B 2016

L'absurde dans le théâtre Dada et présurréaliste français

KUNEŠOVÁ, Mariana

Basic information

Original name

L'absurde dans le théâtre Dada et présurréaliste français

Name in Czech

Absurdno v divadle dada a začínajícího surrealismu

Name (in English)

Absurd in the Theatre of Dada and Pre-Surrealism

Authors

KUNEŠOVÁ, Mariana

Edition

1. vyd. Brno, 292 pp. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 458, 2016

Publisher

Masarykova univerzita

Other information

Type of outcome

Odborná kniha

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

ISBN

978-80-210-8461-2

DOI

10.5817/CZ.MUNI.M210-8461-2016
Změněno: 9/8/2018 12:25, PhDr. Lea Novotná

Abstract

V originále

La publication se penche sur l’absurde dans le théâtre Dada et présurréaliste français, en interrogeant le potentiel scénique de cet absurde dans trois textes qui restent à ce jour pratiquement inexplorés : tout court (A. Breton - P. Soupault : S’il vous plaît), ou du point de vue de leur théâtralité (T. Tzara : La Première aventure céleste de Mr. Antipyrine, R. Vitrac : Les Mystères de l’amour) . L’auteur entend l’absurde comme une catégorie esthétique applicable à l’analyse de théâtre telle quelle – contrairement au « théâtre de l’absurde » de M. Esslin, conception mise en place pour qualifi er l’avant-garde des années 1950, et souvent critiquée pour son imprécision. La conclusion entreprend en outre de mesurer la contribution esslinienne apportée à l’étude de l’absurde au théâtre.

In Czech

Publikace se zaměřuje na absurdno a jeho scénický potenciál v divadle francouzského dada a začínajícího surrealismu. Korpus tvoří tři texty, jež dosud nebyly předmětem odpovídajícího výzkumu: dva z nich nebyly z hlediska scéničnosti hodnoceny (T. Tzara: První nebeské dobrodružství pana Antipyrina, R. Vitrac: Tajemství lásky), třetí téměř zcela unikl pozornosti (A. Breton – P. Soupault: Račte). Autorka na absurdno nahlíží jako na estetickou kategorii aplikovatelnou na divadelní analýzu jako takovou – na rozdíl od populární koncepce tzv. „absurdního dramatu“ britského kritika M. Esslina (definované s ohledem na avantgardu 50. let 20. století), jež je často kritizována pro nepřesnost, ale nebyla dosud podrobena žádné důsledné analýze. Závěr je mimo jiné věnován zhodnocení Esslinova pojetí absurdna v divadle.