Detailed Information on Publication Record

ONDRÁČEK, Tomáš. Falešně o vědě a falešná věda (Twaddle about Science and Twaddling Science). In Hradecké filozofické dny: Člověk v postfaktické společnosti. 2018.

Other formats: BibTeX LaTeX RIS

Basic information
Original name	Falešně o vědě a falešná věda
Name (in English)	Twaddle about Science and Twaddling Science
Authors	ONDRÁČEK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition	Hradecké filozofické dny: Člověk v postfaktické společnosti, 2018.

Other information
Original language	Czech
Type of outcome	Presentations at conferences
Field of Study	50204 Business and management
Country of publisher	Czech Republic
Confidentiality degree	is not subject to a state or trade secret
RIV identification code	RIV/00216224:14560/18:00103924
Organization unit	Faculty of Economics and Administration
Keywords in English	scientific publishing; popularization of science; scientific controversies; framing science; inaccuracies; falsehoods
Changed by	Changed by: Mgr. et Mgr. Tomáš Ondráček, Ph.D., učo 216870. Changed: 10/10/2018 08:30.

Abstract
Příspěvek se zaobírá problematikou referování o vědě. Jeho cílem je představit jevy, ke kterým dochází nebo může docházet při představování vědeckých výsledků ve veřejném zpravodajství a které mohou výrazně zkreslit předávanou zprávu. Příkladem těchto jevů je vytváření kontroverzí v oblastech, kde kontroverze nepanuje (např. vědecké názory na globální oteplování), emoční manipulace čtenáře pořadím předkládání informací (např. v diskusi o očkování), nedostatečné porozumění originálnímu výzkumu tím, kdo zprávu předkládá (např. výzkum hydrogen sulfidu), nebo přímo přebírání problematických originálních výzkumů (např. výzkum konzumace masa a sobectví). Spolu s představením těchto jevů jsou také položeny otázky: Je užitečné vyvracet nepravdivé informace? Měla by vědecká komunita reagovat na každé nepravdivé sdělení? Jakým způsobem a kdy je vhodné využívat vědu? Jak by měli vědci prezentovat své poznatky? A v neposlední řadě je třeba se ptát: Měli by vědci vždy prezentovat své poznatky veřejnosti? Jak bude ukázáno, jsou nedostatky v referování o vědě způsobeny různorodými příčinami a mají rozdílné projevy i konkrétní dopady.

Abstract

Příspěvek se zaobírá problematikou referování o vědě. Jeho cílem je představit jevy, ke kterým dochází nebo může docházet při představování vědeckých výsledků ve veřejném zpravodajství a které mohou výrazně zkreslit předávanou zprávu. Příkladem těchto jevů je vytváření kontroverzí v oblastech, kde kontroverze nepanuje (např. vědecké názory na globální oteplování), emoční manipulace čtenáře pořadím předkládání informací (např. v diskusi o očkování), nedostatečné porozumění originálnímu výzkumu tím, kdo zprávu předkládá (např. výzkum hydrogen sulfidu), nebo přímo přebírání problematických originálních výzkumů (např. výzkum konzumace masa a sobectví). Spolu s představením těchto jevů jsou také položeny otázky: Je užitečné vyvracet nepravdivé informace? Měla by vědecká komunita reagovat na každé nepravdivé sdělení? Jakým způsobem a kdy je vhodné využívat vědu? Jak by měli vědci prezentovat své poznatky? A v neposlední řadě je třeba se ptát: Měli by vědci vždy prezentovat své poznatky veřejnosti? Jak bude ukázáno, jsou nedostatky v referování o vědě způsobeny různorodými příčinami a mají rozdílné projevy i konkrétní dopady.

Abstract (in English)
The paper deals with scientific reporting. It aims to present phenomena that occur or might occur when presenting science and its results in public news and which may significantly distort the message transmitted. Examples of these phenomena are the creation of controversy in areas where it does not exist (eg scientific opinions on global warming), the emotional manipulation of the reader due ordering (eg in the discussion of vaccination), the lack of understanding of original research (eg research hydrogen sulphide), or problematic original research (eg research into meat consumption and selfishness). Together with the introduction of these phenomena, questions are asked: Is it useful to refute false information? Should the scientific community react to every false statement? How and when is it appropriate to use science? How should scientists present their findings? And last but not least, should we ask: Should scientists always present their findings to the public? However, there is no clear answer to these questions. As will be shown, shortcomings in science reporting are due to diverse causes and have different manifestations and specific impacts.

Abstract (in English)

The paper deals with scientific reporting. It aims to present phenomena that occur or might occur when presenting science and its results in public news and which may significantly distort the message transmitted. Examples of these phenomena are the creation of controversy in areas where it does not exist (eg scientific opinions on global warming), the emotional manipulation of the reader due ordering (eg in the discussion of vaccination), the lack of understanding of original research (eg research hydrogen sulphide), or problematic original research (eg research into meat consumption and selfishness). Together with the introduction of these phenomena, questions are asked: Is it useful to refute false information? Should the scientific community react to every false statement? How and when is it appropriate to use science? How should scientists present their findings? And last but not least, should we ask: Should scientists always present their findings to the public? However, there is no clear answer to these questions. As will be shown, shortcomings in science reporting are due to diverse causes and have different manifestations and specific impacts.