Historie a současnost léčby hepatitid B a C

HUSA, Petr. Historie a současnost léčby hepatitid B a C. Online. Vnitřní lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, roč. 63, 7-8, s. 465-470. ISSN 0042-773X. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Historie a současnost léčby hepatitid B a C
• Název česky: Historie a současnost léčby hepatitid B a C
• Název anglicky: History and presence of hepatitis B and C therapy
• Autoři: HUSA, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)
• Vydání: Vnitřní lékařství, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, 0042-773X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30303 Infectious Diseases
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/17:00097686
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: bezinterferonová léčba; chronická hepatitida B; chronická hepatitida C
• Klíčová slova anglicky: chronic hepatitis B; chronic hepatitis C; IFN-free therapy
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Infekce virem hepatitidy B (HBV) a hepatitidy C (HCV) jsou celosvětově významnými příčinami chronického onemocnění jater. Péče o pacienty infikované HBV nebo HCV se za posledních 20 let významně zlepšila díky lepšímu porozumění patofyziologii onemocnění, zdokonalení diagnostiky, terapeutických a preventivních možností. Cílem léčby chronické hepatitidy B je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu prostřednictvím zábrany progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC). Chronickou infekci HBV lze v současnosti léčit buď tenofovirem, či entekavirem per os (naprostá většina případů), a to dlouhodobě (roky) nebo i doživotně, nebo pegylovaným interferonem alfa-2a, který se podává injekčně jednou týdně po dobu 48 týdnů (omezená možnost použití). Primárním cílem léčby chronické hepatitidy C je vyléčení infekce, tedy dosažení setrvalé virologické odpovědi definované jako nedetekovatelná nukleová kyselina viru (HCV RNA) v periferní krvi 12 nebo 24 týdnů po skončení antivirové léčby. V současnosti jsou standardem léčby chronické infekce HCV bezinterferonové režimy, které mají účinnost 95–100 % a minimum nežádoucích účinků a kontraindikací.

Anotace anglicky

Infection with hepatitis B virus (HBV) and hepatitis C virus (HCV) are the world's major causes of chronic liver disease. Care of patients infected with HBV and HCV and/or over the last 20 years has significantly improved thanks to the better understanding of the pathophysiology of disease, improvement of diagnostic, therapeutic and preventive options. The goal of treatment of chronic hepatitis B is to extend the length of life and improve its quality through the barriers of the progression of chronic hepatitis to cirrhosis, decompensation cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC). Chronic HBV infection can by currently treated either with tenofovir or entecavir orally (absolute majority of cases), and that in the long-term (years), or even for life-long therapy, or with pegylated interferon a-2a, which is given by injection once a week for 48 weeks (limited possibility of use). The primary goal of chronic hepatitis C treatment is to cure the infection, by achieving a sustained viroiogical response defined as undetectable virus nucleic acid (HCV RNA) in peripheral blood 12 or 24 weeks after the end of therapy. At present, IFN-free regimens become the standard of chronic HCV therapy with the efficiency of 95-100 % and with minimum of side effects and contraindications.