Konfokální laserová mikroskopie v diagnostice onkologických onemocnění gastrointestinálního traktu

MORAVČÍK, Petr, Jan HLAVSA, Lumír KUNOVSKÝ, Zdeněk KALA, Igor PENKA a Milan DASTYCH. Konfokální laserová mikroskopie v diagnostice onkologických onemocnění gastrointestinálního traktu. Klinická onkologie. Praha: Ambit Media, 2017, roč. 30, č. 4, s. 258-263. ISSN 0862-495X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amko2017258.

Základní údaje

• Originální název: Konfokální laserová mikroskopie v diagnostice onkologických onemocnění gastrointestinálního traktu
• Název česky: Konfokální laserová mikroskopie v diagnostice onkologických onemocnění gastrointestinálního traktu
• Název anglicky: Confocal laser endomicroscopy in the diagnostics of malignancy of the gastrointestinal tract
• Autoři: MORAVČÍK, Petr (203 Česká republika, domácí), Jan HLAVSA (203 Česká republika, domácí), Lumír KUNOVSKÝ (203 Česká republika, domácí), Zdeněk KALA (203 Česká republika, domácí), Igor PENKA (203 Česká republika, domácí) a Milan DASTYCH (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Klinická onkologie, Praha, Ambit Media, 2017, 0862-495X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30204 Oncology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/17:00098299
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amko2017258
• Klíčová slova česky: Konfokální laserová mikroskopie; gastrointestinální trakt
• Klíčová slova anglicky: Confocal microscopy; Gastrointestinal tract; Neoplasms
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Při konfokální laserové mikroskopii íconfocal laser endomicroscopy - CLE) se užívá druh optického mikroskopu, který využívá jako zdroj světla laserový paprsek a zpracovává získaný obraz pomocí procesorové jednotky. Princip přístroje je znám již od roku 1957, nicméně až technický rozvoj v poslední době umožnii jeho reálné využití v klinické praxi, V rámci diferenciální diagnostiky je tak CLE relativné novou modalitou umožňující mikroskopické zobrazení vyšetřované tkáně v reálném čase, a tím de facto provádění neinvazivní in vivo biopsíe. První zkušenosti s CLE byly získány především na poli endoskopickém, a to především v oblasti patologie jícnu, žaludku, žlučových cest, pankreatu a tlustého střeva. V posledních letech se taktéž rozvíjí neen-doskopické peroperační použití, kde nejvíce zkušeností bylo prozatím získáno v oblasti neuro-chirurgie, chirurgie marnmárnl a chirurgie prostaty. V rámci četných prospektivních randomi-zovaných studií byl potvrzen přínos CLE při sledování premafignit, v diferenciální diagnostice nádorových či zánétJivých onemocnění, ve zrychlení diagnostiky a ve snížení počtu endosko-pických vyšetření. Použití CLE je navíc zatíženo pouze minimálním množstvím potenciálních nežádoucích účinků. Rizikem je možná alergie na fluorescein, který je během vyšetření užíván k barvení tkání. Prodloužení endoskopického vyšetření či operace je v rukou zaškoleného personálu minimální. Limitujícími faktory CLE jsou prozatím nedostatečné klinické zkušenosti, cena přístroje a používaných sond, subjektivní složka při hodnocení mikroskopického obrazu endoskopistou či chirurgem. Cílem této přehledové práce je shrnutí dosud publikovaných studií o užití CLE v diagnostice onkologických onemocnění gastrointestinálního traktu.

Anotace anglicky

In confocal laser endomicroscopy (CLE), a type of optical microscope that uses a laser beam as its light source and processes the acquired image by processor unit is used. Although the principle behind the device has been known since 1957, its use in clinical practice has only recently been enabled by technical developments, and it is therefore a relatively new modality in differential diagnosis. CLE enables real-time microscopic imaging of the tissue under investigation and in fact non-invasive in vivo biopsy. First experiences with CLE have primarily been obtained in the field of endoscopy, in particular in the pathology of the esophagus, stomach, bile duct, pancreas, and colon. Further to its use in endoscopy, CLE was recently developed for perioperative use, with the most experience gained in neurological, breast, and prostate surgery. Numerous prospective randomized trials have confirmed the benefits of CLE in tumor screening, differential diagnosis of tumors or inflammatory diseases, earlier diagnostics of diseases, and reducing the number of required endoscopic examinations. In addition, CLE is associated with minimal side effects. A known possible side effect is allergy to the fluorescein used to stain tissues during the examination. Extending of endoscopic examination or surgery is minimal in the hands of trained personnel. Current limiting factors of CLE include insufficient clinical experience, the price of the CLE device and probes, and the subjectivity inherent in the evaluation of microscopic images by the endoscopist or surgeon. This article summarizes published studies of CLE in the diagnostics of oncological diseases of the gastrointestinal tract.