Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů

KREJČÍ, Pavel. Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů. Online. In Area Slavica 2, 3.-4. 10. 2017, Ostrava, Czechia. 2017, [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů
• Název anglicky: Linguonyms in the Constitutions of post-Yugoslav Countries
• Autoři: KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
• Vydání: Area Slavica 2, 3.-4. 10. 2017, Ostrava, Czechia, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60202 Specific languages
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00098980
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: ústavní články o jazycích; ústavy postjugoslávských republik po roce 1992
• Klíčová slova anglicky: constitutional articles on languages; constitutions of post-Yugoslav republics after 1992
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Příspěvek analyzuje ústavní články o jazycích v ústavách postjugoslávských zemí po roce 1992, v nichž byla před tímto rokem úředním jazykem srbochorvatština, tj. Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory. V Chorvatsku se po roce 1990 lingvonymum v ústavě již neměnilo, lingvistický i mediální diskurz byl ve znamení boje za očištění chorvatštiny od srbských jazykových prvků (ať už skutečných, nebo domnělých), který měl často puristický charakter. V Srbsku a Černé Hoře bylo v letech 1991–1992 zaměněno lingvonymum srbochorvatský za srbský, zákonem z r. 1996 byla v úředním styku v Srbsku povolena jen ekavská varianta srbštiny, nová srbská ústava z r. 2006 již fonetickou variantu neupřesňuje. Nová černohorská ústava z r. 2007 naopak poprvé oficializuje lingvonymum černohorský. Nejsložitější národnostní i jazyková situace byla v Bosně a Hercegovině a tato situace měla přirozeně vliv i na peripetie kolem ústavních článků o jazyce v konstitucích Bosny a Hercegoviny, Federace BaH a Republiky srbské. Na obranu či podporu jazyků, které ve sledovaných národních prostředích zaměnily srbochorvatštinu, byly vydány různě rozsáhlé deklaratorní texty (1995 v Austrálii o černohorštině, 1995 a 2007 v Chorvatsku, 1998 a 2007 v Srbsku, 2002 a 2017 v Bosně a Hercegovině, v druhém případě jako jediném ze všech na podporu antinacionalistického přístupu).

Anotace anglicky

The prezentation analyzes the constitutional articles on languages of post-Yugoslav countries (after 1992), former „Serbo-Croatian“ federal republics: Croatia, Bosnia & Herzegovina, Serbia and Montenegro. In Croatia after 1990 the linguonym in the constitution was no longer altered, the linguistic and media discourse showed of the struggle to purify the Croatian from Serbian language elements (whether real or supposed), which often had a purist character. In Serbia and Montenegro in 1991–1992 the linguonym Serbo-Croatian was changed for Serbian; in 1996 by the law in official contacts was only allowed the ekavian version of Serbian, the new Serbian constitution of 2006 does not specify the phonetic variant. The new Montenegrin constitution from 2007, on the other hand, for the first time officializes the linguonym „Montenegrin language“. The most complex national and language situation was in Bosnia & Herzegovina, and this situation naturally also affected the problems connected with the constitutional articles about language in the constitutions of Bosnia & Herzegovina, the Federation of Bosnia & Herzegovina and the Republic of Srpska. In the defense or support of the languages that replaced the Serbo-Croatian language in the monitored nations, various declarative texts were issued (1995 in Australia about Montenegrin, 1995 and 2007 in Croatia, 1998 and 2007 in Serbia, 2002 and 2017 in Bosnia & Herzegovina, and the only one in favor of an antinationalist approach was the second one).

Návaznosti

• MUNI/A/0900/2016, interní kód MU: Název: Vnější a vnitřní vazby, souvislosti a kontexty ve slovanských literaturách, jazycích a kulturách

Investor: Masarykova univerzita, Vnější a vnitřní vazby, souvislosti a kontexty ve slovanských literaturách, jazycích a kulturách, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty