De alieno nostrum: Aluzivní strategie v mytologických centonech z Vergilia

OKÁČOVÁ, Marie. De alieno nostrum: Aluzivní strategie v mytologických centonech z Vergilia (De alieno nostrum: Allusive Strategies of the Mythological Centos from Virgil). In Jarní přednáškový cyklus Jednoty klasických filologů. Praha. 2017.

Basic information

• Original name: De alieno nostrum: Aluzivní strategie v mytologických centonech z Vergilia
• Name (in English): De alieno nostrum: Allusive Strategies of the Mythological Centos from Virgil
• Authors: OKÁČOVÁ, Marie (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Jarní přednáškový cyklus Jednoty klasických filologů. Praha, 2017.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Requested lectures
• Field of Study: 60206 Specific literatures
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14640/17:00097434
• Organization unit: Language Centre
• Keywords (in Czech): cento; Vergilius; epyllion; antická mytologie; intertextualita; aluze
• Keywords in English: cento; Virgil; epyllion; ancient mythology; intertextuality; allusion

Abstract

V přednášce byly představeny společné charakteristiky a specifika sedmi mytologických epyllií sestavených z Vergiliových veršů (Anth. Lat. 9-15 Riese). V této početné skupině pozdně antických textů napsaných centonární technikou můžeme pozorovat promyšlené způsoby nápodoby Vergiliova původního stylu, nezřídka obohacené o důmyslné aluze na další klasické autory. K odhaleným aluzivním strategiím patří kumulování motivických (často lexikálních) i tematických aluzí (tzv. řídících reminiscencí), dále sekundární aluze (aluze Vergiliem na Vergilia, aluze Vergiliem na jiného autora) a tzv. nulové (nevyslovené) aluze.

Abstract (in English)

In the lecture, seven mythological epyllia composed of lines from Virgil (Anth. Lat. 9-15 Riese) were introduced and characterized. These texts ingeniously imitate Virgil´s literary style and at the same time allude to other authors of the classical tradition. The allusive strategies identified in this substantial part of the cento production of Late Antiquity include motif (mostly lexical) and thematic allusions (pointed references), secondary allusions (allusions by Virgil to Virgil, allusions by Virgil to other authors), and zero allusions.