inženýrství, Purkyňova 464/118, 612 00 Brno,
776 288 756, jindrichnovak@centrum.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
279
stavebního díla. Slouží jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků, stavebních nebo
montážních prací. [1] [2]
Cenové soustavy jsou využitelné pro tvorbu propočtů stavby v přípravné a projektové fázi
nebo k sestavení položkového rozpočtu.
Cenové soustavy obsahují další užitečné funkce či ukazatele např. soupisy stavebních prací,
sestavení nabídkového rozpočtu, indexy změn cen ve stavebnictví atd.
Základem každého položkového rozpočtu je výkaz výměr. Pro jeho vypracování je nutné mít
k dispozici kvalitní projektovou dokumentaci. Dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci
staveb ve znění novely č. 62/2013 Sb. to umožňuje dokumentace pro provádění stavby.
Položky z výkazu výměr se vynásobí jednotkovou cenou z příslušného katalogu stavebních
prací. Cena se zvyšuje o přirážky podle pravidel pro stanovení ceny stavebních prací.
2.2 Informace Českého statistického úřadu
Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním orgánem státní správy České republiky. Byl zřízen
v roce 1969 zákonem č. 2/1969 Sb. [3]
Nyní státní statistickou službu upravuje zákon č. 89/1995 Sb. Přesný program statistických
zjišťování pro rok 2016 udává vyhláška č. 302/2015 Sb.
Náklady spojené se splněním zpravodajské povinnosti nese zpravodajská jednotka. Za
nesplnění zpravodajské povinnosti lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu
do 100 000 Kč.
ČSÚ vydává ve svých čtvrtletních řadách „Indexy cen stavebních děl a indexy nákladů
stavební výroby“, které obsahují:
• Tab. 1: Indexy cen stavebních konstrukcí a prací podle TSKPstat
• Tab. 2: Indexy cen stavebních děl podle klasifikace CZ-CC
• Tab. 3: Indexy cen stavebních děl podle číselníků druhů staveb
• Tab. 4: Indexy nákladů stavební výroby podle číselníku druhů staveb
• Tab. 5: Indexy cen materiálových vstupů stavební výroby podle číselníku druhů staveb
• Tab. 6: Průměrné ceny vybraných prací
• Tab. 7: Indexy cen stavebních konstrukcí a prací podle TSKPstat pro rok 2015
• Tab. 8: Indexy cen stavebních děl podle klasifikace CZ-CC pro rok 2015
• Graf 1: Indexy stavebních děl [4]
Čtvrtletní šetření o pohybu cen zvané Stav 1-04 slouží k výpočtu indexů cen stavebních prací
a stavebních děl. V současné době probíhá šetření u cca 560 respondentů, kteří poskytují 8500
zjišťovaných cen (tj. reprezentantů).
Výkaz Ceny Stav 1-04 obsahuje 133 reprezentantů (formulářů) pro stavební a montážní práce,
3 doplňující formuláře pro hodinové sazby za práce stavebních profesí a jeden prázdný
formulář pro návrh individuálního reprezentanta. Šetření je založeno na principu návratových
statistických formulářů, které kolují mezi respondentem a ČSÚ po dobu 2 nebo 3 let. [5]
Zpravodajské jednotky tvoří respondenti s převažující stavební výrobou s 50 a více
zaměstnanci. Výběr byl doplněn o respondenty ze skupiny do 19 zaměstnanců a
specializovanými podniky na montáž elektroinstalací, vzduchotechniky, výtahů atd. [5]
Statistickým šetřením jsou zjišťovány ceny stavebních prací, provedených respondentem na
území ČR, dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem, za práce realizované vlastními
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
280
zaměstnanci firmy, pracujícími majiteli firmy, osobami pracujícími na dohody a
spolupracujícími OSVČ. Měsícem zjišťování je prostřední měsíc sledovaného čtvrtletí.
Cena obsahuje veškeré náklady nutné k realizaci stavební práce:
• veškerý materiál a polotovary,
• veškeré mzdové náklady,
• zákonná a sociální pojištění,
• náklady na provoz stavebních strojů a mechanizmů a dopravní náklady mimo přesunu
hmot,
• režijní náklady,
• zisk. [5]
Hodinové sazby nesmí obsahovat náklady na materiál a náklady na provoz stavebních strojů a
mechanizmů.
Dle názoru autora je skoro nemožné, aby zpravodajské jednotky zcela nezištně udávaly
statistickému úřadu přesná data. Je nutné si uvědomit, že ve velkých stavebních firmách je
realizováno více zakázek najednou. Metodika ČSÚ předepisuje, když se reprezentant
vyskytne na více stavbách najednou, uvede se cena za měřící jednotku práce největšího
objemu. Dá se těžko předpokládat, že by společnosti zaměstnávaly pracovníky, kteří budou
porovnávat jednotlivé soupisy a vybírat ceny s největším objemem. Spíše statistické
zjišťování probíhá tak, že když se výrazně nemění vstupy, hlášená cena za měrnou jednotku je
zachována i v následujícím období.
2.3 Porovnáním ceny na trhu
Nejpřesnější aktuální cenu stavebních prací zjistíme poptáním několika dodavatelů na trhu.
Tato metoda je velmi časově náročná a autor ji doporučuje aplikovat pouze u podstatných
anebo atypických dodávek. Rovněž je nutné nabídky řádně vyhodnotit, zdali cena obsahuje
vše, anebo není přehnaně vysoká, jen proto, že se dodavatel například nechtěl nabídkou
zabývat.
2.4 Individuální kalkulací
Jedná se o nejpracnější metodu. Základem této metody je sestavení kalkulačního vzorce. Pro
použití této metody rovněž potřebujeme dokumentaci v takové podrobnosti, která umožňuje
vytvoření výkazu výměr.
Základní tvar kalkulačního vzorce:
Cena = náklady na materiál + náklady na mzdy + náklady na provoz strojů + OPN + režie
výrobní + režie správní + zisk [6]
OPN – ostatní přímé náklady
2.5 Využití databází pro oceňování pojistných událostí
Společnost ÚRS Praha vytvořila systém POLAR – likvidace škod na stavebních objektech.
Jedná se o funkčně upravený program KROS s doplněnou databází o speciální agregované
položky, kterých je více jak 6000. Program využívá například ČSOB pojišťovna a.s. nebo
Kooperativa pojišťovna a.s. [7]
Dále tato společnost vydává publikaci Oceňování škod na stavebních objektech pro likvidaci
pojistných událostí. Tato publikace je tvořena tzv. oceňovacími listy, které slouží pro výpočet
náhrady škody. Aktuálně tato publikace obsahuje 6137 skupinových cen (položek). [8]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
281
3 VÝVOJ VYBRANÝCH CEN
3.1 Vývoj ceny svislých konstrukcí zdiva
ČSÚ vydává každé čtvrtletí průměrné ceny stavebních prací. Z těchto údajů byl sestaven
graf 1. Pro demonstraci vývoje ceny byla vybrána položka „svislé konstrukce zděné z bloků“.
Cena je udávána za 1 m3
zdiva. Z grafu je patrné, že docházelo k poklesu ceny od roku 2010
až do 2. Čtvrtletí 2014. Následně dochází k mírnému vzestupu.
Graf 1 – Vývoj ceny svislých konstrukcí zdiva
Graph1 – Price development of vertical masonry structures
3.2 Vývoj ceny cihelného bloku POROTHERM 44
Graf je vytvořen na základě ceníkových cen cihelného bloku Porotherm 44. Z grafu vyplývá,
že k výraznému poklesu ceny došlo během prvního čtvrtletí roku 2010. Od prvního čtvrtletí
roku 2011 dochází ke stálému vzestupu ceny.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
282
Graf 2 – Vývoj ceny cihelného bloku POROTHERM 44
Graph 2 – Price development brick block
3.3 Vývoj cenových úrovní RTS
Pro ukázku vývoje ceny v soustavě RTS byla vybrána položka „zdivo Porotherm 44 P+D,
P10 na MVC 5, tl. 440 mm. Největší propad ceny je mezi cenovou úrovní RTS 12/I a RTS
12/II a to téměř o 260 Kč. Tento cenový skok byl způsoben změnou pravidel stanovení
nákladů za materiál. Dodavatelé materiálu předávali ceny, za které vlastně nikomu
neprodávali, jelikož každý odběratel měl nějakou slevu. Na základě toho byla stanovena cena
RTS, která odráží reálnou nákupní cenu materiálu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
283
Graf 3 – Vývoj cenových úrovní RTS
Graph 3 – Development of price levels
3.4 Vývoj platů ve stavebnictví
Na následujícím grafu je zobrazen vývoj průměrné mzdy ve stavebnictví od roku 2010 do
roku 2015. Průměrná hrubá měsíční mzda mezi roky 2010 a 2014 byla čerpána z tabulky
vydané ČSÚ – „Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle
ekonomické činnosti (sekce CZ-NACE) – z ročního zjišťování“.
Průměrná mzda pro rok 2015 byla vytvořena zprůměrováním kvartálních údajů z tabulky
vydané ČSÚ – „Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví – sekce CZ-NACE“. Jedná se o
předběžný údaj.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
284
Graf 4 – Vývoj platů ve stavebnictví
Graph 4 – Evolution of salaries in construction
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
285
3.5 souhrnný graf vývojů jednotlivých cen přepočtených na 1 m2
zdiva
Graf 5 – Souhrný graf vývojů jednotlivých cen přepočtených na 1 m2
zdiva
Graph 5 – A summary chart the evolution of the prices converted into 1 m2
brickwork
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
286
Aby mohl být porovnán vývoj jednotlivých cen, byl sestaven souhrnný graf 5.
Ceny byly sestaveny následujícím způsobem:
• Cena dle ČSÚ – bylo čerpáno z průměrných cen vybraných stavebních prací
vydávaných ČSÚ. Jako reprezentant byla vybrána položka „zdi pozemních staveb, zdi
nosné, zděné a ukládané, svislé konstrukce zděné z bloků“. Z důvodu, že je cena
položky udávána v m3
byla přepočtena na 1 m2
. Je nutné si uvědomit, že v této
položce není zahrnuto jen zdivo z Porothermu 44 P+D, ale je zde zahrnuto zdivo
různých tloušťek, z různých materiálů a od různých výrobců.
• Cena dle ceníku Porotherm – položka reprezentuje pouze cenu za materiál.
Opětovně cena přepočtena na 1 m2
.
• Cena dle ceníku RTS – sestaveno dle ceníků vydávaných společností RTS. Položka
zahrnuje kompletní provedení 1 m2
zdiva POROTHERM 44 P+D.
• Průměrné mzdy – křivka v grafu reprezentuje vývoj průměrné mzdy, nikoli přesné
náklady na vyzdění 1 m2
zdiva. Při jejím sestavování autor vycházel z údajů ČSÚ
viz. kapitola 8.3 vývoj platů ve stavebnictví. Teoretická hodnota pro vyzdění jednoho
1 m2
zdiva byla získána podělením průměrné měsíční mzdy 168 hodinami (počet
pracovních hodin v měsíci) a vynásobením směrnou pracností pro vyzdění 1 m2
zdiva
Porotherm (cca 1,3 hod/m2
).
4 POROVNÁNÍ CEN RTS A CEN ČESKÉHO STATISTICKÉHO
ÚŘADU SE SKUTEČNĚ SMLUVENÝMI CENAMI
V následujících tabulkách jsou porovnány skutečně smluvené ceny s cenovou soustavou RTS
a s cenami, které vydává Český statistický úřad. Smlouvy byly staženy z veřejně dostupných
zdrojů, jelikož se jedná o veřejné zakázky. Za sledované období byl stanoven rok 2014. Pro
ceny RTS byla použita cenová úroveň 2014/I. Ceny vydávané Českým statistickým úřadem
byly použity za 1. čtvrtletí roku 2014.
Jelikož se jedná o relativně malý výběr smluv, nebylo možné porovnat položky s identickým
kódem. Z tohoto důvodu byly porovnány podobné položky například, nebyla-li v SOD
položka „výztuž základových desek z betonářské oceli 10 505 – jednotková cena 28 490 Kč/t
(273361821R00)“ byla použita položka „výztuž základových pasů z betonářské oceli
10 505 – jednotková cena 28 370 Kč/t (274361821R00).
Tab. 1 – Ceny vybraných položek
Tab. 1 – Prices of selected items
Reprezentant
měrná
jednotka
cena
RTS
medián
ČSU φ cena ČSÚ
Výztuž základových konstrukcí z betonářské oceli t 28490 25200 25820,58
Železobeton nadzákladových zdí m3 2965 2846,15 3049,92
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 759 771,6 784,28
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 394 432,69 445,36
Vápenocementová omítka štuková dvouvrstvá vnitřních
stěn, nanášená strojně
m2 315,5 235 241,92
Montáž podlah keramických m2 369 649 637,96
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
287
Montáž obkladů m2 365 635 655,77
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná, tl. Izolace 50 mm m2 857 860 877,67
Montáž fasádního lešení m2 50,5 x x
Mazanina z betonu m3 3220 2850 2890,63
ceny zahrnují i náklady na dodání materiálu
Tab. 2 – Skutečně smluvené ceny
Tab. 2 – Actually contracted prices
Reprezentant
měrná
jednotka
dodavatel
1
dodavatel
2
dodavatel
3
dodavatel
4
dodavatel
5
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 22323,6 24218,7 38000 20819 21600
Železobeton nadzákladových zdí m3 2181,82 2538,83 2790 2658,9 2990
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 x x 877 746,65 795
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 412 x x 353,79 542
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 220 x 315 230,62 220
Montáž podlah keramických m2 420 x 435 x x
Montáž obkladů m2 609 x 365 667,03 340
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná,
tl. Izolace 50 mm
m2 855,5 x 857 x 670
Montáž fasádního lešení m2 50 59,07 55 26,36 41
Mazanina z betonu m3 2700 2658 3140 2865,86 3350
Tab. 2 – Skutečně smluvené ceny – pokračování
Tab. 2 – Actually contracted prices - continuation
Reprezentant
měrná
jednotka
dodavatel
6
dodavatel
7
dodavatel
8
dodavatel
9
dodavatel
10
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 30651 32600 24500 x 26500
Železobeton nadzákladových zdí m3 x 2935 3002 x x
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 1347,5 773 x x x
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 x x 375 260,04 x
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
288
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 x 305 330 205,92 x
Montáž podlah keramických m2 506 390 358 246,4 x
Montáž obkladů m2 528 370 470 x 500
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná,
tl. Izolace 50 mm
m2 x x x x x
Montáž fasádního lešení m2 54,7 x x 31 12
Mazanina z betonu m3 x x 3002 3300 x
Tab. 2 - Skutečně smluvené ceny – pokračování
Tab. 2 - Actually contracted prices – continuation
Reprezentant
měrná
jednotka
dodavatel
11
dodavatel
12
dodavatel
13
dodavatel
14
dodavatel
15
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 22507,17 20615 23000 22000 24431,9
Železobeton nadzákladových zdí m3 x 2897,5 2800 x 2895,62
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 x 630 x x x
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 x x x x x
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 255,41 236 220 134,4 280,54
Montáž podlah keramických m2 293,72 x x 182 276,39
Montáž obkladů m2 323,05 390 x 210,7 286,35
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná,
tl. Izolace 50 mm
m2 x x x x x
Montáž fasádního lešení m2 30,86 x 40 28,7 34,61
Mazanina z betonu m3 2622,92 2500 x 2310 2556,82
Tab. 3 - Skutečně smluvené ceny – vyhodnocení
Tab. 3 - Actually contracted prices - evaluation
Reprezentant
měrná
jednotka
Počet
reprezentantů
Aritmetický
průměr Maximum Minimum
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 14 25269,03 38000 20615
Železobeton nadzákladových zdí m3 10 2768,97 3002 2181,82
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 6 861,53 1347,5 630
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
289
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 5 388,57 542 260,04
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 12 246,07 330 134,4
Montáž podlah keramických m2 9 345,28 506 182
Montáž obkladů m2 12 421,59 667,03 210,7
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná, tl.
Izolace 50 mm
m2 3 794,17 857 670
Montáž fasádního lešení m2 12 38,61 59,07 12
Mazanina z betonu m3 11 2818,69 3350 2310
Tab. 3 byla následně otestována Grubbsovým testem, s následujícím výsledkem:
Tab. 4 – Skutečně smluvené ceny – vyhodnocení Grubbsův test
Tab. 4 – Actually contracted prices – evaluationGrubbs test
Reprezentant
měrná
jednotka
Počet
reprezentantů
Aritmetický
průměr Maximum Minimum
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 13 24289,72 32600 20615
Železobeton nadzákladových zdí m3 9 2834,21 3002 2538,83
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 5 764,33 877 630
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 5 388,57 542 260,04
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 12 246,07 330 134,4
Montáž podlah keramických 9 345,28 506 182
Montáž obkladů 12 421,59 667,03 210,7
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná, tl.
Izolace 50 mm
m2 3 794,17 857 670
Montáž fasádního lešení m2 12 38,61 59,07 12
Mazanina z betonu m3 11 2818,69 3350 2310
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
290
Tab. 5 – Vyhodnocení cen RTS se skutečností
Tab. 5 – Evaluating prices RTS with reality
Reprezentant
měrná
jednotka
cena
RTS
Počet
reprezentantů
Aritmetický
průměr
Rozdíl mezi
RTS a
průměrem v
%
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 28490 13 24289,72 -14,74
Železobeton nadzákladových zdí m3 2965 9 2834,21 -4,41
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 759 5 764,33 0,70
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 394 5 388,57 -1,38
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 315,5 12 246,07 -22,01
Montáž podlah keramických m2 369 9 345,28 -6,43
Montáž obkladů m2 365 12 421,59 15,51
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná, tl.
Izolace 50 mm
m2 857 3 794,17 -7,33
Montáž fasádního lešení m2 50,5 12 38,61 -23,55
Mazanina z betonu m3 3220 11 2818,69 -12,46
Aritmetický průměr -7,61
Tab. 6 – Vyhodnocení mediánu ČSÚ se skutečností
Tab. 6 – Evaluation median ČSÚ with reality
Reprezentant
měrná
jednotka
medián
ČSU
Počet
reprezentantů
Aritmetický
průměr
Rozdíl mezi
mediánem a
průměrem v
%
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 25200 13 24289,72 -3,61
Železobeton nadzákladových zdí m3 3180 9 2834,21 -10,87
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 771,6 5 764,33 -0,94
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 432,69 5 388,57 -10,20
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 235 12 246,07 4,71
Montáž podlah keramických 649 9 345,28 X
Montáž obkladů 635 12 421,59 X
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
291
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná, tl.
Izolace 50 mm
m2 860 3 794,17 -7,66
Montáž fasádního lešení m2 x 12 38,61 X
Mazanina z betonu m3 2850 11 2818,69 -1,10
Aritmetický průměr -4,2
Tab. 7 – Vyhodnocení PRŮMĚRU ČSÚ se skutečností
Tab. 7 – Evaluation avarage ČSÚ with reality
Reprezentant
měrná
jednotka
φ cena
ČSÚ
Počet
reprezentantů
Aritmetický
průměr
Rozdíl mezi
průměrem
ČSÚ a
průměrem
Výztuž základových konstrukcí z
betonářské oceli
t 25820 13 24289,72 -5,93
Železobeton nadzákladových zdí m3 3126,91 9 2834,21 -9,36
Zdivo z cihelných bloků 24 P+D m2 784,28 5 764,33 -2,54
Příčky z keramických tvárnic tl. 80 mm m2 445,36 5 388,57 -12,75
Vápenocementová omítka štuková
dvouvrstvá vnitřních stěn, nanášená
strojně
m2 241,92 12 246,07 1,72
Montáž podlah keramických 637,96 9 345,28 x
Montáž obkladů 655,77 12 421,59 x
SDK příčka tl. 125 mm, 2 x opláštěná,
tl. Izolace 50 mm
m2 877,67 3 794,17 -9,51
Montáž fasádního lešení m2 x 12 38,61 x
Mazanina z betonu m3 2890,63 11 2818,69 -2,49
Aritmetický průměr -5,8
5 ZÁVĚR
Závěrem lze konstatovat, že po vyloučení extrémů je nejblíže skutečně smluveným cenám
medián ČSÚ. Je nutné si ale uvědomit, že se jedná o velmi malý vzorek, jelikož je obtížné
sehnat dostatek smluv o dílo. Cena RTS je oproti realitě vyšší o 7,61 %.
Dá se předpokládat, že když znalec bude vycházet z mediánu cen vydávaným ČSÚ, bude
nejblíže obvyklé ceně stavebních prací, ovšem je nutné zohlednit specifika každé stavby.
Jako doporučení pro Český statistický úřad autor uvádí u položek, jako jsou podlahy
z dlaždic, obklady stěn atd., kde je stejná pracnost, ale může být diametrálně rozdílná cena
materiálu, tyto položky rozdělit na cenu práce a cenu materiálu. Dále by bylo vhodné se
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
292
zamyslet nad zautomatizováním hlášení cen ČSÚ např. ze soupisu prací se skutečně
smluvenými cenami, vytvořeném v některém z rozpočtářských programů.
Za základní doporučení pro znalce považuji:
• Cenu převládajících atypických konstrukcí prověřit porovnáním ceny na trhu. Jako
atypickou konstrukci můžeme například uvažovat ocelové konstrukce, konstrukce
z pohledových betonů nebo betonů specifických vlastností, které jsou velmi
individuální a tvoří značnou část ceny.
• Prověřit aktuální cenu převládajícího materiálu. Například cena oceli a železné rudy
podléhá rychlým změnám, které nemusí být zachyceny v aktualizacích rozpočtářských
programů, které jsou vydávány zpravidla dvakrát ročně. Rovněž tak cena dovážených
nebo vyvážených komodit může být ovlivněna změnou kurzu měn.
• Jelikož je stavební výroba velice individuální a samotný výstavbový proces se stěhuje
na pozemek zákazníka, je nutné ověřit místní podmínky a zohlednit je v ceně. Jedná se
například o ztížené dopravní podmínky (omezená tonáž vozidel, použití pásových
traktorů, šikmých výtahů, nosičů atd.) Zvýšené dopravní náklady se oceňují
individuálně. S přesunem výrobních kapacit jsou spojeny i náklady na pobyt
pracovníků a cestovní náklady, jsou-li extrémně vysoké je nutné je zohlednit v ceně.
Objekt se může také nacházet i v horské oblasti z čehož vyplývá prodloužení zimního
období (zvýšená spotřeba topných médií, náklady na odstranění sněhu, zajištění
posypového materiálu atd.). Za stavby v horských oblastech se považují stavby
s nadmořskou výškou nad 700 m. Společnost RTS pro stavby s nadmořskou výškou
700 až 900 m doporučuje procentní sazbu pro ocenění zvýšených nákladů na 3,5 % základna
pro výpočet je HSV (hlavní stavební výroba) + PSV (přidružená stavební
výroba). Pro nadmořskou výšku nad 900 m společnost RTS doporučuje individuální
kalkulaci. [9]
• Posoudit zda na cenu stavebních prací bude mít vliv provoz investora, který nelze
v průběhu stavby vyloučit. Negativní vliv na cenu může mít i vliv prostředí, jedná se
především o extrémní teploty, výpary chemikálií, biologickou závadnost atd. Výše
uvedené faktory je nutné zohlednit v ceně. [9]
• Zhodnotit, zda rozsah prací obsáhne živnostník nebo je nutná koordinace více
dodavatelů.
• Posoudit, zda je ze zákona nutné, aby na práce dohlížela autorizovaná osoba.
• Pro konkrétní případ prověřit možnosti staveništní dopravy a možnosti vybudování
zařízení staveniště.
• Zhodnotit, zda se nejedná o kulturní památku, které mohou mít specifické podmínky
provádění. [9]
• Zvážit případná další specifika konkrétní stavby, které nelze považovat za obvyklá.
Pro zkvalitnění a zvýšení vypovídající schopnosti reprezentantů ČSÚ lze doporučit úpravu
výběru reprezentantů ČSÚ tak, aby pokryly běžně prováděné stavební práce. U stavebních
prací, kde je stejná pracnost, ale může zde být diametrálně rozdílná cena materiálu, by bylo
vhodné tyto položky rozdělit na dodávku materiálu a cenu za provedení práce.
6 LITERATURA
[1] Internetové stránky společnosti RTS, a.s. [Online]. Dostupné na: <www.RTS.cz>.
[2] Internetové stránky společnosti URS, a.s. [Online]. Dostupné na: <www.cs-urs.cz
[3] www.czso.cz/csu/czso/o-csu>
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
293
[4] Indexy cen stavebních praci [online]. Praha. Dostupné na:
<www.czso.cz/csu/czso/indexy-cen-stavebnich-praci-indexy-cen-stavebnich-del-a-
indexy-nakladu-stavebni-vyroby-ctvrtletni-casove-rady-2-ctvrtleti-2016>
[5] Metodické vysvětlivky ke stanovení indexů ČSU. [Online] Dostupné na:
<www.czso.cz/csu/czso/indexy-cen-stavebnich-praci-indexy-cen-stavebnich-del-a-
indexy-nakladu-stavebni-vyroby-ctvrtletni-casove-rady-2-ctvrtleti-2016>.
[6] Základy rozpočtování a kalkulace stavebních prací (Manuál kurzu – únor 2005).
[7] http://www.pro-rozpocty.cz/software-a-data/sw-a-data-polar/
[8] Oceňování škod na stavebních objektech pro likvidaci pojistných událostí, URS PRAHA,
2016
[9] Manuál základů rozpočtování a kalkulací stavebních prací – 1. Část. [Online]. Dostupné
na: <www.stavebnistandardy.cz>
[10] Vyhláška 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb ve znění novely č. 62/2013 Sb.
[11] Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České socialistické republiky.
[12] Zákon č. 89/1995 Sb. o statistické službě.
[13] Vyhláška 302/2015 Sb. o Programu statistických zjišťování na rok 2016
[14] Ceníky POROTHERM 2010 až 2016
[15] Postup uveřejňování veřejných zakázek. [Online]. Dostupné na: <www.vhodne-
uverejneni.cz>
RIZIKA ZVÝŠENÍ NÁKLADŮ SPOJENÝCH S PROBLEMATIKOU OPRAV
STÁVAJÍCÍCH OBJEKTŮ
RISKS OF COST INCREASE IN RELATION TO ISSUES OF EXISTING BUILDING
REPAIRS
Pavel Pejchal1)
, Monika Králíková2)
, Ivana Španihelová3)
ABSTRAKT:
V dnešní době velmi aktuální provádění rekonstrukcí, modernizací a oprav stávajících objektů
přináší často zvýšené náklady oproti původnímu projektu na základě zjištěných skutečností při
započetí realizace. Z tohoto důvodu je řádné provedení stavebně technického průzkumu
stávajícího objektu jednou z klíčových věcí, které vedou k vytvoření správného návrhu postupu
stavebních prací jeho oprav.
Jeden z příkladů uvedených v tomto článku uvádí zvýšení nákladů na likvidaci odpadů při
rekonstrukci objektu, ve kterém byly zjištěny nebezpečné materiály. Jako další příklad je
uvedena havárie štítové zdi u objektu při provádění obnovy hydroizolace základů, kdy bylo
nutné dbát na správný technologický postup prací a provedení provizorního statického
zajištění.
Uvedené příklady tvoří pouze zlomek situací, kdy došlo k navýšení nákladů, se kterými bylo
možné počítat již při projektové činnosti před započetím stavebních prací nebo jim drobnými
stavebními zásahy předejít úplně.
ABSTRACT:
The nowadays topical implementation of reconstruction, modernization and repair of existing
buildings often brings higher costs compared to the original project, based on the facts known
at the beginning of the construction works. Therefore, a proper implementation of a structural
technical survey of existing buildings is one of the key issues that lead to the creation of
proper design process works of its repairs.
One of the examples discussed in this paper shows an increase in disposal costs for the
reconstruction of a building where hazardous materials were discovered. As another example
the article discusses a gable wall collapse when renewing the waterproofing
foundations, where it was necessary to ensure the proper technological progress and
application of temporary structural support.
The given examples are only a fraction of situations when an increase in costs appeared. Such
increase of costs could have been predicted at the time of project activities prior to the
commencement of construction works or such costs could have been prevented by minor
building interventions.
1)
Pejchal, Pavel, Ing. CSc. – 1. autor, STATIKUM, s.r.o., Purkyňova 648/125, Brno 612 00, 776 824 201,
pavel.pejchal@statikum.cz
2)
Monika, Králíková, Ing. – 2. autor, STATIKUM, s.r.o., Purkyňova 648/125, Brno 612 00, 776 824 201,
monika.kralikova@statikum.cz
3)
Ivana Španihelová, Ing. – 3. autor, STATIKUM, s.r.o., Purkyňova 648/125, Brno 612 00, 776 824 201,
Ivana.spanihelova@statikum.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
295
KLÍČOVÁ SLOVA:
Stavebně technický průzkum, návrh postupu stavebních prací, rekonstrukce, modernizace,
oprava, navýšení nákladů oprav
KEYWORDS:
Architectural and technical research, design of process works, reconstruction, modernization,
repair, increase of repair costs
1 ÚVOD
Módním trendem se v dnešní době čím dál tím více stávají modernizace, rekonstrukce,
přestavby či změny dokončených staveb. Tyto pojmy jsou přesně definovány v normě [1],
kdy se jedná o úpravy existující konstrukce za účelem zlepšení její funkční způsobilosti.
Snaha o zachování stávajících staveb nebo staveb historických místo případné demolice je
zmiňováno i v normě [2]. V této normě je možné nalézt vývojový diagram postupu hodnocení
objektů a dále uvádí okolnosti, které mohou vést k zahájení hodnocení existující konstrukce.
Podle potřebných požadavků se stanoví účel hodnocení a stanoví se scénáře působení
konstrukce. Podle [2] zahrnuje stavebně technický průzkum stavu existujících konstrukcí
shromažďování a hodnocení informací na základě prohlídky, přezkoumání dostupné
dokumentace, zatěžovacích zkoušek a dalších zkoušek materiálů. Rozsah průzkumu se liší
podle toho, zda se průzkum provádí pro účely předběžného nebo podrobného hodnocení.
Výsledkem hodnocení stávající konstrukce je stavebně technický průzkum objektu takového
rozsahu, aby korespondoval s prvotním účelem, který může být právě výše uvedená
modernizace, rekonstrukce, přestavba či změna dokončené stavby.
2 PROVEDENÍ STAVEBNĚ TECHNICKÉHO PRŮZKUMU
Při provádění stavebně technického průzkumu se postupuje dle platné normy [2]
a doplňujícími ustanoveními uvedenými v normě [1].
2.1 Postup
Přehledný vývojový diagram uvedený v příloze B v normě [2] popisuje jednotlivé kroky
postupu hodnocení s ohledem na současný stav konstrukce. Postup je závislý na účelu
hodnocení a na specifických okolnostech. Před zahájením postupu hodnocení se doporučuje
prohlídka stavby. Dle autorů tohoto článku by se nemělo jednat pouze o doporučení prohlídky
stavby, ale mělo by dojít k prohlídce stavby v každém případě.
Jednotlivé kroky postupu jak je uvádí norma [2]:
• stanovení účelu hodnocení;
• scénáře;
• předběžné hodnocení (zahrnuje studium dokumentace a dalších údajů, předběžnou
prohlídku, předběžné ověření, rozhodnutí o okamžitých opatřeních, doporučení pro
podrobné hodnocení);
• podrobné hodnocení (zahrnuje detailní vyhledání a prověření dokumentace,
podrobnou prohlídku a zkoušky materiálů, stanovení zatížení, stanovení vlastností
konstrukce, analýzu konstrukce, ověření);
• výsledky hodnocení (zahrnují zprávu, koncepční návrh konstrukčních opatření, řízení
rizik);
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
296
• v případě potřeby se postup opakuje.
Stanovení účelu hodnocení konstrukce a její budoucí funkční způsobilost se provede na
základě dohody mezi objednatelem a posuzovatelem. Pro identifikaci kritických situací se
v plánu bezpečnostních opatření určí scénáře, které souvisejí se změnou konstrukčních
podmínek nebo zatížení konstrukce a provede se předběžné hodnocení. Na základě výsledků
předběžného průzkumu za prověření všech uvedených požadavků se dále přistupuje nebo
nepřistupuje k podrobnému hodnocení.
Cílem provádění stavebně technického průzkumu je vypracovat takovou zprávu, která vychází
z výše uvedených bodů a prokazuje, zda je bezpečnost nebo použitelnost konstrukce
dostatečná nebo není. Na základě výsledků hodnocení se doporučí konstrukční opatření
zahrnující opravy nebo modernizace konstrukce, které jsou v souladu s účelem hodnocení pro
zbytkovou životnost, případně se alternativně použije řízení nebo snížení velikosti rizik
prostředí (omezení zatížení, změna způsobu užívání, monitorování apod.).
Závěrečná zpráva musí být srozumitelná jak odborníkovi, který na jejím základě bude
rozhodovat o dalším postupu prací tak laické veřejnosti jako je například objednatel.
3 UVEDENÉ PŘÍKLADY
Uvedené příklady znázorňují důležitost provedení stavebně technického průzkumu v přímé
návaznosti na účel modernizace, rekonstrukce, přestavby či změny dokončených staveb, tato
terminologie je uvedená v normě [1]. V praxi je pak nutné užít širší pojem změna dokončené
stavby, kterou se ve smyslu Zákona č. 183/2006 Sb., Zákona o územním plánování
a stavebním řádu (stavebního zákona) [3] rozumí nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s
dosavadní stavbou nebo široký pojem stavební úprava, při které se zachovává vnější
půdorysné i výškové ohraničení stavby.
3.1 Příklad č. 1: Navýšení nákladů při provádění dodatečné izolace základů
Popisovaný příklad ukazuje důležitost provedení předběžného průzkumu při tak základním
úkonu jako je oprava hydroizolace u podzemní části rodinného domu.
Majitel objektu se rozhodl pro opravu dožilé vodorovné hydroizolace podzemního podlaží.
Před počátkem prací nebyl proveden stavebně technický průzkum ani vypracována
dokumentace pro provádění stavebních úprav či provedení provizorního zajištění objektu při
těchto opravách. Ze strany investora nebyla zajištěna odborná osoba pro výkon těchto
stavebních prací. Stavební úpravy začaly bez zjištění jakýchkoliv informací o objektu
a příprav.
Aplikace nové izolace byla prováděna neodborným způsobem, kdy došlo k odebrání většího
množství zeminy najednou a došlo k porušení rovnováhy v základové spáře. Důsledkem
nedodržení správného postupu prací bylo zřícení štítové zdi a navazující části konstrukce
rodinného domu. Původní předpokládané náklady se zvýšily řádově o sta tisíce a došlo
k ohrožení života osoby provádějící stavební úpravy.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
297
Obr. 1 – Havarovaná část štítové stěny ze dvora. Obr. 2 – Havarovaná část štítové stěny
z ulice.
Fig. 1 – Damaged part of the gable wall of the courtyard. Fig. 2 – Damaged part of the
gable wall from the street.
Provedením stavebně technického průzkumu, následného vypracování projektu pro opravu
nefungující hydroizolace a její provedení odbornou osobou by bylo možné předejít vzniklým
škodám a zvýšeným nákladům při opravách hydroizolace domu.
3.2 Příklad č. 2: Navýšení nákladů při provádění stavebních úprav pro změnu užívání
objektu
Na dalším z příkladů je nezbytnost provedení stavebně technického průzkumu vztažená k
zajištění správných hygienických podmínek v objektu [4].
Materiály dříve používané při stavbách objektů nemusí odpovídat dnešním hygienickým
limitům pro vnitřní místnosti staveb. Z tohoto důvodu jsou některé dříve používané materiály
dnes ve výstavbě zakázány a při zjištění jejich použití ve stávajících stavbách je nutné je
odstranit specializovanou firmou a uložit na skládky nebezpečného odpadu [2].
V objektu uvedeném v příkladu č. 2 byla při stavebních úpravách, spočívajících ve změně
účelu užívání stavby, zjištěna přítomnost nebezpečné tepelné izolace korkolitu. Stáří objektu
je přes 100 let a právě korkolit, izolant na bázi dehtu a korku, je spojován s použitím v době
před 1. světovou válkou. Korkolit je izolační materiál na bázi korkové drti a pojiva na bázi
hnědouhelného dehtu s vysokým obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků. Tento
materiál byl použit jako obkladový izolační materiál na betonových, cihlových konstrukcích,
na stropech i na střeše objektu.
Zjištěním přítomnosti korkolitu bylo vyčísleno zvýšení nákladů při stavebních pracích na
objektu až o pětinu [5]. Nárůst spočíval ve výši nákladů na odstranění této zdraví nebezpečné
látky, která podléhá obdobným kritériím jako odstraňování azbestu. Odstranění provádí vždy
specializované firmy, které by měly postupovat dle zpracovaného projektu likvidace.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
298
Obr. 3 – Obložení stropní desky korkolitem. Obr. 4 – Zjištěný obklad stěn korkolitem.
Fig. 3 – Facing ceiling tiles by korkolit. Fig. 4 – The observed wall facing by korkolit.
Provedením včasného stavebně technického průzkumu, by bylo možné předejít vzniklým
zvýšeným nákladům pro likvidaci tohoto nebezpečného odpadu a tyto náklady zahrnout ve
stanovení nákladů souvisejících se stavebními úpravami objektu.
3.3 Příklad č. 3: Nedostatečná únosnost a přetížení nosného prvku
Posledním v tomto článku uvedeným příkladem je podcenění provedení stavebně technického
průzkumu u provádění stavebních prací pro zvýšení tuhosti objektu.
Investor prováděl stavební úpravy objektu, které spočívaly v provedení nového
železobetonového předepnutého věnce (sepnutí stavby) s následnou výměnou konstrukce
krovu včetně celé skladby střechy a dalších drobných stavebních úprav. Obvodové zdi byly
v některých místech redukovány takovým způsobem, že zbyly pouze meziokenní pilíře, které,
za současného narušení rovnováhy v okolí základů, nebyly schopny přenést nově vnášené
zatížení a důsledkem bylo pokles a vyboulení okenního pilíře a deformace celé obvodové
stěny.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
299
Obr. 5 – Nový železobetonový věnec. Obr. 6 – Vyboulení meziokenního pilíře.
Fig. 5 – The new reinforced concrete wreath. Fig. 6 – Buckling of the pillar.
Provedením stavebně technického průzkumu by bylo možné objevit nedostatečnou únosnost
zděného prvku stávajícího objektu a bylo by možné předejít vzniklým škodám a zvýšeným
nákladům v podobě opravy nově budovaných konstrukcí a podchycení stávajících konstrukcí.
4 ZÁVĚR
Podceňování přípravných prací před zhotovením projektové dokumentace pro stavební úpravy
a samotným započetím stavebních prací může vést ke zvýšení původně stanovených nákladů
na modernizace, rekonstrukce, přestavby či změny dokončených staveb. Řádné provádění
průzkumu objektu a hodnocení existujících konstrukcí je uvedeno v příslušných normách [1]
[2]. Závěry je pak nezbytné uvést takovým způsobem, aby je bylo možné interpretovat
a uplatnit při projektové činnosti oprávněnými osobami. Úkolem stavebníka je zajistit
oprávněnou osobu nejen pro vytvoření stavební dokumentace, ale zejména pro samotnou
realizaci stavební úpravy.
Při dodržení doporučených postupů je výsledkem správně navržená a provedená stavební
úprava objektu bez zvýšených nákladů a bezproblémové užívání objektu v jeho nové podobě.
5 LITERATURA
[1] ČSN 73 0038 (730038). Hodnocení a ověřování existujících konstrukcí - Doplňující
ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
2014.
[2] ČSN ISO 13822. Zásady navrhování konstrukcí - Hodnocení existujících konstrukcí.
Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2015.
[3] Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
300
[4] Vyhláška č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a
biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
[5] Kontaminovaná izolace ohrožuje stavbu: 2007–2016 Business Media CZ, s. r. o.,
[Online]. [cit. 2016-10-13]. Dostupné na: https://stavbaweb.dumabyt.cz/.
HAVARIJNÍ STAVY POTRUBÍ VNITŘNÍCH VODOVODŮ TEPLÉ VODY –
ŽIVOTNOST POTRUBÍ A SOUHRNNÁ KVALITA VODY PRO UŽIVATELE
INTERNAL WARM WATER MAINS IN A STATE OF DISREPAIR – OPERATING
LIFE OF PIPING AND SUMMARY QUALITY OF WATER FORT HE USERS
Zdeněk Pospíchal
ABSTRAKT:
Článek předkládá nutnost komplexního řešení – teplá voda musí mít z pohledu uživatele
„souhrnnou kvalitu“ – její dostatek, stabilizovanou - požadovanou teplotu, dodávku
v kterémkoliv čase, absence organoleptických závad i mikrobiologické kolonizace. Také je
důležité, aby celý systém přípravy a distribuce teplé vody měl dlouhodobou životnost. Proto
není možné se soustředit třeba jen na dezinfekci připravované teplé vody. Celý problém
začíná u investora - ví co chce z hlediska celého objektu, samozřejmě vodu „neřeší“,
architekt – řeší stavbu jako celek z hlediska uvažovaného provozu, požadavků investora,
vnějších a vnitřních pohledů, stavebního řešení.Vnitřní vodovod v začínající fázi zatím řešen
není, to bude dělat specialista, i když už nyní se výhledy pozdějšího trvalého provozu
komplikují – třeba tím, že prakticky do každé místnosti v objektu je uvažováno s umývadlem a
tedy přívodem studené a teplé vody.Návrh vnitřního vodovodu pro architektonickou firmu
obvykle řeší dodavatel-specialista, který už nemá možnost (nebo sílu?) případné neúměrné
požadavky změnit.
ABSTRACT:
The article refers to the necessity of a comprehensive solution regarding warm utility water
preparation. From the user´s point of view the water must have a “summary quality”, i.e. to
be supplied in sufficient quantity, stabilized i.e. be at the required temperature, be available
at any time, without organoleptic defects and microbiological colonization. Also it is
important for the whole system of warm water preparation and distribution to be long lasting.
Therefore it is not possible to focus on just the disinfection of the heated warm water. The
whole issue starts with the investor who, from the point of view of the building object, is well
aware of what is to be expected and, of course, water is not in his “focus”. The architect
addresses the building object as an ensemble by looking on its operational characteristics, the
investor´s requirements, structural solutions, considering both the external and internal
perspectives. Internal water mains are usually not being dealt with during the initial stages of
the building design and the widespread view is that it is the specialist´s work. And just at this
moment the outlook for sustained water mains operation starts to be compromised, for
example by the installation of a wash basin in each room of the building, which means
bringing in cold and warm water. The internal water mains is usually designed by a
subcontractor working on behalf of the architect, the former one unable (or not having the
clout) to modify disproportionate requirements that might arise.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Souhrnná kvalita teplé vody, životnost vnitřního vodovodu, havarijní stavy potrubí , provozní
řád vnitřního vodovodu, mikrobiologická kvalita teplé vody, bakterie legionela
KEYWORDS:
summary quality of warm water, internal water mains service life, piping in state of disrepair,
operational rules of internal water mains, microbiological quality of warm water, the
legionella bacteria
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
302
1 ÚVOD
V současnosti jsme svědky v oblasti vnitřních vodovodů s distribucí (i vody studené pitné, ale
téměř výlučně) teplé vody problémů, které jsou skoro úplně zamlčovány, protože tyto
zjištěné nevyhovující stavy „padají“ na vrub konkrétním dodavatelům. Z technického
hlediska je to velkou chybou, protože v celé této specializaci – investoři, projektanti,
instalační firmy, dodavatelé potrubí a také provozovatelé – nedochází ke zpětné vazbě.
Navenek se jeví vše perfektní, ale že se někde v „nějakém“ nemocničním objektu realizoval
za 20 let již potřetí vnitřní vodovod se samozřejmě skoro nikdo nedoví. Z pohledu soudního
znalce v této oblasti – který se k těmto havarijním situacím dostane a musí zachovávat
mlčenlivost - je to značný objem informací… Takže snaha o ventilaci těchto informací,
samozřejmě téměř výlučně anonymně je logická a je tedy snaha zachytit z řady míst zjištění
tak, aby došlo k ovlivnění celého řetězce. Jde tedy o osvětovou činnost, která vlastně leží
vedle propasti značných zbytečných nákladů a prací.
2 PROVOZNÍ STAVY A PROBLÉMY
Při rozplétání havarijního stavu dochází prakticky ve všech případech ke stejným chybám:
• investor ví co chce z hlediska celého objektu
• projektant celé stavby – tedy spíše architekt – řeší stavbu jako celek z hlediska
uvažovaného provozu, požadavků investora, vnějších a vnitřních pohledů, stavebního
řešení.Vnitřní vodovod v začínající fázi zatím řešen není, to bude dělat specialista, i
když už nyní se výhledy pozdějšího trvalého provozu komplikují – třeba tím, že
prakticky do každé místnosti v objektu je uvažováno s umývadle a tedy přívodem
studené a teplé vody.
• Návrh vnitřního vodovodu pro architektonickou firmu obvykle řeší dodavatelspecialista,
který už obvykle nemá možnost (nebo sílu?) případné neúměrné
požadavky změnit. Vzhledem k tomu, že hodnota celého vnitřního vodovodu
s přípravou teplé vody nedosahuje v nákladech stavby ani 5%, projektová příprava (v
současných podmínkách obvykle „pro stavební řízení“) proběhne. Projektant TZB
dojde k potřebě teplé vody a tedy přípravu řeší topenář, další účastník, spolu se
specialistou MaR. Obvykle se sem vnese „problém likvidace legionely“ a je navržena
termická dezinfekce…, dle terénních zjištění doslova bez úvahy o materiálu potrubí
vnitřního vodovodu. Co se týká třeba kapacity přípravy teplé vody, tak již zde dochází
ke kapacitním rozporům s budoucím provozem. Pokud již projektant TZB uvažuje o
hygienickém zabezpečení teplé vody jinak, tak je mu - zase obvykle ze zjištění na
místě – předloženo investorem použití konkrétní technologie. Dostává se do tlaku –
vybraný materiál potrubí by neměl být „podroben“ vlastně žádné chemické
dezinfekci a tak se brání popisem v technické zprávě. Budoucí provozovatel se někdy
tohoto dohadování účastní, třeba s uplatněním svých zkušeností.
• Projekt byl připraven pro STAVEBNÍ ŘÍZENÍ – a začíná se s výběrem dodavatele,
zhotovitele stavby. Tedy v rámci výběrového řízení se vybere zhotovitel, který
deklaroval zcela jistě nižší cenu, než byla v připravené projektové dokumentaci. A
tento začne poptávat své subdodavatele…, takže, opět dle terénních zkušeností, se
instalačním firmám předloží pro výběrové řízení tohoto zhotovitele připravený
projekt, třeba v hodnotě 2,8 mil. Kč se slovy: Kdo to udělá za 2,1 mil Kč? No a
realizační firma se „najde“ – a sdělí, že vnitřní vodovod udělá z jiného materiálu atd.
Prostě musí ušetřit…Když je vše příznivě prováděno – a to skutečně málokdy – tak
tato realizační instalatérská firma i s dokončením a zprovozněním vnitřního vodovodu
dodá DOKUMENTACI SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ… Je faktem, že po 8 letech
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
303
při uváděných havarijních situacích se málokdy k této dokumentaci dostanete…, není,
nebyla předána a po ruce je dokumentace „pro stavební řízení“.
• Zhotovitel stavby předává dílo se zárukou (obvykle 60 měsíců…, což je značný rozdíl
k životnosti objektu vůbec, a vnitřního vodovodu zvláště – když dle ČSN 755409 má
být jeho životnost 50 let…)
Zdá se, že se zcela ztratilo základní vědomí: vnitřní vodovod je „cévním systémem“ objektu
z hlediska jeho provozu, činnosti.Nemusí dojít k „blackoutu“ (kdy by po výpadku
elektrického proudu po určité několikahodinové době přestala dodávka studené pitné vody),
ale stačí havárie přívodního potrubí a celý objekt „je mimo provoz“ – ale na jak dlouho? Co je
třeba řešit? Ale to vše by mělo být v Provozním řádu, pamatovat na i na toto. To jsou ty větší
a „náhodnější“ situace (i když by provozovatel - nemocnice nebo domov seniorů), se kterými
by mělo být uvažováno také. Pak také může docházet k dílčím haváriím potrubí vnitřního
vodovodu, které ovšem mohou z provozu vyřadit systém celý. Konečně PROVOZNÍ ŘÁD
VNITŘNÍHO VODOVODU (který by měl být vlastně v rukou každého provozovatele
vnitřního vodovodu zejména u provozně důležitých objektů) najdete jen u části těchto
provozovatelů. To už je k provozování a řešení každodenních situací…, kde je pak nutná i
osobní, lépe funkční zodpovědnost. Ale to jsme u provozovaných objektů…. bude vhodnější
a osvětově názornější se podívat na celý řetězec od začátku, aby v celém postupu od záměru
investora po zprovoznění bylo vše jasné a byly eliminovány nyní zjišťované chyby a havárie
(ty se konečně stejně řeší samostatně, jak výše uvedeno utajeně).
Je tady ještě třeba se podívat trochu na finance, co vlastně vnitřní vodovodu „representuje“
z celé stavby – obvykle je to i přípravou teplé vody okolo 5% celkových nákladů….
Tak objekt (jakýkoliv s vnitřním vodovodem – nemocniční, hotelový, domov seniorů,
bytovka…) s denní spotřebou 10 m3
teplé vody a 20 m3
spotřeby vody studené v dnešních
cenách vody, energie a s uvažováním ztrát má kubík studené vody za 80 Kč a pak teplá voda
vychází na 300 Kč za kubík. Tedy denně je to 1.600 Kč za vodu studenou a 3.000 Kč za vodu
teplou, tedy 4.600 Kč denních nákladů, za měsíc je to 138 tis. Kč, za rok 1,66 mil. Kč a za
dobu předpokládané či vlastně požadované životnosti [1] 50 let je to 82,8 mil. Kč. A na
samém začátku – již projektant při jednání s architektem rozhoduje o nákladech
provozovatele v dlouhém časovém období. Tady je možno ještě uvést pohled „komfortu“,
kdy třeba investor požaduje vodovod opravdu v každé místnosti! Že je to značné
zesložitění vnitřního vodovodu je jasné…, ale přijde se na to během krátké doby, již
provozovatel, a není cesta zpět. Vrátíme-li se zde k mikrobiologické kvalitě distribuované
vody v každém zařizovacím předmětu – přibylo zde násobně problémů (s odpouštěním, péčí
údržby o perlátory a sprchy atd.). Bylo pro mne velmi zajímavé z tohoto pohledu se seznámit
s projektovou dokumentací na realizaci vnitřního vodovodu studené a teplé vody pro stavbu
banky v roce 1922… Beze slov..
3 MOŽNOSTI ČI NUTNOSTI
Celý řetězec můžeme z hlediska potřeby vody specifikovat takto
• záměr investora s určením provozu objektu
• řešení stavby – celek od kapacity spotřeby studené pitné vody a shodně i vody teplé,
diskutované a odsouhlasené s investorem
• projekt vnitřního vodovodu a přípravy teplé vody - diskutované a odsouhlasené
s investorem, včetně čtvrthodinového a hodinového maxima spotřeby, vybavení
zařizovacími předměty a návrh hygienického zabezpečení připravované a
distribuované teplé vody. Tady vidím jako důležité, aby celý vnitřní vodovod byl „v
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
304
jedněch rukou“ – tedy aby příprava teplé vody byla subdodávkou specialistovi TZB a
on měl za celek jasnou zodpovědnost – už by nikdo nic na projektu neměnil a byl
zajedno s instalační firmou …Tedy i materiál potrubí, záruky, kvalita… Prostě
projektant by na stavbě byl… Úloha stavebního dozoru je přece jen trochu jiná, aby
detailněji koordinoval TZB, topenáře a instalační firmu….
• U důležitého provozu, vyžadující trvalé zajištění mikrobiologické kvality teplé vody
bude opět na projektantovi (a koordinace s budoucím provozovatelem), co zvolí, jako
technologii. Zde je třeba dohlédnou „souhrnnou“ kvalitu teplé vody, tedy jak
mikrobiologie, tak dostatečná kapacita ve špičkách, teploty. Tady získá projektant
další informace pro svojí další činnost.
• Zprovoznění – věc instalační firmy za spoluúčasti projektanta, předání díla v provozu
s doložením protokolu o hydraulickém zaregulování, o dosažení mikrobiologické
kvality distribuované teplé (ale i studené) vody…
• Předání dokumentace skutečného stavu provozovateli, včetně provozního řád u – už
včetně zkušenosti ze zprovoznění…
• Hygienické zabezpečení musí být vybráno při uplatnění více hledisek – jde o
požadavky provozu jasně stanovené – zda se vyžadují „nuly“ legionel (což jsou
nemocnice s imunosuprimovanými pacienty) nebo postačí „doporučená“ hodnota
100 KTJ na 100 ml, což platí pro hotely, ubytovací zařízení a také domovy seniorů….
A současně musí být připraven Provozní řád, který také řeší sanitaci, odběry vzorků
[2] [3] (aby vůbec byly instalovány vzorkovací ventily…)
• Takže materiál potrubí, kvalita vstupní vody, provozní potřeby provozovatele atd. –
opět by měla být daná zodpovědnost projektantovi, aby měl znalosti a třeba uplatnil
rady a zkušenosti, informace z provozovaných míst…, rozhodně nestačí vyjít
z nabídky firem, které tato zařízení dodávají…, ano, ověřit si, zajet se podívat, získat
od provozovatele skutečné zkušenosti…Zde je velmi důležitý tlak či pohled
projektanta, dohled nad realizací: jestliže systém vnitřního vodovodu teplé vody není
hydraulicky vyvážen, pak zcela jistě se dávkovaný biocid (ale i stále zvažovaná, leč
neúčinná termodezinfekce…) do některých částí vnitřního vodovodu prostě nedostane.
Je to cévní systém a chová se tak! Můžete dávkovat biocid na bázi chloru či oxidu
chloričitého, stříbra, , peroxidu, elektrolýzy NaCl atd. – výsledky odebraných vzorků
teplé vody na mikrobiologická vyšetření budou velmi nevyrovnané.
• Je třeba také uvažovat, že zahájením provozu celého vnitřního vodovodu začíná
příprava na pozdější rekonstrukci! Záznamy o provozních stavech (jasněji „Provozní
deník“), co se muselo změnit a upravit…, jaké byly problémy jak s potrubím, tak i
zařizovacími předměty, sledováním mikrobiologické i souhrnné kvality (teploty,
dostatečnost..), havárie atd. Musíme vycházet z dokumentace skutečného stavu při
zprovoznění, kterou budeme právě v přímé vazbě na zjištěné a zachycené stavy
revidovat, doplňovat.
4 DOLOŽENÍ PROBLÉMŮ – POHLEDY ZPĚT – ZÁVĚR (?)
Proč to vše výše bylo napsáno – uvedeno…? Je dostatek podkladů, které dokládají havarijní
stavy v provozovaných objektech až po znemožnění provozu, výpadky – a to dané samotným
vnitřním vodovodem, kvalitou jeho provedení, tedy s chybami už v projektu, s chybami při
montáži atd., které nikdo neviděl (?). Provozovatel, který je obrazně „na konci“ už
v samotném začátku nemá v ruce nic, čím by situaci změnil a veškeré ztráty jsou na jeho
straně… Jako třeba tento příklad - vnitřní vodovod má záruku 60 měsíců – a známe konkrétní
místo, kde v 62. měsíci praskla první trubka…Že praskají i dříve také známe, což je pro
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
305
zhotovitele (nebo vlastně pro provozovatele??) „jednodušší“. Mohla by být u důležitých
staveb i nezávislá kontrola, jak se dodržuje projekt a realizace. Za což bych se přimlouval –
vyplývá to z výše uvedeného. Tedy třeba u nemocničních staveb a domovů seniorů nezávislý
auditor - (samozřejmě i zde uvažuji jen vnitřní vodovod a přípravu teplé vody). Tak by se
podstatně zvýšila vážnost projektanta TZB…..
Proč je třeba o tomto celém „balíku“ problémů mluvit, psát, dokládat:
• jde o osobní zodpovědnost na všech místech od záměru po trvalý provoz
• jde o velké „balíky“ financí, které by se nemusely opakovaně vynakládat…
• jde o informovanost technické veřejnosti – stávající stav pštrosí politiky neposkytuje
nic do budoucna v širších souvislostech a tak se v tomto „kolotoči“ pokračuje
Domnívám se, že bude vhodnější než zde přílohy, které každý přeběhne vše ukázat na místě a
doložit, diskutovat, vzít si ponaučení. Osobně se přikláním k něčemu v dnešní době asi
absolutnímu – představě, že by v jakémkoliv objektu byla bronzová tabulka, pro informace
na dlouhé roky, kdo stavbu navrhl, kdo navrhl vnitřní vodovod, kdo stavěl a kdo vnitřní
vodovod realizoval…
Snaha změnit stávající stav snad je jasná…, pojďme do toho….!!
5 LITERATURA
[1] ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví, 2013.
[2] ČSN ISO 11731 Jakost vod - Stanovení bakterií rodu Legionella. Praha: Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2002.
[3] Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
ANALÝZA PORUCH A NÁVRH SANACE KONTAKTNÍCH ZATEPLOVACÍCH
SYSTÉMŮ (KZS)
FAILURE ANALYSIS AND REHABILITATION DESIGN OF EXTERNAL
THERMAL INSULATION COMPOSITE SYSTEMS (ETICS)
Šárka Šilarová1)
.
ABSTRAKT:
Příklady poruch a ukázky diagnostiky kontaktních zateplovacích systémů se zaměřením na
návrh sanačních opatření. Podmínky návrhu doplňkového/zdvojeného kontaktního
zateplovacího systému.
ABSTRACT:
Examples of failures and cases of diagnostics of contact thermal insulation composite systems
with an emphasis on the design of rehabilitation measures. Conditions for the design of a
complementary/double contact thermal insulation system.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Zateplovací systém, prostup, netěsné napojení, izolant, lepící stěrka, omítkové souvrství,
sanační opatření
KEYWORDS:
External thermal insulation system, opening, non-leak-tight connection, insulation, trowel on
adhesive, multi-layer plaster, rehabilitation measure
1 ÚVOD
Deset objektů s masivním výskytem poškození kontaktního zateplovacího systému bylo
realizováno v období 08. 2007 – 08. 2008. Jednalo se o železobetonové stěnové systémy
s aplikací kontaktního zateplení z EPS s omítkovým souvrstvím doplněné dvouplášťovou
fasádní konstrukcí mezi otvorovými výplněmi s vnějším pláštěm z Alukobondu.
2 ANALÝZA PŘÍČIN PORUCH VNĚJŠÍCH TITANZINKOVÝCH
PARAPETŮ A OPLECHOVÁNÍ
2.1 Místní šetření
Místní šetření bylo provedeno za účelem ověření degradace fasádních systémů. Byl proveden
vizuální průzkum, ověření geometrických parametrů oplechování i tvorba detailů, odběr
vzorků KZS z fasád objektů. Vzorky byly podrobeny laboratorním zkouškám vlhkosti a
objemové hmotnosti, byly ověřeny mechanicko-fyzikální vlastností KZS. Tenkovrstvé omítky
byly podrobeny chemické analýze. Na základě syntézy a vyhodnocení realizovaných zkoušek
byly definovány příčiny poruch na fasádách - zateplovacím systému objektů:
1)
Šilarová Šárka, Doc. Ing. CSc. – ČVUT fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6, +420224357150,
silarova@fsv.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
307
1. Nedostatečný sklon, přesah a netěsné napojení oplechování na KZS s důsledkem
zatékání srážkové vody do souvrství systému
2. Není zajištěno těsné napojení oplechování na KZS (chybí tmelové uzávěry)!
3. Absence povrchové úpravy izolantu v místě prostupů systémem KZS, tmelové
uzávěry byly aplikovány chybně - jsou netěsné
4. Pokládka výztužné armatury základní vrstvy je položena chybně na izolantu
(není ve vnější třetině základní omítkové vrstvy), zcela chybí vyztužení diagonálami
v rozích otvorových výplní - důsledkem je nedostatečná adheze omítkového souvrství
k izolantu a vznik trhlin (až 0,8mm)
5. Nedodržení tloušťky tepelného izolantu
6. Nedodržení předepsané tloušťky základní vrstvy a omítky nesplňují dva odebrané
vzorky
7. Z optického průzkumu je patrná rozdílnost fasádní povrchové úpravy v ploše, která
při různých fyzikálních vlastnostech může vést ke zkrácení životnosti fasádního
systému. Z infrared analýzy vyplývá nejen dodatečné opravování povrchových úprav,
ale také nedodržení technologie skladování, či klimatických podmínek zabudování
tenkých vrstev s důsledkem jejich lokálního narušení
8. Objemová hmotnost tepelného izolantu je pod přípustnou hodnotou 17,5kg/m3
experimentálně
ověřená hodnota je nedostatečná 13,35kg/m3
!
9. Chybí zakládací lišta a vodotěsná úprava izolační desky - na soklu je viditelný izolant
na spodní straně
10. Kotvení systému objektů je nedostatečné - prokázáno optickým znázorněním
tepelných mostů (hmoždinky a pokládka desek izolantu) na fasádách
11. Fotograficky zdokumentována viditelná kresba okrajů tepelně izolačních desek,
talířů kotvících hmoždinek a i dalších míst, kde nebyla zajištěna celistvost tepelně
izolační vrstvy KZS. Byla tím prokázána nehomogenita souvrství a jednoznačně
identifikována místa tepelných i difusních mostů, která jsou na fasádě patrná ve
světlejších odstínech - důsledek tohoto jevu je nerovnoměrné tepelné i vlhkostní
namáhání systému KZS, které vede k jeho poruchám a degradaci a i ke zkrácení
životnosti.
2.2 Projevy poruch fasádních systémů
Na fasádách byly patrné kotevní prvky, místa zatékání kolem otvorových výplní nejen při
teplotách pod bodem mrazu v exteriéru, ale i po deštích v letním období.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
308
Pohled na fasádu - květen 2009
Obr. 1 – Na fasádě jsou patrné kotvy a skladba desek KZS
Fig. 1 – There are visible anchors and ETICS insulating boards on the facade
Detail ostění a parapetu
Obr. 2 – Netěsné napojení KZS a detailů parapetu a ostění
Fig. 2 – Non-leak-tight connection of ETICS and window jambs details
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
309
Detail alukobondu
Obr. 3 – Defekt alukobondu v zimě - rampouchy
Fig. 3 – Alukobond defect in winter - icicle
3 ZÁVĚR
Z provedených průzkumů a laboratorních zkoušek i výpočtů je patrné, že:
Zateplovací systémy na sledovaných objektech nemohou dlouhodobě plnit svojí funkci.
Fasádní systémy mají pouze omezenou životnost, neboť nemohou bezpečně odolávat
vnějším klimatickým vlivům.
Návrh doplňkového/nového KZS.
• statické posouzení systému (přídržnosti, mechanické poruchy a jejich četnost,
kotvení, sprašování, zmýdelňování, ale i zasolení a poškození od zatékání…)
Poznámka1- Pokud statické vyhodnocení podkladu bude pro aplikaci doplňkového KZS
nevyhovující tak nejsou nutné následující body
Poznámka2 - Pokud statické vyhodnocení podkladu bude pro aplikaci doplňkového KZS
vyhovující tak je třeba splnit následující body diagnostiky
• tepelně technické parametry systému (určení materiálového složení jednotlivých
vrstev původního KZS a jejich tlouštěk, proudění vzduchu mezi zdivem a
izolantem)
• požární ochranu systému proudění vzduchu mezi zdivem a izolantem
• eventuální biologické napadení
4 LITERATURA
[1] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 1 – 4. Praha: Český normalizační institut,
2005 - 2012.
[2] ČSN 73 2901 - Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS).
Praha: Český normalizační institut, 2005.
SEKCE RIZIKOVÉ INŽENÝRSTVÍ
POŽIARNOBEZPEČNOSTNÉ ASPEKTY HORIACEJ SVIEČKY
FIRE SAFETY ASPECTS OF BURNING CANDLES
Karol Balog1)
, Hana Kobetičová2)
, Jozef Martinka3)
, Tomáš Štefko4)
ABSTRAKT:
Príspevok sa zaoberá posúdením požiarnotechnických charakteristík sviečok. Experimentálne
bol stanovený vplyv vonkajších podmienok - teplota prostredia na tvarové deformácie sviečky.
Taktiež sme sa venovali stanoveniu indexu sadzí, ktorú upravuje európska norma EN
15426:2007 – Candles – Specification for sooting behaviour (Sviečky. Špecifikácia správania
sa pri tvorbe sadzí) a hmotnostnému úbytku sviečky.
ABSTRACT:
The paper deals with the assessment of fire safety characteristics of candles. Influence of
increased surrounding temperature on shape deformation of candles was experimentally
determined. Soot index and average hour soot index was determined according to European
standard EN: 15426: 2007 - Candles. Specification behavior in the formation of soot. We also
determined weight loss of samples.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ:
Sviečky, index sadzí, hmotnostný úbytok, požiarnobezpečnostné charakteristiky
sviečok, tvarové deformácie sviečok
KEYWORDS:
Candle, soot index, weight loss, heat release rate, fire resistance characteristics of candles,
shape deformation
1 ÚVOD
Sviečky sú spravidla zmesou rôznych uhľovodíkov, farebných esterov a vôní [1]. Medzi
základné používané materiály patria parafín, stearín a včelí vosk [2]. Uprostred sviečky je
umiestnený knôt. Princíp knôtu je založený na využití kapilárneho javu. Na povrchu knôtu sa
potom horľavina odparuje a horí (čiže oxiduje). Spotrebúvaním horľaviny (spaľovaním
paliva) sa sviečka postupne skracuje. Zo štúdií vyplýva, že voľba silnejšieho knôtu spravidla
prináša výrazné zníženie stekavosti a súčasne predĺženie doby horenia, čo zvyšuje úžitkovú
hodnotu sviečky avšak nevýhodou silnejších knôtov je zosilnená tvorba sadzí [3].
Výskum sviečok sa zameriaval najmä na analýzu tvaru plameňa sviečky [4], modelovanie
horiacej sviečky [5], meranie intenzity svetla [6], času odhorievania sviečok a vplyv obalu a
stojanu na horenie sviečky [7], dymivosti sviečok [8, 9].
1)
Balog, Karol, prof. Ing. PhD., Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenká technická
univerzita v Bratislave. karol.balog@stuba.sk
2)
Hana Kobetičová, Ing. PhD., Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenká technická
univerzita v Bratislave. jozef.martinka@stuba.sk
3)
Jozef Marinka, doc. Ing. PhD., Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenká technická
univerzita v Bratislave. jozef.martinka@stuba.sk
4)
Tomáš Štefko, Ing., Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenká technická univerzita v
Bratislave. tomas.stefko@stuba.sk
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
312
Nebezpečnosť sviečok nespočíva len v tom, že sú možným nízkoenergetickým iniciátorom
požiaru, čo môže byť spôsobené napr. vplyvom vonkajších podmienok, ako je nami sledovaná
teplota prostredia na tvarové deformácie sviečky, ale dôležitými charakteristikami je aj tvorba
sadzí, ktorú sme stanovovali a upravuje ju európska norma EN 15426:2007 – Candles –
Specification for sooting behaviour (Sviečky. Špecifikácia správania sa pri tvorbe sadzí) [10].
Podľa Environmental Protection Agency (EPA), spaľovanie v obytných priestoroch je
veľkým zdrojom jemných častíc [11]. Nedostatočná výmena vzduchu spôsobuje hromadenie
sadzí. Sadze sa výrazne akumulujú v blízkosti zdrojov, ako sú sviečky [12]. Nebezpečnosť
sadzí spočíva v tom, že sú tvorené z respirabilných častíc [13]. V minulosti bol zaznamenaný
prípad, kedy bola pacientka pozorovaná kvôli pľúcnemu ochoreniu (lipoidnej pneumónii),
ktorá bola pripísaná inhalácii odpareného parafínu z horiacej sviečky. Ide o prvý prípad
lipoidnej pneumónie, ktorá bola spôsobená expozíciou odpareného parafínu. [14].
Množstvo sadzí uvoľnených pri horení sviečky je možné vyjadriť prostredníctvom indexu
sadzí. Tento nesmie byť prekročený po dobu trvania 1 hodiny horenia. Počas viditeľného
horenia nesmie priemer hodinového indexu sadzí z troch meraní prekročiť hodnotu 1,0 h-1
pričom ani jedno z týchto meraní nesmie prekročiť hodnotu 2,0 h-1
. Uvoľňovanie sadzí je
potrebné minimalizovať, napríklad tým, že sa optimálne zvolí dĺžka knôtu a sviečka by
nemala byť umiestnená na mieste s vyššou rýchlosťou prúdenia vzduchu [15].
2 METODIKA
Na testovanie sme použili dlhé kónické sviečky v troch farebných prevedeniach, ktoré boli
zakúpené v obchodných reťazcoch. Rozmery a hmotnosti sú uvedené v Tab. 1.
Tab. 31 – Charakteristika testovaných sviečok
Tab. 1 – Characteristics of test candles
Vzorka Farba Hmotnosť [g] Výška [mm] Priemer [mm] Tvar Výrobca
1 biela 51,58 240 22 kónický Z-TRADE
s.r.o.
2 červená 54,84 240 22 kónický MCC Trading
International
GmbH
3 zlatá 80,53 290 22 kónický MCC Trading
International
GmbH
Stanovenie hmotnostného úbytku
Hmotnostný úbytok sa stanovoval pomocou laboratórnych váh Kern 620. Vzorka sa vložila
do pripraveného stojana, umiestneného na váhach. Váhy boli pripojené pomocou sériového
portu s počítačom, v ktorom sa pomocou softwaru zaznamenávala aktuálna hmotnosť vzorky
v desať sekundových intervaloch. Vzorka bola umiestnená v sitovom cylindri, aby
nedochádzalo k nerovnomernému alebo nárazovému prúdeniu vzduchu. Meranie trvalo do
samovoľného zahasenia vzorky.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
313
Obr. 33 – Stanovenie hmotnostného úbytku vzorky
Fig. 1 - Determination of weight loss of sample
Stanovenie indexu sadzí
Na stanovenie indexu sadzí sa postupovalo podľa normy EN 15246:2007, porovnaním
svetelnej priepustnosti čistej sklenenej dosky so sklenenou doskou znečistenou sadzami
z horiacej sviečky. Vzorka sa podľa svojich rozmerov umiestni do predpísaného typu
sieťového valca. Nakoľko bol priemer všetkých troch vzoriek sviečok menší ako 70 mm a ich
počiatočná hmotnosť bola väčšia ako 40 g použil sa valec Typu 1. Valec slúži na
zabezpečenie rovnomerného prúdenia vzduchu v okolí sviečky tak, aby nedochádzalo
k narušovaniu horenia vzorky. Knôt vzorky musí smerovať do stredu dosky.[4]
Meranie prebieha v rôznych fázach, v závislosti od hmotnosti a priemeru vzorky. Prvou fázou
je stabilizácia plameňa po zapálení knôtu, bez prítomnosti sklenenej dosky. Fáza slúži na
vytvorenie konštantnej vrstvy vosku v okolí knôtu. Po stabilizácii sa do puzdra na vrchu valca
vloží sklenená doska, čím nastáva (prvá) testovacia fáza, ktorá trvá 240 minút. Počas tejto
fázy sa na sklenenej doske zachytávajú uvoľňované sadze. Po skončení meracej fázy sa
sklenená doska vyberie a vzorka sa uhasí. Sklenená doska sa musí odobrať z valca pred
samotným uhasením vzorky, aby nedošlo k znečisteniu dosky nespálenými sadzami. Vzorka
sa nechá odstáť po dobu najmenej 60 minút a rovnakým postupom sa zopakuje meracia fáza.
Po skončení merania sa sklenená doska vloží do optickej meracej jednotky, pozostávajúcej
z luxmetra LX101BS a optickej meracej komory. Po stabilizovaní meraných údajov sa
sklenená doska očistí pomocou etanolu, utrie do sucha a vloží sa do optickej komory na
zistenie jej svetelnej priepustnosti. Zo získaných údajov sa vypočíta index sadzí podľa:
𝑆𝑖 = �1 −
𝐸3
𝐸1
� × 100
kde Si – index sadzí [-]
E3 – osvetlenie optickej jednotky so znečistenou doskou [lx]
E1 – osvetlenie optickej jednotky s čistou doskou [lx]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
314
Pomocou priemerného hodinového indexu sadzí sa môžu porovnať vzorky s rôznou dĺžkou
horenia uvedenou výrobcom. Priemerný hodinový index sadzí sa vypočíta podľa[10]:
𝑆𝑖ℎ =
𝑆𝑖
𝑡 𝑚
kde Sih – priemerný hodinový index sadzí [h-1
]
Si – index sadzí [-]
tm – celkový čas merania [h]
Obr. 34 – Sitový cylinder zo zapálenou vzorkou, stanovenie indexu sadzí
Fig. 2 - Wire mesh cylinder with lit sample, determination of soot index
Vplyv teploty na tvar sviečky
Sviečka umiestnená pri zdroji sálavého tepla (napr. krbová rímsa, radiátor, iné nerovnako
vysoké sviečky) sa môže jeho vplyvom tvarovo deformovať a môže prísť k jej prevráteniu
a následnému požiaru. Teplotná odolnosť sviečok závisí v prvom rade od jej zloženia.
Dôležitým faktorom je aj jej tvar a rozmery.
Sledovanie vplyvu okolitej teploty na stabilitu sviečok sa vykonávalo na vzorkách
jednotlivých druhoch sviečok. Pri každom teste sa jedna vzorka z každého druhu sviečok
zospodu upevnila na stojan a ten sa následne vložil do laboratórnej sušiarne rozohriatej na
požadovanú teplotu.
3 VÝSLEDKY
Index sadzí
Všetky tri vzorky sa vzhľadom na svoje rozmery testovali v troch fázach, podľa príslušnej
normy EN 15246:2007. Doba horenia vzoriek bola porovnateľná s časmi horenia počas
stanovovania ich hmotnostného úbytku, s tým, že experiment sa ukončil pri dosiahnutí 10 mm
výšky nezhorenej časti vzorky. Z nameraných údajov sa vypočítal index Si sadzí a hodinový
index sadzí Sih každej vzorky. Výsledky je možné vidieť na Obrázku č.1.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
315
Obr. 35 – Index sadzí (Si) a priemerný hodinový index sadzí (Sih) vzoriek č.1, 2, 3
Fig. 3 - Soot index (Si), mean soot index per hour (Sih)
Hodnoty Sih ani jednej vzorky nepresiahli normou prípustnú hodnotu 2 h-1
, preto môžeme
konštatovať, že všetky tri druhy sviečok vyhovujú v prípade tvorby sadzí príslušnej norme.
Napriek tomu, že vzorky č.1 a č.2 pochádzajú od jedného výrobcu a majú rovnaké rozmery,
ich hodnoty Si a Sih sú rozdielne. Spôsobené to je pravdepodobne farebnou úpravou vzorky
č.2, ktorá môže mať iné chemické zloženie a iné produkty horenia.
Hmotnostný úbytok horiacej sviečky
Vzorka č.1 zhorela takmer bez zanechania zvyšku, čo znamená, že počas jej horenia nedošlo
k stekaniu roztopeného vosku. Počas horenia vzoriek č.2 a č.3 došlo k výraznému stekaniu
roztopeného vosku po bokoch sviečky. Preto sa po zhasnutí vzoriek v stojane nachádzal
nezhorený zvyšok. Pri vzorke č.2 sa stečený vosk hromadil vo vrchnej časti vzorky, čo malo
za následok zhoršenie stability vzorky. Na Obrázku 2 je vidieť zmena hmotnosti zapálených
vzoriek v čase. Všetky tri priebehy majú lineárny charakter, čo svedčí o homogénnom a
rovnomernom zložení všetkých troch sviečok. Vypočítaná rýchlosť odhorievania vzoriek je:
vzorka č.1 – 0,1 g min-1
, vzorka č.2 – 0,115 g min-1
, vzorka č.3 – 0,099 g min-1
.
0
0.05
0.1
0.15
0.2
0.25
0.3
0.35
0.4
0.45
0
0.5
1
1.5
2
2.5
3
vzorka č.1 vzorka č.2 vzorka č.3
priemernýhodinovýindexsadzí(Sih)[h-1]
indexsadzí(Si)
Si Sih
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
316
Obr. 36 – Hmotnostný úbytok vzoriek
Fig. 4 - Weight loss of samples
Vplyv tepla
Počas experimentu sme sledovali a zaznamenávali tvarové deformácie sviečky vplyvom
zvýšenej okolitej teploty. V päťminútových intervaloch sa vizuálne sledoval stav a tvar
jednotlivých vzoriek. Teplota sušiarne bola pri jednotlivých experimentoch nastavená na
35℃, 40℃, 45℃, 50℃ a 55℃. V Tabuľke 2 sú zaznamenané tvarové deformácie vzoriek
v jednotlivých časových intervaloch pri zadaných teplotách. Na Obrázkoch 5, 6, 7, 8 a 9 sú
vidieť vzorky pri zadaných teplotách po 35 minútach ohrevu. Vzorka č.3 bola najviac
náchylná na zvýšenie okolitej teploty. Začala sa deformovať pri 40℃ po 35 minútach. Vzorky
č. 1 a 2 majú rovnaké rozmery a okrem vonkajšej vrstvy vosku vzorky č.2 aj rovnaké zloženie
a pochádzajú od jedného výrobcu. Ich reakcie na zvýšenú teplotu sú však rozdielne. Vzorka č.
1 sa začala deformovať už pri 45℃ po 35 minútach ohrevu, na rozdiel od vzorky č.2, ktorej
deformácia nastala až pri 50℃. Spôsobené to je pravdepodobne spomínanou vonkajšou
vrstvou vosku, ktorý má inú teplotu topenia ako jadro sviečky, a tým ju dokáže dlhšie udržať
stabilnú.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
hmotnosť[g]
čas [hod]
biela
červená
zlatá
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
317
Obr. 37 – Deformácie pri 35℃ v čase 35
min.
Fig. 5 - Samples deformation at 35℃, at
the time of 35 minutes
Obr. 38 – Deformácie pri 40℃ v čase 35
min.
Fig. 6 - Samples deformation at 40℃, at
the time of 35 minutes
Obr. 39 Deformácie pri 45℃ v čase 35 min.
Fig. 7 - Samples deformation at 45℃, at
the time of 35 minutes
Obr. 40 Deformácie pri 50℃ v čase 35
min.
Fig. 8 - Samples deformation at 50℃, at
the time of 35 minutes
Obr. 41 Deformácie pri 55℃ v čase 35 min.
Fig. 9 - Samples deformation at 55℃, at
the time of 35 minutes
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
318
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
319
Tab. 32 - Deformácia vzoriek vplyvom zvýšenej okolitej teploty (× - bez deformácie, ✓ -
deformácia)
Tab. 2 - The deformation of the samples due to the increased ambient temperature (× - no
deformation, ✓- deformation)
t = 35℃ Čas [min]
sviečka 5 10 15 20 25 30 35
Vzorka č.1 × × × × × × ×
Vzorka č.2 × × × × × × ×
Vzorka č.3 × × × × × × ×
t = 40℃ Čas [min]
sviečka 5 10 15 20 25 30 35
Vzorka č.1 × × × × × × ×
Vzorka č.2 × × × × × × ×
Vzorka č.3 × × × × × × ✓
t = 45℃ Čas [min]
sviečka 5 10 15 20 25 30 35
Vzorka č.1 × × × × × × ✓
Vzorka č.2 × × × × × × ×
Vzorka č.3 × × × × ✓ ✓ ✓
t = 50℃ Čas [min]
sviečka 5 10 15 20 25 30 35
Vzorka č.1 × × × ✓ ✓ ✓ ✓
Vzorka č.2 × × × × × ✓ ✓
Vzorka č.3 × × ✓ ✓ ✓ ✓ ✓
t = 55℃ Čas [min]
sviečka 5 10 15 20 25 30 35
Vzorka č.1 × ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓
Vzorka č.2 × × × ✓ ✓ ✓ ✓
Vzorka č.3 × ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
320
4 ZÁVER
V článku sme sa zaoberali sledovaním vybraných parametrov troch druhov sviečok.
Sledovaním hmotnostného úbytku sme zisťovali rozloženie vosku vo vzorkách. Hmotnostný
úbytok všetkých troch sviečok mal lineárny charakter, z čoho vyplýva, že vzorky mali
homogénne a rovnomerné zloženie.
Index sadzí vypovedá o množstve vznikajúcich sadzí horiacej sviečky. Podľa EN 15246:2007
by nemal priemerný hodinový index sadzí Sih presiahnuť 2 h-1
. Ani jedna zo vzoriek
nepresiahla stanovenú hranicu.
Sledovaním vplyvu zvýšenej okolitej teploty na sviečky sme zisťovali možné riziko vzniku
požiaru. Vzorky boli vystavené zvýšenej teplote v laboratórnej sušiarni a stanovovali sa
tvarové deformácie v jednotlivých časových intervaloch. Vzorka č.1 sa začala deformovať pri
45℃ po 35 minútach ohrevu. Pri vyšších teplotách sa deformácie objavili po kratšej dobe.
Deformácia vzorky č. 2 nastala pri 50℃ po 30 minútach. Vzorka č. 3 bola na zvýšenú teplotu
najnáchylnejšia. Deformácia nastala už pri 40℃ po 35 minútach. Zo zistených údajov
vyplýva, že vzorky umiestnené pri zdrojoch tepla, môžu predstavovať riziko vzniku požiaru.
Poďakovanie
Autori ďakujú STU za finančnú podporu v rámci Grantovej schémy na podporu mladých
výskumníkov.
5 LITERATÚRA
[1] AKARE, A. A. Investigating the links between smoke points, sooting thresholds, and
particle number and size. M.Phil. práce, Cambridge University, [online], 2009,
[cit. 2016-10-17]. Dostupné z: <http://como.cheng.cam.ac.uk/dissertations/aax-
MPhil.pdf>.
[2] MATTHAI, M.; PETEREIT, Norbert. The Quality Future for the Candle-a Burning Issue.
SOFW Journal, 2003, 129 (12). pp. 58-63. ISSN 0942-7694.
[3] Odetka in Europe: Knoty, Copyright © 2016 Odetka a.s., [online]. [cit. 2016-10-17].
Dostupné z: <http://www.odetka.cz/net20/cz/knoty.aspx#cojeknot>.
[4] SUNDERLAND, P. B., et al. Analysis and measurement of candle flame shapes.
Proceedings of the Combustion Institute, 2011, 33 (2). pp. 2489-2496. ISSN 1540-7489.
[5] GRITTER, L. T., et al. Analysis of Burning Candle. [online]. 2010, [cit. 2016-10-17].
Dostupné z: <https://www.comsol.se/paper/download/62922/koppenhoefer2_paper
.pdf>.
[6] MATTHÄI, M., et al. Measuring Light I ntensity of Cand les of Various Compositions.
SÖFW-Journal, 2011, 137. 12 p. ISSN 0942-7694.
[7] Candle Burning Study. GAI Engineers, [online],2011, [cit. 2016-10-17] Dostupné z:
<http://www.gaiengineers.com/wp-content/uploads/2011/10/Candle-Burning-Study.pdf>
[8] GAI ENGINEERS. Candle Burning Study. September 2011, Stoughton, MA, 29 p.
[9] ALLAN, K. Laminar smoke points of candle flames. 2007. Disertační práce. The Faculty
of the Graduate School of the University of Maryland, Department of fire protection
engineering. Vedoucí práce Peter B. Sunderland.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
321
[10] ALLAN, Kathryn M., et al. Laminar smoke points of wax candles. Combustion Science
and Technology, 2009, 181 (5). pp. 800-811. ISSN 0010-2202.
[11] EN 15426:2007 Candles – Specification for sooting behaviour. November 2007, 14 p.
[12] United States Environmental Protection Agency,“EPA’s Revised Particulate Matter
Standards”, Office of Air and Radiation, Office of Air Quality Planning and Standards,
[online]. 1997, [cit. 2016-09-12]. Dostupné z: <www.epa.gov>.
[13] HUYNH, C. K., et al. Impact of thermal proofing of a church on its indoor air quality:
the combustion of candles and incense as a source of pollution. Science of the Total
Environment, 1991, 102. 241-251 p. ISSN 0048-9697.
[14] United States Environmental Protection Agency,“ Health and Environmental Effects of
Particulate Matter”, Office of Air and Radiation, Office of Air Quality Planning and
Standards, [online]. 1997, [cit. 2016-09-12]. Dostupné z: <www.epa.gov>.
[15] KATSUMI, Hidenori, et al. A case of lipoid pneumonia caused by inhalation of
vaporized paraffin from burning candles. Respiratory Medicine Case Reports, 2016, (19).
pp. 166-168. ISSN 2213-0071.
[16] MATTHAI, M.; PETEREIT, N. The quality candle. SOFW JOURNAL . 2004. 130. p.
69-82. ISSN 0942-7694.
ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH RIZIK TĚŽKÝCH KOVŮ VÁZANÝCH K
POLÉTAVÉMU PRACHU
HEALTH RISK ASSESSMENT OF HEAVY METALS BONDED TO AIRBORNE
PARTICULATE MATTER
Pavel Bulejko1)
, Vladimír Adamec2)
, Barbora Schüllerová 3)
, Robert Skeřil4)
ABSTRAKT:
Polétavý aerosol (PM) se skládá se ze směsi pevných a kapalných částic rozptýlených ve
vzduchu, které mohou způsobit zhoršení zdravotního stavu, především skrz dýchací cesty.
Dalším problémem je, že samotné částice mohou být nositeli dalších toxických látek,
především těžkých kovů a persistentních organických sloučenin. Tyto látky způsobují zvýšení
rizika onemocnění jak dýchacího a oběhového systému, tak vzniku rakoviny. Tato práce se
zabývá především těžkými kovy vázanými k PM10 (částice o velikosti do 10 µm) ve vybrané
části města Brna. Hlavním cílem bylo vyhodnotit koncentrace a odhadnout zdravotní rizika
těchto látek.
ABSTRACT:
Airborne particulate matter (PM) consist of solid and liquid particles dispersed in air. This
pollutant may cause health deterioration especially through respiratory pathways. However,
the particles themselves can be carriers of many other dangerous substances, above all heavy
metals and persistent organic pollutants. The increased concentration of these substances
may increase risk of respiratory and cardiovascular system as well as carcinogenic risk to
human health. This work evaluates the concentrations of heavy metals bonded to PM10
particles (particles smaller than 10 µm in diameter) in the atmosphere of an area of Brno
city. Heavy metal concentrations were evaluated and potential health risks were estimated.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Polétavý aerosol, těžké kovy, zdravotní riziko, legislativa
KEYWORDS:
Particulate matter, heavy metals, health risk, legislation
1 INTRODUCTION
In recent decades, numerous adverse health effects have been associated with what is
generally known as air pollution [1,2]. These effects include exacerbation of existing
cardiovascular and respiratory illnesses, an increased risk of stroke and death [3]. An
1)
Bulejko Pavel, Ing. et Ing. – Heat Transfer and Fluid Flow Laboratory, Faculty of Mechanical Engineering,
Brno University of Technology, Technická 2, 616 69 Brno, Czech Republic, Pavel.Bulejko@vut.cz
2)
Adamec Vladimír, doc. Ing., CSc. – Department of Risk Engineering, Institute of Forensic Engineering, Brno
University of Technology, Purkyňova 464/118, 612 00 Brno, Czech Republic
3)
Schüllerová Barbora, Ing. – Department of Risk Engineering, Institute of Forensic Engineering, Brno
University of Technology, Purkyňova 464/118, 612 00 Brno, Czech Republic
4)
Skeřil Robert, Mgr., PhD. – Czech Hydrometeorological Institute, Brno Regional Office, Kroftova 2578/43,
616 67 Brno, Czech Republic
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
323
estimated 1.3 million deaths attributed to urban outdoor air pollution annually according to
the World Health Organization [4].
Metals play an important role in many biological and environmental systems. Some of them
are essential for many organisms, on the other hand, many of them are toxic. Concentration of
metals as well as their ionic forms play significant role. For example, chromium is a typical
metallic element whose two ionic forms (trivalent Cr3+
and hexavalent Cr6+
) have various
effects. Trivalent form of chromium is an essential part of food which is involved in digestion
of saccharides, lipids and proteins and has no negative influence. Hexavalent form of
chromium can cause nose irritation, sneezing, bleeding from the nose, ulcers or lung cancer
[5]. Potential risks and the adverse impact of metallic pollutants in the air have been evaluated
in many different respects, see e.g. [6,7,8,9]. Potential harmful metals are important
contaminants in street dust in urban areas. Their species and solubility affect significantly
their mobility, bioavailability, and toxicity. Heavy metals in street dust may originate from
anthropogenic sources such as petroleum, diesel and coal combustion, as well as industrial
activities and natural geochemical processes such as weathering. Heavy metals are not
biodegradable and can remain in soil and dust over long periods of time. Metal pollutants
such as Cd, Cr, Ni and Pb have cumulative effects, causing growth retardation in children,
kidney disease, cancer and many other adverse health effects [10,11]. Inhalation of arsenic
oxides has been reported to be associated with a very large spectrum of common cancer type,
including lung, kidney or liver cancer. The mechanisms of the action of metals and metalloids
are not clear yet. They could act as co-carcinogens by activating pro-carcinogens in the liver.
They could also act by replacing natural enzyme-associated metals and thereby inactivate
their activity. Some metals and metalloids may also be mutagenic through other mechanisms,
e.g. by interacting with DNA [12].
The main aim of this work was to evaluate concentration of heavy metals bonded to airborne
particulate matter in an area of Brno city. As, Ni, Cd and Pb were selected as these are known
to pose the most adverse health effects. Based on the metals concentration, health risks were
estimated.
2 METHODS
2.1 Sampling Site
Sample collection was performed in Líšeň (Fig. 1) which is a background (residential) area far
from any traffic sources. The main road to the city center is about 4 km away and it is located
in altitude of 340 m. The measuring frequency was 1 day per two days i.e. every other day for
24 hours. Sampling was carried out using a low-volume sampler in accordance with CSN EN
12341 standard [13] using a continual filtration of ambient air with regulated constant rate
using quartz filters.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
324
Obr. 1 – Místo odběru polétavého prachu
Fig. 1 – Sampling site
2.2 Determination of Heavy Metals
Ni, As, Cd, Pb, were determined using an inductively coupled plasma mass spectrometry
(ICP-MS). A sample of aerosol particles on the filter is mineralized in a microwave
equipment using a solution of nitric acid and hydrogen peroxide. After the sample is
transformed into the solution form, concentration of the elements can be determined. Quality
control was ensured using two different certified standards and a certified reference material.
2.3 Health Risk Assessment
The risk assessment for these substances is based on the idea that their effect can be found on
the target organism from a certain threshold concentration. So it is necessary to find the upper
limit of the level of exposure that will be tolerated by the organism i.e. to quantify the doseresponse
relation. Inhalation toxic risk can be calculated as the ratio of actually measured
concentration of the pollutant Cinh and inhalation reference concentration RfCi (amount of
pollutant per unit volume of the air, which can be considered safe). RfCi equals 30, 20, 50 and
500 ng∙m−3
for As, Cd, Ni and Pb, respectively [14]. Inhalation toxic risk can be expressed as
a dimensionless coefficient of toxic hazard HQ [15]:
i
inh
i
RfC
C
HQ = (1)
For the risk assessment of all major toxic substances monitored in the environment is applied
additivity principle. That means that the total value of HQ, which is known as a toxic hazard
index HI, is the sum of all partial HQi:
∑=
=
n
i
iHQHI
1
(2)
The result is a dimensionless coefficient having a value smaller or greater than one. The toxic
hazards are considered to be small if the value of HI is significantly smaller than one. If the
HI approaches to one, it is still acceptable, but if the value exceeds one, the health risk is
significant.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
325
3 RESULTS AND DISCUSSION
3.1 Heavy Metals Concentration
Fig. 2 shows monthly concentrations during 2009-2012. Generally said, the individual metal
concentrations were much higher in winter periods especially during December and January,
whereas the lowest values were observed between May and August. This is mainly a
consequence of increasing PM concentration (hence associated heavy metal concentration)
due to local heating compared to summer period. Moreover, in winter seasons, frequent
thermal inversions may occur. This is an often phenomenon in the city center of Brno. Then,
the thinner planetary boundary layer [16] and its height [17] cause trapping of the pollutants
in the lower troposphere and preclude their dispersion.
Obr. 2 – Koncentrace vybraných kovů v letech 2009 – 2012
Fig. 2 – Heavy metals concentration during 2009 – 2012
Table 2 shows annual mean concentrations of selected metals. Compared to legislation limits,
average concentrations are not exceeded. In some cases, the daily values are exceeded but the
legislation does not refer to daily concentrations but only to annual and these are not
exceeded. Nevertheless, the health risks of these substances were assessed as they may cause
harmful effect also in very low concentrations.
Tab. 2 - Concentration of toxic metals – annual average / maximum [ng·m−3
]
2009 2010 2011 2012
As 0.82 / 5.6 1.06 / 5.6 1.12 / 6.5 1.14 / 8.6
Cd 0.26 / 2.0 0.31 / 2.2 0.29 / 2.9 0.25 / 2.4
Ni 0.75 / 10.5 0.99 / 29.5 0.81 / 3.1 0.68 / 2.7
Pb 8.27 / 7.7 9.30 / 68.7 8.61 / 47.2 7.78 / 51.4
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
326
3.2 Health Risk Assessment
3.2.1 Systemic Pollutants
Average annual concentrations of pollutants were used for the calculation of hazard quotient.
The direct inhalation of the pollutant from the air was assumed. Fig. 3 shows values of hazard
quotient. The highest HQ values are for As, however, they did not reach 0.04. Table 3 shows
values of hazard index for selected health outcomes. The maximum value of hazard index
does not exceed 0.054 which may be considered as very small because the health risk
increases if it exceeds one. So the health risk is negligible and therefore the calculated values
are not shown for the other years because those values would also be very small.
Obr. 3 – Riziko jednotlivých kovů v letech 2009 – 2012
Fig. 3 - Values of hazard quotient for individual elements during 2009–2012
Tab. 3 Chronic hazard index (2012)
Pollutant
Liver,
kidney
Cardiovascular
system
Reproductive
system
CNS
system
Hematologic
effects
Respiration
system
As - 0.038 0.038 0.038 - Cd
0.012 - 0.012 - - 0.012
Ni - - - - 0.014 0.014
Pb 0.016 - - 0.016 0.016 HI
0.028 0.038 0.050 0.054 0.030 0.026
4 CONCLUSION
The main aims of this work were to investigate variations of heavy metals concentration
during 2009 – 2012, and to estimate the health risk associated with it in a background site of
Brno city. It was found that heavy metals concentrations did not exceed legislation limits.
However, in winter seasons the concentrations may be enough to pose a significant threat to
human health especially for children. The level of heavy metals may mainly be caused by
atmospheric conditions but may also be further influenced by various processes taking place
there such as chemical oxidation, temperature variations etc.
0.00
0.01
0.02
0.03
0.04
2009 2010 2011 2012
HQ[-]
Ni As
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
327
The health risk analysis showed there is negligible risk of the selected metals for given health
outcomes as characterized by hazard index. So the annual average concentrations of metals
are not significant in terms of human health. However, as the exposure by inhalation was the
only exposure pathway considered in this work, health risk could have been underestimated.
Exposure by dermal contact and by ingestion was not taken into account. Nevertheless, the
concentrations were very small so the exposure through the other pathways would probably
not cause any serious health effects.
5 ACKNOWLEDGEMENT
Data used in this work was provided by Czech Hydrometerological Institute, Brno Regional
Office.
6 REFERENCES
[1] CHOI, M., LEE, M., RHIM, T. Dexamethasone-conjugated polyethylenimine/MIF
siRNA complex regulation of particulate matter-induced airway
inflammation. Biomaterials. 2013, 34(30). pp. 7453–7461. ISSN 0142-9612.
[2] ORONA, N. S., et al. Direct and indirect air particle cytotoxicity in human alveolar
epithelial cells. Toxicol. in Vitro. 2014, 28(5). pp. 796–802. DOI 10.1016/
j.tiv.2014.02.011.
[3] MORMAN, S. A., PLUMLEE, G. S. The role of airborne mineral dusts in human
disease. Aeolian Research. 2013, 9. pp. 203–212. DOI 10.1016/j.aeolia.2012.12.001.
[4] WHO. Ambient (outdoor) air quality and health. [online]. 2014 [cit. 2014-05-02].
Available from: <http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs313/en/>.
[5] VOJTĚŠEK, M., MIKUŠKA, P., VEČEŘA, Z. Výskyt, zdroje a stanovení kovů v
ovzduší. Chem. Listy. 2009, vol. 103. s. 136–144. ISSN 1213-7103.
[6] ZHANG, D., PAN, X., LEE, D. Potentially harmful metals and metalloids in the urban
street dusts of Taipei City. Journal of the Taiwan Institute of Chemical Engineers. 2014,
DOI 10.1016/j.jtice.2014.01.003.
[7] DUONG, T. T. T., LEE, B. Determining contamination level of heavy metals in road dust
from busy traffic areas with different characteristics. Journal of Environmental
Management. 2011, 92(3). pp. 554–562. DOI 10.1016/j.jenvman.2010.09.010.
[8] SAFFARI, A., et al. Seasonal and spatial variation of trace elements and metals in quasiultrafine
(PM0.25) particles in the Los Angeles metropolitan area and characterization of
their sources. Environ. Pollut. 2013, 181. pp. 14–23. DOI 10.1016/j.envpol.2013.06.001.
[9] KONG, S., et al. Levels, risk assessment and sources of PM10 fraction heavy metals in
four types dust from a coal-based city. Microchem. J. 2011, 98(2). pp. 280–290. DOI
10.1016/j.microc.2011.02.012.
[10] SAEEDI, M., LI, L., a SALMANZADEH, M. Heavy metals and polycyclic aromatic
hydrocarbons: Pollution and ecological risk assessment in street dust of Tehran. Journal
of Hazardous Materials. 2012, 227-228. pp. 9-17. ISSN 0304-3894.
[11] LI, H., et al. Chemical speciation and human health risk of trace metals in urban street
dusts from a metropolitan city, Nanjing, SE China. Sci. Total Environ. 2013, 456-457. pp.
212–221. DOI 10.1016/j.scitotenv.2013.03.094.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
328
[12] MENA, S., ORTEGA, A., ESTRELA, J. M. Oxidative stress in environmental-induced
carcinogenesis. Mutat. Res. 2009, 674(1-2). pp. 36–44. DOI 10.1016/j.mrgentox.
2008.09.017.
[13] CSN EN 12341. Ambient air - Standard gravimetric measurement method for the
determination of the PM10 or PM2.5 mass concentration of suspended particulate matter.
2000.
[14] BUDROE, J. D., et al. Technical Support Document for Cancer Potency Factors:
Methodologies for derivation, listing of available values, and adjustments to allow for
early life stage exposures: Appendix A: Hot Spots Unit Risk and Cancer Potency Values,
California Environmental Protection Agency: Office of Environmental Health Hazard
Assessment. [online]. 2011 [cit. 2014-05-02]. Available from: <http://www.oehha.org/
air/hot_spots/2009/AppendixA.pdf>.
[15] ADAMEC, V. Reduction of consequences and prevention of traffic safety risks. Ostrava,
2006, 233 p. Habilitation thesis. VŠB - Technical University of Ostrava.
[16] MASIOL, M., AGOSTINELLI, C., FORMENTON, G., TARABOTTI, E., PAVONI, B.,
SOO, K., GARTRELL, F.E.. Thirteen years of air pollution hourly monitoring in a large
city: Potential sources, trends, cycles and effects of car-free days. Science of The Total
Environment. 2014, 494-495. pp. 535-549. DO 10.1016/b978-0-12-666553-6.50025-6.
[17] LIU, D., GAO, S., a AN, X. Distribution and source apportionment of Polycyclic
aromatic hydrocarbons from atmospheric particulate matter PM2.5 in Beijing. Advances
in Atmospheric Sciences. 2008, 25(2). pp. 297-305. DOI 10.1007/s00376-008-0297-9.
ANALÝZA RANIVÉHO ÚČINKU ZÁKLADNÍCH ZBRANÍ KATEGORIE D
ANALYSIS OF THE WOUNDING EFFECT OF ELEMENTARY WEAPONS OF
CATEGORY D
Michal Gracla1)
, Aleš Chocholatý2)
, Zdeněk Maláník3)
ABSTRAKT:
Rostoucí nebezpečí nejen v České republice, ale i ve světě, které je spojené zvláště s migrační
krizí, vede k rozmachu většího prodeje střelných zbraní. Lidé nechtějí nechat bezpečnost
pouze na ozbrojených složkách, ale chtějí mít bezpečnost i ve vlastních rukou. Ti, kteří
nechtějí podstupovat zkoušky na zbrojní průkaz a s tím spojenou nejčastěji koupí střelné
zbraně kategorie B, tak sáhnout po alternativě a koupí si zbraň kategorie D. Tyto zbraně
nejsou evidované a proto není přesně známo, jak jsou rozšířené mezi občany. O všech
ostatních zbraních, kromě zbraní kategorie D, se vedou rozsáhlé studie účinků těchto zbraní a
také jejich ranivého účinku na živé organismy. Zbraně kategorie D jsou z těchto studií
ve většině případů vyňaty, a to i přes to, že tyto střelné zbraně dokážou ublížit či dokonce
způsobit až smrtelné střelné zranění. Jsou vybráni základní zástupci krátkých střelných zbraní
kategorie D a vzájemně porovnáni. Pro každou zbraň je určen kvalifikovaný odhad ranivého
účinku.
ABSTRACT:
Growing danger not only in the Czech Republic but also in the world, which is connected
especially with migration crisis, leads to a boom in sales of firearms. People do not want to
let security only on the armed forces, but they also want to have security in their own hands.
Those who do not want to undergo the tests on a gun license and the associated most often
buy weapons of category B, reach for alternative and buy a weapon of category D. These
weapons are not registered and therefore it is not known exactly how they are widespread
among citizens. There are wide studies about effects of weapons and their wounding potential
on living organism for all weapons except weapons of category D. Weapons of category D
are mostly excluded from these studies despite the fact that these firearms can harm or even
cause fatal gunshot injury. The elementary representatives of short firearms of category D are
chosen and compared. Qualified estimate of wounding effect is determined for each weapon.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Zbraň kategorie D, střelivo, ranivý účinek, ranivý potenciál, náhradní materiál, experiment
KEYWORDS:
Weapons of category D, ammunition, wounded effect, wounded potential, substitute material,
experiment
1)
Gracla, Michal, Ing. – Ústav elektroniky a měření, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované
informatiky, Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, +420 776 837 013, gracla@fai.utb.cz
2)
Chocholatý, Aleš, Ing. – Vegacom a.s., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4, +420 723 280 210,
aleschocholaty@seznam.cz
3)
Maláník, Zdeněk, Ing., DCv.. – Ústav bezpečnostního inženýrství, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta
aplikované informatiky, Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, +420 731 160 941, malanik@fai.utb.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
330
1 ÚVOD
Mezi veřejností chybí ucelená práce o ranivých účincích zbraní kategorie D, které nepodléhají
registraci a svou úsťovou rychlostí jsou zařazeny do kategorie zbraní, která je volně dostupná
od 18 let. S již zmíněnou migrační krizí je mezi veřejností stále větší zájem o střelné zbraně. Z
toho vyplývá, že jsou vyhledávanější i zbraně kategorie D, které svým vzhledem či dokonce i
manipulací se zbraní připomínají tzv. „ostré“ střelné zbraně.
Zbraně kategorie D jsou i přes svou úsťovou rychlost v určitých ohledech stejně nebezpečné,
jako ostatní střelné zbraně. Mohou způsobit střelné poranění nejen lehké, ale také středně
těžké a v určitých ohledech způsobit dokonce až smrtelné střelné poranění.
Takových případů, které se staly v České republice, je velké množství. Byly vybrány dva
případy, díky kterým je nutné se zabývat ranivými účinky zbraní kategorie D.
Nebezpečnost zbraní kategorie D dokládá nedávný případ z Prahy, který se stal 29. srpna
2016. Sedmačtyřicetiletý muž střílel z plynové zbraně (vzduchovky) z okna svého bytu po
lidech na ulici, kde povrchově zranil pětapadesátiletého muže na krku. Muž byl ošetřen na
chirurgii v nemocnici na Bulovce. [1]
Také v roce 2014 se na ulici rozlehla střelba z plynové zbraně (vzduchovky). Neznámý střelec
poranil ženě oko, bohužel žena si ponese trvalé následky do konce života. [2]
Nestřílí se jen s plynovou zbraní (vzduchovkou), ale i ostatními zbraněmi kategorie D. Dále
se nejčastěji používají expanzní zbraně (plynovky), které svým vzhledem připomínají tzv.
„ostré“ palné zbraně a jsou k pořízení levnější a dostupnější. Takových případů použití zbraní
kategorie D lze nalézt velké množství.
2 TESTOVANÉ ZÁKLADNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ KATEGORIE D A
METODIKA EXPERIMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ
Z velkého množství zbraní kategorie D byly vybrány pouze základní střelné zbraně, jejichž
zdroj energie vychází z palných a plynových zbraní. Následně je popsána metodika
experimentálního měření vybraných střelných zbraní.
2.1 Základní střelné zbraně kategorie D
Pro experimentální měření byly vybrány základní střelné zbraně kategorie D.
Testované střelné zbraně:
• flobertový revolver – Zoraki Streamer R1,
• expanzní zbraň (plynovka) – Umarex Walther P22,
• airsoftová pistole na CO2 – CZ 75 SP-01 SHADOW,
• paintballová pistole – Tipmann TiPX,
• plynová zbraň (vzduchovka) – TEX 086.
První dvě zmíněné střelné zbraně jsou založeny na principu palných zbraní a ostatní na
principu plynových zbraní.
Střelivo do airsoftové a paintballové pistole bylo vybráno po jednom druhu. K testování
flobertového revolveru a plynové zbraně (vzduchovky) již byly vybrány dva druhy střeliva.
Toto střelivo má rozdílný tvar, a proto bylo potřeba porovnat jejich účinky. K měření
expanzní zbraně (plynovky) byly použity tři různé druhy nábojek (akustická se světelným
výšlehem, akustická a pepřová).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
331
Testované střelivo:
• flobertový revolver – 6mm ME Flobert Court, .22 Flobert CB,
• expanzní zbraň (plynovka) – akustická nábojka se světelným výšlehem, akustická
nábojka, pepřová nábojka,
• airsoftová pistole na CO2 – ocelové BB broky 4,46 mm,
• paintballová pistole – Titanium Premium Plus,
• plynová zbraň (vzduchovka) – diabolky PRO MATCH, diabolky Cobra.
Obr. 1 – Vybraní zástupci palných zbraní [vlastní zdroj]
Fig. 1 – Selected representatives of firearms [own source]
Obr. 2 – Vybraní zástupci plynových zbraní [vlastní zdroj]
Fig. 2 – Selected representatives of gas weapons [own source]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
332
2.2 Metodika experimentálního měření
Experimentální měření bylo provedeno ve spolupráci se střelnicí Trigger Service, s.r.o. v
Brně. Na střelnici byla v době měření udržována stálá teplota vzduchu 16,8 °C. Jednotlivá
experimentální měření měla své specifika v počtu výstřelů i umístění. Vždy bylo vystřeleno z
každého druhu střeliva a každé testované střelné zbraně shodně, z důvodu porovnání
výsledků. Zvláštní kategorií je expanzní zbraň (plynovka), která byla testována na
povýstřelové zplodiny a na ranivý účinek (testováno na měkké tkáni s porovnáním účinku na
náhradním materiálu). Na základě vzniklého srovnání byly stanoveny ranivé účinky ostatních
testovaných střelných zbraní z ranivého potenciálu, který byl střelnými zbraněmi naměřen.
2.2.1 Měření rychlostí střel
U měření rychlostí střel bylo použito střelecké stolice ke konstantní vzdálenosti ústí hlavně od
elektronického hradla pro měření střel. Elektronické hradlo bylo umístěno ve vzdálenosti
1 metr od ústí hlavně každé z testovaných střelných zbraní. Vystřeleno bylo z každé střelné
zbraně 10×, tím byla určena průměrná rychlost střely.
Obr. 3 – Pracoviště pro měření rychlostí střel [vlastní zdroj]
Fig. 3 – Workplace for measuring of the speed of bullets [own source]
2.2.2 Měření povýstřelových zplodin expanzní zbraně
Pracoviště k měření povýstřelových zplodin z expanzní zbraně bylo zhotoveno ze stojanu, kde
se upevnil papír o rozměru A3 s plochou 1247 cm2
postavený na výšku (odpovídá trupu
dospělého muže). Před měřením byl papír potřen lepidlem k lepšímu zachycení zrnek
povýstřelových zplodin. Měření se provádělo ze tří různých nábojek a to na vzdálenosti 0,25;
0,5; 1; 1,5 a 2 metrů od ústí hlavně.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
333
Obr. 4 – Pracoviště k měření povýstřelových zplodin expanzní zbraně na vzdálenosti 0,25 a
0,5 metru [vlastní zdroj]
Fig. 4 – Workplace for measuring of the combustion products of the expansion weapon
firing at the distance of 0.25 and 0.5 meters [own source]
2.2.3 Určení ranivého účinku na základě ranivého potenciálu expanzní zbraně
Experimentální měření mělo za cíl přispět k určení kvalifikovaného ranivého účinku z
ranivého potenciálu. Z toho důvodu byla srovnána měkká tkáň (vepřové maso s kůží). Do
náhradního materiálu bylo stříleno z expanzní zbraně s akustickou nábojkou se světelným
výšlehem na kontaktní vzdálenost. Na měkkou tkáň byly použity všechny tři druhy nábojek.
Obr. 5 - Náhradní materiál (plastelína) a měkká tkáň (vepřové maso s kůží) [vlastní zdroj]
Fig. 5 – Alternative material (plasticine) and soft tissue (pork with skin) [own source]
2.2.4 Měření ranivého potenciálu
Závěrečné měření sloužilo ke zjištění ranivého potenciálu na náhradním materiálu (plastelína
změřené hustoty). Pracoviště bylo vytvořeno ze střelecké stolice a podkladového materiálu, na
kterém byl umístěn náhradní materiál. Při experimentálním měření bylo vždy vystřeleno 3×
na náhradní materiál a při pěti různých vzdálenostech. Vzdálenosti byly kontaktní; 0,25; 0,5;
1 a 2 metry. K měření nástřelů, zástřelů a průstřelů bylo použito digitálního posuvného
měřidla.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
334
Obr. 6 – Pracoviště pro měření ranivého potenciálu [vlastní zdroj]
Fig. 6 – Workplace for measuring of wounded potential [own source]
3 VÝSLEDKY EXPERIMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH
ZBRANÍ KATEGORIE D
Z výše popsaných metodik vyplynuly výsledky, které jsou zaznamenány v grafech a přímo
srovnány s ostatními testovanými střelnými zbraněmi. Z každého grafu je určeno pořadí
testovaných střelných zbraní a střeliva od „nejnebezpečnější“ po „nejbezpečnější“.
3.1 Měření rychlostí střel
Nejvyšší průměrnou rychlost mají střely nábojů Flobert .22 CB určené do flobertového
revolveru s průměrnou rychlostí 134,2 ± 15,5 m/s. Na druhém místě se umístila airsoftová
pistole na CO2 s průměrnou rychlostí ocelových broků 111,6 ± 4,6 m/s. Rozdíl mezi náboji
určených do flobertového revolveru je 20 % a rozdíl mezi použitými diabolkami je pouhých
2 %. Diabolky se umístily na 4. a 5. místě. Nejpomalejší z testovaných střelných zbraní je
paintballová pistole. Průměrná rychlost mezi nejrychlejší a nejpomalejší střelou činí
57,6 ± 12,8 m/s.
106,4 ± 9,4
134,2 ± 15,5
111,6 ± 4,6
76,6 ± 2,7
93,0 ± 4,5 91,0 ± 3,5
0.0
20.0
40.0
60.0
80.0
100.0
120.0
140.0
6 mm ME
Flobert Court
.22 Flobert CB ocelové broky Titanium
Premium Plus
PRO MATCH Cobra
Zoraki Streamer R1 aisoftová pistole
na CO₂
Tippmann TiPX TEX 086
Rychlost[m/s]
Střelná zbraň a střelivo
Rychlosti střel
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
335
Obr. 7 – Srovnání průměrných rychlostí střel testovaných střelných zbraní [vlastní zdroj]
Fig. 7 – Comparison of average bullet speeds of the tested firearms [own source]
3.2 Měření povýstřelových zplodin expanzní zbraně
Všechny nábojky (akustická se světelným výšlehem, akustická a pepřová nábojka) byly
měřeny na dané vzdálenosti při stálé teplotě a stálému proudění vzduchu. U vzdáleností 0,25 a
0,5 metru nelze přesně určit počet povýstřelových zrn, které se zachytily na testovaném
papíře. U vzdáleností 1,5 a 2 metry byl rozdíl mezi nejmenším a největším počtem
zachycených povýstřelových zrn maximálně v řádech jednotek až desítek. Totéž platí i u
vzdálenosti 1 metru, ale pouze pro akustickou nábojku se světelným výšlehem a akustickou
nábojkou. Výjimkou je pepřová nábojka, protože technický pepř neshoří, a proto se zachytí na
vzdálenost 1 metru velké množství částic. Nelze přesně určit, zda se jedná o zrnka
povýstřelových zplodin či o technický pepř, který je v pepřové nábojce obsažen.
Obr. 8 – Srovnání povýstřelových zplodin expanzní zbraně na různé vzdálenosti [vlastní
zdroj]
Fig. 8 – Comparison of the combustion products of the expansion weapon after firing at
different distances [own source]
3.3 Určení ranivého účinku na základě ranivého potenciálu expanzní zbraně
Z každého experimentálního měření vznikly grafy, které nemají vypovídající hodnotu o
nebezpečnosti zbraní kategorie D. Proto bylo vytvořeno poslední měření, ze kterého je
kvalifikovaně určen možný ranivý účinek testovaných střelných zbraní. Na náhradní materiál
(plastelínu) bylo vystřeleno z expanzní zbraně s akustickou nábojkou se světelným výšlehem.
Tato nábojka v náhradním materiálu způsobila zástřel o průměru 17,2 mm a hloubkou
6,6 mm.
Na měkkou tkáň (vepřové maso s kůží) byla nejprve vystřelena výše zmíněná nábojka (1 –
akustická nábojka se světelným výšlehem) k určení kvalifikovaného odhadu. Následně byly
94
48 31
111
59
13
236
69
30
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
0,25 m 0,5 m 1 m 1,5 m 2 m
Početzrnek
Vzdálenost [m]
Povýstřelové zplodiny
Akustická nábojka
se světelným
výslehem
Akustická nábojka
Pepřová nábojka
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
336
vystřeleny i zbývající dvě nábojky (2 - akustická nábojka, 3 - pepřová nábojka) ke srovnání
účinků na měkké tkáni. Všechny nábojky způsobily pouze nástřely, které nepronikly přes
silnou vepřovou kůži. Akustická nábojka se světelným výšlehem vytvořila na měkké tkáni
obrazec o ploše cca 0,9 cm2
. Akustická nábojka vytvořila obrazec o ploše cca 7,1 cm2
.
Největší obrazec vytvořila pepřová nábojka s plochou cca 13,3 cm2
.
Obr. 9 – Srovnání účinků expanzní zbraně na náhradním materiálu a měkké tkáni [vlastní
zdroj]
Fig. 9 – Comparison of the effects of the expansion weapons on alternative material and
soft tissue [own source]
Jak je vidět z pravé části obrázku (Obr. 9), tak testovaná měkká tkáň (vepřové maso s kůží)
má silnější vrstvu kůže než je lidská, a proto na kontaktní vzdálenost odolala. U lidské kůže
by to nemuselo být pravdou zejména v oblasti obličeje, krku či dutiny břišní, kde by mohlo
nastat až smrtelné střelné poranění.
3.4 Měření ranivého potenciálu
Z grafu (obr. 10) ranivého potenciálu lze vidět, že střelivo v testované střelné zbrani dokáže
proniknout do náhradního materiálu a tak způsobit ranivý účinek. Nejvyrovnanější výsledky
má airsoftová zbraň na CO2, u které se na všech testovaných vzdálenostech změnila průměrná
hodnota zástřelu (od největšího po nejmenší) do náhradního materiálu pouze o 0,9 mm.
Kdežto největší ranivý potenciál způsobuje flobertový revolver s nábojem typu Flobert .22
Flobert CB na vzdálenost 2 metrů. Nejmenší nástřel měla paintballová pistole při všech
vzdálenostech.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
337
Obr. 10 – Srovnání ranivých potenciálů testovaných střelných zbraní na náhradním
materiálu [vlastní zdroj]
Fig. 10 – Comparison of wounded potentials of tested firearms on alternative material [own
source]
Na základě změřených výsledků uvedených v bodě 3.3 Určení ranivého účinku na základě
ranivého potenciálu expanzní zbraně, byl kvalifikovaně odhadnut možný ranivý účinek z výše
zmíněného ranivého potenciálu. Při určování kvalifikovaného odhadu možného ranivého
účinku na lidské tělo se zvažovalo, že budou zasaženy nechráněné části. Oděv (hlavně v
zimních měsících) snižuje ranivý účinek testovaných zbraní. Uvedené hodnoty ranivého
potenciálu jsou průměrné, proto se jednotlivé výstřely či průměrné hodnoty mohou zařadit na
hranu intervalu, případně se řadit do více intervalů ranivého účinku.
Byly určeny tři intervaly ranivého účinku střelného poranění. První interval byl určen v
rozmezí 0 – 4 mm, což odpovídá nástřelu, který způsobí hematom (modřinu). Do tohoto
intervalu se řadí paintballová pistole. Na vzdálenost 0,25 metru se na hranu intervalu zařadila
i průměrná hodnota zástřelu plynové zbraně (vzduchovky) s diabolkou PRO MATCH. Druhý
interval byl od 4 do 7 mm, což odpovídá nástřelu, postřelu, či zástřelu. To může způsobit
otevřený střelný kanál na povrchu kůže, případně roztržení kůže, což odpovídá lehkému
střelnému poranění. Z měřených střelných zbraní v tomto intervalu zde patří plynová zbraň
(vzduchovka) s oběma druhy diabolek. Při použití diabolek Cobra na vzdálenosti 0,5 m a
obou druhů diabolek na vzdálenosti 2 m, vznikne střelné poranění, které bylo zařazeno do
třetího intervalu. Třetí interval je od 7 mm výše a jedná se o zástřel nebo průstřel, střela
pronikne přes kůži do měkké tkáně, kde zůstane nebo projde skrz. Záleží na překážkách v
dráze střely, např. kosti. Takto vzniklé střelné poranění může odpovídat středně těžkému
střelnému poranění (naštípnutí nebo zlomení kostí, krvácení v dutině břišní, pneumotoraxu,
zástřel nebo průstřel svalů) způsobené např. flobertovým revolverem nebo dokonce i
9.4
12.8
8.3
9.2
26.7
21.1
22.1
9.4
22.8
42.9
10.3 10.7 10.2
10.5 9.8
0.8 0.4 0.5
2.2
3.34.4 4
5.7 5.4
10.2
4.6 4.4
7.4 6.8
11.1
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Kontaktní 0,25 m 0,5 m 1 m 2 m
Průniknáhradnímmateriálem[cm]
Vzdálenost [m]
Ranivý potenciál
Zoraki Streamer
R1 Zoraki
Streamer
R1 CZ
75 SP-01
SHADOW Tippmann
TiPX TEX
086 TEX
086 -
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
338
airsoftovou pistolí na CO2, která díky svým malým ocelovým brokům dokáže proniknout pod
kůži.
4 ZÁVĚR
Zřejmým faktem je, že i zbraně kategorie D, které se nacházejí v nesprávných rukou, mohou
být velmi nebezpečné. To dokládají i zmíněné dva případy z úvodu článku. Proto je potřeba i
při hrách (paintballové či airsoftové bitvy) s těmito střelnými zbraněmi dbát bezpečnostních
pravidel (používat např. ochranu zraku a krku). Tato pravidla, snižují možnosti zranění nebo
trvalých následků. Z toho důvodu je důležité se věnovat problematice ranivého účinku zbraní
kategorie D, poněvadž i tyto střelné zbraně dokáží způsobit střelné poranění, které může
způsobit trvalé následky či dokonce až smrtelné střelné poranění. Již z prvního grafu
průměrných rychlostí vyplývá pořadí nebezpečnosti testovaných střelných zbraní. Z
experimentálního měření vyplynulo, že „nejnebezpečnější“ střelnou zbraní je flobertový
revolver s nábojem typu flobert .22 Flobert CB. Na druhém místě se střídá flobertový revolver
s druhým druhem střeliva a airsoftová pistole na CO2. Předposlední skončila plynová zbraň
(vzduchovka) s oběma druhy diabolek. Jako „nejbezpečnější“ se jeví paintballová pistole. I
když se jeví paintballová pistole z testovaných střelných zbraní jako „nejbezpečnější“, tak se
pořád musí myslet na to, že je to střelná zbraň. Její rychlost je v průměru 76,6 m/s, což
odpovídá v přepočtu 275,76 km/h. Takovou rychlostí letí paintballová střela, která je sice
vyrobená ze softgelového materiálu (kombinace želatiny, vody a glycerinu), ten je křehký a
po nárazu se roztrhne. Tyto střely sice nemají velký ranivý účinek, jak je dokázáno
experimentálním měřením, ale při porušení nebo nedodržování bezpečnostních pravidel
(nepoužití ochrany zraku a krku) může jít o život zasažené osoby. Z toho důvodu by se měl
zvýšit zájem i o možný ranivý účinek zbraní kategorie D.
5 LITERATURA
[1] Muž v Praze střílel z okna vzduchovkou po lidech, jednoho z nich zranil. www.idnes.cz
[online], 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné z: <http://praha.idnes.cz/muz-strilel-po-
lidech-palmovka-dzn-/praha-zpravy.aspx?c=A160829_084935_praha-zpravy_nub>.
[2] Střela ze vzduchovky poranila ženě oko, lékaři náboj raději nevyndali. www.idnes.cz
[online], 2014 [cit. 2016-10-13]. Dostupné z: <http://praha.idnes.cz/policie-patra-po-
strelci-ze-vzduchovky-zranil-zenu-fxu-/praha-zpravy.aspx?c=A140827_2094220_praha-
zpravy_bur>.
POUŽITÍ PŘÍSTUPŮ K HODNOCENÍ RIZIK ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČESKÉ
REPUBLICE A ZAHRANIČÍ
USE RISK ASSESMENT APPROACHES RAIL TRANSPORT IN THE CZECH
REPUBLIC AND ABROAD
Petr Hrmel1)
ABSTRAKT:
Článek je pohledem do stávající situace v přístupech k hodnocení rizik železniční dopravy v
České republice a nabízí srovnání se stavem této problematiky v některých zemích Evropské
unie. Ochrana prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury je jednou z
priorit v oblasti chráněných zájmů každého státu a v souladu s platnou legislativou dochází k
postupnému vývoji i v této oblasti. Autor provádí srovnání s některými zahraničními přístupy
jako dílčí krok v řešení zadání disertační práce. Výsledkem má být možnost nalezení mezer
stávajícího systému a stanovení dalšího postupu. V České republice je věnována dostatečná
pozornost problematice krizového řízení a největší rezervy autor spatřuje v samotné aplikaci
krizového managementu a jeho uplatnění v praxi. V návaznosti na existující hrozby v
globálním prostředí je potřeba mít komplexní metodiku ke zvládání rizik jednotlivých odvětví
a následně tuto aktualizovat při identifikaci hrozeb nových.
ABSTRACT:
The paper is looking into the current situation in approaches to risk assessment of railway
transport in the Czech Republic and offers a comparison to this area in some European
Union countries. Protection of critical infrastructure elements and a European Critical
Infrastructure is one of the priorities in the area of protecting the interests of each country
and in accordance with current legislation there is a gradual development in this area. The
author makes a comparison with some foreign approaches as an intermediate step towards
tackling the task dissertation. The result should be the possibility of finding loopholes of the
current system and determine the next steps. In the Czech Republic we pay adequate attention
to the issue of crisis management and the largest reserves author sees the very application of
crisis management and its application in practice. Building on the existing threats in a global
environment, it is necessary to have a comprehensive methodology for managing risk across
sectors and subsequently to update the identification of new threats.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Rizika, železniční doprava, kritická infrastruktura, analýza rizik, nebezpečné látky, nebezpečí.
KEYWORDS:
Risks, rail transportation, critical infrastructure, risk analysis, hazardous substances, danger.
1 ÚVOD
Železniční doprava představuje významné dopravní odvětví v celosvětovém měřítku. Její
postupný vývoj byl nedílně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zpracováním surovin a
potřebou přepravovat značné objemy substrátů, výrobků a v neposlední řadě i cestujících na
rozličné vzdálenosti. Obecné teorie vzniku železniční dopravy hovoří zejména o souvislostech
s ulehčením přepravních výkonů, především v lomech a hlubinných dolech, kde se pro
1)
Peter Hrmel, Ing., phrmel@seznam.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
340
překonání terénních nerovností budovaly zpevněné trámové cesty k dopravě důlních vozíků.
Pro zvýšení trvanlivosti a omezení kolizí způsobených vlastnostmi použitého dřeva byly
trámové vodící trasy pobity kovovými pásy a v roce 1761 bylo v Anglii poprvé použito
železných kolejnic [1]. Následné objevy v oblasti využití hnací síly parního stroje, přetavené
do podoby parních lokomotiv poprvé zkonstruované v roce 1804, posunuly železniční
dopravu do výjimečného postavení hybné síly nadcházející průmyslové revoluce. Většina
tehdejších světových mocností i významných finančníků a podnikatelů, pochopila netušené
možnosti nově se rozvíjejícího dopravního odvětví. Započalo překotné budování liniových
staveb železniční dráhy spojujících dobová průmyslová centra, oblasti těžby nerostných
surovin a městská sídla. Byl vytvořen základ stávající evropské i světové železniční sítě
obsahující nejvýznamnější transkontinentální železniční koridory.
2 RIZIKA Z PROVOZU DRÁŽNÍ DOPRAVY
V průběhu známé historie existence železniční dopravy se setkáváme s celou řadou rizik,
odpovídajících stupni rozvoje odvětví, technologické vyspělosti a přijatých opatření ke
zmírnění výsledných dopadů. Požadavky na bezpečnost drážní dopravy byly postupně
implementovány do souboru normativních a legislativních opatření, zastřešující funkčnost,
bezpečnost a provozuschopnost dráhy. V konečném důsledku to znamená snížení existujících
rizik z provozování drážní dopravy na úroveň, kterou je potřeba dále mapovat, analyzovat a
posuzovat její přijatelnost. Dopady nehod na usmrcení osob dokumentuje Obr. 1., nabízí
srovnání s ostatními zeměmi Evropy a poukazuje na relativně vysoká následky na životech
lidí.
Obr. 1 – Evropské srovnání usmrcených v relaci počtu obyvatel a délce tratí (převzato z [2])
Fig. 1 – European comparison of deaths in relation to population length tracks (taken from
[2])
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
341
3 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V ČR
Počátky železniční dopravy na území České republiky spadají do první třetiny 19. století.
Veškeré dopravní sítě byly budovány v kontextu tehdejšího Rakouska-Uherska za účelem
uspokojení dopravních potřeb rozvíjejícího se průmyslu a ke spojení významných sídelních
center monarchie. Do rozpadu Rakouska Uherska došlo fakticky ke kompletnímu stanovení
hlavních koridorových tras napříč dnešní Českou republikou [1]. Důležitou okolností byl fakt,
že většina železničních tratí byla budována v zájmu velkých průmyslníků a finančníků své
doby. Železniční síť České republiky je se svými 0,12 km tratí na 1 km2
územní rozlohy
jednou z nejhustších ve světě. Celková délka železničních tratí činí 9458 km, z toho je 7641
km jednokolejných,1812 km dvojkolejných a 39 km vícekolejných traťových úseků.
Převažující většina drah má „normální“ rozchod kolejí 1435 mm.
3.1 Rizika související s provozem kritické infrastruktury
Klíčový význam železniční dopravy se promítá do skutečnosti zařazení tohoto odvětví,
vzhledem k naplnění odvětvových kritérií, mezi objekty kritické infrastruktury (KI) a v
návaznosti na tranzitní železniční koridory hovoříme o Evropské kritické infrastruktuře (EKI)
[3]. Základním atributem fungující KI odvětví železniční dopravy je bezpečnost a plynulost
železničního provozu. Jakékoli omezení nebo zastavení provozu znamená vyřazení KI z
činnosti. K těmto stavům dochází zejména při vzniku mimořádné události v drážní dopravě a
při provádění záchranných a likvidačních prací. Další příčiny omezení funkčnosti KI může
způsobit:
• Technický stav železničního svršku
• Poruchy a selhání zabezpečovacích systémů
• Technický stav drážních kolejových vozidel
• Povětrnostní vlivy (srážky, vítr, teplotní jevy)
• Překážky v dopravní cestě dráhy
• Chyby lidského činitele
• Vlivy vnějšího prostředí (události mimo dráhu, zásah složek IZS, teroristický čin)
• Kombinované působení uvedených příčin
3.2 Organizování drážní dopravy v ČR
Železniční doprava v ČR spadá do gesce Ministerstva dopravy ČR. Po vzniku samostatné
České republiky a nastolení kurzu přibližování se Evropské unii (EU) došlo k postupné
transformaci státních drah a liberalizaci dopravního trhu v souladu s požadavky EU. Došlo k
rozdělení monopolního podniku na jednotlivé samostatné subjekty a jejich orientaci v
liberalizovaném trhu, dle skutečného zaměření subjektu. Postupně došlo k otevření
konkurenčního prostředí pro všechny zájemce o fungování na tomto trhu [4]. V souvislosti s
výkonem státní správy ve věcech drah s ohledem na bezpečné provozování drážní dopravy
byl zákonem 266/1994 Sb. O drahách zřízen Drážní úřad (DÚ). Organizační struktura úřadu
nejlépe vypovídá o jeho zaměření a funkcích v rámci výkonu státní správy i v návaznosti na
zprostředkování komunikace uvnitř evropských orgánů [5].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
342
3.2.1 Provozování dráhy
K hospodaření s majetkem drah ve vlastnictví státu byla zákonem č. 77/2002 Sb. o
transformaci Českých drah, státní organizace, ustanovena, tímto zákonem vzniklá, Správa
železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC)[6]. Tato organizace je manažerem
dopravní infrastruktury v majetku státu a zajišťuje rovný přístup veškerých provozovatelů
drážní dopravy k dopravní cestě. Dále zajišťuje organizaci dopravního provozu na úrovni
operativního, dálkového a základního řízení. Za tímto účelem jsou zřízena dvě centrální
dispečerská pracoviště (CDP) v Praze a Přerově, v nichž je soustředěno řízení provozu na
celém území státu z operativní úrovně a dálkové řízení vlakové dopravy na tratích, které jsou
vybaveny zabezpečovacím zařízením umožňující dálkové řízení provozu. Základní řízení
dopravního provozu je vedeno z jednotlivých železničních stanic, které jsou podřízeny
oblastním ředitelstvím (OŘ). Na této úrovni probíhá přímé řízení jednotlivých stanic nebo
úsekové řízení, kdy jsou některé traťové úseky ovládány z jednoho místa mimo CDP.
3.2.2 Provozování drážní dopravy
Drážní doprava je na síti SŽDC provozována za předem stanovených podmínek provozovateli
drážní dopravy (dopravci). Provozování drážní dopravy je činnost, při které dopravce na
základě smluvního vztahu přepravuje po dráze osoby, zvířata a věci, případně uspokojuje
vlastní potřebu a lze ji provozovat po udělení licence k provozování drážní dopravy DÚ a
přidělení kapacity dráhy SŽDC.
3.2.3 Legislativní východiska organizace železniční dopravy
Problematika existence a zvládání rizik v oboru železniční dopravy je řešena na několika
úrovních. Nedílnou součástí této problematiky představuje oblast legislativní a normativní,
která významnou měrou přispívá k udržení míry rizik na přijatelné úrovni. V ČR je drážní
doprava organizována v duchu platných zákonů, vyhlášek a nařízení vlády, jejichž ustanovení
jsou dále interpretována v resortních předpisech provozovatelů dráhy a drážní dopravy [4].
Základní legislativní východiska pro provozování drážní dopravy v České republice jsou
zakotvena v následujících dokumentech:
• zákon 266/1994 Sb. O drahách, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 77/2002 o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správe
železniční dopravní cesty a změně některých dalších zákonů,
• vyhláška MD ČR č. 173/1995 Sb. kterou se vydává dopravní řád drah,
• vyhláška MD ČR č. 177/1995 Sb. kterou se vydává stavební a technický řád drah,
• vyhláška MD ČR č. 100/1995 Sb. Řád určených technických zařízení,
• vyhláška MD ČR č. 101/1995 Sb. Řád pro odbornou a zdravotní způsobilost při
provozování dráhy a drážní dopravy,
• vyhláška MD ČR č. 361/2001 Sb. o způsobu zjišťování mimořádných událostí v
drážní dopravě,
Tento výčet zdaleka nezahrnuje všechnu platnou legislativu vztažnou k problematice
železniční dopravy. Každý nový zákon, vyhláška nebo nařízení vlády je vydáván plně v
souladu s legislativou a požadavky EU. Veškerá ustanovení se odrážejí v navazujících
resortních předpisech, platných pro pracovníky provozovatelů dráhy, drážní dopravy i
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
343
ostatních osob a organizací zúčastněných na provozu dráhy. Z nejdůležitějších resortních
předpisů si pozornost zasluhují zejména:
• SŽDC D1, dopravní a návěstní předpis [7],
• SŽDC D7, předpis pro operativní řízení provozu,
• SŽDC Bp1, předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
• SŽDC D17, předpis o hlášení a šetření mimořádných událostí,
• SŽDC D31, mimořádné zásilky,
• SŽDC Z1, předpis pro obsluhu staničních a traťových zabezpečovacích zařízení.
3.3 Provozuschopnost dráhy
Provozuschopnost dráhy je technický stav dráhy, zaručující její bezpečné a plynulé
provozování. Je jedním ze základních předpokladů k provozování dráhy a umožnění drážní
dopravy [6]. Soulad s touto definicí je zajišťován bezpodmínečným dodržování ustanovení
všech interních předpisů a směrnic pracovníky SŽDC i dopravců.
4 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V ZAHRANIČÍ
4.1 Evropská Unie
Vývoj drážní dopravy na evropském kontinentu byl ve dvacátém století ovlivněn řadou
významných okolností. Po druhé světové válce došlo k rozdělení Evropy na východní a
západní, s odlišným přístupem a chápáním funkce železniční dopravy. V zemích s rozvinutým
tržním hospodářstvím je patrný postupný útlum tohoto dopravního oboru za stálého nárůstu
vlivu silniční dopravy. Státy východní Evropy pod vlivem plánovitého řízení společnosti
úkolovaly železnici masivními dopravními zakázkami a rozvoj dopravní obslužnosti železnicí
byl státním zájmem. Po rozpadu východních hospodářských struktur v letech 1989 – 1990 a
jejich přechodu na tržní ekonomiky došlo k významnému posílení evropských integračních
procesů a následné rozšíření EU o nové členské země.
V rámci unie vyústila snaha o harmonizaci železničního prostředí k vytvoření Evropské
železniční agentury (ERA) [8]. Tvůrci agentury, s představou vytvoření „nového domova
evropských železnic“ formulovali základní priority ERA, kterými jsou:
• harmonizace dopravního trhu v EU,
• interoperabilita železnic,
• bezpečnost železničního provozu,
• vývoj vysokorychlostních transevropských koridorů,
V EU je problematika organizace drážní dopravy, technologické normalizace, bezpečnosti
provozu a přístupu na dopravní cestu upravena směrnicemi evropské komise (EK) které mají
doporučující charakter pro provozovatele jednotlivých státních drah. V návaznosti na tyto
směrnice jsou jednotlivými státy EU vytvářeny navazující legislativní podmínky k zajištění
provozu drážní dopravy. V souladu s mírou rozvoje jednotlivých členských zemí EU jsou
rozdílné postoje a přístupy k uvedené problematice. Stávající koncepce EU je zaměřena na
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
344
vytvoření jednotného železničního trhu s výhledem zbudování páteřní sítě vysokorychlostních
transevropských koridorů do roku 20502)
.
4.1.1 Železnice Slovenské republiky (ŽSR)
Situace na železnici Slovenské republiky je v řadě ohledů srovnatelná s železniční dopravou v
ČR. Dlouhá léta soužití ve společném Československu měla svůj vliv na úroveň technického
stavu tratí, lokomotivního a vozového parku, rozvoji elektrifikace tratí a legislativní situaci.
Po vzniku samostatného Slovenska a před vstupem země do EU nedošlo k velkým
legislativním odchylkám mezi oběma zeměmi a v současné době je Slovensko na dobré
úrovni v otázce sladění svých železničních předpisů s požadavky EU. Naplňování Evropských
směrnic se projevilo i na Slovensku transformací původního státního monopolu na správce
dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu (ŽSR) a liberalizací dopravního trhu, na který
zcela logicky vstoupili provozovatelé drážní dopravy v oboru osobní i nákladní přepravy a
dále řada soukromých subjektů podnikajících v dopravním oboru ve střední Evropě.
Železniční tratě na Slovensku jsou vedeny v návaznosti na potřeby slovenského průmyslu a i
zde platí, že základy hlavních dopravních tras byly položeny již za Rakouska – Uherska. Dnes
představují hlavní zásobovací tepny evropského významu především ve směru východ –
západ pro zásobení hutních podniků na Ostravsku a východoslovenských Košických
železáren. Významnou dopravní spojnicí je i tranzitní trať sever – jih, umožňující tranzit
průmyslových komodit zejména do Maďarska a dále na Balkán. Dislokace této trasy do
středního a dolního pováží, má příznivý vliv na existující průmyslové podniky této oblasti.
Hustota železniční infrastruktury 7,7 km/km2
rozlohy státu řadí Slovensko do první desítky
států světa. Pozůstatky legislativní sounáležitosti se SŽDC jsou patrné již výčtu
nejdůležitějších interních předpisů ŽSR3)
:
• Z1, pravidla železničního provozu,
• SR 1003, operativní řízení železniční dopravy,
• Z2, bezpečnost zaměstnanců v podmínkách ŽSR,
• Z7, mimořádné zásilky,
• Z17, nehody a mimořádné události,
4.1.2 Německé dráhy (DB)
Železniční doprava v Německu má k dispozici jednu z nejhustších sítí světa s délkou 13,5 km
tratí na 100 km2
území. Historie státních drah byla stejně, jak historie samotného Německa
velmi spletitá a pohnutá. Německé dráhy si v minulosti prošly léty bouřlivého rozvoje před 1.
světovou válkou, poválečným úpadkem, následným zestátněním a spoluúčastí na hrazení
válečných reparací. Mezi lety 1924 – 1937 byly Říšské dráhy akciovou společností a následně
byly převedeny pod přímou říšskou správu. Válečná léta byla vyplněna kromě masívních
vojenských přeprav i negativní rolí v masových deportacích obyvatel z dobytých území,
zejména Židů, do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po druhé světové válce byly Říšské
2
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o
bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům
a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o
vydávání osvědčení o bezpečnosti
3
náhled úplného výčtu používaných předpisů ŽSR na www<http://www.zsr.sk/slovensky/zeleznicna-
dopravna-cesta/legislativa/predpisy-zsr.html?page_id=630>
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
345
dráhy rozděleny v souladu se sférami vlivu vítězných mocností na společnost Deutsche
Bundesbahn (DB) a Deutsche Reichsbahn (DR). V šedesátých letech se začaly projevovat
v tržních ekonomikách ztráty konkurenceschopnosti železničních podniků ve srovnání se
silniční dopravou a započala celosvětová poptávka po celkové modernizaci železniční
infrastruktury a budování vysokorychlostních traťových úseků. Východní část Německa ve
sféře sovětského vlivu vytěžovala DR k maximálnímu využití pro zásobení provozů
plánovaného hospodářství a konkurence zde byla vyloučena. Po sjednocení Německa v roce
1990 existovaly do konce roku 1993 obě společnosti vedle sebe. Od 1. 1. 1994 došlo
k naplnění tehdy platných evropských směrnic4)
vznikem konsorcia Deutsche Bahn,
obsahujícího několik set samostatných dceřiných společností různého zaměření. Příkladem
jsou DB Netz fungující jako správce infrastruktury, DB Regio jako provozovatel osobní
dopravy nebo DB Schenker Rail podnikající v nákladní přepravě [9].
V Německu proběhla v souladu s požadavky EU plná liberalizace dopravního trhu. Uživatel
drážní infrastruktury musí splňovat standardní podmínky pro přístup na dopravní cestu,
v souladu s platnou legislativou Unie. Tím se rozumí::
• vlastnictví platné licence k provozování drážní dopravy,
• osvědčení o splnění bezpečnostních požadavků,
• pojištění odpovědnosti dle národních předpisů,
• sjednaná smlouva o využití dopravní infrastruktury.
Legislativní východiska platná pro provozování dráhy a drážní dopravy jsou na DB uvedena
do souladu s požadavky unie, komplexní metodika k mapování, analýzám a eliminaci rizik se
v praktickém používání nevyskytuje.
4.1.3 Belgie
Belgické státní dráhy prodělaly v roce 2005 reformu národních belgických drah (SNCB), tato
společnost je 100% vlastněna státem. Provozováním dráhy a zajištěním provozuschopnosti
byla pověřena společnost INFRABEL, založena z 85% SNCB s 15% podílem státu.
Bezpečnostní problematika železniční infrastruktury je v současné době plně řešena státní
legislativou, která je postupně slaďována s platnými evropskými směrnicemi. Není v
používání žádná bezpečnostní metodika.
4.1.4 Francie
Správcem železniční infrastruktury je společnost Réseau Ferré de France (RFF), jejímž
vytvořením v roce 1997 došlo k oddělení infrastruktury od služeb. Tímto byl naplněn
požadavek EU5)
na liberalizaci dopravního trhu v členských zemích a přístup na dopravní
cestu podléhá tržnímu prostředí. V souladu s požadavky EU Francie plní své závazky na
legislativní úrovni bez dalších, nadlimitních opatření v oblasti bezpečnosti železničního
provozu.
4
Evropská směrnice 91/440/EHS o rozvoji železnic.
5
Evropská směrnice 91/440 EHS o rozvoji železnic
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
346
4.1.5 Velká Británie
Velká Británie je považována za kolébku železnice a průkopníka rozvoje drážní dopravy. Její
existence na britských ostrovech provázela celá řada vzestupů a poklesů v návaznosti na
výkonnost britské ekonomiky a ostré konkurenční prostředí mezi jednotlivými dopravními
resorty. Po druhé světové válce zestátněné dráhy, provázené vytrvalým poklesem výkonnosti
v 60. a 70. letech byly následně v období let 1994 – 1997 privatizovány bezprecedentním
převodem majetku do soukromých rukou. Pokračující pokles výkonnosti předznamenal
nákladné vykoupení akcií drah státem vlastněnou firmou Network Rail, která se tímto krokem
dostala do role správce britské železniční infrastruktury [10].
V současné době je organizační uspořádání britských železnic v souladu s požadavky EU,
v legislativní oblasti jsou evropské směrnice zapracovány do britského práva a resortních
předpisů. Přístupy k hodnocení rizik jsou standartní.
4.1.6 Polsko
Správce železniční infrastruktury: Polskie Linie Kolejove (PLK). Je součástí skupiny PKP
Group. Na polském území se vyskytuje první vysokorychlostní trať s traťovou rychlostí 200
km/hod a vyšší o celkové délce téměř 1000 km ze zemí bývalého východního bloku [11]. Stav
dopravní infrastruktury je pod průměrem EU a legislativní východiska jsou kompatibilní se
směrnicemi EU. Polské železnice se potýkají s modernizací na poli informačních technologií
a síťových aplikací pro řízení provozu.
4.2 Bezpečnostní strategie železnic EU
ERA usiluje na půdě EU o co nejefektivnější integraci evropských železnic za dosažení výše
uvedených priorit agentury. V otázce bezpečného provozu infrastruktury jsou vrcholným
dokumentem Směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic6)
. Směrnice má doporučující
charakter a předpokládá vytvoření jednotných bezpečnostních cílů všech železničních
společností EU. Současná situace, kdy v jednotlivých státech Unie mají prioritu národní
bezpečnostní předpisy, je ve směrnici označena jako přechodné období do doby harmonizace
bezpečnostních norem celého Společenství. Jedním z důvodů přešlapování na místě v oblasti
bezpečnosti železnic je snaha o zavedení společného regulačního rámce pro bezpečnost
železnic na evropské úrovni. Era vychází z faktu obecně vysoké úrovně bezpečnosti
Společenství a pro období přechodu k veřejné regulaci odvětví železniční dopravy si klade za
cíl tuto úroveň zachovat7)
.
V rámci své činnosti ERA posuzuje bezpečnostní situaci jednotlivých infrastruktur a následně
vydává výroční zprávy o stupni referenčních hodnot plnění jednotlivých ukazatelů příslušné
směrnice. Stávající podoba výročních zpráv naráží na značnou roztříštěnost úrovně národních
legislativních rámců a často nejednotný výklad požadavků směrnic. Výsledky jsou odrazem
údajů, které poskytnou národní správci infrastruktury statistickému úřadu EU, Eurostatu.
Stávající podoba Směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic klade důraz zejména na
vymezení odpovědnosti jednotlivých provozovatelů dráhy a drážní dopravy. Směrnice
nestanoví detailní kroky metodiky bezpečnosti, neřeší problematiky rizik z přeprav
6
Směrnice 2004/49 / ES Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic Společenství a o změně
směrnice Rady 95/18 / ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14 / ES o přidělování
kapacity železniční infrastruktury a vybírání poplatků za užívání železniční infrastruktury a o vydávání
osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).
7
Čl. (4) Směrnice 2004/49 / ES o bezpečnosti železnic
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
347
nebezpečných látek po železnici, neodráží současné nejnovější trendy ve vývoji hrozeb,
nestanovuje povinnosti provádění mapování a analýz rizik, vyskytujících se v souvislosti
s provozem kritických infrastruktur. Výroční zprávy jsou zaměřeny na stav bezpečnosti
v oblastech:
• Cestující veřejností,
• Zaměstnanců,
• uživatelů úrovňových křížení pozemních komunikací s dráhou,
• ostatní problematiky,
• nepovolaných osob v prostoru dráhy,
• společnost (provozovatel dráhy, drážní dopravy).
Tab. 1 – Parametry železniční infrastruktury vybraných států EU
Tab. 1 – Railway infrastructure parameters selected EU
Název státu
Délka
železničních
tratí [km]
Rozloha státu
[km2
]
Hustota
železnic
[km/100km2
]
Provozovatel
dráhy
Metodika
bezpečnosti
Belgie 3521 30529 11.53 INFRABEL a. s. Není
Česká republika 9458 78867 12.13 SŽDC s. o. Není
Francie 29370 543965 1.5.1939 RFF Není
Německo 48198 357023 13.5 DB Není
Polsko 23000 312679 7,4 PLK s. a. Není
Slovensko 3677 49036 7,5 ŽSR a. s. Není
Velká Británie 15810 243610 6.4 Network Rail Není
5 MOŽNOSTI ZAVEDENÍ METODIKY HODNOCENÍ RIZIK DO
PRAXE
Představa, že lze vytvořit v odvětví železniční dopravy jednotnou metodiku přístupu k
hodnocení rizik, která bude univerzální a trvale platná, je mylná. Každá inovace v této oblasti
je dříve nebo později aplikována do legislativního rámce zavazující všechny zúčastněné
strany k jejich dodržování. Stejně tak dynamicky se rozvíjející použité technologie v oborech
dopravního stavitelství, železničních vozidel, aplikací IT a dalších, má za následek potřebu
nového metodického přístupu řešení dotčené oblasti. Nelze opomíjet ani různorodost
parametrů jednotlivých státních infrastruktur (Tab. 1)
5.1 Uplatnění Demingova PDCA cyklu
Z uvedeného vyplývá potřeba pravidelné revize jakéhokoli systému hodnocení rizik. Jednou
z možností existence komplexní metodiky řízení rizik v oboru železniční dopravy je použití
Demingova cyklu (Obr. 2), sestávajícího ze čtyř kroků, cyklicky se opakujících, zaručující
princip trvalého zlepšování [12]. Současně obsahuje i další základní principy managementu.
Logika použití tohoto systému spočívá ve faktu časové omezenosti existence metodiky do
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
348
doby zapracování jejích ustanovení do platné legislativy, případně pozbytí účelnosti existence
vlivem modernizace a vývoje nových technologií.
Obr. 2 – Demingův cyklus (převzato z [12])
Fig. 2 – Deming cycle (Taken from [12])
Jednotlivé fáze cyklu mají své přesné vymezení a obsahově odpovídají Tab. 2. Doba
použitelnosti není přesně stanovitelná, v této souvislosti se nabízí jednoletý cyklus, vzhledem
k době platnosti jízdních řádů, se kterou souvisí řada změn v řadě souvisejících dokumentů.
Tab. 2 – Aplikace Demingova cyklu
Tab. 2 – Applications Deming Cycle
Plan Vypracování plánu aktivit, nových vylepšení metodiky, nových poznatků v oboru.
Do Zavedení plánovaných činností do metodiky, zpravidla změnou k určitému datu.
Check Monitoring dosažených výsledků (s předchozím obdobím, s očekávanými
výsledky)
Act Zhodnocení dosažených výsledků a účinnosti změn (vhodné úpravy procesu)
6 ZÁVĚR
Posouzení stavu legislativní úrovně problematiky železniční dopravy vybraných států včetně
ČR odhaluje fakt, že přes veškerou snahu o zvyšování bezpečnosti tohoto dopravního oboru,
stále chybí účinná metodika posuzování rizik a následné minimalizace dopadů mimořádných
událostí v drážní dopravě. Legislativa všech posuzovaných států je zaměřena na bezpečné
provozování dráhy a drážní dopravy, což samo o sobě přispívá ke snižování vzniků
nepříznivých jevů pouze částečně a nehodovost v jednotlivých zemích zůstává poměrně
vysoká. Velkým problémem pro srovnání úrovně nehodovosti je i nízká úroveň harmonizace
jednotlivých národních předpisů ke sledování, šetření a vykazování MU v drážní dopravě.
Dokumenty obsahující odkazy k realizaci mapování a analýz rizik mají ve finální podobě více
úroveň definiční a mohou být s úspěchem využity k dalšímu rozvoji potřebných metodik
nakládání s riziky. Jejich efektivní zvládání může být nastartováno vytvořením závazných
vzorců chování se na dopravní infrastruktuře, fungujících zpětných vazeb a limitů na rozhraní
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
349
provozovatelů dráhy a drážní dopravy. Následně je zapotřebí implementace kontrolních prvků
na sledování rizikových faktorů do použitých provozních aplikací informačních systémů.
7 LITERATURA
[1] WIKIPEDIA OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE, Železnice, [online], © 2016, [cit 2016-
10-28], Dostupné z :<https://cs.wikipedia.org/wiki/Železnice>.
[2] ČSÚ. Dopravní nehody v evropském srovnání, [online], © 2014, [cit 2016-09-29],
Dostupné z: <https://www.czso.cz/documents/10180/20534694/32025414a15.
pdf/808a09e2-d12b-414c-8c99-bde5839942e5?version=1.0>.
[3] ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., ŠENOVSKÝ, P. Ochrana kritické infrastruktury,
SPBI, Ostrava 2007, 141s, ISBN: 978-80-7385-025-8.
[4] SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY. Organizační jednotky SŽDC, [online],
© 2009-2012, [cit 2016- 09-28]. Dostupné z : <http://www.szdc.cz/o-nas/organizacni-
jednotky-szdc.html>.
[5] DRÁŽNÍ ÚŘAD, Organizační struktura [online], © 2016, [cit 2016-10-31]. Dostupné
z : <https://www.ducr.cz/cs/o-nas/organizacni-struktura>.
[6] ŠKAPA, P. 1. Železniční doprava, VŠB-TUO, Ostrava 2007, 115s, ISBN 978-80-248-
1521-3.
[7] SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY. SŽDC D1 Dopravní a návěstní předpis
(2013) [online], © 2013-2015, poslední aktualizace 01. 05. 2015 [cit. 2016-09-28].
Dostupné z: <http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=869998>.
[8] EVROPA. Europan union agency for railways, [online], © 2016, [cit 2016-10-14],
Dostupné z: <https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/era_cs>.
[9] WIKIPEDIA OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE, Deutsch bahn, [online], © 2014, [cit.
2016-09-30], Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Bahn>.
[10] ČD, železnbiční společnosti EU, Velká Británie, [online], © 2016, [cit.2016-10-15],
Dostupné z: <http://www.cd.cz/old/TCD2007/7_43angl.htm>.
[11] PKP GROUP, Polskie linie kolejove. [online], © 2016, [cit. 2016-10-14], Dostupné z:
<http://www.plk-sa.pl/o-nas/>.
[12] HUTYRA, M. Management jakosti, VŠB TUO, Ostrava 2007, 209 s. ISBN 978-80-
2489-1484-1.
FORENZNÍ BALISTIKA: RANIVÝ POTENCIÁL A ÚČINKY PLASTOVÉ STŘELY
CVIČNÉHO PUŠKOVÉHO NÁBOJE RÁŽE 7,62x51 A ANALÝZA RIZIK
FORENSIC BALLISTICS: WOUNDING POTENTIAL AND EFFECTS OF PLASTIC
BULLET TESTING AMMUNITION CAL. 7.62X51 AND RISK ANALYZE
Ludvík Juříček1, 3
, Norbert Moravanský2, 3
ABSTRAKT:
Příspěvek popisuje kazuistiku skutečného případu střelných poranění způsobených plastovou
střelou cvičného puškového náboje ráže 7,62 x 51 (Standard NATO) po výstřelu z kulové
zbraně jiné ráže, než na jakou je náboj komorován. Autoři seznamují odbornou veřejnost
s konstrukčními a balistickými parametry výše uvedeného náboje získanými vlastním
šetřením. Na základě provedených střeleckých experimentů a balistického měření byly získány
základní údaje o časové závislosti tlaku v hlavni zkušební hlavně p = f (t), spolu s hodnotou
dosaženého tlakového maxima pmax. Hodnoty počáteční rychlosti střely v0 a hodnoty rychlostí
ve vzdálenostech X = 5, 15, 30, 50 a 100 m před ústím zkušebního balistického měřidla
a použité dlouhé kulové zbraně ráže 8 x 57 JS umožnilo komparaci ranivého potenciálu,
představovaného kinetickou energií střely obou posuzovaných zbraňových systémů.
