J 2018

Literární kánon jihoslovanských literatur : "povinná četba" v jihoslovanském kontextu

PILCH, Pavel

Basic information

Original name

Literární kánon jihoslovanských literatur : "povinná četba" v jihoslovanském kontextu

Name (in English)

Literary Canon of the South Slavic Literatures : School Reading in South Slavic Context

Authors

PILCH, Pavel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Slavica litteraria, Brno, Masarykova univerzita, 2018, 1212-1509

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60206 Specific literatures

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14210/18:00103129

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

jihoslovanské literatury; školní četba; kontroverze

Keywords in English

South Slavic literatures; school reading; controversy

Tags

Reviewed
Změněno: 11/3/2019 12:13, Mgr. Igor Hlaváč

Abstract

V originále

Text se zabývá aktuální problematikou tzv. povinné četby v Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Zkoumáno je zastoupení jihoslovanských autorů ve středoškolském literárním kánonu, dílčí komentář je věnován dvěma kontroverzním situacím procházejícím napříč všemi zvolenými prostředími. V prvé řadě je to problematická pozice dubrovnické renesanční a barokní literatury v kontextu nacionálně pojímaného členění literatury v současných post-jugoslávských zemích. Druhým problémem jsou pak autoři jako Ivo Andrić nebo Petar Petrović Njegoš, kteří jsou tradičně řazeni k několika národním literaturám. Oba problémy se odrážejí také ve společenském diskursu daných zemí, kde často vzbuzují vášně či nedorozumění.

In English

This paper deals with a topical problem of the so-called mandatory reading in Croatia, Montenegro and Serbia. Focus is put on representation of South Slavic authors in high school literature classes, and commentary on two controversial situations persistent in all the discussed areas. Firstly, it is problematic position of renaissance and baroque literature of Dubrovnik in context of national understanding of literature division in current post-Yugoslav countries. The second problem is perception of authors as Ivo Andrić or Petar Petrović Njegoš, that are being viewed as part of more national literature traditions at the same time. Both problems are present in the social discourse of these countries as well and tends to wake tempers or misunderstandings.