2017
Spor o vivisekce a české ženy na přelomu 19. a 20. století
JASTRZEMBSKÁ, ZdeňkaZákladní údaje
Originální název
Spor o vivisekce a české ženy na přelomu 19. a 20. století
Název anglicky
The Controversy over Vivisection and Czech Women at the Turn of the 20th Century
Autoři
JASTRZEMBSKÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Teorie vědy, Praha, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti, 2017, 1210-0250
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00100925
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
experiment v medicíně; spor o vivisekce v Anglii a českých zemích; ženské hnutí; F. P. Cobbeová; P. Moudrá; E. Vozábová
Klíčová slova anglicky
experiment in medical science; controversy over vivisection in England and Czech Lands; women’s movement; F. P. Cobbe; P. Moudrá; E. Vozábová
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 17. 5. 2018 14:04, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé.
Anglicky
The paper presents a comparison of the character and development of the discussion on the use of animals for scientific purposes in England and the Czech Lands, with the emphasis on the connection between the anti-vivisection and women's movements. Against the background of the development of medical science, the first part describes the circumstances of the rise of the controversy and the path that led to the adoption of the first law regulating animal experiments. The second part presents the attitude of F. P. Cobbe, who was the most influential female figure in the debate. The third part maps the situation in the Czech Lands and suggests reasons as to why an organized anti-vivisection movement had not formed there. The author claims that the key role was played by the favorable perception of scientists due to their involvement in the process of National Revival. The last part presents the views on vivisection of two figures of Czech women's movement at the beginning of 20th century – P. Moudrá and E. Vozábová. The author shows that the arguments that depicted the experiment in medical science as an unnecessary and useless method of research could no longer be convincing at the time.
Návaznosti
| GA17-06697S, projekt VaV |
|