If You Are Not Really Ready, It Won´t Work" Attitudes of Head-teachers and Teachers of Public Primary Schools towards Inclusion

VAĎUROVÁ, Helena and Lenka SLEPIČKOVÁ. If You Are Not Really Ready, It Won´t Work" Attitudes of Head-teachers and Teachers of Public Primary Schools towards Inclusion. In European Conference on Educational Research - ECER & Emerging Researchers‘ Conference. 2016.

Basic information

• Original name: If You Are Not Really Ready, It Won´t Work" Attitudes of Head-teachers and Teachers of Public Primary Schools towards Inclusion
• Name in Czech: "Jestli nejste připraveni, nebude to fungovat" Postoje ředitelů a učitelů veřejných základních škol k inkluzi
• Authors: VAĎUROVÁ, Helena and Lenka SLEPIČKOVÁ.
• Edition: European Conference on Educational Research - ECER & Emerging Researchers‘ Conference, 2016.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 50300 5.3 Education
• Country of publisher: Ireland
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Education
• Keywords (in Czech): učitel; postoje; inkluzivní vzděávání; žák se SVP; focus group; facilitárory; bariéry
• Keywords in English: teacher; attitudes; inclusion; pupils with SEN; focus group; facilitators; barriers
• Tags: International impact

Abstract

Current changes in culture and society have been reflected in education where diversity is becoming a social norm and inclusive education a standard answer to this situation (Banks 2008). Education in natural, non-restrictive environment is an unequivocal right of children and students and as such is encompassed in national as well as international legislation (Tienda 2013). Researches focusing on factors determining the success of inclusion indicate that the importance of actors involved in the process of building an effective inclusive environment is crucial (Avramidis, Norwich 2002; Hodkinson 2006). Head-teachers are responsible for “putting inclusion into practice” and supporting inclusive philosophy in their staff policy (Abbott 2006). However, the crucial driving force in this process are teachers, not only their competences or key skills and knowledge; but also, and according to some researchers namely, attitudes towards education of students with special educational needs and the extent to which they internalized the philosophy of inclusion. Our research employed qualitative research strategy allowing us to analyze attitudes and the process of their formation. Data was obtained via focus groups with teachers and head-teachers (total of 40 participants, chosen by purposeful sampling). The discussion focused on attitudes to inclusion as well as day-to-day facilitators and barriers to its implementation in primary education. Preliminary findings revealed that head-teachers consider the shift to inclusion as a change requiring certain personal “struggles” and the school management´s full involvement. In their point of view, development and maintaining of inclusive environment significantly depends on the personality of head-teachers and their influence on staff. Barriers to enhancement of inclusion are perceived at several levels, e. g. personal level (teachers or parents), system level (legislation, future-teachers´ preparation, financial reward to teachers or current trend in education giving importance to outcomes and measurable success). Teachers perceive inclusion as part of their work more than philosophy or value category identified by head-teachers. During the discussions, their voices were less united and less in favour of inclusion compared to the opinion of the head-teachers. Teachers in service mentioned all kind of obstacles, barriers and difficult situations they face when putting inclusion into everyday practice.

Abstract (in Czech)

V současném vzdělávacím systému je diverzita spíše normou než výjimkou a inkluzivní vzdělávání je automatickou odpovědí na tuto situaci (Banks 2008). Vzdělávání v přirozeném, nerestriktivním prostředí se stalo nezpochybnitelným právem žáků a studentů, a jako takové je zakotveno v národních i mezinárodních legislativách a dokumentech (Tienda 2013). Výzkumníci, kteří se zabývají faktory klíčovými pro úspěch inkluze, zdůrazňují klíčovou roli aktérů, kteří jsou zapojeni do procesu budování efektivního inkluzivního prostředí (Avramidis, Norwich 2002; Hodkinson 2006). Jsou to ředitelé, kdo je zodpovědný za přenos inkluzivních principů do praxe a podporu inkluzivní filozofie (Abbott 2006). Klíčovou hybnou silou inkluze jsou pak samotní učitelé, a to nejen ve vztahu k jejich kompetencím, schopnostem a znalostem, ale také, a podle některých výzkumů především, ve vztahu k jejich postojům ke vzdělávání student se speciálními vzdělávacími potřebami. Příspěvek představil závěry výzkumu, který se zabýval postoji učitelů a ředitelů základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. Autorky využili kvalitativní metodologii založenou na focus groups se řediteli a učiteli ze základních škol, které mají s inkluzivním vzděláváním zkušenosti. Výzkumu se zúčastnilo 40 účastníků, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Diskuse byla zaměřena na postoje k inkluzi, ale také na každodenní facilitátory a bariéry jejího prosazování v základním školství. Závěry ukazují, že ředitelé škol vnímají příklon k inkluzivnímu vzdělávání jako změnu vyžadující osobní „boj“ a úplné nasazení celého vedení školy. Nastavení a udržení inkluzivního prostředí, dle jejich názoru, výrazně závisí na osobnosti ředitele/lky školy a jeho/jejího vlivu na zaměstnance. Bariéry inkluzivního vzdělávání vnímají na úrovni osobní i systémové. Učitelé inkluzi vnímají jako součást své práce spíše než filozofickou otázku nebo hodnotovou kategorii, což se objevovalo ve výpovědích ředitelů. Během diskuse byl jejich názor méně jednotný a méně proinkluzivní ve srovnání s řediteli škol. Učitelé zmiňovali množství překážek, bariér a obtížných situací, které musí řešit v každodenní praxi.