V originále
Východiska: Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) je rostlina, která je známá především jako součást kari koření. Hlavní obsahovou látkou zodpovídající za většinu biologických účinků je polyfenol kurkumin. Cíl: Tato přehledová práce má za cíl poskytnout ucelený obraz o výsledcích studií, které se věnují léčebnému využití kurkuminu v onkologii. Preklinické studie poskytují informace o mechanizmech účinku a případné toxicitě kurkuminu. Klinické studie jsou zatím zaměřeny především na bezpečnost, farmakokinetiku a stanovení optimální dávky kurkuminu, narůstá ovšem i počet studií, které hodnotí protinádorové a onkopreventivní účinky kurkuminu, případně podpůrný účinek při řešení nežádoucích účinků chemoterapeutik a radioterapie. Jejich výsledky jsou optimistické a povzbuzují k dalšímu výzkumu. Největším problémem léčby kurkuminem je jeho nízká biologická dostupnost, ze které vyplývá nutnost použití vysokých dávek. Z tohoto důvodu se jeví jako nejvýhodnější využít lokálního působení kurkuminu ve střevě, na sliznicích nebo na kůži, tedy tam, kde odpadá nutnost systémového působení. Současné poznatky vyzdvihují zejména bezpečnost kurkuminu, a to až do dávek několika gramů. Dle dostupných informací lze užívání kurkuminu jako doplňku stravy doporučit lidem, kteří mají zvýšené riziko onkologického onemocnění, jako jsou například silní kuřáci, nebo pacientům s prekancerózními lézemi. Vzhledem k již zmíněné bezpečnosti je možno kurkumin doporučit i onkologickým pacientům, kteří vyžadují přírodní léčbu.
Anglicky
Background: Turmeric (Curcuma longa) is mainly known as a constituent of curry spice. The main active ingredient, responsible for most of its biological effects, is the polyphenol curcumin. Purpose: This review aims to provide a comprehensive overview of studies evaluating the benefits of therapeutic curcumin use in oncology. Preclinical studies provide information on the mechanism of action and potential toxicity of curcumin. Clinical studies have so far focused mainly on safety, pharmacokinetics, and determination of the optimal dose of curcumin. However, there are a growing number of trials evaluating the anti-tumor and oncopreventive effects of curcumin and its effect in alleviating the adverse effects of chemotherapeutics and radiotherapy. So far, the results have been optimistic and should encourage further research. The main problem associated with curcumin treatment is its low oral bioavailability, which means it must administrated at high doses to be effective. Therefore, curcumin is more appropriate as a local treatment for areas such as the intestine, mucous membrane, or the skin, where there is no need for a strong systemic effect. Curcumin has a good safety profile when used up to several grams. Curcumin can also be used as a food supplement for people at increased risk of oncological disease, such as heavy smokers or those with pre-cancerous lesions. Due to its good safety profile, curcumin can be recommended to oncological patients who request a natural treatment.