Tvary zvratných zájmen se a si v systému výuky zvaném Barevná čeština Jan Krejza Úvod Jednı́m z gramatických jevů, o němž se opakovaně učitelé i studenti češtiny jako cizı́ho jazyka vyjadřujı́ jako o obtı́žně uchopitelném, je použitı́ krátkých tvarů zvratných zájmen se a si. V tomto přı́spěvku bych rád představil způsob, který použı́vám při výuce k vysvětlenı́ a procvičenı́ tohoto jevu. Použı́vám k tomu zvláštnı́ metodu, která oproti jiným způsobům výuky klade důraz na funkčnost v jazyce a využı́vá k tomu pravidla české syntaxe, upravená pro účel výuky cizinců. Tento způsob výuky se nazývá Barevná čeština, protože k rozlišenı́ významných syntaktických rolı́ ve větné skladbě použı́vá barevného kódovánı́. Metodu zapojuji do výuky systematicky už od úrovně A1 podle SERR, tento článek se však soustřeďuje na jejı́ využitı́ pro vyššı́ úrovně, kam osvojenı́ použitı́ „krátkých re lexiv“ spadá spı́še. Ambicı́ lektora, využı́vajı́cı́ho takového způsobu výuky, je představit gramatický systém našı́ řeči přehledně, a to předevšı́m jako prostředek komunikace. Důraz je tedy kladen na pragmatickou rovinu jazyka a součástı́ výuky je i popis syntaktických rolı́ základnı́ch větných členů a jejich vzájemné vztahy. Barevná čeština se tedy snažı́ představit jazyk pokud možno jako pravidelný, souvztažný a logický systém. Metodu je vhodné použı́vat jako doplněk k běžným způsobům výuky. Uvodnı́ text k takovému způsobu výuky byl prezentován ve Sborníku Asociace češtiny jako cizího jazyka pro rok 2012. Chyby v komunikaci způsobené špatnou interpretací re lexiv Nepochopenı́ či špatné užitı́ krátkých re lexiv v jazyce nenı́ pouze „kosmetickou vadou“, často může vést i k nedorozuměnı́ a změně významu celé výpovědi. Proto je podle mého názoru třeba řádnému vysvětlenı́ a procvičenı́ tohoto jevu při výuce věnovat náležitou pozornost. Z praxe mohu uvést některé přı́klady, jak zapojenı́ re lexiv může měnit význam celé výpovědi: Z důvodu nemoci jsem napřı́klad musel zrušit lekci anglicky mluvı́cı́mu studentovi. Za několik dnı́ se student prostřednictvı́m krátké zprávy otázal na můj zdravotnı́ stav. Následně jsme si vyměnili tyto zprávy: Student: Ahoj, ještě jsi nemocný? Lektor: Ano, bohužel. Uvidíme se příští týden. Následujı́cı́ lekci jsem na studenta čekal marně. Pochopil jsem, že student neporozuměl správně mojı́ zprávě: ignoroval v nı́ zvratné se a četl větu takto: Uvidíme 33 příští týden. Protože jsem se dále neozval, student předpokládal, že jsem stále nemocný a přišel tak o výuku. Jiným přı́kladem, který sice neměl takové vážné důsledky, přesto ilustruje nepochopenı́ smyslu výpovědi vinou špatné interpretace re lexiva, je tato modelová komunikace během mluvnı́ho cvičenı́ s jiným, rovněž anglicky mluvı́cı́m studentem: Lektor: Co jsi naposled koupil přítelkyni? Student: Přítelkyni si naposled koupila kabelka. Tato studentova reakce působı́ humorně, nejen proto, že nedává odpověď na položenou otázku. Ve skutečnosti student zaměnil v otázce stejně znějı́cı́ pomocné sloveso jsi za zvratné si a rozuměl otázce takto: Co si naposled koupila (tvá) přítelkyně? Protože nevěnoval patřičnou pozornost koncovkám jiných větných členů, v odpovědi opakoval akuzativnı́ tvar přítelkyni, přestože to slovo považoval za větný podmět. Ve skutečnosti tedy chtěl odpovědět takto: Přítelkyně si naposled koupila kabelku. Z tohoto přı́kladu můžeme usoudit, že pro pochopenı́ a užitı́ re lexiv je také nutné, aby student správně rozlišoval syntaktické role ve větě a použı́val správné koncovky