Výsledkem je porovnání naměřených hodnot kinetických energií střely s rozsahem a klinickou
závažností způsobených střelných poranění.
ABSTRACT:
The paper is focused on case report of gunshot wounds caused by plastic bullet of the rifle
testing ammunition cal. 7.62 x 51 (Standard NATO) fired from the rifle of different caliber.
The authors revealed the technical parameters and own ballistic attributes of this
ammunition. According to the experimental shooting results and ballistic evaluation the
testing barrel pressure changes p = f (t) in time has been obtained together with maximum
pressure value (pmax). The value of the bullet firing velocity v0 and velocity on 5, 15, 30, 50
and 100 m distance (X = 5, 15, 30, 50 and 100 m) in front of the muzzle of ballistic measure
using the testing long rifle cal. 8 x 57 JS allowed the wounding potential comparison of bullet
kinetic energy of two weapon systems. The result is the bullet kinetic energy comparison with
range of effects and clinical gunshot wound seriousness.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Cvičný puškový náboj, plastová jednotná střela (projektil), ranivý potenciál, ranivý účinek,
střelné poranění, terminální balistika, experimentální ranivá balistika.
KEYWORDS:
Testing rifle bullet, plastic bullet, wounding potential, wounding effect, gunshot wound,
terminal ballistics, experimental wound ballistic.
1)
Juříček, Ludvík, doc. Ing. Ph.D., Ústav bezpečnosti, Vysoká škola Karla Engliše, a.s. Brno, Mezírka 775/1,
602 00 Brno, telefon +420 728232698, e-mail ludvik.juricek@vske.cz
2)
Moravanský, Norbert, MUDr. PhD., Ústav súdneho lekárstva, LF UK v Bratislave, Sasinkova 4, 811 08
Bratislava, Slovenská republika, telefon +421 905160789, e-mail info@lekarznalec.sk
3
Znalecký ústav, Inštitút forenzných medicínskych expertíz, s.r.o. Boženy Němcovej 8, 811 04 Bratislava,
Slovenská republika.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
351
1 ÚVOD
Dne 27. 8. 2016 v době kolem 16:00 hod. došlo v prostoru jednorázové střelnice
v Mladějově na Moravě ke střelnému poranění tří osob při konání rekonstrukce událostí bitvy
u Zborova z období 1. světové války. Na základě vyšetřování orgánů Policie ČR bylo
zjištěno, že k uvedenému skutku došlo při střelbě z pušky zn. Erfurt vz. 98, ráže 8 x 57 JS
k použití plastového cvičného náboje ráže 7,62 x 51 (308 Winchester), na který uvedená
zbraň není komorována. Ke střelbě byly použity zakázané náboje s plastovou střelou
v rozporu s provozním řádem výše uvedené střelnice, vydaného v Brně dne 27. 6. 2016 [7].
Šetřením bylo zjištěno, že v uvedený den došlo v důsledku zásahu plastovou střelou cvičného
puškového náboje ráže 7,62 x 51 (lovecký ekvivalent 308 Winchester) k střelnému poranění
tří osob mužského pohlaví ve věku 39 až 47 let:
• poranění č. 1 – zástřel v anatomické oblasti hrudníku s kožním hematomem velikosti
cca 5 x 5 cm. Z podkoží byla ošetřujícím lékařem extrahována plastová střela, která
nevykazovala výrazné tvarové ani hmotnostní změny. Místo nevykazovalo aktivní
krvácení,
• poranění č. 2 – nastřelení v oblasti levé lopatky s kožním hematomem velikosti
cca 5 x 5 cm. Zásah plastového projektilu nezasahoval do podkožních vrstev, bez
aktivního krvácení a bez zjištění cizího tělesa,
• poranění č. 3 – zástřel v oblasti pravé horní končetiny pod deltovým svalem,
se vznikem hematomu v okolí místa zásahu. Z podkoží byla stejně jako v případě
prvního poranění extrahována plastová střela bez tvarových a hmotnostních změn.
Všichni výše uvedení poškození byli ještě týž den odborně ošetřeni lékařem chirurgické
ambulance Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice, pracoviště
Svitavská nemocnice, Kollárova 643/7, 568 25 Svitavy. Po ošetření byli všichni propuštěni do
domácího léčení a podána analgetika proti bolesti (Biseptol 960 mg tbl. 1-0-1)
a nařízen klidový režim. Kontrola a převaz na chirurgické ambulanci druhý den dopoledne.
Úloha znalce z oboru ranivé balistiky, při posuzování uvedeného případu byla vymezena
otázkami vyšetřujícího komisaře na znalce a spočívá ve znaleckém zkoumání typu, konstrukci
a balistických parametrů použitého cvičného náboje, kvantifikaci ranivého potenciálu jeho
plastové střely a predikce vývoje a klinické závažnosti reálných střelných poranění
poškozených osob. Součástí znaleckého zkoumání je rovněž klasifikace rizik
pro zasaženého člověka při použití tohoto náboje ve spojení se střelbou na konkrétní
vzdálenost, charakter prostředí střelnice a typ použité dlouhé palné zbraně [7].
2 VÝSLECHY POŠKOZENÝCH, OBVINĚNÉHO A SVĚDKŮ
Bezprostředně po incidentu byli vyslechnuti jednak všichni tři poškození, předpokládaný
střelec (obviněný) a také další svědci, kteří se zúčastnili výše uvedené rekonstrukce [7].
Poškození podrobně popsali podmínky vzniku střelných poranění a jejich následnou činnost.
Shodně uvedli směr střelby a to z jejich levé strany, ale nikdo z nich nebyl schopen upřesnit
vzdálenost, z níž se střílelo. Pouze střelec, který ke střelbě použil modré plastové cvičné
puškové náboje, upřesnil, že tyto náboje vystřelil ze své pušky zn. Erfurt vz. 98 ráže
8 x 57 JS, výrobní číslo 89022507 v režimu chůze v úseku 100 až 50 m od obranné linie, na
niž střílel. Jako jediný tedy uvedl, že pod hranicí 50 m již nestřílel.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
352
3 CHARAKTERISTIKA A POUŽITÍ POSUZOVANÉHO NÁBOJE
Posuzovaný cvičný puškový náboj s plastovou střelou patří do velké skupiny střelných
kinetických zbraňových systémů. Tato skupina zbraní v současné době zřejmě patří mezi
nejrozšířenější systémy díky svému velmi jednoduchému principu, kdy využívají dopadovou
kinetickou energii vystřelovaných neletálních (nesmrtících) projektilů.4
V případě střel
vyrobených z plastu nebo tvrzené pryže je jejich průbojný účinek prakticky nulový, ačkoliv
disponují vysokou dopadovou energií. Tyto střely jsou konstruovány tak, aby nezpůsobily
zasaženému člověku víc než podlitinu (hematom), avšak při zásahu z bezprostřední blízkosti
do nekrytých partií těla člověka, mohou způsobit vážné poranění nebo i smrt.
Tyto střelné systémy využívající kinetické působení střely v cíli zahrnují náboje do běžně
používaných služebních zbraní a speciální zbraňové systémy speciálně navržené pouze k
jejich využití jako neletální prostředky bez možnosti vystřelení letální (smrtící) střely.
Koncepce neletálního střeliva běžných ráží umožňuje použití v reálné zbrani buď přímou
záměnou za ostré střelivo, nebo po namontování konverzní sady (obr. 1 - vpravo) pro daný
typ zbraně a ráži. Důvodem nutnosti v některých případech použit konverzní díly spočívají
především v odlišnosti průběhu vnitrobalistických veličin v průběhu výstřelu způsobené nižší
hmotností střely, jiným množstvím výmetné prachové náplně a také použitím netradičního
materiálu střely [6].
Obr. 1 – Vlevo - puškové cvičné náboje ráže 7,62 x 51 (Plastic Training Ammunition).
Vpravo – konverzní díly na útočnou pušku G 3 (Heckler & Koch).
Fig. 1 – Left - the rifle training ammunition cal. 7,62x51 (Plastic Training Ammunition)
- Right - the converse components for assault rifle G3 (Heckler & Koch)
Důležitou skupinu střelných neletálních systémů tvoří skupina výcvikového střeliva. Toto
střelivo není primárně určeno pro použití vůči živým osobám. Pro účely výcviku příslušníků
speciálních složek OS a OBS se využívá především střeliva účinného na krátké vzdálenosti,
které je vystřelováno z reálných zbraní s namontovaným adaptérem odpovídajícím použitému
střelivu. To umožňuje osvojení základních návyků spojených
s manipulací a ostrou střelbou z konkrétní zbraně, což dříve při použití například
paintballových zbraní nebylo možné, neboť ty mají zcela odlišný princip funkce i obsluhy
a ani jejich rozměry neodpovídají reálně používaným palným zbraním. Neletální střelivo
pro účely výcviku musí obecně splňovat podmínku zajištění samonabíjecí funkce zbraně
a relativní přesnost střelby na kratší vzdálenosti [6].
Na druhé straně jsou náboje sloužící k výcviku reálné střelby na větší vzdálenosti, které sice
také mohou využívat plastové střely, nicméně rychlosti a energie, které tyto střely dosahují,
4
Lze se také v praxi setkat s označením porážecí nebo dokonce obuškové střely.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
353
jsou z důvodu vyšší přesnosti a dálky střelby vyšší a tudíž tyto střely představují pro osoby
zcela reálné nebezpečí. Tuto skupinu nábojů reprezentuje například plastové výcvikové
střelivo5
německé firmy DAG6
. Jedná se o střelivo využívající plast nejen jako materiál střely,
ale plast zde tvoří z velké části také nábojnici. Tyto náboje neumožňují střelbu
v poloautomatickém režimu střelby, a proto slouží čistě k nácviku přesnosti střelby nikoliv
k výcviku manipulace se zbraní. I když se v tomto případě jedná o plastovou střelu, lze
s tímto nábojem vést přesnou střelbu až do vzdálenosti 300 m. Náboj je dimenzován pro
udělení velmi vysoké počáteční rychlosti střele, protože ta díky své nízké hmotnosti (výrazně
pod 1 g) rapidně zpomaluje. Zároveň se střelba s tímto druhem náboje vyznačuje minimálním
zpětným rázem, což z něj dělá velmi oblíbený prostředek pro výcvik mířené střelby [6].
4 KONSTRUKČNÍ A BALISTICKÉ PARAMETRY POSUZOVANÉHO
NÁBOJE
4.1 Konstrukční parametry náboje
Mezi základní konstrukční parametry posuzovaného náboje se řadí: ráže náboje d, celková
hmotnost náboje mnb, celková délka náboje lnb, hmotnost střely mq, délka střely lq, hmotnost
výmetné prachové náplně ω a nakonec průřezové zatížení střely Cp. [1]
Z důvodu nedostatku základních konstrukčních a balistických charakteristik náboje bylo
přistoupeno k základnímu měření a vážení cvičného puškového náboje v jeho úplné sestavě.
Poté byla od těla náboje oddělena plastová střela, vysypán bezdýmný prach
a nakonec bylo vyjmuto jeho kovové dno (tvrzený dural) se zápalkou, pro měření a vážení
všech oddělených částí sestavy náboje (viz tab. 1).
Tab. 1 – Základní technická data cvičného puškového náboje ráže 7,62 x 51
(lovecký ekvivalent 308 Winchester).
Tab. 1 – The principal technical data of training rifle ammunition cal. 7,62x51 (eq. hunting
ammunition 308 Winchester)
Konstrukční parametry náboje Označení Rozměr Hodnota
Ráže d [mm] 7,62 x 51
Celková hmotnost náboje mnb [g] 9,5
Celková délka náboje lnb [mm] 68,1
Hmotnost střely mq [g] 0,64
Délka střely lq [mm] 17
Hmotnost prachové náplně ω [g] 0,84
Průřezové zatížení střely Cp [g.cm-2
] 0,4732
5
7,62 x 51 mm Plastic Training Ammunition.
6
Deutsche Angestellten Gewerkschaft.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
354
Nakonec bylo plastové tělo náboje podélně rozříznuto za účelem pořízení základní
fotografické dokumentace (viz obr. 2 - vlevo).
Označení náboje na balení:
308 Winchester (tréninkový).
Stručný popis náboje:
Jedná se o náboj určený pro výcvik ve střelbě z automatických zbraní. Náboj se skládá
z plastového výlisku střely a těla nábojnice (jeden kus), prachové náplně (jednosložkový
nitrocelulózový prach ve formě plných zrn – krátký váleček) a duralového dna nábojnice se
zápalkou, které v nábojnici uzavírá vnitřní spalovací prostor.
Výrobce náboje:
Analyzovaný kus byl vyroben firmou Dynamit Nobel A-G, Troisdorf, Německo. Výrobní
série - DAG 96H0629.
Dovozce nábojů (distribuční firma):
Na civilní trh byly náboje uvedeny firmou Sabine Schneider, Německo. Náboj je označen
šablonováním na plastovém těle nábojnice a jejím kovovém dně (obr. 2 - vpravo). Na trh
České republiky jsou náboje distribuovány nejrůznějšími dovozci a prodejci zbraní a střeliva
ve volném (sypaném) balení v polyetylenovém sáčku po 250 ks. Do každého sáčku je vložen
příbalový leták s varováním (upozorněním) a návodem k použití pro uživatele.
Obr. 2 – Cvičný puškový náboj ráže 308 Winchester. Vlevo - podélný řez nábojem,
vpravo - dnové značení (šablonování) náboje.
Fig. 2 - The training ammunition cal. 308 Winchester. Left – structure of the ammunition
in longitudinal section; right – bottom marking of the cartridge (cartridge pattern).
4.2 Balistické parametry náboje
K základním parametrům balistického výkonu malorážové střely obecně patří kinetická
energie střely Ed [J] nebo měrná energie ed, (kinetická energie střely Ed vztažená na jednotku
plochy jejího příčného průřezu S – hustota energie) [J.m-2
], kterými střela disponuje
v okamžiku zásahu cíle. Tyto balistické charakteristiky umělohmotné střely se mohou stát,
stejně jako u střel standardní konstrukce, mírou jejich ranivého potenciálu [2].
Někteří autoři, jako kritérium ranivosti MRS, zavedli její hybnost p [kg.ms-1
], kterou střela
disponuje v okamžiku dopadu na cíl (rychlost střely zde vystupuje v první mocnině). Je
zřejmé, že tento přístup je značným zjednodušením, protože ranivý účinek střely v cíli závisí,
vedle její dopadové kinetické energie nebo její měrné energie, na celé řadě dalších faktorů,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
355
proto se takto navržená kritéria používala především za účelem hodnocení zastavujícího
účinku (Stopping Power) MRS 7
vystřelovaných z KKZ 7
určených pro obranu [3].
Lze je vypočítat podle následujících vztahů:
2
2
dq
d
vm
E
⋅
= [J], (1)
,
S
E
e d
d = [J.m-2
] (2)
dq vmp ⋅= . [kg.ms-1
] (3)
Bohužel přesné údaje dopadových rychlostí střel, nutné k jejich výpočtu, nejsou běžně
k dispozici. Bude proto nutné připravit a realizovat sérii střeleckých experimentů k jejich
získání.
S ohledem na konstrukci a určení posuzovaných nábojů a snahou o vypracování analýzy rizik
spojených s případným zásahem člověka umělohmotnou střelou vystřelenou
z podkritické vzdálenosti se autoři zaměřili na stanovení závislosti stupně tkáňového
poškození (klinické závažnosti střelného poranění) na experimentálně zjištěné úrovni
dosažené kinetické energie plastové střely [5].
5 ANALÝZA RIZIK POUŽITÍ POSUZOVANÝCH NÁBOJŮ PROTI
ČLOVĚKU
Rizika spojená s použitím cvičného puškového střeliva ráže 7,62 x 51
(308 Winchester) na veřejně přístupné střelnici proti člověku jsou odvozena od konstrukčních
a balistických parametrů a také technologického zpracování těchto nábojů. Relativně vysoká
počáteční rychlost a mechanická pevnost (soudržnost) plastových střel, s hmotností výrazně
pod 1 gram, spolu s účinným dostřelem na několik stovek metrů, dává tomuto náboji značný
ranivý potenciál. Do jaké míry, bude tento potenciál využit, závisí na podmínkách střelby.
Na základě konstrukčních a balistických parametrů a podmínek, za kterých byl použit ke
střelbě, lze očekávat určitou nepředvídatelnost v terminálně-balistickém a post-terminálně
balistickém chování plastových střel a klinické závažnosti střelného poranění zasaženého
člověka. V této souvislosti je možné hovořit o následujících rizicích:
• s ohledem na charakter střelných poranění a jejich popis, kdy po zásahu plastovou
střelou vystřelenou ze vzdálenosti 50 až 100 m došlo k proniku ochranného oděvu
(dobové letní uniformy) a ve dvou případech také kožního krytu v místě zásahu, lze
usuzovat na relativně vysoký ranivý účinek této střely,
• lze rovněž očekávat výrazně závažnější, život ohrožující poranění v případě zásahu
nekryté části těla člověka střelou z podlimitní vzdálenosti,
• střela vystřelená ze zbraně větší ráže bude z důvodu profuku prachových plynů
expandujících z hlavně s největší pravděpodobností disponovat nižší počáteční
rychlostí v0,
• únik prachových plynů kolem pohybující se střely ji může v úseku dodatečného
účinku prachových plynů (dúpp) před ústím hlavně výrazně destabilizovat. Tato
7
MRS – malorážová střela, KKZ – krátká kulová zbraň.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
356
nestabilita pohybu střely se může i přes nižší rychlost jejího postupného pohybu po
zásahu projevit zvýšeným ranivým účinkem.
6 ZÁVĚR
Cílem našeho příspěvku bylo odbornou, ale i laickou veřejnost upozornit na existenci
umělohmotných cvičných puškových nábojů ráže 7,62 x 51 a jejich problematické chování po
zásahu člověka. Náboje označované zahraničním výrobcem a dovozcem jako cvičné disponují
značným ranivým potenciálem. Autoři příspěvku si dali za úkol pomocí balistického
experimentu odhalit mechanismus výstřelu cvičným nábojem a kvantifikovat ranivý potenciál
plastové střely v různých vzdálenostech před ústím hlavně palné zbraně.
Bohužel v době zpracování společného příspěvku autoři neměli k dispozici reálnou zbraň, ze
které bylo stříleno, a proto tato nemohla být pro účely experimentální střelby použita. Tato
zbraň bude dodána Policii ČR na naše odborné pracoviště až v polovině měsíce listopadu tak,
aby mohla být provedena komparační střelba a porovnání dosažených výsledků se střelbou ze
zkušební hlavně (balistického měřidla).
Již dnes je ale možné říct, že posuzovaný náboj s ranivým potenciálem jeho plastové střely
ukazují na to, že svými ranivými účinky na člověka výrazně převyšuje náboje zařazené do
kategorie cvičných nábojů. S ohledem na dosud zjištěné skutečnosti se spíše jedná o náboj
vojenský s redukovaným účinkem. Takové náboje používají příslušníci OS a OBS k výcviku
přesnosti střelby na vojenských střelnicích, které jsou svými ochrannými parametry k tomuto
účelu určeny.
Počkejme si tedy na komparaci výsledků plánovaných balistických experimentů, zda potvrdí
námi přijaté hypotézy.
7 LITERATURA
[1] JUŘÍČEK, L. Ranivý potenciál malorážových střel a jeho hodnocení. Ostrava: KEY
Publishing, s.r.o., 2015, 153 s. ISBN 978-80-7418-222-8.
[2] JUŘÍČEK, L., KOMENDA, J., JEDLIČKA, L., MORAVANSKÝ, N. Proposal of a New
Objective Casualty Criterion. MTA Review, Vol. XIX, No. 4. Bucharest: 2009. s. 373 -
384. ISSN 1843-3391.
[3] JUŘÍČEK, L., PĚCHOUČEK, P., KRAJSA, J. Metody kvantifikovaného hodnocení
ranivého potenciálu malorážových střel v experimentální ranivé balistice. [Dílčí
výzkumná zpráva č. 01-2013-2014-IGA VŠKE]. Brno: VŠKE, a. s. Brno, 2014.
79 s. ISBN 978-80-7418-222-8.
[4] KLEIN, L., FERKO, A., a kol. Principy válečné chirurgie. 1. vydání. Praha: GRADA
Publishing, a.s., 2005. 140 s. ISBN 80-247-0735-7.
[5] ŠAFR, M., HEJNA, P.. Střelná poranění. 1. vydání. Praha: Galén, 2010, 259 s. ISBN
978-80-7262-696-0.
[6] ŠTĚRBA, J. Neletální střelivo pro ruční zbraně. Bakalářská práce. Brno: UNIVERZITA
OBRANY. Fakulta vojenských technologií, 2011, 65 s.
[7] Vyšetřovací spis Č. j. KRPE-72871-40/TČ-2016-170971. Policie ČR, Krajské ředitelství
policie Pardubického kraje, Územní odbor Svitavy.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
357
POSOUZENÍ ÚROVNĚ SHODY LEGISLATIVY S NORMATIVEM PRO ZAJIŠTĚNÍ
BEZPEČNOSTI DRÁŽNÍCH SYSTÉMŮ Z POHLEDU INTEGRÁLNÍ
BEZPEČNOSTI
JUDGEMENT OF CONFORMITY LEVEL OF LEGISLATION WITH THE
NORMATIVE FOR ENSURING THE SAFETY OF RAILWAY SYSTEMS FROM
THE PERSPECTIVE OF INTEGRAL SAFETY
Tomáš Kertis8)
, Dana Procházková9)
ABSTRAKT:
Práce se opírá o koncept integrální bezpečnosti. Integrální bezpečnost je nástrojem pro
zajištění bezpečí lidí, zastřešuje další inženýrské oblasti, jako jsou například řízení
spolehlivosti, funkční bezpečnosti, zabezpečení kyber-fyzických systémů, technického i
fyzického zabezpečení, ostrahy, bezpečností práce, bezpečného místa, bezpečnost lidí aj.
Určuje kritická místa drážních systémů na základě kritického hodnocení modelu sestaveného
na základě předmětného konceptu. Srovnáním s reálnou situací odhaluje kritická místa, která
nejsou upravena stávající legislativou, a vyhodnocuje kritičnost předmětného stavu.
ABSTRACT:
The work relies on the concept of integral safety. Integral safety is an instrument for ensuring
the human security, covers more of engineering domains, such as reliability, functional safety,
security of cyber-physical systems, technical and physical security, surveillance, work safety,
safe place, human security, etc. It specifies the marginal spots of railway systems on the basis
of the critical reviews of model drawn up on the basis of concept under account. By
comparison with the real situation it reveals the critical spots, which are not codified by the
existing legislation, and evaluates the criticality of this state.
KLÍČOVÁ SLOVA:
bezpečí lidí, integrální bezpečnost, drážní systémy, kritická místa, položky neupravené
legislativou
KEYWORDS:
human security, integral safety, railway systems, critical spots, items not codified by
legislation
1 ÚVOD
Drážní systémy, a to evropské koridory i místní specifické dráhy, vytváří komplexní dopravní
infrastrukturu. V mnoha případech se jedná o infrastrukturu kritickou, ve které drážní systémy
tvoří prvky kritické infrastruktury, protože zajišťují základní funkce pro přežití lidí v území,
státu, i na kontinentální úrovni za kritických podmínek při výskytu živelních i jiných pohrom.
Prvky kritické infrastruktury vyžadují zvláštní pozornost, studium a přístupy pro zvýšení
jejich pružné odolnosti (z angličtiny resilience), tzn. je potřeba zajistit jistou míru jejich
8
Ing. Tomáš Kertis, ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Konviktská 20, 110 00 Praha 1, Česká republika, - 224
355 027, kertitom@fd.cvut.cz
9
Dana Procházková, doc. RNDr., DrSc., ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Konviktská 20, 110 00 Praha 1, Česká
republika, - 224 355 027, prochazkova@fd.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
358
robustnosti a adaptability na možné nepřijatelné jevy. Jinými slovy se jedná o zabezpečení
předmětných systémů. Infrastruktura musí také zajišťovat vlastní (inherentní) bezpečnost, aby
svou nedokonalostí a chybovostí neohrozila sebe a své okolí, tj. veřejná aktiva ve svém okolí.
Jistou míru zabezpečení a především i jistou míru bezpečnosti musí mít i zdánlivě méně
významné části systému, kterými jsou například lokální části systémů s menší důležitostí,
které svojí polohou a povahou mohou při svém selhání způsobit významné problémy celému
systému a v případě havárií ztráty na veřejných aktivech (včetně života a zdraví lidí) v
bezprostředním i vzdálenějším okolí [1].
Zaváděním nových dosud neověřených technologií, zvyšováním provázanosti systémů,
především z hlediska kybernetického, materiálního, energetického, ekonomického, sociálního
apod., se systémy stávají složitějšími. Je skutečností, že složitost ovlivňuje bezpečnost
systémů, kvůli zvyšujícímu se množství systémových stavů s možností výskytu emergentních
jevů, tj. jevů vznikajících za jistých podmínek náhle a nepředvídatelně [2].
Lidský systém pro svůj rozvoj vyžaduje nové systémy, a proto je úkolem bezpečnostního
inženýrství udržet jistou míru bezpečnosti a udržitelného rozvoje tak, aby bylo zajištěné
bezpečí a rozvoj lidí, a to i pro budoucí generace. Proto je nutné věnovat pozornost dnešním i
novým infrastrukturám, včetně infrastruktury dopravní a konkrétně železniční [1,2]. Současné
trendy v disciplínách, které se zabývají bezpečností a riziky jsou zacílené na bezpečnost
komplexních systémů a tzv. systémů systémů [1,2]. Drážní systém je systémem systémů,
proto je nutné i v oblasti drah nové poznatky o bezpečnosti systémů aplikovat v praxi.
Na úrovni provozovatelů podniků a infrastruktur jsou požadavky řízení bezpečnosti často v
krátkodobém a střednědobém horizontu v rozporu s jejich primárními cíli, kterými jsou
především zisky. S ohledem na dlouhodobý rozvoj, tj. i zachování konkurenceschopnosti v
čase, se dnes ve velké míře zavádí systémy řízení rizik, orientované na prevenci ztrát na zisku.
V důležitých oblastech je proto nutné, aby stát vynutil řízení rizik orientovat na prevenci ztrát
na veřejných aktivech (životy a zdraví lidí, majetku, životního prostředí, veřejného blaha,
infrastruktury a jiné) [3], a proto jsou do praxe zaváděny právní předpisy, které ukládají
zvažování určitých rizik a příslušné vypořádání jistých rizik.
V praxi ČR jsou ve Sbírce zákonů pro zajištění bezpečí a rozvoje lidí a území celého státu jak
obecné právní předpisy, tak specifické právní předpisy. Specifické právní předpisy ve
sledované oblasti obsahují legislativní opatření, ve kterých jsou stanoveny cíle, kritéria a
metody pro zajištění jisté míry bezpečnosti na železnicích, tj. požadavky na robustnost,
zabezpečení a bezpečnost vybraných prvků drážní infrastruktury. Předmětná legislativa ČR
zajišťuje jak zohlednění českých specifik, tak i implementaci mezinárodních dohod a směrnic
mezinárodních organizací (např. EU, OSN aj.), protože železnice zajišťuje propojení se
světem.
Předložená práce se opírá o nové poznatky a výsledky z předchozích prací v oblasti řízení
rizik a bezpečnosti, konkrétně jde o přístupy integrální bezpečnosti, které zahrnující více
oblastí jako jsou například řízení spolehlivosti, funkční bezpečnosti, zabezpečení kyberfyzických
systémů, technického i fyzického zabezpečení, ostrahy, bezpečností práce,
bezpečného místa, bezpečnost lidí aj. Obsahuje výsledky porovnání modelového drážního
systému, tj. normativu sestaveného na základě konceptu integrální bezpečnosti s reálným
stavem, který stanovuje drážní legislativa.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
359
2 INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOST A BEZPEČNOST SYSTÉMU
SYSTÉMŮ (SOS)
Integrální bezpečnost je podle současného poznání nástrojem pro zajištění bezpečí lidí [4].
Bezpečí lidí chápeme jako nezbytný základ všech lidských životů, který je nutné ochraňovat
takovým způsobem, který lidi obohatí o jejich svobodu a seberealizaci [5, 6]. Řízení integrální
bezpečnost zahrnuje další inženýrské oblasti, jako jsou například řízení spolehlivosti, řízení
funkční bezpečnosti, řízení zabezpečení kyber-fyzických systémů, řízení technického i
fyzického zabezpečení, řízení ostrahy, řízení bezpečnosti práce, aj. Integrální bezpečnost se
zabývá bezpečností více rozmanitých aktiv, které navzájem interagují, jsou vzájemně
provázané různými typy vazeb a toků, a tím vytváří hierarchicky provázané systémy navíc
propojené s okolím, tj. pro zajištění jejich bezpečnosti je nutno zvažovat integrální riziko
[1,2]. Koncept integrální bezpečnosti zároveň zvažuje výskyt všech možných zdrojů ohrožení,
která mohou sledovanou entitu postihnout, tzv. All-Hazard-Approach [4,7].
Zvyšování integrální bezpečnosti je založené na procesním a projektovém řízení, jejichž
cílem je neustálé zlepšování kvality, tj. zvyšování nebo alespoň zachování jisté míry
bezpečnosti systému při dynamicky se měnících podmínkách reálného světa (okolní fyzikální
podmínky, vazby s jinými systémy, změna kultury a chování jednotlivců či skupin lidí apod.).
Ve středoevropských podmínkách se k danému cíli používá projektové řízení typu Total
Quality Management (dále jen TQM) [6,8]. Pro jeho úspěšnost byly vytvořeny ISO normy
třídy 9000, 14000 apod. Přístup TQM spočívá na požadavku, že na procesu zlepšování
kvality, tj. zvyšování integrální bezpečnosti entity se podílí všichni zaměstnanci, od řadových
zaměstnanců až po nejvyšší řídící pracovníky entity. TQM zahrnuje i principy a postoje k
řízení měkkých socio-technických systémů, s jednoduchými idealizovanými cíli tak, aby byly
pochopené veškerým dotčeným personálem, resp. obyvateli v uvažovaném místě [6]. Z
hlediska bezpečnosti TQM zavádí tzv. celistvé bezpečnostní systémy (z angličtiny Total
Safety Systems, zkráceně TSS), které mají tři základní elementy [6]:
Bezpečnost místa (dispozice, řízení environmentálních aspektů, nouzové postupy,
protipožární opatření, zajištění první pomoci, osvětlení, sociální zázemí a jiné).
Bezpečnost procesů (fyzická ostraha, prvky nouzového zastavení, principy „selži bezpečně“,
ochrana perimetru).
Bezpečnost lidských zdrojů (bezpečnostní školení, osobní ochranné pomůcky, dohled,
zdravotní prohlídky).
Požadavky systému TQM společně s požadavky TSS v mnoha oblastech výrazně přesahují
české legislativní požadavky. Pro účely zvyšování bezpečnosti je základním předpokladem
zmíněných systémů pro snižování rizika, zavádění proaktivních programů s neustálým
měřením a eliminací již tzv. skoro-nehod (near-misses). Skoro-nehody jsou události, které
skončily bez ztrát a škod v důsledku jistého zásahu operátora nebo šťastné souhře podmínek
(bez nich vedou k nehodě nebo havárii) [1,6,8].
Systémy řízení bezpečnosti jsou systémy procesního a projektového řízení založené na výše
uvedených principech TQM. Systémy řízení bezpečnosti lze rozdělit do tří dimenzí: vertikální
rozdělení dle úrovně řešení problému (politické, strategické, taktické, operativní, technické);
horizontální rozdělení dle oblastí působnosti (mód dopravy, typ infrastruktury, povaha
řešeného systému, jiné oblasti řešení); třetí je rozdělení dle stupně kritičnosti vzniklé události
(řízení za normálních podmínek – především prevence, v odchylkách od normálního stavu –
bdělost a odezva, v abnormálních a kritických podmínkách – odezva a obnova). Pro rozdělení
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
360
dle kritičnosti jsou v praxi známé především rozdělení řízení na normální, nouzové a krizové,
dle rozsahu ohrožení dané pohromy [3,6].
Aby byl systém řízení bezpečnosti (dále jen SMS) efektivní, musí být zavedený ve všech výše
uvedených oblastech a úrovních. Pro ilustraci uvádíme příklad systému řízení bezpečnosti
pomocí tří až pěti úrovní dle kritičnosti řešené entity vyvolané výskytem pohromy s různou
velikostí. V modelu na obrázku 1 lze vidět vrcholové řízení na strategické úrovni, které na
základě výstupů z procesu řízení rizik stanovuje požadavky a kritéria pro řízení bezpečnosti
na nižších úrovních, tj. vybraných kritických entit a oblastí. Na úrovni entity se aplikují SMS
na základě zkušeností z nižší úrovně řešení problému, stanovují se plány řízení bezpečnosti a
opatření implementované v příslušné SMS na příslušné vrstvě tzv. Defence-In-Depth [2]. Zde
je také uvedená zpětná vazba na vrcholové řízení ve formě monitoringu a neustálého
vyhodnocování a zlepšování, pro které je nezbytně nutná mezioborová komunikace napříč
různými oblastmi [6,9].
Obr. 1 – Obecný model řízení bezpečnosti objektů kritické infrastruktury [6,9].
Fig. 1 – General model of management of safety of facilities of critical infrastructure [6,9].
Současné trendy v oblasti bezpečnostních věd a rizikového inženýrství jsou založené na výše
uvedených principech, a to s uvážením složitostí systémů, které vyplývají z podstaty,
vlastností a neurčitostí socio-technických a kyber-fyzických systémů [4, 6, 9, 10].
3 DATA A METODY PRO POSOUZENÍ ÚROVNĚ SHODY
Pro účely předložené práce data tvoří parametry normativu, tj. modelu drážního systému
založeného na konceptu integrální bezpečnosti a výše uvedených principech, dále je tvoří data
o reálném stavu na dráze se zvážením drážní legislativy a požadavků evropských norem [11].
Drážní systém je v uvedeném případě reprezentován modelovou stanicí metra s jejími
důležitými prvky, které jsou nutné pro zajištění bezpečného provozu metra, včetně konstrukcí,
technologií, funkcí, personálu, zahrnutí vazeb a toků, a v neposlední řadě také veřejných aktiv
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
361
(lidí a majetku), kterým stanice metra slouží nebo je jistým způsobem ovlivňuje nebo také
ohrožuje [11,12].
Jak bylo výše uvedeno, jsou zváženy obecně platné právní předpisy uvedené ve Sbírce zákonů
ČR, i předpisy spojené s železniční dopravou, které dále specifikujeme. V rámci železniční
dopravy je základním dokumentem pro účely bezpečnosti Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2004/49/EC (Směrnice o bezpečnosti železnic) [14]. Uvedená směrnice vedle systému
řízení bezpečnosti zavádí i společné bezpečnostní cíle (CST – Common Safety Targets) a
společné bezpečnostní metody dle Prováděcího nařízení Komise (EU) 402/2013 (CSM –
Common Safety Methods) [15]. Jakékoliv technické, provozní a organizační změny je nutné
dokumentovat, posoudit a odůvodnit jejich vliv na bezpečnost dle metodiky Drážního úřadu,
jakožto drážní autority v ČR stanovené Ministerstvem dopravy. Metodika je založená na
CSM [15], tj. analýza rizik [6].
Část výše uvedené směrnice vztahující se k systému řízení bezpečnosti [14] byla v CŘ
transponována do Vyhlášky číslo 376/2006 Sb. o systému bezpečnosti provozování dráhy a
železniční dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách [16]. Systém
řízení bezpečnosti má dle této Vyhlášky povinnost zavádět pouze provozovatel dráhy,
respektuje pouze systém za normálních podmínek a při tzv. mimořádných událostech.
Mimořádné události se ohlašují Drážnímu úřadu, který události vyšetřuje a je-li potřeba,
navrhuje bezpečnostní opatření [6].
Systém řízení bezpečnosti, který je provozovatel dráhy povinen zavádět, má následující
požadavky vyplývající ze Zákonu o dráhách a příslušné vyhlášky [16]:
1. Provozovatel dráhy a dopravce vede průběžně dokumentaci o všech důležitých částech
systému zajišťujícího bezpečné provozování dráhy celostátní a regionální a drážní
dopravy na těchto dráhách. Ve vnitřních předpisech provozovatele dráhy nebo dopravce
musí být stanoveno rozdělení povinností v rámci organizace ve vztahu k zajišťování
bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a stanoven způsob řízení v organizaci na
různých úrovních, způsob zapojeni zaměstnanců na všech úrovních řízení do systému
zajišťováni bezpečného provozování dráhy nebo drážní dopravy a způsob zajištění
soustavného zlepšování systému bezpečnosti.
2. Systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy celostátní a regionální a drážní
dopravy na těchto dráhách musí stanovovat:
a) bezpečnostní zásady a způsob jejich sdělováni všem zaměstnancům,
b) kvalitativní a kvantitativní cíle organizace v oblasti zachování a zvyšováni bezpečnosti
a plány a postupy pro dosažení těchto cílů,
c) postupy zajišťující dodržování existujících, nových a změněných technických a
provozních norem nebo jiných závazných podmínek stanovených:
- v technických specifikacích pro interoperabilitu,
- ve vnitrostátních právních předpisech,
- v jiných vnitřních předpisech provozovatele dráhy nebo dopravce, nebo
- v rozhodnutích úřadů státní správy,
d) postupy pro zajištění souladu stavu zařízení s požadavky technických nebo provozních
norem a jinými závaznými podmínkami po dobu životnosti zařízení a po dobu jeho
provozu,
e) postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika v
případě, že změna provozních podmínek nebo materiály představují nová rizika pro
dopravní cestu dráhy nebo provozováni drážní dopravy,
f) programy školení zaměstnanců a systémy, které zajišťují udržování kvalifikace
zaměstnanců a odpovídající úroveň plnění úkolů,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
362
g) opatřeni zajišťující dostatečnou informovanost v rámci provozovatele dráhy nebo
dopravce a podle potřeby mezi dopravci používajícími tutéž dopravní cestu dráhy
h) postupy a vzory pro dokumentování bezpečnostních informací a stanovení postupu pro
kontrolu předávání nejdůležitějších bezpečnostních informaci,
i) postupy zajišťující, že jsou závažné nehody, nehody, ohrožení a jiné události
ovlivňující bezpečné provozováni dráhy a drážní dopravy oznamovány, jsou
zjišťovány jejich příčiny a jsou analyzovány, a že jsou přijímána nezbytná preventivní
opatření,
j) plány zásahu, varováni a předávání informací v případě mimořádné situace, jež jsou
dohodnuty s příslušnými orgány veřejné správy,
k) ustanovení o provádění periodických vnitřních kontrol systému zajišťování
bezpečnosti.
Drážní průmysl není vždy povinen, ale je přinejmenším konkurenčním prostředím stimulován
k zavedení drážního standardu IRIS [17], který je integrován do stávajícího systému řízení.
IRIS rozšiřuje požadavky systému řízení jakosti (dle ISO 9001 [18]) s důrazem na kvalitu a
bezpečnost vyvíjených a instalovaných systémů v jejich celém životním cyklu, tj. mimo jiné
implementuje požadavky EN 50126 pro prokázání bezporuchovosti, dostupnosti,
udržovatelnosti a bezpečnosti systému (RAMS) [19]. Principy funkční bezpečnosti jsou dále
rozšířené normou EN 50129 [20] pro bezpečnostně relevantní systémy (zabezpečovací
zařízení) a EN 50128 [21] pro jakýkoliv software aplikovaný na drahách. Uvedené evropské
normy jsou založené na funkční bezpečnosti dle IEC 61508 [22]. Bližší informace o
požadavcích standardu IRIS a jemu příbuzných norem jsou uvedeny v práci [9]. Uvedené
evropské a mezinárodní normy řeší několik společných bodů: management a organizace
podniku; řízením projektů, řízením finančních a materiálových zdrojů a rizik; řízením
požadavků a jejich sledovatelnosti, konfigurace a změn; monitoring, hodnocení a zlepšování
procesů; řízení dokumentace, záznamů a jejich sledovatelnosti; procesy přezkoumávání,
ověřování a validace, bezpečnostní politika. Předmětné normy, s výjimkou standardu IRIS,
jsou harmonizované a určené Vyhláškou č. 177/1995 Sb. [23].
Pro účely předložené práce vycházíme z drážní legislativy účinné pro drážní odvětví v České
republice. V Tabulce 1 jsou pro různé kategorie přiřazené legislativní požadavky, které jsou
ve vztahu k bezpečnosti, tzn. příslušná legislativa, která požaduje přímá technická nebo
organizační opatření. Tabulka 1 vzhledem ke svému rozsahu nezahrnuje požadavky
Evropských směrnic a nařízení, které jsou do legislativy integrovány. Seznam v Tabulce 1 je
pouze přehled nejdůležitějších požadavků, nejde o konečný seznam veškerých závazných
legislativních a normativních požadavků.
Tab. 1 – Legislativní požadavky ve vztahu k bezpečnosti.
Tab. 1 – Legislative requirements related to safety.
Společné pro
infrastrukturu
a dopravní
prostředky
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách;
Vyhláška MD č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu
určených technických zařízení a jejich konkretizace;
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád
drah;
Nařízení vlády č. 133/2005 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na provozní a
technickou propojenost evropského železničního systému.
Infrastruktura
– stavby a
konstrukce;
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh;
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
363
řídicí a
zabezpečovací
systémy a jiná
elektronická
zařízení
Prováděcí předpisy k zákonu č. 90/2016 Sb.;
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh;
Prováděcí předpisy k zákonu č. 90/2016 Sb.;
Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb;
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb.
Doprava a její
obsluha,
přeprava osob
a zboží.
Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád;
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících;
Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní
dopravu;
Nařízení vlády č. 63/2011 Sb. o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality
a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v
přepravě cestujících;
Nařízení vlády č. 295/2010 Sb., ze dne 20. října 2010 o stanovení požadavků a postupů pro
zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách;
Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravy;
Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při
provozování dráhy a drážní dopravy;
Vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob
provádějících | revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení;
Vyhláška č. 173/1995 Sb. dopravní řád drah,
Vyhláška č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci;
Vyhláška č. 209/2006 Sb., o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve
výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla.;
Vyhláška č. 376 /2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a
postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách;
Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu.
Přeprava
nebezpečných
věcí
Přeprava nebezpečných věcí (RID);
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení.
Pro posouzení shody mezi žádoucím stavem stanice metra, který reprezentuje normativ a
reálným stavem, který vyžaduje legislativa, byla použita metoda založená na kontrolním
seznamu [3, 24], který byl odvozen pro posuzování složitých systémů v práci [2]. Při
hodnocení je použita stupnice používaná v ČSN, tabulka 2 obsahuje její úpravu pro sledovaný
případ [11], tj. pro 14 pohrom a 8 základních činností.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
364
Tab. 2 – Příklad hodnotová stupnice pro posouzení úrovně shody.
Tab. 2 – Example of scale of values for judgement of level of harmony.
Úroveň shody legislativních
požadavků s normativem
Hodnoty v % Počet bodů pro vybraný vzorek
legislativních a normativních požadavků
Extrémně vysoká – 5 Více než 95 % Více než 530
Velmi vysoká – 4 70 - 95 % 392 – 530
Vysoká – 3 45 - 70 % 252 – 392
Střední – 2 25 – 45 % 140 – 252
Nízká – 1 5 – 25 % 28 – 140
Zanedbatelná – 0 Méně než 5 % Méně než 28
4 VÝSLEDKY POSOUZENÍ ÚROVNĚ SHODY MEZI ŽÁDOUCÍM A
PRÁVNĚ POŽADOVANÝM STAVEM
Pro stanici metra zvažujeme, že žádoucí stav představuje model bezpečné stanice metra
zpracovaný na základě integrální bezpečnosti [11]. Právně požadovaný stav je dán reálným
současným stavem. Výsledky aplikace kontrolního seznamu, vymezeného v předchozím
odstavci, jsou v tabulce 3.
Tab. 3 – Výsledek vyhodnocení shody žádoucího a právně vyžadovaného stavu modelové
stanice metra; (0 – zanedbatelná shoda, 1 – nízká shoda, 2 – střední shoda,
3 – vysoká shoda, 4 – velmi vysoká shoda, 5 – extrémně vysoká shoda).
Tab. 3 – Result of judgement of harmony level between situation required and situation
defined by legislation at the metro station ; (0 –minor harmony, 1 – low harmony, 2 –
medium harmony, 3 – high harmony, 4 very high harmony, 5 –extremely high harmony).
Kritická pohroma Jsou zajištěna ochranná opatření
a činnosti pro
Jsou
zajištěny
ochranné
postupy
pro
špatnou
odezvu?
Jsou
zajištěny
ochranné
postupy
pro
špatné
řízení
provozu?
Jsou
zajištěny
ochranné
postupy
pro
aplikaci
špatných
předpisů?
zaměstnancealidi
vokolípřítomnévobjektu
provoztechnologie
životníprostředívokolí
lidivokolíobjektu
obnovuprovozudo14dní
1 Povodeň 3 3 3 3 3 3 4 3
2 Ztekucení podloží 3 2 2 3 3 2 3 2
3 Epidemie 2 3 0 0 3 2 3 2
4 Pandemie 2 3 0 0 3 2 3 2
5 Teroristický útok 3 1 0 1 0 2 3 2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
365
6 Útok za použití
CBRNE zbraní
1 0 0 1 0 2 3 2
7 Ozbrojený konflikt 3 1 0 1 0 2 3 2
8 Válka 3 3 3 1 0 2 3 2
9 Havárie při dopravě 3 3 3 3 3 3 4 3
10 Selhání technologií 3 3 3 1 3 3 4 3
11 Porušení stability
podloží vlivem vibrací
3 3 2 2 3 2 3 2
12 Organizační havárie 1 0 0 1 0 2 3 2
13 Selhání toků energií 3 3 3 1 1 3 4 3
14 Selhání toků
informací
2 1 1 1 1 2 3 2
Mezisoučet 35/70 29/70 20/70 19/70 23/70 32/70 46/70 32/70
Celkový součet bodů v tabulce 3 je 236, což dle stupnice v tabulce 2 znamená, že úroveň
sledované shody je střední. Z tabulky 3 je patrné, že legislativou nejméně zajištěná je
ochrana lidí v okolí objektu, tj. drážního systému, při výskytu kritické pohromy. Je to
způsobeno skutečností, že technické drážní předpisy se nezabývají ochranou lidí.
5 ZÁVĚR
Již dílčí porovnání reálného stavu s normativy v pracích [11, 13] ukazovala na mnoho slabých
míst a zanedbání, kterými jsou:
• není řádně zavedené vrcholové řízení, které by zahrnovalo veškerá možná ohrožení
relevantní pro danou lokalitu, tj. dle přístupů All-Hazard-Approach, které by zvažovalo
integrální rizika (v místě, návrhu/designu, stavbách, konstrukcích, komponentách,
zařízeních a systémů),
• chybí mezioborová komunikace a vazba mezi různými vrstvami řízení bezpečnosti,
• požadavky na bezpečnost nejsou řešeny komplexně ve všech odvětvích; nemusí být
identifikována všechna prioritní (závažná) rizika,
• v mnoha oblastech se nezvažuje možnost lidských selhání; koncept All-Hazard-Approach
chybí ve všech vrstvách řízení bezpečnosti,
• příčiny poruch kritických prvků vychází také ze vzájemné provázanosti systémů
(interdependencí), které jsou v mnoha případech opomíjeny,
• absence konceptu Defence-In-Depth pro kritické objekty, tj. systémy řízení bezpečnosti ve
3 až 5 úrovních dle závažnosti provozních podmínek a dle kritičnosti řešeného objektu,
• přístup k bezpečnosti a zabezpečení je v české i evropské legislativě pojat odděleně a
neřeší vzájemné závislosti, které mohou ovlivnit integrální bezpečnost; vztahy mezi
bezpečností a zabezpečením nejsou průběžně analyzované,
• drážní předpisy a normy řeší zabezpečení pouze v některých oblastech drážního systému,
• neuvažují se vazby a toky za hranicemi systému,
• neřeší se vazby a toky za hranicemi řešeného systému.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
366
Z hlediska systémů řízení TQM v organizacích byly v práci [9] identifikované následující
organizační zranitelnosti:
• špatně provedená procesní analýza, špatně nastavené procesy a pracovní instrukce
nerespektující moderní přístupy řízení bezpečnosti,
• nedostatečná organizace, neflexibilní organizační struktura,
• neznalosti požadavků z vyšších vrstev řízení bezpečnosti nebo jejich nepochopení,
• nedostatečná mezioborová komunikace, nejednotnost v terminologii řízení bezpečnosti,
• nedostatečný monitoring, matoucí informace o zdrojích rizik systému směrem k vyšším
vrstvám řízení a naopak,
• nedostatečné vazby mezi procesy a rolemi v projektu,
• vzájemné závislosti jednotlivých rolí,
• nedostatečnost kompetencí v dané roli, nejasná definice rolí a jejich odpovědnosti,
nedostatečné vzdělání, školení a trénink.
Současná legislativa požaduje rozsáhlou množinu technických i organizačních opatření pro
zmírnění známých slabin systému, zejména pokud se jedná o řízení provozu za normálních
podmínek, případně při výskytu známých dopravních mimořádností, tzn. dle přístupu
Defence-In-Depth provoz při odchylkách nebo v abnormálních podmínkách. Jestliže okolní
podmínky přesáhnou očekávanou a známou mez, například při kritických pohromách,
legislativní požadavky a tím i organizační schopnosti podniků začínají selhávat.
Výše uvedené výsledky, tabulka 3, ukazují, že ani legislativa nevyžaduje všechna opatření a
činnosti, které jsou potřebné pro bezpečnou stanici metra. Shoda má střední úroveň. To
znamená velký prostor pro zlepšování legislativy i reálného stavu.
6 LITERATURA
[1] PROCHÁZKOVÁ, D. Základy řízení bezpečnosti kritické infrastruktury. Praha: ČVUT
2013, 223s. ISBN 978-80-01-05245-7.
[2] PROCHÁZKOVÁ, D. Safety of complex technological facilities.. Lambert Academic
Publishing, Saarbruecken 2015, 244s. ISBN 978-3-659-74632-1.
[3] PROCHÁZKOVÁ, D. Analýza a řízení rizik. Praha: ČVUT 2011, 405s. ISBN 978-80-
01-04841-2.
[4] PROCHÁZKOVÁ, D. Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. Praha: ČVUT,
2011, 483s. ISBN 978-80-01-04844-3.
[5] United Nations Development Programme, Human Development Reports www.un.org
[online], 1994 [cit 2016-09-29], Dostupné z: <http://hdr.undp.org/>.
[6] KERTIS, T. Porovnání přístupů pro řízení bezpečnosti v dopravě. In: Rizika
podnikových a územních procesů a poznatky pro krizové řízení. Praha: ČVUT 2016. s.
34-59. ISBN 978-80-01-06033-9.
[7] FEMA. Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. Washington [online],
1996 [cit 2016-09-29], Dostupné z: <https://www.fema.gov/pdf/plan/slg101.pdf>.
[8] ZAIRI, M. Total Quality Management for Engineers. Cambridge: Woodhead Publishing
Ltd, 1991, 192 s. ISBN 9781845698911.
[9] KERTIS, T. Introduction of modern approaches of ensuring safety into business
processes in railway industry. In: Selected risks of business processes. Praha: ČVUT
2015. pp. 26-38. ISBN 978-80-01-05831-2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
367
[10]GLENDON, I.A et al. Human Safety and Risk Management. Boca Raton: CRC Press
2006. ISBN 0-8493-3090-4.
[11]KERTIS, T.: Bezpečnostní plán vybrané stanice pražského metra. Diplomová práce,
Praha: ČVUT 2015.
[12]KERTIS, T. PROCHÁZKOVÁ, D. Posouzení kritičnosti plánu řízení rizik pro metro. In:
Rizika podnikových a územních procesů a poznatky pro krizové řízení. Praha: ČVUT
2016. s. 60-75. ISBN: 978-80-01-06033-9.
[13]KERTIS, T., PROCHÁZKOVÁ, D. Reduce of criticality of critical infrastructure
facilities in the railway domain. In: Smart Cities Symposium Prague 2015. pp. 1-4. DOI
10.1109/SCSP.2015.7181565.
[14]EU. Directive 2002/49/EC of the European Parliament and of the Council of 25 June
2002 relating to the assessment and management of environmental noise - Declaration by
the Commission in the Conciliation Committee on the Directive relating to the
assessment and management of environmental noise. Brussels: EC, 2002.
[15]EU. Regulation 402/2013 on the CSM for Risk Assessment and Rrepealing. Regulation
352/2009. EC, 2013.
[16]Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 376/2006 Sb. o systému bezpečnosti provozování
dráhy a železniční dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách.
Dostupné z: <https://www. zakonyprolidi.cz/cs/2006-376>.
[17]UNIFE: IRIS Rev. 02.1. International Railway Industry Standard. Belgie: UNIFE, 2012.
Dostupné z: <http://www.iris-rail.org/>.
[18]ČSN EN ISO 9001:2009 (01 0321). Systémy managementu kvality – Požadavky. Praha:
ÚNMZ 2009.
[19]ČSN EN 50126-1 (333502). Drážní zařízení - Stanovení a prokázání bezporuchovosti,
pohotovosti, udržovatelnosti a bezpečnosti (RAMS): Část 1: Základní požadavky a
generický proces. Praha: ČNI, 2001.
[20]ČSN EN 50129 (34 2680). Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a
systémy zpracování dat – Software pro drážní řídicí a ochranné systémy. Praha: ÚNMZ,
2012.
[21]ČSN EN 50128 (342680). Drážní zařízení - Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy
zpracování dat - Software pro drážní řídicí a ochranné systémy. Praha: ČNI, 2002.
[22]ČSN EN 61508-1 ed. 2 (180301). Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/
programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 1:
Všeobecné požadavky. Praha: ÚNMZ, 2005.
[23]Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah.
[24]PROCHÁZKOVÁ, D. Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ČVUT, Praha
2011, 369s. ISBN: 978-80-01-04842-9.
JUDGEMENT OF CONFORMITY LEVEL OF LEGISLATION WITH THE
NORMATIVE FOR ENSURING THE SAFETY OF RAILWAY SYSTEMS FROM
THE PERSPECTIVE OF INTEGRAL SAFETY
Tomáš Kertis1)
, Dana Procházková2)
ABSTRACT:
The work relies on the concept of integral safety. Integral safety is an instrument for ensuring
the human security, covers more of engineering domains, such as reliability, functional safety,
security of cyber-physical systems, technical and physical security, surveillance, work safety,
safe place, human security, etc. It specifies the marginal spots of railway systems on the basis
of the critical reviews of model drawn up on the basis of concept under account. By
comparison with the real situation it reveals the critical spots, which are not codified by the
existing legislation, and evaluates the criticality of this state.
KEYWORDS:
human security, integral safety, railway systems, critical spots, items not codified by
legislation
1 INTRODUCTION
The railway system including the trans-European transport network corridors and also the
local specific rails creates the complex transportation infrastructure. In many cases it goes on
the critical infrastructure, because the railway system ensures the state basic functions for
human survival in the territory, state and may be also on the continent level at critical
conditions. The elements of critical infrastructure, therefore, need the special attention, study
and approaches for increasing their resilience, i.e. it is necessary to ensure their robustness,
durability and adaptability with regard to the origin of non-acceptable events. In other words,
it means to secure the systems under consideration in which the individual elements are
located.
Individual elements shall also to have inherent safety so that they and their surrounding (i.e.
public assets in their vicinity) might not be endangered by their imperfection and failure.
Certain level of safety shall be also provided the less important local elements of systems with
less importance, the location and nature of which can cause at their failure the significant
problems to the whole system, and at huge failures they could cause the losses on public
assets (including the human lives and health) in immediate or far off surrounding [1].
By introducing the new technologies which are not well verified in practice, and by increasing
the system interdependences caused by interface of cyber, material, energetic, economic,
social etc. technologies, the systems are becoming more complex. It is the fact that the
complexity influences the system safety, because it leads to increasing number of possible
systems’ conditions, and also to the origin of non-assessable emergent phenomena, i.e.
phenomena which occur at certain conditions suddenly and unpredictably [2].
1)
Tomáš Kertis, Ing., ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Konviktská 20, 110 00 Praha 1, Česká republika, 224 355
027, kertitom@fd.cvut.cz
2
) Dana Procházková, doc. RNDr., DrSc., ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Konviktská 20, 110 00 Praha 1,
Česká republika, 224 355 027, prochazkova@fd.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
369
The present work leans on outcomes of previous works and it contains the results of
comparison of model railway system, i.e. normative system that was built on the integral
safety concept with the real state, which is established by railway legislation; particularly we
consider conditions at the metro station.
2 INTEGRAL SAFETY AND SYSTEM OF SYSTEMS SAFETY
The human system needs new systems for its development, and therefore, the main task of
safety engineering is to keep the certain rate of safety and sustainable development, in order
that the human security and development might be ensured also for the next generations. For
that reason, it is necessary to pay attention to the present and new infrastructures, including
the transport infrastructure, and also specifically to the railway infrastructure [1,2]. The
present trends in disciplines dealing with the safety and risks are focused on the complex
systems safety (especially the systems of systems safety) [1,2]. The railway system has the
system of systems type; and therefore, in practice it is necessary to apply new recent
knowledge about this system type safety in railway domain.
Requirements on safety management at the level of operators of both, the enterprises and the
infrastructure are often in conflict with their primary aims in the short and middle terms, by
which there are the high profits. With respect to the long term development, which also
includes the competitiveness in time, the risk management systems are introducing, and they
are oriented on the prevention of losses of profits. It is, therefore, necessary that the state
needs to enforce the loss prevention at public assets (human lives and health, property,
environment, welfare, infrastructures etc.) [3]. From this reason it is introduced into practice
the legislation, which obligates to consider certain risks and appropriate coping with these
risks.
In the Czech Republic Code there are for ensuring the human security and development both,
the general legal rules and the specific legal rules. The specific legal rules in the considered
area involve the legal measures, in which there are established targets, criteria and methods
for ensuring the certain rate of safety in the rail domain, i.e. demands on robustness, security
and safety of selected elements of railway infrastructure. This Czech legislation ensures both,
the considering the Czech specifics and the implementation of international agreements and
directives of international organizations (e.g. EU, UN etc.), because the railway ensures a
connection with the world.
The integral safety is in accordance with the current knowledge a tool for ensuring the
human security [4]. The human security as base of all human lives is necessary to protect the
public assets by such way that enriches the humans on freedom and self-realization [5,6]. The
integral safety management involves the further engineering domains, such as the reliability
management, the functional safety management, the security management of cyber-physical
systems, the management of technical and physical protection, the guard management, the
health and safety management, etc. The integral safety deals with the safety of more varied
assets, which: interact together; are mutually interconnected by different types of linkages and
flows, and by this way they create the hierarchic interconnected systems, which are moreover
interconnected with surrounding. From this reason, it is necessary to consider the integral risk
for ensuring the safety of such systems [1,2]. The integral safety concept also considers the
occurrence of all possible sources of hazards, which can affect the entity under consideration,
it is known as the All-Hazard-Approach [4,7].
The integral safety improving is based on the process and project management principles, the
target of which is the continuous improving the quality, i.e. the building-up or at least
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
370
preservation of certain rate of system safety at the dynamically changing conditions of real
world (surrounding physical conditions, linkages with next systems, change of culture and
manner of persons or groups of people etc.). In the Middle Europe conditions, the project
management of Total Quality Management (TQM) type is used for reaching the mentioned
aims [6,8]. The ISO standards (such as 9000, 1400) have been created for the TQM
successfulness. The TQM approach lies on the requirement that in the process of quality
improvement, i.e. in the process of increasing the integral safety, there are participated all
employees, from ordinary ones up to top management. The TQM involves also the principles
and the attitudes for management of soft socio-technical systems, with simple idealized
targets, so these might be understandable to the personal, respectively, also to the citizens in
the considered area [6]. From the view of safety, the TQM introduces the Total Safety
Systems (TSS), which have three basic elements [6]:
1. Safety of workplace (plant layout; environmental control – noise and other emissions;
emergency procedures; firefighting arrangements; first aid facilities; lighting, restroom
and other facilities).
2. Safety of processes (physical guarding; electro-mechanical emergency stops; fail-safe
systems; perimeter fencing).
3. Safety of human resources (safety training, personal protective equipment,
supervision, medical checks).
The set of requirements in the TQM and the TSS significantly exceeds the Europe and
national legislation requirements. Main prerequisite for improving the safety it is the risk
reduction based on introducing the proactive programme with the continual measuring and
elimination of co-called near-misses. The near-misses are the observed events, which finished
without losses owing to certain random conditions, i.e. either the operator intervention or the
fortunate coincidence of conditions (without them it leads to an incident or an accident)
[1,6,8].
The safety management systems are the systems of process and project management based on
the mentioned TQM principles. The safety management systems are possible to divide into
three categories [3,6]:
• vertical one – problem solution level: political; strategic; tactical; operative; and technical,
• horizontal one - problem solution domain: mode of transport; type of infrastructure; nature
of the system under consideration; other domains,
• conditions of operation - criticality level: normal conditions (concentration to prevention);
abnormal conditions (vigilance, readiness); critical conditions (response and recovery).
So the safety management system might be effective it shall be introduced in all mentioned
levels and domains. For illustration we give an example of safety management system that
considers three levels of criticality of entity that is affected by disaster with different size. In
the model on Figure 1 it is shown the top level management on strategic level that on the
outcomes from the risk management process establishes the requirements and criteria for the
safety management on lower levels, i.e. in selected critical entities and areas. On the entity
level there are applied the safety management systems on the basis of knowledge from lower
levels of problem solution, i.e. there are established the plans for management of safety with
measures, which are implemented within appropriate level of safety management system in
the Defence-In-Depth approach [2]. It is also shown the feedback to the top management in
the form of monitoring and continual assessment and improving, for which it is necessary
inter sectoral communication through various fields [6,9].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
371
Present trends in the area of safety science and risk engineering are based on the above
mentioned principles, namely with considering the system complexity that follows from the
nature, properties and uncertainties of socio-technical and cyber-physical systems [4,6,9,10].
Fig. 1 – General model of management of safety of facilities of critical infrastructure [6,9].
3 DATA AND METHODS FOR ASSESSMENT OF CONFORMITY
LEVEL
For the purpose of present work that is focused on important part of railway system, i.e. the
metro station, the data set contains:
• the parameters of normative entity, i.e. the model of railway system (metro station) based
on the integral safety concept and principles mentioned above,
• the parameters of real conditions in the railway area (metro station) that are established by
the Czech legislation that also integrates the European directives and requirements of
European standards [11].
For the metro station we consider the constructions, technologies, functions, personal,
passengers, linkages and flows among them, and also people and property in the metro
station surrounding [11,12].
The method used for obtaining the results is based on the application of check list that was
derived in the work [2] for assessment of complex systems. The scale declared in the CSN
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
372
standards (i.e. Czech national standards) has been used for the check list evaluation. Table 1
involves the scale modified for the considered case [11], i.e. for 14 disasters and 8 common
activities.
Tab. 1 – Example of scale of values for judgement of level of harmony.
Rate of conformity of legal
demands with the normative
demands
Values represented in % Number of points for selected sample
Extremely high – 5 More than 95 % More then 530
Very high – 4 70 - 95 % 392 – 530
High – 3 45 - 70 % 252 – 392
Middle – 2 25 – 45 % 140 – 252
Low – 1 5 – 25 % 28 – 140
Negligible – 0 Less than 5 % Less than 28
4 RESULTS OF ASSESSMENT OF CONFORMITY RATE BETWEEN
DEMANDED STATE AND STATE REQUIRED BY LEGISLATION
In the case of model metro station, we assume that the demanded state represents the model of
safe metro station that is processed on the basis of integral safety [11]. Legally demanded
state is represented by the real present state. The results following from the application of
check list (defined in foregoing paragraph) are shown in Table 2.
Total sum of points in Table 2 is 236, which according to Table 1 means that the conformity
rate has middle value. From Table 2 it follows that by legislation it is the least ensured the
protection of staff and people in the surrounding of metro station at occurrence of critical
disasters. The critical disaster is the disaster with the size higher than the design disaster size
which was considered at the metro station building [1,2]; and at its origin there are necessary
higher preventive measures and higher level of response measures. The present defect is also
caused by the fact that the technical rail guidelines do not include directly the human
protection and ordinary legal rules are too general, i.e. they do not include the metro station
conditions.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
373
Tab. 2 – Result of judgement of conformity level between situation required and situation
defined by legislation at the metro station ; (0 – no conformity, 1 – low conformity, 2 –
medium conformity, 3 – high conformity, 4 very high conformity, 5 –extremely high
conformity).
Critical disaster Are protection measures and activities
guaranteed for
Are
protection
procedures
ensured
for case of
incorrect
response?
Are
protection
procedures
ensured
for case of
incorrect
operation
control?
Are
protection
procedures
ensured for
case of
incorrect
application
of
guidelines?
Staffandpeople
presentedintheobject
operationoftechnologies
Environmentin
surrounding
Peopleinsurroundingof
object
Recoveryin14days
1 Flood 3 3 3 3 3 3 4 3
2 Liquefaction of
ground
3 2 2 3 3 2 3 2
3 Epidemic 2 3 0 0 3 2 3 2
4 Pandemic 2 3 0 0 3 2 3 2
5 Terrorist attack 3 1 0 1 0 2 3 2
6 Attack with CBRNE 1 0 0 1 0 2 3 2
7 Armed conflict 3 1 0 1 0 2 3 2
8 War 3 3 3 1 0 2 3 2
9 Traffic accident 3 3 3 3 3 3 4 3
10 Technological failure 3 3 3 1 3 3 4 3
11 Violation of ground
stability due to vibration
3 3 2 2 3 2 3 2
12 Organizational
accident
1 0 0 1 0 2 3 2
13 Failure of energy
flows
3 3 3 1 1 3 4 3
14 Failure of
information flows
2 1 1 1 1 2 3 2
Subtotal 35/70 29/70 20/70 19/70 23/70 32/70 46/70 32/70
5 CONCLUSION
Present legislation requires the large set of technical and organizational measures for
mitigation of known systems’ weaknesses, primarily when it goes on the operation control at
normal conditions, perhaps at origin of known traffic emergences. i.e. operation at operation
deviation or abnormal conditions in accordance with the Defence-In-Depth approach. If the
vicinity conditions exceed expected and known threshold (e.g. at the origin of critical
disasters), the legal requirements, and also organizational capabilities of enterprise start to
fail. In this case it is possible only to rely on crisis legislation.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
374
Above mentioned results, Table 2, show that present legislation does not require all measures
and activities, which are necessary for ensuring the safe metro station according to the present
level of knowledge. The conformity rate has the middle value, and it means that there is a
large space for improving the legislation and real state.
6 REFERENCES
[1] PROCHÁZKOVÁ, D. Základy řízení bezpečnosti kritické infrastruktury. Praha: ČVUT
2013, 223 s. ISBN 978-80-01-05245-7.
[2] PROCHÁZKOVÁ, D. Safety of complex technological facilities. Lambert Academic
Publishing, Saarbruecken 2015, 244 p. ISBN: 978-3-659-74632-1.
[3] PROCHÁZKOVÁ, D. Analýza a řízení rizik. Praha: ČVUT 2011, 405 s. ISBN 978-80-
01-04841-2.
[4] PROCHÁZKOVÁ, D. Strategické řízení bezpečnosti území a organizace.Praha: ČVUT
2011, 483s. ISBN 978-80-01-04844-3.
[5] United Nations Development Programme, Human Development Reports www.un.org
[online], 1994 [cit 2016-09-29]. Dostupné z: <http://hdr.undp.org/>.
[6] KERTIS, T. Porovnání přístupů pro řízení bezpečnosti v dopravě. In: Rizika podnikových
a územních procesů a poznatky pro krizové řízení. Praha: ČVUT 2016. s. 34-59. ISBN
978-80-01-06033-9.
[7] FEMA. Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. Washington [online],
1996 [cit 2016-09-29], Dostupné z: <https://www.fema.gov/pdf/plan/slg101.pdf>.
[8] ZAIRI, M. Total Quality Management for Engineers. Cambridge: Woodhead Publishing
Ltd, 1991, 192 p. ISBN 9781845698911.
[9] KERTIS, T. Introduction of modern approaches of ensuring safety into business
processes in railway industry. In: Selected risks of business processes. Praha: ČVUT
2015, pp. 26-38. ISBN 978-80-01-05831-2.
[10]GLENDON, I.A et al. Human Safety and Risk Management. ISBN 0-8493-3090-4. Boca
Raton: CRC Press 2006.
[11]KERTIS, T. Bezpečnostní plán vybrané stanice pražského metra. Diplomová práce,
Praha: ČVUT 2015.
[12]KERTIS, T. PROCHÁZKOVÁ, D. Posouzení kritičnosti plánu řízení rizik pro metro. In:
Rizika podnikových a územních procesů a poznatky pro krizové řízení. Praha: ČVUT
2016. s. 60-75. ISBN: 978-80-01-06033-9.
[13]KERTIS, T., PROCHÁZKOVÁ, D. Reduce of criticality of critical infrastructure
facilities in the railway domain. In: Smart Cities Symposium Prague 2015. pp. 1-4. ISBN
978-80-01-05742-1
[14]PROCHÁZKOVÁ, D. Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. Praha:
ČVUT 2011, 369s. ISBN 978-80-01-04842-9.
EVALUATION METHODOLOGIES FOR FORENSIC REPORTS ON FLOOD
DAMAGE
Ahmed Khaddour1)
ABSTRACT
One of the most relevant current discussions in floods is the appropriate methodology for
forensic reports on flood damage. Floods are natural disasters that have affected human lives
since time immemorial. Nature has shown little regard for humanity’s unwise occupancy of
flood-prone regions and this has been clearly shown to us by sporadic flooding that causes
large-scale destruction of people’s property and takes numerous lives. Following a flood
event, questions arise regarding the origin and range of structural corruption and damage to
construction. Often, the engineer’s role is two-fold. First, he/she may need to serve as a
forensic engineer to evaluate the derivation of reported damage to a structure. Then, forensic
experts will likely be required to calibrate the scale of the damage and provide a repair
assessment for the structure. As a forensic expert or forensic engineer, forensic expert
interrogation and inquisition should designate the cause of the divergent reported
illustrations of damage. When the effect of flood damage is hazardous, the reasons for
damage must be made clear.
KEYWORDS:
forensic reports, flood warning, damage, precipitation, rainfall.
1 INTRODUCTION
Flood is a temporary covering of land by water as a result of surface waters escaping from
their normal confines or as a result of heavy precipitation. Flood disasters are the result of
interactions between hydrological floods and societal systems (Madsen, Lawrence, Lang,
Martinkova, & Kjeldsen, 2014). A number of studies have found that climate change is
expected to result in sea-level rise and to induce more extreme weather events, causing
modifications in the frequency, severity and duration of hydro-meteorological hazards
(Elhefny, Gyulakhmedov, El-Hefnawi, Gad, & Kuliyev, 2012).
In the Czech Republic, floods represent the biggest direct hazard in the field of natural
disasters and they are causes for serious crisis situations during which vast material damages
as well as fatalities to inhabitants in affected areas arise. During flood episodes in 1997, 1998,
2000, 2002 and 2006, the total number of 103 inhabitants died, total material damages
attained to nearly 5 milliard euros (Říha, 2009). Virtually after each flood event, especially in
case of injury and fatalities to inhabitants as well as at occurrence of considerable material
and ecological damages, the investigation of reasons is being undertaken and a possible flood
damage infliction is being found out (Říha, 2009)
In Europe, for example, floods occur each year several times. Flood damages and loss of
lives are mitigated through flood risk management. This includes the design of structural
protection measures such as dikes and dams; the plan- ning of a flood resilient environment;
and flood disaster management (De Groot, 2012). Changes in extreme precipitation and flood
statistics has become a very active research area, and numerous studies have been published
in recent years that analyse trends in historical time series of extreme precipitation and flood
1)
Khaddour, Ahmed, Ph.D. – Institute of Forensic Engineering, Czech Republic, Brno 612 00, Purkyňova
464/118, Telepone: 00420 774 314 369, E-mail: khaddour@seznam.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
376
discharge. Investigation of possible climate change is a primary driver for these studies
(Cunderlik & Burn, 2002). With respect to changes under a future climate, climate modelling
studies have shown that an increase in heavy precipitation is likely in most parts of the world
in the 21st century. Decision- makers are asked to increase their efforts in the implementation
of early adaptation measures and disaster management plans to recover from climate-related
disasters and to deal with the impacts from present and future climate variability (Schlaffer,
Matgen, Hollaus, & Wagner, 2015).
Over time since the prehistoric, interactions with floods have undergone evolutionary
transitions including aversion to flood risk, flood defence and flood risk management, each
serving as a mindset or a paradigm. Understanding the performance of hydrological models is
important for a number of reasons. From a practical perspective, it is essential to know how
well streamflow and flood forecasts will perform. Annual and seasonal maximum daily
discharge time series for stations in central Europe (Germany, Switzerland, Czech Republic,
and Slovakia) are used to examine flood frequency from a regional perspective (Siou,
Johannet, Borrell, & Pistre, 2011).
Flood frequency data for different durations of floods are required in many practical
hydrologic applications. The estimation of flood frequency as an integrated func- tion of
return period and flood duration can be accomplished by flood-duration-frequency modeling
(Kjeldsen et al., 2014). The traditional approaches to the estimation of flood frequency for
dam safety assessments rely either on the definition of an extreme design storm or ‘probable
maximum precipitation as an input to rainfall-runoff model, or on the estimation of a series of
flood peak magnitudes fitted to a suitable distribution function. Flood forecasting may be
improved by coupling atmospheric and hydrological models. To investigate the current
potential of such an approach in complex mountain watersheds. Recent floods have focused
attention on the role that flood plain development plays in increasing flood hazards
(Vorogushyn, Lindenschmidt, Kreibich, Apel, & Merz, 2012).
2 FLOOD FORCASTING
Flood forecasting is the use of real-time precipitation and streamflow data in rainfallrunoff
and streamflow routing models to forecast flow rates and water levels for periods
ranging from a few hours to days ahead, depending on the size of the watershed or river
basin. Flood forecasting can also make use of forecasts of precipitation in an attempt to
extend the lead-time available (Bell, Kay, Jones, Moore, & Reynard, 2009).
Sophisticated flood forecasting systems will also account for the effects of:
• snowmelt;
• flood plains and washlands;
• flood defences, including control-gates etc.;
• tidal effects near the sea, and sea-surges.
To accomplish this, the range of models required needs to include appropriate snowmelt
models, and the types of streamflow models that work well for simple applications need the
addition of hydrodynamic models(Gaume, Livet, Desbordes, & Villeneuve, 2004).
Flood forecasting is an important component of flood warning, where the distinction between
the two is that the outcome of flood forecasting is a set of forecast time-profiles of channel
flows or river levels at various locations, while "flood warning" is the task of making use of
these forecasts to make decisions about whether warnings of floods should be issued to the
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
377
general public or whether previous warnings should be rescinded or retracted (Kay, Crooks,
Pall, & Stone, 2011).
The worldwide impact of flooding cannot be overestimated. The United Nations Educational,
Scientific and Cultural Organization (UNESCO) World Water Assessment Programme
provides a clear statement of the problem. Figure 1, shows the significance of flooding in the
context of all water-based natural hazards.
Fig. 1. – The significance of flooding in the context of all water-based natural hazards.
(UNESCO) World Water Assessment Programme
3 FLOOD WARNINGS AND REDUCING EFFECTS OF FLOOD
Flood warnings, it can be argued, are the most fundamental mechanism for flood risk
managementsince even where structural flood defences are provided, residual risks remain.
Moreover, long established settlements are likely to remain in flood risk areas even if new
development is kept out of the flood plain. Importantly flood warnings can be instrumental in
preventing loss of life and injury in floods and this .public security. aspect provides a key
justification for developing flood warning systems. Warning systems also have the potential
to reduce flood damages and economic losses (Gaume et al., 2004).
Their economic evaluation and justification can be based on the damages they save and the
other economic losses that they prevent. Yet despite the high priority accorded to flood
warning in flood risk management by governments, there is a lack of sound data on the
benefits (and costs) of these systems (Kay et al., 2011).
More generally a flood risk management strategy which uses flood warnings, either solely or
in conjunction with other management options, can contribute to making the occupation of
floodplains and coastal flood risk zones more sustainable over time (www.metoffice.gov.uk).
Flood
50%
Drought
11%
Water-related
epidemics
28%
Famine
2%
Landslide and
evalanche
9%
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
378
4 FLOOD WARNING CODES
The flood warning service has three types of warnings that will help you prepare for flooding
and take action (www.metoffice.gov.uk).
Tab. 1. Types of flood warnings (www.metoffice.gov.uk).
