MALÍŘ, Jiří. "Vítězi revoluce v habsburské monarchii byli sedlák a byrokrat". In Libor Jan, vedoucí autorského kolektivu. Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. s. 133-179, 283-284, 298-302, 314, 52 s. ISBN 978-80-7422-640-3. 2018.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název "Vítězi revoluce v habsburské monarchii byli sedlák a byrokrat"
Název anglicky "The Winners of the Revolution in the Habsburgmonarchy were the peasant and bureaucrat"k a byrokrat"
Autoři MALÍŘ, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Praha, Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici, od s. 133-179, 283-284, 298-302, 314, 52 s. 2018.
Nakladatel Nakladatelství Lidové noviny
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/18:00101300
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-7422-640-3
Klíčová slova česky dějiny; revoluce 1848; střední Evropa; habsburská monarchie; národnostní spory
Klíčová slova anglicky history; revolution 1848; Central Europe; Habsburgmonarchy; national controversies
Štítky rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Monika Kellnerová, učo 430435. Změněno: 15. 4. 2019 10:42.
Anotace
Kapitola se zabývá tím, co revoluce v jednotlivých zemích v roce 1848 spojovalo a co je rozdělovalo. Zprvu společný jmenovatel všech revolučních vystoupení v Evropě, který spočíval v boji za odstranění absolutismu a stavovských privilegií a ve prospěch konstitučního zřízení a zrovnoprávnění dosud neprivilegovaných vrstev obyvatel, byl postupně oslaben zápasem jednotlivých národních hnutí o vlastní národní emancipaci. Přestože revoluce nakonec neuspěla, její porážka nezabránila významným modernizačním změnám ani významnému posunu v národně emancipačním hnutí, zejména Němců, Italů a Maďarů. Ale ani v monarchii už nebyl návrat před rok 1848 možný, nedovolovaly tomu jak snahy nového porevolučního režimu o provádění správních, školských a hospodářských reforem, které měly vést ke kontrolované modernizaci státu, tak vnitřní změny, k nimž uvnitř společnosti ve směru její občanské emancipace a zrušení poddanství během revolučního roku došlo.
Anotace anglicky
The Chapter deals with what connected the revolutions in the individual lands in 1848 and what separated them. Although the revolution eventually failed, its defeat did not prevent major modernization changes or a significant shift in the national emantipation movements, especially the Germans, Italians, and Hungarians. But not even in the Habsburgmonarchy was there a possible return to before 1848; it was not allowed both by the efforts of a new post-revolutionary regime to implement administrative, educational and economic reforms that should lead to a controlled modernization of the state and the internal changes which occurred within the society in the direction of its civic emancipation and the abolition of serfdom during the revolutionery year.
Návaznosti
GB14-36521G, projekt VaVNázev: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání
VytisknoutZobrazeno: 23. 4. 2024 09:02