k rozlišenı́ větného subjektu od objektů. Právě k tomu sloužı́ aparát metody Barevná čeština, který popisuji v následujı́cı́ kapitole. Metoda Barevná čeština vycházející ze syntaktické roviny popisu jazyka Barevná čeština pro popis jazyka a procvičenı́ gramatických jevů použı́vá proužky různých barev, kterými odlišuje významné větné členy. Pro účel výuky cizinců použı́vá pěti barev. Větný subjekt je označen proužkem bı́lé barvy, predikát je modrý. Na úrovni A1 je důležité odlišit predikáty s vazbou na objekt od predikátů tvořených intranzitivnı́mi slovesy. Tyto predikáty na sebe vážou předevšı́m větné členy adverbiálnı́ povahy: přı́slovečná určenı́ vyjádřená buď prostými přı́slovci, nebo předložkovými výrazy (Spím dobře, spím v hotelu). Takové větné členy označuje Barevná čeština žlutou barvou. V tomto článku se jimi nebudeme přı́liš zabývat, protože zvratná zájmena uplatnı́me předevšı́m ve větách, jejichž predikát na sebe váže nějaký objekt. Na úrovni A1 a A2 Barevná čeština rozlišuje dva druhy větných objektů: přı́mý v akuzativu, který je označen proužkem zelené barvy a červený, „nepřı́mý“ objekt v dativu. Charakteristice těchto větných členů a rozdı́lům mezi nimi se budeme věnovat v následujı́cı́ kapitole. Na úrovni A2 se studenti postupně seznámı́ s těmito sedmi typy českých větných struktur: 1. Subjekt – predikát – adverbiálnı́ či předložkový výraz: David spí v hotelu (bı́lá – modrá – žlutá) 34 Inovace ve výuce češtiny pro cizince / Innovations in Teaching 2. Subjekt – predikát – objekt v akuzativu: Věra pije minerálku (bı́lá – modrá – zelená) 3. Subjekt – predikát – objekt v dativu: Pavel volá Davidovi, David myje sousedovi auto (bı́lá – modrá – červená – přı́padně také zelená) 4. Predikát: Prší, Je horko (modrá) 5. Objekt v dativu – predikát: Aleně je horko (červená – modrá) 6. Objekt v dativu – predikát – subjekt: Petrovi chutnají hranolky (červená – modrá – bı́lá) 7. Objekt v akuzativu – predikát – subjekt: Veroniku baví ilm, Veroniku bolí zub (zelená – modrá – bı́lá)1 Výuka krátkých re lexiv na úrovni A2 K systematickému výkladu a procvičenı́ užitı́ krátkých re lexiv v plánu výuky přistoupı́me nejdřı́ve v okamžiku, kdy studenti ovládli třetı́ typ struktury, odlišujı́cı́ dva druhy objektů. Lektor studentům vysvětlı́ funkčnı́ rozdı́l mezi nimi: „zelený“ objekt v akuzativu obvykle referuje k neživé věci, která je přı́mo zasažena dějem predikátu: David myje auto. Přı́mým objektem může být i živý tvor: David vidí Věru, Věra volá Davida (aby přišel), je to však méně obvyklé. Druhým typem objektu, „nepřı́mý“ v dativu, označený červenou barvou, obvykle referuje k živému tvoru, který dějem slovesa nenı́ přı́mo zasažen, plyne mu z něj však buď nějaký prospěch, či je naopak dějem predikátového slovesa poškozen (David myje sousedovi auto, David rozbil sousedovi okno). Ridčeji také mohou také v roli „červeného objektu“ vystupovat neživé věci, vždy je to ovšem v situaci, kdy je možno tuto syntaktickou pozici „zaplnit“ také živým tvorem (Rozumím Davidovi, Rozumím tomu problému, Směju se té situaci …). Slovesům tvořı́cı́m tento typ větné struktury je třeba věnovat zvláštnı́ pozornost při výuce studentů s předchozı́ zkušenostı́ s angličtinou, protože tı́mto typem větné struktury angličtina vůbec nedisponuje. Nahrazování objektů zájmeny Když studenti znajı́ tento typ větné struktury, lektor zapojı́ drilové cvičenı́, jehož smyslem je nahrazovat objekty reprezentované plnovýznamovými výrazy (které majı́ referenčnı́ povahu) krátkými tvary zájmen (deiktiky). Barevná čeština k tomu použı́vá krátkých barevných proužků, které svou délkou vizualizujı́ slabšı́ sémantickou sı́lu těchto slov. Lektor upozornı́ na pravidla umı́stěnı́ těchto krátkých tvarů zájmen na druhou pozici ve větě: 1 Poslednı́ dvě struktury jsou podobné konstrukcı́m typu 2 a 3, rozdı́lem je jiný slovosled. Přı́klady vět jsou uváděny v tzv. neutrálnı́m slovosledu, tedy takovém, který nenı́ ovlivněn aktuálnı́m větným členěnı́m. Informativnı́ článek / Exploratory Article 35 Modelová věta2 se zájmeny ve třetı́ osobě: Už jsi koupil Robertovi tu kravatu? – Ne, koupím mu ji až zítra. Modelová věta s tvary zájmen mi/ti: Vrátíš mi tu stovku? – Nevrátím ti ji, [protože …] Ovládnou-li studenti použitı́ krátkých tvarů osobnı́ch zájmen, můžeme konečně přikročit k vysvětlenı́ způsobu, jakým je možno tato zájmena nahrazovat re lexivy. K tomu je třeba studenty seznámit s těmito poučkami: pozice subjektu, predikátu a objektů jsou v rámci jedné konkrétní větné struktury unikátní a nezaměnitelné. Znamená to, že tyto větné členy, naplňujı́-li význam věty, mohou být reprezentovány pouze jednı́m (byť komplexnı́m) výrazem v odpovı́dajı́cı́m tvaru. Vezmeme-li tedy přı́klad rozvité větné struktury čı́slo 3: Můj kamarád David musí umýt sousedovi ze třetího patra jeho nové auto, pozici subjektu reprezentuje výraz Můj kamarád David v nominativu, pozici predikátu naplňuje výraz musí umýt s jednı́m slovesem v určitém tvaru, pozici „červeného objektu“ reprezentuje výraz sousedovi ze třetího patra s nejméně jednı́m jménem v dativu apod. Subjekt a objekty je pak možno nahradit pouze jednı́m zájmenem v odpovı́dajı́cı́m tvaru a vytvořit tak plně saturovanou větnou strukturu: On mu ho musí umýt. Druhou poučkou je pak to, že pozici „zeleného“ objektu je také možno nahradit re lexivem se a pozici „červeného objektu“ lze nahradit zájmenem si. Prakticky z toho pro studenty plyne prosté pravidlo: je-li ve větě použito re lexivum se, nenı́ možno v téže větě vyjádřit předmět ve čtvrtém pádě („zelený“), obdobně pak ve větě obsahujı́cı́ si nemůžeme použı́t „červený objekt“.3 Pro demonstraci nahrazovánı́ objektů zájmeny je možno použı́t jako ilustraci toto schéma: David myje Martina. (David ho myje.) 2 Studenti nahrazujı́ výrazy v modelových větách jinými slovy dle vlastnı́ho výběru, zachovávajı́ce předepsanou větnou strukturu. Při tomto cvičenı́ se osvědčilo použı́vat jako inspiraci obrázky sloves z učebnice New Czech Step By Step, lekce 12, s. 131–132, protože většina z nich na sebe může vázat oba typy objektů 3 Z těchto pravidel jsou mi známy dvě výjimky, na něž je nutno studenty upozornit: sloveso učit může být doplněno dvěma objekty v akuzativu: Lektor učí studenty češtinu. Vı́me, že dřı́ve by tato věta zněla: Lektor učí studenty češtině. Toto zněnı́ však odporuje přirozené logice, že objekt v dativu je spı́še živou bytostı́, která má z děje prospěch, či je jı́m poškozena. Možná proto byl zde dativ nahrazen druhým akuzativem. Je tedy také možné řı́ci Učím se češtinu. V této větě nahrazuje re lexivum se jeden z objektů v akuzativu. Druhou výjimkou je současné užitı́ zájmena si a objektu v dativu u slovesa stěžovat si (komu) (na co). Domnı́vám se, že tato nepravidelnost je motivována snahou vyhnout se znělostnı́ podobě se slovesem ztěžovat (komu) (co). V tomto přı́padě má zřejmě re lexivum původ v dokonavém tvaru postěžovat si s expresivnı́m významem (analog. též poplakat si), z něhož je zájmeno ponecháno i v nedokonavé formě. Tuto informaci však studentům podávám jen v přı́padě, že se na to sami zeptajı́. 