Die Erfassung der Lohnarbeiter in der Stadt als Instrument der Armenfürsorge

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Die Erfassung der Lohnarbeiter in der Stadt als Instrument der Armenfürsorge. Documenta Pragensia. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2015, roč. 34, č. 1, s. 525-554. ISSN 0231-7443.

Základní údaje

• Originální název: Die Erfassung der Lohnarbeiter in der Stadt als Instrument der Armenfürsorge
• Název česky: Protokoly námezdních sil ve městě jako nástroj chudinské péče
• Název anglicky: Records of wage workers in the city as a tool for poor relief
• Autoři: STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Documenta Pragensia, Praha, Archiv hlavního města Prahy, 2015, 0231-7443.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00095223
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Chudinství; Péče o chudé; Námezdní síly; 19. století; Brno; Olomouc
• Klíčová slova anglicky: Pauperism; Poor relief; Wage workers; Records; 19th century; Brno; Olomouc
• Štítky: 19th century, Brno, Olomouc, Pauperism, Poor relief, Records, rivok, Wage workers

Anotace

Der Titel des Beitrags evoziert die Vorstellung, dass Gegenstand des Beitrags die Mitwirkung der Polizei bei der Armenfürsorge sein wird. Der methodologische Zugang ist hier aber gerade umgekehrt: die Polizeievidenz als der Bestandteil der polizeilichen administrativen Restriktionsmaßnahmen zu zeigen, als Instrument des Brünner Magistrats in der Bemühung, wenig als möglich latent sozial Bedürftige zu haben.Am Beispiel von repräsentativen Fällen von Lohnarbeiter in Brünn und Olmütz wird die gezielte Bemühung von Magistraten gezeigt, die Aufnahme in den Heimatverband auf Minimum zu begrenzen, bzw. Tendenz dem sozialen Desinteresse für die weiteren Schicksäle der "ausgedienten" Lohnarbeiter, die oft nach der jahrelangen Arbeit gezwungen wurden, in ihre Heimatgemeinden zurückzukehren, die kaum Mittel für ihre Armen besaßen.

Anotace česky

Titul příspěvku navozuje domněnku, že předmětem výkladu je spolupůsobení policie při péči o chudé. Metodologické východisko je zde však opačné: analýza policejní evidence jako souboru restriktivních opatření, jako nástroje magistrátu s cílem, mít ve městě co nejméně latentně sociálně potřebných.Na příkladu reprezentativních případů námezdně pracujících v Brně a v Olomouci je ukázána cílená snaha magistrátů velkých aglomerací, omezit příjímání osob do domovské příslušnosti na nevyhnutelné minimum, resp. tendence k „sociálnímu nezájmu“ o další osudy „vysloužilých“ pracujících, kteří byli často po celoživotní práci nuceni odejít do svých zpravidla venkovských obcí, v jejichž pokladnách chyběly prostředky na zaopatření sociálně potřebných členů.

Anotace anglicky

Serving as a methodological point of departure for the study is an analysis of police records as a set of restrictive measures, as tools used by magistrates with the aim of having as little latently socially needy in town as possible. Using the example of representative cases of wage workers in Brno and in Olomouc, the author demonstrates the systematic efforts by the magistrates of large agglomerations to keep to a minimum the number of persons accepted as residents and, thus, the tendency towards "social disinterest" in the fate of "worn-out" workers who were often forced to return to their rural village, whose coffers lacked the means to care for its socially deprived citizens.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání