Umělecké vzdělávání a idea umělce na přelomu 18. a 19. století v díle Ondřeje Schweigla, Ignáce Chambreze a Josefa Heřmana Agapita Gallaše

SUCHÁNEK, Pavel. Umělecké vzdělávání a idea umělce na přelomu 18. a 19. století v díle Ondřeje Schweigla, Ignáce Chambreze a Josefa Heřmana Agapita Gallaše. Cornova: Revue České společnosti pro výzkum 18. století. Praha: Česká společnost pro výzkum 18. století, 2016, roč. 6, č. 2, s. 15-32. ISSN 1804-6983.

Základní údaje

• Originální název: Umělecké vzdělávání a idea umělce na přelomu 18. a 19. století v díle Ondřeje Schweigla, Ignáce Chambreze a Josefa Heřmana Agapita Gallaše
• Název anglicky: Art Education and the Idea of the Artist at the Turn of the Nineteenth Century in the Writings of Andreas Schweigl, Ignaz Chambrez and Josef Heřman Agapit Gallaš
• Autoři: SUCHÁNEK, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Cornova: Revue České společnosti pro výzkum 18. století, Praha, Česká společnost pro výzkum 18. století, 2016, 1804-6983.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00088706
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: art education; academy; artist’s status; inventiveness / genius; Vienna; Moravia; Andreas Schweigl; Ignaz Chambrez; Josef Heřman Agapit Gallaš
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V příspěvku je analyzována literární činnost sochaře Andrease Schweigla (1735–1812) a malířů Ignaze Chambreze (1758–1842) a Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756–1840). Tito tři moravští umělci sepsali kolem roku 1800 své myšlenky a poznatky do podoby ucelených textů, které shodně spojují tradiční umělecko-literární žánr biografie významných umělců s uměleckou topografií, výtvarnou kritikou a historickou interpretací počátků kultury a umění na Moravě. Protože všichni byli různým způsobem spjati s novým vzdělávacím systémem umělecké výuky, cílem studie je ověřit nejen zda a jak se standardizace výuky podepsala na jejich profesních kariérách, ale rovněž na jejich mentalitě. Pro všechny tři autory se stala určitým východiskem jejich úvah historická interpretace počátků umění a kultury na Moravě. Všichni se též zaobírali otázkou funkce umění, ideálem umělce a částečně i pojetím tvůrčího génia, a také přímo či nepřímo ve svých pojednáních reflektovali v intencích dobového paradigmatu téma úpadku jako jednoho ze stupňů cyklicky pojímaných dějin. Autor se pokouší vzájemně porovnat jejich texty a v obecnější rovině ukázat 1) v čem sami umělci na přelomu 18. a 19. století spatřovali význam výtvarného vzdělávání ze strany státu; 2) jak reflektovali proměnu společenské role umělce; a 3) jak definovali obecný ideál umělce a představy o jeho společenském poslání. Právě interpretace širších souvislostí proměny statutu umělce a umělecké tvorby na Moravě a ve střední Evropě v druhé polovině 18. století je hlavním cílem studie.

Anotace anglicky

The article considers the writings of the sculptor Andreas Schweigl (1735–1812) and the painters Ignaz Chambrez (1758–1842) and Josef Heřman Agapit Gallaš (1756–1840). Around the year 1800, these three Moravian artists recorded their thoughts and insights in a number of texts that variously combined the traditional literary genre of artist’s biography with artistic topography, art criticism and a historical interpretation of early Moravian art and culture. Since all three were in some way connected with the new system of art education, the aim of this study is to examine whether and in what way standardized education affected not only their professional careers, but also their thinking. For all three, that thinking was rooted in a historical interpretation of the early art and culture of Moravia. All three discuss the function of art, artistic ideals, and to some extent the concept of the creative genius, as well as reflecting, directly or indirectly, on the theme of decadence as one stage in the cyclical view of history, in line with the paradigm of the age. The author sets out to compare their texts and in general terms show 1) how artists themselves viewed the importance of art education at the end of the 18th century; 2) how they responded to the changing role of the artist in society; and 3) how they defined artistic ideals and the artist’s social purpose. It is the wider implications of these changes in the artist’s social status, and in the function of art in Moravia and Central Europe generally, that form the primary focus of this study.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání