V originále
Cílem tohoto příspěvku je analýza slovosledu krátkých dativních zájmen¬ných forem mi, si, ti v ve vybraných knihách nejstaršího překladu bible do češtiny, tj. Bibli olomoucké. Soustřeďuje se na ty zájmenné podoby, které měly již od praslovanského období status stálých enklitik (enklitik tantum). Ze zkoumaných tvarů je v analyzovaném textu doložen pouze dativ zájmena 1. os. sg. mi a zřídka apokopovaná podoba zájmena 2. os. sg. ť (< ti), zatímco krátká dativní forma reflexiva si doložena není. Pouze podoba mi je tedy zastoupena v dostatečném počtu na to, aby její lingvistická analýza byla adekvátní. Tato forma se vyskytuje ve všech konkurenčních slovosledných pozicích staročeských enklitik: a) postiniciální, b) kontaktní, c) mediální izolované. Ze sebraného materiálu je zřejmé, že postiniciální pozice má status pozice základní a že pozice kontaktní je její příznakovou variantou motivovanou především prozodickými faktory (enklitikon se vyhýbá pozici po pauze), stylistickými faktory a faktory pragmatické povahy. Jistou roli hraje také vliv latinské předlohy – většina jiných než postiniciálních pozic „mi“ odpovídá pozici latinského „mihi“, popř. „me“.
In English
The aim of this paper is to analyze the word order of short dative pronominal forms mi “to me”, ti “to you”, si “REFLdat” that are dependent on a finite verbal form in the selected parts of the oldest Czech Bible translation, e. g. in the Olomouc Bible (Olomoucká bible). It focuses on those pronominal forms that had status of “permanent enclitics (“stálé příklonky / enklitika tantum”) since the Protoslavic period. In the analyzed text, only the dative form of the pronoun of the first person singular “me” and (rarely) the nonsyllabic form of the dative of the pronoun second person singular “ť” (<”ti”) are documented, while the short dative form of the reflexive pronoun “si” is not documented. Only the examples of the form “mi” are represented in sufficient numbers that allow an adequate linguistic analysis. The forms of “me” occurs in all competing word-order position of the Old Czech enclitics: a) postinitial position, b) contact position (in the middle or at the end of a clause in the immediate contact with the superordinate verbal form), c) medial isolated (in the middle of a clause without immediate contact with the superordinate verbal form). It is clear from the collected material that the postinitial position had the status of a basic word-position of the Czech pronominal clitics and that the contact position was less frequent word-order position motivated by prosodic factors (an enclitic avoids the position after a pause), stylistic factors and the textual factors. The role of the Latin model also plays a role - most of the “nonpostinitial” positions of "mi" (e. g. b/, c)) correspond to the position of the Latin pronoun "mihi" or "me".