Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile

STEBEL, Roman, Lenka VOJTILOVÁ, Michaela FREIBERGEROVÁ a Petr HUSA. Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile. In XXV. kongres České internistické společnosti ČLS JEP. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile
• Název česky: Novinky v léčbě a prevenci kolitidy vyvolané Clostridium difficile
• Autoři: STEBEL, Roman, Lenka VOJTILOVÁ, Michaela FREIBERGEROVÁ a Petr HUSA.
• Vydání: XXV. kongres České internistické společnosti ČLS JEP, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: klostridiová kolitida, fekální bakterioterapie, střevní mikrobiom, prevence

Anotace

Úvod: Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridium difficile. I přes všechny úspěchy moderní medicíny stále pozorujeme celosvětově u klostridiové kolitidy (CDI) vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a zejména počtu léčebných selhání. Právě časté rekurence pacienta dramaticky vyčerpávají a významně zhoršují jeho kvalitu života i prognózu quoad vitam. Cíle: Na základě retrospektivní analýzy případů CDI u hospitalizovaných pacientů v období od roku 2014 do roku 2017 determinovat nejvýznamnější rizikové faktory rozvoje CDI. Dále vyhodnotit účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů s důrazem na sekundárně preventivní opatření. Metodika a výsledky: Ve sledované období bylo léčeno pro diagnózu CDI celkem 981 pacientů. Mezi sledované parametry patřila mortalita, průměrná délka hospitalizace, počet rehospitalizací (odrážející počet rekurencí) a počet pacientů s vysokou náročností ošetřovatelské péče. Dále bylo sledováno, jaká ATB terapie předcházela rozvoji CDI a zda nemocní užívali léky snižující žaludeční aciditu. V rámci analýzy sekundárně preventivních opatření byla hodnocena účinnosti postupů, které mají za cíl zabránit rekurencím kolitidy. Jednalo se zejména o použití ATB selektivně účinkujících proti Clostridium difficile a o využití fekální bakterioterapie (FBT). Celková úspěšnost FBT (absence recidivy CDI v intervalu osmi týdnů od FBT) dosahovala k 76% a vykazovala statisticky nevýznamný pokles u opakovaných rekurenci. Závěry: Kolitida vyvolaná bakterií Clostridium difficile představuje v současnosti jedno z nejvýznamnějších infekčních onemocnění, které je kauzálně spojeno s poskytováním zdravotní péče. Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů rozvoje CDI lze realizovat v praxi účinná a racionální opatření omezující šíření této nemoci. FBT představuje unikátní terapeutickou metodu, která obnovením přirozeného ekosystému tlustého střeva dokáže zastavit pomyslný circulus vitiosus relabující CDI. Do budoucna lze předpokládat zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu (včetně perorální formy), širší využití selektivně účinkujících ATB a zavedení do praxe pasivní a aktivní imunizace.