V originále
The research focuses on the means and strategies of persuasion used in a particular type of specialised discourse, namely in the discourse of business. It looks into some sections of annual reports (chairman´s statement, CEO´s statement, review of the year, executive summary, letters to shareholders) as these can be considered persuasive. The paper largely deals with lexico-grammatical means utilised to persuade the target readers and communicate the intended proposition. It observes that implicit persuasion is more efficient in these genres than explicit, and that the credibility of the source must be carefully built by sticking to the facts, personalising the source and illustrating the data with specific examples and stories. The main focus of the paper is on strategies used to report business threats and other negative phenomena. Ten specific strategies have been identified, belonging to two large groups (namely facing vs. relativising problems), and illustrated through extracts from a subcorpus of ten texts. Apart from the selection of appropriate lexis (such as semantically positive, vivid, concrete words) and grammatical structures, the research notes how arguments are structured syntactically.
Česky
Výzkum se zabývá prostředky a strategiemi přesvědčování (persvaze) používanými v konkrétním specializovaném diskurzu, jmenovitě v ekonomickém. Zkoumá některé oddíly výročních zpráv (dopisy předsedy představenstva, generálního ředitele, přehled roku, souhrn činností, dopis akcionářům), protože v nich lze najít výraznější přesvědčování. Článek se zabývá zejména lexikálně-gramatickými prostředky užívanými k přesvědčování cílových čtenářů a ke sdělení zamýšlené propozice. Dochází k závěru, že implicitní persvaze je v těchto žánrech účinnější než explicitní a že důvěryhodnost (kredibilitu) zdroje je třeba pečlivě budovat respektováním objektivních faktů, personalizací zdroje a dokládáním dat konkrétními příklady i případy. Hlavní důraz textu je položen na strategie užívané k reportování ekonomických hrozeb a dalších negativních jevů. Bylo vymezeno deset strategií, které lze rozdělit do dvou velkých skupin (strategie postavení se problémům vs. jejich relativizace), a ty jsou ilustrovány textovými příklady ze subkorpusu deseti dokumentů. Kromě výběru přiměřeného lexika (jako jsou sémanticky pozitivní, dynamické, konkrétní výrazy) a gramatických struktur si výzkum všímá také syntaktické struktury argumentace.