Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku
JUDr. Michal Janoušek, Ph.D.
CHBECK
Vzor citace:
Janoušek, M. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2018, 275 s.
O autorovi
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Janoušek, Michal
Ochrana slabší smiuvní strany v občanském zákoníku / Michal Janoušek. - V Praze : C. H. Beck, 2018. - xvi, 259 stran. - (Právní instituty)
ISBN 978-80-7400-69Ó-8
347.417* 347.44 * (048.8)
— smluvní volnost
— smluvní právo
— monografie
347 - Soukromé právo [] 6]
JUDr. Michal Janoušek, Ph.D., absolvoval magisterské studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Po jeho úspěšném ukončení nastoupil do doktorského studijního programu, a po jeho zdárném zakončení v roce 2018 mu byl udělen akademický titul Ph.D. z oboru občanské právo. V průběhu doktorského studia složil rigorózní zkoušku na katedře občanského práva a byl mu udělen akademický titul JUDr. V současné době působí jako odborný asistent na katedře občanského práva Masarykovy univerzity, kde vyučuje občanské právo procesní a občanské právo hmotné. Autor působí rovněž jako asistent předsedy senátu Nejvyššího soudu. Pravidelně publikuje v odborných periodicích a navštěvuje konference dotýkající se problematiky občanského práva hmotného i procesního. Současně je i autorem komentáře k občanskému zákoníku.
ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA
právnické fakulty MU
Vydalo Nakladatelství C. H. Beck v Praze v roce 2018 Redaktorka publikace: Mgr. Ladislava Jankova Vydání první Sazba: CADIS Praha Tisk: Marten, s. r. o.
© Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2018
ISBN 978-80-7400-696-8
Předmluva
Laskavému čtenáři se předkládá nástin autorova chápání toho, co je předmětem vášnivých diskuzí současného soukromého práva. Téma ochrany slabší smluvní strany je dílčí oblastí (především) soukromého práva, která vyvolává řadu otázek {a současně plodí i řadu názorů), které jsou tu a tam budovány na individuálních a pocitových úsudcích založených na subjektivních představách, jak chránit slabší smluvní stranu. Přesto, že na svém významu nabylo téma ochrany slabší strany v kontraktním právu především v souvislosti s přijetím stávajícího občanského zákoníku, jedná se o dlouhodobý vývojový trend, který je neoddělitelně spojen nikoli toliko pouze s právní úpravou jako takovou, nýbrž především se stavem společnosti. Je to totiž především ta, která předurčuje požadavky kladené na právo a ovlivňuje představy každého z nás o tom, koho a kdy je třeba pokládat za slabšího ve smluvním právu. Překotný vývoj společnosti a vztah recentního práva k ochraně slabší smluvní strany koresponduje tomu, co lze v historických obrazech vysledovat v dřívějších společnostech.
Není to totiž jen okamžik nabytí účinnosti občanského zákoníku, který by zapříčinil vznik zájmu o toto téma, byt nelze popřít, že byl významným akcelerátorem vedoucím k eskalaci zájmu o ochranu slabší smluvní strany. Přesto jsou historické kořeny toho, co je zájmem této publikace, staré jako právo samo. Historický impuls však představovaly především úvahy o spravedlnosti a požadavky plynoucí z komutativní spravedlnosti. Silný impuls do diskuze o ochraně slabší smluvní strany přineslo období vrcholícího liberalismu a doba bezprostředně následující, kdy se v jasných konturách ukázalo to, co je předmětem zájmu nikoli liberální, ale právě sociální doktríny v soukromém právu. Liberalismus, který byl v právu důsledně prosazován smluvní svobodou a jejím technickým chápáním, začal být doprovázen úvahami o požadavcích sílící role státu ve smluvním právu - u nás částečně přerušenými obdobím socialistického práva - a státním intervencionismu. To vše bylo zahaleno do hávu legitimního cíle, který sledoval prosazení (především) ekonomických zájmů jednoho — slabšího — účastníka a oslabení druhého účastníka smluvního vztahu. Tento trend u nás dosáhl svého vrcholu přijetím občanského zákoníku, jenž za jednu ze základních zásad v § 3 odst. 2 prohlásil zásadu ochrany slabšího, tj. i ochranu slabší smluvní strany.