36 Inovace ve výuce češtiny pro cizince / Innovations in Teaching David myje Davida. (David se myje.) David myje synovi ruce. (David mu myje ruce.) David myje Davidovi ruce. (David si myje ruce.) Lektor pomocı́ barevných proužků ukáže, jak zájmena nahrazujı́ objekty. Re lexivum použijeme ve větě, kde osoba, kterou označuje gramatický subjekt, je shodná s osobou označenou gramatickým objektem. Re lexivum tedy působı́ jako „bumerang“ a vracı́ děj reprezentovaný predikátovým slovesem zpět na jeho původce. Zájmeno se nahrazuje přı́mý objekt ve struktuře typu bílá – modrá – zelená, zájmeno si stojı́ mı́sto objektu v dativu ve struktuře bílá – modrá – červená – (zelená). Na tento výklad navazuje dalšı́ drilové cvičenı́ s modelovou větou, v němž uplatnı́me stejnou sadu sloves, kterou jsme použili v předešlém drilovém cvičenı́: Kdy sis naposled přečetl nějakou knihu? – Naposled jsem si přečetl knihu minulý měsíc. Lektor dbá na to, aby studenti kladli přı́klonné výrazy náležitě na druhou pozici ve větě. Pro vysvětlenı́ kontrahovaného výrazu sis přiložı́me nejkratšı́ modrý proužek reprezentujı́cı́ re lexivum přes středně dlouhý modrý proužek označujı́cı́ pomocné sloveso být préterita. Lektor vysvětlı́, že re lexivum se posouvá na začátek a z pomocného slovesa zůstává pouze koncové -s. Kontrakce je motivována ulehčenı́m výslovnosti a je možná právě proto, že oba výrazy se vyskytujı́ ve větě vždy na stejném mı́stě a v témže pořadı́. Pro dalšı́ procvičenı́ je možno přidat ještě toto drilové cvičenı́: Kdo ti pere ponožky? – Ponožky mi pere sestra. – Ponožky si peru sám/sama. Lektor upozornı́ v přı́padě druhého typu odpovědi na koncový doplněk sám/sama (v systému Barevné češtiny bude označen žlutým proužkem). Použı́váme jej pro zdůrazněnı́, že původce děje provádı́ činnost bez cizı́ pomoci. Je vhodné rovněž upozornit studenty na skutečnost, že re lexivum si, které stojı́ ve větě namı́sto objektu v dativu, přebı́rá sémantický znak „prospěchovosti“ tohoto větného členu. Zvratná zájmena ve větách s tzv. „re lexivními slovesy“ Poté, co se studenty v několika navazujı́cı́ch lekcı́ch probereme výše popsanou látku a řádně ji procvičı́me, můžeme přistoupit ke shrnutı́. Studenti jsou nynı́ obeznámeni se dvěma typy vět, v nichž se uplatnı́ krátká re lexiva: s větami, v nichž tato zájmena nahrazujı́ jiné větné členy, jak jsme popsali, a s větami, v nichž je použito tzv. re lexivnı́ sloveso. Takových predikátů nenı́ mnoho a lektor pro tento účel sestavı́ seznam těch, se kterými se v průběhu výuky studenti dosud seznámili. Informativnı́ článek / Exploratory Article 37 Za re lexivní slovesa považujeme ta, která musı́ být vždy použita společně se zvratným zájmenem i v nedokonavém vidu, a lektor na ně vždy během výuky předtı́m upozorňoval. Jsou to např. slovesa dívat se, zdát se, ptát se apod. Za re lexivní slovesa považujeme i ta, která sice mohou být použita samostatně, ale re lexivum výrazně měnı́ jejich význam a budou se překládat do cizı́ho jazyka jinak: těšit se – to look forward v. těšit – to solace, půjčit si – to borrow v. půjčit – to lend. Výuka krátkých re lexiv na úrovni B1 Výše prezentovanou látku lektor použı́vajı́cı́ systém Barevné češtiny představı́ studentům postupně v několika lekcı́ch. Je vhodné popsané gramatické jevy doplnit jinými cvičenı́mi, která se objevujı́ v běžně dostupných učebnicı́ch. Osvědčilo se současné použitı́ metody s učebnicı́ New Czech Step By Step, v nı́ž se studenti