Sucho. Fenomén mnoha tváří, který přichází plíživě a často zpočátku bez povšimnutí. Jenže to, co s sebou přináší, může mít dalekosáhlé následky. Obrací na ruby naše zaběhané stereotypy uvažování o krajině i o jejích tepnách – potocích a řekách, takže musíme hledat přístupy a cesty jiné, ty nové. Během sucha v nich zaniká život tisíců krásných stvoření jako jsou ryby, raci nebo hmyzí larvy jepic či chrostíků, které znáte z příběhů Ferdy Mravence. Zvykat si na to, že potoky budou jen kamennými stezkami, klikatícími se krajinou po velkou část roku úplně bez vody, to ale nechceme. Pojďme se projít koryty našich potoků a říček, které jsou vyprahlé už nyní, pojďme hledat prameny těchto obtíží a zamýšlet se nad cestami, kterými jim můžeme pomoci, neboť ... „I cesta může být cíl“.