Detailed Information on Publication Record
2018
Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU
KÖVÉR, Dávid, Veronika VITOUCHOVÁ, Veronika TKÁČOVÁ, Kristián KROTKÝ, David NOVÁK et. al.Basic information
Original name
Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU
Name (in English)
Microbial analysis and oral status in students of Dentistry in LFMU
Authors
KÖVÉR, Dávid (703 Slovakia, belonging to the institution), Veronika VITOUCHOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Veronika TKÁČOVÁ (703 Slovakia, belonging to the institution), Kristián KROTKÝ (703 Slovakia, belonging to the institution), David NOVÁK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Michaela BARTOŠOVÁ (703 Slovakia, belonging to the institution), Filip RŮŽIČKA (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jan LOCHMAN (203 Czech Republic, belonging to the institution), Martina ZAPLETALOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Martina KUKLETOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Lydie IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)
Edition
Den výzkumných prací 2018, Praha, 2018
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Field of Study
30208 Dentistry, oral surgery and medicine
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14110/18:00106926
Organization unit
Faculty of Medicine
Keywords in English
oral microbiom gingivitis parodontitis dental students
Změněno: 16/1/2019 15:28, MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D.
V originále
Úvod a cíl: Orální mikrobiom je specifické společenství organizmů se složitými vztahy. V etiopatogenezi zubního kazu a gingivitidy/parodontitidy hrají roli kariogenní/parodontální bakterie, uvažuje se však i o významu kvasinek. Cílem naší pilotní studie bylo zjistit úroveň orální hygieny a stav chrupu u studentů zubního lékařství, a dále u nich analyzovat vybrané orální patogeny. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na orální hygienu a dietu. Celkově zdravé studenty (bez systémových onemocnění) a ty, kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub), gingivální index (GI) a index plaku (PI). Od studentů jsme odebrali vzorky zubního plaku a sulkulární tekutiny ze zubu 36 a stanovili jsme kvasinky pomocí MALDI-TOF techniky (pouze u 76 studentů), kariogenní bakterie (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) a parodontální patogeny (Aggregatibacter actinomycetemcomitants, Tanarella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Parvimonas micra, Fusobacterium nucleatum) metodikou qPCR. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 na LF MU a FN u sv. Anny v Brně jsme zařadili 100 studentů zubního lékařství české a slovenské národnosti (65 žen a 35 mužů) průměrného věku±směrodatná odchylka 22,5±2,1 let s průměrným body mass indexem 21,8±2,8 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 8,0 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8], medián indexu KPE plošek byl 7 [2,5-13], GI 0,1 [0,0-0,3] a PI 0,6 [0,3-1,0]. Zaznamenali jsme, že si všichni respondent čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 40,7 % studentů byla detekována přítomnost kvasinek, z toho u 35,4% se jednalo o Candida albicans a u 5,3 % o Candida dubliniensis, která však byla nalezena pouze u osob s KPE5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE5 jsme neprokázali statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis (P=0,09). Z kariogenních bakterií byl spíše výjimečně detekován S. mutans (počet bakterií ve vzorku řádově alespoň 103), a to u tří osob. Medián procentuálního zastoupení tří kariogenních bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 1,8 % (minimum-maximum, 0,0-11,5 %), riziko zubního kazu dle mikrobiologické analýzy je zvýšené u 23 % osob – z toho u 4 je riziko vysoké. Dále jsme zjistili, že u 5 % studentů byl přítomen A. actinomycetemcomitans v počtu bakterií ve vzorku více než 105. Po kompletní analýze sedmi parodontálních patogenů, jejichž medián zastoupení byl roven 2,5 % (0,0-67,7 %), bylo zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubů pozorováno u 36 % studentů. Sumární kvantita 10 sledovaných patogenů k dalším orálním bakteriím u jedince pozitivně korelovala s hodnotou jeho PI (r=0,32, P=0,001). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny, a až na 3 případy jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Až 1/3 studentů má zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubu. V popsaném relativně homogenním vzorku osob můžeme v budoucnu studovat další rizikové faktory zubního kazu, může také sloužit jako kontrolní skupina k pacientům s vybranými chorobami ve studiích v designu případů a kontrol (tzv. case-control study). Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a kariogenními bakteriemi při vzniku zubního kazu je zapotřebí dalšího výzkumu na větším souboru osob.
In English
The aim of this pilot study was identify the level of oral hygiene and dental status in students of Dentistry and analyzed oral bacteria.
Links
MUNI/A/1008/2017, interní kód MU |
| ||
NV17-30439A, research and development project |
| ||
ROZV/24/LF/2018, interní kód MU |
|