J 2016

Zur Entwicklung der Grenze im mährisch-österreichischen Grenzgebiet während des 11.-12. Jahrhunderts und zur Rolle der Befestigung von Nikolsburg/Mikulov

BALCÁRKOVÁ, Adéla and David KALHOUS

Basic information

Original name

Zur Entwicklung der Grenze im mährisch-österreichischen Grenzgebiet während des 11.-12. Jahrhunderts und zur Rolle der Befestigung von Nikolsburg/Mikulov

Name in Czech

K vývoji hranice na moravsko-rakouském pomezí v 11.-12. století a úloha knížecího hradu v Mikulově

Name (in English)

The transformations of the Moravian-Austrian border in the 11th – 12th century and the role of the princely residence in Mikulov

Authors

BALCÁRKOVÁ, Adéla (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and David KALHOUS (203 Czech Republic)

Edition

Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich, Wien, Österreichische Gesellschaft für Mittelalterarchäologie, 2016, 1011-0062

Other information

Language

German

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60102 Archaeology

Country of publisher

Austria

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14210/16:00095185

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

mladohradištní; keramika; hranice; dendrochronologie; hrady

Keywords in English

Late Hillford period; pottery; borders; dendrochronology; castles

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 27/4/2018 11:00, Mgr. Marie Skřivanová

Abstract

V originále

Im vorliegenden Artikel werden Geschichte und Archäologie der Burg Mikulov/Nikolsburg an der heutigen Grenze zwischen Österreich und Tschechien besprochen. In den letzten Jahren durchgeführte Grabungen haben neue Erkenntnisse zur Entstehung und zu Vorgängern der steinernen Burg erbracht. Dies bot den Anlass der Burg und ihrer Umgebung eine Studie zu widmen. Dabei werden einerseits die neuen wie alten Funde und Befunde besprochen. Ein ältester Bau – eine Holz-Erde Konstruktion mit steinernem Unterbau ist den Dendrodaten nach im späteren 11. Jahrhundert errichtet worden. Diese Datierung wird auch durch die zeitliche Einordnung der Kleinfunde, allen voran der Keramik, gestützt. Die erste Befestigung aus dem 11. Jahrhundert wurde in einer Zeit errichtet als sich eine erste Grenze zwischen den böhmisch-mährischen Gebieten der Přemysliden und der bayrischen Marchia orientalis entwickelt. Damals etabliert sich eine Kette von Burgen beider Machtblöcke entlang dieser Grenzzone. Der alte Burg in Nikolsburg wird daher als vorgeschobener Eingangspunkt entlang einer wichtigen Nord-Süd-Verbindung und als Kontaktpunkt angesehen.

In Czech

Na podkladě pramenů historických a archeologických se studie zabývá otázkou historických počátků hradu v Mikulově nacházejícího se na dnešní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Nejnovější archeologické výzkumy odhalily nové poznatky týkající se vývoje a původu předchůdce kamenného hradu v Mikulově. To poskytlo příležitost věnovat se podrobněji také studiu sídelní struktury v nejbližším okolí tohoto hradu. Jako průvodní studijní materiál posloužily nálezy ze starších i nových archeologických výzkumů a jejich vzájemné srovnání. Relikty původního hradu z nejstarších kulturních vrstev – konkrétně dřevo-zemní konstrukce s kamennými základy – byly na základě získaných dendrodat datovány do pozdního 11. století. Tato datace byla podpořena také doprovodnými drobnými nálezy ze souvisejících kulturních vrstev, zastoupené především fragmenty keramiky. Relikty nejstaršího opevněného sídla v Mikulově jsou současně důkazem o počátcích budování hranice mezi přemyslovským knížectvím a bavorskou Východní markou. Ve stejné době se v kontaktní zóně obou těchto mocenských bloků začala vytvářet linie hraničních hradů. Knížecí hrad v Mikulově je považován za vysunutý vstupní nebo strážní bod na důležité severo-jižní spojnici.

Links

GF15-34666L, research and development project
Name: Hranice, kontaktní zóna nebo země nikoho? Pomoraví a Podyjí od raného do vrcholného středověku