Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi

HANDLOS, Petr, Ivo SVĚTLÍK, Martin DOBIÁŠ, Margita SMATANOVÁ, Igor DVOŘÁČEK, Marek JOUKAL, Klára MARECOVÁ and Ladislava HORÁČKOVÁ. Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi (Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice). Chemické listy. Praha: Česká společnost chemická, 2017, vol. 111, No 7, p. 445-448. ISSN 0009-2770.

Basic information

Original name

Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi

Name (in English)

Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice

Authors

HANDLOS, Petr (203 Czech Republic, belonging to the institution), Ivo SVĚTLÍK (203 Czech Republic), Martin DOBIÁŠ (203 Czech Republic), Margita SMATANOVÁ (203 Czech Republic), Igor DVOŘÁČEK (203 Czech Republic), Marek JOUKAL (203 Czech Republic, belonging to the institution), Klára MARECOVÁ (203 Czech Republic) and Ladislava HORÁČKOVÁ (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Chemické listy, Praha, Česká společnost chemická, 2017, 0009-2770

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

10400 1.4 Chemical sciences

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impact factor

Impact factor: 0.260

RIV identification code

RIV/00216224:14110/17:00097902

Organization unit

Faculty of Medicine

UT WoS

000412838400006

Keywords (in Czech)

kosterní pozůstatky; doba smrti; 2. světová válka; hromadný hrob; radiouhlíkové datování

Keywords in English

bone remains; time of death; common grave; radiocarbon dating

Tags

EL OK

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování. Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování.

In English

Autopsies, often performed on bodies where putrefaction or skeletonization is highly advanced, is routine in forensic medical practice. Late post-mortem changes in these skeletal remains are influenced by numerous factors including, specifically, the effects of the atmosphere, soil quality and the depth at which the dead body was buried. This makes it difficult to narrow down of the time of death to a range useful for criminal prosecuting authorities. From the point of view of criminal law, 20 years following a particularly serious crime (e.g., murder) is critical, after which criminal responsibility ceases (“period of statutory limitation”). The aim of this thesis is to provide a comprehensive overview of the methods for accurate determination of the circumstances of death. Particular emphasis is laid on the possibilities of radiocarbon dating.