FLOOD ALERT
Indicates that flooding is possible and that people should make simple
preparations and remain vigilant, check that domestic flood gates are ready
to be put in place, move small valuable items upstairs, check travel plans
and remain vigilant.
What it means?
Flooding is possible. Be prepared.
When it's used?
Two hours to two days in advance of flooding.
What to do?
• Be prepared to act on your flood plan.
• Prepare a flood kit of essential items.
• Monitor local water levels and the flood forecast on our website.
FLOOD WARNING
Indicates that flooding of homes is expected and people should take specific
actions as move/raise belonging, put in place flood board, muve to places of
safty.
What it means?
Flooding is expected. Immediate action required.
When it's used?
Half an hour to one day in advance of flooding.
What to do?
• Move family, pets and valuables to a safe place.
• Turn off gas, electricity and water supplies if safe to do so.
• Put flood protection equipment in place.
SEVERE FLOOD
WARNING
To be used in extreme circumstances to tell people that flooding will/is
posing a significant risk to life or significant disruption to communities
which could also causes risk to life.
What it means?
Severe flooding. Danger to life.
When it's used?
When flooding poses a significant threat to life.
What to do?
• Stay in a safe place with a means of escape.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
379
• Be ready should you need to evacuate from your home.
• Co-operate with the emergency services.
• Call 999 if you are in immediate danger.
Flood warning systems are one part of a larger system often termed .flood forecasting,
warning and response.. The performance of flood warnings depends greatly upon floods being
detected and subsequently forecast with an acceptable degree of accuracy, reliability and
timeliness, and warnings systems may under-perform, or indeed fail, if flood detection and/or
flood forecasting is flawed in some way. The warning process may also under-perform in a
variety of ways. For example, warning messages may be inadequately constructed and/or
inadequately communicated to those who require them (Marchi, Borga, Preciso, & Gaume,
2010).
Tab. 2 Uncertainties in provided N-year flood discharges (Říha, 2009)
Hydrological data
Class
I II III IV
The standard error in [%]
Long-term average discharge (Qa) 8 12 20 30
M-daily flows (Q30d to Q300d) 10 15 25 40
M-daily flows (Q330d to Q364d) 20 30 45 60
N-year flows (Q1 to Q10) 10 20 30 40
N-year flows (Q20 to Q100) 15 30 40 60
The task of the forensic expert in this case is to analyze the documents and take into account
when evaluating the data that emerged from the analysis most favorably (Říha, 2009) see
Table 2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
380
Fig. 2. – The Storm Hydrograph (Granato, 2012)
Hydrograph is a graphical plot of discharge (Q) of a river at a given location over time. it is
the output or total response of a basin as Fig. 2. The peak rainfall is the time of highest
rainfall. The peak discharge (the time when the river reaches its highest flow) is later because
it takes time for the water to find its way to the river (lag time) . The normal (base) flow of the
river starts to rise (rising limb) when run-off, ground and soil water reaches the river. Rock
type, vegetation, slope and situation affect the steepness of this limb. The falling limb shows
that water is still reaching the river but in decreasing amounts. The run-off/discharge of the
river is measured in cumecs - this stands for cubic metres per second. Precipitation is
measured in mm (Granato, 2012).
5 FLOOD DAMAGES
It is, of course, essential to consider all known flood damage categories in flood risk analysis
and flood damage evaluation. It is therefore necessary to specify the different flood damage
categories which need to be involved in the analysis. The term flood damage. refers to all
varieties of harm caused by flooding. It encompasses a wide range of harmful effects on
humans, their health and their belongings, on public infrastructure, cultural heritage,
ecological systems, industrial production and the competitive strength of the affected
economy (Négrel & Petelet-Giraud, 2005).
5.1 Direct, Indirect Damages
Direct flood damage covers all varieties of harm which relate to the immediate physical
contact of flood water to humans, property and the environment. This includes, for example,
damage to buildings, economic assets, loss of standing crops and livestock in agriculture, loss
of human life, immediate health impacts, and loss of ecological goods. Direct damages are
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
381
usually measured as damage to stock values. Indirect flood damages are damages caused by
disruption of physical and economic linkages of the economy (Petelet-Giraud & Negrel,
2007), and the extra costs of emergency and other actions taken to prevent flood damage and
other losses.
5.2 Tangible, Intangible Damages
damages, which can be easily specified in monetary terms, such as damages on assets, loss of
production etc. are called tangible damages. Casualties, health effects or damages to
ecological goods and to all kind of goods and services which are not traded in a market are far
more difficult to assess in monetary terms. As indicated above, there are a number of different
reasons why we should develop flood damage databases, and therefore a number of different
uses to which these databases may be put. To a certain extent these different purposes require
different sorts of data, or a different structure to the database, and this is something that needs
consideration when designing systems to produce such a damage database (Petrow & Merz,
2009).
Start building a flood damage database
The essential ingredients and decisions involved here are as follows (De Groot, 2012):
1. Values of the assets at risk,
2. The susceptibility of those assets to flood damage,
3. Key variables affecting the extent of damage, which are likely to vary in different
flooding circumstances,
4. The level of aggregation of the data required,
5. Some information as to flood probability, in order to convert event damages into
annual average damages.
6 GUIDELINE FOR PROFESSIONAL FORENSIC ENGINEERING
INVESTIGATIONS
There are a number of definitions of forensic engineering, but it can generally be defined as
the application of professional engineering principles and methodologies to the investigation
of failures and events, usually to determine causation. Normally, it involves the preparation of
a report of findings, which may form the basis for testimony in legal proceedings as an expert
witness. As per The National Academy of Forensic Engineers a forensic engineer may serve
as an engineering consultant to members of the legal profession and as an expert witness in
courts of law, arbitration proceedings and administrative adjudication proceedings (Schlaffer
et al., 2015).
Forensic engineering is a part of professional engineering practice that may cover all
disciplines of engineering. It is a specialized set of skills that can include multi-disciplinary
training in failure analysis, simulation, safety, accelerated life testing, statistical analysis, as
well as knowledge of the specific engineering field (Rogger et al., 2012).
The first priority is safety. The engineer should give consideration to:
• the apparent organization on site,
• the presence or absence of qualified or authorized personnel on site,
• the authority and responsibilities granted to the engineer by their client / employer,
• his or her assessment of hazards, and his or her assessment of their own ability given
the apparent conditions.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
382
The engineer is expected to act within his or her duty as a professional to cause the necessary
procedures and measures to be put in place to protect him or herself, isolate people from
hazards, manage hazards or eliminate hazards (Marchi et al., 2010).
7 PROFESSIONAL SERVICES TO BE PROVIDED FOR PREPARING
FORENSIC REPORT
The Forensic expert shall be appointed under the terms and conditions of the court of law,
police, or who officially asked a forensic report to provide professional consultancy services
to court as example. The main objective of this study is to identify quantify, and communicate
to decision-makers and other stakeholders the risk from flooding of land property and people.
The purpose is to provide sufficient information so that appropriate and effective planning
decisions can be made in terms of zoning of land for development approving applications for
proposed development, the provision of flood protection scheme or the installation of flood
warning scheme. The forensic report shall also consider potential social,environmental and
economic impacts of future urbanization which is likely to increase surface runoff over time
(Kay et al., 2011).
The main tasks to be addressed shall include but not limited to the following:
Data Acquisition
• Overview of the current state of the knowledge and identify the need for forensic
reports.
• Develop overarching data format and modeling standards;
• Acquire,organize and document best available data from various stakeholders and
agencies in regard to hydrologic data and where available stream gauge data,
topographic and cadastral survey data, historical flood information,environmental,
catchment topography, aerial photos, necessary groundwater and surface water
bathymetry (up to an extent where the boundary condition will be set), (Gaume et al.,
2004) land use and archaeological data etc.;
• It is the responsibility of the forensic expert to evaluate and identify any gaps,
inconsistencies and discrepancies for the exiting data and shall make proposals for the
rectification of these inconsistencies and discrepancies and the gaps to be filled;
• It is the responsibility of the forensic expert,if required, carry out additional
survey/studies to acquire any necessary data (Petelet-Giraud & Negrel, 2007);
• Detailed approach to the collection and assessment of data to be presented in the first
meeting with „court of law, police, the insurance company, etc.“ and to be included in
the Methodology Statement Report no more than two weeks after the meeting. The
forensic expert shall identify any required additional data, and add it as a part of the
Methodology Statement Report for the „court of law, police, the insurance company,
etc.“to approve; „court of law, police, the insurance company, etc.“, or any other
agencies shall reserve the copyright of any provided or collected data and the
forensic expert shall not use the said data for purposes other than what have been
mentioned in expert evidence documents (Sun, 2015).
Data analysis
• Watershed Analysis Mapping of existing and potential "flood plain" areas covering
the entire Country. Identification of catchment boundaries and drainage routes and
existing infrastructure. The plan should indicate the size of catchments or subcatchments
areas and low lying areas where the runoff collects (Sun, 2015);
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
383
• Prepare a Digital Terrain Model (DTM),using Digital Topographic Database with
detailed ground survey of structures. The results of the data collection and the DTM
shall be organized and stored in a Geographic Information Systems (GIS).The expert
shall, at as early a stage as possible, submit all (DTM) data and plans to the Project
Coordinator to enable verification and approval by „court of law, police, the insurance
company, etc;
• Identify the potential for development of secondary flood plain areas. Confirm if these
areas are critical for storage-attenuation or if partial or complete urbanization is
feasible;
• Investigate tidal surge,storm surge levels, combined tide and storm surge, effects of
climate change, design ocean water level to establish appropriate for flood assessment;
• Combined with urban development plans or strategies, indicate the potential risk and
magnitude of flood problems and develop strategy to limit the impacts of existing
flooding problems to acceptable levels (Vorogushyn et al., 2012);
• Preserve, and enhance where possible, the natural function of the floodplain to convey
flood waters and/or sustain flood dependent ecosystems through the use of building
codes etc.(Sun, 2015).
8 HYDROLOGICAL MODELLING
The hydrology of arid and semi-arid areas is very different from that of humid areas.The
hydrological characteristics of arid areas as Saudi Arabia may present problems for
conventional methods of analysis. Rainfall data and findings of this study must be used as the
basis for derivation of flood hydrograph and development of appropriate methods for
hydrological analysis and flood design (Granato, 2012).The main tasks to be addressed shall
include but not limited to the following (De Groot, 2012):
• Development of methodology for hydrological modeling;
• Selection of hydrological model;
• Selection of design average recurrence interval; Also investigate potential impact of
climate change on the design.
• Determination of flood hydrograph and prediction of the impact of floods using
industry standard floodplain modeling software tools. Potential effects of climate
change scenarios shall be taken into consideration such as sea level rise;
• Calibration of the model with actual flow records is strongly recommended;
• Modeling shall be presented in report form which shall also include modeling
methodology,model building, model validation and calibration;
• Perform quality control/quality assurance on the results, make any necessary
corrections and establish base flood elevations (Cunderlik & Burn, 2002).
9 HYDRAULIC MODELING
The following steps (but not limited to) shall be undertaken by the consultants (Granato,
2012):
• Development of methodology for hydraulic modeling;
• Selection of hydraulic model;
• A dynamic and flexible hydraulic modelling approach shall be applied that
incorporates both one and two dimensional hydraulic models to provide the most
appropriate description of flooding within the study area.The one-dimensional model
shall be used for scenario and sensitivity testing. Once the system behaviour has been
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
384
determined, the more detailed two-dimensional model shall be used to verify the
results and provide more detailed flooding information (Elhefny et al., 2012);
• Flood inundation mapping for the selected design ARIs;
• Flood heights at all key locations as approved by the client shall be determined for all
ARI floods based on hydraulic modeling; and assess the potential impacts of climate
change to demonstrate the sensitivity of an area to increased flows or sea levels.
10 PREPARE A FLOOD STUDY REPORT
Prepare a Flood Study Report summarizing the works carried out. The exact scope and format
of these reports shall be agreed with the client. In this respect,the consultant shall submit a
comprehensive "table of content" covering all aspects of the study prior to preparation of the
report. The report shall also contain but not limited to the following (Schlaffer et al., 2015):
• Copies of the comments made during the presentation, on all submissions and
corresponding actions taken;
• Copies of all the correspondences with the authorities and the client, technical notes
and minutes of the meetings; and
• Calculations, computation, assumptions, graphs, charts and models etc.
• The report should be comprehensive enough to provide data information, studies,
analyses and recommendations in conjunction with the other elements of these
projects.
• As part of the reporting, the consultant must produce an appropriate "Executive
Summary" document (not more than 50 pages) for the use by senior management and
higher authorities for general awareness as well as decision making and relevant
investment for mitigating all potential flooding problems (Marchi et al., 2010).
• All reports, analyses, calculations,drawings or any form of data prepared, produced in
relation to forensic report.
11 CONCLUSIONS AND DISCUSSION
Flood problems are often the subject of expert assessment. The reason is the considerable
material damage and damage to health and lives of people caused by flooding area.
Difficulties in the assessment stems primarily from the significant uncertainty the available
evidence. This uncertainty increases improves as the time between flood events and report
processing. In doing so, in practice, this time often varies from 2 to 10 years.
However in general, the significantly better substrates can be provided if the assessment there
is already an event in the investigation of the Police than in the case of judicial proceedings.
Although it depends on the individuality of the sponsor, It can be generally stated that, in
providing substrates is significantly flexible cooperation with the Police than during other
proceedings. Another important fact is the long lifetime of hydraulic structures and in many
cases even today unsatisfactory values historically considered design parameters.
They correspond to the former knowledge of hydrological conditions, but also sometimes less
intense use of the protected area. Assessment is needed in these cases bind to contemporary
regulations (standards, laws, decrees), which are in older waterworks difficult securable.
Experience shows that practically never be fulfilled authority required processing time (eg. 30
days). The assessment is always providing additional documentation, which is more time
consuming. Therefore in many cases, flood reports replenishment within the additions are
designed based on updated documents to add information and the opinions.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
385
12 REFERENCES
[1] BELL, V. a., KAY, a. L., JONES, R. G., MOORE, R. J., & REYNARD, N. S. Use of
soil data in a grid-based hydrological model to estimate spatial variation in changing
flood risk across the UK. Journal of Hydrology, 377(3–4), (2009). pp. 335–350. ISSN
0022-1694.
[2] CUNDERLIK, J. M., & BURN, D. H. Analysis of the linkage between rain and flood
regime and its application to regional flood frequency estimation. Journal of Hydrology,
261(1–4), 2002. pp. 115–131. ISSN 0022-1694.
[3] DE GROOT, M. Exploring the relationship between public environmental ethics and
river flood policies in western Europe. Journal of Environmental Management, 93(1),
2012. pp. 1–9. ISSN 0301-4797.
[4] ELHEFNY, A. A., GYULAKHMEDOV, S. G., EL-HEFNAWI, S. M., GAD, M. M., &
KULIYEV, A. A. Effect of Controlled Atmosphere Storage (CAS) on
Phosphofructokinase Activity in Mango (Mangifera indica L.) cv. Keitt. Journal of King
Abdulaziz University: Meteorology, Environment and Arid Land Agriculture Sciences
23(2),2012. pp. 15–28. ISSN 1319 -1039.
[5] GAUME, E., LIVET, M., DESBORDES, M., & VILLENEUVE, J. P. Hydrological
analysis of the river Aude, France, flash flood on 12 and 13 November 1999. Journal of
Hydrology, 286(1–4),2004. pp. 135–154. ISSN 0022-1694.
[6] GRANATO, G. E. Estimating Basin Lagtime and Hydrograph-Timing Indexes Used to
Characterize Stormflows for Runoff-Quality Analysis. United States Geological Survey,
Scientific Investigations Report [online], 2012 [cit 2016-09-29]. Dostupné z:
<phttps://pubs.usgs.gov/sir/2012/5110/pdf/sir2012-5110_text.pdf p>.
[7] KAY, A. L., CROOKS, S. M., PALL, P., & STONE, D. A. Attribution of
Autumn/Winter 2000 flood risk in England to anthropogenic climate change: A
catchment-based study. Journal of Hydrology, 406(1–2), 2011. pp. 97–112. ISSN 0022-
1694.
[8] KJELDSEN, T. R., MACDONALD, N., LANG, M., MEDIERO, L., ALBUQUERQUE,
T., BOGDANOWICZ, E. et al. Documentary evidence of past floods in Europe and their
utility in flood frequency estimation. Journal of Hydrology, 517, 2014. pp. 963–973.
ISSN 0022-1694.
[9] MADSEN, H., LAWRENCE, D., LANG, M., MARTINKOVA, M., & KJELDSEN, T.
R. Review of trend analysis and climate change projections of extreme precipitation and
floods in Europe. Journal of Hydrology, 519, 2014. pp. 1–48. ISSN 0022-1694.
[10]MARCHI, L., BORGA, M., PRECISO, E., & GAUME, E. Characterisation of selected
extreme flash floods in Europe and implications for flood risk management. Journal of
Hydrology, 394(1–2), 2010. pp. 118–133. ISSN 0022-1694.
[11]NÉGREL, P., & PETELET-GIRAUD, E. Strontium isotopes as tracers of groundwaterinduced
floods: The Somme case study (France). Journal of Hydrology, 305(1–4),2005.
pp. 99–119. ISSN 0022-1694.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
386
[12]PETELET-GIRAUD, E., & NEGREL, P. Geochemical flood deconvolution in a
Mediterranean catchment (Hérault, France) by Sr isotopes, major and trace elements.
Journal of Hydrology, 337(1–2), 2007. pp. 224–241. ISSN 0022-1694.
[13]PETROW, T., & MERZ, B. Trends in flood magnitude, frequency and seasonality in
Germany in the period 1951-2002. Journal of Hydrology 371(1–4), 2009. pp. 129–141.
ISSN: 0022-1694.
[14]ŘÍHA, J. Soudní znalectví a povodně. Soudní Znalectví ve Stavebnictví, 20, 2009. s. 266–
272.
[15]ROGGER, M., KOHL, B., PIRKL, H., VIGLIONE, A., KOMMA, J., KIRNBAUER, R.,
BLÖSCHL, G. Runoff models and flood frequency statistics for design flood estimation
in Austria - Do they tell a consistent story?. Journal of Hydrology, 456–457. 2012. pp.
30–43. ISSN 0022-1694.
[16]SCHLAFFER, S., MATGEN, P., HOLLAUS, M., & WAGNER, W. Flood detection
from multi-temporal SAR data using harmonic analysis and change detection.
International. Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation, 38, 2015. pp.
15–24. ISSN 0303-2434.
[17]SIOU, L. K. A, JOHANNET, A., BORRELL, V., & PISTRE, S. Complexity selection of
a neural network model for karst flood forecasting: The case of the Lez Basin (southern
France). Journal of Hydrology, 403(3–4), 2011. s. 367–380. ISSN 0022-1694.
[18]SUN, J. Hydrologic and hydraulic model development for flood mitigation and routing
method comparison in Soap Creek Watershed , Iowa. 2015. 138 p. Master’s thesis. The
University of Iowa. Civil and Environmental Engineering. Vedoucí práce Larry J.
Weber a Nathan Young.
[19]VOROGUSHYN, S., LINDENSCHMIDT, K. E., KREIBICH, H., APEL, H., & MERZ,
B. Analysis of a detention basin impact on dike failure probabilities and flood risk for a
channel-dike-floodplain system along the river Elbe, Germany. Journal of Hydrology,
436–437, 2012. pp. 120–131. ISSN 0022-1694.
[20]The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization www.unesco.org
[online], 2015 [cit 2016-09-29]. Dostupné z: <www.unesco.org>.
[21]Met Office [online], 2017 [cit 2016-09-29]. Dostupné z: <www.metoffice.gov.uk>.
PROČ A JAK V PODNIKOVÉ PRAXI IDENTIFIKOVAT RIZIKA
WHY AND HOW TO INDENTIFY THE RISKS IN BUSINESS PRACTICE
Jiří Kruliš1
ABSTRAKT:
Život podniků je nepřetržitým sledem procesů a situací, které jsou ohrožovány vnitřními i
vnějšími riziky. Přesto je v českých firmách stále spíše výjimkou, když se vedení podniku i
jednotliví manažeři odhalováním a prevencí rizik zabývají cílevědomě a systematicky.
Obsahem příspěvku je stručné shrnutí toho, proč a jak v podnikové praxi zvyšovat efektivitu
managementu rizik, a to zejména v oblastech spolehlivosti lidských zdrojů, rozvoje
rizikologického myšlení a metodického vyhledávání příčin podnikových rizik.
ABSTRACT:
The business life cycle is a continual succession of processes and situations that are
threatened by the internal and external risks. However, it is still exception in the Czech
companies, when are the company management and managers engaged to detection and
prevention of risk purposefully and systematically. The aim of this paper is a brief summary of
why and how the business practices to increase the effectiveness of risk management,
especially in the issue of sources of human reliability, development of thinking about risk and
methodical searching of the business risk causes.
KLÍČOVÁ SLOVA:
management rizik, proaktivita, spolehlivost lidského činitele, rizikologické myšlení,
identifikace příčin
KEYWORDS:
risk management, proactivity, human reliability, thinking about risk, identification of causes
1 ÚVOD
Každý z nás se s riziky setkává na každém kroku. S hrozbami, které nás nějak ohrožují,
ohrožují naše tělo, psychiku, naši peněženku nebo dobré vztahy s lidmi, brání dosáhnout toho,
oč usilujeme… O některých rizicích víme, potýkáme se s nimi, ale neumíme se jich zbavit. O
jiných nevíme a často o nich ani vědět nechceme, zakopáváme o ně, ale děláme, že nejsou.
Znovu a znovu potvrzovanou a přesto opomíjenou zkušeností je, že máme dvě možnosti, jak
se s riziky vyrovnávat: buď je včas poznat a předcházet jim, nebo spoléhat na štěstí a náhodu.
Čili buď mít rizika pod kontrolou, nebo žít v nejistotě. První možnost nám umožní
optimalizovat cestu k úspěchu. Ta druhá skoro vždy vede ke klopýtání, slepým uličkám a
ekonomickým škodám. A k nutnosti napravovat důsledky různých nechtěných událostí, které
vůbec nemusely nastat.
Opatrný člověk přemýšlí, jak se rizikům vyhnout, shání potřebné informace, radí se
s druhými. V osobním životě toho děláme dost – někdo více, jiný méně, ale v nějaké míře
každý, i ten, který se druhým jeví jako hazardér. Používáme různá technická zařízení (třeba
zámky, alarmy, helmy, semafory, hromosvody, antivirové programy, elektrické pojistky),
posíláme peníze pojišťovnám…
1
Kruliš Jiří, PhDr., Ing. - PREP PRAHA, Osadní 597, 25168 Kamenice, krulis.j@gmail.com
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
388
Ale v životě PODNIKŮ to bohužel bývá výrazně horší. Zkušenost ukazuje, že v převažujícím
množství podniků považuje jejich vedení - vrcholoví i linioví manažeři - za normální riziky se
systematicky a proaktivně nezabývat. Ať se týkají procesních nedostatků nebo lidského
činitele, slabých míst podnikového managementu atd.
Dobrý manažer ví, že management rizik není jen o plnění zákonů, předpisů, norem a
směrnic, ale že je to jeden z hlavních zdrojů úspěchu, produktivity i bezpečnosti. A že čas a
peníze vynaložené na identifikaci a prevenci rizik se podniku zpravidla velmi rychle vrátí.
Hledání rizik je proto prvořadým úkolem každého manažera. To za prvé. A za druhé:
Všechna rozhodnutí managementu mají konkrétní návaznost na management rizik.
Pokusme se odpovědět na otázku, PROČ se v mnoha podnicích hledáním a zvládáním rizik
systematicky a proaktivně nezabýváme.
• Myslíme si, že na to nemáme čas – neuvědomujeme si, že velkou část svého času
doslova ztrácíme hašením problémů, ke kterým vůbec nemuselo dojít. Místo abychom
požárům – ale i malým ohníčkům, které bývají často zdrojem velmi nepříjemných
situací – předcházeli, tak se nimi musíme neustále potýkat. Místo abychom čas
věnovali prevenci, tak ho ztrácíme napravování následků.
• Bojíme se upozorňovat na nedostatky, chyby – své i druhých, podřízených i
nadřízených.
• Neuvědomujeme si, že rizika jsou zdrojem příležitostí, že jejich odhalení bývá šancí,
výzvou něco změnit, zlepšit. Že poznaná a pochopená rizika přináší příležitost využít
je v náš prospěch (osobní i podnikový).
• Máme sklon k postoji: na tom, co zatím funguje, není co zlepšovat. A taky k
přehnané důvěře ve všeobecně přijímané prognózy a předpoklady - ekonomické,
tržní, finanční, personální atd.
A za tím vším stojí tři primární zdroje problémů při prevenci a zvládání rizik:
1. Klíčová role lidských zdrojů.
2. V podniku je zanedbáváno formování schopností rizikologického myšlení (a to nejen u
manažerů).
3. Nevíme jak metodicky identifikovat příčiny rizik - nevyužíváme vhodné postupy a metody
rizikových analýz.
2 KLÍČOVÁ ROLE LIDSKÝCH ZDROJŮ
Axiomem managementu rizik je: každá porucha procesů je primárně způsobena selháním
lidské složky systému – lidského činitele. Důslednou analýzou poruch, selhání, nehod nebo
jiných nežádoucích událostí, je nakonec vždy zjištěno, že někdo z přímo nebo nepřímo
zúčastněných nevykonal všechny své činnosti, nesplnil všechny svěřené úkoly na sto procent.
Zjištění, že některý člověk udělal chybu, že někteří lidé se podíleli na selhání procesů, však
nesmí být interpretováno jako odhalení „viny“.
Navazujícím krokem musí vždy být odhalení příčin. Stále opakovanou chybou je uzavřít
šetření nežádoucích událostí diagnózou např. typu „chyba personálu“. Takové závěry
poukazují na nedostatečné metodické schopnosti a nesystémové myšlení. Obecně platí, že
prakticky pro každou chybu člověka lze najít příčiny, jejichž vznik předcházel danému
selhání. Každé selhání je důsledkem (příznakem, vnějším projevem) hlubších příčin. Jen
velmi malé procento chyb pracovníků nemá svou původní příčinu v procesech řízení. Velmi
často se jedná o příčiny dlouhodobě existující a přehlížené. Selhání lidského činitele je tedy
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
389
pouze symptomem, čili důsledkem nějakých jiných, hlubších příčin, nejčastěji z oblastí
procesního a změnového managementu, vedení a rozvoje lidí, pracovních podmínek, firemní
kultury, komunikace apod.
3 RIZIKOLOGICKÉ MYŠLENÍ
Proaktivita
Manažerské postupy řízení výkonnosti a spolehlivosti bývají založeny převážně na
retroaktivních analýzách provozních selhání, poruch nebo nehod. Tyto analýzy sice také
přinášejí nesporné efekty, avšak mnohem ekonomičtější a účinnější je proaktivní prevence.
Prevence závad, vyžaduje systematickou a včasnou identifikaci procesů a faktorů, které
mohou spolehlivost procesů negativně ovlivnit.
Nenahraditelným zdrojem informací je např. sledování skoronehod – událostí (situací), které
by za určitých představitelných okolností mohly prokazatelně vést k narušení funkce procesů,
k ekonomickým ztrátám, k nesplnění úkolů apod., ale shodou okolností bez závažných
následků (nedošlo k nehodovému ději nebo byl včas přerušen).
Celostní pojetí
Prakticky každý proces je nositelem většího či menšího rizika, a to buď sám pro sebe nebo
pro procesy navazující či jakkoliv související. Organizační funkce se realizují formou
procesů, které vytváří složitou procesní síť. Žádný podnikový proces neexistuje izolovaně a
samostatně.
Výchozím cílem analýz rizik proto musí být identifikovat co nejvíce významných rizik.
Každé včasné odhalení rizika přinese efekt. A každé neuvědomované opomenutí některého
významného rizika zákonitě snižuje platnost závěrů a následně i efektivitu opatření.
Analytické postupy by proto měly vždy být založeny na vyvážení redukcionistického a
celostního přístupu. A na vědomí, že jakákoliv redukce musí být následována návratem ke
komplexnějšímu pohledu.
Důležitá je schopnost „nahlížet do skrytých koutů“. Je třeba bojovat s tendencí vidět
izolovaně jen určité typy rizik. Pokud bude nějaké jednotlivé riziko izolovaně, třebaže
úspěšně, odstraněno, bez ohledu na další existující rizika, která jsou na první pohled méně
zřetelná, může to mít za následek, že se celkově pravděpodobnost selhání výrazně nesníží a
dokonce se může i zvýšit. Takové analýzy, byť na první pohled vedou k dobře vypadajícím
závěrům, bývají zpravidla mrháním vynaložených prostředků.
Je pro to nutné rozlišovat příčiny „kořenové“ od symptomatických - příznaků, následků,
důsledků, stojících na konci kauzálního řetězce. A tedy myslet komplexně a systematicky.
Zaměřovat se na vazby a interakce rizik (viz multifaktoriální a multikauzální analýzy,
principy synergie, „poslední kapky“, „nejslabšího článku“, dominové a lavinové efekty atd.).
A také vzdorovat sklonům podceňovat nebezpečí událostí, které jsou považovány za velmi
málo pravděpodobné (tzv. „černé labutě“).
4 HLEDÁNÍ PŘÍČIN
Podniková rizika, která neznáme, jsou zdrojem hrozeb a nebezpečí - pro podnik, jeho zisky,
majetek, zaměstnance, zákazníky, partnery... Zdrojem selhání jsou vždy chyby řízení, chyby
postupů, procesů, činností. A každá chyba, každé selhání, neúspěch, nesplnění úkolů, příp.
nehoda, zkrátka každá nežádoucí událost, má své PŘÍČINY. Je proto nezbytné, aby v každém
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
390
podniku byly používány metody identifikace potenciálních příčin (samozřejmě těch
odhalitelných a ovlivnitelných).
Zkušenosti a výsledky šetření jednoznačně potvrzují, že zaběhnuté chyby v činnosti našich
managementů jsou významnou příčinou značných ekonomických škod. Přitom odstranění
řady těchto nedostatků nevyžaduje zpravidla významné investice a naopak přináší rychlý
efekt v důsledku nárůstu produktivity a spolehlivosti pracovních procesů. Systematické a
metodické identifikování rizik prakticky nejde dělat bez návodu založeného na komplexním
výčtu možných rizik ve všech segmentech podnikových procesů. Předpokladem tedy je
využití vhodné analytické metody, která poskytuje komplexní seznam (check list - kontrolní
seznam) – umožňující identifikaci potenciálně rizikových procesů a faktorů, které se mohou
stát příčinou hrozeb.
Z tohoto důvodu vznikla softwarová metoda IPR – Identifikace Procesů a Rizik. Důvodem
pro její vývoj byla skutečnost, že žádná z metod používaných k hodnocení rizik nepokrývá
dostatečně kompletně síť podnikových rizikových procesů a faktorů. Základní ambicí
metodického postupu metody IPR je
• poskytnout c o n e j ú p l n ě j š í seznam potenciálních rizik, čili procesů a faktorů,
které mohou zapříčinit nežádoucí události s negativním dopadem na produktivitu,
efektivitu, bezpečnost, spolehlivost, kvalitu atd.,
• uspořádat rizikové procesy a faktory (příčiny) do logické a přehledné struktury a
poskytnout výčet kritérií a hledisek, které následně slouží ke specifikaci
identifikovaných rizikových nedostatků, jako podklad pro formulaci nápravných a
preventivních opatření,
• srovnat rizika podle jejich závažnosti čili podle míry rizika a urgentnosti (prioritizace)
preventivních a nápravných opatření,
• shromáždit popisy rizik a nedostatků jako podklad jednak pro zavádění a zlepšování
managementu rizik, jednak pro formulaci nápravných a preventivních opatření a pro
jejich realizaci (karty rizik).
Přínosy identifikace rizik pro řízení podniků
1. Systematické mapování procesů, které rozhodují o bezpečnosti, spolehlivosti a
produktivitě a o kvalitě produktů (výstupů).
2. Průběžné monitorování, hodnocení a optimalizování procesů - řídicích, zdrojových,
realizačních, kontrolních, změnových, personálních, zákaznických.
3. Včasné odhalování významných rizik a příčin selhání, nehod a skoronehod, nedostatků,
slabých stránek, kritických míst atd. Určování kořenových příčin a jejich interakcí.
4. Rozlišení rizik podle jejich závažnosti, resp. urgentnosti nápravných a preventivních
opatření.
5. Zvýšení ochrany podnikových informací a znalostního kapitálu – prevence zneužití,
úniku nebo poškození.
6. Nacházení příležitostí pro zlepšování ekonomických výsledků a konkurenčního potenciálu.
7. Získávání podkladů pro formulování podnikových záměrů, cílů, vizí, politik, strategií
(programů, harmonogramů) - krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých, založených na
zjištěné míře rizikovosti a urgentnosti potřebných změn.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
391
8. Optimalizování podnikového systému řízení - všech jeho segmentů (strategický,
procesní, personální, produktový, management kvality atd.).
9. Předcházení chybným rozhodnutím a neefektivním opatřením založeným na
nesystémových, dílčích, izolovaných zjištěních.
10. Uplatnění postupů pro systematické analyzování a zvyšování spolehlivosti a výkonnosti
lidského činitele podle koncepce CHTÍT – UMĚT – MOCI.
11. Rozvoj kompetencí a postojů zaměstnanců – se zaměřením na identifikaci rizik
(nedostatků, příležitostí pro zlepšování), jejich včasné rozpoznání a zvládání, připravenost na
krizové situace, rozhodování atd.
12. Snížení výskytu situací a problémů, jejichž řešení (hašení) zatěžuje a zdržuje manažery i
provozní pracovníky a prevence následných finančních ztrát, např.:
snížení kvality produktů, zvýšení počtu reklamací, stížností, záručních oprav atd.,
snížení produktivity, časové ztráty, neplnění kvantitativních parametrů, smluvních termínů,
odchody důležitých zaměstnanců,
škody na technickém zařízení (infrastruktuře), znehodnocení materiálu, surovin,
zvýšení nákladů vynaložených na jednotku produkce, na materiální vstupy, energii,
škody v souvislosti s pracovními úrazy - nemocenská, pracovní výpadky, odškodnění atd.,
následky pro životní prostředí, úniky toxických látek, poškození zdraví obyvatelstva při
závažných haváriích,
pokuty a jiné sankce uložené státními orgány,
nefungující inovace produktů (výrobků, služeb), pozdní dodání produktu na trh,
nekonkurenční nabídky produktů (např. pro výběrová řízení), závady při komunikaci se
zákazníky...
zvýšené výdaje na pojištění.
13. Připravenost na procesní selhání, na mimořádné (neočekávané, nežádoucí) situace
(provozní, procesní, produktové, organizační, technické, personální, finanční, tržní,
marketingové, informační, legislativní, kontrolní, logistické atd.), na nehody, havárie, krize
- zejména schopnost předvídat následky a využívat účinné postupy snižování ztrát
způsobených nehodovými událostmi.
14. Zvýšení schopností a zájmu zaměstnanců navrhovat nápravná a preventivní opatření zlepšovat
procesy, hledat příležitosti pro úspory, získávat užitečné informace a znalosti atd.
15. Zefektivnění podnikového controllingu, interních i externích auditů - v oblastech
procesní, personální, bezpečnostní, kvality atd.
16. Předcházení ztrátám v souvislosti s řízením zdrojů (zajišťováním, rozdělováním,
ochranou atd.) – finančních, lidských, technických, materiálních, časových, informačních.
17. Rozvoj schopností manažerů řídit lidi (leadership) - nacházet postojové a kompetenční
nedostatky, proaktivně předvídat možná selhání a jejich následky, koordinovat, komunikovat,
přidělovat odpovědnosti a pravomoci, optimalizovat pracovní podmínky, motivovat,
uplatňovat koncepty interních zákazníků a vlastníků procesů atd.
18. Snížení rizik dodavatelských a zákaznických procesů.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
392
19. Formování pozitivní podnikové kultury a všech jejích složek - kultury vedení lidí,
sociálních vztahů, komunikace, bezpečnosti, etiky atd.
20. Optimalizace procesů komunikace - horizontální, vertikální.
21. Formulace bezpečnostní politiky, cílů, havarijních plánů na základě znalosti
bezpečnostních rizik - snižování ekonomických ztrát způsobených nehodovými událostmi.
22. Uplatňování zásad změnového a projektového managementu (příprava a
implementace změn, podpora zapojování lidí, analýzy změnových rizik atd.) - prevence ztrát
finančních prostředků, vynaloženého času, zvýšených nákladů na návrat do výchozího stavu,
výdajů na přípravu a realizaci nových projektů.
23. Schopnost analyzovat kritické faktory úspěchu, zejména připravovaných změnových
procesů.
24. Uplatňování zásad znalostního managementu (sebereflexe, učící se organizace, tvorba
a využívání znalostí).
25. Zlepšování pověsti podniku, vztahů s okolím, zákazníky, dodavateli, dozornými orgány
atd.
26. Zvyšování účinnosti motivačních systémů.
27. Zlepšování pracovních podmínek, snižování stresů, jako zdroje selhání, nežádoucí
fluktuace (zejména odchodu klíčových pracovníků) atd.
28. Optimalizace nákladů na pojištění (majetkové, zdravotní…) a pojistných podmínek.
5 LITERATURA
[1] KRULIŠ, J. Jak vítězit nad riziky. Linde, 2011, 568 s. ISBN 978-80-7201-835-2.
TAXONOMIE KVANTIFIKACE RIZIK
TAXONOMY OF RISK QUANTIFICATION
Branislav Lacko1)
ABSTRAKT:
Příspěvek upozorňuje na nebezpečí, které představuje nekvalitně provedená kvantifikace rizik.
Špatné výsledky takové kvantifikace mohou vést k nesprávným opatřením ke snížení rizik a ke
zkreslení výsledků celkové analýzy rizik. V článku jsou přehledně připomenuty varianty
možného vyjádření hodnot rizika a způsoby stanovení těchto hodnot. Podrobněji jsou
rozebrány zásady expertního stanovení hodnoty rizika.
ABSTRACT:
The article draws attention to the danger posed by bad quality risk quantification. The bad
results of such quantification can lead to an incorrect measure for reducing risks and
distorting the results of overall risk analysis. The article presents a clear reminder of the
options of the possible expression of risk values and method of determining these values. It
provides a detailed analysis of the rules of expert risk value determination.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Kvantifikace rizik, systémový přístup, expertní odhad
KEYWORDS:
Risk quantification, system approach, expert estimated
1 ÚVOD
Pokud špatně stanovíme hodnotu rizika, hrozí nebezpečí, že analýza rizik bude nekvalitní a
rozhodnutí, která na jejím základě budou přijata, mohou vést k různým finančním ztrátám.
Proto je potřeba věnovat pozornost nejen kvalitní identifikaci rizik, abychom sestavili
relevantní seznam těch rizik, která je potřeba vzít v úvahu, ale i kvantifikaci rizik, která
stanoví jejich hodnotu. [9]
Velmi častou chybou je, že se kvantifikace rizika vůbec neprovede a realizuje se pouze fáze
identifikace rizik, což je nedostatečné, protože kvalitně provedená analýza musí obsahovat
nejen identifikaci rizik, ale také kvantifikaci rizik a zpracování návrhů na opatření ke snížení
rizika.
Ale i v případě, že se přistoupí ke kvantifikaci rizika, je potřeba zajistit, aby kvantifikace
proběhla kvalitně.
Příspěvek rozebírá různé způsoby vyjádření hodnot při kvantifikaci a postupy při kvantifikaci
rizika a podrobněji popisuje, jak zajistit potřebnou kvalitu při expertních odhadech
kvantifikaci rizika, což je nejčastější způsob, jak se kvantifikace rizika provádí.
1)
LACKO Branislav, Doc., Ing., CSc., VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Technická 2, 5 4114 2205,
lacko@fme.vutbr.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
394
2 TAXONOMIE KVANTIFIKACE RIZIK
2.1 Vyjádření hodnot při kvantifikaci rizika
Hodnotu rizika a hodnoty jeho pravděpodobnosti a dopadu můžeme vyjádřit:
• Finanční částkou, vypočtenou z pravděpodobnosti rizika p a velikosti jeho dopadu d
výpočtem hodnoty pro i-té riziko hri = pi x di [jednotka měny, ve které byl vyčíslen
dopad rizika] (viz např. doporučení v publikaci [1]).
• Stanovením číselné hodnoty na dohodnuté stupnici např. u bodovací metody s mapou
rizik jako p = <1;10> a d =<1; 10> s následným výpočtem tzv. skóre, nahrazujícím
hodnotu rizika s = <1; 100>. Nebo bodové hodnoty rizik v metodě FMEA [11].
• Použitím verbálního hodnocení2 za pomoci tabulek (např. pro hodnotu
pravděpodobnosti jako: vysoká pravděpodobnost, střední pravděpodobnost, nízká
pravděpodobnost, pro dopad jako: velký dopad, střední dopad, malý dopad, apod.).
Jedná se o soustavu následujících tabulek: matice pro přiřazení hodnoty hodnoty
rizika, tabulka hodnot pravděpodobnosti, tabulka hodnot dopadu, tabulka verbálních
hodnot rizika, např. v metodě RIPRAN [2]. Soustavu tabulek 3x3x3 ukazují Tab. 2, 3,
4, 5. Je možno sestavit i jiné soustavy tabulek např. 4x4x4, 3x4x5 apod. Minimální
rozsah tabulek je 2x2x2. Poznamenejme, že hodnoty na pravé straně tabulek mohou
být v různých firmách a projektech stanoveny různě.
• Aplikací aparátu mlhavých množin (Fuzzy Sets) [5,6]. S ohledem na poměrnou novost
myšlenky, využití této teorie v oblasti rizik, není zatím tento způsob příliš rozšířen, ale
pro budoucnost se předpokládá jeho značné rozšíření. Výše uvedené způsoby totiž
vždy pracují s disjunkními skupinami hodnot, zatímco mlhavé množiny umožňují
překrývání hodnot. Navíc lze pro následné řízení rizik využít už dnes propracované
řízení podle těchto množin (Fuzzy Control) a následně navrhnout expertní systémy
orientované na podporu řízení rizik.
Každý ze způsobů má své výhody a nevýhody a proto se tým, který provádí analýzu rizik,
musí dohodnout, který způsob bude využívat a podle okolností vybrat pro danou situaci ten
nejvhodnější a domluvit i případné používané tabulky nebo bodovací stupnice.
2.2 Způsoby kvantifikace rizik
V zásadě můžeme volit mezi následujícími způsoby, jak provést kvantifikaci rizik, které jsou
uvedeny v Tab.1.
2.3 Expertní odhadování rizika
Expertním odhadem3
(angl. expert estimation, méně častěji též judgement) se rozumí
stanovení určité hodnoty na základě znalostí a zkušeností expertů. Expertní odhad má nahradit
jiné, často přesnější, způsoby určení požadované hodnoty (měření, výpočet, apod.), které není
možno z různých důvodů provést.
Expertní odhad je nejčastěji vyjádřen určitým intervalem, který s vysokou pravděpodobností
obsahuje veličinu, která by se získala skutečně přesným měřením.
2
Tento způsob se používá právě v případech, kdy se jedná o kvantifikaci rizik sociálních systémů resp. tzv.
„měkkých systémů“.
3
Odborníci na rizika (ale i jiní odborní pracovníci) by neměli používat v tuzemsku velmi rozšířeného termínu
„kvalifikovaný odhad“. Obvykle se, na rozdíl od expertního odhadu, ukáže jako velmi nekvalifikovaný!
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
395
Podstata expertních odhadů spočívá v tom, že experti provedou intuitivně logickou analýzu
zkoumaného problému a vyjádří své názory – ohodnocení, které problém specifikují. Vychází
se z předpokladu, že skupinový názor expertů v dobře podmíněných úlohách a při vhodně
zvolené skupině expertů bývá velmi blízký správnému řešení.
Kvalita expertních odhadů závisí především na kvalitě expertů, kteří se odhadování zúčastní.
Samozřejmě také závisí na správném postupu vyhodnocení odpovědí expertů, ale výběr
vhodných expertů je klíčovým faktorem úspěchu!
Pro definování pojmu expert můžeme vycházet z vymezení, jak ho uvádí naše soudní
legislativa pro soudní experty (soudní znalce): Soudní znalec je osoba, které má příslušné
odborné znalosti a je zapsaná do seznamu znalců, jenž udržuje Krajský soud. Vymezení
zdůrazňuje odborné vědomosti, do kterých musíme zahrnout i příslušné zkušenosti. Slovo
příslušné zdůrazňuje, že expert na odhady rizika statiky poškozených budov, nemusí být
expertem na odhady rizika teroristických útoků.
Na co je důležité nezapomenout při výběru expertů k provedení analýza rizik je, aby byli
dotazováni vždy experti na příslušnou problematiku.
Je potřeba si uvědomit, že odhad především nouzově nahrazuje nějakou přesnější metodu.
Buď proto, že nemůžeme přesnější metodu z různých důvodů použít (nemáme příslušné
normativy, nemáme příslušná data pro statistickou analýzu, nemáme k dispozici model a
simulační program, apod.) nebo prostě proto, že provádíme odhad pro vzdálené časové období
v budoucnosti, takže ještě není co vlastně přesně vyhodnocovat.
Uveďme ještě všeobecně uznávané atributy expertního odhadu rizika:
• Provádí ho skupina expertů, znalá problematiky rizikového inženýrství v předmětné
oblasti.
• Počet expertů ve skupině se doporučuje 7 +/- 2.
• Postup získání hodnot od jednotlivých expertů a vyhodnocení dílčích odpovědí je
potřeba provést některou z doporučených metod.
• Získané hodnoty je potřeba později porovnat a vyhodnotit proti skutečnosti.
Doporučuje se postup „Post Project Review“, jako účinný prostředek k zpětnému
hodnocení rizik v poprojektové fázi [3].
Velmi rozšířenou je metoda Delphi [8] založená na iterativním postupu vyhodnocování
anonymních odhadů expertů. V projektových týmech se často využívá její zjednodušená
metoda Team Delphi.
Poznamenejme, že projektové týmy si zjednodušují v mnoha případech situaci při kvantifikaci
tím, že určují přímo hodnotu rizika.
Metoda RIPRAN [2] doporučuje separátní odhadování hodnot pravděpodobnosti hrozby,
hodnoty pravděpodobnosti scénáře a hodnoty dopadu. Z takto odhadnutých hodnot pak
vyjadřuje hodnotu rizika, což zpřesňuje provádění odhadů při kvantifikaci rizik.
3 ZÁVĚR
Systémový přístup ke kvantifikaci rizik umožňuje rizikovým inženýrům komplexně
postihnout všechny faktory, které ovlivňují kvalitu kvantifikace rizika, což umožňuje
předvídat a řídit dynamiku projektu s ohledem na rizika, která velmi významným způsobem
ovlivňují průběh projektu (4,12,13).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
396
4 LITERATURA
[1] A Guide to the Project Management Body of Knowledge. (PMBOK Guide) - Fourth
edition. Project Management Institute , Pennsylvania , 2008. 459 p. ISBN 978-1-933890-
51-7.
[2] LACKO, B. The Risk Analysis of Soft Computing Projects. In: Proceedings International
Conference on Soft Computing – ICSC. European Polytechnical Institute Kunovice 2004.
pp.163-169. ISBN 80–7314– 025- X.
[3] ZEDTWITZ, M. Organizational learning through post-project reviews in R&D. R&D
Management. Vol. 32, No.3, 2002. pp. 255 – 268. ISSN 1467-9310.
[4] ŠVIRÁKOVÁ, E. Dynamika projektu. (1. vyd.), Verbum, 2011, Zlín, 143 s. ISBN 978-
80-87500-07-1.
[5] DOSKOČIL, R. An Evalution of Total Project Risk Based on Fuzzy Logic. Business:
Theory And Practice, 2016, roč. 17. č.1. pp. 23 - 31. ISSN 1648-0627.
[6] DIKMEN, I., BIRGONUL, M. T., HAN, S. Using fuzzy risk assessment to rate cost
overrun risk international construction projects. International Journal of Project
Management 25, 2007. pp. 494–505. ISSN 0263-7863.
[7] SHANG, K., HOSSEN, Z. Applying Fuzzy Logic to Risk Assessment and DecisionMaking.
Canadian Institute of Actuaries, November 2013, 59 p.
[8] DALKEY, N. C. (1969). The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion.
RM-5888-PR, Rand Corporation, Santa Monica, CA. ISBN 0-8330-2688-7.
[9] SCHÜLLEROVÁ, B.; ADAMEC, V.; BALOG, K. The Risk of Transport and Possibility
of their Assessment. In ICTTE Belgrade 2014 - Second International Conference on
Traffic and Transport Engineering. Belgrade, Serbia: 2014. pp. 384-391. ISSN 2217-
544X.
[10]BROŽOVÁ, H., BARTOŠKA, J., ŠUBRT, T., RYDVAL, J. Task criticalness potential: a
multiple criteria approach to project management. Kybernetika,Vol. 52 (2016), No 4. pp.
558 – 574. ISSN 1805-949X.
[11]EN 60812:2006 Procedure for failure mode and effects analysis (FMEA) CENELEC,
2006, Brusel. 50 p. ISBN: 0580479137.
[12]MILDEOVÁ, S. System dynamic: discipline for study of soft complexity systems. Acta
Informatica Pragensia, 2013, 2, s.112-121. ISSN 1805-4951.
[13]DULAC, N. et al. A Hybrid Approach to the Creation of Dynamic Risk Management
Models. Conference Proceedings of The 2007 International Conference of the Systém
Dynamics Society,vol. 29. 20 p. ISBN 978-0-9745329-8-1.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
397
Tab. 1 Způsoby kvantifikace rizik
Tab. 1 – Risk quantification methods
Způsob Princip Podmínky Komentář
Normovací způsob Využíváme soustavu
normativů, které jsou
získány a sestaveny
s využitím měření a
výpočtů, za jejichž
pomocí stanovíme
určeným způsobem
hodnoty pro řešený
případ rizika.
Soustava naměřených
nebo vypočtených
normativů.
Existence
jednoznačných
postupů, jak normativy
používat.
Při analýze rizik je
tento způsob nejméně
využíván, protože
obvykle nejsou
k dispozici žádné
normativy.
Je využíván však často
ve spojitosti
s hodnocením rizik při
práci s rizikovými
faktory.
Porovnávací způsob
(též komparativní
metoda nebo
benchmarking)
S využitím existence
hodnot pro nějaký
minulý obdobný případ
a na základě velikosti
shody v podobnosti se
snažíme stanovit
hodnoty pro řešený
případ rizika.
Podmínkou je získání
hodnoty zmíněného
známého případu,
kterému říkáme etalon
a určení závislosti
hodnot na základě
podobnosti.
Při výjimečných
procesech rizik
v projektech se často
nepodaří etalon získat a
často je obtížné
stanovit vzájemný
numerický vztah
podobnosti.
Statistický způsob Využíváme teorii a
metody matematické
statistiky.
Dostatečné množství
primárních dat.
Znalost a správná
volba statistických
metod.
Protože se jedná o
určitý druh předpovědi
s využitím statistiky,
musíme mít zjištěno,
že se podmínky
v předpokládané
budoucnosti nebudou
lišit od těch případů,
které byly statisticky
zpracovány, což může
být problém stanovit.
Modelování a simulace Sestavíme abstraktní
matematický model,
pro který použijeme
program, umožňující
experimentování
s modelem na počítači
Znalost, jak sestavit
model.
Mít možnost používat
simulační program,
který umí
experimentovat s
modelem
Problémem bývá
verifikace modelu a
simulačního programu.
Předpokládá se
masivní využívání až
po roce 2025.
Expertní odhad Skupina expertů, se
snaží odhadnout pro
daný případ hodnoty,
Existence dostatečného
množství expertů a
Problémem je získání
expertů a vyhodnocení
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
398
kvantifikující řešené
případy rizik
jejich nezávislost. jejich různých odhadů.
Tab. 2 - Vazební matice
Tab. 2 – Binding matrix
Velký nepříznivý
dopad na projekt
Střední nepříznivý
dopad na projekt
Malý nepříznivý
dopad na projekt
Vysoká
pravděpodobnost
Vysoká hodnota rizika
VHR
Vysoká hodnota rizika
VHR
Střední hodnota rizika
SHR
Střední
pravděpodobnost
Vysoká hodnota rizika Střední hodnota rizika
SHR
Nízká hodnota rizika
NHR
Malá
pravděpodobnost
Střední hodnota rizika
SHR
Nízká hodnota rizika
NHR
Nízká hodnota rizika
NHR
Tab. 3 - Matice verbálních hodnot pravděpodobnosti
Tab. 3 - Matrix of verbal probability values
Vysoká pravděpodobnost VP Nad 66%
Střední pravděpodobnost SP 33 – 66 %
Malá pravděpodobnost MP Pod 33 %
Tab. 4 - Matice verbálních hodnot dopadu na projekt
Tab. 4 - Matrix of verbal values of impact on the project
Velmi nepříznivý dopad projektu
VD
Ohrožení cíle projektu
Nebo
Ohrožení koncového termínu projektu
Nebo
Možnost překročení celkového rozpočtu projektu
Nebo škoda přes 20% z hodnoty projektu
Střední nepříznivý dopad na projekt
SD
Škody od 5,1% do 19,9 % hodnoty projektu
Nebo
Ohrožení termínu, nákladů resp. zdrojů některé
dílčí činnosti což bude vyžadovat mimořádné
akční zásahy do plánu projektu
Malý nepříznivý dopad na projekt
MD
Škody do 5% celkové hodnoty projektu
Nebo
Dopady vyžadující určité zásahy do plánu
projektu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
399
Tab. 5 - Verbální hodnoty rizika
Tab. 5 – Verbal values of risk
Vysoká hodnota rizika - VHR
Střední hodnota rizika - SHR
Nízká hodnota rizika - NHR
RIZIKA OCEŇOVÁNÍ MAJETKU PRO POJIŠTĚNÍ
RISKS RELATED TO PROPERTY EVALUATION FOR INSURANCE NEEDS
Alojz Nemeček1)
,
ABSTRAKT:
Oceňování majetku pro potřeby pojištění je oceňování ze značným finančním rizikem.
odpovědnost za určení pojistné částky nese pojištěný. rizika špatně určené pojistné částky si
pojištění VĚTŠINOU NEUVĚDOMUJÍ. nový občanský zákoník obsahuje v části o pojištění
majetku několik kontroverzních ustanovení.
ABSTRACT:
Property evaluation for insurance needs bears a significant financial risk. The insured entity
is responsible for determination of the amount insured. In most cases, insured entities do not
even realize risks of an incorrectly determined insured amount. The new Civil Code includes
several controversial provisions in its section related to Property Insurance issues.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Pojistná částka, pojistná hodnota, nová cena, podpojištění souboru majetku
KEYWORDS:
Insured amount, insurable value, new price, underinsurance of property complexes
1 ÚVOD
Tato přednáška svým obsahem některé z Vás překvapí. Poukázat na finanční rizika oceňování
majetku pro pojištění není obvyklé. Odborná veřejnost v pojišťovnictví vytváří zdání, že
problém oceňování majetku pro pojištění neexistuje. Touto přednáškou chci ukázat, že to tak
není. Oceňováním majetku pro potřeby pojištění se odborná znalecká veřejnost nevěnuje
dostatečně. Je to oceňování s velkým rizikem finančních škod.
2 RIZIKOVÁ ANALÝZA A OCEŇOVÁNÍ MAJETKU
Riziková analýza a oceňování majetku pojišťovaného subjektu jsou důležitými podklady pro
uzavření pojistné smlouvy. Jejich vzájemný vztah lze chápat obrazně jako spojité nádoby.
Podcenění nebo špatné provedení jedné části snižuje celkovou úroveň podkladů pro pojištění.
Nebezpečné je to v případě, kdy do pojištění vstupuje pojišťovaný subjekt bez rizikové
analýzy a odborného ocenění. Oceňování majetku pro pojištění je odborná činnost s vysokým
rizikem, špatný odhad pojistných částek může mít pro pojištěného finanční dopady, v tom
horším případě i existenční. Pojišťované subjekty v ČR nevěnují oceňování majetku pro
pojištění dostatečnou pozornost. V oblasti velkých rizik při hodnotě movitého majetku nad
100 mil. Kč (např. pojišťovna Allianz) provádí většinou odhad pojistné částky pojišťovací
makléři. Za pojistnou částku uvedenou na pojistné smlouvě nese však odpovědnost pojištěný
subjekt.
Pojistná částka je obvykle horní hranicí plnění pojišťovny. Existuje možnost limitu pojistného
plnění, tento případ nebude v přednášce popsán. V Občanském zákoníku (dále ObčZ) je
1)
Alojz Nemeček Ing., MP-konzult, s. r. o., + 420 605 171 907, mp-konzult@tiscali.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
401
uvedeno, že pojistná částka musí odpovídat pojistné hodnotě v době uzavření pojistné
smlouvy. Pojistnou hodnotou je hodnota movitého majetku vyjádřena v Kč. Pro pojištění
může být pojistná hodnota určena:
• cenou obvyklou
• novou cenou
• časovou cenou
Pojištění majetku patří do škodového pojištění. Z tohoto pojištění podle ObčZ nemůže být
vyplaceno vyšší pojistné plnění, než je výše vzniklé škody. Pro pojištění velkých rizik se
uplatňuje velmi často výjimka, majetek se pojišťuje na novou cenu.
Novou je pak cena, za kterou lze v daném místě a daném čase stejný nebo srovnatelný
majetek znovu pořídit jako majetek nový, stejného druhu a účelu. [ 2 ]
Je zcela běžné, že do pojistné částky za majetek je uvedena cena obvyklá podle znaleckého
posudku pro jiné účely než pojišťování. V ceně obvyklé jsou promítnuty tržní faktory
a opotřebení. Pojistná částka na novou hodnotu majetku může být výrazně vyšší, než je
obvyklá cena např. stavby podle znaleckého posudku. Na novou cenu je možné pojistit
hmotný majetek v dlouhém časovém intervalu podle technické hodnoty <30, 100>.
Na místě je otázka, zda nevede pojištění na novou hodnotu v tak dlouhém intervalu
k neoprávněnému příjmu plnění od pojišťovny. Nikoliv, přijaté pojistné je v tomto případě
přímo úměrné pojistné částce odhadnuté pro novou cenu.
𝑃𝑜𝑗𝑖𝑠𝑡𝑛é = 𝑃Č ∙ 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎
, kde hodnota PČ je v tisících Kč, sazba v ‰ a Pojistné v Kč.
Případy, kdy je jako pojistná hodnota uvedena časová cena, nejsou časté a nebudou
v přednášce popisovány.
3 POJISTNÁ SMLOUVA
3.1 Zvláštnosti pojistné smlouvy
Pokud pojišťujeme hmotný majetek, tak v pojistné smlouvě pojišťujeme konkrétní
individuální věc anebo pojištění věcí hromadné či souboru věcí. Právě § 2850 ObčZ tuto
skutečnost popisující je značně kontroverzní. Pro výklad si tento paragraf ObčZ z části
opíšeme.
§ 2850 Pojištění hromadné věci a souboru věcí
Je-li pojištěna hromadná věc, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k hromadné věci
náleží při vzniku pojistné události. Ustanovení o pojistné částce, o pojistné hodnotě,
o podpojištění se vztahuje na celou hromadnou věc.
Je-li pojištěn soubor věcí, použije se předchozí odstavec obdobně.
V § 501 ObčZ je definována hromadná věc jako soubor jednotlivých věcí náležející téže
osobě považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, který se
pokládá za celek. Jako příklad se v [ 2]
uvádí knihovna nebo zařízení domácnosti.
Souborem věcí se rozumí věci, které sdílejí stejný osud po stránce právní i faktické. [ 2]
Soubor věcí není v ObčZ definován, přestože se s ním v pojistné praxi setkáváme velice často.
V praxi se setkáváme se soubory staveb, které mají desítky objektů a jejich pojistná částka
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
402
dosahuje několik desítek i stovek miliónu korun a v některých případech i miliard korun.
Obdobná je situace u pojištění souboru movitých věcí.
Celková pojistná částka souboru se určí jako součet pojistných částek jednotlivých předmětů,
které náležejí do tohoto souboru věcí. Pojistnou částku za soubor věcí si označme jako PČS
a její výpočet můžeme znázornit následujícím vztahem:
PČS = � 𝑃𝑖 = 𝑃1 + 𝑃2
𝑛
1
+ 𝑃3 … + 𝑃𝑛
, kde P1, P2, P3 … Pn jsou individuální pojistné částky jednotlivých položek v souboru.
A nyní můžeme přistoupit k popisu podpojištění. Použijeme popis z § 2854 ObčZ.
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku,
sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné
výši pojistné hodnoty pojištěného majetku.
Tato definice vyjadřuje tedy vztah pojistná částka < pojistná hodnota. Vztah pro vysvětlení
podpojištění lze znázornit následovně:
Úℎ𝑟𝑎𝑑𝑎 =
𝑃𝑜𝑗𝑖𝑠𝑡𝑛á čá𝑠𝑡𝑘𝑎
𝑃𝑜𝑗𝑖𝑠𝑡𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎
∙ Š𝑘𝑜𝑑𝑎
Podpojištění si uvedeme na příkladu: klient si určil pojistnou částku provozní budovy ve výši
20 mil. Kč. Při likvidaci totální škody na budově bylo zjištěno, že úplná náhrada nové budovy
bude činit 32 mil. Kč. Pojistnou hodnotou je nová cena.
𝑃Č
𝑃𝐻
=
20
30
= 0,67
, kde PČ je pojistná částka a PH je pojistná hodnota.
To znamená, že pojišťovna bude hradit pouze 67 % z částky 30 mil. Kč, tj. 20 mil. Kč. Klient
byl podpojištěn o 33 %. Na místě je poznámka, že pojišťovny do 10 % podpojištění tolerují.
Dokazování podpojištění, pokud pojišťovanou věcí je jedna stavba, není složité.
V § 2850 je uvedeno, že se podpojištění i přepojištění vztahuje na celý soubor věcí. Pro
pojištění se pro stanovení pojistných částek majetku používají přibližné metody. Dokázat
podpojištění rozsáhlého souboru např. staveb je v podstatě nemožné. Uvedeme si poznatky
z likvidace Průmyslového paláce v Praze. Pojistnou hodnotou pro celý areál výstaviště byla
nová hodnota.
Makléřem byla zadána pojistná částka za soubor budov a staveb ve výši 2 359 410 253 Kč,
pojistitel dostal seznam staveb bez pojistných částek za jednotlivé stavby. Provést výpočet
podpojištění souboru staveb v souboru, kde bylo celkem 46 staveb a desítky vedlejších
staveb, je technicky nemožné.
Pokud nastane pojistná událost, vzniká zde velký prostor na vedení sporů mezi pojistníkem
a pojistitelem o správnosti určení pojistné částky za soubor věcí a případného namítnutí
podpojištění.
Řešení celého problému by nebylo tak komplikované, pokud by bylo v ObčZ uvedeno, že
musejí být zveřejněny pojistné částky jednotlivých položek souboru věcí a ustanovení, že
podpojištění či přepojištění se vztahuje na každou položku pojišťovaného souboru.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
403
3.2 Použití cenových indexů k výpočtu pojistných částek majetku
Z ekonomické statistiky má pro oceňování majetku zásadní význam teorie ukazatelů a
zejména teorie indexů. Součástí pravidelných publikací ČSÚ je cenová statistika. Pro
oceňování hmotného majetku v pojišťovnictví jsou důležitá publikace pod kódem 011044-16
Indexy cen průmyslových výrobců“ a kód 011041-16 „Indexy cen stavebních prací a
stavebních objektů“.
Cenové indexy ČSÚ jsou počítány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů
agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnů pomocí výpočetního vzorce typu
Laspeyres v modifikované podobě.
Za zmínku určitě stojí, že tento index využívá většina zemí evropské unie, výjimkou není ani
Česká republika a poprvé byl tento cenový index publikován německým statistikem
a ekonomem Étiennem Laspeyresem v roce 1871.
Laspeyresův cenový index budeme značit 𝐼𝑝 má tvar:
𝐼𝑝 =
∑
𝑝1,𝑖
𝑝0,𝑖
∙ 𝑝1,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖
𝑛
𝑖=1
∑ 𝑝0,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖
𝑛
𝑖=1
=
∑ 𝐼𝑝𝑖 ∙ 𝑝0,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖
𝑛
𝑖=1
∑ 𝑝0,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖
𝑛
𝑖=1
=
∑ 𝑝1,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖
𝑛
𝑖=1
∑ 𝑝0,𝑖
𝑛
𝑖=1 ∙ 𝑞0,𝑖
, kde i = 1, 2 …, n je index příslušného reprezentanta, výrobku zahrnutého do výběru,
𝑝0,𝑖 ∙ 𝑞0,𝑖 jsou váhy (tržby za základní období),
𝐼𝑝𝑖 = 𝑝1,𝑖/𝑝0,𝑖 je průměrná veličina (změna ceny příslušného reprezentanta),
𝑝1,𝑖 je cena reprezentanta v běžném období,
𝑝0,𝑖 je cena reprezentanta v základním období.
Statistické úřady používají pro výpočet cenových indexů relativní váhy, které vyjadřují podíl
tržeb za daný výrobek na celém objemu tržeb v základním období.
Autor článku je znalec pro oceňování strojů, zařízení a výpočetní techniky. Pro odhad
pojistných částek souborů strojů a zařízení používáme indexy cen průmyslových výrobců
podle sekce, subsekce, oddílů a skupiny klasifikace CZ-CPA. V databázi máme cenové
indexy oddílů a skupin CZ-CPA, kde jsou výrobky investiční povahy a zboží dlouhodobé
spotřeby. Databáze je organizovaná formou bazických indexů (základ průměr 2005 =100).
Podílem dvou bazických indexů dostaneme cenový index řetězový. To má velký praktický
význam při oceňování souborů majetku k určitému datu. Z praxe oceňování majetku pro
pojištění však víme, že souhrnné cenové indexy typu Laspeyres se v České republice
nepoužívají. Používají se hrubé cenové indexy za celé odvětví průmyslu. Souhrnné cenové
indexy mají v průmyslu velikou variabilitu a odhad pojistných částek majetku je velmi
nepřesný.
V publikaci [3]
je nová cena stroje označena jako VCS. Dostaneme ji násobením pořizovací
ceny PC a multiplikátoru Π.
∏⋅= iKPCVCS
, kde PC je pořizovací cena stroje z evidence majetku,
Ki jsou koeficienty inflace.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
404
V příkladu uvedeném v této publikaci je indexů Ki celkem třináct 1992/1991, 1993/1992,…
2003/2002. Příklad je návodem pro znalce a odhadce. Uvedeme si hodnoty Ki tak, jak jsou
uvedeny v publikaci:
K1 = 1,5 pro cenovou úroveň 1989
K2 = 1,35 růst cen za léta 1991–1992
K3 = 1,25 1992–1993
K4 = 1,15 1993–1994
…
K13 = 1,03 2002–2003
Potom výpočet VCS vypadá následovně:
03,1028,1023,1040,1024,1042,1069,108,110,115,125,135,15,1 ⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅⋅= PCVCS
Pokud oceňujeme jeden nebo několik strojů, lze tento algoritmus použít. Pokud oceňujeme
v souboru strojů, zařízení a výpočetní techniky stovky a nezřídka i tisíce položek, nelze tento
způsob ocenění použít.
Pro ilustraci uvedu, jak to vypadá, když mám ve své cenové databázi indexy CZ-CPA jako
bazické. Potom je výpočet VCS výrazně jednodušší.
RRCI
CI
VCS
20
2016
=
Pořídit výstup podle výpočtu (2) je neproveditelné.
Použití ocenění souboru strojů a zařízení podle souhrnných cenových indexů nevylučuje
ocenění podle skutečných vzorů na trhu. Lze to však provádět pouze u omezeného počtu
položek se souboru. Jednou z možností je uplatnění Paretové analýzy. Paretova analýza je
jednoduchým, ale efektivním nástrojem, který uživatelům umožňuje oddělit několik
nejpodstatnějších příčin od mnoha méně důležitých. Tuto analýzu vztáhneme na oceňování
majetku pro účely pojištění.
Pokud provedeme porovnání finančních hodnot položek majetku, položkám s nejvyššími
hodnotami budeme např. hledat vzory, ocenění pomocí kurzu měn, ocenění cenovými indexy
států EU, zejména Německa apod.
4 ZÁVĚR
Na závěr uvedeme jeden pojem, který nebyl v přednášce použit. Pokud je pojistná částka >
pojistná hodnota, dochází k přepojištění (§ 2853 Přepojištění). Protože výše pojistného je
podle (1) přímo úměrné pojistným částkám, platí pojištění zbytečně vyšší pojistné. K tomu
může dojít u dovozů strojů.
Vraťme se ještě ke kontroverznímu § 2854 Podpojištění. V něm se uvádí, že pojišťovny
nebudou namítat podpojištění, jestli si ujednají, že pojistné plnění sníženo nebude. Pokud
bude pojistné plnění ve výši, že se na něm podílí zajišťovna, reakce zástupců zajišťovny bude
zajímavá.
Závěr přednášky bych chtěl trochu odlehčit. § 2850 Pojištění hromadné věci a souborů věci je
pro mne Hlavou XXII, které nikdo nepřešel přes rozum (Joseph Heller).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
405
5 LITERATURA
[1] NEMEČEK, A., JANATA J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. C. H. BECK PRO
PRAXI, 2010 Praha, 172 s. ISBN 978-80-7400-114-7.
[2] JANDOVÁ L., ŠLAUF P., SVEJKOVSKÝ J. Pojištění novém občanském zákoníkuKomentář,
C. H. BECK, 2014 Praha, 353 s. ISBN 978-80-7400-530-5.
[3] MAKOVEC, J. Oceňování strojů a výrobních zařízení. Institut oceňování majetku, Praha
2006, 92 s. ISBN 80-245-1103-7.
RIZIKA POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI A JEJICH ŘÍZENÍ
RISKS OF FOOD SAFETY AND THEIR MANAGEMENT
Jaromír Novák1)
ABSTRAKT:
Zabezpečení potravinami je důležitým úkolem pro existenci lidí. Rizik souvisejících
s potravinovou bezpečností je nemálo. Dostatek potravin v potřebné kvalitě je naléhavým
úkolem dneška. Na výrobu potravin má vliv řada faktorů. Mezi hlavní faktory patří půda
jakožto nenahraditelná a nutná podmínka pěstování rostlin pro výživu obyvatelstva i
hospodářských zvířat. Dostatek vody je rovněž nezbytnou podmínkou. Bez vody by nebylo
života. Vzduch významně ovlivňuje potravinovou bezpečnost. Řídicí struktury zodpovídající za
dostatek kvalitních potravin mají významné funkce v procesech souvisejících s produkcí
potravin. Potravinová bezpečnost nemůže být ponechána jen působení tržních mechanismů.
Stát a jeho struktury mají povinnost vytvářet podmínky pro potravinovou bezpečnost, jeho
odpovědnost za řízení této oblasti existence společnosti je nezastupitelná.
ABSTRACT:
A ensuring enough of food is important goal for human existence. Risks that are connected to
this are many. Enough of food in demanded quality is important novadays task. A lot of
factors is influencing food production. One of the most important is soil - irreplaceable
condition to grow food and animals. Also enough of water is needed. Without water would not
be life. Also air has major influence to food safety. Managing structures responsible for food
safety has important functions in processes tyied to food production. Food safety can not be
left only on market conditions. State and its structures have a duty to create conditions for
food safety, their responsibility for managing this are of human existence is irreplaceable.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Potraviny, bezpečnost, řízení, voda, půda
KEYWORDS:
Food, safety, management, water, soil
1 ÚVOD
Potravinová bezpečnost je významným faktorem bezpečnosti obecné. Dostatek kvalitních
potravin je podmínkou žití člověka. Člověk pak je rozhodujícím prvkem systému bezpečnosti
a také systému nebezpečnosti. Společnost pro svůj vývoj a rozvoj potřebuje zdroje, mezi něž
obecně zahrnujeme zdroje:
• lidské
• finanční
• materiální
• informační
• časové
1)
Novák, Jaromír, doc. Ing. CSc., Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, třída Míru 117, 771
11 Olomouc, tel: +420 585 636 005, e-mail: jarminov@seznam.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
407
Optimální využívání uvedených zdrojů je podmínkou existence společnosti a také podmínkou
pro potravinové zabezpečení. Jsou to také zdroje pro řízení společnosti obecně a tím i
potravinové bezpečnosti. Podmínky vytváření potravinové bezpečnosti jsou úzce spjaty
s jednotlivými systémy a podsystémy společnosti a pro zajištění bezpečnosti v oblasti
potravinové je nezbytné, aby byly ve státě odpovídající systémové vztahy, které jsou příznivé
pro tuto oblast. Mezi potřebné podmínky lze zařadit zejména podmínky kulturní, ekonomické,
finanční, politické, sociální, řídicí, vojenské, přírodní a ekologické.
Potravinová bezpečnost je také významné politikum. Nikoliv však jako jen ideologický či
stranický problém, ale především ve smyslu jedné z definic politiky – politika je každodenní
péče o blaho občana. Měl by to být problém nadstranický, závazný pro všechny
strany.V tomto směru řízení potravinové bezpečnosti jako povinnost státu zatím selhává, či
také řečeno jinak – není mu věnována potřebná pozornost. V oblasti potravin nelze spoléhat
na trh bez přívlastků. Je však problémem jak, co, kdy, kde a kým regulovat.V souvislosti
s měnícím se klimatem je však regulace potřebná.
Pojem potravinová bezpečnost lze chápat ve dvojím smyslu. V širším smyslu jako součást a
nutnou podmínku existence lidstva, teritorií a států a tím i jejich bezpečnosti. V užším slova
smyslu pak jako bezpečnost pro člověka.
Původní optimismus o relativním dostatku potravin pro obyvatelstvo se mění. Ukazuje se řada
limitů omezujících zabezpečení potravinami. O některých souvztažnostech potravin, zdrojů
pro jejich produkci, půdy, vody a člověka bude v příspěvku pojednáno. Smyslem textu je
připomenutí rizikovosti věcí, jevů a procesů ovlivňujících potravinovou bezpečnost a nutnost
jejího adekvátního řízení.
Pro žití člověka je nutnou podmínkou především dostatek potravin a tekutin. Rozhodující
tekutinou pro život člověka je voda, kterou poskytuje příroda v různém složení, dostupnosti,
kvantitě a kvalitě. Problém vody je stále složitější a naléhavější.
Problém potravin je podstatně složitější. Člověk, jako každý živočich, nemá schopnost
vytvářet stavební látky pro své tělo přímo z minerálních látek v půdě a z plynů v ovzduší,
nemůže čerpat energii pro životní funkce rovnou ze slunečního záření jako rostliny, nemůže
rozkládat odumřelou organickou hmotu na minerální látky a tak je vracet do zpět do
ekosystémů. Je tak závislý na potravinových zdrojích fauny a flóry a jejich případné či nutné
úpravě.
Odborníci se desítky let přou o to, kolik miliard lidí je schopna tato planeta uživit. Rozdíly
mezi nimi jsou značné. Někteří tvrdí, že mez byla překročena již nyní, někteří optimističtější
se domnívají, že planeta je schopna uživit až devět miliard lidí. Samozřejmě za určitých
podmínek. Je namístě princip předběžné opatrnosti. Proč? Zhruba před třiceti lety také
odborníci tvrdili, že ryby v oceánech jsou nevyčerpatelným zdrojem potravy! Současný stav
je varující. Množství ulovených ryb rapidně klesá a některá dřívější loviště jsou takřka bez
lovných ryb. Zdali se stav zlepší, je velkou otázkou.
2 POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A BEZPEČNOST POTRAVIN
Pojmy uvedené v názvu odstavce, jejich rozsah a obsah, jsou různě vykládány a také
směšovány či vzájemně zaměňovány. Pro účely tohoto příspěvku lze potravinovou bezpečnost
charakterizovat jako dostatek potravin v potřebné kvalitě. Kvalita znamená soubor typických
vlastností jednotlivých typů potravin, které mohou být stanoveny normami různého typu.
Bezpečnost potravin pak můžeme charakterizovat jako hygienickou a zdravotní nezávadnost.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
408
Lukášková v knize Potravinová (ne)bezpečnost uvádí, že potravinová bezpečnost je
definována jako stav, kdy je zajištěn fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému množství
zdravotně nezávadných a nutričně vyvážených potravin, které uspokojují výživové potřeby a
preference jedince pro jeho aktivní a zdravý život. I když by se z definice mohlo zdát, že
problém potravinové bezpečnosti je zcela spjat pouze s rozvojovými zeměmi, je třeba si
uvědomit, že problematika skrytého hladu je vlastní i vyspělým zemím (Lukášková a
kol.,2014).
Podle světové organizace FAO zahrnuje potravinová bezpečnost(Lukášková a kol.,2014):
• Odpovídající nabídku potravin, které musí být zajištěna z domácích zdrojů pro pokrytí
alespoň minimální fyziologické potřeby pro jedince při současné záruce dodávky
potravin a jejich nezávadnosti;
• Dostupnost základních potravinových produktů pro nízkopříjmové domácnosti (stát
má zajistit minimální důchody) pro možnost zajištění fyziologické spotřeby každé ze
skupin obyvatelstva;
• Dostupnost a požívání potravin zdravotně nezávadných.
