Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty

KAPOUNKOVÁ, Kateřina, Zora SVOBODOVÁ, Alexandra MALÁ, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Andrea JANÍKOVÁ and Markéta HADRABOVÁ. Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty (Interventional Motion Programme for Hemato-oncological Patients). Online. In Svoboda M. Klinická onkologie. Brno: neuveden pro RIV, 2018, p. 57-57. ISSN 0862-495X.

Basic information

• Original name: Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty
• Name in Czech: Pohybový intervenční program pro hematoonkologické pacienty
• Name (in English): Interventional Motion Programme for Hemato-oncological Patients
• Authors: KAPOUNKOVÁ, Kateřina, Zora SVOBODOVÁ, Alexandra MALÁ, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Andrea JANÍKOVÁ and Markéta HADRABOVÁ.
• Edition: Brno, Klinická onkologie, p. 57-57, 1 pp. 2018.
• Publisher: neuveden pro RIV

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 30306 Sport and fitness sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: electronic version available online
• Organization unit: Faculty of Sports Studies
• ISSN: 0862-495X
• Keywords in English: Lymphoma;hematological onkology; physical ativity; aerobic exercise

Abstract

Hlavním cílem intervenčního pohybového programu je zvýšení kondice pacientů a zastavení úbytku svalové hmoty, jako důsledku nemoci a léčby. Pohybový program je také zaměřen na zlepšení kvality života. Hematoonkologická onemocnění a jejich léčení se projevují v řadě vedlejších příznaků, které mají vliv na zhoršující se kvalitu života pacientů. Nádorové onemocnění samo o sobě nebo v kombinaci s léčbou vede nejen ke svalové atrofii, ale i významně se podílí na sympatovagální dysbalanci, která může být podkladem nejčastějšího příznaku onkologického onemocnění, a to je únava. Tento pocit únavy často provází subjektivní stav pacienta nejen v průběhu léčby, ale může přetrvávat měsíce a roky po jejím ukončení. Je doloženo, že pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv nejen na kardiovaskulární systém, ale i na úpravu sympatovagální dysbalance, a proto i u pacientů s onkologickým onemocněním vykazuje velký potenciál při redukci únavy. Pohybový intervenční program probíhal po dobu 3 měsíců ve frekvenci 3x týdně v čase 60 minut. Cvičební jednotka zahrnovala 10 min rozcvičení a zahřátí organismu, dále následovala zpočátku 20 min, později 40 min, část kardiotréninku a závěrečných 10 min bylo věnováno odporovým cvičením s vlastní vahou těla a následnému protažení a zklidnění. Úroveň fyzické zátěže byla monitorována prostřednictvím sport-testerů a podle subjektivního vnímání úsilí dle Borgovy škály v intervalech 5 min. Intenzita cvičení byla nastavena individuálně na úrovni anaerobního prahu u každého probanda zvlášť na základě vstupního zátěžového vyšetření. Výzkumný soubor tvořilo 18 osob, medián věku 54 let (19–76 let, 12 žen a 6 mužů). Do rekondičního programu byli zařazení pouze pacienti v remisi a bez kontraindikace k zátěžovému vyšetření. Randomizace byla geografická (pacienti z blízkého okolí s možností dojíždět pravidelně na cvičební lekce). Na základě výsledků spektrální analýzy variability srdeční frekvence a zátěžového testu po pohybové intervenci probandů bylo pozorováno zřetelné zlepšení v oblasti aerobní kapacity a sympatovagální dysbalance. Pravidelná pohybová aktivita je pro hematoonkologické pacienty v remisi vhodným rekondičním prostředkem k postupnému obnovení kondičních schopností, celkové tělesné a duševní pohody.

Abstract (in English)

The main aim of the interventional motion programme is to increase the physical condition of the patients and to stop the loss of muscle mass which resulted from their disease and treatment. In addition, the motion programme is aimed at improving the quality of life. Hemato-oncological diseases and their treatment are manifested in a number of side effects that have an impact on deteriorating quality of patients’ life. A tumour disease alone or in combination with treatment not only leads to muscular atrophy, but also significantly contributes to sympathetic dysbalance, which can be the basis of the most common symptom of oncological diseases, that is fatigue. This feeling of fatigue often accompanies the patient's subjective status not only during treatment but may persist for months or even years after it is terminated. It is proven that regular exercise activity has a positive effect not only on the cardiovascular system but also on the treatment of sympathetic dysbalance. Therefore, regular exercise has a great potential for reducing fatigue in patients with oncological diseases. The interventional motion programme run for three months. The training sessions were conducted three times a week and lasted 60 minutes. The training unit consisted of 10 minutes of warming up, followed by initially 20 minutes, later 40 minutes, of cardio training, and the final 10 minutes were devoted to resistance exercises using only own body weight and subsequent stretching and cooling down. The level of physical stress was monitored through sport-testers and subjective perception of the Borg scale at intervals of 5 minutes. The exercise intensity was individually set at the anaerobic threshold level for each patient separately based on an input stress test. The research group consisted of 18 persons at average age of 54 (19-76 years, 12 women and 6 men). The programme included only patients in remission and patients without contraindications to stress testing. Randomization was geographic (nearby patients with the possibility of commuting regularly to training sessions). Based on the results of the spectral analysis of heart rate variability and stress test after the interventional movement programme was concluded, a marked improvement in aerobic capacity and sympathetic dysbalance was observed. Regular physical activity is a suitable reconditioning device for hemato-oncological patients in remission to gradually restore fitness and overall physical and mental well-being.