Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem

SUCHÁNEK, Pavel. Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem. Opuscula historiae artium. Masarykova univerzita, roč. 66/2017, č. 2, s. 182-195. ISSN 1211-7390. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem
• Název anglicky: Gilding Sculptures in Sacral Spaces and the Baroque Imagination in the Age of the Theresian Reforms
• Autoři: SUCHÁNEK, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2017, 1211-7390.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00100946
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: sacral art; gilding; sumptuary laws; sculpture; perception of art; aesthetics; economy; 18th century; Moravia; Silesia
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Studie analyzuje dva konvoluty úředních pramenů z Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě, které vznikly v souvislosti s vydáním dekretu císařovny Marie Terezie Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße z roku 1749. V důsledku zákazu zlacení uměleckých děl v sakrálních interiérech musely státní úřady často rozhodovat o početných žádostech farností, představitelů církevních řádů i laických objednavatelů o udělování výjimek, přičemž čelili některým estetickým a etickým otázkám a problémům, které se v církevní sféře staly ve větší míře aktuálními později v 80. letech 18. století v době osvícenských reforem císaře Josefa II. Z žádostí o udělení povolení vyplývá, že zlacení uměleckých děl v sakrálním prostoru bylo vnímáno jako kvalita sama o sobě, kterou lze jen obtížně oddělit například od vnímání hodnoty a kvality uměleckého provedení. Kromě kategorií cti, úcty či pocty se jako klíčová kritéria žadatelům jeví zejména univezální estetický a etický řád a formální jednota, spjaté s dalšími typickými kategoriemi přelomu 17. a 18. století, pojmy harmonie a vznešenosti. V polovině 18. století se však lze v pramenech nově setkat také s pojmy vycházejícími z moderní empirické filozofie a vznikající umělecké kritiky, a rovněž zaznamenat proměnu stávajícího systému hodnot, včetně nového pojetí pojmu luxusu a jeho ekonomické hodnoty. Prameny svědčí o přetrvávání tradičního raně novověkého vnímání hodnoty díla v kontextu univerzálního symbolického řádu, dokládádají však rovněž počátky osvícenského „odkouzlování světa“ a nahrazování starého způsobu poznávání tajemství světa, stvoření a Boží moudrosti na základě analogie a podobnosti moderním zkoumáním a porovnáním rozdílů a odlišností mezi věcmi na základě empirického vědění.

Anotace anglicky

The study analyses two bundles of official documents from the Moravian Provincial Archive in Brno and the Provincial Archive in Opava that emerged in the connection with the Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße decree issued by Empress Maria Theresa in 1749. Because the law prohibited the application of gilding to works of art in sacral buildings, the state authorities were often in the position of having to make decisions on the many applications submitted by parishes, church dignitaries, and laypersons to be granted an exemption. In this process they frequently had to resolve aesthetic and ethical questions and problems that in the church sphere only became more pertinent later on, in the 1780s, during the Enlightenment reforms of Joseph II. The requests for exemptions reveal that the gilding on works of art in sacral buildings was regarded as a quality in its own right that was difficult to separate, for example, from the value and quality of the artistic work. As well as such aesthetic categories as honour and respect, the applicants also assigned key importance to the universal aesthetic and ethical order and formal unity of a work, qualities associated/combined with harmony and the sublime, two other aesthetic categories typical of the late 17th and early 18th centuries. It is also, however, possible to newly find in sources from the middle of the 18th century concepts that were emerging from modern empirical philosophy and art criticism and to observe a transformation of the existing system of values, including a new understanding of the concept of luxury and its economic value. The archive sources indicate the continuation of the early modern perception of the value of a work of art within the context of a universal symbolic order, but they also reveal early signs of the Enlightenment’s ‘disenchantment with the world’ and of the shift where the old way of trying to understand the world’s mysteries, the creation, and God’s wisdom on the basis of analogy and similarity was replaced with a modern approach of studying and comparing differences and distinctions between things on the basis of empirical knowledge.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání