JAGOŠOVÁ, Lucie, Otakar KIRSCH, Jaroslav HANKO a Martin VITKO. Muzejní profese a veřejnost 1 : Nástin historie a současnosti vzájemných vztahů muzeí a jejich publika. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita. 111 s. ISBN 978-80-210-8432-2. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8432-2016. 2016.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Muzejní profese a veřejnost 1 : Nástin historie a současnosti vzájemných vztahů muzeí a jejich publika
Název anglicky Museum professions and the public 1 : The outline of history and present of mutual relationships between museums and their audience
Autoři JAGOŠOVÁ, Lucie, Otakar KIRSCH, Jaroslav HANKO a Martin VITKO.
Vydání 1., elektronické vyd. Brno, 111 s. 2016.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Typ výsledku Odborná kniha
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání elektronická verze "online"
WWW Academia.edu
ISBN 978-80-210-8432-2
Doi 10.5817/CZ.MUNI.M210-8432-2016
Klíčová slova česky muzejní pedagogika; vývoj muzejnictví v českých zemích; muzejní publikum; muzejní profese
Klíčová slova anglicky museum pedagogy; development of museum work in Czech lands; museum audience; museum profession
Štítky Munipress
Bibliografie 418 záznamů
Změnil Změnila: PhDr. Lea Novotná, učo 110512. Změněno: 26. 3. 2020 12:12.
Anotace
Kniha Muzejní profese a veřejnost 1 s podtitulem Nástin historie a současnosti vzájemných vztahů muzeí a jejich publika mapuje historický vývoj vztahů pracovníků muzeí a veřejnosti na území dnešní České a Slovenské republiky. Myšlenky využívat sbírkové předměty k edukaci se objevily již ve sběratelství soukromém a následného samotného zrodu muzejních institucí, avšak jejich realizace dlouhou dobu zůstávala ve stínu jiných zájmů muzejních pracovníků a také vlivem politické situace zabraňující rozvoji svobodného projevu v tehdejší společnosti. Teprve poslední třetina 19. století přinesla ucelenější koncepty vztahu muzea s publikem a zahrnula mezi formy zprostředkování sbírkového fondu vedle expozic také slovní doprovod při prohlídkách a publikační činnost. K nejprogresivnějším patřila muzea specializovaná, zejména uměleckoprůmyslová, reflektující aktuální dění v oblasti výroby a průmyslu. Impulsy řady pracovníků vlastivědných a zemských muzeí k využívání muzeí ve výchovně-vzdělávacím procesu a inovacím v muzejní prezentaci a práci s návštěvníkem se v praxi uskutečnily spíše ojediněle a nesoustavnost a nevyváženost edukačních aktivit přetrvávala i v období první republiky. Přelomovým momentem se na území českých zemí a Slovenska stal až nástup obou totalitních systémů, které se pokoušely využít potenciálu muzeí pro své ideologické působení. V éře socialismu i z tohoto důvodu došlo k výrazným snahám o profesionalizaci a zvědečtění vztahu k publiku, iniciovaným také oběma muzeologickými kabinety a nově zakládanými výukovými muzeologickými centry v Brně a Praze.
Anotace anglicky
The book Museum professions and the public 1 subtitled The outline of history and present of mutual relationships between museums and their audience follows up the historical development of relations between museum workers and the public on the territory of what are now the Czech Republic and Slovakia. The ideas of using collectibles in education already appeared at the time of private collecting and in the following period of emergence of proper museums. Their realisation, however, long remained in the shadow – partly due to other interests of museum workers and partly due to political situation which hindered any freedom of expression in the then society. Only the last third of the 19th century brought more consistent concepts of the relationship between museums and their audience and added to the forms of presentation of collections besides exhibitions also guided tours and publication activity. Among the most progressive museum institutions counted specialized museums,mainly museums of applied arts, which reflect topical trends in the field of production and industry. Many workers in museums of regional history and provincial museums encouraged to use museums in educational and training process and to implement innovations in museum presentation and working with audience. But these impulses were put into practice rather sporadically and the inconsistency and imbalance in educational activities still survived in the period of the first Czechoslovak Republic. A turning point on the territory of Czech lands and Slovakia became the onset of both the totalitarian regimes, which tried to use the potential of museums for their ideological activities. It also was for this reason that the socialist era experienced distinct efforts for professionalisation and scientification of the relationship to audience, which was also initiated by both of the museological cabinets and by the newly established museological education centres in Brno and Prague.
VytisknoutZobrazeno: 28. 3. 2024 23:23