HANDLOS, Petr, Ivo SVĚTLÍK, Martin DOBIÁŠ, Margita SMATANOVÁ, Igor DVOŘÁČEK, Marek JOUKAL, Klára MARECOVÁ and Ladislava HORÁČKOVÁ. Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi (Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice). Chemické listy. Praha: Česká společnost chemická, 2017, vol. 111, No 7, p. 445-448. ISSN 0009-2770.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi
Name (in English) Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice
Authors HANDLOS, Petr (203 Czech Republic, belonging to the institution), Ivo SVĚTLÍK (203 Czech Republic), Martin DOBIÁŠ (203 Czech Republic), Margita SMATANOVÁ (203 Czech Republic), Igor DVOŘÁČEK (203 Czech Republic), Marek JOUKAL (203 Czech Republic, belonging to the institution), Klára MARECOVÁ (203 Czech Republic) and Ladislava HORÁČKOVÁ (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Chemické listy, Praha, Česká společnost chemická, 2017, 0009-2770.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 10400 1.4 Chemical sciences
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Impact factor Impact factor: 0.260
RIV identification code RIV/00216224:14110/17:00097902
Organization unit Faculty of Medicine
UT WoS 000412838400006
Keywords (in Czech) kosterní pozůstatky; doba smrti; 2. světová válka; hromadný hrob; radiouhlíkové datování
Keywords in English bone remains; time of death; common grave; radiocarbon dating
Tags EL OK
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Soňa Böhmová, učo 232884. Changed: 7/3/2018 16:43.
Abstract
Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování. Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování.
Abstract (in English)
Autopsies, often performed on bodies where putrefaction or skeletonization is highly advanced, is routine in forensic medical practice. Late post-mortem changes in these skeletal remains are influenced by numerous factors including, specifically, the effects of the atmosphere, soil quality and the depth at which the dead body was buried. This makes it difficult to narrow down of the time of death to a range useful for criminal prosecuting authorities. From the point of view of criminal law, 20 years following a particularly serious crime (e.g., murder) is critical, after which criminal responsibility ceases (“period of statutory limitation”). The aim of this thesis is to provide a comprehensive overview of the methods for accurate determination of the circumstances of death. Particular emphasis is laid on the possibilities of radiocarbon dating.
PrintDisplayed: 22/7/2024 08:21