Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{1424596, author = {Loskotová, Barbora and Havelka, Jindřich and Polášek, Marek and Pařil, Petr}, booktitle = {Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 65.}, keywords = {streambed sediments; stream drying; refuge; benthic invertebrates; resistance}, language = {cze}, title = {Úloha říčního dna jako refugia makrozoobentosu při dlouhotrvajícím vyschnutí toku}, year = {2018} }
TY - CONF ID - 1424596 AU - Loskotová, Barbora - Havelka, Jindřich - Polášek, Marek - Pařil, Petr PY - 2018 TI - Úloha říčního dna jako refugia makrozoobentosu při dlouhotrvajícím vyschnutí toku KW - streambed sediments KW - stream drying KW - refuge KW - benthic invertebrates KW - resistance N2 - U značné části menších středoevropských toků dochází k výrazné změně hydrologického režimu, která se projevuje částečným až úplným vyschnutím říčního koryta. Rozsah vyschnutí zasaženého úseku, doba trvání suché epizody a zejména pak struktura a vlhkost substrátu jsou klíčovými faktory rozhodujícími o tom, které druhy vodních bezobratlých dokážou na lokalitě přežívat. Z opakovaného vzorkování sedimentu deseti drobných toků vyschlých 1-151 dní v letech 2013-2015 vyplívá, že složení společenstva vyschlého dna se s prodlužující se dobou vyschnutí významně mění. Abundance přežívajících larev i dospělců vodních bezobratlých se postupně snižují, méně odolné taxony mizí a pozvolna dochází k obohacení společenstva o semiakvatické a terestrické druhy. Tento trend výměny druhů by mohl sloužit pro odhad doby vyschnutí dna. Jelikož při vymizení povrchové vody v korytě zpravidla nedojde k úplnému vyschnutí sedimentu, je zbytková vlhkost zásadním faktorem umožňujícím přežití vodních bezobratlých. Dlouhodoběji proto v sedimentu přežívají jako makroskopicky patrní jedinci pouze taxony s určitou tolerancí vůči vysychání, kteří jsou schopni využít vlhké vrstvy říčního dna jako refugium k přečkání vyschnutí toku. Značná část vodních bezobratlých pak nepříznivé podmínky překoná ve formě resistentních vajíček, jejichž přítomnost jsme potvrdili dvouměsíční laboratorní kultivací vyschlých sedimentů. Během kultivace bylo zaznamenáno i líhnutí druhů nezjištěných v sedimentu ihned po odběru. Jelikož se během kultivace výrazně lišilo zastoupení skupin makrozoobentosu v jednotlivých mesohabitatech, je zřejmé, že i habitatová diverzita dna vyschlého toku hraje zásadní roli pro přežití a následnou rekolonizaci znovuzaplaveného toku. Ve studii byla využita data z projektu BIOSUCHO (www.sucho.eu) a byla finančně podpořena projektem INTER-COST (LTC17017). ER -
LOSKOTOVÁ, Barbora, Jindřich HAVELKA, Marek POLÁŠEK and Petr PAŘIL. Úloha říčního dna jako refugia makrozoobentosu při dlouhotrvajícím vyschnutí toku (The role of a streambed as an invertebrate refuge during the long-term drying). In \textit{Sborník abstraktů XVIII. konference ČLS a SLS, p. 65.}. 2018.
|