Předmluva
Cílem této práce je především hlouběji se zamyslet nad ochranou slabší smluvní strany. Především se pokusit vypátrat důvody této ochrany, příčiny její potřeby, zabývar se limity ochrany a nástroji, které jí slouží. Rozsah tohoto zájmu nutně naráží na potřebu, identifikovat základní veličinu smluvního práva, od které lze diskuzi o ochraně slabší strany odvíjet. Současné názory právní vědy na to, kdo se pravidelně ocitá ve slabším postavení, se velmi různí. Ať již jsou tyto závěry dovozovány cestou odvozování od ochrany spotřebitele, nájemce či zaměstnance, nebo snad z hodnoty „situační slabosti", velmi často jsou závěry založeny na osobních preferencích, které nemají jednotné dogmatické ukorvení. To vede nutně k nejednotným závěrům, koho je možné považovat za slabší stranu, koho již nikoli a jakými nástroji a kdy ji chránit. Potřeba zodpovězení těchto otázek není pouze akademická. „Slabší strana" je normativním znakem četných zákonných ustanovení, a proto si nelze vystačit s prostými pocitovými úvahami a nástiny symbolizující správné řešení.
Již na počátku je však nutné vyslovit interpretační východisko, s nímž by čtenář měl k textu přistupovat. Předkládaná práce je založena na preferenci omezené relevance právního pojmu slabosti. Jinak vyjádřeno, v předložené práci je zastáván názor o úzkém profilu ochrany slabší smluvní strany v občanském zákoníku. Základním hodnotovým východiskem je, že zákonodárce přijetím občanského zákoníku nezamýšlel založit výhodu jedné ze smluvních stran tam, kde pro to neexistuje právně relevantní důvod. Právně relevantním důvodem je však teprve stav reálné „slabosti", která podstatně omezuje smluvní svobodu jedné - slabší - smluvní strany. Pouze takto nastíněná koncepce odpovídá základnímu hodnotovému vyjádření zákonodárce v § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku.
Přesto, že na toto téma existují názory značně rozdílné - inklinující třeba až k úvahám o silné potřebě ochrany jedné smluvní strany - osobně jsem příznivcem toho modelu, který je v této práce prezentován. Tento postoj a vztah k tématu ochrany slabší smluvní strany se vyvíjel po celou dobu doktorského studia a nutno říci, že teprve k jeho závěru převážil názor o umírněném přístupu k chápání tohoto aspektu smluvního práva. Argumenty požadující zesílenou ochranu jedné ze smluvních sttan ve smluvním právu totiž velmi často přehlíží postavení druhé smluvní strany (té zdánlivě „silnější"), které je mnohdy stejně tak ochranyhodné, jako právní postavení strany první.
Obsah
O autorovi.........................................................V
Předmluva........................................................VII
Seznam použitých zkratek........................................XV
KAPITOLA 1.   Úvod............................................. 1
KAPITOLA 2.    Slabší smluvní strana jako veličina hodná
zkoumání........................................3
KAPITOLA 3.    Pojem slabosti....................................6
KAPITOLA 4.    Zásady dotčené při diskuzi o ochraně slabší
smluvní strany...................................9
1. Zásada rovnosti?.................................................9
1.1 Ochrana slabší smluvní strany jako snaha o dosažení
materiální rovnosti................ .........................12
KAPITOLA 5.    Prostor svobody garantovaný právem............14
1. Autonomie vůle jako právní garance prostoru svobody jednotlivce
a její složky.....................................................16
2. Ustavní základy smluvní svobody................................17
2.1 „Obecná" svoboda jednání jako „sběrná" skutková podstata .. 19
2.2 Omezení ústavně zaručené smluvní svobody.............----20
3. Autonomie vůle v občanském zákoníku..........................23
3.1 „Právo brát se o vlastní Mstí" jako vyjádření autonomie
vůle.......................................................24
3.2 Struktura a obsah „práva brát se o vlastní štěstí"..............25
4. Smluvní svoboda a její složky....................................27
4.1 Svoboda uzavřít smlouvu...................................28
4.2 Svoboda určení obsahu smlouvy............................29
4.3 Svoboda zvolit si formu smlouvy............................31
5. Horizontální a vertikální působení smluvní svobody (vícedimenzionální aspekt smluvní svobody).....................32
5.1 Střet smluvní svobody a zásady ochrany slabší smluvní strany (materializovaná rovnost)...................................34
5.2 Rozlišení formální a materiální smluvní svobody.............37
