Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{1422442, author = {Kapounková, Kateřina and Svobodová, Zora and Malá, Alexandra and Hrnčiříková, Iva and Janíková, Andrea and Hadrabová, Markéta}, address = {Brno}, booktitle = {Klinická onkologie}, editor = {Svoboda M}, keywords = {Lymphoma;hematological onkology; physical ativity; aerobic exercise}, howpublished = {elektronická verze "online"}, language = {cze}, location = {Brno}, pages = {57-57}, publisher = {neuveden pro RIV}, title = {Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty}, year = {2018} }
TY - JOUR ID - 1422442 AU - Kapounková, Kateřina - Svobodová, Zora - Malá, Alexandra - Hrnčiříková, Iva - Janíková, Andrea - Hadrabová, Markéta PY - 2018 TI - Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty PB - neuveden pro RIV CY - Brno KW - Lymphoma;hematological onkology KW - physical ativity KW - aerobic exercise N2 - Hlavním cílem intervenčního pohybového programu je zvýšení kondice pacientů a zastavení úbytku svalové hmoty, jako důsledku nemoci a léčby. Pohybový program je také zaměřen na zlepšení kvality života. Hematoonkologická onemocnění a jejich léčení se projevují v řadě vedlejších příznaků, které mají vliv na zhoršující se kvalitu života pacientů. Nádorové onemocnění samo o sobě nebo v kombinaci s léčbou vede nejen ke svalové atrofii, ale i významně se podílí na sympatovagální dysbalanci, která může být podkladem nejčastějšího příznaku onkologického onemocnění, a to je únava. Tento pocit únavy často provází subjektivní stav pacienta nejen v průběhu léčby, ale může přetrvávat měsíce a roky po jejím ukončení. Je doloženo, že pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv nejen na kardiovaskulární systém, ale i na úpravu sympatovagální dysbalance, a proto i u pacientů s onkologickým onemocněním vykazuje velký potenciál při redukci únavy. Pohybový intervenční program probíhal po dobu 3 měsíců ve frekvenci 3x týdně v čase 60 minut. Cvičební jednotka zahrnovala 10 min rozcvičení a zahřátí organismu, dále následovala zpočátku 20 min, později 40 min, část kardiotréninku a závěrečných 10 min bylo věnováno odporovým cvičením s vlastní vahou těla a následnému protažení a zklidnění. Úroveň fyzické zátěže byla monitorována prostřednictvím sport-testerů a podle subjektivního vnímání úsilí dle Borgovy škály v intervalech 5 min. Intenzita cvičení byla nastavena individuálně na úrovni anaerobního prahu u každého probanda zvlášť na základě vstupního zátěžového vyšetření. Výzkumný soubor tvořilo 18 osob, medián věku 54 let (19–76 let, 12 žen a 6 mužů). Do rekondičního programu byli zařazení pouze pacienti v remisi a bez kontraindikace k zátěžovému vyšetření. Randomizace byla geografická (pacienti z blízkého okolí s možností dojíždět pravidelně na cvičební lekce). Na základě výsledků spektrální analýzy variability srdeční frekvence a zátěžového testu po pohybové intervenci probandů bylo pozorováno zřetelné zlepšení v oblasti aerobní kapacity a sympatovagální dysbalance. Pravidelná pohybová aktivita je pro hematoonkologické pacienty v remisi vhodným rekondičním prostředkem k postupnému obnovení kondičních schopností, celkové tělesné a duševní pohody. ER -
KAPOUNKOVÁ, Kateřina, Zora SVOBODOVÁ, Alexandra MALÁ, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Andrea JANÍKOVÁ and Markéta HADRABOVÁ. Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty (Interventional Motion Programme for Hemato-oncological Patients). Online. In Svoboda M. \textit{Klinická onkologie}. Brno: neuveden pro RIV, 2018, p.~57-57. ISSN~0862-495X.
|