V originále
Technologie emulující virtuální realitu nabývají různých forem, přičemž tyto specifické formy definují limity vnímání a interakce s virtuálním obsahem. Na základě použité technologie nejsou různá 3D uživatelská rozhraní ekvivalentní v možnostech interakce a určité nastavení vstupů a výstupů takového rozhraní ovlivňuje proces interakce člověka s počítačem, stejně jako kognitivní procesy.