VIII
IX
Obsah
Obsah
6. Vázanost smlouvou a zánik horizontální dimenze smluvní svobody ve
prospěch společné vůle stran.....................................38
6.1 Přístup k materiální smluvní svobodě.......................40
7. Smluvní svoboda v evropských projektech smluvního práva.......41
7.1 Principy evropského smluvního práva (PECL)...............41
7.2 Draft Common Frame of Reference (DCFR),,..............42
8. Ekonomická analýza smluvní svobody...........................43
9. Shrnutí kapitoly a dílčí závěry....................,..............46
KAPITOLA 6.    Historický střet formální a materiální smluvní
svobody.........................................48
1. Římské právo...................................................49
2. Glosátoři a komentátoři.........................................54
3. Kanonické právo.................................,..............55
4. Vývoj v českých zemích.........................................56
4.1 Partikulární právo (9.-13. století)...........................56
4.2 Odstraňování právního partikularismu a Obnovené zřízení zemské....................................................57
5. Přirozenoprávní přístup.........................................58
6. Přirozenoprávní kodifikace a cesta k ABGB.......................60
7. Vývoj právní úpravy na území Československa....................62
7.1 Návrh občanského zákoníku z roku 1937.................... 62
7.2 Období tzv. středního kodexu..............................64
7.3 Období ObčZ 1964........................................ 65
7.4 Porevoluční občanské právo a cesta k novému občanskému zákoníku...................................................68
8. Shrnutí kapitoly a dílčí závěry...........-■........................69
KAPITOLA 7.    Modely vzáj emného vztahu smluvní svobody
a ochrany smluvní strany........................71
1. Liberální přístup ke smluvní svobodě............................71
1.1 Kritika liberálního přístupu ke smluvní svobodě.............72
2. Modely materiální smluvní svobody.............................74
2.1 Model objektivní správnosti smlouvy zajištěné smluvním
mechanismem.............................................74
2.1.1   Kritika modelu objektivní správnosti smlouvy........76
2.2 Sebeurčení ve smluvním vztahu.............................78
2.2.1   Kritika modelu Wernera Flumeho...................80
2.3 Model smluvní rovnováhy..................................81
2.3.1   Kritika modelu smluvní rovnováhy..................83
2.4 Model omezení smluvní svobody argumentem sociální
funkce smlouvy............................................87
2.4,1   Kritika modelu sociální funkce smlouvy.............88
2.5 Model informační rovnováhy...............................89
2.5.1   Kritika modelu informační rovnováhy...............90
2 6 Svoboda rozhodování jako měřítko posouzení platnosti
smlouvy...................................................92
2.6.1   Kritika modelu svobody rozhodování................93
2 7 Omezení smluvní svobody cestou ochrany právně významných
hodnot....................................................94
2.7.1   Kritika modelu.....................................96
3, Shrnutí kapitoly a dílčí závěry...................................97
KAPITOLA 8.    Slabší smluvní strana a potřeba jejího vymezení . 99
1, Vymezení slabší smluvní strany.................................102
1 1 Definice slabší smluvní strany cestou systematického
výkladu...................................................104
1.2 Význam příčin slabosti....................................106
1.3 Ekonomické zdůvodnění slabosti - narušení smluvní rovnováhy................................................107
2. Shrnutí........................................................HO
KAPITOLA 9.    Ochrana slabší smluvní strany..................112
1. Obecně ke kontrolnímu modelu................................112
1.1 Kontrola smlouvy a jej í etapy..............................112
1.2 Rozsah kontroly...........................................113
1.3 Obsahová a formální kontrola.............................113
1.4 Punktuální omezení a kontrola prostřednictvím generálních klauzulí...................................................114
1.5 Charakteristika ochranných nástrojů.......................115
2. Ochranný model občanského zákoníku.........................116
2.1 Potřeba identifikace pravidel sloužících ochraně slabší smluvní strany................ ............................117