seznámı́ jak s re lexivnı́mi slovesy, tak se základnı́mi poučkami o českém slovosledu, s tvary „krátkých zájmen“ apod. Je ovšem zřejmé, že popsaná cvičenı́ zdaleka nepokrývajı́ celou šı́ři jevů spojených s použı́vánı́m zvratných zájmen. Při současném použı́vánı́ různých učebnic se tak studenti napřı́klad setkajı́ pravděpodobně i s krátkými re lexivy, jejichž použı́vánı́ souvisı́ se slovesnou kategoriı́ vidu, třebas ve tvarech najíst se, napít se, zalyžovat si apod. Takové tvary neřadı́me mezi tzv. „re lexivnı́ slovesa“, protože jejich nedokonavé varianty zvratné zájmeno nemajı́. Je vhodné na to studenty upozornit, ve vyššı́ mı́ře se však studenti s těmito tvary setkajı́ při studiu vyššı́ch úrovnı́ podle SERR4 . Podobně, jako se osvědčilo společné použitı́ Barevné češtiny s učebnicı́ New Czech Step By Step, je na úrovni B1 vhodné metodou doplnit výuku podle učebnice Česky krok za krokem 2, která na zmı́něnou knihu navazuje. Zde se s látkou spojenou s užitı́m krátkých re lexiv setkáme několikrát, vizualizovaný systém metody se osvědčil předevšı́m při vysvětlovánı́ a procvičovánı́ gramatických jevů souvisejı́cı́ch s užitı́m trpného slovesného rodu. Ukázka způsobu prezentace pasivních větných konstrukcí Lektor na tabuli předepı́še dva přı́klady vět v aktivu a pasivu a barevnými proužky naznačı́, jak se předmět činné konstrukce stává podmětem ve větě se slovesem v trpném rodě: Honza spatřil na Svratce kačenku. Kačenka na Svratce byla spatřena (Honzou). V Plzni vaří dobré pivo. Dobré pivo se vaří v Plzni. 4 Je rovněž vhodné sestavit pro studenty seznam takových tvarů, který je možno postupně doplňovat. Domnı́vám se, že je vhodné studentům řı́ci, že užitı́ re lexivnı́ch dokonavých tvarů souvisı́ významově s vyššı́ či nižšı́ měrou slovesného děje či uspokojenı́ z něj (vypít – celý obsah v. napít se – trochu, sníst v. najíst se – dost či dobře). 38 Inovace ve výuce češtiny pro cizince / Innovations in Teaching Lektor studentům vysvětlı́, že čeština použı́vá pro pasivnı́ věty dva typy větných konstrukcı́. Jedna využı́vá sloves ve tvaru tzv. opisného či složeného pasiva (přı́klad prvnı́ dvojice vět), druhá využı́vá re lexivnı́ch tvarů sloves. Každý typ má přitom své speci ické vlastnosti: v prvnı́m přı́padě je možno stále explicitně vyjádřit agens v podobě přı́slovečného určenı́ původce děje (v Barevné češtině postačı́ jeho označenı́ žlutým proužkem), druhý typ takovou možnostı́ vyjádřenı́ původce děje vůbec nedisponuje. Pragmaticky z toho vyplývá, že prvnı́ typ tvořı́me převážně s použitı́m dokonavých sloves, jejichž vazba na objekt (a tedy sémantická naplněnost) je silnějšı́. Druhý typ využı́váme spı́še v situacı́ch, kdy děj označený slovesem je obecný, či agens nehraje pro smysl sdělenı́ významnou roli. Prakticky se to děje většinou, je-li sloveso v nedokonavém tvaru: Psi se nebijí,Odpad se ukládá na místo k tomu určené.5 Role zvratného se v deagentizovaných větných konstrukcích S poslednı́mi uvedenými přı́klady se dostáváme také k typu vět O víkendu se nepracuje, Potrávěse nechodí. V těchto větách nelze hovořit o pasivnı́ konstrukci, protože nejsou tvořeny s použitı́m tranzitivnı́ch sloves, a jde tedy o bezpodmětné struktury. Abstrahujeme-li, co majı́ poslednı́ uvedené přı́klady společného, zjistı́me, že zvratné se se projevuje v pasivnı́ch a bezpodmětných strukturách tehdy, je-li třeba potlačit významovou roli agens. Použı́váme je tedy tehdy, kdy z nějakého důvodu mluvčı́ nechce nebo nemůže explicitně označit původce děje. S různými typy deagentizovaných vět se studenti rovněž seznámı́ během studia úrovně B1, napřı́klad v učebnici Česky krok za krokem 2 najdeme větu (Dědečkovi a babičce) je už přes 70 let a do prvního patra by se jim špatně chodilo.6 Tuto větu dle zkušenosti studenti bez vysvětlenı́ špatně chápou, respektive nerozumı́ použitı́ tvaru dativu a re lexiva. Je tedy možno uvést různé přı́klady tohoto větného typu s použitı́m zvratného se, hodnotı́cı́ho adverbia a někdy „červeného objektu“: Špatně se mi čte, Na horách se těžko se dýchá, Davidovi se v moři plavalo krásně. Lektor studentům s využitı́m barevných proužků vysvětlı́, že zatı́mco ve větě Špatně čtu, je negativně hodnocený průběh děje způsoben neznalostı́ či neschopnostı́ původce děje, v deagentizované bezpodmětné větě za „špatné čtenı́“ mohou jiné okolnosti. S obdobným typem věty se studenti mohou seznámit v konstrukcı́ch s modálnı́m slovesem, např. Chce se mi spát proti větě Chci spát. 5 Na tento výklad opět navazujı́ praktická cvičenı́. Je možno k tomu použı́t dostupných učebnic nebo obměnit variantu drilového cvičenı́, kdy studenti či lektor zadávajı́ věty v aktivnı́m slovesném rodě a ostatnı́ studenti tvořı́ pasivum. Je záhodno upozorňovat vždy na to, který druh trpného rodu je pro danou větu přirozenějšı́, čili vhodnějšı́. Osvědčila se také soutěž, kdy lektor zadá věty, rozdělı́ studenty na skupinky a následně ohodnotı́, která skupinka se s převodem do pasiva vypořádala nejlépe. 6 Česky krok za krokem 2, s. 18, třetı́ odstavec textu (Ne)tradiční rodina Informativnı́ článek / Exploratory Article 39 Shrnutí Z popsaného množstvı́ jevů spojených s použı́vánı́m krátkých re lexiv v češtině může čtenář nabýt dojmu, že je tento způsob vysvětlovánı́ gramatiky přı́liš složitý a co do šı́ře záběru rozsáhlý, je třeba však zdůraznit, že s uvedenými jevy se studenti seznámı́ postupně na poměrně dlouhé časové ose a z mé zkušenosti vyplývá, že studentům nakonec porozuměnı́ nečinı́ většı́ch potı́žı́. Studenti se v průběhu výuky na ploše úrovnı́ A2 a B1 tak nakonec seznámı́ s těmito typy vět obsahujı́cı́ch zvratná zájmena se a si: 1. Struktury, kde re lexivum nahrazuje předmět ve čtvrtém či třetı́m pádě. Je-li určitý tvar slovesa v jednotném čı́sle, jde o pravou re lexivitu (Vidím se v zrcadle, Myju si ruce.), je-li tvar verba inita v plurálu, jde o reciprocitu (Uvidíme se příští týden.) 2. Věty s použitı́m tzv. re lexivnı́ch sloves (Dívám se na televizi.) 3. Věty s re lexivy, která vycházejı́ ze slovotvorných prostředků užı́vaných pro rozlišenı́ znaku dokonavost / nedokonavost u tvaru predikátového výrazu (Zazpíváme si.) 4. Struktury s re lexivnı́m pasivem či obdobné bezpodmětné struktury, v nichž zvratné se hraje svou roli při deagentizaci významu sdělenı́ Literatura a prameny H ́, L. (2004). New Czech Step By Step. Praha: Akropolis. H ́, L., B ̌ ́, P. (2009). Česky krok za krokem 2. Praha: Akropolis. K , J. (2012). Způsob výuky syntaxe u zahraničnı́ch studentů nižšı́ch úrovnı́ pokročilosti. In Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka. Chybějı́ čı́sla stran. Autor Mgr. Jan Krejza, e-mail: 11022@mail.muni.cz. Autor vystudoval obor Ceský jazyk a literatura na Masarykově univerzitě. Výuce češtiny pro cizince se věnuje od roku 2004, vlastnı́ metodu Barevná čeština v hodinách použı́vá od roku 2008. Jako lektor spolupracuje s několika jazykovými školami v Brně a od roku 2014 také s Centrem jazykového vzdělávánı́ Masarykovy univerzity. 40 Inovace ve výuce češtiny pro cizince / Innovations in Teaching