Pozdní efekt antracyklinové terapie - sledování změn při zátěžové echokardiogra

RIEGLOVÁ, Dominika, Ksenia BUDINSKAYA, Lubomír ELBL a Zuzana NOVÁKOVÁ. Pozdní efekt antracyklinové terapie - sledování změn při zátěžové echokardiogra. ISBN 978-80-210-8959-4. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Pozdní efekt antracyklinové terapie - sledování změn při zátěžové echokardiogra
• Autoři: RIEGLOVÁ, Dominika, Ksenia BUDINSKAYA, Lubomír ELBL a Zuzana NOVÁKOVÁ.
• Vydání: 2018.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• ISBN: 978-80-210-8959-4
• Klíčová slova česky: antracyklinová antibiotika, echokardiografie, kardiotoxicita

Anotace

Úvod: Atracyklinová antibiotika patří do účinné skupiny protinádorových léčiv a jsou lékem volby i pro léčbu dětských hematologických malignit. Jsou známy jejich nežádoucí účinky v podobě kardiotoxicity, související s kumulativní dávkou léku, věkem a pohlavím. Zátěžová echokardiografie je standardním klinickým vyšetřením pro posouzení stavu kardiovaskulárního systému, jak ve zdraví, tak nemoci. Cílem bylo zjistit, zda dochází ke změnám parametrů zátěžové echokardiografie více jak 5 let po ukončení léčby antracykliny Metody Vyšetření se zúčastnilo 47 bývalých dětských onkologických pacientů (pediatric cancer survivors, 23 žen; diagnóza: akutní lymfoblastická leukemie; kumulativní dávka antracyklinů 240 mg/m2). Respondenti byli rozděleni na 3 podskupiny podle časové vzdálenosti od ukončení léčby: skupina A (6-10 let), skupina B (11-15 let) a skupina C (16-20 let); v jednotlivých podskupinách i podle věku (děti 11-15let; adolescenti a mladí dospělí ve věku 16-23let). Všem respondentům bylo provedeno zátěžové vyšetření s následnou echokardiografií dle standardních klinických doporučení. Zátěž byla stupňovaná bez přestávek, se zvyšující se zátěží 25 W/2 min do vyčerpání subjektů. Byly stanoveny následující parametry: tolerance k zátěži (ET), měřena v absolutních a relativních jednotkách (W nebo W/kg); METs – maximální spotřeba kyslíku na kg za minutu (metabolic equivalents); pVO2 ml/kg/min – peak spotřeby kyslíku na vrcholu zátěže. Během echokardiografie jsme měřili parametry pro posouzení systolické a diastolické funkce srdce. Při statistickém zpracování dat byly použity Mann-Whitneyho test a Spearmanův korelační test, pro výpočty a vykreslení grafů byl použit program STATISTICA 13 EN (StatSoft). Výsledky: Hodnoty zátěžových i echokardiografických parametrů se nacházely ve fyziologických rozmezích. V mladší věkové podskupině jsme našli mezi parametry ukazující na diastolickou funkci srdce statisticky významný rozdíl poměru rychlosti vln E a E´ laterálního mitrálniho anulu: 6,28±0,76 vs. 6,87±1,29, p≤0,05 (A vs.B). Ve skupině věkově starších byly statisticky významné rozdíly enddiastolického vnitřního průměru levé komory: 4,55±0,38 vs. 4,9±0,44cm, p≤0,01; a vnitřního rozměru levé komory v systole: 2,8± 0,24 vs. 3,0±0,23 cm, p≤0,03 (A vs. B). Závěr: Studie naznačuje, že jsou přítomny zátěžovou echokardiografií detekovatelné rozdíly v parametrech systolické a diastolické funkce srdce u mladých bývalých onkologických pacientů, především mezi 5.-15. rokem od ukončení léčby kardiotoxickými antibiotiky.