2.2 Fáze ochrany slabší smluvní strany.........................120
2.3 Ochrana zaměstnance, nájemce a spotřebitele jako výjimka
z pravidla?................................................121
2.4 Prostředky ochrany slabší smluvní strany...................123
2.4.1 K obecné charakteristice „exit opcí".................126
2.4.2 Východiska pro ochranný model slabší smluvní
strany.............................................127
3. Shrnutí kapitoly a dílčí závěry..................................130
KAPITOLA 10.    Ochrana slabší smluvní strany cestou
ochranných generálních klauzulí..............132
1. Význam generálních klauzulí při ochraně slabší smluvní strany ... 132
1.1 Pohyblivý systém jako cesta ke kompromisu mezi smluvní svobodou a ochranou slabší smluvní strany.................135
1.2 Funkce a význam pohyblivého systému.....................137
1.3 Obsahové naplnění pohyblivého systému...................138
1.4 K jednotlivým elementům pohyblivého systému............141
X
XI
Obsah
Obsah
1.4.1 Smluvní svoboda..................................141
1.4.2 Sebeurčení smluvní strany..........................142
a) Problém přičitatelnosti..........................144
1.4.3 Poctivost „silnější" strany...........................144
1.4.4 Ochrana důvěry jednajících........................147
1.4.5 Zásada přiměřenosti...............................148
2. Shrnutí kapitoly a dílčí závěry..................................150
KAPITOLA 11.    K jednotlivým ochranným generálním
klauzulím.....................................154
KAPITOLA 12.    Smlouvy uzavírané adhezním způsobem......156
1. Účel ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem,.. 156
2. Pojem adhezní smlouvy........................................156
2.1 Kdy je smlouva adhezní aneb základní podmínky jejího
určení....................................................158
2.2 Tzv. první definice adhezní smlouvy........................159
2.2.1 Základní podmínky smlouvy.......................159
2.2.2 Určení základních podmínek smlouvy jednou ze smluvních stran nebo na základě jejích pokynů......162
2.2.3 Slabší strana jako součást hypotézy.................163
a) Potíže s terminologií............................163
b) Interpretace znaku „slabší strana" cestou definice účelu ustanovení................................164
c) Znak „slabší strana" jako znak presumovaný......165
2.2.4 Skutečná příležitost ovlivnit obsah základních podmínek.........................................166
2.3 Tzv. druhá definice adhezní smlouvy.......................167
3. Věcný dosah ochranných ustanovení............................168
3.1 Vztah adhezních smluv a ustanovení o ochraně
spotřebitele...............................................168
3.2 Použitelnost ustanovení o adhezních smlouvách na „zbytkové vztahy".........................................169
3.3 Ochrana poskytovaná cestou kontroly smluvních ujednání.. 172
4. Rozlišení materiální a formální kontroly.........................172
4.1 Formální aspekty kontroly
(požadavky transparence)..................................174
4.1.1 Čitelnost podmínek...............................174
4.1.2 Srozumitelnost podmínek..........................175
4.1.3 Překvapivost podmínek............................177
4.1.4 Právní následky netransparentních klauzulí.........177
4.2 Obsahová (materiální) kontrola............................178
4.2.1   Potřeba měřítek srovnání...........................179
a) Dispozitivní právo jako měřítko srovnání.........180
b) Ochrana spotřebitele jako měřítko srovnání......182
XII
c) Rozdělení smluvních rizik.......................182
4.2.2 Pojetí tzv. testovacích a netestovacích klauzulí.......183
4.2.3 Netestovací klauzule...............................184
4.2.4 Kritika netestovacích klauzulí......................187
4.2.5 Testovací klauzule.................................188
a) Vnitřní test.....................................188
b) Vnější test......................................191
5. Shrnutí kapitoly a dílčí závěry..................................192
KAPITOLA 13.    Lichva........................................195
1. Vymezení lichvy...............................................195
2. Projev principu přiměřenosti?...................................197
3. Složená skutková podstata......................................197
3.1 Demonštratívni nebo taxativní výčet znaků subjektivní slabosti?..................................................198
3.2 Význam nedbalosti slabší smluvní strany...................200