V Evropě existuje úřad pro bezpečnost potravin – Evropský úřad pro bezpečnost potravin
(EFSA). Byl zřízen v roce 2002 jako reakce na potravinové krize v devadesátých letech
minulého století (vzpomeňme nemoc BSA – nemoc šílených krav, kdy byly vyhubeny tisíce
kusů hovězího dobytka).
Nezanedbatelnou, lépe řečeno většinou rozhodující, roli hraje cena potravin. Ta ovlivňuje
spotřebitele nejvíce. Ovlivňuje také bezpečnost člověka jako tvůrce i uživatele potravinových
zdrojů. Prvotně je nutná dosažitelná možnost mít jídlo v dostatečném množství, v potřebném
čase a za akceptovatelnou cenu. Druhotně pak kvalita potravin, jejich kalorická a nutriční
hodnota, jejich vzhled, balení, možnost přepravy, skladování, atp.
Potraviny můžeme dělit na dva hlavní druhy – rostlinného původu a živočišného původu.
Přičemž potraviny živočišného původu, zejména maso, mléko a další živočišné produkty, jsou
převládajícími a stěžejními zdroji potravin, výživy pro člověka. K tomu se nutně váže
bezpečnost potravin, harmonizace potravinového řetězce, ekonomická efektivnost, zdravotní
stav zvířat a také zdraví člověka.
S bezpečností potravin souvisí pojem welfare (pohoda) zvířat (Zemědělec č.13, str. 14 -15).
Pojem lze definovat: “Pohoda zvířat je vyvážený stav, ve kterém je zvíře schopno svými
vlastními silami se bezproblémově vyrovnat s působením životního prostředí“.
Poradní sbor britské vlády Farm Animal Welfare Council (Zemědělec č.13, str. 14) stanovil
pět zásad, pět svobod pro zvířata:
• Svoboda od hladu a žízně - bezproblémový přístup k čerstvé vodě a krmivu
• Svoboda od nepohodlí – poskytnutí odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a
pohodlného místa
• Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění – prevence či rychlá diagnóza a léčení
• Svoboda od strachu a stresu – zajištění prostředí a zacházení, které vylučuje psychické
strádání
• Svobodu projevit přirozené chování – dostatečný prostor, vhodné prostředí a
společnost zvířat téhož druhu
Procesy výroby potravin živočišného původu mají mnoho specifik, lišících se dle různých
kritérií. Zjednodušeně lze procesy shrnout do etap jako: kvalitní populace a zdárný porod,
adekvátní výživa zvířat, starost o jejich welfare, transport jatečných zvířat na jatka (zde bývá
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
409
dost problémů s chováním lidí, kteří zvířata transportují), jejich porážka, opracování a
zpracování vhodnými technologiemi, příprava produktů dle receptur, jejich skladování u
výrobce, přeprava a uchovávání v prodejních místech. To vše má význam pro bezpečnost
potravin a ve svých důsledcích pro zdraví člověka.
Welfare zvířat je v principech stejná, ale má své odlišnosti dle druhu zvířat či dokonce
jednotlivého zvířete. V České republice je chován zejména skot, prasata a drůbež. K tomu
jsou vydány evropské směrnice a také směrnice v ČR. V těchto směrnicích jsou poměrně
podrobně slovně í číselně popsány podmínky pro chov zvířat.
Dobrá péče o zvířata, podmínky jejich chovu, používání technologií, chovatelské postupy,
výživa, zvěrolékařská péče a lidský přístup chovatelů kladně přispívají k eliminaci možných
rizik, snižují ekonomické ztráty a naopak zvyšují výtěžnost, snižují či vylučují zdravotní
nebezpečnost produktů pro člověka.
Uvedené problematice je věnována kontrolními orgány pozornost. Kontroly mají mít
nápravný i výchovný účinek. I přesto se zjišťuje množství nedostatků. Jejich příčinami jsou
především neochota a neschopnost lidí zásady welfare a zásady další dodržovat, nedostatek
zdrojů finančních, technických a technologických.
3 VÝVOJ V ZEMĚDĚLSTVÍ
3.1 Aktuální problémy světové i evropské
Protože nežijeme v době lovců mamutů a sběračů semen a kořínků (možná si tuto dobu
budeme muset připomenout v teorii i praxi - a věřme, že nikoliv!), potraviny především
vyrábíme. Rozhodujícím a zároveň velmi složitým systémem je zemědělství.
V březnu roku 2013 se v Bruselu konalo šesté Fórum o budoucnosti zemědělství (Zemědělec
č.13, str. 6-7). Byla řešena dvě témata – prvním tématem bylo řešení produkce potravin ve
světle šetrného přístupu k přírodě a životnímu prostředí a druhým tématem byla udržitelná
intenzifikace a produkce potravin. Na konferenci vystoupila řada politiků i odborníků, byla
řešena řada problémů souvisejících s tématy konference. Následuje zásadní shrnutí témat.
V Evropě se zvyšuje potřeba cenově dostupných, kvalitních a nezávadných potravin. Tyto
požadavky jsou částečně v rozporu z řady důvodů. Například zvyšující se ceny ropy a
výrobků z ní pro zemědělství vyráběných vyvolává zvyšování cen potravin. Nutně rostou
požadavky na šetrnost k životnímu prostředí, půdě a vodě. Půda ztrácí úrodnost, intenzifikace
zemědělství je omezena.
V roce 2050 má žít na světě 9 miliard lidí. Přitom už nyní, a to po několik desetiletí, trpí 2
miliardy obyvatel hladem. Je potěšitelné, že africké zemědělství za posledních 20 let zvýšilo
svou produkci čtyřikrát. Limitujícím faktorem je ale voda a té se, nejen v Africe, nedostává.
Společná zemědělská politika EU funguje ve všech zemích, ale má řadu problémů. Přesto
patří evropské zemědělství k vysoce konkurenčním na světě. Zajišťuje 46 milionů pracovních
míst a zajišťuje potraviny pro 350 milionů Evropanů, byť ne na sto procent. Zemědělství
samo není soběstačné, vyžaduje dotace. Avšak peněz je vždy málo a také se jimi často plýtvá.
Nedostatkem společné zemědělské politiky je malý důraz na produktivitu, inovace a
výnosový potenciál. Problém vyžaduje zvýšení peněz do výzkumu, ale těch se nedostává.
Zemědělská produkce a zejména její zvyšování je však ekologicky složité a riskantní.
Například v USA se ročně vyprodukuje 15 miliard tun odpadů a 2 miliardy tun zemědělských
reziduí, což je téměř třetina celosvětové produkce odpadů. Počet obyvatel planety se zvyšuje a
asi 200 milionů lidí je již dnes postiženo změnami klimatu. Změny klimatu postihují
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
410
zemědělskou výrobu – klesá rozloha obdělávatelné půdy, klesají výnosy. Obyvatelé se stěhují
a to vyvolává a v budoucnu vyvolá ještě větší sociální nepokoje.
Zemědělství má nejen funkce produkční, ale také dává práci obyvatelům, utváří krajinu
v dobrém i zlém. Prospívá či škodí ekologii a zdraví obyvatel.
3.2 Problémy českého zemědělství, minulost a současnost
Alespoň malé připomenutí historie. I v době Rakouska – Uherska byla zemědělství věnována
pozornost ze strany státu. Ministři zemědělství (někdy nazývané ministerstvo orby), i v té
době bývali ve funkci od několika dnů do několika roků. Nejméně Zalewski von, Wenzel,
který byl ve funkci 17 dnů. Nejdéle působil ve funkci ministra Falkenhaym von, hrabě Julius.
Byl ve službě 15 let a 10 měsíců (Toman a kol. 2012).
Po roce 1918 došlo k majetkovým změnám, byla tzv. parcelace velkostatků a další opatření.
Rozvíjela se zemědělská věda a technika a výsledky byly zemědělci aplikovány. Výkony
zemědělství byly rostoucí. I zemědělství bylo zasaženo světovou krizí, přesto bylo vysoce
stabilizujícím činitelem, protože zabezpečovalo potraviny a tedy i život obyvatel.
Druhá světová válka narušila rozvoj zemědělství, které bylo plně přizpůsobeno válečným
potřebám hitlerovského Německa.
Po skončení války bylo přistoupeno k dalšímu rozvoji zemědělství. Relativně rychle bylo
navázáno na předválečnou vyspělost. Sucho roku 1947 rozvoj částečně zbrzdilo – byl
nedostatek krmiv a vody, byla neúroda a hrozil hlad. Naštěstí tehdy významně pomohl
Sovětský svaz.
Po roce 1948 došlo k zásadním společenským změnám. Začalo postupné budování
zemědělských družstev a státních statků. Bylo to nelehké a komplikované období se spoustou
chyb i tragédií. Ve svých důsledcích bylo prospěšné a postupně se rozvíjelo v oblasti teorie a
praxe a dosahovalo výsledků srovnatelných se světem. Dnes se tento vývoj velmi silně
kritizuje a manipuluje se s historií. Česká produkce se až do roku 1990 zvyšovala. Půda byla
zákony velmi dobře chráněna. Byly propracovány státní a oborové normy v oblasti
potravinářství. Soběstačnost ve výrobě potravin rostla.
Po roce 1989 došlo k dalším revolučním změnám. Tyto změny postihly i zemědělství a i v té
době bylo použito násilných postupů. Došlo k narušení systému, který fungoval velmi dobře.
Důsledkem je pokles zemědělské a potravinářské produkce. Pokles soběstačnosti a tím růst
rizik pro obyvatele České republiky. Zemědělství a potravinářství bylo na okraji zájmu a byla
snaha zde prosazovat trh bez přívlastků, což v této oblasti dost dobře nejde.
Vývoj je ilustrativně znázorněn čísly v tabulce č. 1. Je zde zachycen vývoj hrubé zemědělské
produkce a počet pracovníků v zemědělství. Do roku 1990 postupně rostla jak rostlinná, tak
živočišná produkce, při současném poklesu počtu pracovníků. Po roce 1990 dochází
k prudkému poklesu produkce a počtu pracovníků. Je třeba také podotknout, že zemědělství
na vesnici má svou humanizující funkci – přináší lidem práci, sbližuje je, pomáhá chodu obce
a jejímu rozvoji.
V tabulce č. 2 je ilustrován vývoj sklizně zrnin, brambor, olejnin a cukrovky, a výroba
jatečných zvířat, mléka a vajec. Vývoj je zaznamenán od roku 1920 po rok 2010. Kromě
olejnin dochází k poklesu sklizně i výroby. Výjimkou jsou brambory, kde výroba od roku
1950 postupně klesá. Příčina je v poklesu jejich konzumace i jejich využití pro krmivářské
účely a potravinářské i průmyslové využití. Hodnoty uvedené v tabulce také prokazují péči
věnovanou zemědělskému a potravinářskému výzkumu. Rovněž průmysl výrobou umělých
hnojiv, strojů a přístrojů přispěl ke zvýšení kvantity i kvality zemědělské produkce. Jistým
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
411
nedostatkem, který je však nejen v českém zemědělství, je příliš velké použití chemických
prostředků, které se škodlivě projevovaly i projevují na stavu půdy i stavu zvířat a životního
prostředí vůbec. Dostávají se do potravinového řetězce a působí také na zdraví člověka.
K tomu je třeba také připočíst rezidua humánních léků v půdě a vodě.
Tab. 1 – Hrubá zemědělská produkce na 1 ha půdy a počet pracujících v zemědělství ve
stálých cenách roku 1989
Tab. 1 – Gross agricultural production on one hectare of land and number of workers in
agricultural in prices of year 1989
Zdroj:České zemědělství, 2012, upraveno autorem
Rok HZP
celkem
v tom v tom tis.
fyzických
osob
rostlinná
produkce
živočišná
produkce
rok pracující
celkem
1936 16 216 8 514 7 702
1948 11 299 6 297 5 002 1948 1 313,8
1950 14 237 7 358 6 879 1950 1 231,8
1970 17 962 8 029 9 933 1970 699,1
1990 25 040 10 478 14 562 1990 539,8
2000 17 348 7 872 9 476 2000 169,0
2010 16 081 8 275 7 806 2010 132,8
Jaký je současný stav českého zemědělství? Není příliš dobrý. Naše závislost na dovozu roste,
zemědělská produkce klesá, počet stavů hovězího dobytka a prasat klesá. Z toho pramení řada
rizik, z nichž některé jsou skrytá, a ještě nejsme schopni předvídat jejich negativní potenciál.
V současné době dovážíme zhruba 60 procent masa, jakožto rozhodujícího druhu pro
konzumaci. Malou ilustrací stavu je tabulka č. 3. Z ní vyplývá, kromě jiného, docela
radikálně klesající výroba masa. A protože spotřeba masa vepřového dle statistik roste, je
třeba ji zabezpečit dovozem. Ostatní druhy masa jsou v podstatě na stejné úrovni spotřeby.
Potěšitelné je, že se v posledních dvou letech projevuje zájem jednotlivců o chov slepic a
králíků v zájmu zvýšení osobní soběstačnosti. Hlavní příčinou je ekonomická krize a
nedostatek financí a v rozhodující míře špatné řízení. Je špatné řízení omyl či záměr? Nejde o
vnucování závislosti na někom a něčem?
Poněkud znepokojivým problémem je vývoj ovocnářské a zelinářské produkce za posledních
5 let. Vývoj ilustrují tabulky číslo 4 a 5. Lze namítnout, že bez uvedených plodin se můžeme
do určité míry obejít a že je dovezeme. Avšak ovoce a zelenina má významnou nutriční a
dietologickou hodnotu a příznivě působí na zdravotní stav organismu. Proč dovážíme něco, co
si můžeme sami vypěstovat? Je to naše pohodlnost, záměr, špatné řízení? Zřejmě od každého
něco. Dovážíme 60 – 80% spotřeby zeleniny. Květák se nepěstuje v hromadné výrobě vůbec
a od roku 2011 se dováží.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
412
Tab. 2 – Úroveň zemědělské výroby na 1 ha zemědělské půdy
Tab. 2 – Level of agriculture production on one hectare of agricultural land
Zdroj:České zemědělství, 2012, upraveno autorem
Rok Sklizeň Výroba
zrnin 1) brambor olejnin cukrovky jatečních zvířat 2) mléka vajec
kg kg kg kg kg ž. hmoty litr ks
1920 217 565 3 788 - 478 -
1930 273 1 346 1 1 094 102 653 -
1950 386 1 420 7 1 156 126 508 290
1960 405 802 14 1 403 141 571 370
1970 566 876 11 1 092 194 726 604
1980 1 634 455 38 1 182 270 934 780
1990 2 146 414 80 950 279 1 101 859
1995 1 576 311 172 867 245 708 712
2000 1 527 345 220 656 185 633 716
2005 2 151 281 266 970 181 760 432
2010 1 967 189 329 870 152 741 351
1) do roku 1974 chlebové obil
2) skot a prasata
V produkci živočišné výroby rovněž není vývoj žádoucí. Není věnována patřičná pozornost
zejména chovu skotu a prasat. Maso z nich je významnou složkou stravy a je také významnou
strategickou položkou bezpečnosti země za krizových stavů, protože je možné jej dlouhodobě
různě konzervovat a vytvářet zásoby, zejména pro možnost velké neúrody či vypuknutí
válečného konfliktu. Svou roli zde hraje takřka neexistující zemědělská politika státu a také
trh, kdy činnost zemědělských řídicích subjektů vychází z krátkozrakosti a potřebě
okamžitých zisků. Vlastníci či uživatelé půdy projevují nezájem o racionální a odpovědné
hospodaření. Dovážíme cca 60 procent spotřeby vepřového masa. Nepříznivý vývoj je
ilustrován v tabulce č.6. Vývoz potravinářského a zemědělského zboží v roce 2015 byl ve
výši 201 mld. Kč a dovoz ve výši 219,4 miliard korun. Bilance je tedy pasivní ve výši 18,4
miliard korun. Proč? Je to nutné?
Problematice zemědělství je věnována celosvětová pozornost, byť se značnými problémy a
nedostatky. Mělo by tomu tak být v každém státě. Tady má Česká republika značné rezervy.
Po revolučních změnách v devadesátých letech to mnohdy vypadalo na zánik zemědělství.
K moci se dostali lidé s podivným myšlením a důsledky přetrvávají dodnes. Rozbilo se to, co
fungovalo a dodnes není téměř žádná adekvátní zemědělská politika. Snaha o řešení stavu je
mnohdy jen předstíraná. Vývoj vzbuzuje obavy.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
413
Tab. 3 – Živočišná výroba
Tab. 3 – Animal husbandry
Zdroj: České zemědělství, 2012, upraveno autorem
Výroba jatečných zvířat Výroba Snáška
celkem v tom mléka vajec
Rok skot prasata drůbež 1) 1)
tis. tun živé hmoty mil. litrů mil. kusů
1936 568 335 204 29 3 833 1 525
1948 388 194 176 18 1 886 917
1950 605 249 330 26 2 330 1 329
1960 677 274 365 38 2 588 1 678
1965 846 329 465 52 2 796 2 221
1970 960 395 464 101 3 212 2 671
1980 1 335 498 668 169 4 035 3 370
1990 1 465 515 740 210 4 802 3 681
2000 1 084 208 584 292 2 708 3 064
2010 788 171 366 251 2 612 2 125
Tab. 4 – Vývoj produkce zeleniny
Tab. 4 – Development of production vegetables
Zdroj: Česká agrární komora, upraveno autorem
Druh zeleniny Rok 2000
(v tis. tun)
Rok 2015
(v tis. Tun)
Procenta roku 2000
mrkev 58,6 20 34,1
petržel 15,7 2 12,8
zelí 133,6 40 29,9
kapusta 15,2 1 6
kedlubny 15.6 2 16
květák 28,5 0 0
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
414
Tab. 5 – Vývoj produkce ovoce
Tab. 5 – Development of production fruit
Zdroj: Česká agrární komora, upraveno autorem
Druh ovoce Rok 2000
(v tis. tun)
Rok 2015
(v tis. Tun)
Procenta roku 2000
jablka 339 120 40,6
hrušky 22 3,7 16,8
třešně 13,6 1,8 13,2
rybíz 18,1 1.8 10,2
Angrešt 66,8 40 tun 0,6
Tab. 6 – Vývoj živočišné produkce
Tab. 6 – Development of animal husbandry
Zdroj: Česká agrární komora, upraveno autorem
Druh Rok 1990 Rok 2015 Procenta
roku 1990
Měrná jednotka
skot 3,506 1,407 40,13 v milionech kusů
dojnice 1,236 0,374 30,25 v milionech kusů
hovězí maso 1456 728 50 v tisících tunách
prasata 4,790 1,560 32,6 v milionech kusů
4 ZÁSADNÍ PROBLÉMY PŮDY
Půda je nenahraditelným zdrojem života. Půda je vyvíjející se složitý dynamický živý systém.
Přežití a prosperita všech suchozemských společenstev přirozených i umělých závisí na tenké
vrchní vrstvě země, která je nejcennějším přírodním bohatstvím. Je v podstatě
neobnovitelným zdrojem. Její úrodnost je třeba udržovat tak, aby hospodaření bylo trvalé. Je
přirozenou součástí národního bohatství státu. Půdu je proto nutné chránit pro současnost, tak
pro budoucnost.
Půda plní celou řadu funkcí, mezi které patří: základní článek potravinového řetězce a
současně substrát pro růst rostlin; půda je životní zásobárnou vody pro suchozemské rostliny
a mikroorganismy a také filtračním čisticím prostředím, přes které voda prochází;
mikroorganismy jsou obrovskou a dosud ještě plně neprobádanou a nedoceněnou zásobárnou
genetické informace a umožňují průběh důležitých procesů v ekosystémech; půda hraje
významnou roli ve stabilitě ekosystémů a ovlivňování bilancí látek a energií; z půdy pochází
také množství základních složek stavebních materiálů a surovin a současně půda poskytuje
prostor pro stavby, rekreační činnost a další aktivity člověka, z půdy se také prostřednictvím
archeologického výzkumu dovídáme o své minulosti (zdroj 6).
V roce 1972 byla přijata Evropská charta o půdě a v roce 1981 pak na zasedání FAO Světová
charta o půdě. V roce 1992 vedoucí představitelé 178 států přijali dokumenty, ve kterých je
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
415
stanovena řada principů zacházení s půdním fondem a bylo doporučeno vládám, aby se těmito
principy řídily
Problematikou půdy se zabývá odbor obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního
prostředí. Ministerstvo v rámci své kompetence vykonává funkci ústředního orgánu státní
správy ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního
fondu. Obsahem je vymezení zemědělského půdního fondu, jeho kvalitativní i kvantitativní
ochrany, režim odnímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, odvody za odnětí
zemědělské půdy, státní správa na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a sankční
ustanovení. MŽP metodicky řídí orgány státní správy na úseku ochrany zemědělského
půdního fondu a spolupracuje s příslušnými resortními organizacemi. Spolupracuje také
s resortem zemědělství, s resortem zdravotnictví a také resortem školství.
V Evropské unii se jednotné předpisy týkající se půdní problematiky teprve tvoří. Byla
schválena základní strategie k vytčení témat pro řešení úkolů souvisejících s ochranou půdy
Soil tematic strategy. V současné době probíhají v EU jednání k přípravě Rámcové směrnice
k ochraně půdy.
Plocha zemědělské půdy se v České republice snižuje a je tomu tak i v jiných státech.
Rostoucí populace ve světě však potřebuje více půdy. To je rozpor. V řadě zemí dochází
k poklesu plochy půdy vlivem špatného hospodaření orgánů státu i soukromého sektoru. Půda
je zabírána na stavby domů, obchodních center, logistických skladů, silnic a dálnic, železnic,
fotovoltaických elektráren. K úbytku půdy dochází také vlivem těžení surovin, špatného
obhospodařování, vlivem větrné a vodní eroze, kácením stromů a keřů, zasolováním atp. Žel
dochází také k haváriím, při kterých se do půdy dostávají škodliviny, které se dlouho či vůbec
nerozloží.
V České republice došlo od devadesátých let minulého století k úbytku zemědělské půdy o
více, než dvacet procent. Trend pokračuje. Je rizikový. Co bude dále?
Nejde jen o plochu půdy, ale také a to především o její úrodnost. Zde je rozhodující stav
humusu v půdě. Ten tvoří jen několik procent a rozhoduje o dalších vlastnostech půdy,
nutných pro růst a produkci rostlin. Vlivem intenzivního hospodářství a nevhodného
obdělávání půdy dochází také k úbytku různých prvků, které pak negativně působí na
úrodnost. Další riziko. Přitom peníze na zemědělský a tedy i půdní výzkum budou klesat.
Nevážíme si půdy, nejsme s ní srostlí. Příčin je celá řada. Moc peněz, neuvědomění si
významu půdy. Školní brigády, studentské brigády měly v tomto směru výchovný význam.
Konkurence levnějších potravin z dovozu, špatná dotační politika a další.
5 ZÁSADNÍ PROBLÉMY HOSPODAŘENÍ S VOZODU
Voda je základ života. Bez vody není života. Tato slova jsme slýchávali na základní škole.
Moderněji řečeno – voda je základní složkou biomasy. Člověk bez vody vydrží několik dní.
Pro živočišstvo je voda prostředím. Lidské tělo je tvořeno zhruba osmdesáti procenty vody.
Pro rostliny je samozřejmě také základem života. Fauna i flóra potřebuje různé množství
vody, v různé kvalitě a složení, a také v patřičném čase. V životě rostlin je také voda nutná
podle jejich vegetačního období. V lidském věku je tomu obdobně a v průběhu dne rovněž.
Voda je médiem, které plní funkci přenosu živin a látek tělu prospěšných. Voda také plní
funkci při vylučování škodlivin. Voda je rovněž prostředkem energie a prostředkem očisty
různého typu. Zejména pro ryby je životním prostředím. Voda je nejrozšířenější sloučeninou
na zeměkouli.
• 71 % povrchu zeměkoule zaujímají oceány
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
416
• 3,7 km je průměrná hloubka oceánů
• 97,5 % světových zásob vody je v oceánech
• 2,5 % zásob vody je voda sladká
• 68,9 % zásob sladké vody je v ledovcích
• 30,8 % zásob sladké vody tvoří podzemní vody
• 0,3 % zásob tvoří povrchová voda
Z přehledu je patrné, že množství vody, využitelné pro lidi je nevelké, či spíše velmi malé.
Existují sice zařízení pro odsolování mořské vody, avšak jsou energeticky velmi náročná a
vedlejší účinky jsou ne zrovna zanedbatelné. Voda je dle výše uvedeného významným
činitelem pro bezpečnost, skrývá v sobě potenciál nebezpečnosti. Její nedostatek či špatná
kvalita, snižuje kvalitu života a také ho může ohrožovat.
V zemědělství, při výrobě potravin rostlinného i živočišného původu je potřeba vody značná.
Voda se používá nejen k bezprostřednímu zemědělskému využití, ale také při výrobě strojů,
pohonných hmot, hnojiv atd. Uvádí se, že na výrobu jedné pneumatiky pro osobní vozidlo je
potřeba průměrně 150 litrů vody, na výrobu PET láhve 3,5 litru, na produkci jednoho
kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 000 litrů vody. Uvedená čísla jsou velmi nepřesná
a je třeba je brát s velkou rezervou. Záleží na různých okolnostech.
Přestože vody pitné i užitkové je na Zemi stále stejné množství, její rozvrstvení je
nepravidelné v množství, jakosti, čase i prostoru. Optimalizovat tyto parametry umíme jen
málo a to spíše jen v systému vodárenství. V zemědělství se dosáhlo vyšších výnosů a kvality
rostlin systémem závlah. Ty jsou však finančně náročné a na některých lokalitách
nepoužitelné, protože pokles hladiny spodní vody (je též významným rizikem) v posledních
letech to neumožňuje. Na mnoha místech klesá hladina vody ve studních i větších vodních
zdrojích. Zejména v letním období se pak z malých řek stávají potoky a z potoků jen strouhy.
Ve světě vysychají řeky a vnitřní moře nebo velká vodní jezera a rybníky.
Naopak přívalové deště způsobují záplavy, smývají ornici, splachují úrodu a způsobují další
malé i velké škody. Rizika související s vodou pitnou i užitkovou jsou značná.
6 ZÁVĚR
Nutnost zabývat se potravinovou bezpečností souvisí se skutečným i předpokládaným růstem
počtu obyvatel Země a se stále se tenčícími přírodními zdroji. Vyčerpávání zemědělské i
nezemědělské půdy, nehospodárné zacházení s ní (silnice, dálnice, fotovoltaika, další stavby)
způsobuje rovněž nedostatek potravin. Velký vliv mají klimatické změny, které ovlivňují
nedostatek vodních srážek a na druhé straně také přívalové deště či záplavy. Svůj podíl na
tom má objektivní či také spekulativní růst cen potravin, který ohrožuje stamiliony lidí.
Potravinová bezpečnost je složitým systémem s mnoha faktory chování subsystémů a prvků. I
řešení je složité. Zkusme i my, lidé věnující se bezpečnosti, krizovému řízení a ochraně
obyvatelstva, věnovat této části objektivní reality více pozornosti. Jde o existenci planety a
podmínek pro život vůbec.
7 LITERATURA
[1] LUKÁŠKOVÁ, Eva a kol. Potravinová (ne)bezpečnost. Academia,2014, Praha, 168 s.
ISBN 978-80-7454-463-7.
[2] NOVÁK, J. Potravinová bezpečnost jako subsystém obecné bezpečnosti. In Sborník
mezinárodní konference Bezpečnostní management a společnost. Univerzita obrany,
2013, Brno, 350 s. ISBN 978-80-7231-928-2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
417
[3] TOMAN, M., CODL, S., TUČEK, P.České zemědělství očima těch, kteří u toho byli.
Národní zemědělské muzeum, 2012, Praha, 204 s. ISBN 978-80-86874-39-5.
[4] Ministerstvo zemědělství: Informační systém voda. Ministerstvo zemědělství, 2009,
Praha,94 s. ISBN 978-80-7084-667-4.
[5] Ministerstvo zahraničních věcí České republik www.mzv.cz. [online], 2016, [cit 2016-10-
28], Dostupné z :<http://www.mzv.cz/jnp/cz/index.html>.
[6] Ministerstvo životního prostředíwww.mzp.cz/cz/puda . [online], 2016, [cit 2016-10-28],
Dostupné z :<http://www.mzp.cz/cz/puda>.
[7] Zemědělec č. 13/2013. Český ekologický ústav. Zemědělec. 2013. Česká republika. ISSN
1211-3816.
[8] Zemědělec č. 15/2013. Český ekologický ústav. Zemědělec. 2013. Česká republika. ISSN
1211-3816.
[9] Zemědělec č. 16/2013. Český ekologický ústav. Zemědělec. 2013. Česká republika. ISSN
1211-3816.
DEKONTAMINACE JE NUTNÝM NÁSTROJEM PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI
TECHNOLOGICKÝCH DĚL
DECONTAMINATION IS A NECESSARY TOOL FOR ENSURING THE
TECHNOLOGICAL FACILITIES SAFETY
Jan Procházka, Dana Procházková1)
ABSTRAKT:
Je reálnou skutečností, že během výrobního procesu nebo i v důsledku úmyslného útoku
dochází v technických dílech ke kontaminaci technických zařízení nebezpečnými látkami. Na
základě současného poznání předmětná skutečnost ohrožuje nejen lidi, ale i stav a životnost
technických zařízení, a tím i technických děl. Proto v posledním desetiletí je na úseku
bezpečnosti věnována cílená pozornost dekontaminaci technických zařízení a celých
technických děl (např. továrny, tunely, drážní systémy aj.). Práce shrnuje používané techniky
a postupy dekontaminace a ukazuje oblasti jejich použití a jejich účinnost.
ABSTRACT:
It is the fact that during the manufacturing process or as a result of an intentional attack it
has occurred in the technical parts the contamination of technical equipment by hazardous
substances. On the basis of current knowledge the fact in question threatens not only the
humans, but also the state and the life of technical equipment, and hence the whole technical
facility. Therefore, in the last decade, it is in the field of safety given the targeted attention to
decontamination of technical equipment and technical works (e.g. the plants, tunnels, rail
systems, etc.). The work summarizes the techniques used and the procedures for the
decontamination and demonstrates their use, and their effectiveness.
KLÍČOVÁ SLOVA:
přístroje, stroje, komponenty, systémy, kontaminace, dekontaminace
KEYWORDS:
devices, machines, components, systems, contamination, decontamination
1 ÚVOD
Slovo kontaminace používáme pro označení znečištění materiálu, prostředí nebo systému ve
specifických případech nepůvodní nebo též nevlastní látkou. V případě znečištění obecně
dochází k snižování funkčnosti zasaženého systému či materiálu. Kontaminaci chápeme
v silnějším významu než znečištění, neboť při ní dochází ke vzniku nebezpečí pro okolí
systému vlivem působení nepůvodní látky (kontaminantu).
Nebezpečí spojené s kontaminací je chápáno ve vztahu k chráněným zájmům (aktivům),
většinou životům a zdraví živých organizmů, především lidí. Nebezpečí může představovat
přímé vystavení kontaminovanému objektu, nebo nepřímé, například přes kontaminaci vody.
Kontaminaci pak můžeme dělit podle povahy působení na chemickou, radioaktivní a
biologickou.
1)
RNDr. Jan Procházka, Ph.D.; doc. RNDr. Dana Procházková, PhD., DrSc.; ČVUT v Praze, fakulta dopravní,
Konviktská 20, Praha 1; 224356413, prochazka@fd.cvut.cz; 224355027, prochazkova@fd.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
419
Pojem dekontaminace obecně znamená odstranění kontaminace. V oblasti civilní ochrany již
od poloviny 50. let jsou řešeny otázky dekontaminace lidí [1-5]. Protože technická zařízení
jsou nákladná, je v poslední době věnována velká pozornost dekontaminaci technických
přístrojů, zařízení a celých technologických objektů.
Předložený článek uvádí první výsledky kritické analýzy odborných prací ze světa a výsledků
projektů EU, a na jejich základě shrnuje dosavadní poznatky o dekontaminaci a
dekontaminačních technologiích v souvislosti s technologickými entitami.
2 DATA A METODY JEJICH ZPRACOVÁNÍ
Údaje o dekontaminantech, tj. činidlech pomáhajících odstranit kontaminaci z přístrojů,
nástrojů, strojů, konstrukcí a objektů, a o dekontaminačních technologiích, které pocházejí
z dále citovaných pramenů, byly roztříděny podle povahy do skupin: fyzikální, chemické a
biologické. Poté byly porovnány podle nákladů a užitků (metoda CBA) a podle vedlejších
účinků na veřejná aktiva.
3 DEKONTAMINACE A DEKONTAMINAČNÍ TECHNOLOGIE
Pojem dekontaminace lze definovat jako soubor metod, postupů a prostředků k odstranění
kontaminantů nebo jejich eliminaci na přijatelnou úroveň a následnou likvidaci odstraněného
kontaminantu [6]. Jako proces je dekontaminace v zahraniční literatuře definována různě.
Obecně je definována jako odstranění nebo neutralizace chemického, biologického,
radiologického nebo nukleárního (CBRN) znečištění. Někdy je problém rozšířen na látky
výbušné, tj. CBRNE (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear (and Explosive).
Specifikaci základních vlastností v současné době známých chemických bojových látek nabízí
Defence Science Journal z roku 2013 [6]. V dané souvislosti si je třeba uvědomit, že obecně
pojem dekontaminace automaticky neznamená odezvu na incidenty CBRNE [7].
Kvůli nebezpečnosti nepůvodní látky je dekontaminace komplikovaný proces oproti
obecnému čištění. Proces musí být prováděn za podmínek, které neohrožují životy a zdraví
techniků, provádějících dekontaminaci a zároveň musí být zajištěn odpadní materiál, aby
nedošlo k další kontaminaci. Postup a způsob dekontaminace se proto liší podle povahy
nevlastní látky, ale i podle povahy zasaženého systémů. Dekontaminace technických objektů
je proto odlišná od dekontaminace lidí či životního prostředí, i když určité paralely oproti
kontaminaci, například půdy, zde jsou.
Dekontaminační technologie se principiálně opírají o fyzikální, chemické a biologické
základy [7]. Podle některých zdrojů se členění omezuje na technologie chemické a fyzikální
(mechanické)[8]. Velmi podrobný přehled se stručným popisem používaných metodik
dekontaminace látek CBRN na úrovni poznání do ledna 2007 obsahuje zpráva výzkumného
programu V502 „Pasivní ochrana proti zbraním CBRN“ ve prospěch holandských
ozbrojených sil [9]. Uvádí výhody a nevýhody dostupných metod, charakterizuje komerčně
dostupné dekontaminanty, tj. činidla odstraňující kontaminaci, zaměřené proti toxickým
látkám průmyslového chemického znečištění TIC (Toxic Industrial Chemicals) a proti látkám
chemického, biologického, radiologického nebo nukleárního (CBRN) znečištění.
Dekontaminační metody jsou klasifikovány ve čtyřech kategoriích, tj. na metody:
• fyzikální,
• chemické,
• enzymatické,
• energetické.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
420
Cílem fyzikálních metod je odstranění znečišťujících látek z povrchu; zahrnuje způsoby:
odvětrávání (weathering ); a vymývání vodou a rozpouštědly (rinsing with water and
solvents); s tím, že postupy se urychlují pomocí např. vyklepávání, vytřepáváni, vysávání,
kartáčování aj. Dále se používají metody urychleného odpařování pomocí horkovzdušných
procesů nebo se používají ochranné povlaky a nátěry. Principiálně znečištění radioaktivní a
nukleární typu RN (Radiological and Nuclear) lze odstranit pouze fyzikálními prostředky a
omezit bezpečnostním obalem.
Cílem chemických, enzymatických a energetických metod je modifikace struktury
znečišťujících látek. Jde o reakce kontaminantů s vhodným činidlem, při níž dochází k
úplnému rozložení látky nebo přeměně na podstatně méně toxické produkty, případně k
přeměně na sloučeninu nebo formu sloučeniny, jejíž odstranění je snadnější.
Z chemických metod je věnována pozornost metodám oxidace (chlorem, kyslíkem a
reaktivními plyny), nukleofilní substituci (alkalické hydrolýze a oximům) a alternativním
chemickým přístupům. I když některé chemické dekontaminanty jsou účinné, tak z hlediska
životního prostředí nejsou často přijatelné.
Alternativa příznivá pro životní prostředí spočívá ve využití enzymů, z nichž některé jsou
komerčně dosažitelné. Nejvíce jsou účinné proti GB (Sarin) a GD (Soman).
Přímé energetické metody potenciálně představují fotochemická a ultrafialová záření,
plasmatická a mikrovlnná záření. V současné době podle dostupných materiálů však
neexistuje aplikace těchto metod proti látkám CBRN; předkládá se to jako výzva pro další
rozvoj a bádání.
Aktuální přehled metod a prostředků pro chemickou dekontaminaci uvádí dokument IAEA
z roku 2015 [10]. Protože jde o současnou úroveň poznání, bylo by vhodné obsah posoudit
s obsahem aktuálně platných normativů v ČR:
1. ČSN EN 13704. Chemické dezinfekční přípravky - Kvantitativní zkouška s použitím
suspenze ke stanovení sporicidního účinku chemických dezinfekčních přípravků
používaných pro potraviny, průmysl, domácnosti a veřejné prostory – Zkušební metoda a
požadavky (fáze 2/stupeň1). Praha: Český normalizační institut, 2002.
2. ČSN EN 14476. Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika - Kvantitativní zkouška s
použitím suspenze ke stanovení viricidního účinku chemických dezinfekčních přípravků a
antiseptik používaných v humánním lékařství - Metoda zkoušení a požadavky (fáze
2/stupeň 1). Praha: Český normalizační institut, 2007.
3. Český obranný standart 681001. Dekontaminační látky a směsi. Praha: Úřad pro obrannou
standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2007.
Výstup z dotovaného projektu z prostředků EU (SECUR-ED (the European Union’s Seventh
Framework Programme (FP7/2007-2013); n° 261605) připomíná, že obecně:
• chemické látky se odstraňují činidly chemickými,
• cílem biologických činidel je deaktivace patogenů,
• radiologické (a nukleární) materiály se dekontaminují fyzikálním odstraněním
radioaktivních částic.
Dokument [10] obsahuje rozsáhlou tabulku s podrobnými technickými údaji o metodologii
a o nakládání s jednotlivými činidly. Dokument je neopominutelný z důvodu jeho původu
v rámci EU. Metriku poskytuje faktor dekontaminace DF. Účinnost (Požadovaná úroveň
účinnosti je trvale předmětem diskuze ve smyslu sloganu “how clean is clean (enough)”) má
bezprostřední vztah k následné bezpečnosti.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
421
Stěžejní výsledek přestavuje souhrnný přehled dostupných technologií a komerčně
dostupných činidel pro dekontaminaci osob a staveb na úrovni poznání roku 2014. Závěr
zprávy však vyznívá neuspokojivě. Nejsou vytýčeny žádné zásady pro členské země EU,
naopak konkrétní rozhodnutí o prioritách dekontaminace se pro konkrétní případ ponechává
na úsudku lobbistů a politické elity metodou ad hoc (přesný anglický text - „Complete
elimination of CBRN contaminants from surfaces and material may not be possible due to
limitations in currently fielded technologies, procedures and existing background levels in the
environment. Appropriate and reasonable clearance goals should balance political/social
priorities and public health protection against time and cost constraints. Since different
stakeholders may have different priorities, it would be best if stakeholders have discussed
such goals prior to an incident“).
4 POZNATKY PRO KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA
CIVILNÍ SEKTOR
Pro konkrétní situaci musí být základní metody modifikovány a podrobněji specifikovány.
Jako příklad lze uvést problematiku dekontaminace zamořeného vzduchu v budovách [11].
Odstranění toxických látek ze vzduchu lze docílit převážně pomocí ventilace. Jestliže dřívější
technologie ultrafialového záření UV a vysoce účinné vzduchové filtry HEPA (High
Efficiency Particulate Air) byly původně určeny proti infekčním chorobám, tak v současné
době nabývají nového významu pro moderní budovy. Je to nová výzva pro přehodnocení
způsobu řešení mnoha prvků návrhu HVAC (Central Heating Ventilation and AirConditioning
- ventilační systém) od umístění větracích kanálů až po integrovanou kontrolu,
organizaci a řízení dekontaminace. Téma má přímou vazbu na bezpečnost s ohledem na
teroristické hrozby (DoD Minimum Anti-Terrorism Standards for Buildings) pro prominentní
veřejné budovy, které jsou oblíbeným cílem teroristů, kdy jsou bojové látky CBR rozptýleny
do topného, ventilačního a klimatizačního systému HVAC.
Dle [10] lze konstatovat, že výběr techniky pro dekontaminaci je multifunkční rozhodovací
proces, kde v konkrétních podmínkách musí být zohledněna řada parametrů, tzn.:
• typ provozu a výrobní proces,
• provozní zkušenosti,
• typ materiálu,
• druh povrchu,
• fyzická a chemická podoba kontaminantu,
• složení kontaminantu,
• požadovaný dekontaminační faktor DF,
• požadovaná doba aplikace a kapacita.
Dopady, tj. škodlivá působení (přímé i nepřímé ztráty a škody) a následky dekontaminace
rozhodují o volbě použité technologie. Volba činidla záleží na určení (identifikaci) podoby
kontaminantu a způsobuje časové prodlení. Z tohoto důvodu je třeba zdůraznit fatální
skutečnost, že v současné době neexistuje univerzální činidlo proti chemickým bojovým
látkám CW (Chemical Warfare), což znamená, že každému případu dekontaminace v případě
vysoce nebezpečné kontaminace musí předcházet identifikace kontaminantu a následné
stanovení protilátky. Z tohoto zjištění vyplývá radikální závěr a vytýčení směrů pro další
bádání. Současně jsou definovány požadavky na vlastnosti univerzálního činidla [6].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
422
Materiál a druh povrchu je zpravidla testován laboratorně na unifikovaných stejně velkých
podložkách s identicky shodným cyklem procesu dekontaminace (stejné činidlo, doba a
perioda opakování, sklon podložky aj.).
Např. experimenty zjišťující účinek páry chemických přípravků (VHP®) a (ClO2) [12],
analyzovaly vzorky:
• natřené konstrukční oceli,
• sádrové stěny,
• stropní desky,
• koberce,
• betonového bloku,
• dřeva,
• elektrického vypínače,
a výsledky byly posuzovány podle metod ASTM (American Society for Testing and
Materials).
Experimenty prováděné v rámci aktivity US EPA [13] zjišťovaly efektivnost různých
kombinovaných postupů (kroků) procesu dekontaminace pro experimentální desku - nosič
velikosti 14 x 14 palců (1 palec = 2,54 cm) pro vybrané druhy materiálů (např. koberec, stěnu,
dřevo, beton), kde povrch byl naočkován nánosem aerosolu obsahující Bacillus atrophaeus
jako náhrada za Bacillus anthracis. Důsledně byly použity komerčně dostupné čisticí
prostředky a chemikálie. Desky byly umístěny ve zkušební komoře v horizontální a vertikální
poloze. Proces dekontaminace aplikoval 8 různých pracovních kroků a byl zaměřen
především na:
• praní pH-upraveným roztokem bělidla po dobu 10 minut a opláchnutí vodou,
• mytí upraveným roztokem bělidla nebo činidlem Dispatch po dobu 10 minut, poté
isopropanolem a vysušení,
• dezinfekci peroxidem vodíku podle pokynu manuálu pro daný materiál (diferencovaně
s různou frekvencí),
• mytí propanolem a následně pH-upraveným roztokem bělidla po dobu 10 minut a
utřením do sucha.
Některé experimenty konstatovaly stejnou účinnost nezávisle na druhu materiálu a povrchu
[13], některé pravý opak [14].
Např. komparativní porovnání efektu dvou metod na bázi postřiku vedly ke zjištění, že obecně
kratší doba působení snižuje účinnost činidla a zvyšuje potenciál většího zamoření [14].
Vzorky materiálů (překližka a beton) byly kontaminovány aerosolem spor Bacillus
atrophaeus. Jako činidlo bylo použito pH-adjusted bleach a Spor-Klenz RTU. Metodicky se
měnila doba působení postřiku, frekvence opakování, způsob oplachování. Činidlo „pHadjusted
bleach“ bylo vysoce účinné při dvojnásobné aplikaci a době působení 30 minut bez
ohledu na metodiku a materiál. Činidlo „Spor-Klenz RTU“ bylo účinné na dřevo, avšak na
beton mělo účinek nižší. Obecně kratší doba působení snižuje účinnost činidla a zvyšuje
potenciál většího zamoření.
Výzkumná aktivita US EPA od roku 2002 v předmětné oblasti souvisí s vytvořením centra
pro národní bezpečnost NHSRC (National Homeland Security Research Center) v rámci
úřadu pro výzkum a vývoj ORD (Agency’s Office of Research and Development ) [13].
Tvůrčím elementem v rámci uvedených institucí je a má klíčovou pozici tým pro bezpečné
stavby (Safe Buildings Team). Počátečním krokem bylo vypracování přehledné studie
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
423
„Building Decontamination Alternatives“ ve formátu Review Paper o dostupných
technologiích ve třech širokých kategoriích, tj. aktuálně dostupných (rok 2005):
• tekutých činidel (včetně bělícího činidla chlornanu, tj. směsi křemene a
bismutoferritu),
• pěnidel a gelů (včetně L-Gel, Sandia Foam, Decon Green),
• parních a plynových technologií (odmořovadla a dezinfekce, např. plynného oxidu
chloričitého, methylenbromid, aj.).
Kompilace nabízí charakteristiku 11 technologií dekontaminace pod označením:
1. Chlornan.
2. Vodný roztok oxidu chloričitého
3. Vodný roztok peroxidu vodíku.
4. TechXtract®.
5. Sandia Foam and Decon Green.
6. CASCAD®.
7. L-Gel.
8. Plynný oxid chloričitý
9. Páry peroxidu vodíku.
10. Paraformaldehyd.
11. Methyl bromid.
Na rozdíl od vojenských požadavků jsou požadavky civilního sektoru na dekontaminační
činidlo odlišné [15]. Druhotné dopady nesmí ohrožovat životní prostředí, zdraví člověka,
nesmí poškozovat materiály, barvy apod. Nelze připustit poškození nábytku a kancelářského
zařízení. Na rozdíl od vojenských požadavků v civilním sektoru je méně důležitá rychlost
účinku dekontaminace – např. se toleruje, že doba dekontaminace může být od jedné do
několika hodin.
Z uvedeného důvodu byl rozvinut a existuje rozsáhlý výzkum hledání účinných a neškodných
chemických činidel pro dekontaminaci CB látek. Výzkum je prováděn převážně
v laboratorních podmínkách. Akademická sféra informuje a komerční sféra nabízí řadu
nových výrobků pod různým obchodním označením.
Např. požadavkům civilního sektoru vyhovuje nové činidlo pro dekontaminaci chemických a
biologických bojových látek na bázi gelu [15]. Gel je koloidní systém, ve kterém porézní síť
vzájemně spojených nanočástic zachytí určitý objem tekutiny. Z obecného pohledu gely
vypadají jako pevné látky rosolovitého charakteru. Váhou a objemem se gely podobají
kapalinám a tím též vykazují hustotu podobnou kapalinám, i když mají soudržnost struktury
pevných látek. Příkladem běžného gelu je želatina. Mnoho gelů vykazuje tixotropii rozmícháním
se roztečou, ale v klidu zase ztuhnou.
Používá se gel pod označením „L-Gel“ [15]. Pro jeho výrobu bylo použito komerčně
dostupné jemné oxidační činidlo na bázi křemičitého gelu (peroxosíran draselný) pro
vytvoření substance pro mytí stěn, stropů, a ostatních materiálů, jako např. barev, která by
v podobě nátěru účinně dekontaminovala povrchy. Nové dekontaminační činidlo není toxické,
neleptá, je snadno zpracovatelné a relativně laciné (náklady na pokrytí povrchu činí cca 1
$/m2
). Činidlo je označeno jako „L-Gel“, kde „L“ představuje místo vzniku (laboratoř
Livermore, Kalifornie). Ověřovací testy byly prováděny v původní laboratoři, ve federálním
zařízení a v cizině, včetně ČR. Byla prokázána jeho vynikající účinnost a je deklarováno jako
universální prostředek proti chemickým a biologickým bojovým látkám. S ohledem na šetrné
vlastnosti je vhodným dekontaminačním prostředkem pro civilní prostředí. Odborná literatura
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
424
daný výrobek doporučuje m.j. pro dekontaminaci uzavřených a polouzavřených podzemních
prostor, např. stanic metra.
Jako úspěšné činidlo je uváděn výrobek pod označením „GD-6“ [16]. Látka je určena pro
civilní a vojenské účely. Byla testována řadou renomovaných institucí včetně Canadian
Armed Forces; v současnosti je používána v rámci ozbrojených sil NATO (NSN 6850-12-
377-2705). Výrobcem je fy OWR GmbH, Elztal-Rittersbach, Německo.
Požadovaný dekontaminační faktor DF obecně definuje rozdíl míry zamoření před a po
provedené dekontaminaci. Účinnost dekontaminace pro každou použitou techniku a
kombinaci povrchového materiálu je měřena jako logaritmický rozdíl veličiny CFU (Colony
Forming Unit(s)) před provedením dekontaminace a po provedení dekontaminace [13]. Výraz
CFU představuje vytvořenou kolonii bakterií na použitých vzorcích.
Požadovaná úroveň účinnosti je trvale předmětem diskuze ve smyslu sloganu “how clean is
clean (enough)”. Účinnost má bezprostřední vztah k následné bezpečnosti. V tomto smyslu je
významný závěr zprávy [8], že úplné odstranění látek CBRN v podstatě není možné – proto
zůstává v poloze hledané rovnováhy mezi politickými a společenskými prioritami.
V daném směru dokument z roku 2005 [17] připomíná, že komplexní a nákladné řešení není
nutné. Úroveň ochrany se musí shodovat s úrovní rizika („The level of protection should
match the level of risk“). Jako kritický faktor je konstatována doba odezvy. Jednoduché řešení
může znamenat vysokou ochranu, pakliže je rychlé.
Do souboru dekontaminačních metod patří veškeré dezinfekční technologie [18], které
používají:
• methylbromid (methyl bromide),
• oxid chloričitý (chlorine dioxide),
• formaldehyd (formaldehyde),
• peroxid vodíku (hydrogen peroxide),
• ethylenoxid (ethylene oxide),
• methyljodid (methyl jodide),
• ozon (ozone), aj.
V budovách se vyšetřuje problém cirkulace vzduchu za předpokladu náhlého a
neočekávaného uvolnění biologické nebo chemické jedovaté agens v množství např. cca do
10 kg v několika minutách [19]. Je zdůrazněna a vysvětlena rozdílná situace pro disperzi a
šíření vzdušných toxinů jednak pro stav uzavřeného ventilačního systému, jednak otevřeného
ventilačního systému. Pro oba případy jsou uvedeny podrobné manuály pro první reakci.
Správná manipulace s ventilačním systémem může výrazně zvýšit bezpečnost prostředí. Např.
moderní velmi jemné filtry systému HVAC mohou zmírnit riziko šíření biologické agens. Pro
vysoce rizikové zóny v budovách je třeba zřídit samotný odsávací systém. Zmíněn je problém
komínového efektu a vliv eskalátorů na cirkulaci vzduchu vč. toxinů.
5 POZNATKY PRO PROCES DEKONTAMINACE
Systémový přístup k multidisciplinárnímu problému dekontaminace v důsledku znečištění
neznámou látkou a zajištění bezpečnosti zohledňuje finanční náklady [19]. Řešení je
navrhováno metodou pěti postupných kroků, tj.:
1. Krok 1: Zjištění dostupných technologií pro dekontaminaci.
2. Krok 2: Předpisy pro specifickou oblast.
3. Krok 3: Předpisy pro nebezpečnou látku.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
425
4. Krok 4a: Zjištění současných zkušeností a nákladů.
5. Krok 4b: Zjištění dostupných zdrojů pro dekontaminaci – zařízení, provozovatelů a
materiálů.
6. Krok 5: Určení prostředků pro dekontaminaci na základě shora uvedeného šetření.
6 METODY DEKONTAMINACÍ POVRCHU
V první řadě jsme se detailně věnovali dekontaminaci povrchu. Máme na mysli metody
dekontaminace povrchů technologických děl; obrázek 1. Dekontaminace povrchu pak závisí
na hloubce, do které kontaminant pronikl. Hloubka bývá zpravidla nehomogenní, obrázek 1.
Na základě prací [20-25] jsme stanovili základní členění dekontaminačních metod takto:
• chemické,
• elektrochemické,
• mechanické,
• tavení kovů,
• inovativní postupy.
Obr. 1 – Kontaminace povrchu bývá často nehomogenní a je nutné odstranění povrchu
podle nejhůře zasažených částí.
Fig. 1 – The surface contamination is often non-homogeneous and it is necessary removing
the surface according to the most contaminated parts.
Chemická dekontaminace se obvykle používá v uzavřeném prostoru. V otevřeném prostoru
se používá v režimu dávek v koncentrovaném nebo zředěném stavu. Chemická
dekontaminace je široce využívána kvůli rychlosti a relativně nízké ceně. Metody však kladou
velké nároky na znalosti a schopnosti techniků z oblasti chemie.
Používání koncentrovanějších roztoků snižuje čas dekontaminace a zvyšuje dekontaminační
faktor 𝐷𝐹. Chemická dekontaminace se dá použít i na složité geometrie povrchu ze stejné,
nebo podobné látky, ale selhává na porózních površích. Recyklací dekontaminačního roztoku
lze významně snížit množství odpadních látek procesu. Typický dekontaminační faktor je 5 –
40, ale v případě velmi silných chemikálií může být 𝐷𝐹 rovno až 10 000. Chemické procesy
dekontaminace mohou být někdy zlepšeny zahříváním povrchu. Chemické činidlo se nanáší
v podobě kapalin, pěn, gelů, past, nebo rozprašování.
Chemickou dekontaminaci dále dělíme podle použitých chemikálií na:
• oxidační činidla,
• redukční činidla,
• komplexní sloučenina,
• žíravina (kyselina / zásada).
Chemická dekontaminace bývá běžně prováděna v několika opakovaných cyklech o 3
krocích. Prvním krok je nanesení chemického činidla (např. floro-borová kyselina HBF4).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
426
Druhým krokem je působení chemikálie na povrch (oxidace za přidání manganistanu
draselného KMnO4). Třetím krokem je odstranění / zničení vrstvy na povrchu, která se
vytvořila působením chemických činidel – chemický odpad procesu (odleptání kyselinou
šťavelovou (COOH)2). Kroky se opakují, dokud není dekontaminace povrchu dostatečná.
Elektrochemická dekontaminace – jde v základě opět o chemický proces podpořený
působením elektrického pole, podobně jako zvyšování efektivity zahříváním.
Dekontaminovaný objekt má úlohu anody a je ponořen do kapaliny v nádrži, která může hrát
roli katody, pokud ta není vložena zvlášť. Schéma elektrochemické dekontaminace je
zachyceno na obrázku 2. Metoda se používá především na ocel (uhlíkovou, nerezovou) a
hliník. Proces je omezen na menší objekty (velikost nádrže) a je komplikován oleji, barvou, či
rzí, které se na těchto materiálech mohou vyskytovat. Výhody jsou opět relativně nízké
náklady, rychlost dekontaminace a malé množství odpadních látek. Nejběžnějšími
chemikáliemi, užívanými při elektrochemické dekontaminaci, jsou:
Obr. 2 – Elektrochemická dekontaminace v roztoku kyseliny fosforečné.
Fig. 2 – Electrochemical decontamination in solution of phosphor acid.
• kyselina fosforečná H3PO4,
• kyselina dusičná HNO3,
• kyselina šťavelová (COOH)2,
• kyselina citronová C6H8O7
• kyselina sírová H2SO4.
Dekontaminační faktor dosahuje až hodnot 𝐷𝐹 = 100.
Mechanická dekontaminace - jedná se o nejjednodušší ze všech dekontaminačních procesů;
povrch je mechanicky opracováván tak, aby se odstranila kontaminovaná vrstva. Mechanická
dekontaminace je levná, ale velmi zdlouhavá a v praxi se používá na materiály, které nelze
dekontaminovat jinak. Například na porózní povrchy, jako je beton, není možné jiné metody
aplikovat. Při mechanické dekontaminaci se zpravidla uvolňuje do vzduchu velké množství
kontaminovaného prachu a je tak nutno zajistit kontrolovanou vzduchotechniku a dýchací
zařízení pro techniky, kteří práce provádějí. Mechanické opracovávání je prováděno buď
ručními přístroji, nebo většími stroji. Jednotlivé mechaniky dekontaminace dále dělíme na:
• zametání – drhnutí – kartáčování – vysávání,
• snímatelný povrch,
• ultrazvukové čištění – vibrační vyhlazení,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
427
• vysokotlaké mytí,
• čištění párou ve vakuu,
• abraze proudem částic,
• abraze proudem částic co2,
• obrušování,
• ořezání,
• omlácení kladivem,
• ohoblování,
• vrtání,
Poměrně elegantním postupem je mít dopředu vytvořen snímatelný povrch na
technologických objektech v oblasti možné kontaminace. Snímatelné povrchy bývají 5 – 40
milimetrů tlusté. Povrch se tvoří z kapalného stavu vysušením za 4 – 12 hodin do tenké folie.
Galon materiálu stojí k 100 $, kdy z jednoho galonu je možné vytvořit 10 – 20 m2
povlaku. Po
kontaminaci je možné povlak snadno stáhnout – jde o malé množství kontaminovaného
odpadu. Dříve byl za tímto účelem využíván latex. V dnešní době jsou již vyvinuty materiály
s lepšími vlastnostmi. Při použití snímatelného povrchu je třeba dávat pozor, aby
kontaminovaná vrstva nepřekonala tloušťku vrstvy.
Abraze proudem částic je pak jednou z hrubších metod odstraňování povrchu mechanickou
silou. Abrazi dělíme podle použitého média na suchou za použití vzduchu a mokrou za použití
kapalného média. Abrazi pak zajišťují drobné částice písku, magnetovce, ocelových
projektilů, houby, skleněných nebo plastových kuliček. Abrazivní částice pak vytrhávají
kousíčky povrchu díky vysoké kinetické energii, se kterou jsou mrštěny proti povrchu.
Ventilační systém musí být zajištěn a odpad musí být roztříděn, aby se recyklovaly abrazivní
částice, a to jak kvůli ceně, tak kvůli množství kontaminovaného odpadu. Speciální verzí
abraze je využití vzduchem urychlených krystalků zmrzlého CO2. Použití oxidu uhličitého ve
zmrzlé formě je poměrně nákladné; vyžaduje speciální ochranné obleky; a není efektivní na
hlubokou kontaminaci. Výhodou je však fakt, že projektily vysublimují a nevytváří tak
kontaminovaný odpad.
Nejhrubější metodou je obroušení povrchu bruskami. Bruska má zpravidla několik brusných
kotoučů (3 – 7) s elektrickým nebo pneumatickým řízením. Využívá se na beton nebo
železobeton. Broušení je velmi kritická metoda z pohledu únavy techniků a kontaminace
okolního ovzduší. O něco účinnější je pak ořezávání povrchu (nebo oholení povrchu).
Využívá otočných válců osazených diamantovými hroty. Je rychlejší a produkuje méně
odpadu než obyčejné broušení. Srovnání rychlosti dekontaminace různými brousícími nástroji
je na obrázku 3. Poslední mechanická metoda, o které se zmíníme, využívá pneumatických
nebo hydraulických kladiv k rozbití kontaminovaného povrchu, který je následně odvezen.
Povrch nezůstane hladký po této metodě a také jsou zde nevýhody spojené s vysokou únavou
techniků a znečištěním ovzduší.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
428
Ob. 3–- Srovnání rychlosti dekontaminace různými brousícími nástroji: vlevo opracovaná
plocha za hodinu, vpravo opracovaná hloubka za hodinu.
Fig. 3 –Comparison of decontamination velocity at using of different cutting tools: left –
worked area during one hour, right – worked depth during one hour.
Tavení kovů – metoda tavení kovů se od předchozích metod liší, protože finálním produktem
není dekontaminovaná původní technologie, ale kovový ingot. V případě, že technologické
zařízení není možné dekontaminovat kvůli například příliš složité geometrii, ale je možné ho
rozebrat na části ze stejných materiálů, pak je možné pro kovové části použít dekontaminaci
tavením. Dekontaminaci tavením kovů nelze provádět v libovolné tavící peci. Na světě je
pouze pár specializovaných zařízení, ve kterých je tavenina kovu oddělena od kontaminačních
radionuklidů, které jsou odváděny struskou. V Evropě se takové pece nachází například
v Německu (Siempelkamp), Švédsku (Studsvik), Francii (Centraco) nebo Rusku (Ekomet S).
V USA je tato metoda využívána již od devadesátých let dvacátého století pro přepracování
kontaminované uhlíkové oceli, nerezové oceli a hliníku ve speciálních tavících pecí (Oak
Ridge, Tennessee).
7 ZÁVĚR
Vedle zavedených postupů dvacátého století se v současné době hledají nové možnosti
dekontaminace za využití technologií jednadvacátého století. V praxi se již začínají zkoušet
techniky biologické, kde jsou k dekontaminaci využívány jevy vznikající na úrovni mikrobů.
Je známo, že vystavení kontaminovaného předmětu světelným paprskům vede k snižování
kontaminace, avšak je pomalé, a navíc světlo má většinou menší penetraci než například
vysoko energetické zářiče. Proto se připravují zdroje elektromagnetického záření v oblasti
mikrovln a v oblasti viditelného světla. Avšak jak využití mikrovln, tak využití laserů
vyžaduje ještě zdokonalení. Zástupcem nevyzkoušených metod je pak například využití
plazmatu.
8 LITERATURA
[1] LINHART, P. et al.: Ochrana člověka za mimořádných situací. Tech-Market, Praha,
1999, 125 s. ISBN 80-86114-25-2.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
429
[2] NATO. CEP Handbook 2001. Civil Emergency Planning in the NATO/EAPC Countries.
Svenska Tryckcentralen AB, Avesta 2001. ISBN 91-7097-086-6.
[3] CTIF, IAEA, PAHO, WHO. Manual for First Responders to a Radiological Emergency.
The International Atomic Energy Agency, Vienna 2006.
[4] PROCHÁZKOVÁ,D., BUMBA, J., SLUKA, V., ŠESTÁK, B.: Nebezpečné chemické
látky a chemické přípravky a průmyslové nehody. PA ČR, Praha, 2008, 420 s. ISBN 978-
80-7251-275-1.
[5] PROCHÁZKOVÁ, D. Ochrana osob a majetku. ČVUT, Praha, 2011, 301s. ISBN 978-
80-01-04843-6.
[6] KHAN, A.W. et al. Recent Advances in Decontamination of Chemical Warfare Agents.
Defence Science Journal, 63 (2013), No. 5, pp. 487-496. ISSN 0011-748X.
[7] EU. Council of the Evropan Union - Council conclusions on strengthening chemical,
biological, radiological and nuclear (CBRN) security in the European Union - an EU
CBRN Action Plan – Adoption. EU, Brussels, 2009, 83 p.
[8] TNO (Netherlands Organisation for Applied Scientific Research). CBRN Response and
Recovery: Decontamination and Restoration Strategies and Solution. Nederlandse
Organisatie voor Toegepast Natuurwetenschappelijk Onderzoek, Rijswijk, 2013, 33 p.
[9] BOONE, C. M. Present state of CBRN decontamination methodologies. Netherlands
Organisation for Applied Scientific Research, Rijswijk, 2007, 31 p.
[10] MIKHEYKIN, S. Overview of decontamination methods and equipment. IAEA:
International Atomic Energy Agency, Vienna, 2015, 34 p.
[11]LESAVOY, G., PECCIA, J. Air Decontamination. National Institute of Building
Sciences, Washington, 2016, 12 p.
[12]BRICKHOUSE, M. D. et al. Effects of Vapor-Based Decontamination Systems on
Selected Building Interior Materials: Vaporized Hydrogen Peroxide. EPA/600/R-08/074,
Research Triangle Park, North Carolina 2008, 68 p.
[13]US EPA: Assessment of Liquid and Physical Decontamination Methods for
Environmental Surfaces Contaminated with Bacterial Spores. EPA-600-R-12-025.
Cincinnati, Ohio 2012, 164 p.
[14]CALFEE, M.W. et al. Laboratory Evaluation of Large-Scale Decontamination
Approaches. Journal of Applied Microbiology. 112 (2012), No. 5, pp. 874-882. ISSN
1364-5072.
[15]RABER, E., McGUIRE, R. Universal Oxidation for CBW Decontamination: L-Gel
System Development and Deployment. UCRL-ID-137426. Livermore: Lawrence
Livermore National Laboratory, 1999, 9 p.
[16]OWR GmbH. GD-6 Decontamination Agent Highly efficient chemical decontamination
agent fielded by NATO. Elztal-Rittersbach, Německo 2016, 3 p.
[17]JANUS, M., FENTON, G., BLEWETT, W. Protection of buildings from chemical and
biological threats. WIT Transactions on The Built Environment. Safety and Security
Engineering, 82. 2005, pp. 785-794. ISSN 1743-3509.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
430
[18]US EPA: Summary of the Effectiveness of Volumetric Decontamination Methods as a
Function of Operational Conditions. EPA/600/S-15/190. Research Triangle Park, North
Carolina 2015, 16 p.
[19] KRAUTER, P.A. et al. Special Feature: Remediation Systematic Methodology for
Selecting Decontamination Strategies Following a Biocontamination Event A. Biosecurity
and Bioterrorism: Biodefense Strategy, Practice, and Science, 9 , 2011, No. 3, pp. 97-118.
DOI 10.1089/bsp.2010.0071.
[20]BOING, L. E. Decontamination Technologies. Argonne: Argone US Energy Lab. Report
2016, 56 p.
[21]OECD: Decontamination Techniques Used in Decommissioning Activities. OECD/NEA,
Paris, 2015, 50 p.
[22]US EPA: Guide for Decontaminating Buildings, Structures, and Equipment at Superfund
Sites. Cincinnati: US EPA 1985, 263 p.
[23]MARION, W. J., THOMAS S. Decomissioning Handbook. DOE/EV/10128-1,
November 1980.
[24]HAWTHORNE, S. H. Solvent Decontamination of PCB Electrical Equipment. In: IEEE
Conference Proceedings, IA-18,1982.
[25]EU: Project, [online], 2013, [cit 2016-10-28]. Dostupné z: <www.eden-security-
fp7.eu>.
NEBEZPEČÍ, OHROŽENÍ A RIZIKO
DANGER, HAZARD AND RISK
Dana Procházková1)
ABSTRAKT:
Lidé chtějí žít v bezpečí a mít zajištěn potenciál pro rozvoj. Proto se strategické řízení
každého státu, území či objektu zaměřuje na dlouhodobou udržitelnost, a na základě poznání
to provádí zacílenou prací s riziky všeho druhu. Rizikové inženýrství je disciplína, která
propojuje mnoho oborů. Opírá se o soubor pojmů, mezi něž patří nebezpečí, ohrožení a
riziko, jež jsou také používány v obecném jazyce. Článek obsahuje vymezení uvedených pojmů
a ukazuje zmatky, které způsobí jejich záměna.
ABSTRACT:
The humans want to live in security and have the potential for development. Therefore, the
strategic direction of each State, territory or the object is focused on the long-term
sustainability, and on the basis of knowledge it performs the targeted work with risks of all
kinds. The risk engineering is a discipline that brings together many disciplines. It relies on a
set of terms, which includes danger, hazard and risk, which are also used in the General
language. The article contains the definition of those terms and shows the confusion that
causes their transposition.
KLÍČOVÁ SLOVA:
rizikové inženýrství, pohroma, nebezpečí, ohrožení, riziko
KEYWORDS:
risk engineering, disaster, danger, hazard, risk
1 ÚVOD
Lidé chtějí žít v bezpečí a mít zajištěn potenciál pro rozvoj. Proto se strategické řízení
každého státu, území či objektu zaměřuje na dlouhodobou udržitelnost, a na základě poznání
to provádí zacílenou prací s riziky všeho druhu. Protože doposud neexistuje obecná shoda na
formulaci problémů udržitelnosti veřejného blaha (blahobytu) lidské společnosti v kontextu se
systémovými službami, je každé dosavadní řešení dočasné, jelikož se neustále balancuje mezi
konkurujícími si zájmy a společenskými cíli (jsou-li stanoveny). Je obtížné řešit problémy
rozhodování jednoznačně vzhledem k měnícímu se charakteru rozhodovacího procesu [1].
V rozhodování se řeší dále uvedená dilemata:
• vztah mezi riziky a přínosy (často větší přínos pro lidi znamená zvýšené riziko pro
ekosystémy),
• časový konflikt mezi současnými a budoucími potřebami,
• sociální konflikt (vztah potřeb jedince a celku).
Je obtížné řešit inverzní problémy pro složitost systémů. Pakliže se stanoví a utřídí nějaké
příznaky spojené s riziky, vynoří se příznaky nové. Z toho vyplývá, že praktický přístup
k řízení udržitelnosti musí být iterační, interaktivní a adaptivní [1,2].
1)
doc. RNDr. Dana Procházková, PhD., DrSc., ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Konviktská 20, Praha 1,
224355027, prochazkova@fd.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
432
Cílem komplexního řízení je za každé situace zajistit ochranu životů, zdraví a bezpečí lidí,
majetku, životního prostředí, infrastruktury a technologií, které jsou nezbytné pro přežití lidí,
tj. vždy zajistit mobilizaci a koordinaci využití národních zdrojů (energie, pracovní síly,
výrobní schopnost, jídlo a zemědělství, suroviny, telekomunikace aj.), koordinaci činností
takových, jako je systém vyrozumění, systém záchrany a zdravotnické služby, které snižují
dopady pohrom a také kontinuitu činnosti státní správy a dodržování zákonů. Typy plánování
tvořící základní metodické nástroje jednotlivých vzájemně provázaných typů řízení musí
vytvářet základnu, ve které jsou výše uvedené cíle zakotvené [2].
Pro cíle lidské společnosti, tj. především pro její udržitelný rozvoj se musí vzájemně
kombinovat opatření a činnosti na snižování zranitelnosti a na zvyšování pružné odolnosti
(resilience) a schopnosti adaptace, které respektují všechny základní chráněné zájmy
v jednotlivostech i celku. Současným nástrojem založeným na znalostech a zkušenostech je na
všech úrovních řízení implementovat proaktivní systém řízení bezpečnosti, ve kterém se
upraví práce s riziky do takové formy, která respektuje všechny chráněné zájmy a bere
v úvahu existující a prokázané vnitřní závislosti. S ohledem na současné poznání je třeba
provádět a sledovat výzkum vnitřních závislostí, které zprostředkovávají sekundární a další
dopady pohrom na životy, zdraví a bezpečí lidí [1,3].
Na základě současného poznání a zkušeností musí být svět chápán systémově a pro zajištění
bezpečí a rozvoje lidí musí lidská uskupení, tj. obce, kraje, státy a společenství států dobře
pracovat s riziky. Pro práci s riziky je třeba poznat:
• koncept světa v systémovém pojetí,
• pojmy důležité pro chápání a řízení bezpečnosti,
• zdroje rizik a pochopit jejich dopady na chráněná aktiva,
• metody pro hodnocení a posuzování rizik,
• způsoby řízení rizik,
• způsoby inženýrského vypořádání rizik,
• způsoby práce s riziky v čase.
Rizik však existuje velké množství, protože jejich zdrojů je velké množství. Navíc rizika stále
přibývají a lidská společnost nemá zdroje, síly a prostředky, aby tomu zabránila, tak musí
cíleně řídit rizika. Aby řízení bylo úspěšné, tak se musí zaměřit na prioritní rizika a jejich
aspekty [2]. Vyjednávání s riziky vychází ze současných možností lidské společnosti a
spočívá v rozdělení vypořádání rizik do kategorií, ve kterých se příslušná část rizika zajistí
tak, že:
• preventivními opatřeními se sníží nebo odvrátí realizace rizika,
• účelovými preventivními opatřeními odezvy a připraveností (varovné systémy a jiná
opatření nouzového a krizového řízení) se zmírní dopady, tj. sníží nebo odvrátí se
nepřijatelné dopady při realizaci rizika,
• provedeme pojištění na krytí možných ztrát a škod,
• připravíme rezervy na odezvu a obnovu a zálohy pro zajištění přežití lidí a kontinuitu
provozu území, objektu či organizace,
• připravíme plán pro odezvu na nepředvídané situace (Contingency Plan) pro případ
realizace rizik neřiditelných nebo příliš nákladných, anebo málo častých.
K tomu se rovněž připojuje rozdělení zvládání rizik mezi všechny zúčastněné [1-3]. Rozdělení
ve správném řízení se provádí tak, že se vychází z toho, že za zvládání rizik odpovídají
všichni zúčastnění a že zvládání konkrétního rizika je nejlépe přidělit tomu subjektu, který je
na to nejlépe připraven. Toto je však možné jen v organizaci, ve které je kvalifikované
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
433
projektové a procesní řízení, tj. činnosti a opatření se aplikují na základě znalostí, a to
věcných i z oblasti řízení (tj. činnosti jsou vzájemně provázané, nejsou chyby v komunikaci,
každý zúčastněný ví, co má dělat a jak to má dělat).
2 NEBEZPEČÍ, OHROŽENÍ A RIZIKO
V oblasti spojené s riziky existují tři pojmy, které jsou jistým způsobem propojeny, a které
nejsou v hovorové řeči a ve sdělovacích prostředcích obvykle rozlišovány. V odborné
terminologii mají zcela vymezený a vysoce rozdílný význam. Jde o pojmy: nebezpečí,
ohrožení a riziko.
Nebezpečí (angl. Danger) označuje stav lidského systému, při kterém vznik újmy, škody či
ztráty na chráněných zájmech (aktivech) má vysokou pravděpodobnost (tj. je téměř jisté, že
újma vznikne) [2]. To znamená, že jde o označení možnosti vzniku újmy, ztráty či škody na
jednom aktivu či více aktivech. Nebezpečí je určeno vlastnostmi látek, které se nachází v
zařízení, objektu či území, a vlastnostmi procesů, které probíhají v zařízení, objektu či území.
Je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě, a tím ke vzniku nouzové
situace; a je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků [2].
Nebezpečí pro člověka znamenají jak velké jevy (např. živelní pohromy, průmyslové havárie,
ekologické či sociální pohromy), tak zdánlivě malé jevy z denního života (pád tašky ze
střechy, pád rampouchu nebo sněhu ze střechy, nerovný chodník apod.) [2]. Nebezpečí je
míra stavu.
Ohrožení (angl. Hazard) vyjadřuje potenciál pohromy působit újmy, ztráty a škody na
chráněných zájmech v daném místě, který je určený normativně. Jde o normativní míru
nebezpečí, která je spojená s danou pohromou. Pro potřeby strategického plánování se
nejčastěji počítá se stoletou pohromou, tj. ohrožení je velikost pohromy, která se vyskytne
jedenkrát za sto let nebo má periodu návratu 100 let; u speciálních staveb se pak z důvodu
bezpečnosti zvažuje ohrožení jako velikost tisícileté či deseti tisícileté pohromy [2].
Riziko (angl. Risk) spojené s danou pohromou, činností či procesem je pravděpodobná
velikost škod, ztrát a újmy na chráněných zájmech (aktivech), které v daném místě vzniknou
při výskytu pohromy mající velikost normativně stanoveného ohrožení, která je normovaná na
stanovenou jednotku území či jednotku počtu jedinců a jednotku času [2]. Rozdíl mezi
nebezpečím a rizikem spočívá v tom, že nebezpečí je určité (označuje aktuální stav) a riziko
je jen očekávaná možnost.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dominantním konceptem naší doby je riziko – jde nám o
odvrácení ztrát a škod na chráněných; a proto se často mluví o analýze rizik, řízení rizik,
zvládání rizik, vnímání rizik atd. V předmětné oblasti panuje velká nejednotnost, která brání
objektivnímu porovnávání míry rizika v prostoru i čase. Jedním z problémů je skutečnost, že
v některých případech se zvažuje jen jeden chráněný zájem (jedno aktivum), tj. určuje se dílčí
riziko, a v jiných případech se zvažuje více chráněných zájmů (aktiv) a určuje se integrované
(součet dílčích rizik) či integrální riziko (vycházející ze systémové podstaty entity, tj. rizika
jsou spojená s prvky, vazbami a toky v systému) [2].
Protože chápání pojmu „riziko“ není dosud sjednocené, uvádíme příklady měr určitého rizika
používané v praxi:
• hodnota pravděpodobnosti výskytu pohromy, s níž jsou spojeny ztráty, škody a újmy
na jednom či více sledovaných aktivech,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
434
• číslo z klasifikační škály 0 - 3, 0 - 5, 1 – 10, 1 - 100, kterou se ocení velikost dopadů
pohromy, s níž jsou spojeny ztráty, škody a újmy na jednom či více sledovaných
aktivech,
• očekávaný počet obětí při pohromě, s níž je spojeno riziko,
• očekávané poškození zdraví při pohromě, s níž je spojeno riziko,
• očekávaná výše škod při pohromě, s níž je spojeno riziko,
• očekávaný počet ztrát, škod a újmy při pohroma, níž je spojeno riziko,
• očekávaný počet ztrát, škod a újmy při pohromě, s níž je spojeno riziko rozpočtená na
rok a územní jednotku.
Logické srovnání ukazuje, že uvedené míry nejsou vzájemně srovnatelné, což velmi omezuje
výběr opatření a činností pro bezpečí a rozvoj lidí, tj. pro zajištění integrální (celkové)
bezpečnosti území, objektu a státu.
Další problém spočívá ve skutečnosti, že riziko neexistuje samo o sobě, je vždy vyjádřením
vztahu mezi dvěma a více veličinami jako jsou četnost, aktiva, hrozba, ohrožení, zranitelnost,
závažnost, dopady, důsledky, kapacity, protiopatření, závažnost a možnost výskytu
(kvalitativní odhad) [2], viz příklady:
• R = četnost ∗ důsledky,
• R = závažnost ∗ možnost výskytu,
• R = ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost,
• R = ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost ∗ dopady,
• R = ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost / kapacity,
• R = (ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost) / protiopatření ∗ dopady,
• R = f (ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost / kapacity),
• R = f (aktiva (chráněný zájem)∗ ohrožení (hrozba) ∗ zranitelnost),
• R = četnost ∗ populace ∗ zranitelnost.
Výše uvedené skutečnosti ukazují, že v chápání rizika pozorujeme mnoho rozdílů a společné
je jen to, že riziko vychází z obav z nejisté budoucnosti. Proto se riziko chápe v laické
veřejnosti jako: nežádoucí událost; výskyt nežádoucí události; příčina nežádoucí události;
statistické očekávání nežádoucí události; šance, že se nežádoucí událost vyskytne; možnost
újmy, ztrát na životech, zranění nebo škod; pravděpodobnost výskytu nežádoucí události;
úroveň nebo míra nežádoucí události; vystavení chráněného zájmu nebezpečí atd. Souhrnně
lze říci, že riziko je možné nebezpečí (tj. možný stav vzniku újmy) pro chráněné zájmy
(aktiva) a důraz je na slovo „možné“, kdežto samotný výraz „nebezpečí“ označuje jistou
aktuální újmu pro chráněné zájmy. Diskusi různých definic rizika lze najít v mnoha pracích;
mnohé z nich jsou citovány v [2]. Závěrem lze říci, že:
• v závislosti na kontextové situaci riziko může znamenat: možnost zdravotní,
psychické, ekologické, fyzické nebo ekonomické ztráty; pravděpodobnost vzniku
takové ztráty; možné nebezpečí, popř. možnou situaci, která zvyšuje četnost a
závažnost ztrát; možný zdroj nebezpečí; možný hmotný statek nebo možnou osobu
vystavenou ztrátě; možné odchylky od očekávaných ztrát; možnou pravděpodobnost,
že se skutečná hodnota ztrát odchýlí od očekávaných hodnot; možné psychologické
nejistoty vztahující se ke ztrátám; a možnou hodnotu ztráty v měnových nebo jiných
jednotkách,
• riziko je možnost, že na definovaných chráněných zájmech se vyskytnou škody, ztráty
a újmy.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
435
Pro sestavení jednotného pojetí rizika, které je obsaženo v jeho úvodní definici, musíme
zavést určitou úmluvu, která spočívá v tom, že označíme každý škodlivý jev, který narušuje
bezpečí a udržitelný rozvoj sledovaného systému a vzniká vně nebo uvnitř sledovaného
systému, pohromou. Ohrožení je míra schopnosti (potenciálu) pohromy narušit bezpečí a
udržitelný rozvoj sledovaného systému. Riziko je míra očekávaných ztrát, škod a újmy na
chráněných zájmech přepočtená na jednotku území a jednotku času. Podle potřeby
strategického řízení se určuje riziko místa / objektu / území pro jednu pohromu nebo pro
soubor všech pohrom, které se mohou vyskytnout ve sledovaném místě / objektu / území.
Riziko tudíž předurčuje krutost nouzové situace.
Riziko je místně specifické a určuje se z velikostí místních ohrožení, která vytváří možné
pohromy v daném místě s ohledem na míry zranitelnosti místa vůči konkrétním možným
pohromám. Z uvedených skutečností vyplývá, že pro kvalifikované řízení území či jiného
subjektu je důležité znát riziko, a to v pochopitelném vyjádření. V praxi veřejné správy se
osvědčilo vyjádření rizika ve formě údaje, že na základě analýzy a hodnocení rizik v území
bylo zjištěno, že na specifikovaném úseku:
• je třeba 5 miliónů každý rok na nápravu škod, způsobených existujícím rizikem,
• každých 10 let zemře 10 lidí v důsledku sledované pohromy,
• každých 5 let škody na majetku způsobené pohromou přesáhnou 5 miliard.
Z právě uvedeného vyplývá, že abychom určili riziko, musíme pochopitelně nejdříve znát
velikost ohrožení pro každou pohromu, která je důležitá pro bezpečné území a bezpečnou
lidskou společnost a pak zranitelnosti území vůči každé vybrané pohromě, která je předmětem
našeho zájmu. Proto postupy pro stanovení velikosti rizik respektují jak podstatu jevů, které
jsou jejich zdrojem (tj. charakteristiky a fyzikální podstaty pohrom), tak parametry prostředí,
ve kterém se jevy vyskytují. Pro určení ohrožení se používají metody založené na
matematické statistice, mlhavých množinách, přístupech operační analýzy apod., které
inherentně předpokládají určitý model výskytu jevů, tj. nepřipouštějí, že tyto jevy jsou
mimořádné i metody založené na scénářích simulovaných nebo empirických, viz údaje
shrnuté např. v pracích [1-3].
Při úvahách v praxi zvažujeme, že realizace rizika probíhá stále stejným způsobem, anebo
v souvislosti s výstavbou kritických objektů (pozn. Kritický objekt je objekt, který je zároveň
velmi důležitý a velmi zranitelný) různě v závislosti na momentálních místních a časových
podmínkách chráněných zájmů. V prvním případě určujeme jakousi střední hodnotu a její
oprávněnost pro použití v praxi je spojena s podmínkou, že je zvážen nejméně příznivý případ
(nacházíme ho v normách a standardech založených na deterministickém přístupu). Druhý
přístup odpovídá skutečnosti, a proto se zvažuje při přípravě všech podkladů pro strategické
řízení (určují se variantní scénáře realizace rizika a pravděpodobnosti jejich výskytu; a z nich
se jasným matematickým přístupem určuje střední hodnota a její rozptyl (nacházíme ho
v normách a standardech založených na pravděpodobnostním přístupu) [2]. Cílem řízení rizik
je zajistit, aby nebezpečí spojená s realizací rizika byla přijatelná.
Záměna pojmů působí velký zmatek ve společnosti; např. občané si neuvědomují, že:
pojišťovny zohledňují rizika a ne nebezpečí; riziko označuje normativně určenou velikost
ztrát a škod v daném místě či objektu; ohrožení vyjadřuje ztráty a škody, které způsobí
pohroma o určité velikosti v daném místě či objektu; a nebezpečí naproti tomu označuje
bezprostřední ztráty a škody, které nastanou v daném místě, když se blíží nebo vznikne jistá
pohroma.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
436
3 PŘIJATELNÉ RIZIKO
Riziko je nyní dominantním konceptem v naší společnosti. Je spojeno se složitými
podmínkami nebo faktory: nejistá přírodní ohrožení; nejistoty zahrnují věda a technologie a
jejich působení na zdraví a kvalitu života; zranitelnost lidí a nedostatek konzistentního
vysvětlení životních strastí a jejich významu; a také lidská hra se strachem, šancemi a
možnostmi.
Přijatelná úroveň rizika je subjektivní. U známých a častých pohrom je lidmi vnímaná úroveň
rizika blízká skutečné míře rizika. U málo častých a málo známých pohrom je lidmi vnímaná
úroveň rizika jako neskutečná a vzdálená. Vnímání rizika ovlivňují i jiné faktory – např. u
činností, které děláme dobrovolně (horolezectví, skoky na lyžích apod.) bereme
zanedbatelnou úroveň rizika. Přijatelnost rizika je výsledkem porovnávání několika typů
přijatelnosti – technická přijatelnost (spolehlivost a složitost technologií, strojů a zařízení),
ekonomická přijatelnost (náklady) a socio-politická přijatelnost (vnímání rizik).
Obecně lze tvrdit, že přijatelné riziko se stanovuje na sociálním a znalostním základě a přitom
se zvažují sociální, ekonomické a politické faktory. To mimo jiné znamená, že úroveň
přijatelného rizika pro bohaté země je vyšší než pro chudé, protože redukce rizika něco stojí.
Proto také platí, že přijatelná úroveň neznamená bezpečnou úroveň rizika, tj. že
pravděpodobnost vzniku ztrát, škod a újmy na chráněných zájmech je malá až zanedbatelná.
4 PRÁCE S RIZIKY
Historie odhadu rizika je velmi dlouhá a srovnatelná s historií bankovnictví a pojišťovnictví.
Např. bez znalosti rizika nelze pojišťovat, nelze poskytovat úvěry, bankovní záruky a jiné
finanční služby. Pro posuzování rizik byl vyvinut bezpočet pomocných pracovních pomůcek,
metodických návodů, uživatelských příruček a software. Jejich struktura je značně vertikálně
a horizontálně diferencována a vyčerpávající klasifikace je obtížná.
Na základě současných znalostí jsou rizika pro potřeby řízení bezpečnosti území, objektu či
lidské komunity [1,3] stanovena správně a mají zřejmou vypovídací hodnotu, jestliže jsou
stanovena:
• s ohledem na všechny definované chráněné zájmy (aktiva),
• definovaným postupem,
• na základě kvalifikovaného datového souboru se stanovenou vypovídací hodnotou a
hranicí homogenity,
• na základě kvalifikovaného zpracování kvalifikovaného souboru dat pro dané zadání.
Rizika se liší podle toho:
• jaké jsou zvoleny chráněné zájmy a zda je sledován jeden chráněný zájem (dílčí
riziko) či soubor chráněných zájmů (integrované nebo integrální komplexní riziko),
• jaké pohromy / zdroje rizik se berou v úvahu. Pro některé úlohy postačuje omezený
počet pohrom, např. jen těch, které mohou mít nepřijatelné dopady ve sledovaném
prostoru třeba dvakrát za sto let apod.
Integrované a integrální riziko se liší přístupem stanovení. Integrované riziko je agregace
dílčích rizik (součet, vážený součet aj.) pro zvažované chráněné zájmy a integrální je riziko
určené systémovým přístupem, tj. jsou v něm zváženy vlivy vazeb a toků mezi chráněnými
zájmy [2].
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
437
Dílčí rizika jsou rozmanitá, např. zdravotní rizika, technologická rizika, riziko požáru atd. Pro
výpočet dílčích rizik již existuje řada právních předpisů, norem a standardů a s nimi
souvisejících podpůrných software. Např. dílčí rizika, která se musí zohlednit, při žádosti o
projekty EU, anebo pro zajištění úspěšnosti projektů PPP (Public Private Partnership), se dělí
do sedmi skupin:
1. Bezpečnostní rizika spojená s chováním a činností lidí.
2. Stavebně-technologická a projekční rizika.
3. Kreditní rizika.
4. Tržní rizika.
5. Vnější rizika spojená s přírodními pohromami.
6. Provozní rizika.
7. Rizika spojená s řízením a rozhodováním.
Každá základní skupina dílčích rizik se dále dělí na další dílčí rizika [2]. Výběr z těchto rizik
pro konkrétní případ se provádí podle formulace problému a podle stanovených cílů, které
jsou v daném případě sledovány, a podle pohrom, které se zvažují jako zdroje rizik. Jestliže
předmětem sledování je subsystém krajiny a lidských sídel, je nutno určit chráněné zájmy
tohoto subsystému a jako pohromy zvážit všechny jevy, které v subsystému působí nebo
mohou působit nepřijatelné dopady, tj. kromě známých živelních a jiných pohrom je třeba
zahrnout i interakce vyvolané činnostmi lidí, a to i způsobem zajišťování správy území.
Zatímco postupy pro hodnocení ohrožení jsou obecné [2], tak postupy pro určení rizik jsou
místně specifické, protože u nich hraje zásadní roli místní zranitelnost.
Pro úkoly praxe se pak používá několik úrovní analýzy rizik [2], a to:
A – předběžná analýza rizika,
B – standardní, rychlá a méně přesná analýza rizika,
C – detailní analýza rizika v souhrnném kontextu,
D – individuální a specifická analýza rizika.
Jednotlivé úrovně se liší požadavky na kvalifikovaná data, jejich kvalifikované zpracování a
vyhodnocení; největší nároky jsou vyžadovány při strategickém plánování zacíleném na
bezpečný systém v dlouhodobém časovém měřítku.
Koncept práce s riziky, tj. procesní model je zobrazen na obrázku 1.
5 ZÁVĚR
Podle úvah současných filosofů rizika ve společnosti mají svoji objektivní i subjektivní
stránku, navíc nestojí mimo kulturní a hodnotové souvislosti (nejsou v tomto směru ani „čistě
vědeckým“ problémem a zasluhují pozornost i z hlediska občanské participace). I když
moderní společnost uplatňuje onu pohodlnou strategii pojištění a odškodnění, nelze na ni plně
spoléhat, neboť některá rizika jsou schopna zasáhnout podstatu sociálního systému, což platí
pro některá rizika bezpečnostní. Proti „zvědečtění bezpečnostní politiky“ nelze nic namítnout,
pokud dokážeme být reflexivní, což znamená především odhadovat důsledky jednotlivých
aktů a nepodléhat iluzi o možnosti „dokonalého řešení“. Spoléhání veřejnosti na experty (a
instituce) může přivodit oslabení schopnosti podílet se aktivně na řešení a dokonat tak
odtržení privátního a veřejného (což se pak projeví jako inherentní riziko, na kterém expertíza
ztroskotá). Podle odborných koncepcí při vyrovnávání s riziky mají dle svých možností
povinnosti a odpovědnosti všichni zúčastnění (tj. všechny zájmové skupiny).
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
438
Obr. 1 – Procesní model práce s riziky. Kritéria = podmínky, které stanovují, kdy je riziko
přijatelné, podmíněně přijatelné nebo nepřijatelné. 1,2,3,4 = zpětné vazby, které se
používají, když monitoring ukáže, že nejsou splněny stanovené požadavky na bezpečnost.
Fig. 1 – Process model of work with risks. Kritéria = conditions that determine when the
risk is acceptable, conditionally acceptable or non-acceptable, 1,2,3,4 – feedbacks that are
used when monitoring shows that basic requirements of safety are not fulfilled,
Lidé proto mají mít možnost zúčastnit se rozhodování, projevit své potřeby a názory, a to bez
obavy z postihů. Obvykle je snaha o zapojení co největšího počtu lidí (i za cenu zvýšených
nákladů na počátku procesu), dosahování konsensu a shody. Je to také respektování odlišných
názorů a vyjasňování pozic a záměrů různých skupin i jednotlivců. Jestliže zapojujeme do
procesu rozhodování veřejnost tak zapojujeme všechny zúčastněné, podle jiných materiálů
tzv. podílníky (stakeholders) nebo také dotčené osoby a skupiny. Podílníkem je ten (jedinec,
skupina, organizace), kdo může ovlivnit nebo kdo může být ovlivněn (pozitivně i negativně)
výsledkem rozhodnutí, plánu, programu nebo i procesem, který k výsledku vede.
Problém nastává v odborných záležitostech, kde podklady pro rozhodování jsou založené na
hodnoceních, která jsou složitá a pro řadu normálních občanů nepochopitelná. Situace
v těchto případech je proto často válkou lobbistů různých skupin, které usilují o zakázku.
Proto je třeba, aby se postupy hodnocení opíraly o legislativu a aby kritéria výběru
konkrétních řešení byla zaměřena na veřejně prospěšné cíle, umožňovala transparentnost
rozhodování při výběru správného řešení s ohledem na zdroje, síly a prostředky veřejné
správy, které má k dispozici.
6 LITERATURA
[1] PROCHÁZKOVÁ, D.: Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. ČVUT, Praha,
2011, 483 s. ISBN 978-80-01-04844-3
[2] PROCHÁZKOVÁ, D.: Analýza a řízení rizik. ČVUT, Praha, 2011, 405 s. ISBN 978-80-
01-04841-2.
[3] PROCHÁZKOVÁ, D.: Bezpečnost složitých technologických systémů. ČVUT, Praha,
2015, 208 s. ISBN 978-80-01-05771-1.
VÝZVY PRO VÝZKUM V ŘÍZENÍ POHROM
CHALLENGES FOR RESEARCH IN DISASTER MANAGEMENT
Dana Procházková, Jan Procházka1)
ABSTRAKT:
Na základě konceptu, že Evropa a její části jsou zobrazeny modelem "systém systémů", který
reprezentuje lidský systém, detailní studium pohrom a řízení pohrom odhalilo nedostatky a
výzvy pro budoucí výzkum. Formulace úkolů pro výzkum je založena na filozofii, že každá
odpovědná vláda by měla chránit obyvatele denně, i v kritických situacích. Výstupy, také
ukazují, že občané Evropy jsou velmi ohroženi organizačními haváriemi, jejichž příčiny jsou
způsobeny poruchami lidského chování a zejména chybami při řízení na všech úrovních státní
správy.
ABSTRACT:
Based on the concept that the Europe and its parts are represented by model “System of
systems” denoted as the human system the in-depth study of disasters and disasters´
management reveals the deficits and challenges for future research. The formulation of tasks
for research is based on philosophy that each responsible government should protect the
inhabitants daily and at critical situations. The outputs also show that European citizens are
very threatened by organisational accidents, the causes of which are the human behaviour
defects and mainly human management defects on all levels of government.
KLÍČOVÁ SLOVA:
bezpečnost; bezpečí; pohroma; řízení pohrom; výzvy pro budoucí výzkum
KEYWORDS:
safety; security; disaster; disaster management; challenges for future research.
1 INTRODUCTION
Security situation in the Europe, world and in each territory continuously changes with time,
and therefore, it is necessary to form new safety culture taking into account the actual
knowledge and experiences with interdependences among the public assets leading to extreme
social crises (in history e.g. great famines, at present illegal migration of great groups of
people). With regard to the historical development there are: a lot of preventive and mitigation
measures that have been applied into practice by legal rules, technical standards and norms
and public instructions; response systems; and renovation ways. However, it is true that their
effectiveness decreases with time because new risks emerge and territory and human
vulnerabilities increase in all domains with time.
The present findings show that for good security situation in the Europe the strategic,
systemic and proactive approach is necessary to use [1-5]. Therefore, the European Union
during the 7th Framework Programme solved several projects with target to prevent
unexpected situations with dangerous impact on the Europe. One of the project was
„Foresight Security Scenarios: Mapping Research to a Comprehensive Approach to
Exogenous EU Roles (FOCUS)” [1]. FOCUS was co-funded by the European Commission
1)
doc. RNDr. Dana Procházková, PhD., DrSc., RNDr. Jan Procházka, Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta dopravní,
Konviktská 20, Praha 1; 224355027, prochazkova@fd.cvut.cz; 224356413, prochazka@fd.cvut.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
440
under the 7th Framework Programme, theme "security"; call FP7-SEC-2010-1, work
programme topic 6.3-2 "Fore sighting the contribution of security research to meet the future
EU roles". It was solved in 2011-13 by 13 partners (Sigmund Freud Private University
Vienna; Ceuss | Center For European Security Studies, Austria; Atos Origin Sociedad
Anonima Española, Spain; Boc Asset Management Gmbh, Austria ; Institute of Information
and Communication Technologies, Bulgaria ; Cross-Border Research Association,
Switzerland; Ingeniera De Sistemas Para La Defensa De España Sa (Isdefe), Spain; Czech
Technical University Praha, Czech Republic; Seceur Sprl, Belgium; Danube University
Krems – University for Continuing Education, Austria; University Of Haifa, Israel;
University of Natural Resources and Life Sciences Vienna, Austria; Instituto Nacional de
Tecnica Aeroespacial (Inta), Spain; Cess Gmbh Centre for European Security Strategies,
Germany); the Sigmund Freud Private University Vienna was the project leader. The FOCUS
was elaborated a set of scenarios, based on IT-supported foresight, ranging from natural and
man-made disasters to terrorism and malicious attacks on Europe’s critical infrastructures.
Along with its IT Platform, two of the project’s main deliverables were the creation of a longterm
prediction and assessment tool at EU level and a roadmap to plan and prioritize future
Security Research objectives. The paper presents results obtained by research co-ordinated by
the CVUT [5].
The research comes out of the systematic concept of reality and its aim is systematically to
create the Europe as a safe community that has a highly sustainable potential and it stands as a
significant world power, i.e. it ensures the security of itself and of its vicinity (i.e. in the
globalization era of the world) by using the human system management based on strategic,
systemic and proactive system of systems management [1, 6]. The concept used is complex so
that it enables the solution of most present problems.
This publication gives two principal results of research performed under the FOCUS project.
It summarizes the results of disasters’ research and disasters’ management research in the
Europe. On their basis it identifies the shortages, forms the tasks for the serious shortages
remove and also proposes the directions, which the following research should head to, so that
the Europe would systematically create the safe community and build the background for
sustainable development. After this it gives the main challenges for research directed to
Europe security in horizon 2035.
2 PRIMARY FINDINGS AND PRINCIPLES OF RESEARCH OF
DISASTERS AND DISASTERS´ MANAGEMENT
Present goal of humans is to live at safe space, and therefore the UN formulated the aim of a
“safe human system” in 1994 [2] and the EU “safe community” in 2004 [3]. In agreement
with the EU and UN proclamations and the professional knowledge there is necessary for
conservation and sustainable development of the human society to create the safe territory.
With regard to present knowledge we should consider that we want to build safe open
dynamically variable system that is a complex system the model of which is the system of
systems (SoS), i.e. several overlapping systems [7].
The security and development of both, the humans and the human system are disturbed by
disasters, i.e. internal or external phenomena that lead or from a certain size can lead to
damages, harms and losses on humans and human system public assets. It means that human
system safety (i.e. set of measures and activities ensuring the security and development of
both mentioned objects) needs to consider both, the processes, actions and phenomena that
are under way in human society, environment, planet system, galaxy and other higher
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
441
systems, and the human management acts. Therefore, for safety reasons we need to negotiate
with risks of different origin and kind. The research performed under the FOCUS project [1]
deals with principles of negotiation with risk at stages of its mitigating and managing in
selected sections of human system management and it gives tools to the public administration
for public affairs governance because the public administration is responsible for territory
governance and conditions. Especially, it concentrates to the EU governance.
On the basis of a current knowledge, from a systematic and strategic viewpoint, it is not
possible to solve significant problems of a complex system (which represents every area, i.e.
also the Europe) by reducing complex problems to a set of simple problems and by neglecting
the non-linearity’s and various interdependencies that create the specific couplings, which are
the causes of risks across systems, among partial systems, between the system and its vicinity
etc.
The current knowledge shows that it is necessary to deal with the problems on the basis of the
systematic concept of reality, which is in case of our research the human system. Systematic
concept is based on the systemic (holistic) thinking, the typical feature of which is the
focusing on the whole views at systems and on research of relations among their individual
parts. The characteristics of a systematic thinking are: to see both, the whole and the details at
the same time; to focus on the dynamics of processes; to pay attention to relations,
associations and interactions; to take into account the roles of a feedback; to consider the
relativity of possible situations; and to think in a long-term way. A system according to its
core means more than only a sum of parts, and therefore, the stress is put on: study of the
interactions and associations; non-linear thinking; interactions; inductions; feedbacks; and
experiments or realistic simulations. E.g. feedbacks cause non-linearity’s in the system
behaviour that is not predictable, and therefore, it is not possible to use the common
prognostic methods for the identification of the possible states of a system.
For the characteristic and management of simply organized units, the results of analytic
solutions are used. For the characteristic and management of composite systems (in practice
the term construction is used) that are understood as a representation of elements that are
organized and connected in a certain way and because of a proper structure they fulfil certain
functions, there are used results of statistical solutions based on analytic functions, the
parameters of which are variable in a certain interval, which is a reflection of various possible
states / variants of the system behaviour. For the characteristic and management of complex
systems, the results of simulations needs to be used since the given aggregates have many
components (often systems too) those interact together and are organized in several levels,
which causes that we observe: suddenly emerged behaviour features that are not possible to
obtain from the knowledge of components’ behaviour, it is the so-called emergence;
hierarchy; self-organization; and various management structures, which all together seems as
a chaos. Therefore, while observing it is necessary to take a multidisciplinary and
interdisciplinary approach. For their management it is then necessary to use the multi-criteria
approaches, the model of the system of systems and also to consider the cross-sectional risks
[1, 7]. For the solution of their problems the tools based on the theory of chaos [8], theory of
fuzzy sets [9], complexity theory [10-12], theory of possibilities [13,14] exist. Since the
Europe belongs among the developed parts of the world and the EU has ambitions to be the
world power, it is necessary for it to build its politics on the current knowledge.
The systematic research of disasters the summary of which based on more than 5000
professional works, historical catalogues, databases, archives is in works [4, 15, 16] revealed
that we need to consider the following disaster types as being the results of processes:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
442
• in and out of the Earth: natural disasters (earthquake, floods, drought, strong wind,
volcanic activity, land slide, rock slide etc.); land erosion; desertification; fundament
liquefaction; sea floor spreading etc.,
• in the environment including the human body, animals and plants,
• in the human society separated to:
o unintentional: illnesses; epidemic; epiphyte; epizootic; involuntary human
errors etc.,
o intentional: mutual improper behaviour of an individual or groups of
individuals: wrongful appropriation of property; killing a human; bullying;
religious and other intolerance; criminal acts such as: vandalism and illegal
business, robbery and attacking, illegal entry, unauthorized use of property or
services, theft and fraud, intimidation and blackmail, sabotage and destruction,
illegal migration of great groups of people; terror against individuals, terrorist
attacks; local and other armed conflicts; intentional disuse of technologies,
such as: improper application of CBRNE substances; data mining from social
networks and other cyber networks used for psychological pressure on a
human individual; incorrect governance of public affairs: corruption; abuse of
authority; and the disintegration of human society into intolerant communities,
• which are connected with human activities: incidents; near miss; accidents;
infrastructure failures; technology failures; loss of utilities etc.
• that are reactions of the Planet or environment to human activities: man-made
earthquakes; disruption of the ozone level / layer; greenhouse effect; fast climate
variations; contaminations of air, water, soil and rock; desertification caused by human
bad river regulation; drop of the diversity of flora and fauna (animal and vegetal)
variety; fast human population explosion; migration of great human groups; fast
drawing off the renewable sources; erosion of soil and rock; land uniformity etc.
• connected with inside dependences in human system and its surrounding separated to:
- natural: stress and movements of territorial plates; water circulation in
environment; substance circulation in environment; human food chain; planet
processes; interactions of solar and galactic processes;
- human established: human society management; flows of raw materials and
products; flows of energies; flows of information; flows of finances etc.
In social domain for reasons of internal relations the monitored adverse effects are put
together to the following groups:
• subsequent crime and other offences. The group includes: vandalism and illegal
dangerous behaviour, illegal migration of great groups of people, robbery raids and
attacks, property crime, killing and rioting,
• tax fraud and fraud. The group includes: tax fraud, fraud,
• damage to the customs laws, including: customs fraud, smuggling of prohibited goods,
• illegal access to any information systems. The group includes: data theft or data
changes, espionage, partly fraud - forgery of documents, partially terrorist attack, data
mining from social networks leading to the psychological pressure on people,
• corruption and serious economic crime, including money laundering, extortion and
humiliation. The group includes: corruption, abuse of authority,
• society disintegration into the intolerant groups. The group includes: religious and
other intolerances.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
443
Due to lack of data there are not considered: child labour, sabotages, infringement of law by
government agencies, maritime piracy, severe negligence with criminal responsibility, misuse
of postal services, an anonymous notice of alarming information, environmental crime
including pollution, and violations of security regulations.
3 DATA AND METHODS OF SPECIALISED RESEARCH
For investigation of disasters, types of disasters´ management there were used original data
and results of special projects, e.g. Switzerland - the PLANAT project, US – FEMA projects,
Canada, the Netherlands, EMA (Australia), OCHA, the Czech Republic, IAEA, OECD, UN
etc. – real references are in [4] and in materials quoted in. For obtaining the original results
there were also used: historical catalogues, databases, archives and original papers on
phenomena that caused harms and losses on public assets in time period from historical time
up to now, i.e. they belong to disasters; for some of them (floods, earthquakes, chemical
accidents, epizootic, epidemic, electro-energy net failure) the results obtained are very
detailed; and the different methods, from very simple method to scientific ones.
The outputs described in the next paragraphs were created by the pure scientific methods, i.e.
analysis and synthesis of obtained published results on disasters; specific investigation of
disasters by analytical and heuristic methods. Heuristic methods were in the first tested on real
data if they are suitable for security tasks solution. Specific investigation of level of disaster
management was performed by help of special questionnaire; and specific investigation for
identification of critical items in territory management from the viewpoint human survival
performed was performed by special logical tool specially tailored for the FOCUS targets
[16]. Detail descriptions of data and methods with references are in publications quoted in
appropriate places.
4 DEFICITS IN DISASTERS´ MANAGEMENT
The detailed study on disasters and disasters´ management in the EU [1, 5] was concentrated
to ten domains the outputs of which are concisely summarized in papers [1, 17-29]. The
works [1, 5] also obtains results of theoretical study dealing with the form of EU security
concept: it needs to be based on the systemic (holistic) thinking, the typical feature of which is
the focusing on the whole views at systems and on research of relations among their
individual parts; proactive approach; all hazard approach [30]; respecting the co-existence of
overlapping systems [7]. For its realisation there is necessary sophistically managing the
disasters that damaged the security of community and its assets, i.e. to apply measures and
activities of prevention, preparedness, response and renovation. For practical purposes there
are necessary good technical solutions based on recent findings and experiences and correctly
aimed governance of public affairs supported by legislative with sufficient legal force,
finances, qualified human personnel and material base.
By the special questionnaire [5] there were collected data for security items:
1. Security challenges for the EU that can be considered to have big impact in the 2035
time frame and currently are not sufficiently addressed in the planning of research.
2. Most severe security challenges that should be addressed by research planning in the
2035 time frame.
3. Challenges for future security research for prevention.
4. Challenges for future security research for preparedness.
5. Challenges for future security research for response.
6. Challenges for future security research for renovation.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
444
7. Related main vulnerabilities to be addressed for future security research.
8. Related main knowledge gaps to be addressed for future security research.
9. Proposed type of future security research.
10. Expected most needed topics of future security research.
In the first, there were collected data for individual disasters types. By their expert judgement
[5] there were obtained the outputs for different aspects of the deficits at disasters´
management from the viewpoint of safe community, separated according to disaster type,
Tables 1 – 10.
Tab. 1 – Deficits at natural disaster management from the viewpoint of safe community
concept.
Tab. 1 – Nedostatky v řízení přírodních pohrom z hlediska konceptu bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: geomagnetic storms;
desertification; land erosion; soil salinization; fall of a cosmic body; sand storms;
ocean spreading; and sudden change of weather (cold wave or heat wave).
2 The disaster order with regard to the impact severity is: fall of a big cosmic body
on Europe; earthquake; floods; forest fires; and drought.
3 To improve the prevention to natural disasters.
To implement the system of management based on integral safety.
4 To improve the EU preparedness to natural disasters.
Preparedness for protection against floods in the EU on cross-border scale is not
coordinated and is insufficient.
To implement the system of management based on integral safety.
5 To build the systematic approach for the response to natural disasters. Note: the
individual Member States have the systems of response on various levels.
To implement the system of management based on integral safety.
To improve response to critical situations because disastrous earthquakes or
extreme climatic phenomena are the cause of big economic and social impacts.
They affect infrastructure (buildings, transport, energy 6and water supports),
which represents a specific threat for the densely inhabited areas.
I.e. targeted crisis management for case of extreme situations is necessary.
6 To build the systematic approach for the renovation to natural disasters. Note: the
individual Member States have the systems of response on various levels.
To implement the system of management based on integral safety.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
445
7 The most infrastructure and the objects is only protected to the size of design
disaster, i.e. at extreme disaster’s sizes they fail, which represents a specific threat
for the densely inhabited areas. The situation can be made worse by rising of the
sea level.
Strategic and long-term approach will be necessary to the territorial planning on
both the continents and coastal areas including transport, regional development,
industry, tourism and energetic politics.
To improve knowledge on the vulnerability of protected assets that is only
fragmental.
8 Key step to improvement is to ensure in-depth research based on data and not on
just copying the already-known facts; to check every result, before implementing
in practice, by a public opponent management by real experts (they show
professionalism, objectivity and support of public interests) and by this to avoid
the influence of lobbyists.
To specify the methods for defining the scenarios for the identification, analysis,
assessment, management of risks and dealing with risks are defined; no standards
guaranteeing that the results of methods are comparable.
9 To operate systematic natural disaster’s monitoring; to create legislation for
prevention, preparedness, response and renovation with special attention to
response to critical situations (crisis management, warning systems etc.); to study
natural disaster characteristics in-depth; to improve the population education with
aim to reduce its vulnerability to natural disasters.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 2 - Deficits at induced (man-made) disaster management from the viewpoint of safe
community concept.
Tab. 2 - Nedostatky v řízení pohrom vyvolaných lidskou činností z hlediska konceptu
bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: rapid natural subsidence of
surface; artificial surface subsidence due to undermining; and interaction due to
militarization of outer space.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: contamination of air,
water, soil and rock missive’s; uncontrolled human population explosion;
migration of large groups of people; the militarization of space; and climate
variations.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
446
3 To improve attention to land degradation - lack of European legislation and
objectives of soil protection.
4 To improve the EU preparedness for climate change because it is lagging behind in
the sphere of adaptation (in contrast to the absurd emphasis on the causes of the
greenhouse effect); to increase attention to adaptation in cross-border dimension
(e.g. the possibility of international coordination and construction of dams and
reservoirs) - attention to economic and social criteria.
5 To improve response to followed disasters because it is not specifically directed to
any of the followed phenomena. The current level of response within the EU is
often insufficient and toothless.
It is necessary to form specific methodologies of response targeted to real nature of
individual disasters.
6 To prepare tools for systematic regulation of recovery process; i.e. a recovery plan
and plan for prevention of losses at renovation.
7 The critical situations in the EU can cause: the gradual depletion of non-renewable
resources; erosion of soil and rock massifs; uniformity of the landscape; and
disruption of large dams.
How to solve lack of: drinking water, raw materials, resources, energy, food in
case of uncontrolled human population explosion and migration of large groups of
people.
8 To prepare special tools for management process, especially in crisis management.
To specify the methods for defining the scenarios for the identification, analysis,
assessment, management of risks and dealing with risks are defined; no standards
guaranteeing that the results of methods are comparable.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
447
9 To specify the methods for defining the scenarios for the identification, analysis,
assessment, management of risks and dealing with risks are defined; no standards
guaranteeing that the results of methods are comparable.
To determine the degree of reliability of methods for generating, creating and
determining of disaster scenarios is given by degree of knowledge in differentiated
science disciplines and postulates (characters: theory, methodology, terminology,
feedback-application).
Create qualified catalogues and qualified characteristics of followed disasters, in
order to make search for protective measures possible.
To operate systematic natural disaster’s monitoring; to create legislation for
prevention, preparedness, response and renovation with special attention to
response to critical situations (crisis management, warning systems etc.); to study
disaster characteristics in-depth; to improve the population education with aim to
reduce its vulnerability to these disasters.
To propose and implement sanctions for contamination of air, water, soil and rock
mass.
To propose contingency plan for erosion of soil and rock massifs.
To find the safeguard procedures for landscape uniformity.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 3 – Deficits at technological disaster management from the viewpoint of safe
community concept.
Tab. 3 – Nedostatky v řízení technologických pohrom z hlediska konceptu bezpečné
komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: disuse of technologies (nuclear,
nano and IT); disuse of genetic engineering; and disuse (abuse) CBRNE agents.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: beyond design accident
with presence of radioactive substances; beyond design accident with presence of
substances mutagenic, carcinogenic and harmful to reproduction; long-term outage
of electrical infrastructure; long-term stoppage of drinking water supply; and longterm
shortage of basic food.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
448
3 To improve prevention of nuclear accidents and the preparedness for their cope
needs to be improved on the lessons from Fukushima nuclear power plant
accident.
To process norms and standards for infrastructures that will: ensure their sufficient
capacities; enhance their robustness and resiliency.
To compile robust measures to prevent disuse of technologies.
4 To improve the EU preparedness for extreme technological disasters.
With regard to lessons learned from Fukushima, to improve preparedness for
emergency situations that can occur when safety and safety related systems fail.
5 To improve responses to followed disasters because they are given by national
legislation and Member States have different response systems and the current
level of response within the EU is often insufficient and toothless.
6 To prepare tools for systematic regulation of recovery process; i.e. a recovery plan
and plan for prevention of losses at renovation.
7 To propose targeted crisis management for critical situations that can be caused by:
beyond design nuclear accident; long-term outage of electric energy supply; longterm
stoppage of drinking water supply; long-term shortage of food supply; longterm
failure of the financial infrastructure; and long-term failure of the financial
infrastructure.
8 How to solve lack of: technical resources, inadequate knowledge and training of
managerial staff, poor response management and lack of finances.
9 With regard to the lessons from Fukushima to improve the methods associated
with the determination of terms of references for design, construction and
operation of technological buildings, equipment’s and infrastructures;
deterministic and stochastic approaches must be supplemented by expert
judgement that considered influence of epistemic uncertainties.
To improve: system of management of territory and objects; and integral risk
management because procedures applied so far do not consider cross-cutting risks,
which are the cause of cascading failures of complex systems.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
449
Tab. 4 – Deficits at social disaster management from the viewpoint of safe community
concept
Tab. 4 – Nedostatky v řízení sociálních pohrom z hlediska konceptu bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: illegal production and
distribution of narcotics and psychotropic substances; illegal migration of great
groups of people; and proliferation of the weapons of mass destruction.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: illegal access to
information systems, cybercrime; terrorist attacks; corruption in government and
public administration, including the political scene; serious economic crime,
including money laundering, tax evasion; trafficking with human beings and
illegal migration; illegal production and distribution of psychotropic substances;
extremism,; and all forms discrimination and intolerance.
3 To improve prevention to studied disasters because: prevention is not
systematically carried out for any of the above given disasters; prevention is often
declared by signed treaties, conventions, treaties or bilateral / multilateral
agreements but in reality no effective tools.
To improve: close interdisciplinary cooperation of all parties involved at national
level and consistency with other central institutions within the EU states; and
sharing good practice, continuing education and training of experts responsible at
the pan-European level.
4 To build systematically the preparedness for coping with the given disasters
because: the preparedness is the most well established the best on a theoretical
level; the level of practice is greatly affected by the economic stability of a
particular Member State; and level detection (intelligence services, technical
means, and the level of experts ...) is variable and not interconnected.
5 To improve: set of empirical disaster scenarios; disaster monitoring; detection of
causes leading to given disasters; and response methodology because the responses
to disasters are only prepared on a theoretical basis without relation to empirically
mapped situations.
Because highly unacceptable impact on the current situation in EU countries they
have long-term consequences of an economic crisis, it is necessary to find
effective tool for inhabitants survive and for stabilization of economic situation
that evocates a lot of followed disasters.
6 To prepare tools for systematic regulation of recovery process; i.e. a recovery plan
and plan for prevention of losses at renovation.
7 To find tools for reduction of critical infrastructure vulnerabilities because they
ensure daily needs of inhabitants – attention is necessary concentrated to terrorism,
especially cyber-terrorism, intentional abuse of technologies easy ideological
abuse of the internet - bullying people.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
450
8 Though there are various methods, guidelines or legislative measures for
determination of the object scenarios in both, the EU and the individual countries
or regions, it is necessary to create: consistent data sets; effective mutual
consultation and co-ordination of procedures and their flexible adaptation to the
rapidly evolving global (trans- national) conditions that bring new threat scenarios,
and therefore, they require new more reliable methods determining new reliable
scenarios.
9 Because prevention and preparedness are conditioned by the greatest possible
synergy between the domain of followed disaster risk reduction and the domain of
adaptation to global changes with aim in order that financial support to prevention
activities may increase resilience to future crises, it is necessary to arrange
comprehensive research of safety in all relevant domains, which are in such
research to be linked, and in order that it may be possible to achieve synergistic
effect and outcome.
To establish: qualified monitoring the followed disasters; effective tools and
legislation in prevention, preparedness, response and renovation – e.g. of Incorrect
governance of public affairs also sanctions; qualified research based on real
qualified data; and education.
To improve: management of safety of the EU; cooperation in the security research;
the implementation of existing directives and legislation; and strengthening the
individual response tools of the EU to appurtenant disasters.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 5 - Deficits at selected disasters´ management from the viewpoint of safe community
concept.
Tab. 5 - Nedostatky v řízení vybraných pohrom z hlediska konceptu bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by biotechnologies because their
use is not regulated despite the fact that their wastes are often more aggressive than
chemical technologies.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: abuse of power;
corruption; decay of human society into intolerant groups; abuse of technology;
and abuse of authority.
3 To introduce prevention measures against the abuse of biotechnologies, genetic
engineering and nanotechnology.
4 To introduce preparedness measures against the abuse of biotechnologies, genetic
engineering and nanotechnology.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
451
5 To introduce qualified response measures and activities against the abuse of
biotechnologies, genetic engineering and nanotechnology.
6 To introduce qualified renovation plans after the abuse of biotechnologies, genetic
engineering and nanotechnology.
7 To introduce strategic management of territory respecting the public interest and
all hazards approach that will respect all investigated disasters. Vulnerabilities:
missing data catalogues no these disasters; qualified monitoring; systematic
research etc.
8 To remove the following features of present society: the atmosphere in society,
which leads to the pursuit of wealth and to low co-operation of inhabitants in the
interest of the public welfare; inadequate care for the health of humans, animals
and plants aimed at ensuring a healthy population, healthy and quality food and
drinking water at an affordable price; and lack of legal protection and lack of the
knowledge of the population in the area of the abuse of controlled technologies.
9 Collection of qualified data (monitoring, qualified catalogues), selection of
processing data methods and creation of standards and norms that will be codified
in legislative. Qualified research of disasters targeted to human security and
education.
Research focused on integral safety respecting the public interest and promoting
policies for the support of public welfare that ensure a safe community of different
geographic dimensions, and also the consensus among social, environmental and
technological systems.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 6 - Deficits at extreme social disaster management from the viewpoint of safe
community concept.
Tab. 6 - Nedostatky v řízení extrémních sociálních pohrom z hlediska konceptu bezpečné
komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: incurable diseases; abduction /
Children disappearance; vandalism; murder / Murder attempt / Assassination; and
local conflicts.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: incurable diseases;
abduction / Children disappearance; local conflicts; terrorist attack; vandalism; and
cybercrime.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
452
3 To introduce prevention measures against: incurable diseases; terrorist attacks;
abduction / Children disappearance; vandalism; murder / Murder attempt /
Assassination; cybercrime or computer crime; and local conflicts.
4 To introduce preparedness measures and activities against: incurable diseases;
terrorist attacks; abduction / Children disappearance; vandalism; murder / Murder
attempt / Assassination; cybercrime or computer crime; and local conflicts.
5 To introduce response measures and activities against: incurable diseases; terrorist
attacks; abduction / Children disappearance; vandalism; murder / Murder attempt /
Assassination; cybercrime or computer crime; and local conflicts.
6 To introduce renovation measures and activities after: incurable diseases; terrorist
attacks; abduction / Children disappearance; vandalism; murder / Murder attempt /
Assassination; cybercrime or computer crime; and local conflicts.
7 To find countermeasures against relatively large number of victims, namely not
only direct, but also those who suffered from the psychological harm.
To stipulate clear boundaries of human freedom and democracy in human society.
8 Countermeasures against relatively large number of victims, namely not only
direct, but also those who suffered from the psychological harm.
Clear boundaries of human freedom and democracy in human society.
9 To formulate: countermeasures against followed social disasters; clear boundaries
of human freedom and democracy in human society; and type of human education
from childhood being oriented to respect the humans, nature, culture memories and
to technological works supporting the human’s lives.
Research focused on integral safety respecting the public interest and promoting
policies for the support of public welfare that ensure a safe community of different
geographic dimensions, and also the consensus among social, environmental and
technological systems.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
453
Tab. 7 - Deficits at disaster management directed to public protection in the EU from the
viewpoint of safe community concept.
Tab. 7 - Nedostatky v řízení pohrom v ochraně obyvatelstva v EU z hlediska konceptu
bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: missing the human dimensions
in the EU governance; low support human daily needs; insufficient level of civil
protection at critical situations.
2 The disaster order with regard to the impact severity is: missing the human
dimensions in the EU governance; low support human daily needs; insufficient
level of civil protection at critical situations.
3 To introduce prevention against: missing the human dimensions in the EU
governance; low support human daily needs; insufficient level of civil protection at
critical situations.
4 To introduce preparedness against: missing the human dimensions in the EU
governance; low support human daily needs; insufficient level of civil protection at
critical situations.
5 To introduce response to: missing the human dimensions in the EU governance;
low support human daily needs; insufficient level of civil protection at critical
situations.
6 To introduce renovation after: missing the human dimensions in the EU
governance; low support human daily needs; insufficient level of civil protection at
critical situations.
7 To remove: incapability of the EU and Member States to respect human dimension
at governance; incapability of inhabitants to take care of himself / herself and his /
her family, to secure his / her property, to have basic food and water for at least 24
hours; incorrect behaviour of humans in critical situations.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
454
8 To concentrate to the strategic territory safety management in dynamic variable
world in which will be taken into account aspects connected with:
• human lives and health as protection of physical body, food, drinking,
comfort, homeland,
• human security as protection against psychological harm and loss of
security,
• property as protection in case of: buildings and fittings – loss, damage;
domestic animals - death loss, loss,
• public welfare as protection against: deterioration in the atmosphere among
the humans; and the loss of security,
• environment as protection of: air; surface water; ground water; soil; rocks;
landscape; forest; flora; and fauna,
• infrastructures and technologies as protection in case of: the failure of
energy supply (electricity, heat, gas); failure of water supply drinking,
failure of water supply utility; sewage system failure; failure of the
transport network; failure of cyber infrastructure (communication and
information networks); the failure of the banking and financial sector;
failure of emergency services (police, fire-fighters, paramedics); failure of
essential services in the area (food supply, waste disposal, social services,
funeral services), industry, agriculture; and failure of state and local
governments, i.e. of area management and management of human society.
To compile principles of continuity plans and contingency plans.
9 To find the principles for strategic territory safety management in dynamic
variable world that will solve problems in domains: technical; functional /
operational; tactical; strategic; and political, the solutions of which will be
interconnected and directed to common aim.
How: to support humans; to respect human dimension in governance; to build
material, technical and finance fundament; and to co-operate with states outside
the EU.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 8 - Deficits at finance and banking failures´ management from the viewpoint of safe
community concept.
Tab. 8 - Nedostatky v řízení selhání ve finančním a bankovním sektoru z hlediska konceptu
bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 The list of disasters is necessary to supplement by: poor governance of finance and
banking sectors; insufficient management; and corruption.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
455
2 The disaster order with regard to the impact severity is: corruption; abuse of
power; insufficient respect to public interest; poor sector top management; poor
state management.
3 To introduce the effective prevention measures and activities against: corruption;
abuse of power; insufficient respect to public interest; poor sector top
management; and poor state management. To apply the system concept in
dynamically variable world, cross-sectional risks´ management and putting under
control.
4 To introduce the effective preparedness measures and activities against:
corruption; abuse of power; insufficient respect to public interest; poor sector top
management; and poor state management. To apply the system concept in
dynamically variable world, cross-sectional risks´ management and putting under
control.
5 To introduce the effective response measures and activities to: corruption; abuse of
power; insufficient respect to public interest; poor sector top management; and
poor state management. To apply the system concept in dynamically variable
world, cross-sectional risks´ management and putting under control.
6 To introduce the effective renovation measures and activities after: corruption;
abuse of power; insufficient respect to public interest; poor sector top
management; and poor state management. To apply the system concept in
dynamically variable world, cross-sectional risks´ management and putting under
control.
7 To remove: poor sector top management; poor state management; inefficient
activities of banks; redundant number of workers; shareholders pressure to obtain
more advantageous conditions; and insufficient accountancy of banks or clients.
8 The causes of systemic risk that is the risk of transmission problems, the inability
of one institution to meet its obligations will cause that other institutions will not
be able to meet their own obligations. The relevant failure may cause significant
liquidity problems and difficulties in repaying loans to banks and, consequently,
may threaten the stability of the banking system as a whole. Protection against
systemic risk is a part of the activities of regulators of financial markets (including
the institutions of the banking supervision) and central banks.
9 The principles of stability of finance and bank sectors in the dynamically variable
words.
To improve: system of management of finance and bank sectors; and integral risk
management because procedures applied so far do not consider cross-cutting risks,
which are the cause of cascading failures of complex systems.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
456
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 9 - Deficits at supply chains´ management from the viewpoint of safe community
concept.
Tab. 9 - Nedostatky v řízení dodavatelských řetězců z hlediska konceptu bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 To consider the risks of supply chains in the EU there are: traditional property
risks - fires, natural disasters, power system outages and downtime device; theft,
violence and terrorism; political instability and risks, fluctuations in exchange
rates, supply interruptions due to political problems in the country of the supplier;
fraud and some consequences of central planning economies; failures of computer
and telecommunication networks; very demanding customers requiring fast and
precise delivery; short product life cycles as a result of the diversity of products,
their substitutability and emphasis on their continuous innovation and flexibility;
complete conformity of the products according to the laws of individual countries;
and failures in communication with suppliers.
2 The risk order with regard to the impact severity is: strategic risks, financial risks,
operational risks and risks associated with threats followed according to the
approach pursued by the All Hazard Approach.
3 To ensure the effective prevention measures and activities against: strategic risks,
financial risks, operational risks and risks associated with threats followed
according to the approach pursued by the All Hazard Approach.
4 To ensure the effective preparedness measures and activities against: strategic
risks, financial risks, operational risks and risks associated with threats followed
according to the approach pursued by the All Hazard Approach.
5 To ensure the effective response measures and activities to: strategic risks,
financial risks, operational risks and risks associated with threats followed
according to the approach pursued by the All Hazard Approach.
6 To ensure the effective renovation measures and activities after realisation of:
strategic risks, financial risks, operational risks and risks associated with threats
followed according to the approach pursued by the All Hazard Approach.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
457
7 To remove consequences of fact that supply chain management deals with the
mutual relationships among supply chain components, i.e. among suppliers,
carriers, customers, vendors, managers for waste management, including those
who engage in products after the end of their lifespan. These interactions are likely
to change in the chain up and down depending on what the subject of interest of an
organization in the supply chain. It is clear that effective communication can
strengthen co-operation, reduce the potential for misunderstanding and influence
the measures taken by organizations in the supply chain.
8 Interconnected management and putting under control of: construction and design
and technological risks; credit risks, market risks, external risks, operational risks,
and risks associated with the management and decision-making.
9 To evaluate the impacts of: traditional property risks (fires, natural disasters,
power system outages and downtime device); theft, violence and terrorism;
political instability and risks, fluctuations in exchange rates, supply interruptions
due to political problems in the country of the supplier; fraud and some
consequences of central planning economies; failures of computer and
telecommunication networks; very demanding customers requiring fast and precise
delivery; short product life cycles as a result of the diversity of products, their
substitutability and emphasis on their continuous innovation and flexibility;
complete conformity of the products according to the laws of individual countries;
and failures in communication with suppliers, on the supply chains and to find
effective protective measures and activities.
Effective protective measures and activities of supply chains.
Determination of domains in which management based on philosophy “just in
time” can threaten humans, e.g.: food chain; the necessary supplies at emergency
situations; needs for ensuring the basic state functions etc.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
Tab. 10 - Deficits at disasters´ management directed to human survival from the viewpoint
of safe community concept.
Tab. 10 - Nedostatky v řízení pohrom zacílených na přežití lidí z hlediska konceptu
bezpečné komunity.
Security
items
Research results
1 To remove gaps denoted below as knowledge gaps.
2 To remove gaps denoted below as knowledge gaps.
3 To remove gaps connected with prevention below denoted as knowledge gaps.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
458
4 To remove gaps connected with preparedness below denoted as knowledge gaps.
5 To remove gaps connected with response below denoted as knowledge gaps.
6 To remove gaps connected with renovation below denoted as knowledge gaps.
7 To remove: underestimation of disaster severities; use of worse scenarios for
decision-making; use of simulations instead of expert evaluation of empirical data;
corruption; disuse of power etc.
8 To get over the following weaknesses:
• there exists awareness of natural disasters, although systematic prevention
aimed at increasing the resilience of buildings and technology is not always
at necessary level,
• in social area: in many cases not enough care is given to prevent human
errors in processing plants and public affairs governance; there is not
sufficient protection against bullying and similar phenomena in schools and
workplaces; and there is not sufficient protection against misuse of CBRNE
and IT technologies,
• in the technology area there is a clear demonstration of pragmatism and
technical education of the population - a clear promotion of innovation and
new technologies, and support for government efforts enforcing the use of
secure and high-quality technologies,
• in the environmental area there is insufficient protection against
contamination of air, water and soil; and low quality of waste treatment,
• in areas related to internal dependencies in the human system inadequate
care in following areas was observed (sorted by highest priority according
to data from the respondents' ), which causes: failures in management of
human society for the benefit of the public interest, i.e. the lack of fight
against: corruption, abuse of power and the disintegration of human society
into intolerant communities; failures in services for citizens (health,
education, social assistance ....); failures in flows of raw materials and
products; failures of energy flows; failures in money flows; failures in
information flows; and failures in public transport,
• politicians and public administration workers are not responsible for the
quality of their decisions in favour of the public interest,
• professional accountability of public administration workers for decisionmaking
in the public interest support is not required,
• public administration does not use tools for identification, analysis and
management of risks in the public interest (mainly because of ignorance
and because of the lack of enforcement of the legislation), i.e., it is making
ad hoc decisions,
• there is no sufficient control of use of public resources, forces and means,
• good work in the public interest is not fully appreciated and the interests of
different lobbying and political groups are preferred,
• the education and healthy development of the population is not supported.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
459
9 Strategic integral safety management in dynamically variable world on all
important levels: technical; operational / functional; tactical; strategic; and
political, those are interconnected.
Research focused on integral safety respecting the public interest and promoting
policies for the support of public welfare that ensure a safe community of different
geographic dimensions, and also the consensus among social, environmental and
technological systems.
10 To implement in practice the strategic management of integral safety that is
systematic and proactive; to oppose projects in public way and to avoid the
influence of lobbyists and other insisting groups.
To implement professional knowledge for the benefit of the public interest.
The critical analysis of results given in tables 1 – 10 shows that main deficiencies in the EU
disaster management are:
• all hazard approach is not systemically applied,
• some disasters are underestimated (mainly in social domain),
• systemic, strategic and proactive management is not always implemented into
practice,
• gaps in risk management, risk engineering and in trade-off with risks,
• present research does not determine priority orientations, its targets are influenced by
politicians or lobbies,
• application procedures and orientation of strategies are not regularly verified,
• reasonable strategy for disaster management is missing,
• the disaster management does not often respect disaster life cycle,
• accent to problem solving is missing, still only a lot of discussions on problems,
• lack of resources¨,
• lack of instrument for ensuring the EU finance stability,
• lack of management supporting the public protection and sustainable development.
All the above given results agree in a statement that with regard to the horizon, which is the
year 2035, it is necessary:
• to expect several new disasters since human system, i.e. both the area and the human
society, develops dynamically. Research must ensure their early identification along
with methods for their good governance with aim to ensure the safe EU and security
for its citizens,
• to expect the growth of the vulnerability of the EU and its citizens (factors: the number
of inhabitants, dependency on civilization comforts, resources exhausting, lack of
water, energy, sources, environment contamination, social conflicts etc.) i.e. the size
of risks of all kind will rise. Research must find a suitable management on the basis of
qualified data on disasters that must be systematically gathered and interpreted in a
qualified way,
• to support the research on disasters, methods for risk management and copping with
risks and all that to ensure with aim to reach an efficiency in spending the sources, i.e.
both the work’s intensity and the level of financial support to define as adequate to
risk level for the EU and its inhabitants,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
460
• for the EU to prepare early tools for dealing with the possible extreme situations, i.e.
to target the research so that it sought the solution to problems connected with
disasters on technical, operative, tactical, strategic and political level,
• not to underestimate significant facts in the EU, and therefore, the research must
create a qualified strategy for the systematic, strategic and proactive management of
the EU area that will be able to react to changes and that will be justified enough for
the politicians to implement it in practice,
• to reduce the influence of lobbyists at the assigning of research intentions and demand
the professional presentations of research results in qualified expert magazines and
books,
• for the EU, to create tools for qualified management targeted on security and
sustainability of both the EU and its vicinity, i.e. to correctly combine the types of
management (strategic, tactic and operative) based on the qualified data, expert
assessments and correct methods of deciding and to effectively use the tools of state
that are: education and training of citizens; specific education of technical and
management workers; technical, health, environmental, cyber and other standards,
norms and prescriptions, i.e. tools for the regulation of processes that can or could lead
to disaster occurrence (origin) or to intensifying their impacts; inspections; executive
units for coping with emergency situations and critical situations; systems for dealing
with critical situations; security, emergency and crisis planning; and specific systems
of management for coping with critical up to extreme situations. Research should
create the site specific systems for the decision-making support,
• to introduce in the EU the research financing so that the research results would be
interconnected, based on data (i.e. not to copy scripts and other tools) but try to obtain
facts for decisions,
• to concentrate the research on finding of the way of the system of systems
management in the dynamically variable world because of the complex nature of a
system such as the EU.
5 CHALLENGES FOR RESEARCH OF DISASTERS AND
DISASTERS´ MANAGEMENT
Synthesis of results obtained by detailed studies of disasters and disasters´ management given
in tables 1 – 10 is summarized in Table 11. The synthesis was performed by panel discussion
of five experts and was based on philosophy that each responsible government needs to
protect inhabitants daily and at critical situations, i.e. the EU needs also to preserve the basic
functions of a state.
During the review the next requirements were respected: research needs to be targeted, i.e. the
already-known needs not be researched without a good reason; research needs to seek and
solve open problems, namely correctly with regard to current knowledge and experiences on
ensuring the safe community and its sustainable development; research needs to demand
objective results under given conditions, i.e. to systematically present the results in front of a
relevant expert community and to make them be a subject to a public opponent control (it is
necessary to avert plagiarism, to protect intellectual property, to support creative abilities of
individuals that has a creative potential and that are willing to give it in favour of the EU and
its inhabitants’ development); and prevent to distortion of results in the style “the fundamental
is what an authority says” because to slow down development. Therefore, it is necessary not
to dissimulate conflicts among outcomes of projects since their existence is normal. Under the
effort of finding the right solution, it is necessary to make it a subject of a thorough
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
461
investigation with aim to find the causes of problems and to define an optimal solution of
them in a given conditions and within the given possibilities. The main task of the future EU
security research is to create systems for knowledge-based decisions and effective utilisation
of land and nature. Therefore, the EU must remove prejudice in favour of lobbying groups the
interest of which is different from public interest.
Tab. 11 – Challenges for management and research of disasters newly emerging or having
the increasing destructive potential from the viewpoint of safe community concept.
Tab. 11 – Výzvy pro řízení a výzkum pohrom, které se nově vynořují nebo mají rostoucí
ničivý potenciál z hlediska konceptu bezpečné komunity.
SECURITY
ITEMS
RESEARCH RESULTS
Security challenges
that can be
considered to have
big impact in the
2035 time frame
and currently are
not sufficiently
addressed in the
planning of
research
The list of followed disasters is necessary to supplement by:
• natural: geomagnetic storms; desertification; land erosion;
soil salinization; fall of a cosmic body; sand storms; ocean
spreading; and sudden change of weather (cold wave or heat
wave),
• technological: organising accidents in technological facilities;
biotechnologies because their use is not regulated despite the
fact that their wastes are often more aggressive than chemical
technologies; disuse of technologies (nuclear, nano and IT);
disuse of genetic engineering; and disuse (abuse) CBRNE
agents,
• imperfect human activities: education infrastructure
breakdown, research infrastructure breakdown, breakdowns
(organising accidents) in public governance, defects of supply
chains,
• environmental (including human body): stress and
movements of territorial plates; rapid natural subsidence of
surface; water circulation in environment; substance
circulation in environment; human food chain; planet
processes; interactions of solar and galactic processes,
incurable diseases in systems of humans, animals and plants,
• environment reactions to human activities: artificial surface
subsidence due to undermining; and interaction due to
militarization of outer space,¨
• social: illegal production and distribution of narcotics and
psychotropic substances, illegal migration of great groups of
people, proliferation of the weapons of mass destruction.
Most severe
security challenges
that should be
addressed by
research planning
in the 2035 time
frame
The disaster order with regard to the impact severity is:
• natural: fall of a big cosmic body on Europe; earthquake;
floods; forest fires; and drought,
• technological: beyond design accident with presence of
radioactive substances; beyond design accident with presence
of substances mutagenic, carcinogenic and harmful to
reproduction,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
462
• imperfect human activities: corruption, disuse of power,
insufficient respect to public interest , education infrastructure
breakdown, research infrastructure breakdown, breakdowns
(organising accidents) in public governance, defects of supply
chains, blackouts, low robust technical and finance
infrastructure - long-term outage of electrical infrastructure;
long-term stoppage of drinking water supply; long- term
finance market disorder; and long-term shortage of basic food,
• environmental (including human body): disruption of water
circulation in environment; disruption of substance circulation
in environment; huge pandemics and epidemics and incurable
diseases in systems of humans, animals or plants and across
them,
• environment reactions to human activities: contamination of
air, water, soil and rock missive’s; uncontrolled human
population explosion; migration of large groups of people; the
militarization of space; and climate variations,
• social: abuse of power; corruption; decay of human society
into intolerant groups; illegal migration of great groups of
people; abuse of technology; and abuse of authority, illegal
access to information systems, cybercrime, terrorist attacks,
corruption in government and public administration, including
the political scene, serious economic crime, including money
laundering, tax evasion, trafficking with human beings and
illegal migration, illegal production and distribution of
psychotropic substances, extremism, all forms, discrimination
and intolerance.
Challenges for
future security
research for
prevention,
preparedness,
response and
renovation
1. To implement the system of management based on integral
safety and to improve the prevention, preparedness, response and
renovation.
2. To build the systematic approach for the response to disasters.
Note: the individual Member States have the systems of
response on various levels.
3. Especially to improve the response to critical situations because
extreme disasters cause of big economic and social impacts
(lesson learned from Fukushima accident). They affect
infrastructure (buildings, transport, energy and water supports),
which represents a specific threat for the densely inhabited areas.
4. To target crisis management for case of extreme situations is
necessary.
5. To process norms and standards for infrastructures that will:
ensure their sufficient capacities; enhance their robustness and
resiliency.
6. To upgrade sector and cross-sector management - cross-sectional
risks´ (systemic) management and putting the cross-sectional
risks´ (systemic) under control.
7. To compile robust measures to prevent disuse of technologies.
8. To introduce early warning systems in case of disasters for
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
463
which there are known symptoms that enabling the warning.
9. To prepare tools for systematic regulation of recovery process;
i.e. a recovery plan and plan for prevention of losses at
renovation.
10. To improve humanitarian assistance in case of extreme disasters.
11. To implement systematic use of disaster insurance policies.
12. To improve attention to land degradation - lack of European
legislation and objectives of soil protection.
13. To improve the EU preparedness for climate change because it is
lagging behind in the sphere of adaptation (in contrast to the
absurd emphasis on the causes of the greenhouse effect); to
increase attention to adaptation in cross-border dimension (e.g.
the possibility of international coordination and construction of
dams and reservoirs) - attention to economic and social criteria.
14. To upgrade management of social disasters - Prevention is not
systematically carried out for any of the social disasters;
prevention is often declared by signed treaties, conventions,
treaties or bilateral / multilateral agreements but in reality no
effective tools. It is necessary to improve: close interdisciplinary
cooperation of all parties involved at national level and
consistency with other central institutions within the EU states;
and sharing good practice, continuing education and training of
experts responsible at the pan-European level. Preparedness for
coping with the given disasters is the most well established the
best on a theoretical level but the level of practice is greatly
affected by the economic stability of a particular Member State;
and level detection (intelligence services, technical means, and
the level of experts ...) is variable and not interconnected.
Because highly unacceptable impact on the current situation in
EU countries they have long-term consequences of an economic
crisis, it is necessary to find effective tool for inhabitants survive
and for stabilization of economic situation that evocates a lot of
followed disasters.
15. To upgrade process management – type “just in time” is not
suitable for goods, measures and activities that are important for
human survival.
Related main
vulnerabilities to be
addressed for
future security
research
1. The most infrastructure and the objects is only protected to the
size of design disaster, i.e. at extreme disaster’s sizes they fail,
which represents a specific threat for the densely inhabited areas.
The situation can be made worse by rising of the sea level.
2. The insufficient level of civil protection at critical situations
from the public administration of states.
3. The low support human daily needs from the public
administration of states.
4. The incapability of inhabitants to take care of himself / herself
and his / her family, to secure his / her property, to have basic
food and water for at least 24 hours; incorrect behaviour of
humans in critical situations.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
464
5. Strategic and long-term approach is not systematically included
into the territorial planning on both the continents and coastal
areas including transport, regional development, industry,
tourism and energetic politics.
6. Low attention to land degradation - lack of European legislation
and objectives of soil protection.
7. No sufficient the EU preparedness for climate change, because it
is lagging behind in the sphere of adaptation (in contrast to the
absurd emphasis on the causes of the greenhouse effect).
8. Lack of knowledge stress and movements of territorial plates;
rapid natural subsidence of surface; water circulation in
environment; substance circulation in environment; human food
chain; planet processes; interactions of solar and galactic
processes
9. Low attention to adaptation in cross-border dimension (e.g. the
possibility of international coordination and construction of
dams and reservoirs) - attention to economic and social criteria.
10. The knowledge on the vulnerability of protected assets is only
fragmental.
11. No targeted crisis management for critical situations that can be
caused by: beyond design nuclear accident; long-term outage of
electric energy supply; long-term stoppage of drinking water
supply; long-term shortage of food supply; long-term failure of
the financial infrastructure; and long-term failure of the financial
infrastructure.
12. The deficiency of early warning systems in case of disasters for
which there are known symptoms that enabling the warning.
13. Lack of technical resources, inadequate knowledge and training
of managerial staff, poor response management and lack of
finances.
14. Lack of supply chain organisation at emergency and critical
conditions.
15. In many cases not enough care is given to prevent human errors
in processing plants and public affairs governance.
Related main
knowledge gaps to
be addressed for
future security
research
1. Systematic collection of data on disasters of all types and their
impacts.
2. No in-depth research based on data - key step - Missing data
catalogues for these disasters; qualified monitoring, systematic
detection system; systematic research etc. Special attention must
be paid to social disasters because data for research are pure collection
and processing of data are on low level from
methodical viewpoint - it is necessary to create: consistent data
sets; effective mutual consultation and co-ordination of
procedures and their flexible adaptation to the rapidly evolving
global (trans- national) conditions that bring new threat
scenarios, and therefore, they require new more reliable methods
determining new reliable scenarios.
3. Missing knowledge on solution of lack of drinking water, raw
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
465
materials, resources, energy, food in case of uncontrolled human
population explosion and migration of large groups of people.
4. Missing tools for robust crisis management in case of extreme
disasters.
5. No verification of every result, before its implementing in
practice by a public management opponent and by real experts
who demonstrate professionalism, objectivity and support of
public interests - the way how to avoid the influence of
lobbyists.
6. No specification of methods for defining the scenarios for the
identification, analysis, assessment, management of risks and
dealing with risks are defined; no standards guaranteeing that the
results of methods are comparable.
7. No data and methods for investigation of interdependences, rules
of co-existence of overlapping systems and of management and
trade-off with cross-sectional risks.
Proposed type of
future security
research
1. Monitoring of all kinds of disasters and their impacts.
2. How to implement in practice the strategic management of
integral safety that is systematic and proactive and it is not
influenced by lobbyists and other insisting groups.
3. How to implement the strategic territory safety management in
dynamic variable world in which will be taken into account
aspects connected with:
• human lives and health as protection of physical body, food,
drinking, comfort, homeland,
• human security as protection against psychological harm and
loss of security,
• property as protection in case of: buildings and fittings – loss,
damage; domestic animals - death loss, loss,
• public welfare as protection against: deterioration in the
atmosphere among the humans; and the loss of security,
• environment as protection of: air; surface water; ground
water; soil; rocks; landscape; forest; flora; and fauna,
• infrastructures and technologies as protection in case of: the
failure of energy supply (electricity, heat, gas); failure of
water supply drinking, failure of water supply utility; sewage
system failure; failure of the transport network; failure of
cyber infrastructure (communication and information
networks); the failure of the banking and financial sector;
failure of emergency services (police, fire-fighters,
paramedics); failure of essential services in the area (food
supply, waste disposal, social services, funeral services),
industry, agriculture; and failure of state and local
governments, i.e. of area management and management of
human society. To compile principles of continuity plans and
contingency plans.
4. How to arrange stability of finance and bank sectors in the
dynamically variable words.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
466
5. How to implement professional knowledge for the benefit of
the public interest.
6. How to prevent big impacts of the brain drain and the exodus
of professionals; i.e. how to create experience databases.
7. How to upgrade cooperation in the security research; the
implementation of existing directives and legislation; and
strengthening the individual response tools of the EU to
appurtenant disasters.
8. How to establish effective tools and legislation in prevention,
preparedness, response and renovation – e.g. of Incorrect
governance of public affairs also sanctions; qualified research
based on real qualified data; and education.
9. Collection of qualified data (monitoring, qualified
catalogues), selection of processing data methods and creation
of standards and norms that will be codified in legislative.
10. Qualified research of disasters targeted to human security and
improvement of population education.
11. With regard to the lessons from Fukushima to improve the
methods associated with the determination of terms of
references for design, construction and operation of
technological buildings, equipment’s and infrastructures;
deterministic and stochastic approaches must be
supplemented by expert judgement that considered influence
of epistemic uncertainties.
12. To improve: system of management of territory and objects;
and integral risk management because procedures applied so
far do not consider cross-cutting risks, which are the cause of
cascading failures of complex systems.
13. To operate systematic disaster’s monitoring; to create
legislation for prevention, preparedness, response and
renovation with special attention to response to critical
situations (crisis management, warning systems etc.).
14. To study disaster characteristics in-depth; to improve the
population education with aim to reduce its vulnerability to
these disasters.
15. To propose and implement sanctions for contamination of air,
water, soil and rock mass.
16. To propose contingency plan for erosion of soil and rock
massifs.
17. To find the safeguard procedures for landscape uniformity.
18. To apply Effective protective measures and activities of
supply chains.
Expected most
needed topics of
future security
research
1. To implement into practice the strategic management of
integral safety that is systematic and proactive and it is not
influenced by lobbyists and other insisting groups.
2. To implement professional knowledge for the benefit of the
public interest.
3. To specify the cases in which system “JUST IN TIME” is
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
467
impossible to use from the viewpoint of human survival.
4. To find the way for: reduction of big impacts of the brain
drain and the exodus of professionals – creation of experience
databases; elimination of reasons for migration, such as
poverty, climate change and hunger; establishment of
comprehensive migration policy – e.g. measures and activities
for case of sharp climate change, deforestation,
desertification, biodiversity loss etc.
5. Proposal of human countermeasures against disasters and
their impacts, if possible.
The experts also determines the order of disasters according to the criticality for human
society in the Europe (the criticality denotes simultaneously the high vulnerability and high
severity). Their order is: abuse of power (it leads to armed conflicts); corruption (it leads to
economy, security and welfare losses); decay of human society into intolerant groups (it leads
to security and welfare losses that can end up in armed conflicts); illegal migration of great
groups of people (it leads to security and welfare losses that can end up in armed conflicts);
abuse of technology (using the CBRNE, nano or genetic actions); systematic ground water
drop (it leads to big deficit in drinking and utility water); soil salinization ((it leads to big
deficit in food and quality of food); and organising accidents in technological facilities,
especially nuclear etc.
6 ORIGINATORS OF THREATS THAT ARE IN WAY OF
DISASTERS´ MANAGEMENT PERFORMANCE
From Table 11 analysis it follows that many critical situations in human system is connected
with the disasters´ management of disasters for which the humans are responsible – behaviour
of humans; human factor; and disturbances in human society behaviour. Generally it is
possible to say that the cause of critical situations are organisational accidents that are
connected with a human factor; especially with phenomena as corruption; abuse of power;
suppress of the public interest; low respect to knowledge and engineering experiences; and
low professional level of management. Their consequences are: government default;
technologies failures; infrastructure failures; research failure; social system failure; decay of
human society into intolerant groups; increasing number of impoverished people – seniors,
dossiers, jobless – problem young people who are out of work and without education;
disturbances of daily civil protection human needs; disturbance of daily civil protection,
human security and public welfare; disuse of technology, space militarization; real data are in
Table 12.
Tab. 12 – Phenomena that cause the disturbance of social relations, public welfare and
human security.
Tab. 12- Jevy, které působí narušení sociálních vztahů, veřejného blaha a bezpečí lidí.
Domain Defects leading to critical situations
Top governance The domain management: is predetermined to political and military
aspects; is short of human dimension and gives low support to the EU
inhabitants; does not governed on the basis of qualified data
processed by qualified methods; is often determined by fixed ideas
without real assessment of their realisation; is based on image that all
is stationary and it does not respect dynamic development of world
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
468
that means to prepare possible extreme scenarios and measures for
human’s survival; and is not realised on the principle “Safety
management system for system of systems”.
Technical domain In domain: no standards and norms for underground and high-rise
buildings with regard to human security and public welfare; missing
essential services provided to the citizens; scenarios for decisionmaking
are prepared only by simulation without verification with use
of real data – sometimes scenarios used were derived for different
conditions, i.e. conditions of technology transfer were not fulfilled;
no norms and standards for interoperability; no standards and norms
for co-operation of diverse systems; no co-ordinated emergency plans
on all levels (EU-wide to regional) – all must be on professional level
respecting knowledge and experiences, continuity and contingency
plans.
Organisational
domain
In domain: missing the effort directed to reduction of weakness (low
number of resources, contamination of environment, work price,
unemployment) and to use of strength (qualified technician
population); no effective tool against to corruption, power disuse,
lobbying etc.; missing the support of co-operation on mutual partner
principle; missing base for mutual understanding and mutual coexistence;
no effective international teams of first responders; no base
for close co-operation of first responders; no norms and standards for
interoperability.
Knowledge domain In knowledge base used for decision-making: missing systematic
respect to present world nature – dynamic open system of systems;
low effort directed to collection of qualified data on disasters and on
lesson learned from responses to extreme disasters; underestimation
of disasters at disasters´ management; neglecting the creeping
disasters as ground water stores, contamination of human food chain
etc.; no qualified disasters´ scenarios for decision making.
Proposal of problems´ solving consists in the finding the way how to implement: systematic
use of knowledge and experiences at decision-making; strategic safety management and
strategic safety engineering based on the system of system approach and on principles integral
safety based on integral risk management and trade-off with aim to avert the organisational
accidents; human dimension into governance (daily public protection and public protection at
normal, abnormal and critical situations); rules for removing the corruption, lobbying and
abuse of power; solidarity principle; responsible co-operation among partners; the good
governance based on qualified data and on strategic, systemic and proactive management;
systematic inspection by professionals, deputies and by public; legislative supporting the
public interests into the state and sector management; solution of possible conflicts by
peaceful way; special family politics, ensuring the availableness of further education etc. It is
also necessary to find the way how to establish and implement into daily practice the basic
EU functions, because the economic base, politic and military bases are not sufficient for the
security of the EU inhabitants and for public welfare. For all these problems solving it is
necessary to ensure: systematic building the knowledge base; systematic building material and
technical base; qualified engineering procedures; the management based on qualified data;
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
469
realising the EU governance that supports the EU inhabitants. The most effective seems
systematic prevention of organisational accidents that lead to the government defaults on all
levels. It is necessary to stop talking and to work with goal “security and sustainable
development of humans”.
7 CONCLUSION
Formulation of challenges for research is based on philosophy that each responsible
government needs to protect inhabitants daily and at critical situations, i.e. the EU needs also
to preserve the basic functions of a state; the real tasks are given for each public protected
asset separately [1]. The basic requirement is so that the research: was targeted, i.e. the
already-known was not researched without a good reason; sought and solved open problems,
namely correctly with regard to current knowledge and experiences on ensuring the safe
community and its sustainable development; demanded objective results under given
conditions, i.e. to systematically present the results in front of a relevant expert community
and to make them be a subject to a public opponent control. With this, plagiarism can be
avoided, the real protection of intellectual property will be ensured and the development of
creative abilities of individuals that has a creative potential and that are willing to give it in
favour of the EU and its inhabitants’ development will be supported; and would not distort the
results – the style “the fundamental is what an authority says” holds development back.
Therefore, it is necessary not to dissimulate conflicts among outcomes of projects since their
existence is normal. Under the effort of finding the right solution, it is necessary to make it a
subject of a thorough investigation with aim to find the causes of problems and to define an
optimal solution of them in a given conditions and within the given possibilities.
