NETUŠIL, Radek, Tomáš PECKA a Martin VÁCHA. Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu. In Zoologické dny 2017. 2017.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu
Název anglicky Impact of radiofrequency fields on magnetoreception in insects
Autoři NETUŠIL, Radek (203 Česká republika, domácí), Tomáš PECKA (203 Česká republika, domácí) a Martin VÁCHA (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Zoologické dny 2017, 2017.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 30105 Physiology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14310/17:00094334
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky magnetorecepce hmyz radiofrekvence ruměnice podmiňování
Klíčová slova anglicky magnetoreception insect radiofrequency pyrrhocoris conditioning
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D., učo 1376. Změněno: 25. 2. 2017 19:25.
Anotace
Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována.
Anotace anglicky
Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována.
Návaznosti
QJ1610248, projekt VaVNázev: Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu (Akronym: Dlouhověkost)
Investor: Ministerstvo zemědělství ČR, Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu
VytisknoutZobrazeno: 28. 3. 2024 17:47