4. K jednotlivým znakům slabosti slabší smluvní strany.............201
4.1 Subjektivní znaky slabosti.................................201
4.1.1 Tíseň..............................................201
4.1.2 Druhy tísně............... .........................202
4.1.3 Nezkušenost.......................................202
4.1.4 Rozumová slabost..................................203
4.1.5 Rozrušení.........................................203
4.1.6 Lehkomyslnost....................................204
4.2 Objektivní znak lichvy (hrubý nepoměr)...................204
4.2.1 Měřítka způsobilá k zohlednění....................206
4.2.2 Měřítka, která se nezohledňují......................206
4.3 Kořistění ze stavu slabosti lichvářem........................207
5. Právní následky lichevní smlouvy...............................209
6. Shrnutí lichvy____.............................................211
KAPITOLA 14.    Neúměrné zkrácení............................214
1. Neúměrné zkrácení a jeho vztah k navazujícím ochranným ustanovením................,..................................216
1.1 Neúměrné zkrácení a lichva................................216
1.2 Neúměrné zkrácení a omyl................................217
1.2.1   Omyl v pohnutce..................................218
2. Aplikační podmínky neúměrného zktácení......................219
2.1 Hrubý nepoměr plnění (objektivní znak)...................219
2.2 Subjektivní znaky neúměrného zkrácení....................221
2.2.1 Sféra zkrácené smluvní strany......................221
2.2.2 Sféra zvýhodněné smluvní strany...................222
3. Uplatnění neúměrného zkrácení................................223
4. Shrnutí neúměrného zkrácení..................................225
XIII
Obsah
KAPITOLA 15.    Kontrolní model PECL a DCFR..............228
1. Ochrana před lichevními smlouvami............................228
2. Ochrana před nepřiměřenými smluvními ujednáními............230
KAPITOLA 16.    Shrnutí a úvahy de legeferenda................233
Seznam použité literatury a zdrojů...............................239
Vecný rejstřík.............................................. 259
Seznam použitých zkratek
1. Právní předpisy ABGB
BGB
Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch (Všeobecný zákoník občanský)
Das bürgerliches Gesetzbuch (německý občanský zákoník)
Nieuw Burgerlijk Wetboek (nizozemský občanský zákoník)
Codice Civile Italiano (italský občanský zákoník)
Code Civil des Francais (francouzský občanský zákoník)
Le droit civil du Québec (quebecký občanský zákoník)
Draft Common Frame of Reference (společný evropský referenční rámec smluvního práva)
zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
sněmovní tisk č. 844/1937 (vládní návrh občanského zákoníku)
Das Obligationenrecht (švýcarský závazková Část soukromého práva)
Principles of European Contract Law (principy evropského smluvního práva)
Směrnice 93/13/ES Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
BW
CCit CCfr
CCQ
DCFR
Listina
ObčZ ObčZ 1964 ObčZ 1937
OR
PECL
SpŘ TrZ Ústava
XIV
YV
Monografie ucelene pojednáva o tématu ochrany slabší smluvní strany. Jde o téma aktuální především z toho důvodu, že občanský zákoník prohlásil za jednu ze základních zásad právě ochranu slabší strany, smluvní stranu nevyjímaje.
Kniha se zabývá historickými kořeny ochrany jedné ze stran obligačního vztahu, čímž dokazuje, že nejde o téma „novodobé", a klade zřetel ha interpretaci fundamentálních principů, od nichž se ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku odvíjí. Přestože nová občanskoprávní úprava zdůrazňuje ochranu slabší strany, nelze přehlédnout, že taje koncipována j ako krajní. Rozsah bádání se proto nese v duchu adekvátní interpretace úmyslu zákonodárce, který je promítnut v zákonných ochranných ustanoveních. Autor přináší rovněž diskusní podněty na některé z dosud zažitých pohledů odborné literatury i judikatury na toto téma. Předkládá argumenty, jimiž polemizuje s legitimitou tzv. statusové ochrany, jež je často spojována s ochranou spotřebitele, zaměstnance či nájemce. Autor syntetizuje obecné poznatky do konkrétních východisek ústících do formulace současného občanskoprávního ochranného modelu. Na mnoha místech neponechává stranou ani ekonomické aspekty ochrany jednoho z účastníků smluvního vztahu jako doplňku obecných právních argumentů. Srovnává také vnitrostátní ochranný model s evropskými unifikačními projekty smluvního ; práva.
Váš nejvýhodnější nákup
ISBN 97S-80-7400-696-8
9
9788074006968