Krize liberální demokracie a pojem společného dobra

BAROŠ, Jiří. Krize liberální demokracie a pojem společného dobra (The Crisis of Liberal Democracy and the Concept of the Common Good). Studia theologica. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018, vol. 20, No 2, p. 129-149. ISSN 1212-8570. Available from: https://dx.doi.org/10.5507/sth.2017.089.

Basic information

• Original name: Krize liberální demokracie a pojem společného dobra
• Name (in English): The Crisis of Liberal Democracy and the Concept of the Common Good
• Authors: BAROŠ, Jiří (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Studia theologica, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2018, 1212-8570.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/18:00101052
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Doi: http://dx.doi.org/10.5507/sth.2017.089
• UT WoS: 000438328600007
• Keywords (in Czech): autorita; důstojnost; katolická sociální nauka; liberalismus; lidská důstojnost; lidská práva; personalismus; sociální ontologie; společné jednání; společné dobro; totalitarismus
• Keywords in English: Authority; Catholic Social Doctrine; Common Action; Common Good; Dignity; Human Rights; Liberalism; Personalism; Social Ontology; Totalitarianism
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Podle předního francouzského politického filosofa a žáka Leo Strausse Pierra Manenta ztratil v současné francouzské společnosti pojem společného dobra veškerou srozumitelnost a byl nahrazen důrazem na lidská práva, která ovšem nejsou schopna poskytnout základy životaschopné politické společnosti. Podobnou analýzu můžeme najít i u jiných křesťanských autorů: tak například hlavní představitele radikální ortodoxie John Milbank a Adrian Pabst volají tváří v tvář krizím současných liberálních demokracií po návratu politicky společného dobra. To, co ale v dílech těchto autorů chybí, je systematická analýza tohoto konceptu jako takového. Nejpreciznější analýzu tohoto konceptu do dnešní doby rozvinuli již ve 40. a 50. letech katoličtí myslitelé Charles De Koninck a Yves R. Simon. V návaznosti na jejich příklad se článek snaží objasnit tento klíčový pojem politické filosofie a sociální nauky katolické církve. V první části se proto po přehledu dvou základních významů tohoto konceptu v sociální nauce snaží analyzovat různé odstíny De Koninckova mistrovského pojednání o společném dobru. Kvůli především metafyzické orientace De Koninckova díla článek argumentuje ve prospěch toho, že jeho analýza musí být doplněna více politicky zaměřenou analýzou Yvese R. Simona. Tento eminentní tomista zdůrazňoval spojení konceptu (politického) dobra s možností společného jednání. Ve svém celku tudíž tento článek nabízí zevrubnou rekonstrukci základů této opomíjené tradice politického myšlení, která paradoxně může sloužit jako částečná léčba na současnou krizi liberálně demokratických politických režimů.

Abstract (in English)

According to Pierre Manent, an eminent French Catholic political philosopher and a disciple of Leo Strauss, the concept of the common good has lost all its intelligibility in contemporary French society. It has been replaced by an emphasis on the concept of human rights. Human rights as such are not able, however, to serve as a viable basis for a political society. A similar analysis can be found in other Christian authors: for instance, vis-a-vis the crisis of contemporary liberal democracies, the main representatives of the so-called Radical Orthodoxy movement, John Milbank and Adrian Pabst, plead for the return of the politics of the common good. What is missing, however, in the works of these contemporary scholars is a systematic analysis of the concept of the common good as such. Up until now, the most elaborate analysis of this concept was developed by the Catholic scholars, Charles De Koninck and Yves R. Simon, during the 1940s and 1950s. Following their example, the article attempts to elucidate this key concept of political philosophy and Catholic social doctrine. In its first part, after an overview of the two basic meanings of the concept of the common good in Catholic social doctrine, the article analyzes the different facets of De Koninck´s magisterial treatise on the common good. Due to the many more metaphysical interests of De Koninck, the article argues that his concept of the common good must be supplemented by the much more politically focused analysis of Yves R. Simon. This eminent Thomist emphasized the connection between the concept of the (political) common good with the possibility of common action. The article finally offers a thorough reconstruction of the foundations of this neglected tradition of political thought which paradoxically could be seen as an (at least partial) possible cure for the current crises of liberal democratic political regimes.

Links

• GA16-13980S, research and development project: Name: Liberální demokracie v době krize

Investor: Czech Science Foundation