Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1387786, author = {Doseděl, Tomáš and Katrňák, Tomáš}, article_location = {Praha}, article_number = {4}, keywords = {labor market; precariat; precarization; work conditions}, language = {cze}, issn = {1802-5854}, journal = {Fórum sociální politiky}, title = {Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích}, volume = {11}, year = {2017} }
TY - JOUR ID - 1387786 AU - Doseděl, Tomáš - Katrňák, Tomáš PY - 2017 TI - Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích JF - Fórum sociální politiky VL - 11 IS - 4 SP - 11-15 EP - 11-15 PB - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí SN - 18025854 KW - labor market KW - precariat KW - precarization KW - work conditions N2 - Cílem této stati je zjistit, do jaké míry se v zemích Evropské unie vyskytují zaměstnání splňující definici prekarizované práce. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce je jako prekarizované označováno takové zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nemá dostatečnou jistotu. Jedná se především o zaměstnání na částečný úvazek či dobu určitou. Prostřednictvím analýzy dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey za roky 2000–2015 autoři ukazují, že v zemích Evropské unie podíl prekarizované práce roste z přibližně 20 % na začátku sledovaného období na přibližně 24 % na jeho konci. V době finanční krize kupodivu podíl prekarizované práce krátkodobě klesl, zaměstnavatelé se pravděpodobně v rámci úsporných opatření nejprve zbavili zaměstnanců s částečnými úvazky a smlouvami na dobu určitou. To potvrzuje, že prekarizovaná práce skýtá zaměstnanci výrazně nižší sociální jistoty. V druhém kroku analýzy pak autoři pomocí logistické regrese dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey zjišťují, že rizikovými skupinami ohroženými prekarizovanou prací jsou zejména ženy a lidé s nižším vzděláním. To odpovídá teorii technologické změny, podle které i v době vzdělaností expanze trh práce dokáže přijmout zvýšený počet držitelů vysokoškolských titulů, jelikož nově vznikající zaměstnání vyžadují vyšší kvalifikaci pracovníků. Ukazuje to ale také na přetrvávající genderové nerovnosti na trzích práce, které neodstranilo ani vyrovnání poměru mezi držiteli a držitelkami vysokoškolských diplomů. Fakt, že riziko prekarizace zvyšuje u žen uzavření sňatku a narození dítěte, svědčí spíše o přetrvávající diskriminaci zaměstnankyň ze strany zaměstnavatelů kvůli jejich snahám založit rodinu a pečovat o ni. Míra prekarizace je stále o něco nižší v nových zemích Evropské unie, mezi které patří i Česká republika. ER -
DOSEDĚL, Tomáš and Tomáš KATRŇÁK. Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích (Social Determinants of the Labour Precarisation in the EU Countries). \textit{Fórum sociální politiky}. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2017, vol.~11, No~4, p.~11-15. ISSN~1802-5854.
|