Detailed Information on Publication Record
2015
Behaviorální intervence jako možnost prevence zubního kazu u malých dětí
BARTOŠOVÁ, Michaela, Miroslav SVĚTLÁK, Martina KUKLETOVÁ and Lydie IZAKOVIČOVÁ HOLLÁBasic information
Original name
Behaviorální intervence jako možnost prevence zubního kazu u malých dětí
Name in Czech
Behaviorální intervence jako možnost prevence zubního kazu u malých dětí
Edition
Víme, jak na zubní kaz, 2015
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Field of Study
30200 3.2 Clinical medicine
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Medicine
Keywords (in Czech)
behaviorální intervence prevence zubní kaz
Keywords in English
behavioral intervention prevention dental caries
Změněno: 8/6/2019 14:19, MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D.
Abstract
V originále
Cíl: Cílem práce bylo zjistit reakci matek dětí ve věku 11,2 měsíců (SD=2,7) na obrázky dokumentující důsledky neošetřeného zubního kazu v porovnání s obrázky ukazujícími výsledky vhodného chování matky v péči o chrup dítěte. Materiál a metodika: Sestavili jsme dotazník, který obsahoval 20 obrázkových a textových varování týkajících se zubního kazu, z toho 10 pozitivních a 10 negativních. Dotazník byl odeslán 112 matkám elektronicky e-mailem, konečný počet matek, které dotazník vyplnily, však byl pouze 39. Emoční dopad textových varování byl hodnocen pomocí metody Self-Assessement Manikin (SAM), která reprezentuje tři emoční dimenze: valence, arousal a dominance. Výsledky: Ne všechna negativní varování jsou pro matky averzivním podnětem. Za nejvíce negativní obrázkově-textové varování pokládají matky obrázek s kariézním chrupem a popisem „Zanedbání péče o chrup dítěte způsobí vznik zubního kazu“ a za nejvíce pozitivní obrázek usmívajícího se dítěte se zdravým chrupem a popisem „Pravidelná péče chrání chrup Vašeho dítěte“. Matky mají nad jednotlivými negativními varováními vysoký pocit kontroly (nejnižší dominance 6,59). Mezi negativním a pozitivním varováním je silný vztah, takže čím více je podnět nebezpečný (menší valence), tím vyšší arousal vyvolává. Současně, čím je podnět příjemnější, tím vyšší kontrolu nad ním matky mají a naopak, čím vyšší arousal vyvolává, tím je jejich kontrola nad ním nižší. Závěr: Pokud na matku zapůsobíme negativním varováním a tím vyvoláme negativní emoce v podobě strachu o zdraví jejího dítěte, je vhodné jí ve stejném okamžiku, nabídnout i řešení jak se zachovat, aby se vyhnula obávaným následkům svého chování. Vhodná preventivní opatření jsou především kombinace negativního a pozitivního obrázkového a textového varování v čekárnách pediatrů, praktických zubních lékařů, na nástěnkách předškolních zařízení nebo na etiketách slazených nápojů.
Links
| MUNI/A/1359/2014, interní kód MU |
|