Antropologické a archeologické zájmy Moravského zemského muzea v Africe (1873–1987)

KOSTRHUN, Petr. Antropologické a archeologické zájmy Moravského zemského muzea v Africe (1873–1987). In Kostrhun Petr. Domorodá Afrika: Antropologická imaginace/Native Africa: Anthropologic Imagination. Brno: Moravské zemské muzeum, 2017, s. 11-50, 49 s. Studie Centra kulturní antropologie 3/2017. ISBN 978-80-7028-493-3.

Základní údaje

• Originální název: Antropologické a archeologické zájmy Moravského zemského muzea v Africe (1873–1987)
• Název anglicky: The Moravian Museum and its Anthropological and Archaeological Interests in Africa (1873–1987)
• Autoři: KOSTRHUN, Petr.
• Vydání: Brno, Domorodá Afrika: Antropologická imaginace/Native Africa: Anthropologic Imagination, od s. 11-50, 49 s. Studie Centra kulturní antropologie 3/2017, 2017.
• Nakladatel: Moravské zemské muzeum

Další údaje

• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• ISBN: 978-80-7028-493-3
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Kolektivní odborná monografie Domorodá Afrika: Antropologická imaginace je věnována kulturnímu a historickému dědictví Afriky s důrazem na vědecké a výzkumné aktivity Moravského zemského muzea a Pavilonu Anthropos v Brně. Knihu tvoří šest relativně samostatných části, v nichž autoři z různých úhlů pohledu mapují a interpretují různé dimenze africké nativní společnosti a kultury. V první studii Antropologické a archeologické zájmy Moravského zemského muzea v Africe (1873–1987) Petr Kostrhun prezentuje výzkumné aktivity Moravského zemského muzea z hlediska jeho zájmu o exotické sbírky cestovatelů a donátorů, kteří buď navštívili různé části Afriky, nebo se zabývali obchodem s africkými uměleckými artefakty. Ve druhé studii Africká kolébka lidstva Václav Soukup představuje „černý kontinent“ jako ohnisko antropogeneze a místo, kde vznikl a odkud se rozšířil anatomicky moderní člověk. Zvláštní pozornost věnuje také možnosti využití antropologických výzkumů současných afrických sběračsko-loveckých společností při rekonstrukci způsobu života našich předků. V ohnisku jeho výzkumného zájmu se proto ocitla deskripce a analýza lovecko-sběračské kultury !Kungů. Domorodým obyvatelům současné Afriky je věnována také třetí studie Tuaregové: nomádi pouště. Od tradičního způsobu života k modernímu, v níž Barbora Půtová představuje původně kočovně pasteveckou etnickou skupinu Tuaregů. Z antropologické perspektivy analyzuje a interpretuje adaptivní strategie Tuaregů, zejména jejich schopnost využívat teritoriální mobilitu a migrační strategie po pádu kolonialismu v Africe ve 2. polovině 20. století. Ve čtvrté studii Sahara: Komunikační tepna mezi Středomořím a západní Afrikou Jana Jiroušková přibližuje historii Sahary z hlediska obchodních cest, které sloužily jako důležité komunikační trasy mezi Středomořím a oblastmi v Guinejském zálivu. Prostorem Sahary proudily cenné komodity a také informace o vzdálených exotických krajích. V páté studii Skalní umění v centrální Sahaře: Objevy, chronologie, typologie Barbora Půtová uvádí první objevy a výzkumy skalního umění v centrální Sahaře – Libye, Alžírsko, Čad, Niger a Mali. Pozornost věnuje také analýze výtvarných stylů a stanovení vývojových stádií skalního umění v centrální Sahaře. V šesté studii Kamenné artefakty z afrického kontinentu v Ústavu Anthropos Zdeňka Nerudová popisuje a analyzuje kamenné předměty – štípané i broušené – ze sbírek Ústavu Anthropos, které tvoří nálezy nebo materiály ze subsaharské Afriky získané v průběhu výzkumných expedicí nebo sběratelských aktivit antropologů a archeologů Karla Absolona a Jana Jelínka. Monografie neaspiruje na úplné a vyčerpávající zpracování zkoumané problematiky. Je vedená spíše snahou prezentovat na vybraných příkladech kulturní odkaz tradiční africké kultury. V neposlední řadě usiluje poukázat na význam výzkumných aktivit Moravského zemského muzea, jehož sbírky dokládají, že také čeští archeologové a antropologové přispěli k uznání Afriky jako významného ohniska lidské kultury.

Anotace anglicky

The collective professional monograph Native Africa: Anthropologic Imagination is dedicated to the cultural and historic heritage of Africa with emphasis on scientific and research activities of the Moravian Museum and the Anthropos Pavilion in Brno. The book comprises six relatively independent parts in which the authors map and interpret, from different perspectives, various dimensions of the African native society and culture. In the first study Anthropological and Archaeological Interests of the Moravian Museum in Africa (1873–1987) Petr Kostrhun presents research activities of the Moravian Museum from the perspective of its interest in exotic collections of travellers and donators who have visited various parts of Africa or traded with African artefacts. In the second study African Cradle of Humankind Václav Soukup describes the “Dark Continent” as a centre of anthropogenesis and a place where the anatomically modern man originated. Special attention is paid to how anthropologic research of the current African hunter-gatherer society may be used when reconstructing the way how our ancestors lived. Therefore, he focused his research on the description and analysis of the !Kung society of huntersgatherers. Also the third study The Tuaregs: Nomads of the Desert from a Traditional to a Modern Way of Life deals with native people of contemporary Africa. Barbora Půtová presents in it the originally nomadic- pastoral ethnic group of Tuaregs. She analyses and interprets, from the anthropologic point of view, the Tuaregs’ adaptive strategies, especially their ability to make use of territorial mobility and migration strategies after the fall of colonialism in Africa in the second half of the 20th century. In the fourth study Sahara: Communication Passage between the Mediterranean and West Africa Jana Jiroušková describes history of the Sahara from the perspective of trade routes that served as important communication ways between the Mediterranean and regions in the Gulf of Guinea. Sahara was a place through which precious commodities as well as information about distant exotic lands flowed. In the fifth study Rock Art in the Central Sahara: Discoveries, Chronology, Typology Barbora Půtová discusses first discoveries and research of rock art in the Central Sahara – Libya, Algeria, Chad, Niger and Mali. She also analyses art styles and defines the development stages of rock art in the Central Sahara. In the sixth study Stone Artefacts from the African Continent in the Anthropos Institute Zdeňka Nerudová describes and analyses stone artefacts, chopped and cut, from the collections of the Anthropos Institute which consist of findings and other materials from the Sub-Saharan Africa obtained during research expeditions or collected by the anthropologists and archaeologists Karel Absolon and Jan Jelínek. The monograph does not aspire to present comprehensive and exhaustive information about the researched topic. It rather aims to present the heritage of traditional African culture using selected examples. Last but not least, it tries to draw attention to the significance of research activities of the Moravian Museum, whose collections are evidence that Czech archaeologists and anthropologists have contributed to Africa being recognized as an important centre of human culture.