Detailed Information on Publication Record

HUSA, Petr. Historie a současnost léčby hepatitid B a C (History and presence of hepatitis B and C therapy). Vnitřní lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, vol. 63, 7-8, p. 465-470. ISSN 0042-773X.

Other formats: BibTeX LaTeX RIS

Basic information
Original name	Historie a současnost léčby hepatitid B a C
Name in Czech	Historie a současnost léčby hepatitid B a C
Name (in English)	History and presence of hepatitis B and C therapy
Authors	HUSA, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition	Vnitřní lékařství, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, 0042-773X.

Other information
Original language	Czech
Type of outcome	Article in a journal
Field of Study	30303 Infectious Diseases
Country of publisher	Czech Republic
Confidentiality degree	is not subject to a state or trade secret
RIV identification code	RIV/00216224:14110/17:00097686
Organization unit	Faculty of Medicine
Keywords (in Czech)	bezinterferonová léčba; chronická hepatitida B; chronická hepatitida C
Keywords in English	chronic hepatitis B; chronic hepatitis C; IFN-free therapy
Tags	EL OK
Tags	International impact, Reviewed
Changed by	Changed by: Soňa Böhmová, učo 232884. Changed: 22/3/2018 14:38.

Abstract
Infekce virem hepatitidy B (HBV) a hepatitidy C (HCV) jsou celosvětově významnými příčinami chronického onemocnění jater. Péče o pacienty infikované HBV nebo HCV se za posledních 20 let významně zlepšila díky lepšímu porozumění patofyziologii onemocnění, zdokonalení diagnostiky, terapeutických a preventivních možností. Cílem léčby chronické hepatitidy B je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu prostřednictvím zábrany progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC). Chronickou infekci HBV lze v současnosti léčit buď tenofovirem, či entekavirem per os (naprostá většina případů), a to dlouhodobě (roky) nebo i doživotně, nebo pegylovaným interferonem alfa-2a, který se podává injekčně jednou týdně po dobu 48 týdnů (omezená možnost použití). Primárním cílem léčby chronické hepatitidy C je vyléčení infekce, tedy dosažení setrvalé virologické odpovědi definované jako nedetekovatelná nukleová kyselina viru (HCV RNA) v periferní krvi 12 nebo 24 týdnů po skončení antivirové léčby. V současnosti jsou standardem léčby chronické infekce HCV bezinterferonové režimy, které mají účinnost 95–100 % a minimum nežádoucích účinků a kontraindikací.

Abstract

Infekce virem hepatitidy B (HBV) a hepatitidy C (HCV) jsou celosvětově významnými příčinami chronického onemocnění jater. Péče o pacienty infikované HBV nebo HCV se za posledních 20 let významně zlepšila díky lepšímu porozumění patofyziologii onemocnění, zdokonalení diagnostiky, terapeutických a preventivních možností. Cílem léčby chronické hepatitidy B je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu prostřednictvím zábrany progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC). Chronickou infekci HBV lze v současnosti léčit buď tenofovirem, či entekavirem per os (naprostá většina případů), a to dlouhodobě (roky) nebo i doživotně, nebo pegylovaným interferonem alfa-2a, který se podává injekčně jednou týdně po dobu 48 týdnů (omezená možnost použití). Primárním cílem léčby chronické hepatitidy C je vyléčení infekce, tedy dosažení setrvalé virologické odpovědi definované jako nedetekovatelná nukleová kyselina viru (HCV RNA) v periferní krvi 12 nebo 24 týdnů po skončení antivirové léčby. V současnosti jsou standardem léčby chronické infekce HCV bezinterferonové režimy, které mají účinnost 95–100 % a minimum nežádoucích účinků a kontraindikací.

Abstract (in English)
Infection with hepatitis B virus (HBV) and hepatitis C virus (HCV) are the world's major causes of chronic liver disease. Care of patients infected with HBV and HCV and/or over the last 20 years has significantly improved thanks to the better understanding of the pathophysiology of disease, improvement of diagnostic, therapeutic and preventive options. The goal of treatment of chronic hepatitis B is to extend the length of life and improve its quality through the barriers of the progression of chronic hepatitis to cirrhosis, decompensation cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC). Chronic HBV infection can by currently treated either with tenofovir or entecavir orally (absolute majority of cases), and that in the long-term (years), or even for life-long therapy, or with pegylated interferon a-2a, which is given by injection once a week for 48 weeks (limited possibility of use). The primary goal of chronic hepatitis C treatment is to cure the infection, by achieving a sustained viroiogical response defined as undetectable virus nucleic acid (HCV RNA) in peripheral blood 12 or 24 weeks after the end of therapy. At present, IFN-free regimens become the standard of chronic HCV therapy with the efficiency of 95-100 % and with minimum of side effects and contraindications.

Abstract (in English)

Infection with hepatitis B virus (HBV) and hepatitis C virus (HCV) are the world's major causes of chronic liver disease. Care of patients infected with HBV and HCV and/or over the last 20 years has significantly improved thanks to the better understanding of the pathophysiology of disease, improvement of diagnostic, therapeutic and preventive options. The goal of treatment of chronic hepatitis B is to extend the length of life and improve its quality through the barriers of the progression of chronic hepatitis to cirrhosis, decompensation cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC). Chronic HBV infection can by currently treated either with tenofovir or entecavir orally (absolute majority of cases), and that in the long-term (years), or even for life-long therapy, or with pegylated interferon a-2a, which is given by injection once a week for 48 weeks (limited possibility of use). The primary goal of chronic hepatitis C treatment is to cure the infection, by achieving a sustained viroiogical response defined as undetectable virus nucleic acid (HCV RNA) in peripheral blood 12 or 24 weeks after the end of therapy. At present, IFN-free regimens become the standard of chronic HCV therapy with the efficiency of 95-100 % and with minimum of side effects and contraindications.