Vliv časové struktury na odkládání studijních úkolů, sebeposuzovanou prokrastinaci a subjektivně prožívaný stres

MALATINCOVÁ, Tatiana a Marie KUŘÁTKOVÁ. Vliv časové struktury na odkládání studijních úkolů, sebeposuzovanou prokrastinaci a subjektivně prožívaný stres. Online. In Pitel, Lukáš. Sociálne procesy a osobnosť 2016: Zborník príspevkov. Bratislava: Ústav experimentálnej psychológie, Centrum spoločenských a psychologických vied SAV, 2017, s. 336-345. ISBN 978-80-88910-55-8.

Základní údaje

• Originální název: Vliv časové struktury na odkládání studijních úkolů, sebeposuzovanou prokrastinaci a subjektivně prožívaný stres
• Název anglicky: The effect of time structure on delay of academic tasks, self-reported procrastination and subjective stress
• Autoři: MALATINCOVÁ, Tatiana (703 Slovensko, garant, domácí) a Marie KUŘÁTKOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Bratislava, Sociálne procesy a osobnosť 2016: Zborník príspevkov, od s. 336-345, 10 s. 2017.
• Nakladatel: Ústav experimentálnej psychológie, Centrum spoločenských a psychologických vied SAV

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00096992
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-88910-55-8
• Klíčová slova česky: akademická prokrastinace; časová struktura; stres z odkládání
• Klíčová slova anglicky: academic procrastination; time structure; delay; stress
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem vnější časová struktura a struktura práce ovlivňují míru prokrastinace a subjektivní prožívání stresu. Předpokládali jsme, že vyšší struktura povede k nižší prokrastinaci a její prostřednictvím k nižšímu stresu. Studenti různých oborů (N = 450) vyplnili dotazník měřící akademickou prokrastinaci, vnímanou strukturu každodenního fungování a strukturu studia, a také formulář týkající se úkolů z posledního zkouškového období, včetně časových údajů o odkládání. Obě struktury slabě negativně korelovaly se skórem akademické prokrastinace a tento vztah byl převážně vysvětlen reálným odkládáním úkolů. Studenti s přísnější každodenní strukturou také udávali delší optimální čas na dokončení práce a vztah mezi odkládáním a subjektivním pocitem prokrastinace byl u nich silnější. V rozporu s očekáváním však byl vztah mezi strukturou a stresem z odkládání pozitivní, což naznačuje, že vnější struktura plní v seberegulaci poněkud ambivalentní roli.

Anotace anglicky

The present study explored the effects of time and task structure on procrastination and subjective stress. We expected that higher structure will lead to less procrastination and, subsequently, less stress. We asked students of various fields (N = 450) to complete measures of academic procrastination, perceived study structure and perceived daily structure, and a form regarding latest exams and written assignments, including temporal information on actual delay. Both types of structure had weak negative relationships with academic procrastination, which were mostly explained by task delay. Students with high daily structure also reported earlier optimum time to start working and showed stronger correlation between delay and subjective procrastination. Contrary to expectations, the relationship between structure and stress was positive, indicating that external structure plays a rather ambivalent role in self-regulation.