Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu
NETUŠIL, Radek, Tomáš PECKA a Martin VÁCHA. Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu. In Zoologické dny 2017. 2017. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu |
Název anglicky | Impact of radiofrequency fields on magnetoreception in insects |
Autoři | NETUŠIL, Radek (203 Česká republika, domácí), Tomáš PECKA (203 Česká republika, domácí) a Martin VÁCHA (203 Česká republika, garant, domácí). |
Vydání | Zoologické dny 2017, 2017. |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | čeština |
Typ výsledku | Konferenční abstrakt |
Obor | 30105 Physiology |
Stát vydavatele | Česká republika |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Kód RIV | RIV/00216224:14310/17:00094334 |
Organizační jednotka | Přírodovědecká fakulta |
Klíčová slova česky | magnetorecepce hmyz radiofrekvence ruměnice podmiňování |
Klíčová slova anglicky | magnetoreception insect radiofrequency pyrrhocoris conditioning |
Příznaky | Mezinárodní význam, Recenzováno |
Změnil | Změnil: doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D., učo 1376. Změněno: 25. 2. 2017 19:25. |
Anotace |
---|
Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována. |
Anotace anglicky |
---|
Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována. |
Návaznosti | |
---|---|
QJ1610248, projekt VaV | Název: Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu (Akronym: Dlouhověkost) |
Investor: Ministerstvo zemědělství ČR, Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu |
VytisknoutZobrazeno: 30. 9. 2024 01:30