V originále
The theoretical framework is focused on sociological dimension of emotions. Managerial world is traditionally supposed to be entirely rational, whereas emotions were considered as psychological or physiological phenomena. Research shows that emotion in the sociological perspective of the organizations can become a key success concept of the organization. Moreover, the intercultural background may be an influential issue related to emotional behaviour of managers, employees or businessmen. The theoretical framework is based on the theory of emotions as a social phenomena, as mentioned by R. Collins or T. D. Kemper. The paper also presents concepts of organizational sociology as mentioned by A. Hochschield. Emotions from the sociological perspective seem to be an important aspect which has influence on a key success of people in organizations. The second part of the paper presents an empirical research, based on the in-class behavioural experiments (n = 157), showing which emotion-related behavioural aspects correlate with the tendency to be a manager/leader (we call them "fixed" behavioural aspects or "ingredients"). On the other hand we have identified other set of emotion-related behavioural aspects that do not correlate with the preference to be a leader (and we call them "optional" aspects or "organizational flavours"). Consequently, based on the findings, we call for the need to establish an "emotional literacy" as a part of the HR management, so that the leaders can to create emotionally healthy and well functioning organizations.
Česky
Teoretický rámec je zaměřen na sociologický rozměr emocí. Manažerský svět je tradičně považován za zcela racionální, zatímco emoce jsou považovány za psychologické nebo fyziologické jevy. Výzkum ukazuje, že emoce v sociologické perspektivě organizací se mohou stát klíčovým úspěchem organizace. Navíc interkulturní pozadí může být vlivnou otázkou týkající se emočního chování manažerů, zaměstnanců nebo podnikatelů. Teoretický rámec vychází z teorie emocí jako společenského jevu, jak uvádí R. Collins nebo T. D. Kemper. Práce také představuje pojmy organizační sociologie, jak uvádí A. Hochschield. Emoce ze sociologického hlediska se zdají být důležitým aspektem, který má vliv na klíčový úspěch lidí v organizacích. Druhá část práce představuje empirický výzkum založený na in-class behaviorálních experimentech (n = 157), který ukazuje, které aspekty chování související s emocemi korelují s tendencí být manažerem / vůdcem (nazýváme je "fixní" behaviorální aspekty nebo "složky"). Na druhou stranu jsme zjistili další soubor aspektů chování souvisejících s emocí, které neodpovídají přednostem vůdce (a nazýváme je "volitelné" aspekty nebo "organizační příchutě"). V důsledku toho na základě zjištění vyzýváme k potřebě vytvořit "emoční gramotnost" jako součást řízení lidských zdrojů tak, aby vůdcové mohli vytvářet emocionálně zdravé a dobře fungující organizace.