Folk Taxonomies Outside of the Domain of "Living Things": Somewhat Odd Classifications

VOGEL, Radek. Folk Taxonomies Outside of the Domain of "Living Things": Somewhat Odd Classifications. In Christoph Haase, Natalia Orlova and Joel Head. The Foundations and Versatility of English Language Teaching (ELT). 1st ed. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2018, p. 115-132. ISBN 978-1-5275-0631-2.

Basic information

• Original name: Folk Taxonomies Outside of the Domain of "Living Things": Somewhat Odd Classifications
• Name in Czech: Populární taxonomie mimo doménu "živých věcí": poněkud netypické klasifikace
• Authors: VOGEL, Radek (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. vyd. Newcastle upon Tyne, The Foundations and Versatility of English Language Teaching (ELT), p. 115-132, 18 pp. 2018.
• Publisher: Cambridge Scholars Publishing

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Chapter(s) of a specialized book
• Field of Study: 60203 Linguistics
• Country of publisher: United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14410/18:00102356
• Organization unit: Faculty of Education
• ISBN: 978-1-5275-0631-2
• Keywords (in Czech): artefakt; kulturní termín; populární taxonomická kategorie; populární taxonomie; generická taxonomická úroveň; přirozený termín; primární lexém; taxonomie; tranzitivní hierarchie; živé věci
• Keywords in English: artefact; cultural kind term; folk genus; folk taxonomy; generic taxonomic level; life form; living things; natural kind term; primary lexeme; taxonomy; transitive hierarchy
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Naming the entities of the world helps people to conceptualise it, and structured lexical sets which result from this prove the existence of underlying conceptual systems. Different languages lexicalise concepts differently, and although sets based on scientific or encyclopaedic knowledge tend to be structured analogously, those which derive from cultural, everyday knowledge, vary considerably in different languages. These folk concepts are thus language-specific and language-dependent. The phenomenon of “folk knowledge“ has been studied extensively by Haiman, Apresjan, Medin, Wierzbicka and others, and the fact that some hidden, tacit and intuitive knowledge in the minds of speakers exists led to the identification of ethnobiological universals, since this principle was seen as typical of the domain of “living things“. Here, the distinction between scientific and folk taxonomies is particularly evident, as other than purely scientific considerations are at play in folk concepts, such as experience, superficial similarities, utility, etc. This chapter aims to demonstrate that the domain specificity in cognition, traditionally assigned to and studied in living things, can be found in other semantic areas, for example in the lexical sets of everyday objects, geographic phenomena or machinery. The “folk“ categorisation in human minds and subsequently in the lexicon is determined by a complex mix of factors, including function, physical properties (appearance, size, colour, material, etc.) and personal experience.

Abstract (in Czech)

Pojmenování bytostí, objektů a jevů pomáhá lidem konceptualizovat svět, a strukturované systémy lexika, které jsou výsledkem, dokazují existenci konceptuálních systémů, z nichž vycházejí. Jednotlivé jazyky lexikalizují koncepty různě, a ačkoli názvosloví založená na vědeckých a encyklopedických poznatcích jsou strukturována analogicky, názvosloví vycházející z kulturního, každodenního vědění se mezijazykově značně liší. Tyto populární pojmy jsou tedy jazykově specifické a závislé na konkrétních jazycích. Fenomén "populárních znalostí" ("folk knowledge") studovali Haiman, Apresjan, Medin, Wierzbicka a další, a skutečnost, že v myslích mluvčích existují skryté, nevyslovené a intuitivní znalosti, vedla k identifikaci etnobiologických univerzálií, protože tento princip byl pokládán za typický pro doménu "živých věcí" ("living things"). Rozdíl mezi vědeckými a populárními taxonomiemi je zde obzvlášť patrný, protože u populárních konceptů fungují jiné než čistě vědecké faktory, jako zkušenosti, povrchní podobnost, užitek apod. Tato kapitola má za cíl ukázat, že doménovou specifičnost ve vědění, jež je tradičně připisována živým věcem, lze nalézt i v jiných sémantických oblastech, např. v názvosloví každodenních předmětů, geografických jevů či strojů. "Populární" kategorizace v lidské mysli a následně v lexiku je podmíněna složitou směsicí faktorů, včetně funkce, fyzikálních vlastností (vzhled, velikost, barva, materiál atd.) a osobní zkušenosti.