Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích

DOSEDĚL, Tomáš and Tomáš KATRŇÁK. Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích (Social Determinants of the Labour Precarisation in the EU Countries). Fórum sociální politiky. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2017, vol. 11, No 4, p. 11-15. ISSN 1802-5854.

Basic information

• Original name: Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích
• Name (in English): Social Determinants of the Labour Precarisation in the EU Countries
• Authors: DOSEDĚL, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Tomáš KATRŇÁK (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Fórum sociální politiky, Praha, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2017, 1802-5854.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50401 Sociology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/17:00094892
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords (in Czech): trh práce; prekariát; prekarizace; pracovní podmínky
• Keywords in English: labor market; precariat; precarization; work conditions
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Cílem této stati je zjistit, do jaké míry se v zemích Evropské unie vyskytují zaměstnání splňující definici prekarizované práce. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce je jako prekarizované označováno takové zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nemá dostatečnou jistotu. Jedná se především o zaměstnání na částečný úvazek či dobu určitou. Prostřednictvím analýzy dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey za roky 2000–2015 autoři ukazují, že v zemích Evropské unie podíl prekarizované práce roste z přibližně 20 % na začátku sledovaného období na přibližně 24 % na jeho konci. V době finanční krize kupodivu podíl prekarizované práce krátkodobě klesl, zaměstnavatelé se pravděpodobně v rámci úsporných opatření nejprve zbavili zaměstnanců s částečnými úvazky a smlouvami na dobu určitou. To potvrzuje, že prekarizovaná práce skýtá zaměstnanci výrazně nižší sociální jistoty. V druhém kroku analýzy pak autoři pomocí logistické regrese dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey zjišťují, že rizikovými skupinami ohroženými prekarizovanou prací jsou zejména ženy a lidé s nižším vzděláním. To odpovídá teorii technologické změny, podle které i v době vzdělaností expanze trh práce dokáže přijmout zvýšený počet držitelů vysokoškolských titulů, jelikož nově vznikající zaměstnání vyžadují vyšší kvalifikaci pracovníků. Ukazuje to ale také na přetrvávající genderové nerovnosti na trzích práce, které neodstranilo ani vyrovnání poměru mezi držiteli a držitelkami vysokoškolských diplomů. Fakt, že riziko prekarizace zvyšuje u žen uzavření sňatku a narození dítěte, svědčí spíše o přetrvávající diskriminaci zaměstnankyň ze strany zaměstnavatelů kvůli jejich snahám založit rodinu a pečovat o ni. Míra prekarizace je stále o něco nižší v nových zemích Evropské unie, mezi které patří i Česká republika.

Abstract (in English)

The article deals with the problem of precarious work in the European Union countries. According to International Labor Organization definition, the work is precarious when the employee doesn’t have appropriate job security. This includes for example temporary, part-time and short-term jobs. The utilized data come from the European Union Labor Force Survey (years 2000–2015) and support the hypothesis that the percentage of precarious work across European Union countries has risen from about 20% up to approximately 24% in the above mentioned period. In the times of financial crisis, the percentage of precarious work surprisingly fell, probably because the part-time employees are the easily expendable and thus easily displaceable – this supports the definitional premise that the precarious work doesn’t give the employee sufficient job security. The second part of the analysis deals with the social determinants of precarious work. The authors analyze data from the European Union Labor Force Survey using logistic regression and find out that the most precarised groups of employees are women and people with lower education. This supports the technological change theory which proposes that even in the times of educational expansion is the labor market able to absorb rising number of university educated employees because new occupational positions have higher qualification requirements. Even the narrowing of the educational gender gap hasn’t equalized the occupational gender gap yep. For women, the risk of precarization rises with their marriage and maternity, which supports the hypothesis concerning the persistent gender discrimination from employers. The average percentage of precarised jobs is slightly lower in the new European Union countries.

Links

• GB14-36154G, research and development project: Name: Dynamika změny v české společnosti

Investor: Czech Science Foundation