KNOZ, Tomáš. KSIĄŻĘTA ZIĘBICKO-OLEŚNICCY W OKRESIE PRZED BIAŁĄ GÓRĄ A SZLACHTA MORAWSKA. PODSTAWOWE TEZY W PROBLEMATYCE TRANSGRANICZNEJ INTEGRACJI ARYSTOKRACJI W PRZESTRZENI EUROPY ŚRODKOWEJ. In Mrozowicz, Wojciech. Czeska historia Śląska. Zeszczególnym uwzględnieniem Oleśnicy i Księstwa Oleśnickiego. Oleśnica: Umiwersytet Wroclawski, 2017, s. 239-270. Książki Naukowe i Specjalistyczne. ISBN 978-83-64534-14-0.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název KSIĄŻĘTA ZIĘBICKO-OLEŚNICCY W OKRESIE PRZED BIAŁĄ GÓRĄ A SZLACHTA MORAWSKA. PODSTAWOWE TEZY W PROBLEMATYCE TRANSGRANICZNEJ INTEGRACJI ARYSTOKRACJI W PRZESTRZENI EUROPY ŚRODKOWEJ
Název česky Knížata žemnbicko-olešničtí v předbělohorské době a moravská šlechta. Základní téze k problematice přeshraniční integrave v oblasti střední Evropy
Název anglicky THE DUKES OF MÜNSTERBERG-OELS IN THE PRE-BATTLE OF WHITE MOUNTAIN PERIOD AND THE MORAVIAN NOBILITY. ELEMENTARY THESES CONCERNING THE TRANSBOUNDARY INTEGRATION OF ARISTOCRACY IN THE SPACE OF MIDDLE EUROPE
Autoři KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Oleśnica, Czeska historia Śląska. Zeszczególnym uwzględnieniem Oleśnicy i Księstwa Oleśnickiego. od s. 239-270, 32 s. Książki Naukowe i Specjalistyczne, 2017.
Nakladatel Umiwersytet Wroclawski
Další údaje
Originální jazyk polština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60101 History
Stát vydavatele Polsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/17:00095472
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-83-64534-14-0
Klíčová slova česky Minsterberkové; šlechta; Morava; raný novověk; integrace
Klíčová slova anglicky The Minsterberg; Nobility; Moravia; Early New Age; Integration
Štítky rivok
Změnil Změnila: Mgr. Marie Skřivanová, učo 262124. Změněno: 27. 4. 2018 11:19.
Anotace
Jedną z typowych oznak procesu integracji obcej szlachty w Margrabstwie Moraw była konsolidacja z politycznym i prawnym systemem stanowym nowego kraju. Dla książąt ziębicko-oleśnickich – jako książąt śląskich i spadkobierców czeskiego króla – była to dość delikatna sprawa, ponieważ obowiązywały ich w gruncie rzeczy inne reguły. Z drugiej jednak strony także na Morawach pod tym względem mieli do czego nawiązywać. Przynależność książąt ziębicko-oleśnickich do społeczeństwa stanowego na Morawach ujawniała się w różny sposób. Jednak kluczowe znaczenie mają w tym kontekście zapisy księcia Karola II Podiebradowicza w ustawach o pokoju ziemskim znajdujące się w zbiorach dokumentów stanowych Morawskiego Archiwum Krajowego. Najstarszy dochowany tego rodzaju dokument pochodzi z 1578 r.
Anotace česky
Jedním z obvyklých atributů integrace cizí šlechty v Moravském markrabství byla integrace do stavovského politického a právního systému nové země. Pro MInsterberky to byla poněkud choulostivá záležitost, protože pro ně jako slezská knížata a dědice českého krále platila poněkud jiná pravidla. Na druhé straně ovšem měli i na Moravě v tomto ohledu na co navazovat. Knížata z Minsterberka jako nástupci Kunštátů byla považována za příslušníky moravské šlechtické obce, resp. jejího panského stavu i ze strany povstaleckého direktoria. Minsterberk se v okamžiku radikalizace moravských stavů v průběhu stavovského povstání 1619-1620 přihlásil spíše k opatrnému křídlu. Podobně jako další příslušníci moravské protestantské aristokracie se nedostavil k povinné návštěvě stavovského direktoria, což se v daném okamžiku rovnalo odmítnutí holdování panovníkovi. Podobně jako jiní váhaví, ani on ovšem tento akt neodmítl otevřeně, nýbrž vymluvil se na nemoc a nepříznivé okolnosti. Ani tato opatrnost ovšem o nemnoho později nezabránila uvedení obou knížat z Minsterberka na seznamu „direktorů a jejich pomahačů“ do kategorie osob „Původcové rebelie a kteří pomáhali k tomu“, a to dokonce hned na prvním místě. Forem vykoupení Minsterberků bylo zřejmě více, jednou z nich však nepochybně byl tlak na Minsterberky a správce jejich šternberského panství, doložitelný například roku 1624, aby v době všeobecného rozvratu a bídy poddaní z jejich dominia dodávali ve zvýšené míře obilí a další komodity císařskému vojsku.
Anotace anglicky
The Münsterberg-Oels dukes of the Podiebrad House appeared in Moravia before the end of the 16th century, even though their ancestors played an important part in the region’s history before that time (duke of Münsterberg Victor of the Podiebrads, among others, was the Moravian governor). The Podiebrad dukes inherited the Šternberk (north of Olomouc) and Jevišovice (north of Znojmo) estates. Thanks to them, the Podiebrads quickly became one of the most influential houses in Moravia. The author emphasizes the threefold symbolic legacy the Podiebrads left behind, which indicates their strong integration with the Moravian aristocratic houses. This legacy encapsulates: (1) extensive family tradition, connected to the Moravian magnate families (the lords of Kunštát, Žerotín, Boskovice, Lipé and Dubé); (2) the royal heritage of George of Poděbrady, whose descendants ruled during the times of estates society forming in Bohemia and Moravia; (3) the connections to Silesia, where particular duchies were ruled by the representatives of monarchical families ruling in important Middle-European countries.
Návaznosti
GB14-36521G, projekt VaVNázev: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 06:27