The main task of the future EU security research is to create systems for knowledge-based
decisions and effective utilisation of land and nature. Therefore, the EU needs to remove
prejudice in favour of lobbying groups the interest of which is different from public interest.
The main deficiencies in the EU disaster management are the following items: all hazard
approach is not systemically applied; some disasters are underestimated (mainly in social
domain); systemic, strategic and proactive management is not always implemented into
practice; co-existence of systems with different nature is not followed; gaps in risk
management, risk engineering and in trade-off with risks; present research does not determine
priority orientations, its targets are influenced by politicians or lobbies; application procedures
and orientation of strategies are not regularly verified; reasonable strategy for disaster
management is missing; the disaster management does not often respect disaster life cycle;
accent to problem solving is missing, still only a lot of discussions on problems; lack of
resources; lack of instrument for ensuring the EU finance stability; and lack of management
supporting the public protection and sustainable development.
8 REFERENCES
[1] EU. FOCUS project study www.focusproject.eu/documents. <www.focusproject.eu
documents/14976/-5d763378-1198-4dc9-86ff-46959712 f8a>.
[2] UN. Human development report. UN, New York [online], 1994, [cit 2016-10-28].
Dostupné z: <www.un.org>.
[3] EU. Safe community. PASR projects.EU, Brussels, 2004.
[4] PROCHÁZKOVÁ, D. Strategic management of safety of territory and organisation (In
Czech). ČVUT, Praha, 483 p. ISBN 978-80-01-04844-3.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
470
[5] PROCHAZKOVA, D. Study of disasters and disaster management. ČVUT, Praha, 2013,
202 p. ISBN: 978-80-01-05246-4.
[6] PROCHÁZKOVÁ, D. Facts for the EU security concept. Transactions of the VŠBTechnical
University of Ostrava, ISSN 1801-1764, VII (2012), No. 1, pp 59-64. Online
ISSN 1805-3238.
[7] PROCHÁZKOVÁ, D. Critical infrastructure safety (In Czech). ČVUT, Praha, 2013, 308
p. ISBN 978-80-01-05103-0.
[8] OTT, E. Chaos in dynamical systems. Cambridge University Press, New York, 2012.
ISBN 0-521-01084-5.
[9] ZADEH, L. A. The concept of a linguistic variable and its application to approximate
reasoning I, II, III. Information Sciences, 8, 1975, pp 199-257, pp 301-357.
[10]LUCAS, Ch. Quantifying complexity theory. 2006, www.calresco.org/lucas/quantity. htm
[11]MAYERS, R. A.: Encyclopedia of complexity and systems science. Springer, Berlin,
2009. ISBN 978-0-387-75888-6.
[12]GLEICK, J. Chaos, Origin of new science (In Czech). Ando Publishing, Brno, 1996.
ISBN 80-86047-04-0.
[13]SHAFER, G. A. Mathematical theory of evidence. Princeton University Press, Princeton,
1976, 292p.
[14]DEMPSTER, A. P. Upper and lower probabilities induced by a multivalued mapping.
The Annals of Mathematical Statistics, 38 (1967), No 5, pp. 325-339.
[15]PROCHÁZKOVÁ, D.: Principles of mitigating and managing human system risks.
Information & Security, 28 (2012), No 1, 21-36, http://infosec.procon.bg. ISSN 0861-
5160, e-ISSN 1314-2119
[16]PROCHÁZKOVÁ, D. Results of selected methods evaluation. SPEKTRUM, 11(2012), 2,
pp 47-51. ISSN 1211-6920, ISSN 1804-1639.
[17]PROCHÁZKOVÁ, D. Methodology for assessment of costs on renovation of property
affected by natural or other disaster (In Czech). SPBI SPEKTRUM XI, Ostrava, 2007,
251p. ISBN 978-80-86634-98-2.
[18]BINKOVÁ, P., HORÁKOVÁ, A., PROCHÁZKOVÁ, D. The comparison of strategies
used in internal security domain in the European Unions and in the Czech Republic on
the criminal-police segment (In Czech). Požární ochrana 2012, Ostrava: SPBI 2012, pp.
21-25. ISBN 978-80-7385-115-6.
[19]PROCHÁZKOVÁ, D., MOZGA, J., RICHTER, R., PROCHÁZKA, Z., PROCHÁZKA,
J. Defects at natural disasters management (In Czech). Požární ochrana 2012, Ostrava:
SPBI 2012, pp. 239-245. ISBN 978-80-7385-115-6.
[20]PROCHÁZKOVÁ, D., RICHTER, R., PROCHÁZKA, Z., PROCHÁZKA, J.
Management of disasters connected with technologies and infrastructures (In Czech).
Požární ochrana 2012, Ostrava: SPBI 2012, pp. 246-249. ISBN 978-80-7385-115-6.
[21]PROCHÁZKOVÁ, D., KOPECKÝ, Z.: Problems of bank sector (In Czech). Požární
ochrana 2012, Ostrava: SPBI 2012, pp. 250-252. ISBN 978-80-7385-115-6.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
471
[22]PROCHÁZKOVÁ, D., PEŠKOVÁ, I. Open problems at social domain management (In
Czech). Požární ochrana 2012. Ostrava: SPBI 2012, pp. 257-261. ISBN 978-80-7385-
115-6.
[23]PROCHÁZKOVÁ, D., ŘÍHA, J. Level of management of processes by which the
environment react to human activities (In Czech). Požární ochrana 2012, Ostrava: SPBI
2012, pp. 262-265. ISBN 978-80-7385-115-6.
[24]PROCHÁZKOVÁ, D., ŘÍHA, J. Selected security problems of supply chains (In Czech).
Požární ochrana 2012. Ostrava: SPBI 2012, pp. 266-269. ISBN 978-80-7385-115-6.
[25]PROCHÁZKOVÁ, D., ŠENOVSKÝ, M., MOZGA, J. Problems of public protection in
the EU (In Czech). Požární ochrana 2012, Ostrava: SPBI 2012, pp. 270-274. ISBN 978-
80-7385-115-6.
[26]PROCHÁZKOVÁ, D., BARTLOVÁ, I., ŠENOVSKÝ, M. Data on impacts of selected
disasters collected by combination of method What, If with method of case study for
decision-making support (In Czech). Požární ochrana 2011. Ostrava: SPBI 2011, pp.
292-299. ISBN: 978-80-7385-102-6.
[27]PROCHÁZKA, J. PROCHÁZKA, Z. ŘÍHA, J. PROCHÁZKOVÁ D. Screening for
territory safety management needs (In Czech). Ochrana obyvatelstva – nebezpečné látky
2012. ISBN: 978-80-7385-109-5, Ostrava: SPBI 2012, pp. 127-131. ISSN 1803-7372.
[28]PROCHÁZKOVÁ, D., ŘÍHA, J. Scenarios of selected disasters (In Czech). Ochrana
obyvatelstva – nebezpečné látky 2012. ISBN: 978-80-7385-109-5, Ostrava: SPBI 2012,
pp. 153-157. ISSN 1803-7372.
[29]PROCHÁZKOVÁ, D., ŠENOVSKÝ, M., BARTLOVÁ, I. Framework for public
protection in the EU (In Czech). Ochrana obyvatelstva – nebezpečné látky 2012. Ostrava:
SPBI 2012, pp 158-162. ISBN: 978-80-385-109-5, ISSN 1803-7372.
[30] FEMA. Guide for all-hazard emergency operations planning. State and Local Guide
(SLG) 101. FEMA, Washinton, 1996.
Acknowledgment: The work was supported by the Czech Technical University in Prague
and by the EU – FOCUS project. Thank you for support.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
472
VPLYV KVAPALNÝCH AKCELERANTOV NA ZÁPALNOSŤ DOSIEK NA BÁZE
DREVA
EFFECT OF LIQUID ACCELERANTS ON THE FLAMMABILITY OF WOOD
BASED PANELS
Peter Rantuch2)
, Jozef Harangozó3)
, Karol Balog 4)
, Ivan Hrušovský5)
ABSTRAKT:
Vznik a rozšírenie požiaru po povrchu horľavých látok ako sú konštrukčné materiály na báze
dreva a podlahoviny sú často príčinou vzniku škôd na majetku a ohrozenia zdravia ľudí.
Príspevok sa zaoberá analýzou podmienok iniciácie a propagácie horenia po povrchu OSB
dosiek znečistených alebo aj úmyselne poliatych kvapalným akcelerantom horenia.
ABSTRACT:
Establishment and spread of fire on the surface of flammable materials such as construction
wood-based materials and floor coverings are often cause of damage to property a threat to
human health. The paper deals with analysis of conditions of the ignition and propagation of
flame on the surface of OSB boards contaminated or even deliberately covered with liquid
accelerant.
KLÍČOVÁ SLOVA:
OSB, akceleranty horenia, požiar, rýchlosť uvoľňovania tepla, celkové množství uvoľneného
dymu
KEYWORDS:
OSB, fire accelerants, fire, hear release rate, total smoke production
1 ÚVOD
OSB boli v USA vyvinuté v šesťdesiatych a v Európe v sedemdesiatych rokoch minulého
storočia. Spočiatku boli vyrábané trieskové dosky, v ktorých triesky neboli orientované.
Z dôvodu zlepšenia vlastností v pozdĺžnom smere bol výrobný proces upravený tak, aby boli
produkované OSB ako ich poznáme dnes. Ich vlastnosti sú pri použití v konštrukciách
podobné ako v prípade preglejok. Približná veľkosť jednotlivých triesok sa pohybuje
v rozmedzí 15 mm – 25 mm (šírka), 75 mm – 150 mm (dĺžka) a 0,3 mm – 0,7 mm (hrúbka).
[1] Nespornou výhodou je aj možnosť použiť na výrobu OSB recyklovaný materiál (napríklad
zvyšky konštrukčného dreva). [2]
Norma EN 300:2007 rozdeľuje OSB na 4 typy [3]:
2)
Rantuch, Peter, Ing. PhD. – Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenská technická
univerzita v Bratislave, peter.rantuch@stuba.sk
3)
Harangozó, Jozef, Ing. PhD. – Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenská technická
univerzita v Bratislave, jozef.harangozo@stuba.sk
4)
Balog, Karol, Prof., Ing. PhD. – Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenská technická
univerzita v Bratislave, karol.balog@stuba.sk
5)
Hrušovský, Ivan, Ing. PhD. – Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave, Slovenská technická
univerzita v Bratislave, ivan.hrusovsky@stuba.sk
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
473
• OSB/1 – Dosky na všeobecné použitie a na použitie v interiéri (vrátane nábytku)
v suchých podmienkach
• OSB/2 – Nosné dosky na použitie v suchom prostredí
• OSB/3 – Nosné dosky pre použitie vo vlhkom prostredí
• OSB/4 – Odolné nosné dosky pre použitie vo vlhkom prostredí
OSB majú pomerne širokú oblasť použitia. Podobne ako väčšina interiérových dosiek na báze
dreva, sú obvykle používané ako podklad pre tenké vrstvy rôznych laminovaní. [4] Rebollar,
Pérez a Vidal uvádzajú, že OSB sú vhodné tiež na výrobu políc, či iných nábytkárskych
prvkov zaťažovaných na ohyb ako aj kostier čalúneného nábytku. [5]
Horľavé kvapaliny sú zvyčajne komerčne dostupné palivá, alebo rozpúšťadlá, ktoré sú
zmesou pozostávajúcou zo stoviek látok. Ich identifikácia je náročná, nakoľko horľavé
kvapaliny môžu obsahovať rovnaké, alebo podobné zložky, ale s rozličnou distribúciou
a koncentráciou. Identifikácia je ďalej zťažená horením, pretože prchavé zložky sa môžu
vyparovať a môžu vznikať dodatočné produkty pyrolýzy, ktoré môžu pozmeniž zloženie
zvyšku horľavej kvapaliny v troskách po požiari. [6]
Väčšina kvapalných akcelerantov horenia spojených s príčinami požiarov sú ropné produkty,
môžu sa však vyskytovať aj iné látky ako napríklad terpény, či biopalivá. [7]
Borusiewicz, Zięba-Palus a Zadora uvádzajú, že v pri horení kobercov sú stopy akcelerantov
ľahko rozpoznateľné. Naopak v prípade dreva je ich rozpoznanie zložitejšie a v prípade
drevotriesok nebol detekovaný ani jeden testovaný akcelerant. Túto skutočnosť pripisujú
samozhášavosti použitých kobercov, ktoré bez ďalšieho externého tepelného zdroja zhasnú
a časť akcelerátora zostane v koberci izolovaná od okolia zuhoľnatenou vrstvou. Drevné
materiály však aj po ukončení plamenného horenia tlejú a stopy po akcelerante nezostávajú.
[8]
Vyliatie horľavej kvapaliny na drevenú podlahu môže mať štyri dôsledky [9]:
1. Požiar horí len približne jednu minútu a jeho následkom je len horúci povrch, alebo
veľmi tenká zuhoľnatená vrstva,
2. V medzerách medzi doskami je udržané horenie dlhšiu dobu a je možné šírenie
požiaru smerom nadol do spodného priestoru. Avšak treba pamätať na to, že vplyvom
samotnej tepelnej radiácie niekedy najskôr zuhoľnatejú medzery a hrany.
3. Zapália sa ďalšie horľavé látky v miestnosti a požiarom je zachvátená celá miestnosť.
Ak dôjde k intenzívnemu požiaru v oblasti kde bola rozliata horľavá kvapalina, stav
horiacich drevených povrchov nemusí byť nápomocný určovaniu, či bol použitý
tekutý akcelerant.
4. Kvapalina kvapkajúca do priestoru pod podlahou v ňom spôsobí veľký požiar, ktorý
napokon prehorí cez podlahu.
Tento článok nadväzuje na výsledky publikované autormi Zhong, Liu, Li a Ye. Zaoberali sa
vplyvom benzínu na termickú degradáciu a zápalnosť gáfrovníkového dreva. Podľa ich
výsledkov sa vplyv benzínu na rozklad dreva najvýraznejšie prejavuje vo fáze dehydratácie
(30 °C – 150 °C) a počas hlavnej rozkladnej fázy (250 °C – 400 °C). S nárastom objemu
benzínu bol skracovaný čas do zapálenia a znižovaná teplota zapálenia. [10]
Horenie rozliatych horľavých kvapalín na OSB popisujú vo svojej správe aj Mealy, Benfer
a Gottuk. Aplikovali benzín, kerozín a denaturovaný lieh, pričom okrem požiarnotechnických
vlastností pozorovali aj tvar rozliatych kvapalín, pričom používali objem 0,5 l.
Benzín po rozliatí zaberal priemerne plochu 0,62 m2
a dosahoval hĺbku 0,83 mm,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
474
denaturovaný lieh sa rozlial na 0,6 m2
s priemernou hĺbkou 0,84 mm a kerozín vytvoril mláku
hlbokú priemerne 0,98 mm s plochou 0,51 m2
. [11]
2 VZORKY A METODIKA
Na merania boli použité OSB typu 3 hrúbky 14 mm, ktoré boli narezané na štvorce so stranou
dĺžky 100−2
0
mm. Štatisticky vyhodnotené hmotnosti jednotlivých vzoriek OSB sú na obrázku
1 a ich vlastnosti sú uvedené v tabuľke 1.
Obr. 1 – Štatistické vyhodnotenie hmotnosti testovaných vzoriek OSB
Fig. 1 – Statistical evaluation of the weight of the tested OSB samples
Tab. 1 – Vlastnosti použitých OSB
Tab. 1 – Properties of used OSB
Priemerná hustota 590 kg.m-3
Vlhkosť 5,7 %
Emisivita 0,89
Zloženie
(v suchom stave)
Ihličnatá drevná hmota 93,6 % hm.
Polyuretánová (MDI) živica 4,7 % hm.
Parafín 1,7 % hm.
Na OSB boli aplikované nasledovné horľavé kapaliny: metanol, etanol, riedidlo na báze
acetónu a benzínový čistič. Ich hustota, teplotu vzplanutia a zloženie je uvedené v tabuľke 2.
Vo všetkých prípadoch bol použitý 1 ml kvapaliny aplikovaný v oblasti geometrického stredu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
475
hornej strany vzorky. Toto množstvo bolo určené na základe pozorovania, že pri tomto
objeme sa najvýraznejšie skracuje čas do iniciácie vzorky, ako aj iniciačná teplota. [10]
Tab. 2 – Zloženie a vlastnosti použitých kvapalín [12, 13, 14]
Tab. 2 – Composition and properties of used liquids [12, 13, 14]
Horľavá kvapalina Hustota [kg.m-3
] Teplota vzplanutia [°C] Zloženie
Metanol 790 11 metanol: 99,8 %
Etanol 785 9 etanol: 99,8%
Riedidlo C 6000 860 0 - 5 Butyl acetát: 5 % - 15 %
Izopropylalkohol: 5 % - 15 %
1-metoxypropán-2-ol: 1 % - 5 %
metyl-acetát: 10 % - 20 %
toluén: 55 % - 65 %
Benzínový čistič Distribútor neposkytol Distribútor neposkytol Benzínová frakcia ropná
Meranie prebiehalo na kónickom kalorimetri, pričom Iskrový iniciátor bol nahradený
iniciátorom plamenným. Schematické znázornenie tohto zariadenia je na obrázku 2.
Pripravená vzorka (2) bola vložená do držiaka (1) a umiestnená pod infračervený žiarič
kónického tvaru (4). Následne bol k povrchu vzorky priložený propán-butánový plameň
s dĺžkou 2 cm (3), ktorý na vzorku pôsobil počas 10 s. Odsávacia časť kalorimetra zahŕňa
odsávací zvon (5), potrubia a ventilátor s nastaviteľným výkonom (8). Rýchlosť prúdenia
odsávania bola nastavená na 24 l.s-1
. Rýchlosť uvoľňovania tepla bola určovaná na základe
hodnôt z analyzátora kyslíka (9) a zaznamenávaná bola tiež optická hustota dymu.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
476
Obr. 2 – Schematické znázornenie kónického kalorimetra: 1 – držiak vzorky; 2 – vzorka; 3
– iniciátor; 4 – kónický žiarič, 5 – odsávací zvon, 6 – miesto odberu plynných produktov
horenia; 7 – systém na meranie optickej hustoty dymu; 8 – ventilátor; 9 – analyzátor
kyslíka
Fig. 2 – Scheme of cone calorimeter: 1 – holder of the sample; 2 – sample; 3 – initiator, 4 –
cone heater, 5- hood; 6 – gas sampling point; 7 – smoke measuring systém; 8 – blower; 9 –
oxygen analyzer
Teplota okolitého vzduchu sa v priebehu merania menila v rozsahu od 23 °C do 24 °C
a vlhkosť bola v rozmedzí 32 % - 34 %. Rýchlosť prúdenia v odsávacom potrubí bola
nastavená na 24 l.s-1
. V prípade každej horľavej kvapaliny boli použité tri nastavenia hustoty
externého tepelného toku, konkrétne 0 kW.m-2
, 5 kW.m-2
a 10 kW.m-2
.
3 VÝSLEDKY A DISKUSIA
V prípade vzorky OSB poliatej metanolom pri nulovom externom tepelnom toku došlo po
priblížení iniciačného plameňa k okamžitému vzplanutiu. Počas horenia pár horľavej
kvapaliny bola na miestach jej prieniku hlbšie do vzorky pozorovaná termická degradácia
drevných triesok spojená so vznikom zuhoľnatenej vrstvy. Spätný tepelný tok od plameňa
však nebol dostatočne vysoký na uvoľnenie potrebného množstva prchavej horľaviny z OSB
a po dohorení metanolu plameň zhasol. Zuhoľnatená drevná hmota predstavujúca stopy po
horení je len plytká a jej plocha je obmedzená na miesta, kde došlo k čiastočnému vsiaknutiu
kvapalného akcelerátora horenia do podkladu. Výzor vzorky po ukončení horenia je na
obrázku 3 – A.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
477
Pri pôsobení externého tepelného toku s hustotou 5 kW.m-2
nebol 1 ml metanolu stále
schopný iniciovať dlhodobejšie horenie OSB. Podobne ako v predchádzajúcom prípade sa
v oblastiach styku drevných triesok, kde mala horľavá kvapaliny možnosť hlbšie vniknúť do
vzorky, prejavilo zuhoľnatenie. Jeho hĺbka bola mierne vyššia ako v predchádzajúcom
prípade, čo je možné považovať za prejav externého tepelného toku, ktorý týmto spôsobom
zvýšil uvoľnené množstvo horľavých prchavých látok z OSB. Stopy po horení sú jasne
viditeľné na obrázku 3 – B.
Hustota tepelného toku 10 kW.m-2
mala na horenie vzorky výrazný vplyv. Po iniciácii sa
zdalo, že priebeh horenia bude kopírovať priebehy pri externých nižších tepelných tokoch. Po
dohorení metanolu však zostal nad zuhoľnatenou plochou, zodpovedajúcou rozmermi stopám
predchádzajúcich meraní, v centrálnej časti vzorky horieť plamienok s výškou približne 1 cm.
Ten po stabilizačnej fáze trvajúcej okolo 1 minúty začal narastať šíriť a postupne sa rozšíril na
celú plochu vzorky vystavenú externému tepelnému toku. Po vytvorení zuhoľnatenej vrstvy
dostatočnej hrúbky bol prísun prchavej horľaviny obmedzený pod kritickú hodnotu
a plamenné horenie bolo ukončené. Snímka vzorky po 15 minútach od iniciácie je na obrázku
3 – C.
Vzorky OSB s aplikovanými ostatnými horľavými kvapalinami sa správali prakticky totožne
ako vzorky poliate metanolom. Pri vypnutom kónickom žiariči po dohorení horľavej
kvapaliny plameň zhasol. Výnimkou bolo meranie s riedidlom, pri ktorom bolo badateľné
oneskorenie medzi priložením plameňa a iniciáciou horenia. Pomerne veľké množstvo
kvapalného akcelerantu nevyhorelo a aj po zhasnutí plameňa bol citeľný výrazný zápach
zostatkovej horľavej kvapaliny. V prípade benzínového čističa vznikli zase relatívne výrazné
stopy, čo mohlo byť dôsledkom materiálového zloženia a štruktúry na povrchu vzorky (Obr. 6
– A). Počas merania s externým tepelným tokom s hustotou 5 kW.m-2
nedošlo ani v jednom
prípade k rozšíreniu horenia na podstatnú časť vzorky. Naopak v prípade zaťaženia tepelným
tokom 10 kW.m-2
zostal vo všetkých prípadoch po dohorení kvapalného akcelerantu horieť už
popisovaný malý plamienok, ktorý po istom čase začal narastať a šíriť sa po povrchu vzoriek.
Napokon bol zasiahnutý celý odokrytý povrch vzoriek a po istej dobe potrebnej na vznik
zuhoľnatej vrstvy vhodnej hrúbky bolo plamenné horenie samovoľne prerušené. Stopy
zanechané horením sú zrejmé z fotografií jednotlivých vzoriek po meraní (Obr. 3 – 6).
Obr. 3 – OSB s aplikovaným metanolom po skúške: A = 0 kW.m-2
; B = 5 kW.m-2
; C = 10
kW.m-2
Fig. 3 – OSB spilled by methanol after the test: A = 0 kW.m-2
; B = 5 kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
478
Obr. 4 – OSB s aplikovaným etanolom po skúške pri tepelnom toku: A = 0 kW.m-2
; B = 5
kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
Fig. 4 – OSB spilled by ethanol after the test: A = 0 kW.m-2
; B = 5 kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
Obr. 5 – OSB s aplikovaným riedidlom po skúške pri tepelnom toku: A = 0 kW.m-2
; B = 5
kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
Fig. 5 – OSB spilled by thinner after the test: A = 0 kW.m-2
; B = 5 kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
Obr. 6 – OSB s aplikovaným benzínom po skúške pri tepelnom toku: A = 0 kW.m-2
; B = 5
kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
Fig. 6 – OSB spilled by gasoline after the test: A = 0 kW.m-2
; B = 5 kW.m-2
; C = 10 kW.m-2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
479
Rýchlosť uvoľňovania tepla je v prípade meraní na kónickom kalorimetri určovaná na základe
vzťahu (1):
𝑞̇ ( 𝑡) =
∆ℎ 𝑐
𝑟0
∙ 103
∙ 1,10 ∙ 𝐶 ∙ �
∆𝑝
𝑇 𝑒
∙
𝑋 𝑂2
0
−𝑋 𝑂2
1,105−1,5∙𝑋 𝑂2
(1)
,kde 𝑞̇ ( 𝑡) je rýchlosť uvoľňovania tepla v čase t, ∆ℎ 𝑐 je výhrevnosť, 𝑟0 je stechiometrický
hmotnostný pomer kyslíka a paliva, 𝐶 je kalibračná konštanta, ∆𝑝 je rozdiel tlakov na clone,
𝑇 𝑒 je absolútna teplota plynov pri clone, 𝑋 𝑂2
0
je počiatočná koncentrácia kyslíka v odsávacom
potrubí a 𝑋 𝑂2
je aktuálna koncentrácia kyslíka v odsávacom potrubí. [15]
Časové priebehy rýchlosti uvoľňovania tepla pri rôznych hustotách tepelného toku sú na
obrázkoch 7 - 10. Vo všetkých grafoch je na počiatku merania zrejmá fáza v ktorej horel
takmer výlučne kvapalný akcelerant. Maximálna rýchlosť uvoľňovania tepla je v niektorých
prípadoch značne rozdielna, čo môže byť spôsobené povrchom OSB a z neho vyplývajúcou
plochou, na ktorú sa horľavá kvapalina rozliala.
Mealy, Benfer a Gottuk uvádzajú pre horenie mlák horľavých kvapalín na OSB maximálne
rýchlosti uvoľňovania tepla 286 kW.m-2
pre denaturovaný lieh, 961 kW.m-2
pre kerozín a 805
kW.m-2
pre benzín. [11] Pri zanedbaní rozdielov spôsobených plochou na ktorú je kvapalina
rozliata ako aj nehomogénnosti povrchu, ktorá je pri vzorkách menších rozmerov výraznejšia,
je možné na základe maximálnej rýchlosti uvoľňovania tepla určiť približnú veľkosť plochy
na ktorú bol 1 ml benzínového čističa a etanolu rozliaty. V prípade benzínového čističa je
takto vypočítaná hodnota 6,6 cm2
a v prípade etanolu 14,9 cm2
. Tieto hodnoty je však
z dôvodu uvedených zanedbaní potrebné považovať len za orientačné.
V druhej fáze, viditeľnej z priebehu rýchlosti uvoľňovania tepla vzoriek, je zrejmé postupné
dohorievanie kvapalného akcelerantu spojené s termooxidáciou podkladového materiálu.
V prípade nulového externého tepelného toku ako aj pôsobenia externého tepelného toku
s hustotou 5 kW, je zrejmé postupné znižovanie rýchlosti uvoľňovania tepla až po samovoľné
uhasenie vzorky. Naopak pri hustote tepelného toku 10 kW.m-2
je zrejmá už spomínaná fáza
stabilizácie malého plamienka. Najnižšiu rýchlosť uvoľňovania tepla v tejto fáze dosahovala
vzorka poliata riedidlom (okolo 15 W), následne etanolom (okolo 50 W), metanolom (okolo
150 W) a najviac benzínom (okolo 200 W).
Postupným zväčšovaním plochy na ktorej prebiehalo horenie rástla aj rýchlosť uvoľňovania
tepla, pričom vo všeobecnosti platí, že dlhšia fáza stabilizácie mala za následok vyšší pík
rýchlosti uvoľňovania tepla, čo je zrejme spôsobené vyšším množstvom tepla absorbovaného
povrchom vzorky. Rozdielny priebeh je viditeľný pri vzorke poliatej metanolom, kde bol
nárast rýchlosti uvoľňovania tepla rozdelený do viacerých stupňov, pričom nárast v prvom
stupni zodpovedal uvedenému pravidlu. Pravdepodobný dôvod tejto zmeny je veľkosť
a usporiadanie drevných triesok v povrchovej vrstve vzorky.
Po dosiahnutí maximálnej rýchlosti uvoľňovania tepla spôsobenej rozšírením horenia na celý
povrch vzorky, začína vplyvom autoretardačných vlastností dreva relatívne pomalý pokles.
Tento pokračuje až po ukončenie plamenného a následne aj bezplamenného horenia vzorky.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
480
Obr. 7 – Rýchlosť uvoľňovania tepla pri OSB s aplikovaným metanolom
Fig. 7 – Heat release rate of OSB spilled by methanol
Obr. 8 – Rýchlosť uvoľňovania tepla pri OSB s aplikovaným etanolom
Fig. 8 – Heat release rate of OSB spilled by ethanol
Obr. 9 – Rýchlosť uvoľňovania tepla pri OSB s aplikovaným riedidlom
Fig. 9 – Heat release rate of OSB spilled by thinner
0
100
200
300
400
500
600
700
800
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
Rýchlosťuvoľňovaniatepla[W]
Čas [s]
0 kW 5 kW 10 kW
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
Rýchlosťuvoľňovaniatepla[W]
Čas [s]
0 kW 5 kW 10 kW
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
Rýchlosťuvoľňovaniatepla[W]
Čas [s]
0 kW 5 kW 10 kW
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
481
Obr. 10 – Rýchlosť uvoľňovania tepla pri OSB s aplikovaným benzínom
Fig. 10 – Heat release rate of OSB spilled by gasoline
Celkové uvoľnené teplo v prípade vzoriek zaťažených tepelným tokom s hustotou 10 kW.m-2
bolo veľmi podobné. Vzorka OSB s metanolom počas 900 sekúnd uvoľnila 212 kJ tepla,
vzorka s etanolom 204 kJ, vzorka s riedidlom 212 kJ a vzorka s benzínom 204 kJ. Je teda
možné povedať, že pri scenári zodpovedajúcom vykonanému testu sa uvoľní priemerne 206
kJ tepla, pričom toto množstvo je nezávislé od typu použitého kvapalného akcelerátora.
Okrem rýchlosti uvoľňovania tepla bola zaznamenávaná aj optická hustota dymu. Na základe
prestupu svetelného lúča cez prúdiaci dym je možné celkové uvoľnené množstvo dymu
vyjadriť pomocou rovnice (2):
𝑇𝑆𝑃 = ∫ �𝑉𝑓 ∙
1
𝐿
∙ ln �
𝐼0
𝐼
��
𝑡
0
𝑑𝑡 (2)
,kde Vf je rýchlosť prúdenia v m3
.s-1
, L je vzdialenosť, ktorú prekonáva svetelný lúč v m a
𝐼0
𝐼
je útlm svetelného lúča. [16]
Vzhľadom na charakter príspevku boli v prípade dymu vyhodnocované údaje z prvých 45
sekúnd, kedy mali najvýraznejší vplyv na dymivosť použité horľavé kvapaliny. Grafické
priebehy celkového uvoľneného množstva dymu sú znázornené na obrázkoch 11, 12 a 13. Vo
všetkých prípadoch je možné konštatovať, že pri horení metanolu a etanolu sa dym prakticky
nevyskytoval. Namerané hodnoty sú veľmi nízke, čo je zrejme spôsobené vysokou
účinnosťou horenia, typickou pre nižšie alkoholy. V takýchto prípadoch horľavá látka horí
takmer výlučne na produkty dokonalého horenia a vznik sadzí je do značnej miery potlačený.
Mierne vyššie hodnoty celkového množstva uvoľneného dymu dosahoval technický benzín.
Tento sa skladá z pomerne širokej škály látok vyskytujúcich sa v benzínovej frakcii ropy.
Práve výskyt zložitejších uhľovodíkov a ich derivátov mohol spôsobiť počas horenia vznik
pevných častíc – sadzí.
Dymivosť syntetického riedidla C 6000 bola vo všetkých meraniach výrazne najvyššia.
Z tohto dôvodu je možné predpokladať, že sa jedná o horľavú zmes s najvyšším obsahom
zložitejších uhľovodíkov a ich derivátov.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
Rýchlosťuvoľňovaniatepla[W]
Čas [s]
0 kW 5 kW 10 kW
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
482
Obr. 11 – Celkové uvoľnené množstvo dymu pri vzorkách nezaťažených externým tepelným
tokom
Fig. 11 – Total smoke production of samples without exthernal heat flux
Obr. 12 – Celkové uvoľnené množstvo dymu pri vzorkách zaťažených externým tepelným
tokom s hustotou 5 kW.m-2
Fig. 11 – Total smoke production of samples wit exthernal heat flux of 5 kW.m-2
Obr. 13 – Celkové uvoľnené množstvo dymu pri vzorkách zaťažených externým tepelným
tokom s hustotou 5 kW.m-2
Fig. 11 – Total smoke production of samples wit exthernal heat flux of 10 kW.m-2
0.000
0.010
0.020
0.030
0.040
0.050
0.060
0.070
0.080
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Rýchlosťtvorbydymu[m2]
Čas [s]
Metanol Etanol Riedidlo Benzín
0.000
0.005
0.010
0.015
0.020
0.025
0.030
0.035
0.040
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Rýchlosťtvorbydymu[m2]
Čas [s]
Metanol Etanol Riedidlo Benzín
0.000
0.010
0.020
0.030
0.040
0.050
0.060
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Rýchlosťtvorbydymu[m2]
Čas [s]
Metanol Etanol Riedidlo Benzín
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
483
4 ZÁVER
Horľavé kvapaliny predstavujú pomerne často sa vyskytujúce akceleranty horenia. Na základe
nameraných výsledkov je možné konštatovať nasledovné zistenia:
• Iniciácia testovaných horľavých kvapalín prebehla prakticky okamžite po priložení
plamenného iniciátora ku povrchu vzorky
• Pri nulovom externom tepelnom toku, rovnako ako pri externom tepelnom toku
s hustotou 5 kW.m-2 nestačil 1 ml použitých horľavých kvapalín na zapálenie vzoriek
OSB
• Hustota externého tepelného toku 10 kW.m-2 bola dostatočná na udržanie a šírenie
plameňa po povrchu vzoriek
• Po rozšírení plameňa na celý povrch vzoriek nebolo viditeľné miesto aplikácie
akcelerantov horenia
• Nízke alkoholy (metanol a etanol) nevytvárali významné množstvo dymu
• Dymivosť benzínu bola v porovnaní s dymivosťou riedidla podstatne nižšia
V započatom výskume by bolo vhodné ďalej pokračovať, čím by sa zvýšila početnosť vzoriek
a následne aj výpovedná hodnota dosiahnutych výsledkov. Taktiež je možné zahrnutie
väčšieho objemu aplikovaných akcelerantov, prípadne ich ďalších typov, čo by malo za
následok komplexnejšie obsiahnutie problematiky s možným presahom do praxe určovania
príčin vzniku požiaru.
5 LITERATÚRA
[1] NISHIMURA, Takuya. Chipboard, oriented strand board (OSB) and structural
composite lumber, In Wood Composites, edited by Martin P. Ansell, Woodhead
Publishing, 2015, pp. 103-121. ISBN 9781782424543
[2] HERMAWAN, Andi et al. Manufacture of strand board made from construction scrap
wood, Resources, conservation and recycling, Vol.50, Iss.4, 2007, pp. 415-426. ISSN
0921-3449.
[3] EN 300:2007, Oriented Strand Boards (OSB) - Definitions, classification and
specifications, 2007.
[4] ÇAVDAR, Ayfer Dönmez, et al. Effect of waste melamine impregnated paper on
properties of oriented strand board, Materials & Design, Vol.51, 2013, 751-755. ISSN
0264-1275.
[5] REBOLLAR, Manuel, et al. Comparison between oriented strand boards and other
wood-based panels for the manufacture of furniture, Materials & design, Vol.28, Iss.3,
2007, pp. 882-888. ISSN 0264-1275.
[6] LU, Yao, and HARRINGTON, Peter de Boves. Forensic application of gas
chromatography-differential mobility spectrometry with two-way classification of
ignitable liquids from fire debris, Analytical chemistry, Vol.79, Iss.17, 2007, pp. 6752-
6759. ISSN 1520-6882.
[7] STAUFFER, Eric, and BYRON, Doug. Alternative fuels in fire debris analysis: biodiesel
basics, Journal of forensic sciences, Vol.52, Iss.2, 2007, pp. 371-379. ISSN 1556-4029.
[8] BORUSIEWICZ, Rafał, et al. The influence of the type of accelerant, type of burned
material, time of burning and availability of air on the possibility of detection of
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
484
accelerants traces, Forensic science international, Vol.160, Iss.2, 2006, pp. 115-126.
ISSN 0379-0738.
[9] BABRAUSKAS, Vytenis. Charring rate of wood as a tool for fire investigations, Fire
Safety Journal, Vol.40, Iss.6, 2005, pp. 528-554. ISSN 0379-7112.
[10] ZONG, Ruowen, et al. Influence of fire accelerant on the thermal degradation and
ignition of wood chip, Australian Journal of Forensic Sciences,Vol.48, Iss.5, 2016, pp. 1-
11. ISSN 1834-562X.
[11] MEALY, Christopher, et al. Fire dynamics and forensic analysis of liquid fuel fires,
Final report, BiblioGov, 2012.
[12] CHEMOLAK, Karta bezpečnostních údajov, Riedidlo C 6000, 2015.
[13] CENTRALCHEM: Karta bezpečnostních údajov, Metanol, 2012.
[14] CENTRALCHEM: Karta bezpečnostních údajov, Etanol, 2014.
[15] ISO 5660-1:2002, Reaction to fire tests, Heat release, smoke production and mass loss
rate, Part 1: Heat release rate (cone calorimeter method), 2002.
[16] HESKESTAD, Atle William, and HOVDE, Per Jostein. Assessment of smoke production
from building products, Fire Safety Science, Vol.4, 1994, pp. 527-538. ISSN 1817-4299.
6 POĎAKOVANIE
Autori ďakujú STU za finančnú podporu v rámci Grantovej schémy na podporu mladých
výskumníkov.
TRANSPORTNÍ BEZPEČNOSTNÍ KARTY JAKO INOVACE VE ZVYŠOVÁNÍ
ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ A
PRÁCE ŘIDIČE
TRANSPORT SAFETY SHEETS AS AN INNOVATION IN RAISING THE LEVEL
OF SAFETY OF THE ROAD TRANSPORT OF DANGEROUS GOODS AND
DRIVER’S WORK
Marek Rybakowski1
)
ABSTRACT:
Starting from the assumption that continuous improvement in the area of occupational safety
is a priority, the concept of creating Transport Safety Sheet is an innovation, which certainly
can be applied in companies and road transport undertakings with a view to increasing the
level of safety of the transport of dangerous goods and drivers’ work. Designed Transport
Safety Sheet is intended to raise the drivers’ level of technical knowledge about the freight
and handling in the event of an accident. Hence, key information such as: personal protective
equipment, which should be the driver in case of an emergency have been included; dangers
in relation to a major accident and the main tips on how he should proceed at the road scene.
Sheets' content also include information for emergency services.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Bezpečnost dopravy nebezpečni zboží, „Transportní Bezpečnostní Karty“, vytváření a
projekty TBK.
KEYWORDS:
Dangerous goods transport safety, transport “Safety Sheets”, creating and projects TSS.
1 INTRODUCTION
Is there anything that deserves the name of innovation and a new approach in the management
of dangerous goods transport safety and drivers' work? Such a question must be replied that in
the area of road transport safety a lot have been done. However, starting from the assumption
that continuous improvement in the area of occupational safety is a priority [7, 10], the
concept of creating Transport Safety Sheet is an innovation, which certainly can be applied in
companies and road transport undertakings with a view to increasing the level of safety of the
transport of dangerous goods and drivers’ work.
The transport of dangerous goods safety is influenced by many factors, ranging from the
proper organization of work, route planning journeys, correct use of means of transport,
proper selection of means of transport, anchoring loads and substantive preparation of a driver
on the carriage of dangerous cargo, ending with the adjustment of the travel speed to the road
conditions [9, 14, pp. 22-29]. The key of safety in transport of dangerous goods is, however,
substantial preparation worker – the driver [11, pp. 33-38]. His knowledge of the load (the
level of danger posed), the hazards associated with the possible failure of the means of
1)
Rybakowski, Marek, Ing. PhD., University of Zielona Góra, Faculty of Mechanical Engineering,
Institute of Safety Engineering and Work Sciences, 4 prof. Z. Szafrana str., 65 516 Zielona Góra. Poland
m.rybakowski@iibnp.uz.zgora.pl
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
486
transport or traffic accident and procedures for the safety of their own, others and the
environment.
Taking into account better preparation of substantive drivers working in the transport of
dangerous goods and on freight, examples of proposals Transport Safety Sheet (TSS) have
been designed, developed and presented, which are used in four areas of activities related to
the safety of road transport. Firstly, at the stage of initial training – drivers, secondly, the
periodic training of drivers, third in preparation for everyday work with certain dangerous
goods described in Transport Safety Sheet. The fourth area of use of the content of the TSS is
quick identification of hazards that can cause dangerous goods and a description of actions
that the driver and the emergency services should keep in place a possible accident events [5].
Each transported material or dangerous good poses a threat to humans, its surroundings and
the environment [1, 6, pp. 150-176]. While transporting goods from A to B, many unexpected
events on the road may happen. The unpredictable situations may include could cause a traffic
accident, damage to the packaging of transported goods, or leak in the tank.
We can never rule out (because of the durability of road vehicles) vehicle failure, unexpected
changes in road conditions, volume of traffic or a sudden change in the health status of the
driver. Therefore, an objective which it is intended to achieve with the participation of TSS,
among other things, is preparation of the driver for proper countering potential threats to
humans and the environment. So TSS includes the most important information about
transported goods and how driver should respond appropriately in case of emergency. It
should be noted that in the ideal scenario the driver who leaves the base with dangerous goods
transport gets a Transport Safety Sheet from a carriage dispatcher, takes note of its contents,
checks the status of vehicle equipment according to the information contained in TSS and
"shows" each correct behavior – ways the use of personal protective equipment and the
environment in case of an accident or breakdown. At the same time, we assume that these
issues of safety had previously been the subject of training conducted at the driver and he took
an active part in them. Transport Safety Sheets have been designed so that they have an A4
format and stored information was available on the two sides of the card. The whole page
permanently laminated so that the card was safe to re-use by drivers.
The information stored in the card appear as text, pictograms and signs. On the first page we
find information on the impact on the environment and human and personal protection
measures, which are required in transporting dangerous goods. Information boards with
numbers and warning labels that are to be found during the transport of dangerous goods on a
vehicle were placed. The second page contains information for drivers on the procedure in the
event of a fire, spill, spill or leak of goods, including information for emergency services.
If one of these events happens, the driver, voluntary emergency services or professional
services, finds the information that extinguishing agents should be used for dangerous
material that is transported. With the safety card one also will know how to give first aid
when it comes to human exposure to the harmful effects of transported goods. The final
aspect described on the other side of the card are selected - the most important principles of
escape and given a list of emergency – emergency phone numbers. We must also bear in mind
the extreme case, when the driver had an accident and is unable to communicate with
emergency services and content from the card is read by an accidental witness of the event
and he or she notifies emergency services.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
487
2 SELECTED CHEMICAL MATERIALS FOR TRANSPORT – THEIR
DESCRIPTION AND TRANSPORT SAFETY SHEET PROJECTS
In order driver leading road vehicle with dangerous goods knows how the substance affects
the human body for her release, leakage, etc., it shall consult with the provisions placed in
engineered Transport Safety Sheet. Therefore, in the proposed TSS special attention was paid
to issues related to reading and understanding the drivers of how dangerous goods to the
human body and the environment they carry and how they are supposed to deal with the
goods in the event of release into the environment.
There is no doubt that a well-designed and prepared security card, becomes an element of
prevention, aimed at continuous improvement and increasing the safety of drivers and the
transport of dangerous goods. The knowledge and content combined with its ability to safely
conduct emergency may save the driver's live and protect the environment.
Drivers working in the transport of dangerous goods (ADR), are obliged to know, among
other things, what the chemicals are and what risks they pose to living organisms and the
environment. Therefore, such information is available at TSS. There are harmful chemical
agents such as [13, p. 5]: toxic, corrosive substances, irritants, sensitizers, mutagens,
carcinogens, and substances that impair reproductive function [15, pp. 418-421]. More on
chemical risks and other risks in work processes was presented by authors: A. Rabenda, E.
Kowal, K. Balog in the monograph: Work hygiene. Selected issues [8].
For design work on Transport Safety Sheets such substances – in road transport dangerous
goods were chosen: Methanol, Oil and Gas propane-butane. These are the materials most
commonly transported in ADR system by companies established in the western part of the
Polish and the region of Zielona Góra, where the author lives, works professionally and
conducts field research.
2.1 Methanol
Methanol is a well-known analytical reagent, solvent or chemical compound used for
syntheses [12, pp. 115-116]. It is a flammable product, toxic either by inhalation or in contact
with skin or if swallowed.
Tab. 1 – Selected information regarding methanol based on the MSDS [16]
GENERAL INFORMATION ABOUT
DANGEROUS MATERIAL
REQUIREMENTS
PRODUCT SHIPPING
First aid measures
Exposure by inhalation Ensure sufficient ventilation, where a person stops
breathing perform artificial respiration.
Eye Contact Rinse with plenty of water with the eyelid wide parted and
consult an ophthalmologist.
Skin contact Remove contaminated clothing. The skin must be washed
thoroughly with soap and water, then rinse with plenty of
water.
Ingestion Provide access to fresh air, induce vomiting, give the
sufferer a large amount of water. Seek medical help.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
488
GENERAL INFORMATION ABOUT
DANGEROUS MATERIAL
REQUIREMENTS
PRODUCT SHIPPING
Firefighting
Extinguishing Water, powder, foam, carbon dioxide.
Special hazards arising from the substance or
mixture
The product is highly flammable. From the air to form an
explosive mixture. In case of fire, hazardous vapors are
formed. Keep away from sources of ignition.
Advice for firefighters Persons involved in fire fighting should be trained and
equipped with a gas-tight protective clothing and
breathing apparatus.
Accidental Release Measures
Avoid contact with releasing liquid and inhalation of vapors. In confined areas Ensure good ventilation. Soak up
with absorbent material. The collected liquid to quit, labeled container for waste and provide for liquidation. Do
not let the product enter into drains, waters or soil.
Exposure controls / personal protection
The national occupational exposure limit values in
the work environment
Specification NDS NDSCh
Methanol 100 mg/m3
300 mg/m3
Personal protection face and eyes - use protective glasses, close-fitting
goggles.
Skin protection - protective clothing.
Respiratory equipment - gas mask.
Hand protection - Wear protective gloves to protect
against chemicals.
Physical and chemical properties
Appearance colorless liquid
Smell the characteristic smell of ethanol
Boiling point 65°C
Flash point 11°C
Auto-ignition temperature 455°C
Explosion limits Lower 5,5 % vol.
Upper 36,5 % vol.
Solubility in Water Soluble
Density 0,79 g/cm3
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
489
2.1.1 Design of a Methanol Transport Safety Sheet
Fig. 1 – Transport Safety Sheet for UN 1230, page 1 [own elaboration]
Fig. 2 – Transport Safety Sheet for UN 1230, page 2 [own elaboration]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
490
2.2 Oil
Crude oil is the basic raw material for refineries which process oil. Crude oil is the raw liquid
mixture of hydrocarbons fossil. It is characterized by a peculiar smell of kerosene. It has a
bright, brownish-yellow, greenish or black colour. Crude oil is very rarely colorless or
reddish. It is flammable. Combustion may form harmful carbon monoxide and other toxic
products of pyrolysis. Avoid the inhalation of combustion products, may pose a health risk.
Tab. 2 – Selected information regarding oil based on the MSDS [17]
GENERAL INFORMATION ABOUT
DANGEROUS MATERIAL
REQUIREMENTS
PRODUCT SHIPPING
Name Oil
Composition Deposits of stirring aliphatic, aromatic and alicyclic
chain length C3-C14.
Use Raw material for the chemical and petrochemical
processing.
Threats
• highly flammable liquid and vapor,
• irritating to the skin,
• may cause drowsiness or dizziness,
• harmful,
• can cause cancer,
• may cause heritable genetic damage.
First aid measures
Exposure by inhalation Move to fresh air, keep warm and calm.
Eye Contact Contact with eyes, rinse thoroughly with water for 10-
15 minutes, keeping eyelids open. Protect non-eye,
remove contact lenses, contact your eye doctor
Skin contact Remove contaminated clothing. Immediately wash skin
with soap and water. In case of irritation consult a
doctor.
Ingestion Do not induce vomiting. Maintain a clear airway. Rinse
mouth with water. Immediately consult a doctor or call
an ambulance.
Firefighting
Extinguishing Powder, water spray, foam, carbon dioxide.
Special hazards arising from the substance or mixture Combustion may form harmful carbon monoxide and
other toxic products of pyrolysis. Avoid inhalation of
combustion products, may pose a health risk.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
491
Advice for firefighters Do not stay in the danger zone of fire without proper
chemical-resistant clothing and breathing apparatus
with independent air circulation. Highly flammable.
Product vapors are heavier than air and will accumulate
at the surface of the earth, in the lower parts of
premises and depressions. The vapors from the air can
form explosive mixtures. Do not flush tanks cool water
spray jet.
Accidental Release Measures
Personal precautions Restrict access of outsiders to the area of failure until
the completion of proper cleaning operations. For large
spills, isolate the affected area.
Precautions for environmental protection The release of larger amounts of the product should
take steps to prevent it from spreading into the
environment. Secure gullies, prevent product from
entering them. Inform appropriate emergency services.
Methods and materials for containment and cleaning
up
Large Leak: space collection dikes; pump out the
collected liquid.
Small spill: Collect with non-liquid absorbent material
(eg. Sand, earth, universal binders, silica, etc.) And put
in containers for disposal. The collected material is
treated as waste. Clean the affected area.
Exposure controls / personal protection
Personal protective equipment Hand and body protection - Protective gloves.
Recommended material for gloves: nitrile rubber,
neoprene. Wear protective clothing solvents resistant
antistatic performance.
Eye protection - wear safety goggles in case of danger
eyes.
Physical and chemical properties
Appearance Liquid from brown to black
Smell characteristic
Initial boiling point and boiling range 49°C
flash-point < 4°C
Evaporation rate not determined
Vapour pressure (37.8° C) 24,4 kPa
Vapour pressure (50° C) 40,8 kPa
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
492
Density (15° C) 0,807 g/cm3
Solubility (20° C) insoluble in water
Temperature of decomposition not determined
Explosive properties Vapours may form explosive mixtures with air
Oxidising properties No sings
Transport information
UN number (UN number) 1267
UN proper shipping name Crude Oil
Transport hazard class 3
Environmental Hazards The substance is a threat to the environment in
accordance with the criteria set under the transport
rules.
Special precautions for user
• while handling the cargo to assume personal
protective equipment,
• avoid sources of ignition.
2.2.1 Design of an Oil Transport Safety Sheet
Fig. 3 – Transport Safety Sheet for UN 1267, page 1 [own elaboration]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
493
Fig. 4 – Transport Safety Sheet for UN 1267, page 2 [own elaboration]
2.3 Propane-Butane Gas
Propane-butane gas is a liquefied gas that is produced from petroleum. It is a mixture of
aliphatic hydrocarbons whose main components are propane (C3) and butane (C4). Other
hydrocarbons are methane, ethane, ethene, propene, butenes and butadienes [12, p. 110].
Tab. 3 – Selected information regarding propane-butane gas based on the MSDS [18]
GENERAL INFORMATION ABOUT
DANGEROUS MATERIAL
REQUIREMENTS
PRODUCT SHIPPING
Name The mixture of propane-butane
Composition Multi-constituent substance obtained in the treatment of
natural gas in the low-temperature separation plant. It
includes saturated hydrocarbons butane and isobutane and
propane. It also contains small amounts of methane, ethane
and higher hydrocarbon pentane.
Use The raw material for the production of heating fuels (in the
house, tourism) and the automotive industry.
Threats
• flammable gas,
• gas under pressure (liquefied gas),
• may explode if heated.
First aid measures
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
494
Exposure by inhalation Remove victim of a poisoned atmosphere to fresh air. In case
of a disordered breathing artificial respiration and
immediately call a doctor. If you encounter other problems
eg. Headache and dizziness seek medical attention.
Eye Contact In case of irritation protect the eyes against light and contact
an ophthalmologist. In the event of damage to the eyes by
splashes of liquid impose a sterile dressing and immediately
contact an ophthalmologist.
Skin contact Wash skin with plenty of lukewarm water. In case of
frostbite or burns consult a doctor.
Firefighting
Extinguishing Dry chemical, carbon dioxide, foam, water - dispersed
currents.
Special hazards arising from the substance or
mixture
The gas from the air to form an explosive mixture. It is
heavier than air and collects at the bottom of the premises
and depressions. Tanks and installations exposed to fire or
high temperatures may explode. In combustion emits toxic
gases and fumes containing carbon monoxide.
Advice for firefighters Shut off the gas. Installation of gas containing water from a
safe distance. Fire put out from behind cover to protect
against the effects of an explosion.
Accidental Release Measures
Personal precautions Remove all sources of ignition, turn off devices that may
cause sparks, do not smoke. Remove from the area of
leakage and unauthorized bystanders and animals. Wellventilated
place. Mark the area warning signs.
Precautions for environmental protection In the case of release of large amounts of product or
environmental contamination to local authorities and
chemical rescue.
Methods and materials for containment and
cleaning up
Shut off the substance. Disposal by controlled burning.
Ensure adequate ventilation spill area.
Exposure controls / personal protection
The national occupational exposure limit values
in the work environment
Specification NDS NDSCh
Propane
Butane
1800 mg/m3
1900 mg/m3
none
3000 mg/m3
Personal protective equipment Eye protection - wear safety goggles or face shield.
Skin protection - use protective gloves, clothing, antistatic.
Respiratory protection - with prolonged exposure or
inadequate ventilation use breathing apparatus.
Physical and chemical properties
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
495
Appearance Colorless, liquefied gas
Smell Perceptible, sharp, unpleasant
Initial boiling point and boiling range -42,1°C (propane)
flash-point -95°C (propane); -60°C (butane)
Combustibility Extremely flammable gas
Upper / lower flammability limit or upper / lower
explosive limit
The lower limit of 1.9% by volume. for butane and 2.1% by
volume. for propane
The upper limit of 8.5% by volume. for butane and 9.5% by
volume. for propane
Vapour pressure 0.21 MPa Temp. 20° C (butane)
0.83 MPa Temp. 20° C (propane)
Vapour density approx. 549 kg / m3 temp. 15.6° C
Relative vapor density The gas is heavier than air
Solubility In water temperature of 17.8° C 6% butane volume is
dissolved
Ignition temperature 365° C (butane); 470° C (propane)
Explosive properties Product is not explosive - they are explosive mixtures thereof
with air.
Transport information
UN number (UN number) 1965
UN proper shipping name MIXTURE liquefied hydrocarbon gas, NOS (mixture B)
Transport hazard class 2
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
496
2.3.1 Design of a Propane-Butane Transport Safety Sheet
Fig. 5 – Transport Safety Sheet for UN 1965, page 1 [own elaboration]
Fig. 6 – Transport Safety Sheet for UN 1965, page 2 [own elaboration]
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
497
3 POSSIBILITIES OF USING TRANSPORT SAFETY SHEET IN
SAFETY MANAGEMENT OF TRANSPORT OF DANGEROUS
GOODS AND DRIVERS’ WORW
Well designed and prepared Transport Safety Sheet, certainly, becomes an preventive and
supportive element in activities aimed at continuous improvement and increase of the security
of dangerous goods transportation and drivers' work.
Good practice in the management of work safety in road transport must take into account
innovation and modern management methods and tools. Such approach to security policy is in
line with current global trends - EVISA (Evaluation and Improvement of Safety
Management). We are talking about the company's security policy, based on an integrated
safety management system, quality and the environment [2, 3, 4].
Designed and illustrated by TSS is a very innovative and modern tool for safety and risk
management in a professional transportation company, whose priority is to provide safe
working conditions and the transport of dangerous goods in relation to people and the
environment.
Transport Safety Sheet in safety management of the transport company supports activities
related to:
• Systematic identification of risks and factors detrimental to health, their assessment
and taking measures to limit occupational risk,
• Prevention of occupational accidents and potential accidents,
• Reducing the risk of damage to property caused by accidents or accidents and injuries
and illnesses drivers,
• Continuous reduction of the total number of accidents at work, with particular
emphasis on heavy and collective accidents at work, minimizing the costs associated
with accidents at work,
• Striving for continuous improvement of health and safety at work and fire protection,
occupational health and the environment,
• Improving qualifications and mainstreaming the role of employees and their
involvement into actions for occupational health and safety, fire protection and the
environment,
• Open and active dialogue with employees,
• Continuous substantial improvement of workers from the potential risks in transport
and opportunities to counteract these threats,
• Lowering environmental hazards that may occur during the transport of dangerous
goods,
• Other ...
4 CONCLUSION
Designed Transport Safety Sheet is intended to raise the drivers’ level of technical knowledge
about the freight and handling in the event of an accident. Hence, key information such as:
personal protective equipment, which should be the driver in case of an emergency have been
included; dangers in relation to a major accident and the main tips on how he should proceed
at the road scene. Sheets' content also include information for emergency services. All this for
a possible rescue operation as effective as possible.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
498
TSS graphic form provides drivers with easy assimilation and constant repetition of the
information in any free time, even during breaks or unplanned, forced standstill.
The main purpose of the security policy of each company, including transport company, is to
reduce the number of accidents at work and the implementation and maintenance of an
efficient system for managing occupational health and safety. The guarantee of proper
implementation of transport and driver security policy in a company is:
• The personal involvement of each employee transportation company providing
occupational safety and his own colleagues,
• Proper implementation of activities in the field of occupational health and safety, fire
safety and health depending on their function in the labor process,
• Continuous, deep and methodical employee involvement in safety and health issues to
work directly on workstations,
• Making employees aware that safety concerns all employees at every level diagram of
the organizational structure of the company,
• Use of the best knowledge in the field and good practice,
• Use of innovative, modern design solutions, new tools and technologies – including
the tools and information technology.
5 REFERENCES
[1] ADAMEC, V., SCHÜLLEROVÁ, B., ADAM, V., SEMELA, M. Issues of Hazardous
Materials Transport and Possibilities of Safety Measures in the Concept of Smart Cities
(extended version). EAI Endorsed Transactions on Smart Cities, 2016, a. 1/ 2016, pr. 1,
p. 1-8. ISSN 2518-3893.
[2] DUDARSKI, G., RYBAKOWSKI, M. Assessment of the driver's safety in road transport
in the context of noise hazards. In: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2012. XII.
ročnik mezinárodni konference. Ostrava 2012. In: Vysoká Škola Báňská - Technická
Univerzita Ostrava, 2012, p. 7 – 14.
[3] GARBOLINO, E., et al. Assessment of Risk and Accident Impacts Related to DGT. In:
Proceedings of the NATO. Edited by Ch. Bersani, A. Boulmakoul, E. Garbolino.
Advanced Technologies and Methodologies for Risk Management in the Global
Transport of Dangerous Goods. IOS Press. Genova 2008, p. 6 – 32.
[4] KARCZEWSKI, T., J. System zarządzania bezpieczeństwem pracy [Work safety
management system]. Ed. ODiDK, Gdańsk 2000.
[5] MARKOVÁ, I,. OSVALD, A., ZELENÝ, J. Riziká chemických látok používaných na
likvidáciu požiarov [Risks of chemical substances used for disposal of fires]. Ochrana
Obyvatelstva – NEBEZPEČNÉ LÁTKY 2015. Přednáška z XIV ročníku mezinárodní
conference. VŠB - TU Ostrava, 4 – 5 únor 2015.
[6] OČKAJOVÁ, A., STEBILA, J., RAJNICOVÁ, H., GAJTANSKA, M., IGAZ, R.,
KRIŠT'ÁK, L., KUBOVSKÝ, I., PAŠKOVÁ, L., KVOČKA, S., RYBAKOWSKI, M.
Pracovné prostredie a ergonómia. Vysokoškolská učebnica. Ed. Belianum UMB v BB,
FVP. Košice 2013.
[7] OHSAS 18001:2007. Occupational Health and Safety Assessment Series.
[8] RABENDA, A., KOWAL, E., BALOG, K. Work hygiene. Selected issues. Monograph.
Copyright by University of Zielona Góra. Zielona Góra 2014.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
499
[9] RYBAKOWSKI, M. Anthropotechnosphere of road traffic and its influence on the
accident rate. In: XVI. DIDMATTECH 2003, mezinarodni vedecko-odborna konference.
Olomouc 2003. Nakladatelstvi Votobia Praha 2003. Vol. 1, p. 211 – 214.
[10] RYBAKOWSKI, M. Człowiek w sytuacji pracy i jego postawy dla bezpieczeństwa [Man
in a work situation and his attitude towards safety]. In: Bezpieczeństwo człowieka.
Konteksty i dylematy. Ed. Marek Rybakowski, Zielona Góra Publishing House of the
University of Zielona Góra, Zielona Góra 2007.
[11] SINAY, J. Riziká technických zariadeni. Manažérstvo rizika. Ed. OTA. Košice 1997.
[12] TUREKOVÁ, I. Priemyselná toxikológia v praxi. Ed. II. STRIX, n.f. Žilina 2010.
[13] UZARCZYK, A. Czynniki szkodliwe i uciążliwe w środowisku pracy [Harmful and
burdensome factors in the work environment]. Ed. ODDK. Gdańsk 2009.
[14] WICHER, J. Bezpieczeństwo samochodów i ruchu drogowego [Safety of vehicles and
road traffic]. Ed. WKŁ, Warszawa 2002.
[15] WOJCIECHOWSKA-PISKORSKA, H. Instrukcja postępowania z materiałami
szkodliwymi i niebezpiecznymi przy pracach czyszczących i dezynfekujących [Manual on
handling of harmful and dangerous materials in the work of cleaning and disinfecting].
Ed. ODDK. Gdańsk 2005.
[16] Karta charakterystyki substancji/preparatu poch [online] 2002 [cit. 10.10.2016].
Dostupné z: <WWW.poch.com.pl/wysw/utworz_pdf.php?nr_karty=762>.
[17] Ropa naftowa surowa - karta charakterystyki [online] 2010 [cit. 25.09.2016]. Dostupné
z: <www.scholaris.pl/zasob/57058>.
[18] Propan - Butan Techniczny [online] 2009 [cit. 20.09.2016]. Dostupné z: <www.
transspaw.pl/gfx/produkty/7c90517ebec9088c3566602159a1ea27qhse_01_f_16_propan_
butan.pdf>.
APLIKACE SYSTÉMOVÉHO PŘÍSTUPU STANOVENÍ VÝŠE ŠKODY NA
ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ S VYUŽITÍM ANALÝZY RIZIKA
SYSTEMATIC APPROACH APPLICATION TO DETERMINING THE AMOUNT
OF THE ENVIRONMENTAL DAMAGE WITH USING OF RISK ANALYSIS
METHODS
Barbora Schüllerová1)
, Vladimír Adamec2)
, Pavel Bulejko3)
ABSTRAKT:
Škody na životním prostředí vznikají v důsledku dlouhodobého i krátkodobého působení
negativního faktoru, nejčastěji v důsledku antropogenní činnosti. Současné metody a přístupy
pro stanovení výše těchto škod jsou založeny především na kvantitativním hodnocení
produkčních funkcí přírody a vzniklé majetkové újmy. Jedním z těchto případů jsou i úniky
nebezpečných chemických látek při havárii v rámci jejich přepravy po silnici. Cílem příspěvku
je proto představit návrh metodologie řešení hodnocení škod na životním prostředí
v souvislosti s těmito událostmi. Tato metodologie využívá systémového přístupu a metod
analýzy rizika za účelem dosažení komplexních výsledků, které zahrnují škody jak na
produkčních, tak i mimoprodukčních funkcích. Návrh byl následně formulován do
jednoduchého softwarového nástroje za účelem jeho snadné aplikace v praxi.
ABSTRACT:
Environmental damage occurred as a result of long or short term effects of negative factors,
most often as results of the anthropogenic activities. Current methods and approaches
determining the amount of these damages are primarily based on a quantitative assessment of
environmental production functions and caused property damages. One of these cases is a
release of the hazardous chemical substances during the road accident. The aim of this paper
is to introduce the proposal of methodology focusing on the assessment and valuation of
environmental damages in connections with these events. The methodology using a systematic
approach and risk analysis methods in order to achieve comprehensive results that include
production and nonproduction functions damages. The proposal was created into a unify and
basic software tool with aim of easy application in practice.
KLÍČOVÁ SLOVA:
systém, přístup, životní prostředí, škoda, analýza, riziko
KEYWORDS:
system, approach, environment, damage, analysis, risk
1 ÚVOD
Škody na životním prostředí (ŽP) vznikají působením mnoha faktorů, nejčastěji však
v důsledku antropogenní činnosti. Různě závažná poškození mohou být způsobena
dlouhodobým působením negativních faktorů, jako je průmysl nebo doprava. Nebo
krátkodobým působením, kdy se nejčastěji jedná o havárie u stacionárních nebo mobilních
1)
Ing. Barbora Schüllerová – Ústav soudního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně, +420 541 148 052
2)
Příjmení, jméno, tituly – 2. autor, pracoviště, adresa, telefon, e-mail
3
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
501
objektů s únikem nebezpečných chemických látek (NCHL). Z pohledu legislativy, jsou
v současné době nedostatečně zajištěny právě havárie u mobilních objektů neboli mobilních
zdrojů rizika. Jedním z důvodů bývá v tomto případě pohyblivost a nedostatečná schopnost
predikovat, kde k události dojde, za jakých podmínek a jaký charakter bude mít zasažená
lokalita. Tato problémová situace se navíc stává složitější díky faktu, že v současné době
neexistuje jednotný postup stanovení případné výše škod na ŽP. Metodologie řešení proto v
současnosti spočívá především na zkušenostech znalce a na odborných znalostech aplikace
metod nejenom v České republice, ale i v zahraničí. Při stanovení výše škody na ŽP a jejich
ocenění, jsou zohledňovány nejčastěji náklady na sanační a likvidační práce a ušlý zisk
z narušení produkčních funkcí ŽP. Nezbytné je si ovšem uvědomit, že složky plní funkce jak
produkční (tržní), tak i mimoprodukční (netržní) s úzce provázanými vazbami, na kterých
probíhají procesy.
2 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU
2.1 Škody na ŽP a jejich hodnocení z pohledu legislativy
Preference oceňování produkčních složek ŽP je zřejmá již z evropských a českých právních
předpisů [1, 2]. Proto je v současné době možné hledat řešení v sestavě dílčích poznatků,
vyplývajících ze zkušeností s aplikací metod oceňování ŽP nejenom v ČR, ale i v zahraničí.
Nesoulad je zřejmý i v případě definice škody na ŽP. Příkladem je definice škody na ŽP dle
zákona č. 17/1992 Sb. o ŽP. Ta je definována procesem kdy dochází k výskytu větší
koncentrace chemických látek v půdách, vodách a jiných přírodních složkách a může
dosáhnout až úrovně ekologické zátěže [3]. Další interpretace pojmů v legislativě souvisí
především s dlouhodobými zdroji znečišťování ŽP nebo havárie s únikem NCHL ze
stacionárních objektů, které s těmito látkami nakládají. Příkladem je Směrnice 35/2004/ES,
která byla implementována do legislativy ČR, konkrétně zákona č. 167/ 2008 Sb. o
předcházení ekologické újmě. Pro případ vzniku poškození ŽP stanovuje pravidlo –
znečišťovatel platí, společně se způsoby nápravy [4]. Zároveň jsou však z působnosti
vyloučeny některé činnosti, mezi které patří i přeprava nebezpečných látek. Způsob náhrady
škody definuje dále například zákon č. 89/ 2014 Sb. občanského zákoníku, ovšem pouze ve
vztahu ke vzniklé majetkové újmě, kdy musí být konkrétní složka ŽP předmětem vlastnictví
[5].
2.2 Problematika stanovení výše škod na životním prostředí
Při stanovení výše škod na ŽP a jejich oceňování je preferováno kvantitativní vyjádření
hodnoty. Metody, které se pro její stanovení aplikují, se zaměřují především na produkční
funkce přírodních složek, které jsou ve většině případů soukromými statky. Pro
mimoprodukční funkce těchto složek jsou pak nejčastěji voleny metody založené na
kvalitativním, často i heuristickém přístupu. Volba metod stanovení výše škod způsobených
na složkách ŽP je založena na charakteru poškození a události, která jej způsobila. Při výběru
konkrétní metody je nezbytný:
• prvotní sběr informacím jejich analýza a hodnocení,
• analýza vlastních zkušeností znalce,
• analýza odborných studií událostí, které se již udály a výše škod byly stanoveny.
Důležité je zdůraznit, že i přestože jsou některé metody a přístupy určeny pro stacionární
zdroje znečištění, lze některé tyto metody aplikovat i pro řešení stanovení výše škod na ŽP
v souvislosti s transportem nebezpečných látek, nebo využít jejich metodologii pro kombinaci
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
502
s jinými metodami. Nejčastěji jsou voleny metody založené na nákladovém způsobu, které
vychází z preferenčního a nepreferenčního přístupu [6-9]. Příkladem jsou:
• Kvantifikace škod na ŽP na základě obnovovacích/ reprodukčních nákladů,
• Kvantifikace škod na životním prostředí na základě změn produktivity,
• Metoda nákladů prevence, náhrady respektive obnovy environmentálního zdroje,
• Metoda nákladů příležitosti tzv. alternativních nákladů apod.
Uvedené metody však mají odlišnou metodologii a nepokrývají celkové spektrum poškození
jak produkčních, tak i mimoprodukčních funkcí a složek ŽP.
Při stanovení výše škod na ŽP je zároveň nezbytné, vypořádat se s riziky, které jej provázejí a
mohou způsobit získání špatných nebo nedostatečně vypovídajících výsledků. Mezi rizika
spojená se stanovením výše škod na ŽP patří:
• špatná definice hodnocené oblasti, pojmová nejednotnost, identifikace pouze
viditelných škod na ŽP, chybná volba oceňovacích metod, nedostatečné informace
a analýza hodnocené oblasti, neznalost aplikovaných metod, individuální hodnocení
bez využití objektivního názoru okolí, absence zpětné kontroly apod.
3 MATERIÁL A METODY
Pro řešení problému absence jednotné metodologie stanovení výše škod na ŽP, byl zvolen
systémový přístup a jeho atributy [10]. Pro jejich definici a naplnění jednotlivých atributů
s minimalizací rizik uvedených v předchozí kapitole, byly jako podpůrné nástroje zvoleny
metody inženýrství rizik:
• Analýza pomocí kontrolního seznamu (Check List Analysis, CLA),
• Analýza „Co se stane když…“ (What If Analysis),
• Metoda analýzy stromu poruch (Fault Tree Analysis, FTA),
• Metoda strom událostí (Event Tree Analysis, ETA).
Zároveň byly vytvořeny přístupy pro hodnocení zranitelnosti zasažených složek ŽP a
kategorizaci vzniklých škod v souvislosti s únikem NCHL do ŽP a jejich následky. Na
základě zkoumaných metod a přístupů pro stanovení výše škod na ŽP způsobených
v souvislosti s transportem NCHL zvláště na pozemních komunikacích, bylo vyhodnoceno,
že je nezbytné v prvé řadě zvolit obecný přístup, na jehož základě budou voleny jednotlivé
metody a postupy. Systémový přístup naplňuje tyto požadavky a je tak vhodnou volbou pro
řešení stanoveného cíle, jelikož je tvořen postupně a logicky navazujícími kroky.
4 VÝSLEDKY
Systémový přístup a jeho aplikace pro řešení konkrétních problémů, byl zvolen s ohledem na
jeho komplexnost a jednotnost, která je pro řešení stanovení výše škod na ŽP velice
významná. Základní metodologie byla použita za účelem dodržení nezbytných kroků pro jeho
naplnění. Zároveň byly implementovány podpůrné nástroje a metody, jejichž úkolem bylo
zajistit úplný, kvalitní a přehledný způsob stanovení výše způsobených škod na zasažených
složkách ŽP, u kterých došlo ke kontaminaci nebo jinému nežádoucímu projevu unikající
NCHL. Na základě implementace výše uvedených metod a přístupů, byl vytvořen návrh
metodického postupu, jehož cílem je určit závažnost škod na jednotlivých složkách zasažené
lokality a definovat doporučené metody pro stanovení výše jejich škod. Navržený postup,
který je uveden na obr. 1, byl převeden do formy uživatelsky přívětivého softwarového
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
503
nástroje tak, aby byla dodržena jednotnost, přehlednost a komplexnost přístupu pro stanovení
výše škod na ŽP [12].
Obr. 1- 1 Postup činností při aplikaci systémového přístupu
Fig. 1 - Course of activities with application of the systematic approach
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
504
4.1 Aplikace analýzy rizika pro identifikaci a hodnocení škod na ŽP v souvislosti s
havárií a únikem NCHL během transportu
Aby mohly být uvedené atributy správně naplněny, byly zvoleny metody inženýrství rizik.
Využitím metod analýzy a hodnocení rizika dochází k naplnění některých z atributů
systémového přístupu, kdy je podmínkou využívat poznatky vědy a techniky,
v nestandardních situacích využívat progresivní a heuristické přístupy a zároveň analyzovat
dosažené výsledky řešených problémů. V současné době jsou metody oceňování a inženýrství
rizik používány zvlášť, i když jejich výstupy a dílčí výsledky mohou vytvořit komplexní
přístup pro řešení problémů. Metody inženýrství rizik jsou vhodným podpůrným nástrojem
stanovení výše škod, ne pro definici konečné hodnoty, ale hodnocení jejich rozsahu a tím i
náročnosti pro jejich odstranění a kompenzaci. Zároveň metodologie některých metod
umožňuje získání zpětné vazby a kontroly nad provedenými činnostmi a kroky. Zvolené
metody byly vybrány s ohledem na potřebu znalostí a dovedností případně požadavky k jejich
nastudování, které budou znalci schopni uplatnit pro řešení problému stanovení výše škod na
ŽP [13].
4.2 Hodnocení zranitelnosti složek ŽP v souvislosti se vznikem škod
Pro správné a kompletní posouzení závažnosti škody na ŽP, bylo nezbytné zohlednit i
zranitelnost jednotlivých složek a jejich hodnocení, jelikož je má tato vlastnost proměnný
charakter. Za tímto účelem byl vytvořen jednoduchý postup hodnocení, který je založen na
kvalitativním posouzení. Stanoveny byly základní charakteristiky (míra zranitelnosti,
ohrožení funkce ŽP, závažnost narušení funkce ŽP s ohledem na nezbytná nápravná opatření).
Na jejich základě je provedeno kvalitativní hodnocení míra zranitelnosti, ohrožená funkce ŽP,
závažnost narušení funkce ŽP s ohledem na nezbytná nápravná opatření. Tento postup byl již
publikován v [14].
4.3 Kategorizace škod na ŽP pro účely stanovení jejich výše
V návaznosti na hodnocení zranitelnosti zasaženého území a identifikací zranitelných míst,
lze následně přistoupit k samotné charakterizaci vznikajících škod. Vytvořením jejich popisu
jsou vzniklé škody na ŽP klasifikovány a rozděleny do kategorií hodnotící jejich závažnost.
Na základě této kategorizace je znalec schopen získat přehled všech škod, které byly
způsobeny, nebo které se ještě mohou v souvislosti s působením NCHL na ŽP po havárii
projevit. Zároveň je možné posoudit, zda byla pro likvidaci a nápravu škod aplikována
vhodná opatření, která vedla k jejich odstranění. Provedená kategorizace škod na ŽP
v souvislosti s transportem NCHL byla založena na zpracování údajů o reálných haváriích
během přepravy NCHL, kdy byly vyhodnoceny statistické údaje poskytnuté PČR [12]. Na
základě této analýzy byly stanoveny charakteristiky, které popíší povahu havárie vztahující se
ke vzniku škod a zároveň povahu škody na ŽP, které po nich vznikly. Konkrétně se jedná o
fáze, v rámci které došlo k havárii, druh NCHL, její ekotoxicita a další nebezpečné vlastnosti,
uniklé množství NCHL s ohledem na ekotoxicitu, zasažené složky s ohledem na stanovenou
zranitelnost vůči uniklé NCHL.
4.4 Metodologie hodnocení škod na ŽP a jeho aplikace do softwarového nástroje
Při tvorbě uvedeného návrhu, bylo nutné vyřešit další problém, kterým byla nejistota
jednotnosti zápisu požadovaných informací a dat a možná ztráta v orientaci při aplikaci na
konkrétním případu. Proto byl vytvořen jednoduchý program, který umožňuje znalci
postupovat krok po kroku a vytvořit tak ucelený základ pro stanovení výše vzniklého
poškození na přírodních složkách. Pro tento program byl zvolen nástroj Microsoft Office
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
505
Excel 2007 [15]. Důvodem bylo jeho rozšíření a poměrně jednoduchá obsluhovatelnost.
Nastavení programu spočívá v jednoduchém algoritmu splnění nebo nesplnění konkrétní
podmínky. Celkově bylo vytvořeno sedm částí, z nichž poslední slouží jako kontrolní. Části A
- G obsahují 33 kroků s nápovědou pro jejich vyplnění.
