The role of texts in the stabilization of pan-Mediterranean religious networks: A case study in geospatial computational modeling of ancient religious history

KAŠE, Vojtěch, Tomáš GLOMB a Dalibor PAPOUŠEK. The role of texts in the stabilization of pan-Mediterranean religious networks: A case study in geospatial computational modeling of ancient religious history. In Inaugural CES Conference, Max Planck Institute for the Science of Human History, Jena, 12.-15. 9. 2017. 2017.

Základní údaje

• Originální název: The role of texts in the stabilization of pan-Mediterranean religious networks: A case study in geospatial computational modeling of ancient religious history
• Název česky: Role textů ve stabilizaci středomořských náboženských sítí: Případová studie geoprostorového komputačního modelování dějin antických náboženství
• Autoři: KAŠE, Vojtěch, Tomáš GLOMB a Dalibor PAPOUŠEK.
• Vydání: Inaugural CES Conference, Max Planck Institute for the Science of Human History, Jena, 12.-15. 9. 2017, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: antické Středomoří; rané křesťanství, kult Ísidy a Sarápida; náboženské sítě, komputační modelování; role textů; kodexy
• Klíčová slova anglicky: ancient Mediterranean; early Christianity; cult of Isis and Sarapis; religious networks; computational modeling; role of texts; codices
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

It has been repeatedly suggested that the documented spread of Christianity through the Roman world in the first three centuries CE reveals a number similarities with the documented spread of the cult of Isis and Sarapis through the same area a century or two earlier. We also know that both Christian churches and Isiac temples maintained translocal relationships and in that way formed a pan-Mediterranean network. However, while the Christian network continued to blossom, it seems that the Isiac network started to crash soon after it reached its maximum extent. We hypothesise that although both Christians and adherents of the cult of Isis and Sarapis maintained a Mediterranean-wide social network, Christian adoption of texts in a form of codex as a basic tool of communication made for them easier to operate in a long-run as a global entity. We expect that this would be of special significance especially in times of population decrease or economic crisis, i.e. under the conditions arising in the Empire repeatedly from the end of the second century onward. To move the discussion on a solid ground, we use the methods of network analysis and computational modeling to evaluate comparatively the potential impact of selected factors (exchange of texts in a form of codex, social structures, transportation availability) upon the stability of the pan-Mediterranean networks maintained by the two respected traditions. In that respect, instead of seeking the main reasons for the final success of Christianity in its belief system or in the altruistic behavior of its adherents, we find support for the hypothesis which sees the main advantage of Christianity in the medium it adopted for maintaining its pan-Mediterranean social ties: i.e. the book in the form of codex.

Anotace česky

Opakovaně byla vyslovena teze, že se doložitelný proces šíření křesťanství napříč římským světem v prvních třech století v mnohém podobal šíření kultu Ísidy a Sarápida v téže oblasti o jedno či dvě století dříve. Stejně tak je známo, že křesťanské církve a ísidovské chrámy posilovaly translokální vztahy a v tomto smyslu utvářely sítě zasahující celé Středomoří. Avšak zatímco křesťanská síť se dále rozvíjela, ísidovská síť se začala rozpadat záhy poté, co dosáhla maximálního rozsahu. Příspěvek staví na hypotéze, že ačkoli křesťané i stoupenci ísidovských kultů využívali sociální sítě napříč celým Středomořím, křesťanská adaptace textů v podobě kodexu jako základního nástroje komunikace umožňovala snadnější fungování v dlouhodobé perspektivě a globálním měřítku. Lze očekávat, že tento faktor měl zvláštní význam především v dobách populačního poklesu nebo ekonomické krize, t.j. v podmínkách, jež opakovaně postihovaly Římskou říši od konce 2. století. Jako solidním základ pro další diskusi jsou použity metody síťové analýzy a komputačního modelování, které umožňují komparativní vyhodnocování možného vlivu vybraných faktorů (výměna textů v podobě kodexu, sociální struktury, dostupnost dopravní sítě) na stabilitu mediterráních sítí využívaných oběma sledovanými tradicemi. V tomto ohledu příspěvek hledá podporu hypotéz, jež spatřují hlavní výhodu křesťanství, vedoucí nakonec k jeho vítězství, nikoli v systému věrouky nebo altruistickém chování, nýbrž v médiu, s jehož pomocí křesťané posilovali své sociální vazby napříč celým Středomořím, t.j. v knize v podobě kodexu.

Návaznosti

• MUNI/M/1867/2014, interní kód MU: Název: Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování (Akronym: GEHIR)

Investor: Masarykova univerzita, Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování, INTERDISCIPLINARY - Mezioborové výzkumné projekty