Potravinové alergie jsou pro nárůst jejich incidence někdy označovány jako epidemie 21. století. První příznaky potravinové alergie mohou postihovat děti již od nejútlejšího věku. Podezření na určitou formu potravinové alergie, které je vodítkem při výběru dalších vyšetření, je vysloveno na základě vyhodnocení podrobné anamnézy včetně dietní historie a komplexního fyzikálního vyšetření s důrazem na zhodnocení nutričního stavu a růstových proměnných. Zdánlivě jednoduchá interpretace stanovení hladiny specifických protilátek ve třídě IgE skýtá mnohá úskalí, kožní testy nemusí být vždy dostupné a využitelné u všech pacientů. Základem pro usvědčení podezřelé potraviny je ozřejmění časové souvislosti její konzumace s nástupem či zhoršením typických potíží. Zlatým standardem diagnostiky potravinových alergií v podmínkách klinické praxe zůstávají eliminačně-expoziční testy. Při rozhodování o eliminaci určité potraviny je třeba pečlivě zvažovat nutriční souvislosti a zajistit případnou adekvátní náhradu eliminované potraviny. V daných časových intervalech je nutno pacienty re-exponovat eliminovaným alergenům, tak abychom předešli rizikům zbytečné eliminace potraviny v době, kdy by již mohlo dojít k její toleranci imunitním systémem. Z neadekvátní eliminace potravin vyplývají nejen nutriční rizika, ale i možná indukce a udržování nežádoucí potravinové senzibilizace. V předkládaném sdělení je prezentován současný pohled na projevy potravinových alergií, úlohu diagnostických testů a návrh efektivního terapeutického postupu, ve kterém má praktický lékař pro děti a dorost nezastupitelnou úlohu.