Tab. 1 - Rozdělení jednotlivých částí softwarového nástroje
Tab. 1 - Distribution of the individual parts of the software tool
Označení Název
A Seznámení se zadáním úkolu
B Lokalita havárie s únikem NCHL
C Únik NCHL
D Škody na ŽP
E Rozsah a závažnost způsobených škod na ŽP
F Časová osa
G Kontrola
Kontrola splnění jednotlivých kroků a následně celých částí je opatřena slovním a grafickým
(barevným znázorněním). V případě splnění všech kroků v rámci jedné z částí, dojde
ke zvýraznění zelenou barvou, zmizí nápověda a může být přikročeno k řešení další části.
Dojde-li však k nevyplnění některého z kroků, zůstanou kontrolní pole označená červenou
barvou. K těmto případům může dojít ve dvou případech:
• některý z kroků není vyplněn nebo není uvedena odpovídající forma odpovědi,
• vyplnění kroku není možné z důvodu nesplnění požadované podmínky.
V prvním případě, musí být opět zkontrolovány jednotlivé kroky v té části, kde zůstalo
označení červená kontrolní pole a musí být doplněna. Ve druhém případě je v kontrolní části
uvedena nápověda, jak se má dále postupovat. Například tam, kde mají být informace
dohledány, k jakému kroku je potřebné se vrátit nebo zda je vůbec možné stanovení výše škod
provést.
Většina jednotlivých kroků byla vytvořena formou výběru z nabízených variant. Každý krok
je opět ošetřen nápovědou, která uvádí, zda má být vybrána jedna z možností nebo má být
doplněn popis. Pro části D-F je doporučena aplikace uvedených metod inženýrství rizik. Část
F je následně propojena s posouzením zranitelnosti složek ŽP. Poslední část G byla vytvořena
pro sekundární kontrolu, zda byly všechny části a jejich kroky splněny a správně popsány.
Pokud je splněn i tento krok, dojde k vygenerování výsledků. Ty jsou založeny na splnění
konkrétních podmínek v jednotlivých částech.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
506
Obr. 22 - Ukázka zajištění kontroly vyplnění kroků navrhovaného jednotného přístupu
Fig.2 – Demonstartion of the individual step quality check completion of the proposed unify
approach
Obr. 3 - Výstup doplnění údajů do části E a F softwarového nástroje
Fig. 3 – The output of the data complete in section E and F of the software tool
Po doplnění části F a splnění podmínek jednotlivých kroků, bylo přistoupeno k poslední části,
kterou je kontrolní část G. Výstupem je charakteristika, na jakých složkách ŽP byla nebo
může být způsobena škoda, společně s vyhodnocením její závažnosti. Škody jsou konkrétně
stanoveny pro vodu, půdní a horninové prostředí a biotickou složku. Pro každou z těchto
složek byly vytvořeny tři klasifikační stupně závažnosti (vysoce závažné, závažné,
předpokládané nebo méně závažné) a rozsahu škod s doporučenými opatřeními pro ověření,
zda byly identifikovány všechny související škody s havárií a únikem NCHL během
transportu. Každý popis zároveň obsahuje doporučení, jak se může unikající látka šířit
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
507
v daném prostředí a kde je tak nezbytné provést kontrolu například pomocí výsledků
monitoringu.
Společně s těmito výsledky jsou doporučeny druhy metod a jejich přístupy pro stanovení výše
škod na ŽP (nákladové, kvantifikační, preferenční). Jedná se vždy o kombinaci metod, která
zohledňuje podmínky komplexnosti posouzení. Počet doporučených přístupů a metod záleží
na kategorii a složce ŽP, na které byly škody způsobeny. Pro každou je však doporučena
skupina metod se zastoupením jednotlivých kategorií. Je také důležité zmínit, že každá
havárie s únikem NCHL během transportu na pozemních komunikacích má svůj scénář
nebezpečí a průběh, společně s heterogenním prostředím, kde k ní dochází. Proto jsou metody
doporučené, nikoliv striktně stanovené. Přestože byl softwarový nástroj vytvořen s důrazem
na jeho komplexnost, existují určitá jeho omezení, která musí být brána v úvahu:
a) Pravdivost zadávaných údajů
Softwarový nástroj má v současné době opatření, které kontroluje splnění nebo nesplnění
jednotlivých částí a jejich kroků. Zároveň jsou některé kroky opatřeny upozorněním, pokud
je například místo číselného hodnocení uvedeno slovní vyjádření. Není však již nastaven pro
kontrolu relevantnosti a správnosti zadávaných hodnot a údajů. Tato podmínka není
s ohledem na heterogenitu jednotlivých událostí a proměnných podmínek, které při nich
nastávají splnitelná. Zároveň však, především v roli znalce, musí být brána v úvahu povinnost
dodržení etických norem a odpovědnost za správnost informací a interpretaci výsledků.
b) Zadání více druhů NCHL najednou
V případech, kdy dojde k úniku více nebezpečných látek najednou a jejich účinky na ŽP
mohou být rozdílné, je nutné aplikovat softwarový nástroj pro každý druh NCHL zvlášť.
Cílem je tak získání relevantních údajů a zajištění, že byly identifikovány komplexně všechny
vzniklé nebo potenciální škody včetně doporučení aplikace metod stanovení výše škod na ŽP.
5 ZÁVĚR
V případě návrhu systémového přístupu pro stanovení výše škod na ŽP v souvislosti s havárií
a únikem NCHL během transportu, se jedná o oblast, kde bylo důležité vyrovnat se s mnoha
úskalími, jako je řešení této problematiky v rámci legislativy, definice samotného pojmu
škoda na ŽP a náhrada za vzniklé škody, rozdílnost scénářů havárií, které není vzhledem
k mobilitě vozidla možné přesně predikovat, s tím související absence stanovených tras pro
přepravu NCHL s ohledem na potenciální rizika apod. Hlavním problémem se však stal
chybějící jednotný přístup, který by znalcům umožnil vyhodnotit rozsah škod, na jehož
základě by byly zvoleny vhodné metody pro stanovení celkové výše škod. Na základě
získaných informací a podkladů ze zahraničních zdrojů a v rámci konzultací s odborníky
zabývajících se touto problematikou, byly vyhodnoceny přístupy a metody, které odborníci
nejvíce využívají pro řešení těchto událostí. Zároveň bylo zjištěno, že tyto metody jsou
nejčastěji zaměřeny na náklady spojené s likvidací a sanací prostředí především na
produkčních funkcích a složkách ŽP. Do výsledného návrhu [12] proto byly implementovány
i metody zohledňující význam mimoprodukčních funkcí. Návrh řešení byl následně aplikován
do softwarového nástroje, s cílem jej zpřístupnit pro potřeby znalců a expertů. Další výzkum
v této oblasti je možné rozvíjet i nadále se snahou o vytvoření univerzálního nástroje
založeného na jednotném a především systémovém přístupu pro hodnocení škod na ŽP
nejenom ve spojení s haváriemi na pozemních komunikacích.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
508
6 LITERATURA
[1] EVROPSKÁ KOMISE. Environmental economics – The economics of environmental
policy. European Commission, Environment [online], 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné
z: <http://ec.europa.eu/environment/enveco/economics_policy/>.
[2] ČESKÁ REPUBLIKA. O oceňování majetku. In: 54. Ministerstvo spravedlnosti ČR,
Praha, 151/1997 [online], 1997 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: <https://www.
zakonyprolidi.cz/cs/1997-151>.
[3] ČESKÁ REPUBLIKA. O životním prostředí. In 4. Ministerstvo ŽP, 17/1992. [online],
1992 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: <http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.
nsf/main_topic.xsp?documentId=5b17dd457274213ec12572f3002827de>.
[4] ČESKÁ REPUBLIKA, O předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů. In: 167. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, 2008, 167/2008.
Dostupné z: <http://www.cizp.cz/files/=2188/Platn%C3%BD%20z%C3%A1kon16
7.pdf>.
[5] ČESKÁ REPUBLIKA, Občanský zákoník. In: 89. Ministerstvo spravedlnosti ČR, Praha,
89/2012. [online], 2012 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: <http://www.zakonyprolidi.
cz/cs/2012-89>.
[6] TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním
prostředí a jejich kvantifikaci. EKO VIS MŽP: Informační zpravodaj. 09(03). [online],
1999 [cit. 2016-07-07].Dostupné z: <http://www.mzp.cz/ris/visedice>.
[7] ROOSBERG, J. a D. THORSTEINSSON Environmental and health risk management for
road transport of hazardous material. Lund, Sweden: University of Lund, 2002. 5114.
ISBN: 1402-3504.
[8] RIETBERGEN-MCCRACKEN, J. a H. ABAZA, 2000. Environmental valuation: a
worldwide compendium of case studies. Editor Jennifer Rietbergen-McCracken, Hussein
Abaza. London: Earthscan Publications, vi, 232 p. ISBN: 18-538-3695-8
[9] SEJÁK, J. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Ústí nad Labem:
FŽP ÚJEP. 2010. Dostupné z: <http://fzp.ujep.cz/projekty/HodnoceniFunkciA
SluzebEkosystemuCR.pdf>. ISBN: 978-80-7414235.
[10] JANÍČEK, P. 2014. Systémová metodologie. Brána do řešení problémů. 1. vyd. Brno:
Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. 374 s. ISBN 978-80-7204-887-8.
[11] BOCÁN, J., 2014. Statistické údaje dopravních nehod vozidel ADR (2009 – 2013)
[online]. 27. května 2014, 10:50; [cit. 2014-08-11]. Osobní komunikace.
[12] SCHÜLLEROVÁ, B. Systémový přístup ke stanovení výše škody na životním prostředí
při transportu nebezpečných chemických látek. Brno: Vysoké učení technické v Brně,
Ústav soudního inženýrství, 2016. 120 s. Vedoucí dizertační práce doc. Ing. Vladimír
Adamec, CSc.
[13] ADAMEC, V.; SCHÜLLEROVÁ, B.; BULEJKO, P.; DE LUCA, M.; RUSSO, F.
Methodology of Environmental Damage Assessment Caused by Road Accidents. In
International Conference on Traffic and Transport Engineering ICTTE, Novembre 24 -
25, 2016. Belgrade, Serbia: City Net Scientific Research Center Ltd., 2016. p. 616-626.
ISBN: 978-86-916153-3- 8.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
509
[14] SCHÜLLEROVÁ, B., ADAMEC, V.; BALOG, K.; MARTINKA, J. Aplikace analýzy
rizika v procesu hodnocení zranitelnosti životního prostředí. In XXIV. mezinárodní
vědecká konference soudního inženýrství, sborník příspěvků. Vysoké učení technické
v Brně, 2016. s. 9.
[15] MICROSOFT, 2016. Microsoft Office Excel 2007 [software]. Červen 2016. [cit. 2016-
06-17]. Tabulkový procesor pro OS Windows. Vyžaduje Windows 2007 a vyšší.
Dostupné z: <https://products.office.com/cs-cz/home#>.
LIDSKÝ A ORGANIZAČNÍ FAKTOR Z POHLEDU ODHALOVÁNÍ PŘÍČIN
PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A PROVOZNÍCH NEHOD
HUMAN AND ORGANIZATIONAL FACTORS IN TERMS OF REVEALING THE
CAUSES OF OCCUPATIONAL INJURY AND INDUSTRIAL ACCIDENT
Petr A. Skřehot1)
ABSTRAKT:
Je nezpochybnitelným faktem, že 95 % všech provozních nehod a pracovních úrazů je
způsobeno selháním lidského činitele. To zahrnuje jak chyby konkrétních jednotlivců, tak i
nedostatky v systému řízení práce, tzv. organizační faktory. Obvykle se jedná o aspekty, které
se vzájemně doprovázejí a společně pak utvářejí kulturu bezpečnosti v dané firmě. Bohužel, ve
forenzní praxi jsme si stále ještě nezvykli s těmito atributy náležitě pracovat. Ostatně ani
vyšetřování pracovních úrazů a provozních nehod prováděných orgány činnými v trestním
řízení obvykle nesměřuje k identifikaci kořenových příčin a odhalování širších kauzálních
souvislostí, ale pouze k hledání viníka. Přitom je to právě špatná organizace práce, která je
živnou půdou pro chyby pracovníků – od drobných kiksů až po jejich zcela vědomé riskování.
Je tedy zřejmé, že moderní znalecká praxe v oboru bezpečnosti práce si žádá zcela jiný
přístup. Již se nelze spokojit s definováním obecných příčin typu „došlo k porušení
bezpečnostních předpisů“, nýbrž je nutné odhalovat, proč se tomu tak stalo, a co, či kdo byl
toho příčinou. Proces identifikace kořenových příčin je ale úkol nesmírně náročný. Vyžaduje
si nejen důkladný rozbor úrazového/nehodového děje, ale také analýzu způsobů řízení
bezpečnosti v dané firmě. Znalce by měly zajímat také sociální aspekty, neboť ty mu mohou
leccos napovědět o tom, jaké skupinové hodnoty jsou v daném pracovním kolektivu uznávány.
Ne vše lze ze spisu snadno vyčíst. Ovšem mnohé důležité skutečnosti se lze dozvědět z
výpovědí svědků či videozáznamů zachycujících „běžnou provozní praxi“. Čeho by si měl
znalec v této souvislosti všímat a na co při svém zkoumání klást důraz, shrnuje tento článek.
ABSTRACT:
There is an undeniable fact that 95% of all operation accidents and work-related accidents
are caused by human error. This includes both errors of specific individuals, as well as
deficiencies in the work control system, termed Organizational factors. Usually these are the
aspects that accompany each other, and together they make up a safety culture in the
company. Unfortunately, in forensic practice we haven’t still got used to work properly with
these attributes. Neither does the investigation of work accidents and operation accidents by
authorities in prosecuting usually lead to identification of the root cause and revelation the
broader causal relations, but only to search for the culprit. All the same it is the poor
organization of work, which is a breeding ground for workers errors - from small bugs to
their fully conscious risk-taking. It is therefore clear that modern expert practice in the field
of occupational safety requires a completely different approach. We cannot be already
satisfied with defining common causes like a "violation of safety regulations," but it is
necessary to uncover why this happened, and what or who it was causing. However the
process of identifying root causes is a challenging task. It requires not only an analysis of
injury/accident plot, but also to analyze the ways of safety management in the company. An
expert should also be interested in the social aspects, as these can indicate which group
values are in the working collective appreciated. Not everything can be easily read from the
1)
Skřehot, Petr Adolf, RNDr. Mgr. Ph.D. – Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., Ostrovského
253/3, 150 00 Praha 5 - Smíchov, +420 777 828 865, skrehot@zuboz.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
511
file. However, many important facts can be learned from the testimony of witnesses or videos
depicting "normal operation". What should an expert pay attention in this regard, and what
he should during his examination emphasize, summarizes this article.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Nehody, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, kořenová příčina, lidský faktor, organizační
faktor.
KEYWORDS:
Incidents, Occupational Health and Safety, Root Cause, Human Factors, Organizational
Factors
1 ÚVOD
Pojem lidský faktor se v odborných pracích i publikacích určených pro laickou veřejnost
objevuje stále častěji. Poprvé byl tento termín definován v polovině 40. let 20. století, v době,
kdy vznikala nová vědní disciplína – ergonomie [1]. Od té doby uplynulo mnoho času a celá
řada souvisejících pojmů postupně „zlidověla“, aniž by jejich uživatelé často znali jejich
pravý význam. Dokonce ani mezi odborníky nepanuje jednoznačná terminologická shoda, a
tak se nezřídka můžeme setkávat s celou řadou variantních pojmů s týmž praktickým
významem [2]. S ohledem na dosavadní vývoj v oboru Human Factors Engeneering se dá říci,
že existují tři hlavní oblasti, kde je lidskému faktoru věnována prioritní pozornost. Je to 1)
bezpečnost provozu procesních zařízení (jaderných, chemických, potravinářských apod.), 2)
bezpečnost v dopravě a 3) letectví a kosmonautika [3]. Technický vývoj a požadavky
aplikační praxe jdou ruku v ruce také s rozvojem vědních disciplín, které lidský faktor
z různých hledisek zkoumají. Jedná se především o psychologii práce, antropometrii,
cyndiniku, ergonomii, bezpečnostní inženýrství nebo personalistiku (v pojetí řízení lidských
zdrojů).
2 DETERMINANTY BEZPEČNOSTI PRÁCE
2.1 Lidský faktor
V českém právním řádu je lidskému faktoru věnována pozornost v nejrůznějších kontextech a
významech. Kupříkladu v novém občanském zákoníku [4] jsou v § 2950 definovány
odpovědnosti osob za škodu způsobenou jimi poskytnutou neúplnou nebo nesprávnou
informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.
V zákoníku práce [5] se pak v § 106 hovoří o povinnosti zaměstnance dbát zásad bezpečnosti
práce a domýšlet důsledky svého jednání případně opomenutí při práci. V rámci
odškodňování pracovních úrazů se zákoník práce v § 270 zmiňuje také o obvyklém způsobu
chování zaměstnance během práce. Současně také připouští, že si zaměstnanec může způsobit
újmu na zdraví i přes to, že svým jednáním sice neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo
pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, avšak si počínal lehkomyslně,
přičemž si musel být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom možných důsledků
svého jednání. Za lehkomyslné jednání se přitom nepovažuje běžná neopatrnost a jednání
zaměstnance vyplývající z rizika práce. Kromě uvedených ustanovení existuje jistě řada
dalších právních předpisů, které explicitně s možností vzniku lidské chyby počítají, zaobírají
se její podstatou i důsledky a stanovují odpovědnosti a případně i sankce za ně.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
512
Silné i slabé stránky lidského faktoru jsou přirozenou součástí samotné lidské existence. Již
Seneca svým „Errare humanum est“ poukázal na to, že člověk jest tvor chybující a tedy, že
chybovat je lidské. S jistou nadsázkou lze tento výrok považovat za první empirický postulát
z oblasti studia lidských faktorů, neboť je nevyvratitelný a každý člověk se o něm ve svém
životě mnohokráte přesvědčil. Rádo by se chtělo na něj navázat citátem Cicerovým: „Cuiusvis
hominis est errare, nullius nisi insipientis in errore perse verare“, tedy „chybovat je v povaze
každého člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává“. Máme-li osobní zkušenost, dosti
často se z ní skutečně poučíme. Ovšem, jsme-li součástí určité skupiny lidí nebo nově
nastupující generace, pak často „staré“ chyby nevidíme, nebo si nepřipouštíme, že by se
mohly za našeho života opakovat. [6]. Tuto empirii potvrzují mnohé závažné havárie, ale také
války a jiná utrpení, jež více než tragicky dokládají, jak lidstvo v celé své bohaté historii
opakuje více méně pořád tytéž chyby [7]. V tomto smyslu ovšem rozhodně nejde jen o
„prosté“ selhání jednotlivců, nýbrž o systémová selhání celku, často přicházející ve vlnách
podobných dominovému efektu.
Tento jev dokonale popsal James Reason prostřednictvím modelu kauzality (odborně
bariérový model) [8]. Vyšel z logické dedukce, že ke vzniku k průmyslové havárie, je obvykle
zapotřebí, aby byly překonány nejrůznější bariéry. Těmi mohou být jak fyzické překážky
(např. zábrany proti vstupu nepovolaných osob) či prvky bránící/omezující šíření nežádoucích
jevů (např. stabilní hasicí zařízení, požární uzávěry a klapky apod.), tak i bariéry poskytující
pasivní ochranu (např. stínění proti záření, ochranné kryty, ochranná zařízení), resp. ochranu
aktivní (např. bezpečnostní funkce řídícího systému, blokovací zařízení, monitorovací
systémy a signalizace, zařízení nouzového odstavení apod.). Mimo tyto „hmotné“, reálně
existující bariéry, však Reason mezi bariéry zařadil také jednání lidí směřující k odvrácení
důsledku vzniklé chyby a psychologické předzvěsti. Může se jednat například o sebekontrolu
prováděných činností, která chybu včas odhalí, aktivní zásah člověka podle znalostí,
dovedností či pravidel v okamžiku signalizace nebezpečí (projevu provedené chyby),
kontrolní činnost anebo zálohování lidských funkcí v rámci pracovního týmu apod. Úroveň
těchto ochran pak souvisí s tzv. organizačními faktory, tedy způsoby řízení bezpečnosti,
s kvalitou výběru personálu, úrovní jeho výcviku, vlastní organizací práce atd. [9].
2.2 Organizační faktor
Obecně se má za to, že na organizačním faktoru stojí nejméně polovina úspěchu při budování
kultury bezpečnosti ve firmách. Paradoxně to potvrzují nejrůznější negativní jevy. Patří mezi
ně zkušenosti z ekonomické migrace cizinců nebo agenturní zaměstnávání pracovníků, ale
také přehlížení otázek bezpečnosti manažery, lépe řečeno totální upřednostňování
ekonomických cílů před prevencí rizik v řadě firem (tzv. zisk za každou cenu). U
zahraničních pracovníků patří mezi kritické aspekty jazyková bariéra, odlišné kulturní a
sociální chápání a pracovní podmínky, na které nejsou ze svého doma zvyklí. U domácích
zaměstnanců se pak setkáváme ponejvíce s frustrací nebo nízkou motivací, přebíráním
špatných vzorců chování od ostatních kolegů, upřednostňováním individuálních cílů před cíli
skupinovými a také s tendencí usnadňovat si práci i za cenu porušování předpisů. To vše
nicméně utváří podnikovou kulturu, která pak zpětně na zaměstnance působí a mnohdy je
k chybám dokonce i nepřímo podněcuje [10].
3 LIDSKÝ A ORGANIZAČNÍ FAKTOR VE ZNALECKÉ PRAXI
Když H. W. Heinrich na počátku třicátých let minulého století spočítal, že 95 % všech nehod
způsobují lidé svým jednáním [11], byl odbornou veřejností doslova „vypískán“. Dnes o
tomto závěru naštěstí nikdo nepochybuje. A právě soudní znalce v oboru bezpečnosti práce by
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
513
tato skutečnost měla vybízet k tomu, aby při zpracovávání svých posudků lidský faktor brali
v úvahu. Nejprve je ale zapotřebí důkladně pochopit průběh úrazového/nehodového děje,
okolnosti, které jej ovlivnily a následně identifikovat skutečné (tj. kořenové) a nikoli domnělé
příčiny (ty jsou pouze důsledkem příčin kořenových). Nejde tedy o hledání odpovědné osoby
(často zaměňované za viníka), ale o popis kauzality nehodového děje. Za nesporně zcela
chybný přístup lze považovat zodpovídání položených otázek prostým přepisem ustanovení
těch právních předpisů, o nichž se znalec domnívá, že byly tím či oním člověkem porušeny.
Je sice pravdou, že otázky položené orgány činnými v trestním řízení k tomuto nezřídka
vybízejí, nicméně je potřeba apelovat na to, že znalec není ve zpracování posudku jakkoli
omezen. Svou odpověď by proto měl náležitě rozvést, diskutovat ji a u soudu také
argumentačně obhájit.
Velmi tristní pohled nabízejí posudky, jejichž autoři inklinují k jedno slovným odpovědím
typu „Ano/Ne“. Znalecký posudek musí napomáhat k odhalení pravdy, respektive poskytovat
soudu, případně jiným orgánům, relevantní podklady pro jejich rozhodování v dané věci.
Někteří znalci si svou úlohu ale s rolí soudce pletou. Ve svých posudcích vyjadřují
kategorické závěry, vykládají právní předpisy nebo dokonce stanovují míru zavinění
jednotlivých aktérů.
Na druhou stranu u posudků k pracovním úrazům se znalci často dostávají do složité situace,
kdy jsou nuceni posuzovat něco, co není právními předpisy náležitě řešeno. V takovém
případě je nutné aplikovat právní analogii, což je institut pro řadu z nich takřka neznámý.
Právní analogie říká, že neexistuje-li pro konkrétní situaci přímo použitelná právní norma,
použije se nejbližší obdobný právní předpis. Toto pravidlo se již mnohokráte objevilo také
v judikátech. Příkladem může být Usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 17/03 a usnesení
sp. zn. I. ÚS 53/03; rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 57/2011-89 a č. j. 4 As
22/2005-68. Pavel Mates ve svém díle [12] zveřejněném na stránkách českého ministerstva
vnitra k tomuto uvádí následující: „Nejvyšší správní soud zásadně váže použití analogie na
absenci právní úpravy či konkrétní otázky v zákoně. Tam, kde taková mezera existuje, je
zapotřebí ji vhodným způsobem vyplnit a tu musí nastoupit analogie a to nejprve legis a neníli
možná pak iuris. Ať jde o soud nebo správní orgán, nemohou se vyhnout povinnosti
překlenout mezeru, která v právu existuje a musí se jí usilovat vyplnit všemi nástroji, které
právo poskytuje, aby zajistily odpověď na otázku, quid iuris, tedy co je právo“. Není-li tedy
jiná možnost, musí se k vyřešení dané situace použít analogických předpisů, tedy předpisů
takových, které jsou si opravdu podobné. Platí však omezení, že propojit jimi lze pouze
pojmy, mezi nimiž existuje určitý vztah, což je třeba vždy posoudit z celkového smyslu
právní úpravy, přičemž posouzení, zda tomu tak je, leží na aplikační praxi [13]. Tu zcela
nesporně reprezentují také soudní znalci, erudovaní odborníci z praxe či experti znaleckých
ústavů.
Každý případ pracovního úrazu proto vždy musí znalec nejprve důkladně analyzovat
z pohledu podstaty daného děje a průvodních jevů, a teprve poté uplatnit právní pohled,
včetně případné analogie. K tomu má sloužit nález. Ten bývá ale často dosti stručný a
nezřídka obsahuje pouze popis zranění poškozeného a uvedení seznamu použitých právních a
ostatních předpisů. Pakliže se znalec drží tohoto přístupu, účel a smysl jeho individuálního
odborného vyjádření se v samotném posudku prakticky vytratí.
Mezi další problematické aspekty aplikace zákoníku práce. Ten totiž stanoví objektivní
odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy, což nezřídka vede k mylnému názoru, že
znalecký posudek musí nutně vyznít v neprospěch zaměstnavatele. Bohužel, i zkušení znalci
často zaměňují odpovědnost pracovně-právní s odpovědností trestní. Nehledají příčiny daného
úrazu, ale pouze odpovědné osoby na straně zaměstnavatele. A to dokonce i v případech, kdy
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
514
si daný úraz způsobil poškozený sám, zcela evidentně svým nebezpečným jednáním či
opomenutím při práci. Otázka, zda mohl v daném případě zaměstnavatel, resp. jím pověřené
osoby, úrazu předejít či omezit jeho následky, ustupuje do pozadí, jako cosi nepodstatného.
V některých případech se znalci dokonce nechávají ovlivnit stanovisky Oblastního
inspektorátu práce (OIP), které bývají součástí spisu. Tento orgán v nich obvykle konkretizuje
zjištěná pochybení na straně zaměstnavatele za účelem udělení případné sankce za správní
delikt dle zákona č. 251/2005 Sb. [14]. OIP je povinen uplatňovat správněprávní přístup,
který dle uvedeného zákona postihuje odpovědného (tj. zaměstnavatele), ale nikoli toho, kdo
skutečně pochybil (tj. konkrétního zaměstnance nebo vedoucího zaměstnance). Toto je přístup
byrokratický a nikoli objektivní a znalci nepřísluší jej kopírovat.
Oproti lidskému faktoru, který představuje souhrn vlastností a schopností daného jednotlivce,
jenž mají v dané situaci vliv na jeho výkonnost, efektivnost a spolehlivost, je organizační
faktor reprezentován mnohdy těžko uchopitelnými atributy souvisejícími s organizací práce,
způsoby řízení a postoji managementu k bezpečnosti provozu. Jeho posuzování v rámci
znaleckého zkoumání tak vyžaduje odhalovat prokazatelné nedostatky (tj. organizační chyby)
zejména v těchto oblastech:
• Povinnosti a úkoly
• Řízení procesů
• Ovládání zařízení a manipulace s materiálem
• Provádění dohledu a dozoru
• Management bezpečnosti
• Výcvik personálu
• Zajišťování personálu, ustavování pracovních skupin (personalistika)
• Osobnostní rysy pracovníků
• Působící stresory
• Pracovní prostředí
Při opravdu důkladné analýze se patrně nevyhneme zjištění, že organizační faktor představuje
Pandořinu skříňku. Otevřeme-li ji, obvykle neuzříme nic moc dobrého. Úrazy a obecně i
úroveň kultury bezpečnosti v dané firmě jsou totiž takřka vždy odrazem špatné organizace
práce a nedostatků v uplatňování odpovědností na všech stupních řízení. Tyto závěry je
potřeba do znaleckého posudku pečlivě popsat a nebát se prezentovat zjištěná fakta.
S úspěchem se lze opřít o protokoly o výpovědích svědků, videozáznamy a obsah/rozsah
vedené dokumentace BOZP. Tyto podklady mohou vyjevit mnohé o tom, jaká v dané firmě
panuje běžná provozní praxe (resp. firemní kultura).
Jako nejčastější organizační chyby můžeme shledávat:
• Nedostatečně vyhodnocená pracovní rizika.
• Absence písemně zpracovaných bezpečných pracovních postupů.
• Neplnění povinností zaměstnavatele na úseku BOZP vyplývajících z právních
předpisů v požadovaném rozsahu a kvalitě.
• Pouze formální přístup ke školení zaměstnanců z BOZP.
• Tolerování porušování bezpečnostních pokynů, příkazů a zákazů na pracovištích.
• Neposkytnutí pracovníkům OOPP, které by je chránily proti účinkům
všech relevantních pracovních rizik.
• Nepoužívání (nezavedení) signálů pro bezpečné řízení dopravních a manipulačních
prostředků na pracovišti a neproškolení vybraných pracovníků o těchto signálech.
• Špatné nebo žádné bezpečnostní značení na pracovištích.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
515
• Nedostatečné využívání kompetencí smluvně zajištěné osoby odborně způsobilé
v prevenci rizik.
• Podceňování důležitosti bezpečnosti a ochrany zdraví vedoucími zaměstnanci.
• Nedůsledná kontrola prováděná vedoucími zaměstnanci.
• …a další.
4 ZÁVĚR
Drtivá většina pracovních úrazů a provozních nehod je způsobena nebezpečným jednáním
lidí, často v kombinaci s nedostatečnou kvalifikací pracovníků, podceňováním či neznalostí
rizik a organizačními chybami. Na mnoha případech by bylo možné dobře ilustrovat důsledky
konkrétních selhání jednotlivců, vedoucích pracovníků i celého systému řízení. Svou roli
nezřídka hraje také ztížené pracovní prostředí či jiné vnější vlivy (např. environmentální
faktory). Jsou známy případy, kdy nadměrný hluk ztížil hlasovou komunikaci mezi
pracovníky natolik, že nebyli schopni vzájemně se dorozumívat, což vedlo k nehodě
s fatálními následky. Prakticky každý případ je tedy spojen s přitěžujícími i polehčujícími
okolnostmi vztahujícími se k jeho jednotlivým aktérům. Proto by se znalci měli vyvarovat
zkratkovitému přístupu a zjednodušenému pohledu na osobu obviněného/obžalovaného. Ten
sice de iure obvykle nese přímou odpovědnost za daný úraz, de facto se ale často nejedná o
jediného viníka. Znalec proto musí při svém zkoumání jít „pod povrch“ a odhalit kořenové
příčiny nehody. Mezi ně nesporně patří také organizační pochybení na straně zaměstnavatele
(resp. vedoucích zaměstnanců), které jsou velmi často také limitujícím faktorem úrovně
kultury bezpečnosti v dané firmě.
5 LITERATURA
[1] SALVENDY, G. Handbook of Human Factors and Ergonomics. 3rd ed. Hoboken, John
Wiley & Sons, Inc. 2006. ISBN 0-471-44917-2.
[2] SKŘEHOT, P. et al.. Terminologický výkladový slovník k problematice spolehlivosti
lidského činitele. [online]. Praha. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2011. ISBN 978-
80-86973-68-5.
[3] OECD-CCA Workshop on Human Factors in Chemical Accidents and Incidents,
Proceedings. Dresden. [online] 2007, [cit. 10.10.2016]. Dostupné z
<https://circabc.europa.eu/sd/a/960af959-be19-4b09-bc9d-a41df69f3c74/OECD_
Workshop_Proceedings_070503-4.pdf>.
[4] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném ke dni 11.12.2016.
[5] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném ke dni 11.12.2016.
[6] KŘIVOHLAVÝ, J. Člověk a stroj: Úvod do inženýrské psychologie. Literatura česká,
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika. Praha. Práce. 1970. 250s.
[7] DURDÍK, T. Štíty království českého. TV seriál. Praha. Česká televize. 2007.
[8] REASON, J. Human Error. Cambridge University Press, 1990. 305 p. ISBN 0-521-
31419-4.
[9] SKŘEHOT, P.A. Spolehlivost lidského činitele v prevenci závažných havárií. 2012. 113
s. (+ 4 Přílohy) Fakulta bezpečnostního inženýrství. Vysoká škola báňská - TU Ostrava.
Vedoucí disertační práce: doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
516
[10]ŠTIKAR, J.; HOSKOVEC, J.; ŠMOLÍKOVÁ, J. Analýza lidských chyb vedoucích
k nehodám. Praha. Fakulta sociálních věd UK. PSY–010, 2006. ISSN 1801-5999.
[11]HEINRICH, H.W. Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st
ed. New
York. McGraw Hill Book Company, Incorporated. 1931. 366 p. ISBN 1-4200-9248-0.
[12]MATES, P. Analogie ve správním právu, kdy ano a kdy ne. [online] 2006 [cit.
10.10.2016]. Dostupné z < www.mvcr.cz/soubor/spravni-pravo-6-11w-mates-pdf.aspx >.
[13]HART, H.L.A. Pojem práva. Prostor. Praha. 2010. ISBN 978-80-7260-239-1.
[14]Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění platném ke dni 11.12.2016.
ANALÝZA RIZIK JAKO NÁSTROJ PREVENCE KYBERNETICKÉ KRIMINALITY
RISK ANALYSIS AS A CYBERCRIME PREVENTION TOOL
Vladimír Smejkal 1)
ABSTRAKT:
Vzhledem k rostoucí závislosti civilizace na informačních a komunikačních technologiích se
stává zranitelnost informačních systémů a informačních technologií významnou hrozbou.
Protože hlavním nástrojem obrany proti kyberútokům je prevence, je třeba budovat
informační systémy jako systémy zabezpečené. Tím dojde ke snížení zranitelnosti, a tedy i
k zábraně hrozeb pocházejících z řad pachatelů kybernetické kriminality či kyberteroristů.
Nejdůležitějším nástrojem při budování systému řízení bezpečnosti informací je analýza rizik
jako součást procesu řízení rizik. Přitom musí být zohledněny jak obecné kriminogenní
faktory kyberkriminality, tak výsledky konkrétní analýzy rizik v daných podmínkách. Systém
řízení bezpečnosti informací je definován normou ČSN ISO/IEC 27001. Při posuzování rizik
lze postupovat podle obecné normy ISO 31000 nebo podle speciální normy z řady 27000,
konkrétně podle ČSN ISO/IEC 27005. Nejpodrobnější úpravu přinesl zákon č. 181/2014 Sb., o
kybernetické bezpečnosti, v jehož prováděcí vyhlášce č. 316/2014 Sb. je podrobně upraveno
řízení rizik. Proces řízení rizik, od fáze identifikace a analýzy rizik až po uplatnění metod pro
snižování rizika je procesem iteračním, který trvá stejně dlouho, jako existují aktiva, jež je
třeba chránit. Řízení bezpečnosti zahrnuje i ekonomické aspekty snižování rizik, neboť
důležitou součástí procesu rozhodování o metodách a nástrojích na snížení identifikovaných
rizik jsou samozřejmě náklady na snížení rizika.
ABSTRACT:
Due to the increase in the dependence of the civilization on information and communication
technologies, the vulnerability of information systems and information technologies is
becoming a major threat. As prevention is the main tool of defence against cyber-attacks, it is
necessary to build information systems that are secure. This will reduce their vulnerability
and thus prevent the threats from cybercrime offenders or cyberterrorists. The risk analysis as
a part of the risk management process is the most important tool in building the information
security management system. At the same time, general criminogenic factors of cybercrime as
well as the results of a particular risk analysis under given conditions must be taken into
account. The information security management system is defined by the Czech standard
ISO/IEC 27001. While assessing the risks, it is possible to follow the general standard ISO
31000 or the special standard of the 27000, specifically the Czech standard ISO/IEC 27005.
The Cyber Security Act No. 181/2014 Coll. and the implementing decree No. 316/2014 Coll.
includes detailed information on risk management, provides the most detailed legislation on
cyber security. The risk management process, from the identification and risk analysis phase
to the application of the risk reduction methods, is an iterative process which lasts as long as
there are assets which need to be protected. Security management also includes economic
aspects of the risk reduction, as the risk reduction cost is, of course, an important part of the
process of deciding on methods and tools for the reduction of the identified risks.
1)
prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M. - Fakulta podnikatelská VUT v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 BrnoKrálovo
Pole & Moravská vysoká škola Olomouc, tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc, smejkal@znalci.cz
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
518
KLÍČOVÁ SLOVA:
Kybernetická bezpečnost; kyberkriminalita; kyberterorizmus; řízení rizik; analýza rizik;
systém řízení bezpečnosti informací.
KEYWORDS:
Cybersecurity, cybercrime, cyberterrorism, risk management, risk analysis, information
security management system
1 ÚVOD
Kyberkriminalita, kyberterorizmus a kybernetická válka – to jsou vysoce aktuální problémy
současnosti, resp. velmi blízké budoucnosti. Vzhledem k rostoucí závislosti civilizace na
informačních a komunikačních technologiích se stává jejich zranitelnost významnou hrozbou.
Přitom útoky odehrávající se v kyberprostoru mohou mířit jak na kritickou infrastrukturu státu
a na všechny jeho občany, tak na jednotlivé, podle nějakého klíče nebo náhodně vybrané
fyzické a právnické osoby. Současné trendy jako IoT (Internet of things neboli Internet věcí) a
BYOD („Bring Your Own Device“ neboli „Připojte svá zařízení do sítě zaměstnavatele“)
tomu napomáhají značně intenzivním způsobem.
Podle § 2 písm. a) zákona o kybernetické bezpečnosti č. 181/2014 Sb. se kybernetickým
prostorem rozumí digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací,
tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací. K definici
kyberprostoru více viz [1]. Čím více věcí bude připojeno (stane se součástí kyberprostoru), s
tím větším rizikem zneužití tedy musíme počítat. Nebudou to v převážné většině aktivity
soukromníků, ale států nebo teroristických uskupení, případně organizovaného zločinu. Je
tedy otázkou, zda jsme dostatečně připraveni na tyto útoky.
2 PREVENCE JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ REPRESE
V dalším textu budeme souhrnně pro výše uvedená jednání, jako jsou kyberkriminalita,
kyberterorizmus a kybernetická válka používat souhrnné označení „protiprávní jednání“ a
pachatele označovat jako „útočníky“. Potom můžeme rozlišit následující činnosti související s
protiprávním jednáním:
1. příprava útoku pachatelem,
2. vlastní útok pachatele,
3. zjištění útoku (obvykle poškozeným, tj. vlastníkem aktiva),
4. odstraňování následků útoku (vlastníkem aktiva),
5. zahlazování stop po útoku (pachatelem),
6. zjišťování informací vedoucí k odhalení pachatele (orgány činné v trestním řízení – dále jen
OČTŘ v součinnosti s poškozeným, případně dalšími osobami – provozovatelem zařízení či
informačního systému),
7. zajišťování důkazů – informací využitelných jako důkaz (OČTŘ),
8. v případě zjištění a dopadení pachatele vlastní trestní řízení (OČTŘ, obhajoba),
9. realizace opatření pro snížení rizika dalšího útoku – stejného či podobného (vlastník aktiva
nebo jím pověřená osoba, dodavatel výrobků a služeb apod.).
Graficky lze činnosti, jejich průběh v čase a případný souběh znázornit takto – obr. 1:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
519
Obr. 1 – Schéma průběhu kybernetického útoku a jeho řešení
Fig. 1 - Diagram of a cyber attack and its solution
Z výše uvedeného schématu můžeme z hlediska zájmů společnosti, případně vlastníka aktiva
vidět dvě linie, které probíhají na sobě nezávisle:
1. Je to trestní stíhání, které by mělo vést k odhalení a potrestání pachatele, kdy funkcí trestu
je funkce informační, která označuje a upozorňuje na protiprávní jednání. Další funkcí je
funkce motivační, která má za cíl odstranit takové chování pachatele, které mělo za následek
uložení trestu. Preventivní funkce se snaží o vyvarování se jednání, které vedlo k uložení
trestu. Trest může plnit i funkci vyrovnávací, kdy hlavní roli hraje odškodnění poškozených
újmou, kterou způsobil pachatel. Účelem trestu je tedy zejména ochrana společnosti před
trestnými činy, zabránění pachateli v páchání další trestné činnosti, jakož i (dle názoru autora
spíše idealistická) představa o převýchově pachatele a výchovném působení trestního řízení i
na ostatní členy společnosti. Samotný trest vždy musí zůstat pouze prostředkem, jímž se
společnost proti páchání trestných činů brání. [2] Přesto není vhodné v souvislosti s trestním
procesem opomíjet i s ním spojenou problematiku prevence kriminality. Jedním z druhů
prevence je situační prevence, která vychází ze zkušenosti, že určité druhy kriminality se
příprava útoku
pachatelem
vlastní útok
pachatele
zjištění útoku
vlastníkem aktiva
odstraňování
následků útoku
opatření pro
snížení rizika
zjišťování
informací pro
odhalení
pachatele
zajišťování důkazů
vlastní trestní
řízení
zahlazování stop
po útoku
(pachatelem)
případně ukrytí
kořisti
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
520
objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření
organizační, režimové, fyzické a technické povahy se snaží situační kriminogenní faktory
minimalizovat. Kriminogenní faktory jsou rizikové činitele, které mohou vyvolávat,
usnadňovat nebo podporovat kriminalitu, působí v rámci společenského systému a jejich
kombinací můžeme dospět k odhalení obecných příčin kriminality. Dělíme je například podle
úrovně, a to na obecné, zvláštní a konkrétní, podle rozsahu na subjektivní neboli individuální
a objektivní neboli sociální, dále podle místa, času nebo délky trvání. [3]
Úspěšnost situační prevence je vysoká, je však podmíněna adekvátní volbou opatření.
Situační prevence je poměrně levná. To se ovšem netýká opatření policejních složek, která
jsou sice mimořádně účinná, ale finančně a personálně náročná. [4]
2. Druhou linku představuje náprava vzniklých škod včetně zajištění, aby již ke stejnému
nebo obdobnému, lépe však jakémukoliv útoku nedošlo. Jde tedy vlastně o výše uvedenou
situační prevenci, které může být realizována obecně a zaměřená vůči předem neurčenému
okruhu subjektů (např. zákon o kybernetické bezpečnosti), nebo konkrétně, u určitého
subjektu, v daném případě u poškozeného vlastníka aktiv.
Bohužel představa, že nějaký složitější systém, který je součástí kyberprostoru, můžeme
zabezpečit jednou provždy, je iluzorní až nemožná. Proto je otázka preventivních opatření
snižujících riziko kybernetického útoku tak významná a trvale přítomná.
3 KRIMINOGENNÍ FAKTORY KYBERKRIMINALITY
Podle Národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2015 až
2020, která byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 16. února 2015 č. 105,
lze nalézt následující „výzvy“, což jsou ve skutečnosti kriminogenní faktory kyberkriminality:
• Česká republika jako možný testovací objekt,
• nedostatečná důvěra veřejnosti ve stát,
• vzrůstající počet uživatelů internetu2
, informačních a komunikačních technologií a
narůstající kritičnost jejich selhání,
• se vzrůstajícím počtem uživatelů mobilních platforem stoupá i množství mobilního
malware,
• možnosti zneužití zadních vrátek hardware pro exfiltraci informací,
• koncept „internetu věcí“,
• bezpečnostní rizika spjatá s přechodem z protokolu IPv4 na IPv6,
• bezpečnostní rizika spjatá s elektronizací veřejné správy (eGovernment),
• nedostatečné zabezpečení malých a středních podniků,
• big data, skladování dat v nových prostředích (cloud),
• ochrana průmyslových řídicích systémů a informačních systémů ve zdravotnictví,
• inteligentní energetické sítě,
• vzrůstající závislost obranných složek státu na informačních a komunikačních
technologiích,
• malware je stále sofistikovanější,
• botnety a DDoS/DoS útoky,
2
V roce 2016 existovalo v ČR pouze 18 % jednotlivců starších 16 let, nevyužívajících Internet. Naproti tomu
připojení k Internetu využívalo 76 % domácností a 98 % podniků (údaj je z roku 2015, v roce 2016 lze očekávat
další posun ke 100%). Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
521
• nárůst informační kriminality[5],
• hrozby a rizika spjaté s užíváním sociálních sítí na internetu,
• nízká digitální gramotnost koncových uživatelů,
• nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost a nutnost revize stávajících
studijních programů ve školství.
Bylo by zřejmě možné diskutovat o výběru, struktuře a členění jednotlivých „výzev“,
nicméně podstatné je, že útoky v kyberprostoru budou narůstat, budou ohrožovat stále větší
okruh subjektů a jejich dopady budou stále větší. Z tohoto východiska je proto třeba
přistupovat k prevenci kybernetické kriminality.
4 ANALÝZA RIZIK JE KLÍČOVÁ
Povinnost vytvořit a provozovat zabezpečený informační systém může být uložena různými
právními předpisy, ale může se tak stát i na základě našeho vlastního rozhodnutí v případě, že
(v menším počtu případů) to výslovně z legislativy nevyplývá. Různé právní předpisy definují
různé požadavky – viz obr. č. 2:
Obr. 2 – Schéma překryvu povinnosti provozovat zabezpečený IS
Fig. 2 - Schematic overlap of responsibilities to operate secure IS
Ve všech případech je ale na počátku tohoto iteračního, nikdy nekončícího procesu jako první
krok analýza rizik – viz obr. č. 3 [6]:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
522
Obr. 3 – Budování informační bezpečnosti jako iterační proces
Fig. 3 - Building information security as an iterative proces
Informační bezpečnost musí řešit veškerou ochranu informací organizace, tedy ochranu
celého informačního systému, automatizované i neautomatizované části. Máme tím na mysli
zejména ochranu informací v mluvené a psané formě, ale i ochranu informací při zpracování a
přenosu, tedy zejména při používání telefonů a faxů prostřednictvím telekomunikační sítě,
počítačových sítí typu LAN/WAN, soukromých datových sítí a veřejné datové sítě typu
internetu, včetně různých variant intranetu. Při současném stupni zapojení prostředků IS/IT do
práce s informacemi se sice z velmi velké většiny bude tedy zajištění informační bezpečnosti
orientovat na automatizovanou složku informačního systému organizace, byť
neautomatizovanou složku nelze opomíjet, a to ani v rámci analýzy rizik.
Analýza rizik je prvním krokem procesu, který nazýváme řízení rizik. Toto řízení rizik je
jednou ze složek systému řízení bezpečnosti informací. Systém řízení bezpečnosti informací
(Information Security Management System, ISMS) sestává z politik, postupů, směrnic a
příslušných zdrojů a činností, které organizace řídí, aby zajistila ochranu informačních aktiv.
ISMS představuje systematický přístup k ustavení, implementování, provozování,
monitorování, přezkoumávání, udržování a zlepšování bezpečnosti informací organizace tak,
aby byly dosaženy její cíle. Je založen na posuzování rizik a na Úrovních přijetí rizik
organizace, které byly navrženy pro efektivní ošetření rizik a pro jejich řízení. [7]
Podle cit. normy je třeba, aby organizace provedla při ustavení, monitorování, udržování a
zlepšování ISMS následující kroky:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
523
a) identifikovala informační aktiva a s nimi spojené bezpečnostní požadavky,
b) posoudila rizika bezpečnosti informací a ošetřila rizika bezpečnosti informací,
c) vybrala a implementovala příslušná opatření k zvládnutí neakceptovatelných rizik,
d) monitorovala, udržovala a zvyšovala efektivnost opatření spojených s informačními aktivy
organizace.
Detailně je ISMS definován normou ČSN ISO/IEC 27001, podle níž mj. organizace musí
definovat a aplikovat proces posuzování rizik bezpečnosti informací [8], který:
a) stanoví a udržuje kritéria rizik bezpečnosti informací, která zahrnují:
1) kritéria akceptace rizik;
2) kritéria pro provádění posouzení rizik bezpečnosti informací;
b) zajistí, že opakovaná posouzení rizik bezpečnosti informací produkují konzistentní,
opodstatněné a porovnatelné výsledky;
c) identifikuje rizika bezpečnosti informací:
1) používá proces posuzování rizik bezpečnosti informací k identifikaci rizik
spojených se ztrátou důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací v rozsahu systému
řízení bezpečnosti informací;
2) identifikuje vlastníky rizik;
d) analyzuje rizika bezpečnosti informací:
1) posuzuje potenciální následky, které by nastaly, pokud by se realizovala rizika
identifikovaná dle bodu c1 výše;
2) posuzuje reálnou pravděpodobnost výskytu identifikovaných rizik;
3) určuje úroveň rizik;
e) hodnotí rizika bezpečnosti informací:
1) porovnává výsledky analýzy rizik s kritérii rizik stanovených ad a);
2) stanovuje priority analyzovaných rizik pro ošetření rizika.
Při posuzování rizik lze postupovat podle obecné normy ISO 31000 [9] nebo podle speciální
normy z řady 27000, týkající se informačních technologií, konkrétně podle ČSN ISO/IEC
27005 [10].
5 ŘÍZENÍ RIZIK PODLE ZÁKONA O KYBERNETICKÉ
BEZPEČNOSTI
Řízení rizik podle dnes zřejmě nejpodrobnější úpravy kybernetické bezpečnosti v českém
právním řádu – zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti – začleněno do oblasti
organizačních opatření (§ 5). Podrobně je řízení rizik upraveno v prováděcí vyhlášce č.
316/2014 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech,
reaktivních opatřeních a o stanovení náležitostí podání v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Podle odst. 1 povinná osoba dle zákona
a) stanoví metodiku pro identifikaci a hodnocení aktiv a pro identifikaci a hodnocení rizik
včetně stanovení kritérií pro přijatelnost rizik,
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
524
b) identifikuje a hodnotí důležitost aktiv, která patří do rozsahu systému řízení bezpečnosti
informací, podle § 8 v rozsahu přílohy č. 1 k této vyhlášce a výstupy zapracuje do zprávy o
hodnocení aktiv a rizik,
c) identifikuje rizika, při kterých zohlední hrozby a zranitelnosti, posoudí možné dopady na
aktiva, hodnotí tato rizika minimálně v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, určí a
schválí přijatelná rizika a zpracuje zprávu o hodnocení aktiv a rizik,
d) zpracuje na základě bezpečnostních potřeb a výsledků hodnocení rizik prohlášení o
aplikovatelnosti, které obsahuje přehled vybraných a zavedených bezpečnostních opatření,
e) zpracuje a zavede plán zvládání rizik, který obsahuje cíle a přínosy bezpečnostních opatření
pro zvládání rizik, určení osoby zajišťující prosazování bezpečnostních opatření pro zvládání
rizik, potřebné finanční, technické, lidské a informační zdroje, termín jejich zavedení a popis
vazeb mezi riziky a příslušnými bezpečnostními opatřeními a
f) zohlední bez zbytečného odkladu reaktivní a ochranná opatření vydaná Národním
bezpečnostním úřadem v hodnocení rizik a v případě, že hodnocení rizik aktualizované o
nové zranitelnosti spojené s realizací reaktivního nebo ochranného opatření překročí
stanovená kritéria pro přijatelnost rizik, doplní plán zvládání rizik.
Mají být přitom zvažovány zejména následující hrozby a zranitelnosti:
Tab. 1 – Hrozby a zranitelnosti podle vyhlášky o bezpečnostních opatřeních.
Tab. 1 - Threats and vulnerabilities by decree on security measures.
HROZBY PRO VŠECHNY POVINNÉ OSOBY ZRANITELNOSTI PRO VŠECHNY POVINNÉ
OSOBY
a) porušení bezpečnostní politiky, provedení
neoprávněných činností, zneužití oprávnění ze strany
uživatelů a administrátorů,
b) poškození nebo selhání technického anebo
programového vybavení,
c) zneužití identity fyzické osoby,
d) užívání programového vybavení v rozporu s
licenčními podmínkami,
e) kybernetický útok z komunikační sítě,
f) škodlivý kód (například viry, spyware, trojské
koně),
g) nedostatky při poskytování služeb informačního
systému kritické informační infrastruktury,
komunikačního systému kritické informační
infrastruktury nebo významného informačního
systému,
h) narušení fyzické bezpečnosti,
i) přerušení poskytování služeb elektronických
komunikací nebo dodávek elektrické energie,
j) zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
k) trvale působící hrozby a
l) odcizení nebo poškození aktiva,
a) nedostatečná ochrana vnějšího perimetru,
b) nedostatečné bezpečnostní povědomí uživatelů a
administrátorů,
c) nedostatečná údržba informačního systému
kritické informační infrastruktury, komunikačního
systému kritické informační infrastruktury nebo
významného informačního systému,
d) nevhodné nastavení přístupových oprávnění,
e) nedostatečné postupy při identifikování a odhalení
negativních bezpečnostních jevů, kybernetických
bezpečnostních událostí a kybernetických
bezpečnostních incidentů,
f) nedostatečné monitorování činnosti uživatelů a
administrátorů a neschopnost odhalit jejich nevhodné
nebo závadné způsoby chování a
g) nedostatečné stanovení bezpečnostních pravidel,
nepřesné nebo nejednoznačné vymezení práv a
povinností uživatelů, administrátorů a
bezpečnostních rolí.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
525
DALŠÍ HROZBY PRO VYBRANÉ OSOBY DALŠÍ ZRANITELNOSTI PRO VYBRANÉ
OSOBY
a) porušení bezpečnostní politiky, provedení
neoprávněných činností, zneužití oprávnění ze strany
administrátorů kritické informační infrastruktury,
b) pochybení ze strany zaměstnanců,
c) zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
d) dlouhodobé přerušení poskytování služeb
elektronických komunikací, dodávky elektrické
energie nebo jiných důležitých služeb,
e) nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou
úrovní,
f) cílený kybernetický útok pomocí sociálního
inženýrství, použití špionážních technik a
g) zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
a) nedostatečná ochrana prostředků kritické
informační infrastruktury,
b) nevhodná bezpečnostní architektura,
c) nedostatečná míra nezávislé kontroly a
d) neschopnost včasného odhalení pochybení ze
strany zaměstnanců.
Hodnocení rizik popsané v příloze č. 2 vyhlášky odpovídá více méně metodě nazvané Matice
následků a pravděpodobností uvedené v normě ČSN EN 31010. [11]
6 ZÁVĚR
Z výše uvedeného vyplývá mj. i následující významná skutečnost: řízení rizik je iterační,
nikdy nekončící proces, který trvá stejně dlouho, jako existují aktiva, jež je třeba chránit. Celý
proces řízení rizik, od fáze identifikace a analýzy rizik až po uplatnění metod pro snižování
rizika lze znázornit například takto – obr. č. 4 [12]:
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
526
Obr. 4 – Iterační proces řízení rizik
Fig. 4 - The iterative risk management proces
Závěrem je třeba upozornit i na ekonomický rozměr řízení rizika. Důležitou součástí procesu
rozhodování o metodách a nástrojích na snížení identifikovaných rizik jsou samozřejmě
náklady na snížení rizika. Platí závislost, podle které existuje optimální, vyvážený stav mezi
náklady na snížení rizika a jeho výší, resp. škodou, kterou může hrozba způsobit – na obrázku
č. 5 je zobrazen ideální či teoretický průběh, který se samozřejmě v konkrétním případě může
poněkud lišit.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
527
Obr. 5 – Vzájemný vztah nákladů na odstranění rizika a potenciálních škod
Fig. 5 - The mutual relationship costs of eliminating the risks and potential damage
Do opatření na snížení či odstranění rizika je vhodné investovat pouze tolik, aby náklady byly
úměrné potenciální výši hrozící škody. Z grafu lze také dovodit, že:
1. nelze přepokládat nulové náklady na odstranění rizika,
2. 100 % odstranění rizika může vyžadovat až nekonečně velké náklady.
Součástí projektu na snížení rizik tedy musí být i cost management, který bude poměřovat
dopady rizik a náklady na jejich odstranění. Je ovšem třeba mít na paměti, že některé dopady
lze obtížně kvantifikovat, přičemž jejich důsledky mohou být pro organizace a/nebo pro její
vedení nevyčíslitelné.
7 LITERATURA
[1] SMEJKAL, V. Kybernetická kriminalita. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, s. 93. ISBN 978-80-
7380-501-2.
[2] KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2005, s. 187-188.
[3] ZOUBKOVÁ, I., MOULISOVÁ, M. Kriminologie a prevence kriminality. 1. vyd., Praha:
Armex Publishing s.r.o., 2004, s.14–15. ISBN 80-86795-05-5
[4] GJURIČOVÁ, J. O prevenci kriminality. [online], 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z:
<http://www.prevencekriminality.cz/o-prevenci-kriminality/teoreticky-uvod/>.
[5] SMEJKAL, V. Kybernetická kriminalita. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, s. 157. ISBN 978-80-
7380-501-2.
[6] SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualizované
a rozšířené vydání. Praha: GRADA, 2013, s. 287. ISBN 978-80-247-4644-9.
[7] ČSN ISO/IEC 27000. Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy řízení
bezpečnosti informací – Přehled a slovník. Praha: ÚTNMSZ, 2014, s. 18.
[8] ČSN ISO/IEC 27001. Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy
managementu bezpečnosti informací – Požadavky. Praha: ÚTNMSZ, 2014, s. 9.
[9] ČSN ISO 31000. Management rizik – Principy a směrnice. Praha: ÚTNMSZ, 2010.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
528
[10] ČSN ISO/IEC 27005. Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Řízení rizik
bezpečnosti informací. Praha: ÚTNMSZ, 2013.
[11] ČSN EN 31010:2011. Management rizik – techniky posuzování rizik. Praha: ÚTNMSZ,
2011, položka B.29, s. 73 a násl.
[12] SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4.,
aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA, 2013, s. 168. ISBN 978-80-247-4644-
9.
RIZIKA A MUZEA. NOVÉ VÝZVY PRO PAMĚTNOSTNÍ INSTITUCE
THE RISK MANAGEMENT AND MUSEUMS. NEW CHALLENGES FOR
MUSEUMS.
Marek Tomaštík1)
, Vladimír Adamec2)
, Barbora Schüllerová3)
ABSTRAKT:
Muzea jsou důležitými pamětnostními institucemi, která uchovávají informace o životě našich
předků. Pro provoz muzeí je důležitá dobrá sbírková činnost a uchovávání artefaktů
nejrůznější provenience. Pro dlouhodobé uchování artefaktů je důležité, aby byly do procesů
muzea byly postupně zaváděny procesy řízení rizik.
ABSTRACT:
Museums are important institutions that store information about the life of our ancestors. It is
important to good fundraising activities and preservation of artifacts variety of provenance
for the operation of museums. It is important that the processes of the museum were gradually
introduced risk management processes for the operation of museums.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Risk management, muzeum, sbírka, nehmotné dědictví, muzeologie,
KEYWORDS:
Risk Management, muzeum, collection, intangible heritage, museology,
1 ÚVOD
Velká rozmanitost hrozby likvidace kulturního dědictví, historické struktury lokality nebo
oblasti se dotýkala mnoha generací vedení státních orgánů, managementu muzeí a
restaurátorů a správců sbírek. I přes tuto hrozbu, prevence rizik a risk management dlouhá léta
zůstávala v celosvětovém měřítku sekundárním problémem. Neevidence přírodních katastrof,
ale i antropogenních mimořádných událostí vedla ke k zapomenutí nejrůznějších minulých
mimořádných událostí. Takové události se po letech objevily v plné síle a zničily mnoho
nenahraditelného kulturního dědictví. Ohrožení kulturního dědictví pochází hlavně z
naturogenní provenience, ale v poslední době zejména s nástupem regionálních konfliktů
nebo technologických havárií nebo působením lidského vandalizmu a nekalého lidského
chování, jako jsou například i organizované krádeže. Případy velkých světových katastrof a
silných regionálních konfliktů začaly měnit pohled celosvětových muzejních organizací na
předcházení rizik v oblasti muzejnictví. Zemětřesní v Kóbe 1995, válka v bývalé Jugoslávii v
letech 1991 – 1996, která svět šokovala cílenou likvidací mimořádných kulturních hodnot.
Podobná situace se nyní opakuje v Afganistánu od roku 2001 a nyní v Sýrii od roku 2011, v
menším měřítku v Egyptě a Tunisu a Alžírsku. Tyto mimořádné události ukázaly
mimořádnou zranitelnost světového kulturního dědictví. [1] A tak se mezinárodní profesní a
1)
Marek Tomaštík, Mgr., Ph.D., Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně,
Studentské náměstí 1532, 686 01 Uherské Hradiště, tel. 57 603 2094, mtomastik@flkr.utb.cz
2)
Vladimír Adamec, Doc. Ing., CSc., Ústav soudního inženýrství Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova
464/118, 612 00 Brno, Czech Republic, tel. +420 541 148 953
3)
Barbora Schüllerová, Ing., Ústav soudního inženýrství Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 464/118,
612 00 Brno, Czech Republic, tel. +420 541 148 952
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
530
mezinárodní vládní organizace spojily, aby zajistily větší bezpečnost pomocí zajištění risk
managementu v místních, regionálních, národních, státních a mezinárodních rámcích pro
snižování katastrof a mimořádných událostí nejrůznější provenience. [16] [20]
Reakce na tyto události přinutily mezinárodní odbornou veřejnost rozvoji ochrany kulturního
dědictví i formou zavádění metod risk managementu. Lepší nácvik obrany kulturního dědictví
přispěly k i rozvoji mezinárodní sítě interdisciplinárního vnímání problému zachování
kulturního světového dědictví. [20]
2 ŘÍZENÍ RIZIK V MUZEÍCH
2.1 Stav řízení rizik v muzeích v České republice
Všechny muzejní sbírky podléhají rizikům, které mohou závažným způsobem ovlivnit
životnost a hodnotu muzejní sbírky. Hodnotící nástroje v oblasti „risk managementu, který
byl vyvinut pro použití v pojišťovnictví, jsou stále více využívány muzei. Univerzity a
odborná muzeologická pracoviště určují největší rizika pro sbírky a stanovují postupy, jak
plánovat a snížit dopady nevyhnutelných katastrof a jejich následky na sbírky.
Přestože v České republice existuje poměrně kvalitní zákon č. 122/2000 Sb., Zákon o ochraně
sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, kterým se řídí muzea, většina
muzeí však problematiku risk managementu v oblasti muzeí vůbec neřeší nebo ji dokonce ani
nezná. Řeší problematiku jen náhodně. [20]
V důsledku nedávných světových událostí se zahraniční instituce učily, že musí být
připraveny, aby byly schopné rychle reagovat v případě mimořádní události ať naturogenní
nebo antropogenní. Tento proces je známý jako plánování pro případ katastrof. Zatímco slovo
„katastrofa“ může znamenat významnou událost, jako jsou povodně, požáry nebo
zemětřesení, většina „katastrof“ muzejních sbírek jsou v mnohem menším měřítku – např.
zaplavení z prasklého potrubí. Dnes na stránkách významných muzejních institucí existuje
mnoho dostupných on-line zdrojů, kde jsou uvedeny rizikové faktory muzejních sbírek a také
vhodné plány ochrany těchto sbírek. Tyto informace mohou být užitečné jak pro sběratele, tak
i pro vedení muzeí, které by je mohlo zavést do celkového systému řízení muzeí. [6, 9]
Řízení rizik pak můžeme definovat jako funkci pro správu, která se snaží řešit příčiny a
dopady nejistoty. Jejím cílem je pomoci účinně a efektivně organizaci při rozvoji směrem
k jejím strategickým cílům. Řízení rizik pro muzea je proces, při kterém jednotlivci a
organizace reagují na nejistotu a mohou podniknout kroky k ochraně majetku a své sbírky.
Rizika v oblasti muzejnictví zahrnují všechny takové události nebo faktory, které mohou mít
nepříznivý vliv na muzeum a schopnost plnit jeho poslání. Tento proces je založen na rámci,
který pomáhá identifikovat rizika a zvolit vhodnou reakci. Řízení rizik by mělo být
uplatňováno na všechny aspekty provozu muzeí stanovením těch oblastí, rizika, kde může být
požadována odpověď a zvýšením schopnosti muzea reagovat na možná budoucí rizika. [19]
[20]
2.2 Integrovaný systém rizik v muzeích
Bohužel mnoho pamětnostních institucí si zatím neuvědomuje závažnost rizik, které je mohou
ohrozit. Je to častokrát způsobeno personálním složením zaměstnanců muzeí, ale také
nedostatečným financováním muzeí ze strany zřizovatelů. Metodologická pracoviště tak
problematiku risk managementu neřeší. Pokud ano, tak se jedná jen formu technického
zabezpečení sbírky, výstavy a samotného muzea. Bohužel i tato opatření jsou zejména
finančních důvodů nedostatečná. Abychom mohli dobře zavést risk management do provozu
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
531
muzea, je nutné vytvořit zprvu jednoduchou strategii zavádění risk managementu do muzeí
jako součást integrovaného systému řízení těchto paměťnostních institucí. Následně pak
vyškolit pracovníky, jak risk management zavádět do řízení muzea.
Začlenění preventivního systému, můžeme jej nazvat Integrovaného systému řízení rizik
v muzeích, nám vytvoří podmínky, jak nejlépe zajistit sbírkové předměty pro budoucí
generace. Je třeba zavést systém preventivní ochrany, který zabrání většímu poškození
sbírkových předmětů. Vzhledem k tomu, že sbírkové předměty jsou nejrůznějšího druhu, od
rostlin přes antropogenní předměty až po geologické sbírkové předměty, je třeba přijmout
opatření, která budou sledovat veškerá tato specifika ochrany. Tato interdisciplinární praktika
má sloužit ke komplexnímu řešení risk managementu v muzeích. Integrovaná ochrana rizik je
důležitá již od vzniku sbírky, aby bylo možné zabránit nejrůznějším rizikům. Mezi tyto
metody můžeme považovat přímé intervence do struktur matriálů, preventivní ochranu
sbírkových předmětů, jejich uchovávání v depozitářích či výstavních prostorách, případně
dopravy na místa výstav, balení sbírkových předmětů, jejich efektivní doprava, bezpečnosti,
environmentálního managementu, fyzikálním rizikům (světlo, relativní vlhkost, znečištění,
boj proti škůdcům, udržení správné teploty, správné uložení), krizové plánování, školení
zaměstnanců a dodržování právních předpisů. Integrovaný systém řízení rizik kombinuje
v sobě schopnosti pracovníků a zároveň i efektivní využívání finančních prostředků. [12]
2.3 Koncepce rizika risk management
Definice rizik se může měnit dle právních norem jednotlivých států a oblastí. Je to proto, že
riziko se liší charakteristikami konkrétního odvětví nebo odvětví vědy.
Terminologie rizika se opírá o stejný princip v takových oblastech jako je strojírenství,
bankovnictví, pojištění, lékařství, psychologie a sociologie, přesto se projevují v různých
vyjmenovaných oblastech odchylky. Při popisu rizika v různých institucích, nesmíme jej
zmenšovat a opomíjet. Riziko je nežádoucí událost, která může probíhat v nežádoucí dobu.
Realizace rizika vždy končí poškozením a ztrátou. Konfrontace s působením rizik při práci
v muzeích představuje sociální, ekologické, technologické, bezpečnostní důsledky, stejně jako
ekonomické, kulturní, sociální politické dopady. Rizika pak brání realizaci vytčených cílů
požadovaných pracovišti.
Tab. 1 – Definice rizika.
Tab. 1 – Risk Definition.
Definice dle původu Definice
AS/NZS 4360, 2004 Riziko: Šance, že se něco děje, co bude mít dosah na cíle organizace.
COSO, 2004
Riziko: Události s negativním efektem na vytváření hodnot a snižování stávajících
hodnot.
ILO Guidelines,
2001
Riziko: Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události a závažnost
poškození lidského zdraví nebo zranění.
ISO/IEC Guide 51,
1999
Riziko: Kombinace pravděpodobnosti škody se závažností této škody v případě výskytu.
ISO/IEC Guide 73,
2002
Riziko: Kombinace pravděpodobnosti škody se závažností jejího důsledku.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
532
Definice dle původu Definice
TS 18001, 2008
Riziko: Kombinace výskytu nebezpečných událostí nebo vystavení závažnému poškození
či újmě na zdraví, které může tato negativní událost způsobit.
OHS Law no 6331
and Regulation
on OHS Risk
Assessment, 2012
Riziko: Pravděpodobnost výskytu ztráty, zranění nebo jiného škodlivé události
v důsledku nebezpečí.
Definice naznačují, že stav očekávání stavu nejistoty, který je spojen výskytem rizika
v muzeích. Proto muzea a stejně jako ostatní firmy nebo organizace potřebují analýzu rizik
k jejich předcházení a prognózování, aby nedošlo k narušení jejich podnikání nebo výkonu
hlavních činností muzeí. V této souvislosti sledujeme dva hlavní parametry rizika:
• Pravděpodobnost výskytu rizika.
• Vliv vyskytujícího se rizika.
Potenciál působit škodu je velkým nebezpečím. Identifikace rizik a jejich faktorů, které by
mohly mít nepříznivý dopad na zdraví a bezpečnosti osob a majetku v prostředí, kde toto
riziko předpokládáme. Některé zdroje rizik mohou vycházet ze zdroje rizika (obrázek 1).
Obr. 1 – Druhotné nebezpeční a rizika podle zdroje nebezpečí
Fig. 1 – Secondary Hazards And Risks By Hazard Source
Riziko může být popsáno jako pravděpodobnost zničení artefaktů uložených v muzeích.
Analýza rizik je postup řešení, jak kvalitativně a kvantitativně interpretovat všechna rizika,
která mohou skutečně vzniknout. Existuje také riziko, že dojde k rozšíření a zvětšení důsledků
již proběhlých mimořádných událostí. Čím je větší je k dispozici kapacita oddělení risk
managementu, tím je vyšší pravděpodobnost reakce organizace na mimořádné události, ale
především jejich snížení vzniku takových rizik.
Analýza rizik je součástí systému risk managementu. Platí, že management má pět svých
základních funkcí: plánování, organizování, personální management, kontrola a vedení.
Řízení je dosahování konkrétních cílů pomocí konkrétních zdrojů. Nutnost řídit vychází
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
533
z požadavku splnit vytčené cíle, které jednotlivé osoby nemohou zvládnout samy, pomocí
týmové práce. [21]
Na obrázku 2 je podstata risk managementu v muzeích, ale i archívech či galeriích. Jedná se o
etapy risk managementu, které je možné činit pomocí kvalitativních a kvantitativních metod,
které klasifikují a hodnotí riziko a rozhodují, jak aktuální situaci vyhodnotit a také správně
komunikovat s interními a externími stakeshodery.
Budovy muzeí zahrnují mnoho funkcí, které mohou svými kombinacemi způsobit riziko
vzniku mimořádné události. Takovéto budovy musí splňovat množství požadavků uživatelů
na zachování kulturního dědictví již projektování a výstavbě takových budov. Proto je třeba
stavby konstruovat tak, aby již v počátcích projektanti a stavaři brali v úvahu všechna možná
rizika, která se podařilo identifikovat. V tomto ohledu by se měla na pracovištích provádět
analýza rizik a jejich hodnocení dle našich zákonů zejména zákona č. 122/2000 Sb., Zákon o
ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
Obr. 2 – Fáze řízení rizik
Fig. 2 – Phases Of Risk Management
2.4 Koncepce risk managementu
Samotná budova muzea, jeho vybavení se může stát zdrojem rizik jak pro pracovníky a
návštěvníky muzea, ale hlavně pro uchovávané kulturní dědictví. Proto by měly být
pravidelně sledovány. Budovy by měly splňovat požadavky zákonů a vyhlášek, aby
zabraňovaly působení vlivům počasí, hlodavců, hmyzu, zabraňovaly výkyvům teplot,
krádežím a sabotážím a také působení mimořádných událostí. Všechny rizikové faktory by
měly být identifikovány a posouzeny. Po vyhodnocení je třeba vyškolit pracovníky muzeí, jak
se mají chovat v krizových situacích a musí také znát krizové scénáře a havarijní plány. V této
věci je nutné připravit metodiku, jak analýzu rizik mají provádět.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
534
3 ZÁVĚR
Úspěšná muzea identifikují a určují priority jednotlivých rizik. V rámci systému
zdokonalování plánování – realizace – kontrola – hodnocení (PDCA), cyklus stálého
zlepšování, by se vedení muzeí mělo zaměřit i vznik mimořádných událostí a jejich důsledků
na chod muzeí. Řízení rizik by se mělo stát i součástí strategického managementu muzeí.
Zaměstnanci muzeí by měli být vyškoleni tak, aby změna v jejich chování vytvořila kulturu
řízení rizik. Analýza rizik by měla být kontinuální a měla by vést k neustálému snižování rizik
v muzeích.
Zavádění řízení rizik jako součásti integrovaného systému řízení muzeí je velmi důležité,
neboť mimořádné události a katastrofy jsou velmi demokratické a zasahují neočekávaně
všechny státy světa a tak nejrůznější instituce.[20] Mezinárodní veřejnost si uvědomuje
zranitelnost unikátních sbírek a proto ve spolupráci s politiky a mezinárodními institucemi
podporuje problematiku řízení rizik a také její podmnožiny globální strategie snižování rizika
katastrof.
4 LITERATURA
[1] COLES, A. Disaster Management in Archives, Libraries and Museums. Alexandria.
2009, vol. 21, no. 150. ISSN 0955-7490.
[2] DESVALLÉES, A. a kol. Základní muzeologické pojmy. Brno: Technické muzeum v
Brně, ©2011. 64 s. ISBN 978-80-86413-79-2.
[3] DOLÁK, J. ed. Muzeologie na začátku 3. tisíciletí = Museology at the Beginning of the
3rd Millennium: sborník z mezinárodního semináře Teorie a praxe 2008. 1. vyd. V Brně:
Technické muzeum, 2009. 229 s. ISBN 978-80-86413-61-7.
[4] EGER, L. et al. Management rizik vzdělávacích projektů. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2013. 158
s. ISBN 978-80-7211-453-5.
[5] FAHY, Anne (ed.). Collections management. London: Routledge, 1995. Leicester readers
in museum studies. ISBN 0-415-11283-4.
[6] KAVAN, Š. a kol. Bezpečnost společnosti v podmínkách Evropské unie. České
Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2014. 179 s. Studia. ISBN
978-80-87472-72-9.
[7] KNAPÍK, J. et al. Vademecum muzeologie. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě,
2012. 163 s. ISBN 978-80-7248-811-7.
[8] KORYTÁROVÁ, J. Management investičních projektů. Brno: Litera, 2013. 50 s. ISBN
978-80-903586-9-0.
[9] KREIMER, A. a ARNOLD, M. Managing disaster risk in emerging economies.
Washington, D.C.: World Bank, c2000. Disaster risk management series. ISBN:
0821347268.
[10]MÁLEK, J., ed. Risk management 2014. Praha: Oeconomica, 2014. 145 s. ISBN 978-80-
245-2062-9.
[11]Muzeum: muzejní a vlastivědná práce. Praha: Národní muzeum, 2008 . ISSN 1803-0386.
[12]NEČAS, S. Management rizika a management bezpečnosti v organizacích. Vyd. 1.
Praha: Vysoká škola Karlovy Vary, 2013. 192 s. ISBN 978-80-87236-17-8.
[13]PELANTOVÁ, V. a HAVLÍČEK, J. Integrovaný systém managementu pro výuku. Vyd.
1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. 76 s. ISBN 978-80-7372-816-8.
ExFoS - Expert Forensic Science
XXVI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství
Brno 2017
535
[14]PROSTĚJOVSKÁ, Z. Management rizik. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a
managementu, 2013. 95 s. ISBN 978-80-87839-06-5.
[15]Publikace a aktivity International Council of Museums [online], 2017 [cit. 10.10.2016].
Dostupné z: <http://icom.museum/>.
[16]SMEJKAL, V., a RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a
rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. 483 s. Expert. ISBN 978-80-247-4644-9.
[17]ŠPAČEK, M. Pravděpodobnostní přístupy k analýze rizik investičních projektů a jejich
využití v praxi. 1. vyd. Plzeň: Nava, 2014. 168 s. ISBN 978-80-7211-472-6.
[18]ŠPIČKA, J., Nové ekonomické nástroje řízení rizika počasí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck,
2014. xxiii, 233 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-269-4.
[19]WEGENER, Corine. Museums in Crisis. Museum International. 2015, vol. 67, no. 1-4,
pp. 132-137. ISSN 1350-0775.
[20]TOMAŠTÍK, M., a HART, M. K možnostem řízení rizik v muzeích v České republice.
In: KONEČNÝ, Jiří a Vladimír ADAMEC. Krizové řízení a řešení krizových situací.
Uherské Hradiště: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2016, s. 289 - 294. ISBN 978-80-
7454-632-7.
[21]ALTINÖZ, M,. File and Archive Management, Nobel Publishing House, Ankara (2012).
4 p. ISSN 2147-172X.