PETR, Libor. Paleolimnologické lokality Západních Karpat a jejich význam pro rekonstrukci životního prostředí pozdního glaciálu a holocénu (Paleolimnological localities in the Western Carpathians and their importance for a reconstruction of the Late Glacial and Holocene environment). Zprávy české botanické společnosti. 2017, vol. 50, No 2, p. 247-266. ISSN 1211-5258.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Paleolimnologické lokality Západních Karpat a jejich význam pro rekonstrukci životního prostředí pozdního glaciálu a holocénu
Name (in English) Paleolimnological localities in the Western Carpathians and their importance for a reconstruction of the Late Glacial and Holocene environment
Authors PETR, Libor (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Zprávy české botanické společnosti, 2017, 1211-5258.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 10600 1.6 Biological sciences
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14310/17:00096156
Organization unit Faculty of Science
Keywords in English Holocene;Late Glacial;Pannonian Basin;paleolimnology;palynology;Western Carpathians
Tags NZ, rivok
Tags Reviewed
Changed by Changed by: Ing. Nicole Zrilić, učo 240776. Changed: 10. 4. 2018 13:16.
Abstract
Studované lokality reflektují diverzitu západních Karpat. Nacházejí se na jižním okraji Karpatského oblouku, proto se vývoj vegetace zachycený na těchto lokalitách liší od velkých Karpatských kotlin nebo oblasti Oravy a jsou spíše srovnatelné s lokalitami v Maďarsku. V pozdním glaciálu je zachycen borový les s malým podílem mezofilních dřevin. Jezerní prostředí je oligotrofní s výskytem chladnomilných elementů. Konec glaciálu a začátek holocénu se projevuje ústupem Pinus a naopak expanzí mezofilních dřevin, dominuje Corylus a Quercus. Zajímavý je časný výskyt Fagus již na počátku holocénu. Vegetace nabyla charakteru smíšených doubrav. Výrazné bylo zastoupení pylu Artemisia, které ukazuje na prosvětlenost tehdejších lesů nebo na přítomnost otevřených ploch v krajině. V důsledku změn klimatu na začátku holocénu dochází k vzestupu vodní hladiny, v jezerním prostředí se postupně zvyšuje trofie a z toho vyplývající organická sedimentace a rostlinná sukcese, která vede k zániku vodní hladiny. V období okolo 4 500 cal BP se objevuje Abies, Carpinus a masově se šíří Fagus, zároveň se objevují i pylové antropogenní indikátory, hlavně obiloviny. Většina sledovaných jezer zaniká v průběhu holocénu, buď přirozenou akumulací organického sedimentu dojde k vyplnění jezerní pánve, nebo jako v případě lokality Santovka dojde k zániku v důsledku pravěké eroze.
Abstract (in English)
The Holocene vegetation development of the Western Carpathians is so far known only fragmentarily from palynologically investigated localities situated in the northern part of the region. Therefore we intended to sample new paleoecological profiles from the entire region. Lake sediments are the most interesting due to their potential for multi-proxy analyses approach. The origin and development of the Western Carpathian lakes are reflected in their geological and environmental diversity. The investigated localities are situated in the southern part of the Carpathian arch on the border with the Pannonian Basin. Lake sediments of the studied localities show global changes at the transition of the Glacial and the Holocene, increasing human impact during the Holocene period.
PrintDisplayed: 23. 3. 2023 19:45